12 C 139/2020

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní (titul) Danielou Špeldovou v právní věci žalobkyně: ; (název žalobkyně), ( příjmení ) sídlem (adresa žalobkyně) ; zastoupené advokátem: (titul). (jméno) (příjmení) sídlem (adresa) proti žalované: ; (titul) (celé jméno žalované), narozena 28.03.1973 bytem (adresa žalované) ; zastoupené advokátem: (jméno) (příjmení), (ulice a číslo), (PSČ) (obec) o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu

I. Zamítá se žaloba žalobkyně ze dne 7. 6. 2020 o uložení povinnosti žalované uzavřít se žalobkyní smlouvu o dodávce užitkové vody na dobu neurčitou za odebírání vody z vodohospodářského zařízení na čerpání vody umístěném na pozemku parc. (číslo) v (katastrální uzemí), (územní celek), do chaty ve vlastnictví žalované při určení ceny zveřejněné na webových stránkách (webová adresa) do konce února následujícího roku po skončení účetního období.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 18 694,50 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se dne 7. 6. 2020 domáhala po žalované nahrazení projevu vůle, a to uzavření smlouvy o dodávce vody, když žalobkyně je příspěvkovou organizací, jež byla zřízena (stát. instituce) (země). Žalovaná je fyzickou osobou a spolu se svým bratrem je podílovým spoluvlastníkem pozemku označeného v katastru nemovitostí jako parcela (číslo) v k. ú. (obec) nad (název), (územní celek), zapsaného na (list vlastnictví) u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, (stát. instituce). Na tomto pozemku vybudovalo v roce 1989 (stát. instituce) vodohospodářské zařízení k jímání vody (vrt HV-2), přičemž bylo vydáno povolení k tomuto vodohospodářskému dílu, došlo ke schválení tohoto díla a povolení k odběru vody z vrtu HV – 2 (obec). Technické zařízení na čerpání vody je nyní ve vlastnictví (země) – (stát. instituce) a příslušnost hospodaření s tímto technickým zařízením byla svěřena žalobkyni. Z výše uvedeného vodohospodářského zařízení nyní odebírá vodu (užitkovou) žalovaná jako vlastník pozemku parc. č. st. (číslo), jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. – rekreační chata, zapsaného na (list vlastnictví), pro k.ú. (obec) nad (název). Žalovaná nemá s žalobkyní uzavřenu žádnou smlouvu, jejímž předmětem by byl závazek žalobkyně žalované vodu poskytovat a na straně druhé závazek žalované za odběr vody hradit žalobkyni odpovídající částku. Žalovaná odebírá vodu řadu let bez právního důvodu a odmítá s žalobkyní uzavřít smlouvu o odběru vody. Žalobkyně o uzavření smlouvy o odběru vody jednal již s právním předchůdcem žalované, avšak rovněž bezvýsledně. Vodovodní přípojka a uzávěr vody, prostřednictvím které žalovaná odebírá vodu z vrtu HV – 2 do své chaty, jsou v jejím vlastnictví a jsou uloženy na pozemku parc. (číslo) zapsaném na (list vlastnictví) pro k. ú. (obec) nad (název), který je ve vlastnictví (země), příslušnost hospodaření má (stát. instituce) s příslušností k organizační složce (název) (anonymizována čtyři slova) (název) - Oddělení územní správy nemovitého majetku (obec) (dále jen„ (zkratka)“). Právní vztahy mezi žalovanou jako vlastníkem vodovodní přípojky a (zkratka), jako vlastníkem předmětného pozemku, na nichž jsou tyto movité věci umístěny, nejsou mezi jejich účastníky – pokud je žalobkyni známo - taktéž dosud vyjasněny a právní důvody užívání těchto movitých věcí jsou rovněž sporné. Žalobkyně a žalovaná vedly o uzavření smlouvy, o podmínkách smlouvy a zejména o ceně vody v minulosti řadu jednání, a to i za účasti (zkratka), tato však nevedla k žádnému výsledku. Žalovaná podmiňuje uzavření smlouvy se žalobkyní uzavřením smlouvy o zřízení služebnosti průjezdu (název) (anonymizováno) k rekreačnímu objektu žalované s (zkratka), naposledy v únoru 2020. Situace, kdy odběratel vodu odebírá bez uzavřené smlouvy, tedy bez právního důvodu, je pro žalobkyni nepřijatelná a není v souladu se zákonem o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích [číslo] Sb., který je žalobkyně jako subjekt hospodařící s majetkem státu, povinen dodržovat. Žalovaná v první řadě při jednáních o podmínkách smlouvy rozporovala cenu vody a rovněž její kvalitu. Cena vody byla žalované opakovaně vysvětlována, bylo jí zasláno podrobné vyúčtování se všemi nákladovými položkami. Do kalkulace cen pro vodné se promítají nákladové položky. Žalobkyně uplatňuje tvorbu ceny vodného v jednosložkové formě, která je součinem nákladů podle cenových předpisů a množství dodané pitné vody. Žalobkyně se při tvorbě ceny pro vodné a stočné řídí pravidly věcného usměrňování dle zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. To znamená, že do cen pro vodné a stočné se promítají jen ekonomicky oprávněné náklady a přiměřený zisk. Na tuto činnost dostává od svého zřizovatele, kterým je (stát. instituce), příspěvek na činnost v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Předpokládanou cenu vodného zveřejňuje žalobkyně v souladu s uzavřenými smlouvami na svých webových stránkách v prosinci předchozího roku tj. před začátkem účetního období, kterým je kalendářní rok. Výše zálohových plateb vychází z předpokládané ceny vodného a předpokládaného množství dodané vody, které je uvedené ve smlouvě. Skutečné ceny vodného jsou odběrateli účtovány formou vyúčtovacího daňového dokladu – fakturou se zohledněním zaplacených záloh. Proto se žalobkyně domáhá toho, aby soud vydal ve věci rozsudek, který nahrazuje projev vůle. Dne 31. 8. 2020 žalobkyně doplnila, že právním titulem k odběru vody mezi účastníky řízení není a nemůže být rozhodnutí soudu, tj. usnesení Okresního soudu v Písku čj. (číslo jednací) ze dne 11. 7. 2016, jak uvádí žalovaná, když toto rozhodnutí nepojednává např. o ceně vody, ale může jím být toliko smlouva. Žalobkyně je na rozdíl od žalované toho názoru, že na vztahy mezi účastníky lze aplikovat zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích, dále jen„ ZVK“. Žalobkyně má možnost domáhat se úplaty za odebranou vodu prostřednictvím žaloby na plnění, což však znamená každoroční podání žaloby. Není pravdou, že by bez vědomí žalované a jejího bratra došlo ke zřízení vodárenského zařízení, když (jméno) (příjmení) (otec žalované) se zřízením přípojky podmíněně souhlasil, přičemž k uzavření smlouvy nikdy nedošlo. Žalovaná podmiňuje dohodu se žalobkyní dohodou s (zkratka), s níž k jednání opakovaně došlo, tato je však nečinná. Žalobkyně tedy trvá na žalobě, jak byla podána. Dne 21. 10. 2020 žalobkyně doplnila, že povinnost žalované uzavřít smlouvu o dodávce vody dovozuje ze zákona. Pokud má povinnost smlouvu uzavřít odběratel čerpající vodu z vodovodu pro veřejnou potřebu, má tuto povinnost per analogiam i odběratel, který vodu čerpá z vodovodu neveřejného. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou (stát. instituce). Při svém hospodaření je povinen řídit se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky (dále jen„ (anonymizováno)“) a jejím vystupování v právních vztazích, konkrétně § 6 odst. 3, 4, § 14 odst. 1, 3, 4 a 5, § 17 a § 27a ZMČR. Žalobce rovněž dovozuje z výše citovaného zákona povinnost uzavřít smlouvu v písemné podobě, jejímž předmětem bude odběr vody ze strany žalované, a to s cílem naplnit povinnosti uložené organizační složce státu zejména v § 14 ZMČR. Žalobkyně upřesnila a opravila žalobní tvrzení tak, že (list vlastnictví) pro k. ú (obec) nad (název), opravuje na (list vlastnictví), (územní celek), k. ú. (obec) nad (název), na němž jsou zapsány nemovitosti ve vlastnictví žalované. Dále žalobkyně doplnila tvrzení o vlastnictví vodovodní přípojky. Vlastnictví žalované k vodovodní přípojce a uzávěru vody, prostřednictvím které žalovaná odebírá vodu z vrtu HV – 2 do své chaty a jsou uloženy na pozemku parc. (číslo) zapsaném na (list vlastnictví) pro k. ú. (obec) nad (název), který je ve vlastnictví České republiky, příslušnost hospodaření má (stát. instituce) s příslušností k organizační složce (zkratka), je mezi účastníky nesporné, a protože i tento subjekt odebírá vodu z předmětného vrtu a má nevyjasněné vztahy se žalovanou navrhla žalobkyně, aby do řízení na straně žalobce vstoupilo podle § 93 o.s.ř.: (stát. instituce) - (název) (anonymizována čtyři slova) (anonymizováno) (anonymizováno): (adresa).

2. Žalovaná se vyjádřila dne 24. 7. 2020 tak, že nárok žalobkyně neuznává, žalovaná nemá žádnou zákonnou ani smluvní povinnost uzavřít se žalobkyní smlouvu o dodávce vody. Dodávanou vodou je voda užitková, která nepodléhá zák. č. 274/2001 Sb. v platném znění, přičemž žalovaná nevylučuje možnost uzavření dohody jako dvoustranného právního úkonu. Není zřejmé, zda dodává žalobkyně pitnou vodu či užitkovou vodu, když účtuje„ výrobu vody“ a cena jí účtovaná dalece přesahuje cenu nejdražší pitné vody v ČR. Žalobkyně se může domáhat žalobou na plnění rozdílu mezi fakturovanými náklady na výrobu vody a částkou uhrazenou žalovanou dobrovolně, avšak bezdůvodné obohacení nelze nahrazovat jednostranné vytvořenou smlouvou. Dle žalované je však nadbytečná smlouva, neboť právním titulem žalované pro odběr vody ze zařízení žalobkyně je usnesení Okresního soudu v Písku č. j. (číslo jednací) ze dne 11. 7. 2016. Žalovaná je spolu s bratrem (jméno) (příjmení) spoluvlastnicí pozemků parc. (číslo) parc. (číslo) v k. ú. (obec) nad (název), na jejichž částech je umístěno vodárenské zařízení, které spravuje žalobkyně, bez právního důvodu. Žaloba na určení existence věcného břemene k těmto pozemkům byla rozsudkem Okresního soudu v Písku č. j. (číslo jednací) ze dne 2. 5. 2019 zamítnuta. V roce 2016 byla žalovaná nucena podat žalobu na ochranu rušené držby po bezdůvodném uzavření přívodu vody do chaty žalované žalobkyně. Žalovaná upřednostňuje komplexní dohodu, neboť účastníci mezi sebou řeší i otázku oplocení (název) (anonymizováno), což by znemožnilo přístup žalované k pozemkům. Žalovaná proto navrhuje zamítnutí žaloby a přiznání nákladů řízení. Dne 4. 1. 2021 doplnila žalovaná, že ustanovení § 1 odst. 4 písm. a) zák. č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích v platném znění výslovně uvádí, že tento předpis se nevztahuje na vodovody sloužící k odběru jiné než pitné vody, přičemž fakt, že žalovaná neodebírá pitnou vodu, je mezi stranami nesporný. Žalovanou zmiňované nemovitosti jsou nemovitosti ve vlastnictví (zkratka) a ve správě žalobkyně, nikoliv vodovodní přípojka žalované, která je jejím vlastnictvím. Analogií nelze ukládat účastníkům nová práva a povinnosti, které zákon neuvádí. Analogií lze překlenout tzv. mezery v právu, nikoliv situaci, kdy předpis, jehož se žalobkyně dovolává, svoji aplikaci na případ žalované výslovně vylučuje. Pak by navíc nikdy nemohlo dojít k bezdůvodnému obohacení, neboť by si žalobkyně vždy mohla vynutit uzavření smlouvy o odběru vody jakéhokoliv znění. Žalobkyně může případně podat žalobu na plnění, což neučinila. K ceně za vodu doplnila žalovaná, že na (webová adresa), kde by měly podle predikce smlouvy být uveřejněny ceny vody je pouze ceník pro 3 jiné lokality, jež jsou v rozpětí od 70 Kč/m3 do 300 Kč/m3, navíc za pitnou vodu. Při jednání dne 15. 4. 2021 doplnila žalovaná, že pokud žalobkyně tvrdí, že nehradí žalovaná řádně za odběr vody bez uzavřené smlouvy již od roku 2016, pak namítá promlčení nároku žalobkyně. 3. (stát. instituce) - (název) (anonymizována čtyři slova) se sídlem: (adresa), sdělila dne 18. 11. 2020 že nemá zájem být vedlejším účastníkem řízení.

4. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

5. Zřizovací listinou dle jejího úplného znění ze dne 26. 1. 2012 (číslo jednací) byl žalobce zřízen s účinností od 1. 10. 1994, přičemž mezi jeho hlavní činnosti patří mj. správa, provozování, reprodukce, údržba a opravy čistíren odpadních vod a úpraven vod určených zřizovatelem organizaci (zkratka) do příslušnosti hospodařit opatřením zřizovatele dle § 20 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku (země) a jejím vystupování v právních vztazích, a majetku převedeného smlouvou o změně příslušnosti hospodařit.

6. Opatřením (stát. instituce) došlo ke změně rozsahu majetku ve vlastnictví (zkratka), se kterým je příslušná hospodařit (název žalobkyně), ze dne 14. 8. 2012 (číslo jednací), a s účinností podpisu opatření se převedlo z příslušnosti hospodařit (stát. instituce) do příslušnosti hospodařit (zkratka) majetek ve vlastnictví (anonymizováno) taxativně uvedený a specifikovaný v přílohách (číslo) které jsou nedílnou součástí tohoto opatření tj. včetně nemovitostí v k. ú. (obec) nad (název) postavených na pozemku parc. (číslo) (položka 40 v příloze 28) a na pozemku parc. (číslo) (položka 41 v příloze 28).

7. Podle výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně je tato příspěvkovou organizací, jejímž předmětem činnosti je od 23. 7. 2013 mj. správa, provozování, reprodukce, údržba a opravy čistíren odpadních vod a úpraven vod určených zřizovatelem organizaci (zkratka) do příslušnosti hospodařit opatřením zřizovatele dle § 20 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku (země) a jejím vystupování v právních vztazích, a majetku převedeného smlouvou o změně příslušnosti hospodařit.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že na (list vlastnictví) pro k. ú. (obec) nad (název) jsou jako spoluvlastníci ideální ½ pozemků parc. (číslo) parc. (číslo) v k. ú. (obec) nad (název) žalovaná a (jméno) (příjmení), (datum narození).

9. Ze Stavebního povolení (číslo) [název] [anonymizováno 8 slov] (obec) ze dne 14. 9. 1989 bylo zjištěno, že byla povolena stavba: Provozní objekt (obec) ev. zn. (číslo) na pozemku parc. (číslo) (územní celek) I, v k. ú. (obec), když vodohospodářské objekty byly povoleny samostatnými rozhodnutím [zkratka] [anonymizováno] (obec) (odstavec [číslo]).

10. Rozhodnutím o nakládání s vodami a povolení k vodohospodářskému dílu podle § 9 zák. č. 138/73 Sb. o vodách [název] [anonymizováno 7 slov] v (obec) ze dne 16. 8. 1989, č. j. (spisová značka) adresované (obec) (anonymizováno 5 slov) bylo povoleno vodohospodářské dílo, a to (obec) - provozní objekt, požární nádrž 100 m3 a přípojka užitkové vody v délce 59 m.

11. Rozhodnutím o schválení vodohospodářského díla podle § 9 odst. 4 zák. (číslo) o vodách referátu životního prostředí Okresního úřadu (obec) ze dne 23. 7. 1991 č. j. V (číslo) bylo (název) (anonymizována čtyři slova) povoleno užívání stavby: požární nádrže 100 m3 a přípojky užitkové vody VRZ (obec).

12. Rozhodnutím o povolení k nakládání s vodami dle § 8 odst. 1 písm. b zák. č. 138/73 Sb. o vodách referátu životního prostředí Okresního úřadu (obec) dne 17. 2. 1992, č. j. (spisová značka) byl (název) (anonymizována čtyři slova) (obec) povolen odběr vody z vrtu h2-2 ve (název) (anonymizováno) (obec) v určeném množství dle listů vodohospodářské evidence skup. H ověřené Povodím (název).

13. Dopisem z 18. 5. 1995 sdělila (název) (anonymizováno 7 slov), že je třeba mj. zohlednit podmínku bezplatného odběru vody pro (titul). (příjmení) s ohledem na to, že studna je umístěna na jeho pozemku.

14. Rozhodnutím č. j. ŽP (číslo). Městského úřadu, odboru životního prostředí a (zkratka) ze dne 20. 4. 2006 ve věci odběru podzemní vody – (název) (anonymizováno) zařízení (obec) byl povolen odběr podzemních vod ze stávající vrtané studny (vrt h-2) v areálu (název) (anonymizována dvě slova) (obec) za účelem zásobování objektů zařízení vodou v uvedeném rozsahu.

15. Rozhodnutím Městského úřadu, odboru životního prostředí, ze dne 4. 5. 2016 č. j. (spisová značka) byla prodloužena platnost povolení k odběru dle rozhodnutí č.j. [zkratka] (číslo). Městského úřadu, odboru životního prostředí a (zkratka) ze dne 20. 4. 2006 až do 31. 5. 2026.

16. Soud měl k dispozici (příjmení) s umístěním vrtu a vodovodu.

17. Z výpisu z katastru nemovitostí je zřejmé, že na (list vlastnictví) pro k. ú. (obec) nad (název) je jako vlastník pozemku parc. č. st. (číslo), jehož součástí je Budova bez čísla popisného nebo evidenčního, stavba pro rodinnou rekreaci, a parc. (číslo) vedena (celé jméno žalované).

18. Z výpisu z katastru nemovitostí je patrné, že na (list vlastnictví) pro k. ú. (obec) nad (název) je jako vlastník nemovitostí: parc. č. st. (číslo), (anonymizována čtyři slova), (číslo), (anonymizována dvě slova), parc. (číslo) vedena (země) – (stát. instituce) – (název) (anonymizována čtyři slova).

19. Sdělením k žádosti (stát. instituce), (název) (anonymizována čtyři slova), odbor správy nemovitého majetku, ze dne 6. 12. 2017, odpověděl (název žalobkyně), ve věci vrtu na pozemku KN parc. (číslo) v k. ú. (obec) nad (název) tak, že vrt je stejně jako oplocení součástí stavebního objektu (číslo) – vodovodní řád, předaného do příslušnosti hospodařit žalobci opatřením (číslo) z 14. 8. 2012 (položka 40 v příloze 28).

20. Podle Záznamu o jednání s žalobcem, žalovanou a (název) (anonymizována čtyři slova) ( (zkratka)) ze dne 18. 1. 2018 byla projednávána varianta uzavření dohody o narovnání obsahující zřízení vzájemné služebnosti za úplatu 10 000 Kč ročně s tím, že spotřeba přesahující tuto částku bude hrazena vlastníky. (zkratka) by souhlasila s uložením vodovodní přípojky a došlo by ke shodě o příjezdu k pozemku vlastníků a všichni budou spolupracovat při zadávání geometrického plánu pro vyznačení rozsahu věcných břemen.

21. Žádost žalobce o sdělení ze dne 3. 2. 2020 adresovaná (zkratka) obsahuje dotaz s odkazem na jednání stran dne 18. 1. 2018, kde se strany shodli na tom, že budou hledat možnost komplexní dohody ohledně přístupu k pozemkům a podmínek odběru vody za úplatu.

22. Z odpovědi (zkratka) na žádost žalobce ze dne 25. 2. 2020 vyplývá, že k dohodě mezi zúčastněnými dosud nedošlo. 23. [územní celek] sdělila dopisem zn. (číslo) dne 12. 6. 2018 (stát. instituce), (zkratka), k žádosti (číslo jednací) ze dne 24. 5. 2018, že komunikace je vedena v pasportu komunikací jako„ účelová komunikace (příjmení) (příjmení)“ sloužící k přístupu k jednotlivým polím, jiná komunikace k pozemkům nevede a je důležitá komunikace s jednotlivými vlastníky k zajištění přístupu k jednotlivým pozemkům.

24. Soud měl k dispozici Návrh smlouvy mezi (stát. instituce) a (titul). (jméno) (příjmení) ze dne 29. 5. 1995, který podepsalo pouze (anonymizována dvě slova), jejímž předmětem bylo odběr vody (titul). (jméno) (příjmení) z vodovodního řadu rekreačního zařízení (obec), které je majetkem (anonymizováno) správy.

25. Soud měl k dispozici Návrh smlouvy (titul) (celé jméno žalované) a (název) (anonymizováno), příspěvkové organizace o dodávce vody žalované do její chaty vodovodní přípojkou žalobce, jenž je oprávněn hospodařit s vodohospodářským zařízením na čerpání vody umístěným na pozemku parc. (číslo) v k. ú. (obec) nad (název).

26. Emailová komunikace obsahuje reakci na zaslaný návrh smlouvy, a to dopis (titul). (příjmení) a žalované ze dne 7. 2. 2016, dopis žalobce žalované z 19. 5. 2016, dopis žalované z 19. 5. 2016, a emailovou komunikaci z 23. 6. 2016, 16. 6. 2016, 17. 6. 2016, 15. 6. 2016, 13. 6. 2016, 3. 6. 2016, 13. 6. 2016, 21. 6. 2016, 24. 6. 2016 a 26. 4. 2016.

27. Kalkulace vyúčtování 2016 – 2019 stanoví cenu vodného a stočného 201,96 Kč/m3, 232,25 Kč/m3 vč. DPH a 301,13 Kč/m3, 346,29 Kč/m3 vč. DPH za rok 2016; cenu vodného a stočného 246,59 Kč/m3, 283,57 Kč/m3 vč. DPH a 306,81 Kč/m3, 352,83 Kč/m3 vč. DPH za rok 2017, cenu vodného a stočného 235,30 Kč/m3, 270,59 Kč/m3 vč. DPH a 260,77 Kč/m3, 399,89 Kč/m3 vč. DPH za rok 2018; cenu vodného a stočného 253,34 Kč/m3, 291,34 Kč/m3 vč. DPH a 226,30 Kč/m3, 260,24 Kč/m3 vč. DPH za rok 2019.

28. Vyúčtování 2016 2019 doložila žalující strana příjmovým dokladem č. (číslo) (rok) (anonymizováno) (datum) od žalobce žalované na částku 5 286,28 Kč za vodu, služebním lístkem z 5. 5. 2017 za dodávku vody do rekreačního objektu na pozemku parc. (číslo) v k. ú. (obec) nad (název) žalované, vyúčtováním od 21. 7. 2016 do 31. 12. 2016 při ceně 301,19 Kč/m3, 346,36 Kč/m3 vč. DPH s předpokladem ceny za rok 2017 246,59 Kč/m3, 283,58 Kč/m3 vč. DPH. Žalobce vyzýval k zaplacení 5 286,28 Kč žalovanou dopisem z 8. 5. 2017. Žalobce vystavil žalované za vodu dne 20. 2. 2020 daňový doklad č. (anonymizováno) (rok) na částku 3 355,78 Kč, dne 4. 2. 2019 daňový doklad č. (číslo) (rok) na částku 4 538,17 Kč, dne 10. 2. 2020 č. (číslo) 2020 na částku 11 897,10 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky 3 946 Kč za vodu dne 29. 1. 2020.

29. Reakci na vyúčtování za rok 2018 a 2019 tvoří odpověď žalobkyně na dopis žalované ze dne 21. 2. 2019, že jde o vodu užitkovou a v ceně jsou zahrnuty i náklady na mzdy, odpisy, výrobní režie, energie, správní režie, revize, ochranné pomůcky tj, náklady na výrobu vody. Dopis ze dne 21. 2. 2019 je dotazem na žalobkyni, zda jde o pitnou vodu ve vyúčtování za rok 2018, a že žalovaná se nebrání úhradě vodného a stočného ve výši obvyklé ceny. Žalobkyně reagovala dne 14. 4. 2020 na dopis žalované ze dne 25. 3. 2020 tak, že na rozdílný náměr vodoměrů (žalované a z roku 2016 žalobkyně) může mít vliv technický stav přípojky. Dopisem ze dne 25. 3. 2020 se žalovaná dotazovala žalobkyně na výpočet kalkulace ceny za vodu včetně výše spotřeby a způsobu jejího zjištění.

30. V lednu 2020 až březnu 2020 probíhala mezi stranami emailová komunikace o možnostech komplexní dohody. Obdobná emailová komunikace probíhala mezi účastníky za účasti (zkratka) i v lednu až březnu 2021, která však nebyla úspěšná.

31. Ze spisu Okresního soudu v Písku sp. zn. (spisová značka) bylo zjištěno, že darovací smlouvou ze dne 19. 4. 2005 darovali manželé (titul). (jméno) (příjmení) a (jméno) (příjmení) žalobkyni mimo jiné chatu se stavebním pozemkem parc. (číslo) v k. ú. (obec) nad (název), na kterém je chata postavena, přičemž součástí převodu byla mimo jiné i vodovodní přípojka, jak je uvedeno ve znaleckém posudku (číslo) znalce (titul). (jméno) (příjmení) ze dne 3.5.2005, který byl vypracován pro účely darovací smlouvy. (příjmení) vodovodní sítě, vrtu a rovněž koncové šachty je patrna z náčrtku založeného na čísle listu 22, z něhož je zřejmé, že koncová šachta je umístěna na pozemku parc. (číslo) v k. ú. (obec) nad (název). (jméno) (příjmení) čestně prohlásila jakožto bývalý spoluvlastník a současný spoluuživatel chaty, že 28. 5. 2016 při návštěvě chaty voda tekla, avšak dne 11. 6. 2016 již voda netekla s tím, že zdroj vody jako rodina užívají od roku 1979 nepřetržitě bez omezení.

32. Z ceníku platného od 1. 1. 2021 je patrné, že jsou stanoveny ceny vodného 300,99 Kč/m3 ( (obec)), 89,25 Kč/m3 vodného a 99 Kč/m3 stočného ( (obec)) a 71,57 Kč/m3 ( (obec)).

33. Rozsudkem Okresního soudu v Písku č. j. (číslo jednací) ze dne 2. 5. 2019 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. (číslo jednací) ze 17. 10. 2019 byla zamítnuta žaloba žalobkyně proti žalované a jejímu bratrovi, že každý vlastník pozemku parc. (číslo) v (katastrální uzemí), (územní celek), zapsaného na (list vlastnictví) u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, (stát. instituce), je povinen strpět umístění vodohospodářského zařízení k jímání vody označeného jako vrt HV-2 na tomto pozemku, a to především pro nedostatek naléhavého právního zájmu. Vrt je umístěn pouze na části pozemku žalované a jejího bratra. Žalobkyně byla soudem prvního stupně upozorněna, že v navrženém žalobním petitu chybí specifikace umístění vrtu vymezením polohy tohoto vrtu, který nezabírá celou plochu pozemku, a rovněž chybí vymezení strany oprávněné tak, aby bylo znění petitu jednoznačné. Nebylo prokázáno, že by požadovaným určením byla odstraněna nejistota v právních vztazích mezi účastníky, když současně nebylo prokázáno, že by žalovaná a její bratr podnikali nějaké kroky k odstranění vrtu ze svého pozemku či se toho po žalobkyni domáhali, tedy že by právo žalobkyně bez požadovaného určení bylo nějak ohroženo. Nebylo totiž prokázáno, že by bez požadovaného určení bylo ohroženo právo žalobkyně nebo by se její postavení stalo nejistým. Rovněž tak nebylo zjištěno, že by požadované určení mohlo eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty a že by k odpovídající nápravě nebylo možné dospět jinak.

34. Usnesením Okresního soudu v Písku č. j. (číslo jednací) ze dne 11. 7. 2016 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. (číslo jednací) ze 26. 10. 2016 soud rozhodoval o žalobě žalované proti žalobkyni na ochranu rušené držby a uložil žalované povinnost zdržet se rušení žalobkyně zavřením přívodu vody do stavby bez čp/če tvořící součást pozemku parc. (číslo) v (katastrální uzemí) prostřednictvím vodovodní přípojky přivádějící do této stavby vodu z vrtu na pozemku parc. (číslo) v (katastrální uzemí) a obnovit původní pokojný stav spočívající v neuzavření této vodovodní přípojky. Při poskytování právní ochrany v řízení podle § 1003 občanského zákoníku soud nezkoumá právní otázky. Úkolem soudu je pouze poskytnout ve zkráceném řízení právní ochranu před zřejmým zásahem do posledního pokojného a tedy faktického stavu. Soud tedy při rozhodnutí o žalobě na ochranu rušené držby nezkoumá právní vztahy, nezjišťuje, zda se jedná o držbu podle občanského zákoníku řádnou (§ 991), poctivou (§ 992) nebo pravou (§ 993), ale vychází pouze z faktického (pokojného) stavu. Žaloba podle § 176 a následujících o. s. ř. směřuje pouze k ochraně posledního stavu držby a jeho navrácení. Nejde o žalobu o právu, ale o žalobu o faktickém stavu. Soud se proto musí omezit jen na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Listina vystavená dne 29. 6. 1979 (název) (anonymizováno 5 slov) (obec) (dále též jen (zkratka) (anonymizováno)) ve věci přípojky k vodovodu užitkové vody svědčí o tom, že došlo ke konsenzu mezi tímto orgánem a právními předchůdci žalobkyně o tom, že právní předchůdci žalobkyně budou oprávněni zřídit k vodovodu ve správě (anonymizována dvě slova) vodovodní přípojku a prostřednictvím této z vodovodu odebírat vodu. Tato listina dokládá, že došlo k projevu vůle (zkratka) (anonymizováno), kterým bylo založeno ve prospěch manželů (příjmení) právo zřídit (a mít zřízenou) přípojku užitkové vody k vodovodu v areálu [zkratka] (obec) a z něj tuto vodu odebírat, jak plyne z jejího obsahu, když v listině je uvedeno – mimo jiné – že v případě důležitých zájmů (název) (anonymizováno) si tato vymiňuje možnost omezovat či jinak upravovat zásobování vodou. Právě z této formulace je nutno dovodit, že písemně vyjádřený„ souhlas se zřízením přípojky“ je dokladem o tom, že mezi stranami došlo k dohodě o tom, že právní předchůdci žalobkyně jsou oprávněni nejen zřídit vodovodní přípojku, ale i prostřednictvím této přípojky z vodovodu odebírat vodu. Tato listina tedy osvědčuje, že došlo ke střetu projevu vůle předchozích vlastníků chaty a (název) (anonymizováno 5 slov) (obec) ohledně zřízení přípojky k vodovodu a s tím spojeného práva odebírání vody. Soud proto považuje nárok žalobkyně, resp. jejích právních předchůdců za nárok z obligace, nikoli za pouhou výprosu. Žalobkyně doložila, že je jakožto právní nástupce manželů (příjmení) držitelem práva mít zřízenou přípojku vody k vodovodu ve vlastnictví (země) a ve správě žalované, resp. jejího právního předchůdce, a že je držitelem práva tuto vodu z vodovodu odebírat. Žalobkyně dále doložila, že vodu z titulu tohoto práva na základě souhlasu (zkratka) (anonymizováno) ze dne 29. 6. 1979 pokojně nepřetržitě od roku 1979 až do 28. 5. 2016 odebírala (a to ať už ona sama nebo její právní předchůdci). Současně žalobkyně doložila, že žalovaná jí nejpozději dne 11. 6. 2016 odebírání vody znemožnila, čímž porušila pokojnou držbu práva žalobkyně odebírat vodu prostřednictvím zřízené vodovodní přípojky ze shora specifikovaného vodovodu. Právo mít zřízenou vodovodní přípojku k vodovodu spravovanému žalovanou a s ním spojené právo odebírat z něj vodu nepochybně úzce souvisí s vlastnictvím chaty a je převoditelné společně s převodem vlastnického práva k chatě, jak ostatně vyplývá z darovací smlouvy a znaleckého posudku (když souhlas ke zřízení vodovodní přípojky a potažmo k odběru vody byl udělen manželům (příjmení) a ti právo mít zřízenou vodovodní přípojku a s ním spojené právo odebírat vodu převedli společně s vlastnickým právem k chatě na žalobkyni).

35. Žalobkyně předložila přehled spotřeby (zkratka) za roky 2017 2019, evidenci měsíční spotřeby vody dodané z řadu na chatu za rok 2016 2020 a porovnání všech položek výpočtu (kalkulace) cen, pro vodné a stočné za rok 2017 a 2016, a výpočet cen pro vodné a stočné pro kalendářní rok 2019 a 2018.

36. Z důkazů popsaných shora lze dovodit následující skutkový stav. Žalobkyně je příspěvkovou organizací, jež byla zřízena (stát. instituce) (země), jak vyplývá z úplného znění zřizovací listiny ze dne 26. 1. 2012, a jež je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze (odst. (číslo), 6. a 7. odůvodnění shora). Žalovaná je spolu se svým bratrem (jméno) (příjmení) podílovým spoluvlastníkem pozemku označeného v katastru nemovitostí jako parcela (číslo) v k. ú. (obec) nad (název), (územní celek), zapsaného na (list vlastnictví) u (stát. instituce), (stát. instituce) (odst. (číslo) odůvodnění shora), na němž je od roku 1989 umístěno vodohospodářské zařízení k jímání vody (vrt HV-2). Povolení k tomuto vodohospodářskému dílu (název) (anonymizována dvě slova) (obec) (dále jen (zkratka) (obec)) – provozní objekt, vodovod, požární nádrž 100 m3 a přípojka užitkové vody, bylo vydáno [název] [anonymizováno 7 slov] v (obec) dne 16. 8. 1989, Schválení vodohospodářského díla bylo vydáno referátem životního prostředí Okresního úřadu (obec) dne 23. 7. 1991 a Povolení k odběru vody z vrtu HV – 2 (obec) vydal referát životního prostředí Okresního úřadu (obec) dne 17. 2. 1992 (odst. (číslo), 10., 11. a 12. odůvodnění shora). Uvedené technické zařízení na čerpání vody je dle katastru nemovitostí ve vlastnictví (země) – (stát. instituce) a příslušnost hospodaření s tímto technickým zařízením byla svěřena žalobkyni (odst. (číslo) a 19. odůvodnění shora). Z výše uvedeného vodohospodářského zařízení nyní, a to i dle jejího tvrzení, odebírá vodu (užitkovou) žalovaná jako vlastník pozemku parc. č. st. (číslo), jehož součástí je stavba bez č.p./č.e. – rekreační chata, zapsaného na (list vlastnictví), pro k. ú. (obec) nad (název), přičemž nabývacím titulem byla darovací smlouva z 19. 4. 2005 a obdobně vodu odebírali právní předchůdci žalované od roku 1995 (odst. [číslo] [číslo] odůvodnění shora). Skutečnost, že vlastníkem vodovodní přípojky a uzávěru vody, prostřednictvím které žalovaná odebírá vodu z vrtu HV – 2 do své chaty a jsou uloženy na pozemku parc. (číslo) zapsaném na (list vlastnictví) pro k. ú. (obec) nad (název), který je ve vlastnictví (země), příslušnost hospodaření má (stát. instituce) s příslušností k organizační složce (zkratka), je žalovaná, nebyla mezi účastníky sporná. K tvrzení žalobkyně, že„ v povolení vydaném tehdejší (název) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno) (nyní (zkratka)), na základě kterého došlo ke svolení k vybudování vodovodní přípojky k objektu (jméno) (příjmení) (otec žalované) je uvedeno "se zřízením přípojky souhlasím za těchto podmínek"- podrobnosti o určení nejvhodnějšího místa pro zřízení přípojky, osazení uzávěru a vodoměru, úplatách spojených s dodávkou vody a účelech, pro které bude voda odebírána, budou sjednány s (zkratka) (obec) (což byl v té době vojenský útvar užívající areál (obec))“, bylo zjištěno z dopisu z 18. 5. 1995 (název) (anonymizována dvě slova) adresované (název) (anonymizována dvě slova) (anonymizována dvě slova), že je třeba mj. zohlednit podmínku bezplatného odběru vody pro (titul). (příjmení) s ohledem na to, že studna je umístěna na jeho pozemku (odst. (číslo) odůvodnění shora). Návrh smlouvy na dodávky vody byl vypracován, zaslán otci žalované, avšak nikdy nedošlo k podpisu (odst. (číslo) odůvodnění shora), když oprávnění k odběru vody obdrželo (název) rekreační zařízení (obec) dne 20. 4. 2006 a prodlouženo mu bylo dne 4. 5. 2016 (odst. (číslo), 15. a 16. odůvodnění shora). Žalobkyně a žalovaná opakovaně jednaly o komplexním řešení vzájemných vztahů (mimosoudní) dohodou, přičemž žalovaná podmiňovala uzavření dohody rovněž vyřešením vztahů s (název) (anonymizována dvě slova) (anonymizováno) ( (zkratka)) a jejím přistoupením k dohodě. To potvrzuje i odpověď (zkratka) k žádosti žalobkyně ze dne 25. 2. 2020 (odst. (číslo), 21., 22., 23. odůvodnění shora). O uvedeném jednání o komplexní dohodě svědčí emailová komunikace (odst. (číslo) a 30. odůvodnění shora) a návrh smlouvy o dodávce vody žalované ze strany žalobkyně, na níž nepřistoupila (odst. (číslo) odůvodnění shora), i sdělení (zkratka) o nezájmu být vedlejším účastníkem řízení (odst. (číslo) odůvodnění shora). Spornou skutečností je mezi účastníky především cena odebírané vody, jak je zřejmé z výhrad žalované k vyúčtování popsaném v odstavcích 27., 28., 29., 32. a 35. odůvodnění shora. Žalobkyně se proti žalované neúspěšně domáhala určení povinnosti strpět umístění vodohospodářského zařízení k jímání vody označeného jako vrt HV-2 na tomto pozemku (odst. (číslo) odůvodnění shora) a žalovaná se proti žalobkyni domohla uložení povinnosti žalované zdržet se rušení žalobkyně zavřením přívodu vody do stavby bez čp/če tvořící součást pozemku parc. (číslo) v (katastrální uzemí) prostřednictvím vodovodní přípojky přivádějící do této stavby vodu z vrtu na pozemku parc. (číslo) v (katastrální uzemí) a obnovit původní pokojný stav spočívající v neuzavření této vodovodní přípojky (odst. (číslo) odůvodnění shora).

37. Lze přisvědčit žalobkyni, že dle § 6 odst. 3 ZMČR organizační složky (…) naplňují právní osobnost a svéprávnost státu v právních vztazích, které se jich týkají, samostatně a vzájemně nezávisle. Podle odst. 4 týká-li se právní vztah současně různých organizačních složek (…), naplňuje každá z nich právní osobnost a svéprávnost státu v rozsahu, který odpovídá její příslušnosti. Dle § 14 odst. 1 majetek musí být využíván účelně a hospodárně k plnění funkcí státu a k výkonu stanovených činností; jiným způsobem lze majetek použít nebo s ním naložit pouze za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem anebo tímto zákonem. Organizační složka si počíná tak, aby svým jednáním majetek nepoškozovala a neodůvodněně nesnižovala jeho rozsah a hodnotu anebo výnos z tohoto majetku. Podle odst. 3 příslušná organizační složka pečuje o zachování majetku a jeho údržbu, a pokud to připouští jeho povaha, i o jeho zlepšení nebo rozmnožení. Chrání jej před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím. Dle odst. 4 příslušná organizační složka důsledně využívá všechny právní prostředky při uplatňování a hájení práv státu jako vlastníka a při ochraně majetku před neoprávněnými zásahy a včas uplatňuje zejména právo na náhradu škody, právo na vydání bezdůvodného obohacení a výhradu soupisu pozůstalosti, je-li stát povolán za dědice. Zvláštní právní předpis může stanovit, ve kterých případech a za jakých podmínek v řízení před soudy a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku vystupuje za stát jiná než příslušná organizační složka. Podle odst. 5 příslušná organizační složka průběžně sleduje, zda dlužníci včas a řádně plní své dluhy, a zejména včasným uplatněním a vymáháním práv státu zajišťuje, aby nedošlo k promlčení nebo zániku těchto práv. Pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, požaduje od dlužníků úroky z prodlení a sjednané smluvní sankce. Dle § 17 nakládá-li se s majetkem na základě smlouvy, musí mít smlouva písemnou formu a projevy vůle na jedné písemnosti i v případě, že to právní předpisy nevyžadují, pokud použití písemné formy, popřípadě projevy vůle na jedné písemnosti, nevylučuje zákon anebo povaha právního jednání, popřípadě okolnosti, za kterých k němu dochází. Dle § 27a věc ani její část nelze přenechat k užívání právnické nebo fyzické osobě na základě výprosy. Podle § 14 majetek musí být využíván účelně a hospodárně, majetek nesmí být poškozován, neodůvodněně nesnižován jeho rozsah a hodnota anebo výnos z tohoto majetku, pečovat o zachování majetku a jeho údržbu, o jeho zlepšení nebo rozmnožení, chránit majetek před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím.

38. Podle § 1 odst. 4 písm. b) ZVK se tento zákon nevztahuje na vodovody sloužící k rozvodu jiné než pitné vody. Podle § 2 odst. 5 ZVK dle znění ke dni 31. 12. 2013 (nyní § 2 odst. 6 ZVK), je odběratelem vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak. Podle § 8 odst. 6 ZVK je vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele. Podle § 8 odst. 15 ZVK dle znění ke dni 31. 12. 2013 náležitosti smlouvy o dodávce vody a náležitosti smlouvy o odvádění odpadních vod stanoví prováděcí právní předpis. Podle § 36 odst. 1 ZVK pokud je pozemek nebo stavba připojena na vodovod nebo kanalizaci v souladu s právními předpisy, vzniká odběrateli nárok na uzavření písemné smlouvy podle § 8 odst.

6. Podle § 10 odst. 1 ZVK je neoprávněným odběrem vody z vodovodu odběr a) před vodoměrem, b) bez uzavřené písemné smlouvy o dodávce vody nebo v rozporu s ní, c) přes vodoměr, který v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává nebo zaznamenává odběr menší, než je odběr skutečný, nebo d) přes vodoměr, který odběratel nedostatečně ochránil před poškozením.

39. Z judikátu Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 4537/2010, ze dne 20. 6. 2012 lze mj. dovodit následující závěry:„ ...Oproti předchozí právní úpravě platné před 1. 1. 2002 (zákon č. 138/1973 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích, ve znění vyhlášky č. 185/1988 Sb.) zákon č. 274/2001 Sb. neumožňuje vznik právního vztahu odběru vody a odvádění odpadních vod na základě zákonné skutečnosti (tj. odběru vody bez uzavření smlouvy s dodavatelem), nýbrž pouze na základě smlouvy, a jakýkoliv odběr a vypouštění vod bez platné smlouvy prohlašuje za neoprávněný (§ 10 odst. 1 a 2). Tato zásada je vyjádřena v § 8 odst. 6 zákona, v němž se vlastníku vodovodu nebo kanalizace ukládá povinnost uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem, a v § 36 odst. 1 zákona, podle něhož odběrateli zásadně vzniká nárok na uzavření takové smlouvy, jestliže je pozemek nebo stavba připojena na vodovod nebo kanalizaci v souladu s právními předpisy. Přitom v ustanovení § 39 odst. 7 zákona se vlastníku vodovodu nebo kanalizace ukládá, aby splnil povinnost uzavřít smlouvu s odběratelem podle § 8 odst. 5 a § 36 odst. 1 ve lhůtě do 31. prosince 2003. Nelze přisvědčit žalobkyni, že druhý žalovaný je zavázán platit jí vodné a stočné, bez ohledu na to, že s ním neuzavřela smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod, neboť jako spoluvlastníka stavby, která je připojena na vodovod a kanalizaci, je třeba jej považovat ve smyslu § 2 odst. 5 zákona za odběratele zatíženého touto povinností. Jak se podává z důvodové zprávy k návrhu zákona č. 274/2001 Sb., (jediným) účelem definice pojmu odběratele v § 2 odst. 5 zákona bylo zamezit problémům při uzavírání smluv mezi vlastníkem vodovodu nebo kanalizace a odběratelem a při účtování vodného a stočného, tj. odstranit pochybnosti o tom, s kým je vlastník vodovodu a kanalizace povinen uzavřít smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod (§ 8 odst. 5 zákona), resp. komu svědčí právo takovou smlouvu uzavřít (§ 36 odst. 1 zákona) a kdo je zavázán platit úhradu za odebranou vodu a odvedenou odpadní vodu. Výklad, který prosazuje žalobkyně, by znamenal popření smluvního principu, na němž je založen právní vztah o dodávce vody a odvodu odpadních vod podle zákona č. 274/2001 Sb.“.

40. Z výše uvedených skutkových a právních zjištění lze dovodit, že žalobu žalobkyně nelze shledat důvodnou, přestože lze přisvědčit žalobkyni, že má povinnost spravovat řádně majetek státu mj. ve smyslu zák. č. 219/2000 Sb. v platném znění, jak je uvedeno v odstavci [číslo] odůvodnění shora, a to včetně uzavření písemných smluv k nakládání s majetkem. Pokud však žalobkyně uplatňovala analogii, pokud jde o vodovody pro veřejnou potřebu a neveřejnou potřebu ve smyslu § 1 odst. 1 ZVK tzn., že„ pokud má povinnost smlouvu uzavřít odběratel čerpající vodu z vodovodu pro veřejnou potřebu, má tuto povinnost per analogiam i odběratel, který vodu čerpá z vodovodu neveřejného“, pak má soud za to, jde o nepřiměřeně rozšiřující výklad resp. dotváření práva. Dle názoru soudu totiž § 1 odst. 1 ZVK je veřejnou potřebou míněna potřeba přesahující potřebu lidského jedince či jedinců tj. jde o potřebu, která je společná většině, ba celé veřejnosti, nikoliv tedy potřeba dvou samostatných subjektů, kterými jsou účastníci. Správnou argumentací na straně žalované je, že ustanovení § 1 odst. 4 písm. a) ZVK výslovně uvádí, že tento předpis se nevztahuje na vodovody sloužící k odběru jiné než pitné vody, přičemž fakt, že žalovaná neodebírá pitnou vodu, resp. odebírá pouze užitkovou vodu, není mezi stranami sporný. Pokud jde o analogii, tou lze skutečně překlenout tzv. mezery v právu, nikoliv však situaci, kdy předpis, jehož se žalobkyně dovolává, svoji aplikaci na případ žalované výslovně vylučuje, to by naopak bylo nepřiměřeně rozšiřujícím dotvářením práva. Lze odkázat i na judikát Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 4537/2010, ze dne 20. 6. 2012, dle něhož i v případě povinnosti subjektu uzavřít smlouvu, je třeba respektovat smluvní volnost stran, byť zčásti omezenou právním předpisem, pokud jde o subjekty a obsah. Logickou se jeví i konstrukce, že by nikdy nemohlo dojít k bezdůvodnému obohacení, neboť by si žalobkyně vždy mohla vynutit uzavření smlouvy o odběru vody jakéhokoliv znění. Žalobkyně může případně podat žalobu na plnění, kterou se bude domáhat rozdílu mezi cenou obvyklou vodného a stočného a cenou uhrazenou žalovanou, přičemž k tomuto nároku vznesla žalovaná námitku promlčení, kterou se soud s ohledem na předmět řízení, jímž je nahrazení projevu vůle, nezabýval.

41. Pokud vznesla žalovaná námitku promlčení nároku žalobkyně na nahrazení projevu vůle, pak má soud za to, že toto právo obecně je promlčitelné dle § 609 a násl. (§ 611) o. z., při délce promlčecí doby 3 roky dle § 629 o. z., a za počátek této doby je třeba považovat vyzvání druhé strany dle § 628 o. z. resp. v dané věci odmítnutí žalované uzavřít se žalovanou smlouvu o odběru vody, k čemuž mělo dojít dle tvrzení účastníků a skutkových zjištění z důkazů již v roce 2016 (odst. 25. a [číslo] odůvodnění shora). Nelze tak vyloučit důvodnost této námitky, avšak protože soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že nárok žalobkyně není vůbec tj. ze své podstaty důvodným, pak by bylo nadbytečné poučovat strany k doplnění tvrzení důkazů dle § 118a o. s. ř. k této námitce promlčení, především ke zkoumání počátku běhu promlčecí lhůty popř. jejího stavení dle § 648 a násl. o. z.

42. Nad rámec odůvodnění lze uvést, že pokud jde o návrh smlouvy žalobkyně, s nímž by soud za žalovanou měl vyslovit souhlas, ujednání ceny odkazem na webové stránky (webová adresa) nelze považovat za určité ujednání, jež by umožnilo žalobě vyhovět, soud však neposkytoval poučení žalobkyni s ohledem na důvody zamítnutí žaloby popsané výše v odst. [číslo] odůvodnění shora. Nelze však na druhou stranu přisvědčit žalované v tom, že její právo odebírat vodu plyne z rozhodnutí podepsaného soudu č. j. (číslo jednací) ze dne 11. 7. 2016 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. (číslo jednací) ze 26. 10. 2016, kterým soud o žalobě na ochranu rušené držby rozhodl tak, že uložil žalované povinnost zdržet se rušení žalobkyně zavřením přívodu vody do stavby bez čp/če tvořící součást pozemku parc. (číslo) v (katastrální uzemí) prostřednictvím vodovodní přípojky přivádějící do této stavby vodu z vrtu na pozemku parc. (číslo) v (katastrální uzemí) a obnovit původní pokojný stav spočívající v neuzavření této vodovodní přípojky, neboť žaloba podle § 176 a následujících o. s. ř. směřuje pouze k ochraně posledního stavu držby a jeho navrácení, nejde o žalobu o právu, ale o žalobu o faktickém stavu a soud se proto musí omezit jen na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

43. Soud si je vědom obtížnosti nalezení komplexního řešení věci s ohledem na to, že účastníkem tohoto řízení není (zkratka), a že žalovaná má zájem na tom, aby měla přístup ke své přípojce přes (název) areál (obec). Předmětem řízení však bylo nahrazení projevu vůle žalované jako odběratelky dle § 2 odst. 6 ZVK k uzavření smlouvy o odběru vody dle § 8 odst. 6 ZVK a z provedeného dokazování vyplynulo, že povinnost žalované uzavřít písemnou smlouvu o odběru vody se žalobkyní nevyplývá ze zákona tj. ze zákona o vodovodech a kanalizacích, neboť nejde o vodovod pro veřejnou potřebu dle § 1 odst. 1 ZVK, ale především žalované je dodávána pouze nepitná voda, na jejíž odběr se tento právní předpis výslovně nevztahuje, jak je zřejmé z § 1 odst. 4 písm. a) ZVK. Proto soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku shora.

44. O nákladech řízení rozhodl soud dle úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náklady řízení v celkové výši 18 694,50 Kč spočívající v odměně za zastupování advokátem dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění ve výši 3 100 Kč za jeden úkon právní služby, a to za 4,5 úkonu právní služby za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, sepis a podání vyjádření k žalobě a vyjádření k výzvě soudu dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, a účast na jednání soudu dne 7. 1. 2021 a dne 15. 4. 2021 podle dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, a dále v 5 režijních paušálech po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění spolu s 21% DPH podle § 14a vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění. (výrok II. rozsudku shora).