12 C 186/2021

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Špeldovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 3 065 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 065 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 065 Kč od 6. 1. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč, a to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal po žalovaném zaplacení částky 3 065 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. s odůvodněním, že dne 11. 10. 2017 uzavřel se žalovaným smlouvu o poskytování služeb, na jejímž základě byl žalovaný účastníkem telefonní stanice č. [tel. číslo]. V souvislosti s čl. 15 Všeobecných podmínek bylo žalovanému umožněno zadat prostřednictvím sítě žalobce pokyny k provedení plateb za poskytnuté služby. Za období od 12. 10. 2017 do 11. 11. 2017 byly žalovanému tyto služby vyúčtovány fakturou [číslo] se splatností dne 30. 11. 2017, přičemž platební transakce za toto období byly žalobcem vyúčtovány v částce 180 Kč. Za období od 12. 11. 2017 do 11. 12. 2017 byly žalovanému tyto služby vyúčtovány fakturou [číslo] se splatností dne 5. 1. 2018, přičemž platební transakce za toto období byly žalobcem vyúčtovány v částce 2 075 Kč. Jelikož žalovaný za poskytnuté služby řádně a včas nezaplatil, byl žalobcem vyzván k úhradě dlužné částky, a to upomínkou ze dne 28. 2. 2018 a 16. 4. 2018. Žalovaný však ani přes upomínky žalobce na svůj dluh ničeho neuhradil a dluží tak žalobkyni za využití platebních transakcí částku 3 065 Kč.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobce zcela vyhověno, ten však byl zrušen pro nedoručitelnost.

3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo žalobě zcela vyhověno. Tento se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen. Soud ve smyslu § 115a o.s.ř. rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů a zjistil následující skutkový stav.

4. Z předložených listinných důkazů, zejména z účastnické smlouvy ze dne 11. 10. 2017, vyúčtování služeb a další korespondence soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný dne 11. 10. 2017 uzavřel s žalobcem účastnickou smlouvu O2 mobilní hlasová služba, na základě které se žalobce zavázal poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a další služby na telefonním čísle žalovaného č. [tel. číslo] a žalovaný se zavázal hradit řádně a včas tyto vyúčtované služby. Žalobce žalovanému poskytnuté služby řádně vyúčtovala, a to fakturou [číslo] se splatností dne 30. 11. 2017, na částku 1 999,42 Kč, přičemž částka za platební transakce činila 990 Kč (ostatní služby elektronických komunikací nejsou uplatňovány v tomto řízení), a fakturou [číslo] se splatností dne 5. 1. 2018, na částku 4 842,69 Kč, přičemž částka za platební transakce činila 2 075 Kč. Žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky, a to oznámením o zrušení poskytování služeb ze dne 28. 2. 2018 a upomínkou za mobilní služby ze dne 16. 4. 2018.

5. Podle § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 127/2005 Sb.“) účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Vzhledem k tomu, že žalobce prokázala, že žalovaný mu z titulu neuhrazeného vyúčtování za využití transakčních služeb dluží částku 3 065 Kč, bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno jako důvodné podle § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ohledně lhůty k plnění vycházel soud z § 160 o. s. ř., když neshledal žádný důvod pro její prodloužení.

7. Žalobce byl ve sporu plně úspěšný a má proto právo na náhradu svých nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 200 Kč, a to za 2 úkony po 100 Kč (předžalobní upomínka, sepis návrhu) podle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tedy náklady řízení žalobce činí 600 Kč.

8. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.