12 C 237/2021

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Špeldovou v právní věci žalobce a): ; celé jméno žalobce , datum narození sídlem adresa žalobce a žalobce ; zastoupeného advokátem: Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobce b): ; celé jméno žalobce , datum narození sídlem adresa žalobce a žalobce ; zastoupeného advokátem: Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti 1. žalovanému: 2. žalovanému: žalovanému: ; právnická osoba , IČO bytem adresa žalované celé jméno žalovaného , IČO bytem adresa žalovaného celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného ; zastoupenému advokátem: JUDr. jméno příjmení ulice a číslo , PSČ část obce o určení neplatnosti dražby I. Soud zamítá žalobu žalobců ze dne 8. 3. 2021, aby určil neplatnost elektronické dražby organizované žalovaným č. 2, jakožto dražebníkem, konané dne 19. 2. 2021 v 10 hodin ve věci oprávněného jako žalovaného § 2 písm. a) zákona o veřejných dražbách se definice dražby dle zákona 1096 jejímž předmětem byla dražba těchto nemovitých věcí: pozemek parc. [číslo] zapsaný v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [část obce] u [obec], u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Písek, pozemek parc. [číslo] zapsaný v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [obec], u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Písek, pozemek parc. [číslo] zapsaný v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Písek, a pozemek parc. [číslo] zapsaný v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [obec], u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Písek, které vydražil žalovaný č.

3. II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému č. 1 na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 714 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému č. 3 na náhradě nákladů řízení částku ve výši 12 265 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce 3. žalovaného. IV. Žalovanému č. 2 se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobci se po žalovaných domáhali žalobou ze dne 8. 3. 2021 určení neplatnosti dražby s tím, že žalovaný č. 2 tj. soudní exekutor [celé jméno žalovaného], [exekutorský úřad] [číslo], pověřen vedením exekuce na základě pravomocného a vykonatelného exekučního titulu, a to směnečného platebního rozkazu ze dne 19. 7. 2012, č. j. 56 Cm 208/2012-13, který vydal Městský soud v Praze, ve spojení s rozsudkem ze dne 6. 8. 2013, č. j. 56 Cm 208/2012-162, který vydal Městský soud v Praze a ve spojení s usnesením ze dne 19. 2. 2013, č. j. 56 Cm 208/2012-72, které vydal Městský soud v Praze, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 7. 2019, č. j. 12 Cmo 210/2019-474, exekučním soudem, a to usnesením Okresního soudu v Příbrami ze dne 23. 10. 2019, č. j. [číslo jednací], v exekuční věci oprávněného: [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalované], [číslo], proti povinnému č. 1: [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa], [PSČ], povinnému č. 2: [příjmení] [jméno], [datum narození], bytem [adresa], [PSČ], povinnému č. 3: [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ], povinnému č. 4: [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa], [PSČ], povinnému č. 5: [příjmení] [jméno], [datum narození], bytem [adresa], [PSČ], pro vymožení peněžitého plnění oprávněného, jakož i pro vymožení povinnosti povinných uhradit společně a nerozdílně náklady oprávněného a náklady exekuce, rozhodl: a) o provedení elektronické dražby nemovitých věcí žalobce b) jako povinného č. 1 tak, že dle § 69 e. ř. ve spojení s § 338 odst. 1, § 336b a § 336o o. s. ř. vydal dne 18. 1. 2021 dražební vyhlášku č. j. [číslo jednací], kdy touto dražební vyhláškou nařídil elektronickou dražbu nemovitých věcí a jejich příslušenství ve vlastnictví žalobce č. 2 jako povinného č. 1 na 19. 2. 2021 v 10:00 hodin; b) o provedení elektronické dražby nemovitých věcí žalobce č. 1 jako povinného č. 4 tak, že dle § 69 e. ř. ve spojení s § 338 odst. 1, § 336b a § 336o o. s. ř. vydal dne 18. 1. 2021 dražební vyhlášku č. j. [číslo jednací], kdy touto dražební vyhláškou nařídil elektronickou dražbu nemovitých věcí a jejich příslušenství ve vlastnictví žalobce a) jako povinného č. 4 na 19. 2. 2021 v 10:00 hodin. Nařízená elektronická dražba se týkala těchto nemovitých věcí v podílovém spoluvlastnictví žalobců, kdy každý z žalobců má k těmto nemovitým věcem spoluvlastnický podíl o velikosti ideální ½ vzhledem k celku, a to 1) Pozemek parc. [číslo] o výměře 151 m2, lesní pozemek, pozemek určený k plnění funkcí lesa, zapsaný v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [část obce] u [obec] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Písek; 2) Pozemek parc. [číslo] o výměře 1500 m2, ostatní plocha, neplodná půda, zapsaný v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Písek; 3) Pozemek parc. [číslo] o výměře 8106 m2, orná půda, zemědělský půdní fond, zapsaný v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec Myslín, k. ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Písek; 4) Pozemek parc. [číslo] o výměře 12622 m2, orná půda, zemědělský půdní fond, zapsaný v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Písek. Výše uvedené nemovité věci byly vydraženy žalovaným č. 3, kdy usnesením soudního exekutora [celé jméno žalovaného], [exekutorský úřad] [číslo], č. j. [číslo jednací] ze dne 22. 2. 2021 a usnesením soudního exekutora [celé jméno žalovaného], [exekutorský úřad] [anonymizováno] č. j. [číslo jednací] ze dne 22. 2. 2021, byl žalovanému č. 3 udělen příklep v rámci elektronické dražby na těchto nemovitých věcech. Žalobci jsou však přesvědčeni, že předmětná dražba vůbec neměla proběhnout. K tomuto žalobci uvádí, že dne 22. 1. 2021 byla k Okresnímu soudu v Příbrami podána paní [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], žaloba na vyloučení předmětných nemovitých věcí, které byly předmětem dražby, z exekuce s odůvodněním, že tyto nemovité věci jsou výlučným vlastnictvím právě [jméno] [příjmení]. Na základě této žaloby pak bylo zahájeno řízení u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 8 C 13/2021, které nebylo dosud skončeno. Žalobci mají za to, že podaná žaloba způsobila nemožnost realizace nařízené dražby. Žalobci k tomuto uvádí, že zahájení řízení o žalobě na vyloučení nemovitých věcí z exekuce je důvodem odročení dražebního jednání ohledně nemovitosti. K tomuto žalobci odkazují na ustanovení § 336i odst. 1 o. s. ř., dle kterého platí, že„ Bylo-li zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení prodávané nemovité věci z výkonu rozhodnutí (§ 267), soud dražební jednání odročí až do pravomocného rozhodnutí o žalobě“. Jestliže v době před zahájením dražebního jednání má soudní exekutor za prokázané, že bylo řádně uplatněno právo vylučující provedení dražby, je povinen bez dalšího dražební jednání odročit až do doby pravomocného skončení řízení o vylučovací žalobě. Žalobci dle opisu podané žaloby s dokladem o doručení soudu tvrdí, že v dané věci bylo zahájeno řízení o vyloučení nemovitých věcí, které byly předmětem nařízené dražby, z exekuce, kdy tedy dražba nařízená soudním exekutorem neměla proběhnout. Jelikož však soudní exekutor přes tuto skutečnost dražbu provedl, je nutno považovat předmětnou dražbu za nezákonnou, kdy v takovém případě nelze považovat za zákonný ani příklep udělený vydražiteli [celé jméno žalovaného]. Ve smyslu § 48 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o veřejných dražbách“) jsou žalobci přesvědčeni, že provedením předmětné dražby bylo podstatným způsobem zasaženo do jejich práv, neboť dražebník neupustil od dražby, ač tak byl s ohledem na shora uvedené skutečnosti povinen učinit, kdy tedy žalobci jsou přesvědčeni, že jsou aktivně legitimováni k podání této žaloby. Žalobci zároveň poukazují na usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2602/2005 ze dne 31. 8. 2006, z něhož se mimo jiné podává, že žaloba o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby není žalobou o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, ve smyslu ustanovení § 80 písm. c) o. s. ř. Podání této žaloby má oporu v ustanovení § 48 odst. 3, 4 a 5 zákona o veřejných dražbách a žalobu lze projednat, aniž by žalobci museli tvrdit a prokazovat naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Stejně tak z citovaného rozhodnutí vyplývá, že výklad právní otázky, kdo je v řízení o neplatnost veřejné nedobrovolné dražby pasivně věcně legitimován, se v judikatuře soudů ustálil. Byl přijat názor, že řízení o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby podle ustanovení § 48 odst. 3, 4 a 5 zákona o veřejných dražbách se musí z hlediska věcné legitimace účastnit (buď jako žalobci nebo jako žalovaní), aniž by tu byla dána jakákoliv výjimka, navrhovatel dražby, vlastník nebo nositel jiného práva k předmětu dražby, dražebník a vydražitel; na straně žalovaného je třeba tyto účastníky považovat za nerozlučné společníky ve smyslu ustanovení § 91 odst. 2 o. s. ř. (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 1. 2006, sp. zn. 21 Cdo 569/2005, který byl uveřejněn pod. č. 54 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2006). S ohledem na shora uvedené skutečnosti navrhují žalobci, aby soud vyslovil neplatnost elektronické dražby organizované žalovaným [číslo] jakožto dražebníkem, konané dne 19. 2. 2021 v 10:00 hodin ve věci oprávněného jako žalovaného § 2 písm. a) zákona o veřejných dražbách se definice dražby dle zákona 1096 jejímž předmětem byla dražba těchto nemovitých věcí: 1) Pozemek parc. [číslo] o výměře 151 m2, lesní pozemek, pozemek určený k plnění funkcí lesa, zapsaný v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [část obce] u [obec] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Písek; 2) Pozemek parc. [číslo] o výměře 1500 m2, ostatní plocha, neplodná půda, zapsaný v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Písek; 3) Pozemek parc. [číslo] o výměře 8106 m2, orná půda, zemědělský půdní fond, zapsaný v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec Myslín, k. ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Písek; 4) Pozemek parc. [číslo] o výměře 12622 m2, orná půda, zemědělský půdní fond, zapsaný v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Písek, které vydražil žalovaný č.

3. Dne 14. 4. 2021 doplnili žalobci a) a b), že dne 8. 4. 2021 jim byla doručena výzva Okresního soudu v Příbrami ze dne 22. 3. 2021, k níž doplňují, že žalobci se domáhají neplatnosti dražby dle zákona o veřejných dražbách, neboť mají za to, že zákon o veřejných dražbách se aplikuje i na dražby realizované na základě návrhu soudního exekutora v rámci probíhajícího exekučního řízení. Žalobci k tomuto uvádí, že podle ustanovení § 1 zákona o veřejných dražbách a podle ustanovení § 2 písm. a) zákona o veřejných dražbách se definice dražby dle zákona o veřejných dražbách zahrnuje i dražby provedené na návrh soudního exekutora v rámci probíhajícího exekučního řízení, proto žalobci postupují dle tohoto zákona. I kdyby snad soud shledal, že postup dle zákona o veřejných dražbách není možný, i v takovém případě musí věc věcně posoudit, neboť subsumpce skutkových tvrzeních pod zákonná ustanovení není povinností účastníků řízení, ovšem soudu, kdy v tomto žalobci poukazují například na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 7. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1934/2001, ve kterém Nejvyšší soud uvedl, že s ohledem na dispoziční zásadu, kterou je nalézací sporné řízení ovládáno, je nárok uplatněný žalobou vymezen vylíčením rozhodujících skutkových okolností a žalobním návrhem (petitem), přičemž právní kvalifikace nároku, i když je v žalobě uvedena, není pro soud závazná. Soud je proto při rozhodování vázán nikoliv tím, jak účastník řízení skutkový stav právně posuzuje, nýbrž tzv. skutkem, jak byl vymezen v žalobě. Ohledně aktivní legitimace žalobců, žalobci uvádí, že podle ustanovení § 48 odst. 3 zákona o veřejných dražbách jsou přesvědčeni, že provedením předmětné dražby bylo podstatným způsobem zasaženo do jejich práv, neboť dražebník neupustil od dražby, ač tak byl s ohledem na shora uvedené skutečnosti povinen učinit, zároveň jsou žalobci zapsáni jako vlastníci předmětných nemovitých věcí v katastru nemovitostí a tak se jich případná změna vlastnického práva přímo dotýká a zároveň žalobci jsou v předmětné exekuční věci vedeni jako dlužníci a byli účastníky předmětné dražby, kdy tedy žalobci jsou přesvědčeni, že jsou aktivně legitimováni k podání této žaloby. Ohledně naléhavého právního zájmu žalobci opakují, že z usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2602/2005 ze dne 31. 8. 2006 se mimo jiné podává, že žaloba o určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby není žalobou o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, ve smyslu ustanovení § 80 písm. c) o. s. ř. Podání této žaloby má oporu v ustanovení § 48 odst. 3, 4 a 5 zákona o veřejných dražbách a žalobu lze projednat, aniž by žalobci museli tvrdit a prokazovat naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Výše uvedená legální definice dražby dle zákona o veřejných dražbách zahrnuje i dražby provedené na návrh soudního exekutora v rámci probíhajícího exekučního řízení, proto žalobci postupují dle tohoto zákona, kdy tedy není nutné prokazovat naléhavý právní zájem.

2. Žalovaný 2. se vyjádřil dne 28. 4. 2021 k žalobě nadepsaných povinných, na základě které bylo u Okresního soudu v Příbrami zahájeno soudní řízení sp. zn. 16 C 61/2021, v němž vystupuje jako soudní exekutor na straně žalované. Předně poukazuje na zjevnou bezúspěšnost tohoto uplatnění práva ze strany žalobců, které se žalobci ani nesnaží maskovat alespoň na první pohled smysluplnou právní argumentací, když v doplnění žaloby pak na snesení jakékoli relevantní argumentace rezignují již zcela. K obsahu žaloby tedy není potřeba jakéhokoli právního komentáře. Stěžejním shledává to, že uplatnění výše uvedené žaloby je ze strany žalobců zneužitím práva, které sleduje nelegitimní cíle žalobců a jednoznačně nenaplňuje účel předpokládaný zákonem. Žalobci jsou vlastníci velkého množství nemovitého majetku, který je v rámci nadepsané exekuce postupně zpeněžován. S tímto postupem se ale žalobci nikdy nesmířili a využívají veškerých prostředků k tomu, aby exekuci mařili a obstruovali. V rámci své činnosti žalobci také vyvíjejí tlak na jednotlivé vydražitele nemovitého majetku, a to zejména přímým kontaktováním po provedených dražbách. Stejně tak se žalobci snaží vyvíjet nátlak i na soudního exekutora, který již čelil např. trestnímu oznámení pro zneužití pravomoci úřední osoby. Podáním žaloby se žalobci snaží nadále tzv.„ znepříjemňovat život“ osobám, které se na exekuci jakkoli podílejí. Ve vztahu soudnímu exekutorovi a ve vztahu ke [právnická osoba] je taková činnost jistě bezvýsledná, neboť vedení obdobného sporu není ničím, co by nespadalo do běžně řešených činností. Ovšem ve vztahu k vydražiteli se jedná o velmi nepříjemnou záležitost, která může u vydražitele ovlivnit jeho budoucí rozhodnutí opětovně se dražeb majetku žalobců zúčastnit. A vzhledem k tomu, že o majetek žalobců, coby zemědělskou půdu, je zájem zejména v relativně úzké místní zemědělské komunitě, jistě informace o tom, že případný vydražitel bude muset absolvovat, ať už jakékoli soudní řízení jako strana žalovaná, nezůstane nijak nepovšimnuta a zejména u menších farmářů a zemědělců může vést k odrazení od účasti v dalších plánovaných exekučních dražbách. Je také bohužel faktem, že v důsledku výše vymáhané povinnosti v nadepsané exekuci, která aktuálně dosahuje již téměř 150 milionů Kč, budou jakékoli povinnosti k náhradě nákladů řízení účastníků uložené žalobcům fakticky nedobytné, tudíž ani tyto nemohou plnit ve vztahu k žalobcům jakoukoli regulační funkci, stejně jako nemohou plnit reparační funkci ve vztahu k žalovaným. Vzhledem k výše uvedenému si dovoluji dát soudu ke zvážení postup, kterým by s odkazem na § 2 o. s. ř. byla žaloba bez věcného projednání odmítnuta jako zjevné zneužití práva. O odepření spravedlnosti se pak dle mého názoru nedá hovořit, neboť přístup k ní je žalobcům zajištěn právě v rámci procesních instrumentů normovaných v právní úpravě exekučního řízení, jichž také žalobci v nadepsané exekuci v plné míře využívají. Dne 30. 3. 2022 doplnil žalovaný 2., že k žalobě nadepsaných žalobců, kteří zároveň vystupují jako povinní v rámci exekuce sp. zn. [spisová značka], jež je vedena jím jako soudním exekutorem, uvádí, že tato je již na základě jejího obsahu zcela zjevně bezúspěšným uplatněním práva. Jak i z obsahu žaloby plyne, žalobci se snaží proti dražbě provedené v rámci exekuce dle exekučního řádu brojit právními prostředky dle zákona o veřejných dražbách. Je zde naprosto zřejmé, že žádná dražba dle zákona o veřejných dražbách neproběhla. Prostředky obrany v rámci exekučního prodeje jsou stanoveny exekučním řádem, resp. občanským soudním řádem, a použití zákona o veřejných dražbách je naprosto vyloučeno. Žalovaný č. 3 odkazuje na rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 13. 10. 2021, č. j. 16 C 83/2021-74, ve skutkově totožné věci týchž žalobců, s jehož odůvodněním se plně ztotožňuje. Žalobu navrhuje v celém rozsahu zamítnout a přiznat žalovaným náhradu nákladů řízení.

3. Žalovaný 1. se vyjádřil dne 10. 11. 2021 tak, že na základě dvou rozhodnutí soudního exekutora o změně věřitele v souvisejících exekučních řízeních, na které poukazují žalobci ve své žalobě, v tomto sporu již není pasivně věcně legitimována. Žalovaný 1. doplnil dne 30. 3. 2022, že pravomocné usnesení soudního exekutora ze dne 8. 11. 2021, sp. zn. [číslo jednací], kdy, na místo žalované č. 1, jako dosavadního oprávněného, do exekučního řízení sp. zn. [spisová značka] vstoupil [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], [IČO], sídlem [adresa]. Z tohoto důvodu má žalovaná č. 1 za to, že v tomto sporu již není pasivně věcně legitimována. Dne 31. 3. 2022 doplnila žalovaná 1. na základě výzvy zdejšího soudu ze dne 22. 3. 2022 k výše uvedené žalobě o určení neplatnosti dražby vyjadřuje tak, že žalobu považuje za zcela nedůvodnou, a to z následujících důvodů: a) Na daný případ nelze vztáhnout citovaný zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách ani rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 2602/2005, protože v žalovaném případě šlo o dražbu exekuční a dle § 1 zákona o veřejných dražbách se tento zákon nepoužije v případech, kdy zvláštní právní předpis stanoví jinak. Jedním z právních předpisů, které upravují dražby způsobem odlišným od zákona o veřejných dražbách, je právě zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Oba tyto předpisy upravují dražby v celém rozsahu, a použití zákona o veřejných dražbách je zcela vyloučeno. b) Zmíněná žaloba na vyloučení předmětných věcí z exekuce, která byla vedena u Okresního soudu v Příbrami pod č. j. 8 C 13/2021 byly zcela zjevně nedůvodná. Také proto byla Okresním soudem v Příbrami dne 2. 6. 2021 v celém rozsahu pravomocně zamítnuta, protože žalobkyně [jméno] [příjmení] nebyla nikterak schopná prokázat svá tvrzení, že je vlastníkem dotčených nemovitostí. c) Žalovaná č. 1 má za to, že podání vylučovací žaloby je ze zákona překážkou pokračování v dražebním jednání, je-li uplatněno před první dražbou, avšak o zákonnou překážkou dražby jde jen tehdy, může-li, na základě žaloby, dojít k vyloučení nemovitosti z výkonu rozhodnutí, nikoli tedy v případě, že již z žaloby je zřejmé, že je zjevně nedůvodná. V projednávané věci žalobci předložil soudnímu exekutorovi vylučovací žalobu, v níž, bez jakéhokoliv skutkového podkladu, se pouze vyjadřuje„ přesvědčení“ o tom, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí předmětných nemovitých věcí, které„ nabyla“ od povinných, dosavadních vlastníků, a své tvrzení hodlá„ prokázat“ jen svojí účastnickou výpovědí a svědeckou výpovědí povinných. Soudní exekutor byl oprávněn a dokonce povinen, posoudit, zda jsou předpoklady k požadovanému odročení dražebního jednání z důvodu podané vylučovací žaloby, která tento postup mohla odůvodnit jen, pokud by z jejího obsahu nebylo zřejmé, že jde o zjevně bezúspěšné a účelové uplatnění práva. Překážkou dražby tj. důvodem odročení dražebního jednání by bylo jen podání vylučovací žaloby, která by nebyla zjevně bezúspěšná, což není tento případ. S ohledem na shora uvedené tak žalovaná č. 1 má za to, že uvedená žaloba na určení neplatnosti dražby ze dne 8. 3. 2021, by měla být soudem, jako zjevně nedůvodná, zamítnuta a žalobcům uložena povinnost uhradit žalované č. 1 náklady řízení.

4. Žalovaný 3. se vyjádřil dne 16. 6. 2021 tak, že nejprve v obecné rovině uvádí, že z jeho pohledu se jedná o zjevně účelové podání (jednání) ze strany žalobců směřující pouze k obstrukcím při realizaci dražby majetku původně patřícího do jejich vlastnictví. Ze strany žalobců se tak jedná objektivně o zneužití práva, kdy takovému jednání by neměla být soudem poskytnuta jakákoliv ochrana. Takové jednání žalobců, kteří jsou vedeni pouze snahou obstruovat exekuční řízení (dražební řízení), pak způsobuje materiální i imateriální újmu na straně žalovaných. Konkrétně k dané věci pak žalovaný č. 3 uvedl, že k výše uvedeným obecným závěrům žalovaný č. 3 dospěl již ze samotné argumentace obsažené v rámci daných podání žalobců, ve kterých absentuje fakticky jakákoliv relevantní (právní) argumentace, resp. tato se zužuje na nepřiléhavá tvrzení ohledně nutné aplikace právní úpravy obsažené v zákoně č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů na průběh dražby provedené exekutorem, žalovaným č. 2 v dané věci. Žalovaný č. 3 uvádí, že již v § 1 daného zákona o veřejných dražbách, je uvedeno: Tento zákon upravuje veřejné dražby a vznik, trvání a zánik některých právních vztahů s tím souvisejících. Podle tohoto zákona se postupuje, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. 1), přičemž odkaz pod čarou 1) zní: Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný č. 3 si v souvislosti s uvedeným dovoluje odkázat též na důvodovou zprávu k danému právnímu předpisu, a to k § 1, kdy shodně s touto konstatuje, že: „Navrhovaný zákon zahrnuje širokou oblast veřejných dražeb. Předkladatel dospěl k závěru, že z působnosti zákona je nutno vyloučit dražby, které se provádějí podle zvláštních předpisů. Jsou to dražby prováděné podle zákona č. 427/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů ("malá privatizace"), dražby prováděné podle občanského soudního řádu a dražby prováděné podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. V těchto předpisech je celý dražební proces specificky upraven vzhledem k povaze předmětu dražby a ke sledovanému účelu; navrhovaná obecná úprava by pro ně nebyla vhodná.“ Dále pak žalovaný č. 3 odkazuje ve shora uvedeném kontextu též na odbornou literaturu, konkrétně praktický komentář (ASPI) vztahující se k danému § 1 zákona o veřejných dražbách, kdy podle tohoto platí, že:„ Zákon o veřejných dražbách se nepoužije v případech, kdy zvláštní právní předpis stanoví jinak. Právními předpisy, které upravují dražby způsobem odlišným od zákona o veřejných dražbách, jsou například zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, a zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů. Výše uvedené právní předpisy pak lze rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří právní předpisy, které upravují dražby v celém rozsahu, a použití zákona o veřejných dražbách je zcela vyloučeno. Takovými právními předpisy jsou například občanský soudní řád a exekuční řád.“ Žalovaný č. 3 uvádí, že shora uvedené skutečnosti jsou zřejmé již ze samotného znění zákona o veřejných dražbách a dále z běžně dostupných zdrojů, kdy vzhledem k tomuto pak žalovaný č. 3 nemohl dojít k jinému než shora uvedenému závěru ohledně motivu podání žaloby resp. zahájení tohoto řízení. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se pak jeví jako bezpředmětná další argumentace žalobců obsažená v daných písemnostech, podáních, resp. nutnost žalobce č. 3 se v současné době k této blíže vyjadřovat. Vzhledem ke skutečnosti, že žaloba postrádá v současné podobě jakéhokoliv, právního i faktického, podkladu a ze strany žalobců se tak jedná o zcela bezúspěšné uplatňování práva, vzhledem ke skutečnostem shora uvedeným, navrhuje žalovaný č. 3, aby nadepsaný soud žalobu v plném rozsahu zamítl a žalovanému č. 3 přiznal náhradu nákladů řízení. Žalovaný č. 3 doplnil dne 5. 4. 2022, že se seznámil s obsahem soudem mu postoupených písemností, kdy k těmto se vyjadřuje následujícím způsobem: 1) Žalovaný č. 3 opětovně uvádí, že z jeho pohledu se i nadále jedná ze strany žalobců o zjevně účelový žalobní návrh směřující pouze k obstrukcím při realizaci dražby majetku původně patřícího do jejich vlastnictví. Ze strany žalobců se tak jedná objektivně o zneužití práva, kdy takovému jednání by neměla být soudem poskytnuta jakákoliv ochrana. Takové jednání žalobců, kteří jsou vedeni pouze snahou obstruovat exekuční řízení (dražební řízení), pak způsobuje materiální i imateriální újmu na straně žalovaných. K výše uvedeným závěrům žalovaný č. 3 dospěl již ze samotné argumentace obsažené v rámci daných podání žalobců, v kterých absentuje fakticky jakákoliv relevantní (právní) argumentace, resp. tato se zužuje na nepřiléhavá tvrzení ohledně nutné aplikace právní úpravy obsažené v zákoně č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů na průběh dražby provedené exekutorem – žalovaným č. 2 v dané věci. V podrobnostech a právním výkladu vztahujícímu se k nemožnosti postupu, který uvádí žalobci ve svém návrhu, se žalovaný č. 3 odkazuje na své předchozí podání ze dne 16. 6. 2021, a pouze pro úplnost doplňuje odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2053/2014 a sp. zn. 29 Cdo 1361/2009, kdy v obou těchto rozhodnutích zcela jednoznačně zaznívá, že provádění exekuce prodejem nemovitých věcí formou dražby a dražbu realizovanou podle zákona o veřejných dražbách nelze ztotožňovat, neboť jde o rozdílné instituty. 2) K žalobou namítané překážce provedení dražby v podobě podané žaloby na vyloučení nemovitých věcí z exekuce pak žalovaný č. 3 uvádí, že podání vylučovací žaloby je ze zákona překážkou pro pokračování v dražebním jednání jen tehdy, může-li na základě této žaloby dojít k vyloučení nemovitosti z výkonu rozhodnutí, nikoli tedy v případě, že již z žaloby samé je zřejmé, že tato je zjevně nedůvodná. Soudní exekutor byl oprávněn (a dokonce povinen) posoudit, zda jsou dány předpoklady k požadovanému odročení dražebního jednání z důvodu podané vylučovací žaloby. S postupem soudního exekutora, který žádosti o odrok dražebního jednání nevyhověl, nelze než souhlasit, neboť výsledek řízení o vylučovací žalobě by průběh exekuce nemohl ovlivnit z důvodu, že žalobkyně (matka žalobců) bez jakýchkoliv skutkových podkladů opírala své vlastnické právo jen o přesvědčení, že je výlučnou vlastnicí sporných nemovitostí. Ze zaslaných podkladů vyplývá, že o dané žalobě bylo rozhodnuto OS v Příbrami jeho rozsudkem č. j. 8 C 13/2021 – 61 ze dne 2. 6. 2021, s právní mocí rozsudku ke dni 15. 3. 2022, tak, že žaloba byla soudem zamítnuta, a to s odůvodněním mj. v tom směru, že z obsahu žaloby je zřejmé, že jde o zjevně bezúspěšné uplatňování práva směřující ve skutečnosti ke zmaření nařízené dražby/exekuce a důvod k odročení dražebního jednání nebyl naplněn. 3) Nelze nepoznamenat, že ve věci usnesení soudního exekutora č. j. [číslo jednací] ze dne 22. 2. 2021 a č. j.: [číslo jednací] ze dne 22. 2. 2021 bylo rozhodnuto: a) Usnesením Krajského soudu v Praze, č. j. 20 Co 93/2021 ze dne 30. 4. 2021 a č. j. 20 Co 92/2021 ze dne 30. 4. 2021, kdy těmito byla usnesení soudního exekutora potvrzena, b) Usnesením Nejvyššího soudu České republiky, č. j. 20 Cdo 2190/2021 ze dne 21. 9. 2021, a č. j. 20 Cdo 2189/2021 ze dne 21. 9. 2021, kdy těmito byla dovolání povinného odmítnuta. Daná usnesení pak fakticky obsahují odůvodnění vycházející ze shora uvedené argumentace. Vzhledem ke skutečnosti, že žaloba postrádá v současné podobě jakéhokoliv, právního i faktického, podkladu a ze strany žalobců se tak jedná o zcela bezúspěšné uplatňování práva, vzhledem ke skutečnostem shora uvedeným, navrhuje žalovaný č. 3, aby nadepsaný soud žalobu v plném rozsahu zamítl a žalovanému č. 3 přiznal náhradu nákladů řízení.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], k. ú. [část obce] u [obec], ke dni 24. 2. 2021 soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec], zapsaný u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Písek, je v podílovém spoluvlastnictví žalobců a) a b) o velikosti podílu ½.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], k. ú. [obec], ke dni 24. 2. 2021 soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec], zapsaný u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Písek, je v podílovém spoluvlastnictví žalobců a) a b) o velikosti podílu ½.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], k. ú. [obec], ke dni 24. 2. 2021 soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec], zapsaný u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Písek, je v podílovém spoluvlastnictví žalobců a) a b) o velikosti podílu ½.

8. Z Usnesení soudního exekutora [celé jméno žalovaného] č. j. [číslo jednací] z 18. 1. 2021 soud zjistil, že byla vydána dražební vyhláška ve věci exekuce vedené [právnická osoba] jako oprávněným a žalobci a), b) a [právnická osoba] s. r. o. a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako povinným, kterou byla nařízena elektronická dražba na [datum] od 10.00 do 11.00 hodin ohledně nemovitostí na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] u [obec], na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] a na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], a to v souvislosti s dražební vyhláškou č. j. [číslo jednací] ze dne 18. 1. 2021, když cena nemovitostí byla stanovena na 207 300 Kč, výše nejnižšího podání 138 200 Kč a výše jistoty 50 000 Kč.

9. Z Usnesení soudního exekutora [celé jméno žalovaného] č. j. [číslo jednací] z 18. 1. 2021 soud zjistil, že byla vydána dražební vyhláška ve věci exekuce vedené [právnická osoba] jako oprávněným a žalobci a), b) a [právnická osoba] s. r. o. a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako povinným, kterou byla nařízena elektronická dražba na [datum] od 10.00 do 11.00 hodin ohledně nemovitostí na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] u [obec], na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] a na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], a to v souvislosti s dražební vyhláškou č. j. [číslo jednací] ze dne 18. 1. 2021, když cena nemovitostí byla stanovena na 207 300 Kč, výše nejnižšího podání 138 200 Kč a výše jistoty 50 000 Kč.

10. Z Usnesení soudního exekutora [celé jméno žalovaného] č. j. [číslo jednací] ze dne 22. 2. 2021 bylo zjištěno, že byl udělen příklep žalovanému 3. ohledně části nemovitostí žalobce a) na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] u [obec], na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] a na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], při nejvyšším podání 272 000 Kč.

11. Usnesení soudního exekutora [celé jméno žalovaného] č. j. [číslo jednací] ze dne 22. 2. 2021 bylo zjištěno, že byl udělen příklep žalovanému 3. ohledně části nemovitostí žalobce b) na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] u [obec], na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] a na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], při nejvyšším podání 222 000 Kč.

12. Ze žaloby ze dne 21. 01. 2021 s doručenkou soud zjistil, že u Okresního soudu v Příbrami ji podala [jméno] [příjmení] proti žalované 1. o vyloučení nemovitých věcí z exekuce, a to v souvislosti s nařízením elektronické dražby dne 18. 1. 2021 ohledně nemovitostí na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] u [obec], na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] a na [list vlastnictví] v k. ú. [obec].

13. Z Usnesení soudního exekutora [celé jméno žalovaného] č. j. [číslo jednací] ze dne 8. 11. 2021 soud zjistil, že místo dosavadního oprávněného do exekučního řízení sp. zn. [spisová značka] vstoupila [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], sídlem [adresa].

14. Z Usnesení soudního exekutora [celé jméno žalovaného] č. j. [číslo jednací] ze dne 8. 11. 2021 Na místo dosavadního oprávněného do exekučního řízení sp. zn. [spisová značka] vstupuje [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], [IČO], sídlem [adresa].

15. Z rozsudku Okresního soudu v Příbrami č. j. 16 C 83/2021-74 ze dne 13. 10. 2021 soud zjistil, že žaloba žalobců a) a b) proti žalovanému 1. a 2. a proti [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], o určení neplatnosti elektronické dražby provedené dne 12. 3. 2021 v rámci exekuce, vedené soudním exekutorem [celé jméno žalovaného] pod sp. zn. [spisová značka], byla zamítnuta a žalobci a) a b) jsou povinni zaplatit žalovaným 1. a 2. náklady řízení.

16. Z rozsudku Okresního soudu v Příbrami č. j. 8 C 13/2021-61 ze dne 2. 6. 2021 soud zjistil, že žaloba [jméno] [příjmení] proti žalované 1. o vyloučení nemovitých věcí z exekuce, a to v souvislosti s nařízením elektronické dražby dne 18. 1. 2021 ohledně nemovitostí na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] u [obec], na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] a na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], byla jako nedůvodná v celém rozsahu zamítnuta.

17. Žalobci se nedostavili k jednání dne 4. 5. 2022, soud proto jednal bez jejich účasti dle § 101 odst. 3 o. s. ř. a nemohl jim ani případně poskytnout poučení dle § 118a o. s. ř.

18. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Proti žalobcům jako spoluvlastníkům nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] u [obec], na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] a na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] (odst. č. 5, 6., 7. odůvodnění shora) je vedeno exekuční řízení ve prospěch žalovaného § 2 písm. a) zákona o veřejných dražbách se definice dražby dle zákona 1096 jehož vedením byl pověřen žalovaný č.

2. Dne 18. 1. 2021 byla pověřeným soudním exekutorem nařízena elektronická dražba na [datum] od 10.00 hodin do 11.00 hodin ohledně spoluvlastnických podílů obou žalobců na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] u [obec], na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] a na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] (odst. č. 8, 9. odůvodnění shora). Dne 22. 2. 2021 bylo rozhodnuto žalovaným č. 2 o udělení příklepu žalovanému č. 3 ohledně spoluvlastnického podílu žalobce a) a ohledně spoluvlastnického podílu žalobce b) na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] u [obec], na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] a na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], a to za cenu 272 000 Kč a 222 000 Kč (odst. č. 10, 11. odůvodnění shora). Rozhodnutím žalovaného č. 2 vstoupila do exekučního řízení na místo oprávněného tj. žalovaného č. 1 [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] (odst. č. 13, 14. odůvodnění shora). Dne 21. 1. 2021 podala [jméno] [příjmení] u Okresního soudu v Příbrami žalobu na vyloučení nemovitých věcí z exekuce, a to v souvislosti s nařízením elektronické dražby dne 18. 1. 2021 ohledně nemovitostí na [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] u [obec], na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] a na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] (odst. č. 13 odůvodnění shora), o níž bylo ve věci sp. zn. 8 C 13/2021 dne 2. 6. 2021 rozhodnuto tak, že byla zamítnuta (odst. č. 16 odůvodnění shora). Obdobně byla zamítnuta Okresním soudem v Příbrami i žaloba žalobců a) a b) proti žalovanému 1. a 2. a proti [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], o určení neplatnosti elektronické dražby provedené dne 12. 3. 2021 (odst. č. 15 odůvodnění shora).

19. Podle § 1 zákona o veřejných dražbách tento zákon upravuje veřejné dražby a vznik, trvání a zánik některých právních vztahů s tím souvisejících. Podle tohoto zákona se postupuje, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

20. Podle § 2 zákona o veřejných dražbách se dražbou rozumí veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby, konané na základě návrhu navrhovatele, při němž se licitátor obrací na předem neurčený okruh osob přítomných na předem určeném místě, nebo v prostředí veřejné datové [anonymizováno] na určené adrese, s výzvou k podávání nabídek, a při němž na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, přejde příklepem licitátora vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby, nebo totéž veřejné jednání, které bylo licitátorem ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání.

21. Podle § 48 odst. 3 zákona o veřejných dražbách každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je dlužníkem, zástavcem, zástavním dlužníkem, účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 36 odst. 1 a 4, § 39 odst. 1 až 7, 9 a 11, § 40 odst. 1 a 2, § 43 odst. 1 až 3 nebo § 46 odst. 1 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby.

22. Podle § 336i odst. 1 o. s. ř. bylo-li zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení prodávané nemovité věci z výkonu rozhodnutí (§ 267), soud dražební jednání odročí až do pravomocného rozhodnutí o žalobě.

23. Podle § 267 o. s. ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

24. Soud na základě provedeného dokazování učinil závěr, že ve věci exekuce vedené mj. proti žalobcům bylo rozhodnuto dne 18. 1. 2021 vydáním dražební vyhlášky o provedení elektronické dražby nemovitých věcí žalobce a) jako povinného č. 1 a žalobce b) jako povinného č. 4 dle § 69 e. ř. ve spojení s § 338 odst. 1, § 336b a § 336o o. s. ř., a pokud se dne 8. 3. 2021 žalobci a) a b) domáhali žalobou na určení neplatnosti této elektronické dražby ze dne 19. 2. 2021 podle § 48 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, nelze tuto žalobu shledat důvodnou, neboť na daný případ nelze vztáhnout zákon o veřejných dražbách ani rozhodnutí Nejvyššího ČR sp. zn. 21 Cdo 2602/2005, protože v žalovaném případě šlo o dražbu exekuční a dle § 1 zákona o veřejných dražbách se tento zákon nepoužije v případech, kdy zvláštní právní předpis stanoví jinak. Jedním z právních předpisů, které upravují dražby způsobem odlišným od zákona o veřejných dražbách, je právě zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Oba tyto předpisy upravují dražby v celém rozsahu, a použití zákona o veřejných dražbách je zcela vyloučeno. Lze tedy přisvědčit argumentaci žalovaného č. 3, že již v § 1 daného zákona o veřejných dražbách, je uvedeno: „Tento zákon upravuje veřejné dražby a vznik, trvání a zánik některých právních vztahů s tím souvisejících. Podle tohoto zákona se postupuje, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. 1)“, přičemž odkaz pod čarou 1) zní:„ Zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů“, že důvodová zpráva k danému právnímu předpisu, a to k § 1, shodně konstatuje, že: „Navrhovaný zákon zahrnuje širokou oblast veřejných dražeb. Předkladatel dospěl k závěru, že z působnosti zákona je nutno vyloučit dražby, které se provádějí podle zvláštních předpisů. Jsou to dražby prováděné podle zákona č. 427/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů ("malá privatizace"), dražby prováděné podle občanského soudního řádu a dražby prováděné podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. V těchto předpisech je celý dražební proces specificky upraven vzhledem k povaze předmětu dražby a ke sledovanému účelu; navrhovaná obecná úprava by pro ně nebyla vhodná.“, a že praktický komentář (ASPI) vztahující se k danému § 1 zákona o veřejných dražbách uvádí:„ Zákon o veřejných dražbách se nepoužije v případech, kdy zvláštní právní předpis stanoví jinak. Právními předpisy, které upravují dražby způsobem odlišným od zákona o veřejných dražbách, jsou například zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, a zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů. Výše uvedené právní předpisy pak lze rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří právní předpisy, které upravují dražby v celém rozsahu, a použití zákona o veřejných dražbách je zcela vyloučeno. Takovými právními předpisy jsou například občanský soudní řád a exekuční řád.“ V této souvislosti lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2053/2014 a sp. zn. 29 Cdo 1361/2009, kdy v obou těchto rozhodnutích je zcela jednoznačně patrný závěr, že provádění exekuce prodejem nemovitých věcí formou dražby a dražbu realizovanou podle zákona o veřejných dražbách nelze ztotožňovat, neboť jde o rozdílné instituty.

25. Pokud soud vyloučil, že by se žalobci mohli bránit provedené elektronické dražbě podle zákona o veřejných dražbách, pak bylo na místě posuzovat žalobu žalobců jako určovací žalobu tj. zjišťovat v prvé řadě, zda je na takovém určení dán naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. Soud má za to, že naléhavý právní zájem není dán, neboť občanský soudní řád, jímž se řídí provádění exekuce prodejem nemovitých věcí formou dražby v dané věci, neumožňuje podat žalobu na neplatnost dražby. Jediným prostředkem k ochraně práv třetích osob při probíhající exekuci je vylučovací žaloba podaná podle § 267 o. s. ř., když tím, zda dražba mohla proběhnout i přesto, že před jejím konáním byla matkou žalobců podána vylučovací žaloba, se soud nezabýval, neboť tato okolnost byla pravomocně posouzena již v rámci exekučního řízení soudním exekutorem i odvolacím soudem. Soud se nezabýval ani případným nedostatkem pasivní legitimace na straně žalovaného č. 1, a s ohledem na shora popsané odůvodnění žalobu žalobců jako nedůvodnou pro nepřípustnost zamítl.

26. Nad rámec odůvodnění lze přisvědčit i argumentaci žalovaného § 2 písm. a) zákona o veřejných dražbách se definice dražby dle zákona 1096 že podání vylučovací žaloby ve smyslu § 267 o. s. ř. je ze zákona překážkou pokračování v dražebním jednání, je-li uplatněno před první dražbou, avšak o zákonnou překážku dražby jde jen tehdy, může-li na základě žaloby dojít k vyloučení nemovitosti z výkonu rozhodnutí, nikoli tedy v případě, že již ze žaloby je zřejmé, že je zjevně nedůvodná. (viz též komentář nakl. Beck, Občanský soudní řád I, II, 1. vydání 2009 k § 267:“ V případě, že byla excindační žaloba řádně podána tím, kdo je k ní oprávněn, že směřuje proti tomu, kdo je pasivně věcně legitimován a že ani nepředstavuje zřejmě bezúspěšné nebo svévolné uplatňování práva, soud až do rozhodnutí o excindační žalobě ohledně dotčené věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty zpravidla odloží provedení výkonu rozhodnutí podle § 266 odst. 2 nebo odročí jednání (srov. např. § 338v odst. 1) ”. V projednávané věci žalobci předložil soudnímu exekutorovi vylučovací žalobu, v níž, bez jakéhokoliv skutkového podkladu, se pouze vyjadřuje„ přesvědčení“ o tom, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí předmětných nemovitých věcí, které„ nabyla“ od povinných, dosavadních vlastníků, a své tvrzení hodlá„ prokázat“ jen svojí účastnickou výpovědí a svědeckou výpovědí povinných. Soudní exekutor byl oprávněn a dokonce povinen posoudit, zda jsou předpoklady k požadovanému odročení dražebního jednání z důvodu podané vylučovací žaloby, která tento postup mohla odůvodnit jen, pokud by z jejího obsahu nebylo zřejmé, že jde o zjevně bezúspěšné a účelové uplatnění práva. Překážkou dražby tj. důvodem odročení dražebního jednání by bylo jen podání vylučovací žaloby, která by nebyla zjevně bezúspěšná, což není tento případ. Navíc žaloba [jméno] [příjmení] o vyloučení věcí z exekuce vedená u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 8 C 13/2021 byla dne 2. 6. 2021 zamítnuta.

27. O nákladech řízení rozhodl soud dle úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a uložil žalobcům, kteří jsou povinni společně a nerozdílně povinnost zaplatit žalovanému č. 3 náklady řízení v celkové výši 12 265 Kč spočívající v odměně za zastupování advokátem dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění ve výši 2 500 Kč za jeden úkon právní služby, a to za 4 úkony právní služby za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, sepis vyjádření dne 16. 6. 2021 a 4. 4. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, a účast na jednání soudu dne 4. 5. 2022 podle dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, a dále v cestovném z [obec] do [obec] a zpět (106 km) ve výši 665 Kč vozidlem Škoda Fabia [registrační značka] při spotřebě 4,4, l /100, ceně benzínu 37,10 Kč, amortizaci 4,70 Kč/km podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (§ 137 odst. 1 o. s. ř.) a § 157 odst. 4 písm. b) zák. práce v platném znění, v náhradě za promeškaný čas za 4 půlhodiny po 100 Kč podle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a ve 4 režijních paušálech po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění.

28. O nákladech řízení rozhodl soud dle úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a uložil žalobcům, kteří jsou povinni společně a nerozdílně povinnost zaplatit žalovanému č. 1 náklady řízení v celkové výši 2 714 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a spočívající v cestovném na jednání soudu dne 4. 5. 2022 vozidlem Ford C max [registrační značka] ve výši 1 514 Kč za cestu [obec] [obec] a zpět (214 km) při spotřebě 6,4 l /100 km, ceně benzínu 37,10 Kč podle vyhl. č. 511/2021 Sb. v platném znění, a dále ve dvou vyjádřeních k žalobě, přípravu účasti na jednání a účasti na jednání dne 4. 5. 2022 podle vyhl. č. 254/2015 Sb. v platném znění.

29. Žalovanému č. 2 nebyla náhrada nákladů řízení přiznána ve smyslu § 142 o. s. ř., neboť tyto nepožadoval.