12 C 196/2021

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Špeldovou ve věci žalobce: ; název žalobkyně , IČ: osobní údaje žalobce J. příjmení číslo , PSČ , obec proti; žalovanému: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalovaného ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení 76 230 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 76 230 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z částky 8 470 Kč od 11. 4. 2019 do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 8 470 Kč od 11. 1. 2020 do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 8 470 Kč od 11. 2. 2020 do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 8 470 Kč od 11. 3. 2020 do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 8 470 Kč od 11. 4. 2020 do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 8 470 Kč od 11. 5. 2020 do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 8 470 Kč od 11. 6. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 8 470 Kč od 11. 7. 2020 do zaplacení a ve výši 8,25 % ročně z částky 8 470 Kč od 11. 8. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 4 712 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 76 230 Kč jako dlužného nájemného za dobu od ledna 2020 do srpna 2020 a za duben 2019, když žalovaný na základě smlouvy o nájmu ze dne 23. 4. 2018 provozoval obchodní činnost v provozovně 142 na adrese [adresa], která je v majetku žalobce. Nájemní vztah byl ukončen dohodou smluvních stran ke dni 31. 8. 2020 a žalovaný uznal svou povinnost zaplatit dlužné nájemné žalobci, přesto jej dosud nezaplatil a žalobce se tak domáhá svého nároku soudní cestou. K odporu se dne 9. 9. 2021 vyjádřil žalobce tak, že jednání dne 31. 8. 2021 se účastnil prokurista žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], statutární zástupce žalobce [příjmení] [jméno], předseda představenstva družstva, [jméno] [příjmení], ekonomická referentka družstva a [jméno] [příjmení] jako nový nájemce. Výši splátek 5 000 Kč určil Ing. [jméno] [příjmení], dohodu o uznání dluhu podepsal o své svobodné vůli a podnájem prostor třetí osobě žalobce nikdy neodsouhlasil.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který však byl zrušen, když žalovaný podal řádně a včas odpor z [číslo] 2021, kde uvedl, že prostory měl žalovaný pronajaty jako sklad, přičemž je využíval z 90% k uskladnění věcí [jméno] [příjmení], [datum narození], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], s nímž spolupracoval, a v průběhu roku 2020 tato spolupráce skončila. [jméno] [příjmení] resp. jeho firma se dohodla na převzetí prostor od 1. 9. 2020, při společném jednání dne 31. 8. 2020 se strany nedohodli na převzetí dluhu na nájemném [jméno] [příjmení], resp. jeho firmou, a Ing. [jméno] [příjmení] jako prokurista žalovaného byl donucen proti své vůli a v tísni k podpisu splátkového kalendáře na uhrazení dlužného nájemného. Dluh proto neuznává, neboť skladované věci patřily jiné osobě, která objekt výhradně užívala.

3. Ze Smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne 23. 4. 2018 soud zjistil, že účastníci se dohodli o nájmu prostor 142 v budově [adresa] v [obec] počínaje 26. 4. 2018 na dobu 10 let při sjednaném nájemném ve výši 8 470 Kč, splatných vždy ke každému 10. dni v měsíci, v němž bude užívací právo realizováno. Z čl. 7 odst. 3 písm. d) vyplývá, že výpovědním důvodem z nájmu je skutečnost, pokud nájemce přenechá objekt nebo jeho část k pronájmu třetí osobě bez souhlasu pronajímatele.

4. Z Ukončení„ Smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání“ ze dne 31. 8. 2020 je patrné, že účastníci se dohodli na ukončení nájmu ke dni 31. 8. 2020 a konstatovali, že žalovaný dluží žalobci na nájemném částku 76 230 Kč za 9 měsíců s odkazem na dohodu o uznání dluhu.

5. Z Uznání dluhu soud zjistil, že dne 31. 8. 2020 uznal žalovaný svůj dluh vůči žalobci ve výši 76 230 Kč, který se zavázal uhradit ve splátkách ve výši 5 000 Kč počínaje 1. 9. 2020, přičemž v případě prodlení o dobu delší než jeden měsíc, má právo věřitel odstoupit od dohody a požadovat jednorázově úhradu celého dluhu resp. jeho zůstatku. V závěru je uvedeno výslovně: Dlužník výslovně prohlašuje a stvrzuje svým podpisem, že toto uznání řádně zvážil, souhlasí s jeho obsahem, a že jej podepisuje o své svobodné vůli.

6. Z Předžalobní upomínky ze dne 18. 5. 2021 je zřejmé, že žalovaný byl vyzván písemně podáním na poštu dne 19. 5. 2021 k zaplacení částky 76 230 Kč do 1. 6. 2021 vč. zákonných úroků z prodlení.

7. Z Věcného uspořádání účtu za rok 2018 je patrné, že žalovaný nedlužil ničeho, za rok 2019, že žalovaný dlužil částku 33 880 Kč a za ok 2020, že žalovaný dlužil částku 76 230 Kč.

8. Z faktury č. FA 419121 vystavené žalobcem žalovanému, splatné dne 10. 4. 2019, je zřejmá částka nájemného 8 470 Kč, Z faktury č. FA 420015 vystavené žalobcem žalovanému, splatné dne 10. 1. 2020, je zřejmá částka nájemného 8 470 Kč, z faktury č. FA 420065 vystavené žalobcem žalovanému, splatné dne 10. 2. 2020, je zřejmá částka nájemného 8 470 Kč, z faktury č. FA 420110 vystavené žalobcem žalovanému, splatné dne 10. 3. 2020, je zřejmá částka nájemného 8 470 Kč, z faktury č. FA 420155 vystavené žalobcem žalovanému, splatné dne 10. 4. 2020, je zřejmá částka nájemného 8 470 Kč, z faktury č. FA 4 2020 vystavené žalobcem žalovanému, splatné dne 10. 5. 2020, je zřejmá částka nájemného 8 470 Kč, z faktury č. FA 420249 vystavené žalobcem žalovanému, splatné dne 10. 6. 2020, je zřejmá částka nájemného 8 470 Kč, z faktury č. FA 419121 vystavené žalobcem žalovanému, splatné dne 10. 4. 2020, je zřejmá částka nájemného 8 470 Kč, z faktury č. FA 420294 vystavené žalobcem žalovanému, splatné dne 10. 7. 2020, je zřejmá částka nájemného 8 470 Kč a z faktury č. FA 420344 vystavené žalobcem žalovanému, splatné dne 10. 8. 2020, je zřejmá částka nájemného 8 470 Kč.

9. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav. Žalobce pronajímal žalovanému prostory v domě [adresa] v [obec] od 26. 4. 2018 do 31. 8. 2020, kdy nájem skončil dohodou (odst. č. 3, 4. odůvodnění shora). Ohledně dluhu na nájemném za 9 měsíců tj. za duben 2019 a za leden 2020 až srpen 2020 v celkové výši 76 230 Kč při sjednané výši měsíčního nájemného 8 470 Kč uzavřeli účastníci dohodu o uznání a splátkách ve výši 5 000 Kč pod ztrátou výhody splátek (odst. [číslo], 7., 8. odůvodnění shora). Na předžalobní upomínku žalobce ze dne 18. 5. 2021 žalovaný nereagoval (odst. č. 6 odůvodnění shora).

10. Podle § 2302 odstavce 1 ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. Podle odstavce 2 jedná-li se o nájem prostoru nebo místnosti, jehož účelem není ani bydlení, ani provozování podnikatelské činnosti ve smyslu odstavce 1, použijí se obecná ustanovení o nájmu. Podle § 2303 o. z. je-li s nájmem prostoru sloužícího podnikání spojeno poskytování služeb, použijí se ustanovení o poskytování služeb souvisejících s nájmem bytu obdobně. Podle § 2304 o. z. odstavce 1 nájemce nemá právo provozovat jinou činnost nebo změnit způsob či podmínky jejího výkonu, než jak to vyplývá z účelu nájmu nebo z jiného ujednání stran, anebo z toho, co bylo možné důvodně očekávat při uzavření smlouvy, pokud by tato změna působila zhoršení poměrů v nemovité věci nebo by nad přiměřenou míru poškozovala pronajímatele nebo ostatní uživatele nemovité věci. Podle odstavce 2 ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud se v důsledku změny poměrů na straně nájemce jeho činnost v některém ohledu změnila jen nepodstatně. Podle § 2305 o. z. nájemce může nemovitou věc, kde se nalézá prostor sloužící podnikání, opatřit se souhlasem pronajímatele v přiměřeném rozsahu štíty, návěstími a podobnými znameními; pronajímatel může souhlas odmítnout, má-li pro to vážný důvod. Požádal-li nájemce o udělení souhlasu v písemné formě a nevyjádří-li se pronajímatel do jednoho měsíce, považuje se souhlas pronajímatele za daný. Podle § 2306 o. z. při skončení nájmu odstraní nájemce znamení, kterými nemovitou věc opatřil, a uvede dotčenou část nemovité věci do původního stavu. Podle § 2307 o. z. odstavce 1 nájemce může s předchozím souhlasem pronajímatele převést nájem v souvislosti s převodem podnikatelské činnosti, jíž prostor slouží; souhlas pronajímatele i smlouva o převodu nájmu vyžadují písemnou formu. Podle odstavce 2 ustanovení § 2306 se použije obdobně. Podle § 2308 o. z. nájem na dobu určitou může nájemce vypovědět i před uplynutím ujednané doby, a) ztratí-li způsobilost k činnosti, k jejímuž výkonu je prostor sloužící podnikání určen, b) přestane-li být najatý prostor z objektivních důvodů způsobilý k výkonu činnosti, k němuž byl určen, a pronajímatel nezajistí nájemci odpovídající náhradní prostor, nebo c) porušuje-li pronajímatel hrubě své povinnosti vůči nájemci. Podle § 2309 o. z. jedná-li se o nájem na dobu určitou, má pronajímatel právo nájem vypovědět i před uplynutím ujednané doby, a) má-li být nemovitá věc, v níž se prostor sloužící podnikání nachází, odstraněna, anebo přestavována tak, že to brání dalšímu užívání prostoru, a pronajímatel to při uzavření smlouvy nemusel ani nemohl předvídat, nebo b) porušuje-li nájemce hrubě své povinnosti vůči pronajímateli, zejména tím, že přestože jej pronajímatel vyzval k nápravě, chová se nájemce v rozporu s ustanovením § 2305, nebo je po dobu delší než jeden měsíc v prodlení s placením nájemného nebo služeb spojených s užíváním prostoru sloužícího podnikání. Podle § 2310 o. z. odstavce 1 ve výpovědi musí být uveden její důvod; výpověď, v níž není uveden její důvod, je neplatná. Podle odstavce 2 výpovědní doba je tříměsíční. Podle § 2311 o. z. ustanovení o skončení nájmu bytu na dobu určitou se použijí obdobně. Podle § 2312 o. z. jedná-li se o nájem na dobu neurčitou, má strana právo jej vypovědět v šestiměsíční výpovědní době; má-li však strana k výpovědi vážný důvod, je výpovědní doba tříměsíční; trvá-li nájem po dobu delší než pět let a vzhledem k okolnostem strana nemohla předpokládat, že druhá strana nájem vypoví, je výpovědní doba vždy šestiměsíční. Podle § 2313 o. z. vyklidí-li nájemce prostor sloužící podnikání v souladu s výpovědí, považuje se výpověď za platnou a přijatou nájemcem bez námitek. Podle § 2314 o. z. odstavce 1 vypovídaná strana má právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu. Podle odstavce 2 nevznese-li vypovídaná strana námitky včas, právo žádat přezkoumání oprávněnosti výpovědi zanikne. Podle odstavce 3 Vznese-li vypovídaná strana námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi. Podle § 2315 o. z. skončí-li nájem výpovědí ze strany pronajímatele, má nájemce právo na náhradu za výhodu pronajímatele, nebo nového nájemce, kterou získali převzetím zákaznické základny vybudované vypovězeným nájemcem. Nájemce toto právo nemá, byl-li z nájmu vypovězen pro hrubé porušení svých povinností.

11. Podle § 2215 o. z. odstavce 1 souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Podle odstavce 2 zřídí-li nájemce třetí osobě užívací právo k věci bez souhlasu pronajímatele, považuje se to za hrubé porušení nájemcových povinností způsobující pronajímateli vážnější újmu. Podle odstavce 3 užívací právo lze třetí osobě zřídit jen na dobu nájmu věci; k odchylnému ujednání se nepřihlíží. Podle § 2216 o. z. umožní-li nájemce užívat věc třetí osobě, odpovídá pronajímateli za jednání této osoby stejně, jako kdyby věc užíval sám. Podle § 2217 o. z. odstavce 1 nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Podle § 2 má-li být nájemné podle ujednání stran plněno jinak než v penězích, je rozhodná majetková hodnota poskytovaného plnění vyjádřená v penězích. Podle § 2218 o. z. nájemné se platí měsíčně pozadu.

12. Žalovaný se k jednání nedostavil, přestože k jeho konání řádně předvolán, proto soud jednal bez přítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 o. s. ř.

13. Soud na základě výše uvedeného skutkového stavu učinil závěr, že mezi účastníky v době od 26. 4. 2018 do 31. 8. 2020 existoval závazkový vztah nájmu prostor v domě [adresa] v [obec] dle § 2302 a § 2217 o. z., když žalovaný neuhradil řádně a včas nájemné ve výši 8 470 Kč měsíčně za dobu duben 2019 a od ledna do srpna 2020 v celkové výši 76 230 Kč, přičemž jednotlivé platby nájemného byly splatné ke každému 10. dni v měsíci, v němž bylo užívací právo realizováno. Žalovaný nepopíral svůj dluh, když navíc písemně svůj dluh uznal a zavázal se jej zaplatit ve splátkách 5 000 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek, k čemuž však nedošlo. Žaloba žalobce je tak důvodnou a soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 76 230 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši, jak je popsáno ve výroku rozsudku shora, a to dle § 1970 o. z. a § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. Pokud žalovaný argumentoval tím, že fakticky podnajímal prostory třetí osobě, [jméno] [příjmení], a k jednání dne 14. 10. 2021 se nedostavil, nebylo možné mu ze strany soudu poskytnout poučení dle § 118a o.s.ř. a žalovaný tak neprokázal, že žalobce vyslovil s takovým podnájmem souhlas ve smyslu § 2215 a § 2307 o. z., ani že by dlužné nájemné měl hradit subjekt odlišný od něj, když navíc dle § 2216 o. z.„ umožní-li nájemce užívat věc třetí osobě, odpovídá pronajímateli za jednání této osoby stejně, jako kdyby věc užíval sám“.

14. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že ve věci byl plně úspěšný žalobce, proto mu přiznal dle § 142 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v paušální výši 300 Kč za 1 úkon, a to celkem za 3 úkony podle zák. č. 254/2015 Sb. v platném znění tj. v celkové výši 900 Kč, a za zaplacený soudní poplatek dle položky 1 sazebníku poplatků poplatkového zákona č. 549/1991 Sb. v platném znění ve výši 3 812 Kč Celkem tak činí náklady žalobce, které je povinen zaplatit žalovaný, částku 4 712 Kč.