12 C 147/2023

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Špeldovou v právní věci žalobce: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně ; zastoupeného advokátem: titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 456 915 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 456 915 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 15% ročně od 31. 3. 2023 do zaplacení z částky 456 915 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 48 457 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se proti žalovanému domáhá zaplacení částku 456 915 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 456 915 Kč od 31. 3. 2023 do zaplacení. Žalobce je držitelem licence na distribuci elektřiny, a tudíž zajišťuje spolehlivé provozování a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, umožňuje distribuci elektřiny na základě uzavřených smluv a řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy. Při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa [obec a číslo] po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny, která je v obdobných případech zcela běžná, bylo pracovníky servisní firmy žalobce dne 2. 3. 2023 zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaný elektřinu odebírá. Tím došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu ust. § 51 zák. č. 458/2000 Sb. Při sepsání zápisu o provedené kontrole byl žalovaný přítomen a zápis podepsal. Žalobce za použití příslušných právních předpisů provedl vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr, včetně souvisejících činností s nápravou takto závadného stavu ve smyslu § 16 a § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb. a tuto částku ve výši 456 915 Kč žalovanému vyúčtoval. Žalovaný však dlužnou částku do dnešního dne ani zčásti neuhradil, přes písemnou upomínku žalobce. Splatnost vyúčtování škody byla stanovena dle obvyklé obchodní praxe, tj. do 14 dnů ode dne vystavení faktury. Následující den po vystavení faktury se tedy žalovaný dostal do prodlení a od tohoto data žalobce požaduje úrok z prodlení. Žalobce doplnil dne 26. 7. 2023, že žalovaný uvádí, že dne 2. 12. 2019 bylo schváleno jeho oddlužení plněním splátkového kalendáře a dne 1. 8. 2022 rozhodl Krajský soud v Českých Budějovicích o osvobození od dosud nezaplacených pohledávek. Uvedené skutečnosti jsou s ohledem na předmět sporu – náhrada škody za neoprávněný odběr elektřiny, který žalobce zjistil dne 2. 3. 2023 (tedy po skončení insolvence) - zcela irelevantní. Pokud tím měl žalovaný na mysli, že nemusí platit dluh za neoprávněný odběr elektřiny, je tento postoj zcela nedůvodný, a to jednak proto, že část škody vznikla až po skončení insolvenčního řízení a dále není důvodný ani v části za dobu trvání oddlužení, a to z níže uvedených důvodů. Předmětná pohledávka je náhradou škody za neoprávněný odběr elektřiny a dle § 416 odst. 1 ins. zák. se osvobození od zbytků dluhů netýká této pohledávky, protože jde o náhradu škody způsobenou úmyslným porušením právní povinnosti (neoprávněný odběr je zakázán § 51 odst. 3 zák. č. 458/2000 Sb.). Podle právní úpravy § 414 ins. zák. tedy na pohledávku nedoléhá osvobození a ve vymáhání lze i nadále pokračovat, protože pohledávka rozhodnutím o osvobození nezanikla. K tomu žalobkyně odkazuje na soudní rozhodnutí sp. zn. 29 NSCR 37/2017 a IV. ÚS 1693/18. V těchto řízeních se zabývaly soudy také neoprávněným odběrem elektřiny a dovodily, že osvobození v rámci insolvence se netýká pohledávek za nepoctivé jednání dlužníka ani před zahájením ani v průběhu insolvenčního řízení. Neoprávněný odběr elektřiny je úmyslné jednání žalovaného, kterým se dopustil porušení právní povinnosti (odebíral elektřinu bez právního důvodu) a osvobození se pak této pohledávky ve smyslu § 416 odst. 1 ins. zák. netýká. Ochrana dlužníků, která je poskytována úspěšným projitím insolvenčního řízení, nemůže spočívat v ochraně jejich protiprávního jednání. Proto podle § 416 odst. 1 ins. zák. osvobození podle §414 se netýká peněžitého trestu nebo jiné majetkové sankce, která byla dlužníkovi uložena v trestním řízení pro úmyslný trestný čin, pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti atd. I Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 31. 8. 2018 sp. zn. IV. ÚS 1693/18 přisvědčil, že nelze souhlasit s řešením, aby byl dlužník osvobozen od placení zbytku dluhů, ačkoli, jako je tomu v této věci, svým úmyslným protiprávním jednáním zavinil, že neoprávněně odebíral elektřinu. S ohledem na výše uvedené žalobce na žalobě v celém rozsahu trvá.

2. Žalovaný podal proti platebnímu rozkazu vydanému dne 27. 6. 2023 č.j. 12 C 147/2023-20 odpor dne 4. 7. 2023, doplněný dne 20. 7. 2023 s tím, že nárok neuznává. Usnesením č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne 2. 12. 2019 bylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře a usnesením č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne 1. 8. 2022 o splnění oddlužení osvobození dlužníka od placení dosud neuspokojených pohledávek, o odměně insolvenčního správce a jeho zproštění funkce. Žalovaný doplnil při jednání dne 20. 9. 2023, že neuznává nárok žalobce v jím uplatněné výši, neboť část nároku žalobce měla vzniknout před zjištěním úpadku žalovaného a žalobce ji tak mohl uplatnit v insolvenčním řízení. V závěrečné řeči zpochybnil žalovaný výpočet výše náhrady škody.

3. Ze zápisu o provedené kontrole žalobce ze dne 2. 3. 2023 je zřejmé, že žalovaný odebíral k tomuto dni elektřinu, což stvrdil svým podpisem, a to v odběrném místě [obec a číslo].

4. Ze stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny žalovaným od 3. 3. 2020 do 2. 3. 2023 je patrná výše škody 373 538,57 Kč a výše nákladů 4 077 Kč.

5. Z faktury [číslo] ze dne 16. 3. 2023 je zřejmé, že žalobce ji vystavil žalovanému na částku 456 915 Kč (377 615,57 Kč + 21% DPH) se splatností ze dne 30. 3. 2023.

6. Z upomínky ze dne 20. 4. 2023 je patrné, že žalobce žalovaného vyzval k zaplacení částky 456 915 Kč do 8 dnů ode dne odeslání výzvy.

7. Z usnesení č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] je zřejmé, že soud bere na vědomí splnění oddlužení žalobcem, soud osvobozuje žalobce tj. dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny, když toto osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli, a na ručitele a jiné osoby, kteří měli vůči dlužníkovi pro tyto pohledávky právo postihu, a dále soud rozhodl o odměně insolvenčního správce a jeho zproštění funkce. Z odůvodnění je zřejmé, že ohledně majetku žalovaného byl zjištěn úpadek a bylo povoleno řešení úpadku oddlužením, a to usnesením č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne 7. 8. 2019.

8. Z provedeného dokazování soud dovodil následující skutkový stav. Žalovaný od 3. 3. 2020 do 2. 3. 2023 odebíral neoprávněně elektřinu, což stvrdil svým podpisem na zápisu o provedené kontrole žalobce dne 2. 3. 2023 (odst. č. 2 odůvodnění shora), přičemž žalobce vyčíslil výši škody na částku 373 538,37 Kč plus náklady řízení ve výši 4 077 Kč (odst. č. 3 odůvodnění shora). Žalobce následně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 456 915 Kč (377 615,57 Kč + 21% DPH) dne 20. 4. 2023 (odst. č. 6 odůvodnění shora), když fakturu žalobce žalovanému vystavil dne 16. 3. 2023 na částku 456 915 Kč se splatností 30. 3. 2023 (odst. č. 5 odůvodnění shora). V období předcházejícím realizaci zápisu o provedené kontrole dne 2. 3. 2023 došlo ke zjištění úpadku žalovaného jako dlužník a bylo mu povoleno oddlužení dne 7. 8. 2019, jehož splnění vzal na vědomí insolvenční soud dne 1. 8. 2022 (odst. č. 7 odůvodnění shora).

9. Podle § 414 odst. 1 ins. zák. jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku. Podle § 414 odst. 2 ins. zák. osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Podle § 414 odst. 3 ins. zák. osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. Podle § 414 odst. 4 ins. zák. při osvobození dlužníka podle odstavce 1 zůstává zajištěnému věřiteli, jestliže nedošlo ke zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku; pohledávek, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170), se může takto domáhat jen za dobu od skončení insolvenčního řízení.

10. Podle § 416 odst. 1 ins. zák. osvobození podle § 414 se nedotýká peněžitého trestu nebo jiné majetkové sankce, která byla dlužníku uložena v trestním řízení pro úmyslný trestný čin, pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti a dále pohledávek věřitelů na výživném ze zákona a pohledávek věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví. Podle § 416 odst. 2 ins. zák. proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud zamítl návrh dlužníka na přiznání osvobození podle § 414, se může odvolat pouze dlužník. Proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud přizná dlužníku osvobození podle § 414, se může odvolat pouze věřitel, jehož pohledávka vůči dlužníku nebyla v insolvenčním řízení zcela uspokojena. Odvoláním však lze namítat pouze to, že nebyly splněny předpoklady pro přiznání osvobození dlužníku. Rozhodnutí o přiznání osvobození podle § 414 je účinné nejdříve účinností rozhodnutí o splnění oddlužení.

11. Podle § 51 zák. č. 458/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetického zákona“) (1) Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. (2) Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. (3) Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. (4) V případě, že při změně dodavatele elektřiny probíhá odběr elektřiny v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dní bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr elektřiny a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování.

12. Podle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. (1) Při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. (2) V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. (3) U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se pro stanovení elektrického příkonu použije hodnota rezervovaného příkonu sjednaná ve smlouvě o připojení; pokud nelze použít tuto hodnotu rezervovaného příkonu, hodnotou elektrického příkonu je součet jmenovitých výkonů všech využívaných transformátorů v dotčeném odběrném místě. (4) U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí se pro stanovení technicky dosažitelného elektrického příkonu hodnota jmenovitého napětí 230 V vynásobí počtem fází, z nichž se neoprávněný odběr elektřiny uskutečnil, a takto vypočítaná hodnota se vynásobí a) jmenovitým proudem hlavního jističe před elektroměrem, nebo b) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní domovní pojistkové skříni nebo v hlavní domovní kabelové skříni sníženým o jednu úroveň typové řady jmenovitých proudových hodnot v případě neoprávněného připojení před hlavním jističem, nebo c) jmenovitým proudem odpovídajícím průřezu vodiče v místě napojení na neměřenou část, umožňujícího neoprávněný odběr elektřiny, a to pouze v případě, že není možné stanovit hodnotu elektrického příkonu podle písmene a) nebo b). (5) Výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den při neoprávněném odběru elektřiny se vypočítá tak, že se výše elektrického příkonu vypočítaná podle odstavce 3 nebo 4 vynásobí dobou využití 24 hodin a použije se hodnota účiníku rovna jedné. (6) Hodnota technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví tak, že výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den, vypočítaná podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které neoprávněný odběr elektřiny trval. Pokud provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny, má se za to, že neoprávněný odběr elektřiny trval a) u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí 1. od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem ročního zúčtování spotřeby elektřiny, maximálně však 24 měsíců; samoodečet spotřeby elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet, 2. nejvýše 24 měsíců v případech, kdy se odečty za účelem zúčtování spotřeby u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí provádějí častěji než jedenkrát ročně, b) 24 měsíců u odběru elektřiny ze sítí zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí. (7) V případě, že došlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, se od spotřeby elektřiny vypočítané podle odstavce 6 odečte spotřeba elektřiny naměřená provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy. (8) Množství neoprávněně odebrané elektřiny pro účely výpočtu náhrady škody za neoprávněný odběr se vypočte jako rozdíl mezi hodnotou technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny stanovenou podle odstavce 6 a hodnotou zjištěnou podle odstavce 7 v případě neoprávněného zásahu do elektroměru vynásobený a) součinitelem 0,2 pro odběry elektřiny ze sítí nízkého napětí, b) součinitelem 0,5 pro odběry elektřiny ze sítí zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí. (9) Výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny. (10) Výši náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny lze rovněž stanovit písemnou dohodou mezi provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy a zákazníkem nebo osobou, která měla z neoprávněného odběru elektřiny prospěch, nebo se na takovém prospěchu podílela. Náhrada škody stanovená tímto způsobem nesmí být vyšší než náhrada vypočtená podle předchozích odstavců. (11) Pro stanovení výše náhrady škody při neoprávněné dodávce elektřiny do elektrizační soustavy, při neoprávněném přenosu elektřiny nebo při neoprávněné distribuci elektřiny se použije ustanovení odstavců 1 až 9 obdobně. V případě neoprávněné dodávky elektřiny se pro ocenění ceny za silovou elektřinu použije pevná cena za dodávku záporné regulační energie. (12) Součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

13. V odůvodnění judikátu Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3075/2022 ve skutkově obdobné věci neoprávněného odběru elektrické energie je mj. uvedeno:„ Domníval-li se žalovaný, že se na pohledávku uplatněnou žalobcem v tomto řízení vztahuje osvobození (zcela nebo zčásti) od placení pohledávek (§ 414 ins. zák.), byl to on, kdo z této skutečnosti dovozoval příznivé důsledky, a koho tížilo v tomto směru břemeno tvrzení a důkazní břemeno“ ...„ Žalobou uplatněná pohledávka z titulu náhrady škody způsobené žalovaným neoprávněným odběrem elektrické energie je totiž (s ohledem na skutkové okolnosti jejího vzniku) bez jakýchkoli pochybností pohledávkou na náhradu škody způsobenou úmyslně; takové pohledávky se však osvobození podle ust. § 414 ins. zák. nedotýká (§ 416 odst. 1 ins. zák. v rozhodném znění)).

14. Soud na základě provedeného dokazování má tak za to, že žalovaný počínaje 3. 3. 2020 do 2. 3. 2023 v odběrném místě [obec a číslo] neoprávněně odebíral elektřinu ve smyslu § 51 odst. 1, písm. a) zák. č. 458/2000 Sb. v platném znění a žalobce tak provedl důvodně vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr, včetně souvisejících činností s nápravou takto závadného stavu ve smyslu § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. ve výši 377 615,57 Kč (373 538,37 Kč plus náklady řízení ve výši 4 077 Kč) + 21% DPH, tj. celkem 456 915 Kč. Nárok žalobce tak shledal soud oprávněným a žalobu důvodnou. U žalovaného je dána objektivní odpovědnost dle § 51 odst. 1, 2, 3 energetického zákona za to, že k neoprávněnému odběru došlo, když žalovaný odebíral elektřinu bez uzavření smluvního vztahu k jejímu odběru.

15. K argumentaci žalovaného, že žalobce mohl přihlásit pohledávku za žalovaným do insolvenčního řízení, když k neoprávněnému odběru docházelo již od 3. 3. 2020 tj. před 1. 8. 2020, kdy byl zjištěn úpadek žalovaného, soud konstatuje, že aby pohledávka mohla být uspokojena v insolvenčním řízení, a přitom nejde o pohledávku za majetkovou podstatou, musí být přihlášena, a aby ji věřitel mohl přihlásit, musí taková pohledávka existovat a subjekt, který má právo podat přihlášku pohledávky (věřitel), o ní musí vědět. Neoprávněný odběr je úmyslné protiprávní jednání, které je v rozporu s normami chování. V tomto konkrétním případě to byl pouze žalovaný, kdo věděl, že se ho dopouští, a ke zjištění neoprávněného odběru došlo ze strany žalobce až dne 2. 3. 2023 tj. po skončení insolvenčního řízení a část škody vznikla až po skončení insolvenčního řízení.

16. Pokud jde o skutečnost, že žalovaný je skončením insolvenčního řízení osvobozen od placení pohledávek ve smyslu usnesení č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne 1. 8. 2022 (odst. č. 7 odůvodnění shora), soud se přiklání k argumentaci žalobce:„ Předmětná pohledávka je náhradou škody za neoprávněný odběr elektřiny a dle § 416 odst. 1 ins. zák. se osvobození od zbytků dluhů netýká této pohledávky, protože jde o náhradu škody způsobenou úmyslným porušením právní povinnosti (neoprávněný odběr je zakázán § 51 odst. 3 zák. č. 458/2000 Sb.). Podle právní úpravy § 414 ins. zák. tedy na pohledávku nedoléhá osvobození a ve vymáhání lze i nadále pokračovat, protože pohledávka rozhodnutím o osvobození nezanikla. K tomu žalobkyně odkazuje na soudní rozhodnutí sp. zn. 29 NSCR 37/2017 a IV. ÚS 1693/18. V těchto řízeních se zabývaly soudy také neoprávněným odběrem elektřiny a dovodily, že osvobození v rámci insolvence se netýká pohledávek za nepoctivé jednání dlužníka ani před zahájením ani v průběhu insolvenčního řízení. Neoprávněný odběr elektřiny je úmyslné jednání žalovaného, kterým se dopustil porušení právní povinnosti (odebíral elektřinu bez právního důvodu) a osvobození se pak této pohledávky ve smyslu § 416 odst. 1 ins. zák. netýká. Ochrana dlužníků, která je poskytována úspěšným projitím insolvenčního řízení, nemůže spočívat v ochraně jejich protiprávního jednání. Proto podle § 416 odst. 1 ins. zák. osvobození podle § 414 se netýká peněžitého trestu nebo jiné majetkové sankce, která byla dlužníkovi uložena v trestním řízení pro úmyslný trestný čin, pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti atd. I Ústavní soud ve svém usnesení ze dne 31. 8. 2018 sp. zn. IV. ÚS 1693/18 přisvědčil, že nelze souhlasit s řešením, aby byl dlužník osvobozen od placení zbytku dluhů, ačkoli, jako je tomu v této věci, svým úmyslným protiprávním jednáním zavinil, že neoprávněně odebíral elektřinu.“ Soud rovněž poukazuje na judikát Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3075/2022, kterým bylo rozhodováno ve skutkově obdobné věci neoprávněného odběru elektrické energie, a v jehož odůvodnění je mj. uvedeno:„ Žalobou uplatněná pohledávka z titulu náhrady škody způsobené žalovaným neoprávněným odběrem elektrické energie je totiž (s ohledem na skutkové okolnosti jejího vzniku) bez jakýchkoli pochybností pohledávkou na náhradu škody způsobenou úmyslně; takové pohledávky se však osvobození podle ust. § 414 ins. zák. nedotýká (§ 416 odst. 1 ins. zák. v rozhodném znění)). (odst. č. 14 odůvodnění shora). Lze tak shrnout, že pohledávka žalobce proti žalovanému za nepoctivé jednání dlužníka před zahájením, v průběhu insolvenčního řízení i po jeho skončení, spočívající v neoprávněném odběru elektřiny dle § 51 energetického zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění je pohledávkou na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti a dle § 416 odst. ins. zák. se jí proto nedotýká osvobození dle § 414 ins. zák.

17. Pokud jde o výpočet škody, v § 16 je stanoveno, že při neoprávněném odběru elektřiny (dále jen NOE) určí množství skutečně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných údajů. Dne 3. 3. 2020 byl zjištěn stav [číslo] (VT) a [číslo] (NT) a dne 2. 3. 2023 stav [číslo] (VT) a [číslo] (NT). Rozdíl činí 67 211 kWh elektřiny, která byla odebrána bez právního důvodu a bez zaplacení, tedy neoprávněně. Vzhledem k tomu, že mezi škůdcem (neoprávněným odběratelem) a žalobcem jako provozovatelem distribuční soustavy neexistuje smluvní vztah, cenu za jednotku určuje stát prostřednictvím ERÚ (Energetický regulační úřad). Výše náhrady za NOE se stanoví oceněním neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné dle § 16 a podle cen ERÚ účinného v době zjištění NOE (§ 17 odst. 3 vyhl. č. 359/2020 Sb.) Cena elektřiny se skládá z (§ 17 odst. 3): silové elektřiny, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie, ceny za služby distribuční soustavy, kde se použije: a) sazba C 02 nebo D 02 podle kategorie odběru elektřiny b) 495 Kč/MWh za podporované zdroje, DPH a daň z elektřiny dle zákona. V tomto případě byl NOE zjištěn dne 2. 3. 2023, pro výpočet náhrady se tedy použije účinné cenové rozhodnutí ERÚ, když cenová rozhodnutí jsou běžně dostupná na stránkách ERÚ a ve sbírce zákonů vychází před účinností vždy oznámení ERÚ o vydání cenových rozhodnutí. Tyto ceny jsou považovány za obecně známé a jde o tyto jednotlivé položky ceny, a to 5 439,72 Kč/MWh, přičemž nad rámec výše uvedeného se účtuje poplatek za OTE (operátor trhu s elektřinou), což je dáno nařízením vlády č. 392/2015 Sb. (ve výši 3,43 Kč/odběrn místo a měsíc), dále daň z elektřiny podle zákona č. 261/2007 Sb. ve výši 28,30/MWh a DPH 21%, a dále je účtována platba za příkon podle zjištěného HJ, v tomto případě 3x25A, což je dle cenového rozhodnutí ve výši 164,00 Kč/měsíc. Všechny výše uvedené položky ceny elektřiny platí všichni odběratelé, rozdíl je pouze v ceně za silovou elektřinu, která je v případě smluvního vztahu daná zvoleným tarifem u obchodníka. To u NOE možné není, žalobce žádný tarif pro silovou elektřinu nemá, protože ji neprodává. Elektřinu žalobce je možné získat jen jejím zcizením z distribuční soustavy, což je protiprávní jednání (§ 51 zák. č. 458/2000 Sb.). Součástí náhrady za NOE je i náhrada oprávněných nákladů, které provozovateli distribuční soustavy (žalobci) vznikly v souvislosti s neoprávněným odběrem (§ 17 odst. 5 vyhl.č. 359/2020 Sb.). Konkrétní metodika výpočtu: 67,211 MWh (množství elektřiny) x 5 439,72 Kč/MWh (cena dle ERÚ) + 3,43 (operátor trhu) x 36 (měsíce trvání) + 67,211 MWh (množství elektřiny) x 28,30 (daň z elektřiny) + 164 Kč (platba za příkon 3x25A) x 36 (měsíce trvání) + 4 077 Kč (oprávněné náklady na zjištění a odstranění NO) + DPH činí celkem 456 915 Kč, což je výše škody za tento neoprávněný odběr elektřiny. Výše uvedený výpočet odpovídá státem regulované ceně, kterou lze považovat za obecně známou.

18. S ohledem na shora popsané odůvodnění soud považuje za důvodnou částku za neoprávněný odběr elektrické energie, tj. náhradu škody, které se domáhá ve vztahu k žalovanému žalobce ve smyslu § 51 odst. 1, písm. a) zák. č. 458/2000 Sb. v platném znění za dobu od 3. 3. 2020 do 2. 3. 2023 ve výši 456 915 Kč (odst. č. 15 odůvodnění shora), proto soud v tomto rozsahu žalobě vyhověl dle § 51 odst. 1, 2, 3 zák. č. 458/2000 Sb. v platném znění, jak je zřejmé z výroku I. rozsudku, a to včetně úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z této částky od 31. 3. 2023 do zaplacení podle § 1970 o. z. a § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění.

19. O nákladech řízení rozhodl soud dle úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náklady řízení v celkové výši 48 457 Kč spočívající v odměně za zastupování advokátem dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění ve výši 9 740 Kč za jeden úkon právní služby, a to za 2 úkony právní služby za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, a účast na jednání soudu dne 20. 9. 2023 podle dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, a dále v cestovném z [obec] do [obec] a zpět tj. 102 km celkem (2x51 km) vozidlem tov. zn. Honda [registrační značka] při spotřebě 4,4 l /100 km, ceně nafty ve výši 34,40 Kč a základní náhradě ve výši 5,20 Kč/km ve výši 686 Kč podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (§ 137 odst. 1 o.s.ř.) a § 157 odst. 4 písm. b) zák. práce v platném znění a vyhl. č. 467/2022 Sb. v platném znění, v náhradě za promeškaný čas za 4 půlhodiny po 100 Kč podle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a ve 2 režijních paušálech po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění spolu s 21% DPH podle § 14a vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a zaplaceném soudním poplatku ve výši 22 846 Kč podle položky 1 sazebníku poplatků zák. č. 549/1991 Sb. v platném znění.