12 C 204/2023

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Špeldovou v právní věci žalobce: ; celé jméno žalobce , datum narození sídlem adresa žalobce ; zastoupeného advokátem: titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozena 07.04.1978 bytem adresa žalované ; zastoupené advokátem: titul příjmení příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovité věci

I. Zamítá se žaloba žalobce proti žalované a určení, že žalobce je namísto žalované podílovým spoluvlastníkem s výší podílu ½ poloviny nemovitostí zapsaných u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] a [územní celek].

II. Změněno Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 5 Co 1392/2023-56 ze dne 24. 1. 2024.

1. Žalobce se domáhal žalobou ze dne 9. 6. 2023 s tím, že dne 29. 8. 2011 došlo mezi žalobcem žalovanou k uzavření darovací smlouvy, jejímž předmětem bylo darování níže vymezeného předmětu darování, který byl do té doby ve společném vlastnictví žalobce a jeho manželky [jméno] [celé jméno žalované], zemř. 20. 9. 2013, a to s účinky vkladu 13. 9. 2011. Žalobce a žalovaná jsou v příbuzenském vztahu jako tchán a snacha a předmětem darování dle darovací smlouvy ze dne 29. 8. 2011 byly: 1) ideální polovina spoluvlastnického podílu na následujících nemovitých věcech – nemovitosti v k. ú. [obec]: a) rodinný dům [adresa] postavený na pozemku st. [číslo], b) dílna pro nepodnikatelské účely postavená na pozemku parc. č. stav. [číslo] (dále jen„ dílna"), c) pozemek parc. č. stav. [číslo] se všemi jeho součástmi a příslušenstvím, zejména stodolou, dřevníkem, studnou, d) pozemky parc. [číslo] které jsou zapsány na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], [územní celek], a 2) ideální polovina spoluvlastnického podílu pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec], které jsou zapsány na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec]. Aktuálně je tedy v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] zapsáno podílové spoluvlastnictví žalované a [celé jméno žalobce] ml., [datum narození], k těmto nemovitostem: a) pozemek parc. č. stav. [číslo], jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], b) pozemek parc. č. stav. [číslo], jehož součástí je stavba bez č.p., která stojí na pozemku parc. č. stav. [číslo], a parc. č. stav. [číslo], c) pozemek parc. č. st. [číslo], d) pozemky parc. [číslo]. Součástí výše uvedené darovací smlouvy v čl. V. smlouvy bylo ujednáno také zřízení věcného břemene ve prospěch„ dárců [jméno] [celé jméno žalované] a [celé jméno žalobce] – Žalobce, (dále také jen„ Dárci" nebo„ Oprávnění") věcné břemeno zaopatření v nemoci a ve stáří, v případě smrti jednoho z nich nezkrácené, takto: Právo Dárců na poskytnutí potřebné pomoci a péče v případě nemoci, převážné či úplné bezmocnosti a stáří kteréhokoliv z Oprávněných spočívá zejména v povinnosti zajistit Oprávněným v nezbytně nutném rozsahu a dle možností povinných stravu, hygienickou a lékařskou péči, jakož i další nutné služby s přihlédnutím k jejich zdravotnímu stavu. Obdarovaní jsou povinni poskytovat jim potřebnou obsluhu a ošetření, pečovat o čistotu jejich osobního a ložního prádla (prát je a žehlit), dbát na pořádek v jimi užívaných místnostech – podle potřeby umýti podlahu, okna, uklidit, zajistit vymalování. Dále jsou Obdarovaní povinni udržovat v místnostech užívaných Dárci přiměřenou teplotu a nakupovat dle požadavků Dárců na jejich náklady. Obdarovaní jsou oprávněni zajistit shora popsané zaopatření Dárců odpovídajícím vhodným a dostupným způsobem.“, přičemž věcné břemeno zaopatření bylo zřízeno bezplatně. Obdarovaná bydlela do 11. 6. 2022 ve stejném bydlišti jako dárce, a to právě za účelem plnění výše uvedených povinností. Obdarovaná se ze společného bydliště odstěhovala dne 11. 6. 2022 a od té doby nejeví o dárce naprosto žádný zájem a neplní jí smlouvou výše stanovené povinnosti. S ohledem na výše uvedené povinnosti je bezpochyby zřejmé, že obdarovaná zjevně porušila dobré mravy, úmyslně porušila ustanovení čl. V, darovací smlouvy, kdy v souladu se zásadou„ pacta sunt servanda“ („ smlouvy se mají dodržovat“) je takové porušení samo o sobě v rozporu s dobrými mravy, neboť většinovou společností je obecně vnímaným souladem s dobrými mravy bez pochyb řádné dodržování smluv. Nedodržením smlouvy ze strany obdarované pak došlo k ublížení dárci, který takovýmto porušením dobrých mravů ze strany obdarované dlouhodobě trpí, a naopak obdarovaná je jediná, která z neplnění povinností vyplývajících jí z darovací smlouvy pouze profituje, což je také v rozporu s dobrými mravy. Nelze tedy poskytnout ochranu obdarované v případě, kdy sama nedodrží povinnosti, ke kterým se zavázala, a kdy takové porušení povinností a současně dobrých mravů vede k ublížení dárci. Nutno vzít v úvahu, že se nejedná o jednorázové porušení smlouvy, ale o dlouhodobé neplnění pro dárce zcela zásadních a životně důležitých potřeb, které byly obdarovanou poskytovány, a to až do doby jejího odchodu ze společného bydliště. Od té doby ze své vůle nejeví žalovaná o žalobce žádný zájem, a smlouvu svévolně nedodržuje. Právě z důvodu, že se pro dárce jednalo o pro něj zcela zásadní potřeby, byly předmětné povinnosti výslovně zakotveny v samotné darovací smlouvě. V běžné situaci by při jiném druhu smluv vedlo takové porušení k odstoupení od smlouvy, ovšem v případě smlouvy darovací je za tímto účelem v právním řádu institut odvolání daru pro nevděk ve smyslu § 2072 o. z. Vzhledem k výše uvedeným okolnostem došlo k naplnění podmínek, které občanský zákoník stanoví pro odvolání daru. Z uvedených důvodů tímto Žalobce odvolal svůj dar a vyzval žalovanou dopisem ze dne 19. 5. 2023, doručeného 23. 5. 2023, a současně vyzval žalovanou, aby:„ ve lhůtě do 4. 6. 2023 poskytla veškerou součinnost s vrácením Předmětu darování, zejm. při potvrzení souhlasného prohlášení Dárce a Obdarované ve smyslu s ust. § 66 odst. 1 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí. Součástí poskytnutí výše uvedené součinnosti je odpověď dárci v uvedené lhůtě, že obdarovaná s vrácením daru souhlasí.“ Žalovaná se vyjádřila prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne 2. 6. 2023 a doručeného týž den, kdy žalovaná odmítla dar vrátit, resp. poskytnout součinnost k navrácení daru zpět dárci. Žalobce tak nemá jinou možnost, než se obrátit na soud žalobou a žádat rozhodnutí ve smyslu určení, že dar byl odvolán platně a účinně ke dni 23. 5. 2023, a žalobce je znovu vlastníkem nemovitostí, dříve darovaných. Žalovaná byla ve výzvě upozorněna na možnost dalších nákladů spojených s vymáháním práva v případě neposkytnutí výše uvedené součinnosti Na základě výše uvedených skutečností, navrhuje žalobce, aby soud rozhodl o určení vlastnictví žalobce. Žalobce mj. uvedl při jednání dne 11. 10. 2023, že potřeba pomoci žalobci vycházela již ze smluvního ujednání se žalovanou, kterého si tato byla vědoma, a z věku žalobce, nebyla tedy třeba potřebnost či nezbytnost této pomoci.

2. Žalovaná se vyjádřila k žalobě dne 11. 8. 2023 tak, že žaloba je nedůvodná; v žalobě obsažená tvrzení žalobce považuje žalovaná za nedostatečná, neúplná, záměrně zkreslená a zjednodušená a konečně důkazně nepodložená. Tvrzení žalobce týkající se nabytí spoluvlastnických podílů ve výši jedné ideální ½ k předmětu darování na základě darovací smlouvy ze dne 29. 8. 2011 uzavřené mezi dárci, [jméno] [celé jméno žalované] a žalobcem na straně jedné a obdarovanými žalovanou a [celé jméno žalobce] ml., manželem žalované, označuje žalovaná za pravdivá a tyto skutečnosti za nesporné, avšak s podstatnou výhradou, že nemovité věci byly převáděny ze společného jmění manželů, takže nelze jednoznačně dovozovat, že by právě spoluvlastnické podíly, jejichž je žalovaná aktuálně vlastníkem, nabyla bezúplatně darem právě a jen výhradně od žalobce. Tvrzení žalobce, že zakotvení bezplatného věcného břemene zaopatření pro oba dárce do těla uvedené darovací smlouvy, konkrétně do jejího čl. V. ani jeho obsahové vymezení žalovaná žádným způsobem nerozporuje, toliko zdůrazňuje, že k plnění veškerých vyjmenovaných povinností byl zavázán rovněž obdarovaný, tedy syn žalobce, tj. manžel žalované. Žalovaná kategoricky odmítá, že by do 11. 6. 2022 bydlela ve stejném bydlišti jako žalobce právě za účelem plnění výše uvedených povinností, v tomto jejím trvalém bydlišti žila s jejím manželem, tj. synem žalobce, a jejich společnými dětmi v době, kdy jejich soužití fungovalo a jistou dobu i v období, kdy její manžel bezdůvodně vyvolával konflikty, a to ve snaze udržet rodinu, rozhodně ne z důvodů uvedených žalobcem, až do chvíle, kdy byla manželem, synem žalobce, za přispění žalobce samotného z domu v [obec]„ vyhozena“ před zraky incidentu samotnému přihlížejících nezletilých synů. Žalobcem tvrzené okolnosti opuštění trvalého bydliště žalovanou a jeho vnoučaty neodpovídají realitě, rozhodně je nelze hodnotit jako její svévolné a bezdůvodné rozhodnutí odstěhovat se. Žalovaná upozorňuje, že její povinnost, ale i povinnost syna žalobce, zaopatřovat žalobce, který se této nyní naprosto evidentně zištně dovolává, v sobě primárně nese především předpoklad nezbytnosti zabezpečování jeho potřeb. Žalovaná důrazně rozporuje žalobcem pouze nastíněnou skutečnost, že by v době, kdy bydlela v jejím trvalém bydlišti v [obec], u žalobce vznikl jakýkoli důvod, pro který by měla začít naplňovat povinnosti zanesené ve smluvně zřízeném věcného břemene zaopatření, neboť žalobce byl v rozhodné době v plné síle, v dobré zdravotní kondici bez zdravotních obtíží, plně soběstačný, byl schopen si bez sebemenších problémů obstarávat a zajišťovat veškeré jeho životní potřeby, nebyl odkázaný na pomoc třetí osoby a nepotřeboval s ničím pomáhat ani opečovávat. Žalovaná tedy tvrdí, že její povinnost vůči žalobci vlastně fakticky ani nezapočala, že žalobcem uměle vytvořená konstrukce nemá žádné reálné opodstatnění, a doplňuje, že její chování k žalobci bylo vždy příkladné, že žalobci nikdy neublížila a tím pádem nemohla, a již vůbec ne úmyslně, vůči jeho osobě zjevně porušit dobré mravy. Žalobcem prezentované důvody specifikované v „ Odvolání daru pro nevděk – odstoupení od darovací smlouvy“ ze dne 19. 5. 2023 žalovaná odmítá jako plně smyšlené a nepravdivé, vedené toliko snahou žalobce pomoci jeho synovi vyhnout se při předvídatelném zrušení podílového spoluvlastnictví povinnosti finančně vypořádat žalované spoluvlastnické podíly k dotčeným nemovitým věcem. Samotnou listinu„ Odvolání daru pro nevděk – odstoupení od darovací smlouvy“ ze dne 19. 5. 2023 považuje žalovaná pro nenaplnění podmínek zakotvených v rozhodných ustanoveních občanského zákoníku za nicotnou, jíž nelze přiznat zákonem předvídané účinky; její vlastní obsah žalovaná označuje s ohledem na její povahu za nedostatečný s tím, že je toho názoru, že její znění musí být shledáno již v okamžiku jejího odeslání k jejím rukám za definitivní a nelze jej dodatečně doplňovat ani modifikovat. Předmětná listina v odeslané podobě nedosahuje zákonem předvídané potřebné kvality, znění jejího textu žalovaná označuje za formulace obecné, neurčité a prázdné, neobsahující nezbytné vymezení konkrétních popisných údajů, z nichž by bylo možné získat zásadní informace o jednání, jehož se měla žalovaná dopustit, o osobách toto údajné chování žalované nezprostředkovaně vnímajících, dále o času, místě a způsobu, kdy, kde a jak k němu mělo dojít, tedy poznatky vzhledem k povaze tohoto dokumentu naprosto nepostradatelné. Z uvedených důvodů je na místě žalobu podanou žalobcem zamítnout, a to primárně pro nenaplnění všech zákonných předpokladů pro odvolání daru pro nevděk. Pouze pro úplnost jejího vyjádření žalovaná označuje za primární a jedinou příčinu rozvratu jejího manželského vztahu se synem žalobce právě nevhodné chování jejího manžela k její osobě, k němuž se připojil i žalobce sám; podáním žaloby samotné se pak žalobce snaží pomoci jeho synovi vyhnout se povinnosti k úhradě finančního vyrovnání při předvídatelném zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví, a proto je žalovaná toho názoru, že žalobci za daných okolností nelze přiznat naléhavý zájem na určení vlastnického práva. S odkazem na shora řečené žalovaná navrhuje, aby soud žalobu žalobce zamítl a přiznal Žalované náhradu nákladů řízení. Při jednání dne 11. 10. 2023 doplnila žalovaná mj., že z předmětné nemovitosti byla„ vyhozena“, a že pomoc, kterou žalovaná žalobci poskytovala, dokud v nemovitosti bydlela, byla realizována z její strany dobrovolně. Tuto pomoc však nemohla dále žalobci poskytovat, neboť ji výzvou k vystěhování zamezil vstup do nemovitosti.

3. Z Darovací smlouvy ze dne 29. 8. 2011 je zjištěno, že byla uzavřena mezi Dárci, a to Žalobcem a [celé jméno žalované], [datum narození], a Obdarovanými, a to Žalovanou a [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], a že v čl. V. smlouvy bylo ujednáno také zřízení věcného břemene ve prospěch„ dárců [jméno] [celé jméno žalované] a [celé jméno žalobce] – Žalobce, (dále také jen„ Dárci" nebo„ Oprávnění") věcné břemeno zaopatření v nemoci a ve stáří, v případě smrti jednoho z nich nezkrácené, takto: Právo Dárců na poskytnutí potřebné pomoci a péče v případě nemoci, převážné či úplné bezmocnosti a stáří kteréhokoliv z Oprávněných spočívá zejména v povinnosti zajistit Oprávněným v nezbytně nutném rozsahu a dle možností povinných stravu, hygienickou a lékařskou péči, jakož i další nutné služby s přihlédnutím k jejich zdravotnímu stavu. Obdarovaní jsou povinni poskytovat jim potřebnou obsluhu a ošetření, pečovat o čistotu jejich osobního a ložního prádla (prát je a žehlit), dbát na pořádek v jimi užívaných místnostech – podle potřeby umýti podlahu, okna, uklidit, zajistit vymalování. Dále jsou Obdarovaní povinni udržovat v místnostech užívaných Dárci přiměřenou teplotu a nakupovat dle požadavků Dárců na jejich náklady. Obdarovaní jsou oprávněni zajistit shora popsané zaopatření Dárců odpovídajícím vhodným a dostupným způsobem.“.

4. Z Výpisu aktuálního stavu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že ke dni 6. 6. 2023 v podílovém spoluvlastnictví [celé jméno žalobce], [datum narození], a žalované o velikosti podílů ½ jsou tyto nemovitosti: pozemek St. [číslo], jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], pozemek St. [číslo], jehož součástí je stavba bez č., Stavba stojí na pozemku p.č.: St. [číslo], St. [číslo], pozemek st. [číslo], stavba na pozemku st. [číslo] je součástí pozemku St. [číslo], pozemky parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek] (dále jen„ předmětné nemovitosti“), přičemž nabývacím titulem je darovací smlouva ze dne 29. 8. 2011 a ve prospěch Žalobce vázne věcné břemeno užívání k pozemkům parc. č. St. [číslo], parc. č. St. [číslo] a parc. [číslo] vše v k. ú. [obec], a dále věcné břemeno bytu parc. č. St. [číslo], parc. č. St. [číslo] v k. ú. [obec], o nichž bylo rozhodnuto Katastrílním úřadem pro Jihočeský kraj, [stát. instituce], dne 12. 9. 2011.

5. Z Dodejky s vyznačeným převzetím Žalované je patrné, že dne 23. 5. 2023 převzala zásilku od právní zástupkyně žalobce.

6. Z Předžalobní výzvy odeslané a doručené Žalované ze dne 19. 5. 2023 vyplývá, že Žalobce odvolal dar z darovací smlouvy ze dne 29. 8. 2011 s odůvodněním, že„ obdarovaná se ze společného bydliště odstěhovala dne 11. 6. 2022 a od té doby nejeví o dárce naprosto žádný zájem a neplní jí smlouvou výše stanovené povinnosti. S ohledem na výše uvedené povinnosti je bezpochyby zřejmé, že obdarovaná zjevně porušila dobré mravy, úmyslně porušila ustanovení čl. V, darovací smlouvy, kdy v souladu se zásadou„ pacta sunt servanda“ („ smlouvy se mají dodržovat“) je takové porušení samo o sobě v rozporu s dobrými mravy, neboť většinovou společností je obecně vnímaným souladem s dobrými mravy bez pochyb řádné dodržování smluv. Nedodržením smlouvy ze strany obdarované pak došlo k ublížení dárci, který takovýmto porušením dobrých mravů ze strany obdarované dlouhodobě trpí, a naopak obdarovaná je jediná, která z neplnění povinností vyplývajících jí z darovací smlouvy pouze profituje, což je také v rozporu s dobrými mravy. Nelze tedy poskytnout ochranu obdarované v případě, kdy sama nedodrží povinnosti, ke kterým se zavázala, a kdy takové porušení povinností a současně dobrých mravů vede k ublížení dárci. Nutno vzít v úvahu, že se nejedná o jednorázové porušení smlouvy, ale o dlouhodobé neplnění pro dárce zcela zásadních a životně důležitých potřeb, které byly obdarovanou poskytovány, a to až do doby jejího odchodu ze společného bydliště. Právě z důvodu, že se pro dárce jednalo o pro něj zcela zásadní potřeby, byly předmětné povinnosti výslovně zakotveny v samotné darovací smlouvě. V běžné situaci by při jiném druhu smluv vedlo takové porušení k odstoupení od smlouvy, ovšem v případě smlouvy darovací je za tímto účelem v právním řádu institut odvolání daru pro nevděk ve smyslu ust. § 2072, zák. 89/2012 Sb.“ Žalobce poskytl Žalované lhůtu k poskytnutí součinnosti v souvislosti s vrácením předmětu daru zejména souhlasným prohlášením dle § 66 odst. 1 vyhl. č. 357/2013 Sb. v platném znění do 4. 6. 2023.

7. Z Vyjádření Žalobkyně k výzvě na zpětvzetí daru ze dne 2. 6. 2023 je patrné, že Žalovaná považuje odvolání daru pro nevděk pro nenaplnění podmínek příslušných ustanovení o. z. za nedůvodné a nicotné, neboť Žalovaná spolu s dětmi byla donucena společné bydliště pro nevhodné chování Žalobce a jeho syna, jenž je manželem [příjmení], opustit. Žalovaná tudíž úmyslně a zcela zjevně neporušila dobré mravy, navíc povinnost zaopatřit dárce je společná pro Žalovanou i jejího manžela a předpokládá nezbytnost takové pomoci Žalobci. Žalobce je soběstačný a je schopen zcela zabezpečit veškeré své životní potřeby.

8. Soud zjistil ze spisu sp. zn. 6 Nc 2307/2023, že dne 31. 5. 2023 rozhodl Okresní soud v Písku o úpravě poměrů k nezl. dětem žalované a [celé jméno žalobce], [datum narození], [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], a [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození]. Ze zpráv OSPOD [obec] ze dne 19. 5. 2023 a mj. bylo zjištěno, že lepší vztah mají nezletilí s matkou než s otcem, a že nezl. [jméno] uvedl:„ Když žili v [obec], rodiče se dohadovali, taťka na mamku křičel. Když jí vyhodil z domu, zavolal dědovi a ten je i s mamkou odvezl do [obec]. S mamkou chtěli odejít dobrovolně. Přál by si zůstat u mamky a k taťkovi jezdit na jeden den 1x za 14 dní, možná i víkend.“ Obdobně popsal situaci nezl. [jméno].

9. Soud zamítl důkazy navržené žalobcem i žalovanou, a to především protokoly z jednání ze spisu sp. zn. 6 Nc 2307/2023, výslechem účastníků, výslechem svědka [celé jméno žalobce] ml., zdravotnickou dokumentací žalobce a výslechem zletilé dcery žalované a nezletilých synů žalované, a to pro nadbytečnost.

10. Z provedeného dokazování soud dovodil následující skutková zjištění. Žalovaná je spoluvlastnicí předmětných nemovitostí v k. ú. [obec] o velikosti podílu 1/2 (odst. č. 4 odůvodnění shora), přičemž nabývacím titulem je darovací smlouva ze dne 29. 8. 2011, v rámci níž bylo zřízeno věcné břemeno, zavazující obdarované, tj. žalovanou a [celé jméno žalobce] ml., k povinnosti péče o žalobce v nemoci a ve stáří (odst. č. 5 odůvodnění shora). Žalobce zaslal žalované dne 19. 5. 2023 (odst. č. 5 odůvodnění shora) výzvu, doručenou žalované dne 23. 5. 2023 (odst. č. 6 odůvodnění shora), k vrácení daru s odůvodněním, že tím, že se žalovaná odstěhovala dne 11. 6. 2022 z předmětných nemovitostí a od té doby nejeví o dárce naprosto žádný zájem a neplní jí smlouvou výše stanovené povinnosti, ublížila žalobci a porušila dobré mravy. Žalovaná se vyjádřila dne 2. 6. 2023 tak, že předmětné nemovitosti byla žalovaná donucena opustit pro chování manžela, neporušila nijak dobré mravy, a že žalobce je plně soběstačný (odst. č. 7 odůvodnění shora). Podle nezl. [jméno] a [jméno] [příjmení]„ vyhodil“ žalobce žalovanou z předmětných nemovitostí (odst. č. 8 odůvodnění shora).

11. Podle § 2072 odst. 1 o. z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Podle § 2072 odst. 2 o. z. odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

12. Podle § 2075 odst. 1 o. z. dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce. Podle § 2075 odst. 2 o. z. je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne.

13. Podle § 1115 odst. 1 o. z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Podle odst. 2 ustanovení o spoluvlastnictví se použijí přiměřeně i pro společenství jiných věcných práv. Podle § 1116 o. z. vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba. Podle § 1117 o. z. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

14. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

15. Soud nejprve zkoumal naléhavý právní zájem žalobce na určení ve smyslu § 80 o. s. ř. a vzhledem k tomu, že předmětem určovací žaloby je spoluvlastnický podíl na nemovitostech, které podléhá zápisu do katastru nemovitostí, pak tento je dle posouzení soudu dán.

16. Následně se soud zabýval věcnou legitimací účastníků a má za to, že pasivní věcná legitimace v dané věci není dána. Podle § 80 o. s. ř. předpoklad úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (určovací žaloby) ve smyslu § 80 o. s. ř., po procesní stránce spočívá v tom, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. I když se to často v soudní praxi děje (a to i v publikované judikatuře vyšších soudů), není správné naléhavý právní zájem na požadovaném určení zaměňovat s věcnou legitimací k žalobcem požadovanému určení. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení pak vyjadřuje způsob právní ochrany, které se má dostat soudním rozhodnutím tomu, kdo má v řízení o určovací žalobě aktivní věcnou legitimaci, a to vůči tomu, kdo je k požadovanému určení pasivně věcně legitimován. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, samozřejmě nemají jen ti, kteří jsou účastníky sporného právního vztahu nebo o jejichž sporné právo jde. Přípustné je rovněž určení právního vztahu nebo práva, jichž se žalobce – z pohledu hmotného práva – neúčastnil, jestliže se takový právní vztah nebo právo přímo dotýká jeho právní sféry (a jím požadované proto může ovlivnit jeho právní postavení).“ Dle § 1117 o. z.„ podstata spoluvlastnictví tak spočívá v tom, že každý ze spoluvlastníků věci se podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví k věci v rozsahu, jenž odpovídá velikosti jeho spoluvlastnického podílu, z čehož vyplývá, že o. z. vychází z vymezení spoluvlastnictví jakožto ideálního, neboť výše spoluvlastnického podílu neodráží konkrétní reálnou část věci.“ Žalovaná je spoluvlastnicí jedné ideální poloviny předmětných nemovitostí, jež byly předmětem darování, a věcné břemeno bylo sjednáno jako s povinnými z tohoto věcného břemena pomoci ve stáří a nemoci dárcům, tj. žalobci a jeho manželce, která následně zemřela, se žalovanou i s jejím manželem [celé jméno žalobce], [datum narození], jenž je druhým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí o velikosti podílu ½. Spoluvlastnický podíl dle § 1115 o. z. charakterizuje jednota předmětu, mnohost subjektů a nedělitelnost společného práva„ navenek“. Ve smyslu § 1116 o. z. je nakládáním s věcí i převod vlastnického práva, resp. ideálního spoluvlastnického podílu. V dané věci je předmětem řízení určení, že vlastníkem spoluvlastnického podílu je žalobce v důsledku odvolání daru dle § 2072 o. z., což znamená, že tento výrok má mít důsledky vážící se k zápisu do katastru nemovitostí, a proto účastníkem řízení musí být všichni spoluvlastníci. Podle § 1117 o. z. má každý spoluvlastník právo k celé věci a omezen je v něm pouze stejným právem spoluvlastníka, neboť spoluvlastnický podíl neznamená, že by se vlastnické právo spoluvlastníka vztahovalo na určitou část nemovitosti, která je ve spoluvlastnictví, ale je pouze číselným vyjádřením právního postavení spoluvlastníka k ostatním spoluvlastníkům, neboť každá věc nemusí být reálně dělitelná. Pokud se tedy domáhá žalobce vrácení daru určovací žalobou dle § 80 o. s. ř., pak účastníkem řízení musí být každý, jehož právní sféry se sporné právo nebo právní vztah týká. [celé jméno žalobce], [datum narození], jako spoluvlastník předmětných nemovitostí však účastníkem není, přičemž vyhovění žalobě by se dotklo jeho právní sféry i s ohledem na sjednané věcné břemeno z darovací smlouvy. Jinak řečeno, jestliže je vznik vlastnického práva žalované a [celé jméno žalobce], [datum narození], vázán na věcné břemeno zřízené darovací smlouvou k tíži těchto spoluvlastníků, pak určovací žaloba proti žalované jako jedné z ideálních podílových spoluvlastníků má vliv na existenci věcného břemene, přinejmenším na jeho rozsah, jenž se týká obou ideálních podílových spoluvlastníků. V této souvislosti lze zmínit judikaturu týkající se žalob o určení existence věcného břemene ve prospěch panující nemovitosti, která zastává názor, že takového řízení se musí zúčastnit všichni spoluvlastníci této nemovitosti (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 3871/2010). Analogicky jde v dané věci o situaci řešenou v § 91 o. s. ř. upravujícím nerozlučné společenství např. pokud jde o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Z uvedených důvodů nelze dovodit pasivní věcnou legitimaci, přičemž o nedostatku pasivní věcné legitimace v takovém případě není možné poskytovat poučení dle § 5 o. s. ř., neboť by tím byla porušena zásady rovnosti stran (viz judikatura: sp. zn. 3Cdo 70/93, 29 Cdo 2494/99, 21 Cdo 679/2001, I. ÚS 56/95) a soud proto žalobu zamítl, jak je patrné z výroku I. rozsudku shora.

17. Nad rámec odůvodnění lze uvést, že i v případě, že by účastníkem řízení byl i [celé jméno žalobce], [datum narození], byl by i tak dán důvod k zamítnutí žaloby žalobce vůči žalované z následujících důvodů. Žalovaná se skutečně zavázala spolu se svým manželem, který je synem žalobce, k poskytnutí potřebné pomoci a péče v případě nemoci, převážné či úplné bezmocnosti a stáří, přičemž konkrétní rozsah zaopatření spočívá v povinnosti zajistit v nezbytně nutném rozsahu a dle možností povinných stravu, hygienickou a lékařskou péči, jakož i další nutné služby s přihlédnutím k jeho zdravotnímu stavu, a dále potřebnou obsluhu a ošetření, pečovat o čistotu jeho osobního a ložního prádla (prát je a žehlit), dbát na pořádek v jimi užívaných místnostech – podle potřeby umýti podlahu, okna, uklidit, zajistit vymalování, a dále udržovat v místnostech užívaných žalobcem přiměřenou teplotu a nakupovat dle požadavků žalobce na jeho náklady. Zaopatření žalobce má být zajištěno odpovídajícím vhodným a dostupným způsobem. Pokud žalobce vyzval žalovanou k vrácení daru pro porušení jejího závazku z věcného břemene, pak bylo třeba prokázat, že jednáním, vytknutým žalované ve výzvě, zopakované poté v žalobě, došlo k ublížení dárci, čímž byly hrubě porušeny dobré mravy. Jednání žalované popsal žalobce tak, že„ se ze společného bydliště odstěhovala dne 11. 6. 2022 a od té doby nejeví o dárce naprosto žádný zájem a neplní jí smlouvou výše stanovené povinnosti“ a soud se tak mohl zabývat pouze takto popsaným jednáním, které již nelze nijak doplňovat či upřesňovat. Dle názoru soudu však pouhé odstěhování žalované nebrání v poskytování pomoci žalované žalobci, neboť ujednáno bylo mezi účastníky, že zaopatření žalobce má být zajištěno„ odpovídajícím vhodným a dostupným způsobem“, což neznamená, že by žalovaná musela v předmětných nemovitostech bydlet. Protože však bylo prokázáno, že důvodem odstěhování žalované z předmětných nemovitostí a tím vzniklého omezení možnosti vykonávat péči o potřeby žalobce jsou její problémy ve vztahu s manželem, s nímž vede řízení o úpravě poměrů k nezletilým dětem (sp. zn. 6 Nc 2307/2023), narozeným z manželství žalované, pro dobu před i po rozvodu, potažmo žalobcem, který jako otec tohoto manžela žalované je pro něj osobou blízkou, nebylo by možné případné porušení povinností z věcného břemene svým„ nuceným“ odstěhováním shledat jednáním v rozporu s dobrými mravy ze strany žalované, jak stanoví § 2072 o. z., ani učinit závěr, že jednáním žalované došlo k ublížení žalobci ve smyslu § 2072 o. z. V této souvislosti se tak jeví bez významu, zda žalobce je či není soběstačný i přes seniorský věk, a zda tak lze dovodit potřebu pomoci ze strany žalované ve smyslu ujednání v rámci věcného břemene, stejně jako, zda lze dovodit nezbytnost takové pomoci. Nevýznamnou okolností pro předmět řízení je i tvrzení žalobce, že žalovaná žalobci v době, kdy v nemovitosti bydlela, pomoc žalobci poskytovala.

18. O nákladech řízení rozhodl soud dle úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náklady řízení v celkové výši 10 889,80 Kč spočívající v odměně za zastupování advokátem dle § 9 odst. 3, písm. b) ve spojení s § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění ve výši 2 500 Kč Kč za jeden úkon právní služby, a to za 3 úkony právní služby za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, písemné vyjádření k žalobě dne 11. 8. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, a účast na jednání soudu dne 11. 10. 2023 podle dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, a dále v cestovném z [obec] do [obec] a zpět ve výši 399,80 Kč podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (§ 137 odst. 1 o.s.ř.) a § 157 odst. 4 písm. b) zák. práce v platném znění a vyhl. 511/2021 Sb. motorovým vozidlem tov. zn. Škoda Kodiaq [registrační značka] při vzdálenosti 56 km, 1,94 Kč/km a 5,20 Kč, v náhradě za promeškaný čas za 2 půlhodiny po 100 Kč podle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a ve 3 režijních paušálech po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění spolu s 21% DPH podle § 14a vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění.