12 C 197/2021

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Špeldovou v právní věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozena 27.02.2003 sídlem adresa žalobkyně ; zastoupené advokátem: Mgr. jméno jméno sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozena 29.01.1978 bytem adresa žalované o zvýšení výživného

I. Žalovaná je povinna platit žalobkyni [celé jméno žalobkyně], [datum narození], výživné ve výši 750 Kč měsíčně, splatné vždy ke každému 15. dni příslušného kalendářního měsíce, k rukám žalobkyně počínaje 1. 9. 2018, čímž se mění rozsudek Okresního soudu v Písku č. j. [číslo jednací] ze dne 30. 4. 2009 ve znění rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. [číslo jednací] ze dne 28. 7. 2009 a ve znění rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. [číslo jednací] ze dne 17. 12. 2015.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni nedoplatek výživného ve výši 7 200 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 250 Kč splatných spolu s běžným výživným až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.

III. Návrh žalobkyně ze dne 16. 6. 2021 proti žalované na zvýšení výživného o dalších 1 700 Kč měsíčně počínaje dne 1. 9. 2018 se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se dne 16. 6. 2021 po žalované domáhá zvýšení výživného s tím, že rozsudkem Okresního soudu v Písku č. j. [číslo jednací] ze dne 8. 9. 2015 bylo naposledy rozhodováno o výši výživného žalované pro tehdy nezletilou žalobkyni. Soud návrh žalované na snížení výživného zamítl, proti rozsudku podala žalovaná odvolání a odvolací soud rozhodnutí Okresního soudu v Písku rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne 17. 12. 2015 změnil tak, že snížil vyživovací povinnost žalované na částku 550 Kč měsíčně. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 27. 1. 2016. Žalobkyně dne 27. 2. 2021 nabyla zletilosti. Žalobkyně je třetím rokem studentkou čtyřletého oboru na [ulice] akademie v [obec], obor cestovní ruch. V [obec] bydlí na internátu, za který hradí částku 1 400 Kč měsíčně, dále hradí obědy ve výši 800 Kč měsíčně. V [obec] žalobkyně pobývá přes týden a na víkendy jezdí k otci do [obec]. Za cestování uhradí v průměru 300 Kč měsíčně. Nyní je situace proměnlivá, když žalobkyně část roku pobývala u otce a měla výuku online, nyní již opětovně dochází na prezenční studium. Kvůli online výuce si žalobkyně musela zakoupit počítač – notebook za částku 16 000 Kč, každý rok si musí kupovat nové učebnice, celkem na školní rok 2020 - 2021 hradila částku 2 500 Kč. Stejnou částku bude muset vynaložit i na učebnice v příštím školním roce. Žalobkyně letos podstoupila výuku v autoškole a úspěšně splnila zkoušku a je držitelem řidičského průkazu. Za kurz autoškoly zaplatila částku 16 000 Kč, dále hradila správní poplatek 700 Kč, poplatek 500 Kč u lékaře za potvrzení a 200 Kč za vyhotovení řidičského průkazu. Žalobkyně dále hradí 750 Kč za mobilní telefon a 750 Kč úrazové pojištění. Na všechny shora uvedené výdaje žalobkyni přispívá její otec. Žalovaná hradí žalobkyni výživné ve výši 550 Kč, prostřednictvím soudního exekutora a nad rámec stanoveného výživného nehradí ničeho a na potřebách žalobkyně se nepodílí ani osobní péčí, ani finančně. Žalobkyně žádá o zvýšení výživného zpětně, za dobu posledních tří let, neboť před třemi lety nastoupila na střední školu [ulice] akademii v [obec], spolu se změnou bydliště a studiem došlo k výrazné změně poměrů žalobkyně. Žalobkyně žádné příjmy nemá a minimálně další jeden rok bude studovat, tedy nebude schopna si své potřeby zajišťovat sama, vše zajišťuje a hradí její otec, žalovaná se na potřebách žalobkyně nijak nepodílí nad rámec částky 550 Kč měsíčně. Žalobkyně má za to, že u ní došlo k významné změně poměrů od doby, kdy bylo naposledy soudem rozhodováno o výživném pro žalobkyni a vzhledem k tomu žádá, aby soud vydal tento rozsudek: Rozsudek Okresního soudu v Písku č. j. [číslo jednací] ze dne 30. 4. 2009 se mění tak, že žalovaná [celé jméno žalované] je počínaje dnem 1. 9. 2018 povinna hradit výživné na zletilou [celé jméno žalobkyně] ve výši 3 000 Kč k rukám žalobkyně. Žalobkyně při jednání dne 2. 9. 2021 uvedla, že studuje střední školu, bude maturovat, a že příjmy otce ani jeho pracovní pozice se nijak zásadně nezměnily.

2. Z vyjádření žalované ze dne 7. 7. 2021 vyplynulo, že žalovaná je samoživitelka a pobírá plný invalidní důchod a pečuje o 3 děti 7 ([jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], 1. třída, otec neuveden), 11 ([jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], výživné 1 200 Kč), 21 let ([jméno] [obec], [datum narození], student, otec neuveden). Její příjmy činí 12 000 Kč, příspěvek na bydlení činí 4 699 Kč, příspěvek v hmotné nouzi 1 621 Kč, výživné na dceru 1 200 Kč a přídavky na dítě ve výši 2 820 Kč. Výdaje tvoří nájem 9 456 Kč, exekuce 2 206 Kč, úhrada na exekuční řízení 300 Kč, obědy na 2 děti 1 196 Kč, kabelová televize 100 Kč, internet 250 Kč, telefony 400 Kč, výživné na [celé jméno žalobkyně] 550 Kč. Příjmy činí 22 349 Kč a výdaje 14 458 Kč a rozdíl 7 891 Kč. Žalovaná při jednání dne 2. 9. 2021 uvedla, že pobírá plný invalidní důchod asi 4 roky, syn studuje střední odborné učiliště a bydlí u ní a stravné hradí žalovaná pro dceru [jméno] i [jméno].

3. Z potvrzení o studiu ze dne 17. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně byla a je studentkou [název] [anonymizováno 7 slov], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], a to ve školních letech 2018 2019, 2019 2020 a 2020 2021.

4. Z rozsudku Okresního soudu v Písku č. j. [číslo jednací] ze dne 8. 9. 2015 bylo zjištěno, že návrh matky tj. žalované na snížení výživného na žalobkyni na částku 700 Kč měsíčně byl zamítnut. Z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. [číslo jednací] ze dne 17. 12. 2015 je patrné, že výživné bylo sníženo na 550 Kč měsíčně s tím, že soud vycházel z příjmů žalované 4 642 Kč (ČID) a sociálních dávek a dávek státní sociální podpory ve výši cca 11 377 Kč měsíčně a z příjmu otce žalované ve výši 18 843 Kč měsíčně. Rozsudkem Okresního soudu v Písku č. j. [číslo jednací] ze dne 30. 4. 2009 ve znění rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. [číslo jednací] ze dne 28. 7. 2009 bylo uloženo žalované platit žalobkyni na výživném částku 700 Kč měsíčně od 1. 1.2009 s tím, že soud vycházel z příjmů žalované 8 357 Kč (ČID) a z příjmu otce žalované ve výši 13 674 Kč měsíčně.

5. Z ústřižků od ČSSZ soud zjistil, že důchod žalované činí 9 253 Kč měsíčně za únor 2021, březen 2021 a duben 2021 po srážce z částky 12 009 Kč měsíčně, a dále 11 459 Kč po srážce z částky 12 009 Kč za srpen 2021.

6. Za exekuční řízení bylo vyplaceno 300 Kč žalovanou stvrzenkou [číslo] Exekutorskému úřadu v [obec] JUDr. [jméno] [příjmení] ve věci sp. zn. [spisová značka].

7. Dle dokladu SIPO žalované je patrné, že nájemné a služby činily v únoru 2021 částku 9 456 Kč a v srpnu 2021 částku 9 756 Kč.

8. Z účtenky žalované za 5/ 2021 firmy [název] je patrná platba za internet 250 Kč.

9. Z dokladu z 12. 2. 2020 [právnická osoba] je zřejmá platba 100 Kč za kabelovou televizi 10. Z poštovních poukázek ÚP ČR, Krajská pobočka [obec], vyplývá platba pro žalovanou 14. 5. 2021 4 699 Kč na příspěvek na bydlení a 19. 5. 2021 částku 1 621 Kč na hmotné nouzi.

11. Z potvrzení na stravování na školní rok 2020 2021 pro [jméno] [celé jméno žalované] je patrné, že toto činí 575 Kč a 621 Kč měsíčně a obdobnou výši činí i stravné pro rok 2021 /2022.

12. Z dokladu o zaplacení 1 200 Kč je zřejmé, že jde o uhrazené výživné [jméno] [příjmení] dne 14. 1. 2021.

13. Z úřední činnosti bylo zjištěno z centrální evidence obyvatel, že žalovaná je matkou těchto dětí: [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození], a [celé jméno žalobkyně], [datum narození].

14. Z rozhodnutí [obec] správy sociálního zabezpečení [číslo jednací] [anonymizováno] [datum rozhodnutí] – [číslo] ze dne 18. 6. 2019 je zřejmé, že plný invalidní důchod žalované činí 10 634 Kč.

15. Ze seznamu vyplacených dávek ze dne 1. 9. 2021 soud zjistil, že žalované bylo vyplaceno ÚP ČR, Krajská pobočka [obec], na příspěvku na živobytí 1 621 Kč od 2/ 2021 do 8/ 2021, 1 969 Kč od 5/ 2020 do 1/ 2021, 1 880 v 4/ 2020, 590 Kč v 3/ 2020, 679 Kč v 2/ 2020, 1 078 Kč od 12/ 2019 do 1/ 2020, 1 178 Kč v 11/ 2019 a 778 Kč od 9/ 2019 do 10/ 2019.

16. Z platebního rozpisu [číslo jednací] bylo zjištěno, že byly vyplaceny platby od 1. 8. 2020 do 31. 8. 2021 příspěvku na bydlení 2 116 Kč, 4 645, 4 699 Kč, 2 514 Kč a přídavek na dítě pro [jméno] a [jméno] 910 Kč každá a 1 270 Kč každá.

17. Soud pro nadbytečnost zamítl důkaz výslechem žalobkyně a dokladu o příjmu otce, který se účastnil jednání jako veřejnost, a dále dokladů o skutečných výdajích žalobkyně, jak bude odůvodněno níže.

18. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav. Žalovaná má vyživovací povinnost ke čtyřem dětem (odst. [číslo] odůvodnění shora), včetně žalobkyně, která je studentkou střední školy v [obec], jak vyplývá z potvrzení o studiu (odst. 3. odůvodnění shora), a které je povinna platit výživné ve výši 550 Kč dle rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. [číslo jednací] ze dne 17. 12. 2015, když soud vycházel z příjmů žalované 4 642 Kč (ČID) a sociálních dávek a dávek státní sociální podpory ve výši cca 11 377 Kč měsíčně a z příjmu otce žalované ve výši 18 843 Kč měsíčně (odst. [číslo] odůvodnění shora). Žalovaná doložila své příjmy ve výši 12 009 Kč měsíčně z plného invalidního důchodu, fakticky ve výši 9 253 Kč v únoru, březnu a dubnu 2021 po provedených srážkách a fakticky ve výši 11 459 Kč po provedených srážkách (odst. [číslo] odůvodnění shora), a dále prokázala výši plného invalidního důchodu 10 634 Kč k 18. 6. 2019 měsíčně (odst. 14. odůvodnění shora), a dále sociálních dávek v podobě příspěvku na bydlení ve výši 4 699 Kč a příspěvku na živobytí tj. dávky hmotné nouze ve výši 1 621 Kč a příspěvku na dvě dcery 1 270 Kč (odst. 10., 15., 16. odůvodnění shora) a výživného na [jméno] [celé jméno žalované] ve výši 1 200 Kč měsíčně (odst. 12. odůvodnění shora). Výdaje žalované má soud za prokázané ve výši nákladů exekuce 300 Kč měsíčně, platby za internet ve výši 250 Kč měsíčně, platby za kabelovou televizi 100 Kč měsíčně a nájemného ve výši 9 756 Kč měsíčně, a dále stravného na dcery [jméno] a [jméno] ve výši 575 Kč resp. 621 Kč měsíčně na každou (odst. 6., 7., 8., 9., 11. odůvodnění shora).

19. Soud ve smyslu § 3028 a § 923 o. z. posuzoval, zda jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o výživném a zabýval se zejména posouzením situace žalobkyně a žalovaného ve smyslu § 913 a § 914, § 915 o. z. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 913 odst. 2 o. z. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popř. zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. Podle § 914 o. z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrů, schopnostem a možnostem ostatních. Podle § 915 odst. 1, 2 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Dítě je povinno zajistit svým rodičům služnou výživu a podle § 910 odst. 1, 2, 3 a 4 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti. Vzdálenější příbuzní mají vyživovací povinnost, jen nemohou-li ji plnit bližší příbuzní. Nejedná-li se o poměr rodičů a dítěte, předchází vyživovací povinnost potomků vyživovací povinnosti předků.

20. Soud při posuzování důvodnosti návrhu žalobkyně na zvýšení výživného na částku 3 000 Kč měsíčně zohledňoval zejména, že došlo ke změně poměrů na straně žalobkyně a žalované od doby posuzování návrhu na úpravu poměrů rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. [číslo jednací] ze dne 17. 12. 2015, podle něhož byla povinna žalovaná platit žalobkyni výživné ve výši 550 Kč měsíčně. Soud obecně vycházel z ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění a zkoumal na jedné straně odůvodněné potřeby žalobců a na druhé straně schopnosti, možnosti a majetkové poměry žalovaného, které jsou dány zejména výší příjmů žalovaného. Soud shledal žalobu na zvýšení výživného ve prospěch žalobkyně za důvodnou zčásti a dospěl k tomu, že částka adekvátní zákonným kritériím je částka 750 Kč měsíčně, když tato částka je přibližně o polovinu vyšší, pokud čistý příjem žalované se zvýšil rovněž o polovinu, když došlo ke zvýšení invalidního důchodu z částečného ve výši 4 642 Kč měsíčně na plný invalidní důchod vyplácený fakticky ve výši 10 495 Kč měsíčně po srážkách, a to již přinejmenším od června roku 2019. Žalovaná má celkem čtyři vyživovací povinnosti, a to k žalobkyni, dvěma nezletilým dětem a 1 zletilému synovi, který studuje. Majetkové poměry otce žalobkyně se změnily pouze mírně, když pracuje na stále stejné pozici jako roce 2015. Soud za odůvodněné potřeby na straně žalobkyně má výdaje ve výši 1 400 Kč měsíčně za internát, obědy 800 Kč měsíčně a cestovné na víkendy ve výši 300 Kč a platbu za telefon 750 Kč měsíčně, když přiměřenost výdajů žalobkyně soud posuzoval především z obecně známých skutečností, kolik činí běžné náklady zletilé osoby, která studuje střední školu ve věku odpovídajícím věku žalobkyně a v důsledku toho dospěl soud k závěru, že přiměřenou částkou je částka minimálně 3 250 Kč měsíčně. Soud přitom nezohledňoval mimořádné výdaje žalobkyně se studiem jako nákup počítače či platbu za kurz autoškoly, jež jsou navíc výdaji jednorázovými, a naopak se nezabýval výší dalších běžných potřeb žalobkyně spojené s náklady na ošacení, hygienu a volnočasové aktivity, které ani sama žalobkyně nezmiňovala, byť by je soud považoval rovněž za důvodné. Oba rodiče mají vyživovací povinnost k žalobkyni tzn. jak matka, tak otec a soud má za to, že na základě výše popsaného skutkového stavu je žaloba žalobkyně podle § 3028 odst. 2 a § 923 o. z. důvodná s ohledem na podstatnou změnu poměrů v důsledků zvýšení příjmů žalované od roku 2018 a zvýšení potřeb žalobkyně ve smyslu § 913 a § 914 o. z. Proto soud žalobě vyhověl, a to v rozsahu žalobního nároku ve výši 750 Kč měsíčně tj. o 200 Kč od 1. 9. 2018, jak je zřejmé z výroku I. rozsudku shora, a zamítl v rozsahu dalších 2 250 Kč, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku shora. Nedoplatek na výživném od 1. 9. 2018 do 2. 9. 2021 ve výši 7 200 Kč (36 měsíců x 200 Kč = 7 200 Kč) byl uložen zaplatit žalované ve splátkách, a to ve výši 250 Kč měsíčně spolu s běžným výživným, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku shora.

21. O nákladech řízení rozhodl soud ve smyslu zásady úspěchu ve věci podle § 142 o. s. ř. s tím, že žalobkyně byla úspěšná jen částečně, když soud převážnou část jejího nároku zamítl a vyhověl žalobě pouze ohledně nároku na zvýšení výživného za období od 1. 9. 2018, a to jen zčásti (200 Kč měsíčně), a žalované žádné náklady řízení nevznikly (výrok IV. rozsudku shora) a náklady řízení by nebylo možné přiznat při zohlednění § 150 o. s. ř., neboť účastníci spolu nejsou v kontaktu.