12 C 275/2022

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Špeldovou v právní věci žalobce: ; celé jméno žalobce , datum narození sídlem adresa žalobce ; zastoupeného advokátem: JUDr. Bc. jméno příjmení jméno . sídlem adresa žalobce proti žalovanému: ; právnická osoba , IČO bytem adresa žalované ; zastoupenému advokátem: anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o nahrazení projevu vůle

I. Zamítá se žaloba žalobce proti žalovanému ze dne [datum] o nahrazení souhlasu žalovaného se stavbou žalobce.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 19 133 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se po žalovaném žalobou ze dne 20. 10. 2022 domáhá nahrazení projevu vůle s odůvodněním, že žalobce se v řízení vedeném u [stát. instituce] dožaduje dodatečného povolení stavby ve věci„ Přístavba zemědělské stavby [adresa] a zpevněná plocha u objektu - lokalita [ulice], [obec] na pozemku st. p. [číslo], [číslo], parc. [číslo] v [katastrální uzemí]“. [stát. instituce] dne 15. 9. 2022 vyzval žalobce mj. k doložení souhlasu vlastníka pozemku p.č.st. [číslo] v k.ú. [obec] se stavbou dle § 184a zák. č. 183/2006 Sb., ve znění účinném do 31. 1. 2020 (na tomto pozemku se z části nachází zemědělská budova, k níž má být realizována přístavba), a to nejpozději do 16. 10. 2022. Pokud nebudou nedostatky předloženého podání ve stanovené lhůtě odstraněny, bude v souladu s ustanovením § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu řízení o dodatečném povolení stavby zastaveno.“ Žalobce považuje požadavek odboru výstavby a územního plánování (dále též„ stavební úřad“) za svévoli při výkonu svěřené pravomoci. Proto podal proti postupu dne 19. 9. 2022 stížnost proti postupu stavebního úřadu. Vzhledem k tomu, že [stát. instituce] na stížnost žádným způsobem nereagoval, podal dne 12. 10. 2022 žádost o prodloužení lhůty k odstranění nedostatků podle shora citované výzvy tak, že lhůta činí 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí o stížnosti [celé jméno žalobce] proti postupu správního orgánu při vyřizování žádosti [celé jméno žalobce] v této právní věci, kterou podal dne 19. 9. 2022 Ani na tuto žádost nebylo žádným způsobem reagováno. Při obhlídce nemovité věci sdělil vedoucí stavebního úřadu [titul] [jméno] [příjmení] žalobci a jeho právnímu zástupci, za účasti [titul] [jméno] [příjmení], jednatele žalovaného, že na podatelně stavebního úřadu je nesouhlas žalovaného s uvedeným záměrem, pročež nebude dále vyčkávat a řízení zastaví. To i bez ohledu na skutečnost, že žalobce podal shora uvedenou žádost o prodloužení lhůty. Žalobce vyzval žalovaného k dobrovolnému splnění povinnosti podáním ze dne 20. 9. 2022 dodaným do jeho datové schránky téhož dne. Při jednání [titul] [jméno] [příjmení], jednatel žalovaného, výslovně uvedl, že souhlas s přístavbou neudělí. Vzhledem ke shora uvedenému žalobci nezbývá než se domáhat nahrazení souhlasu žalovaného soudní cestou. S ohledem na shora uvedené žalobce navrhuje, aby soud vydal tento rozsudek: I. Soud nahrazuje souhlas [právnická osoba] [anonymizováno] vlastníka pozemku p.č. st. [číslo] v k.ú. [obec] se stavbou dle § 184a zák. č.183/2006 Sb., ve znění účinném do 31. 1. 2020 se stavbou označenou„ Přístavba zemědělské stavby [adresa] a zpevněná plocha u objektu – lokalita [ulice], [obec]“ podle projektové dokumentace – projekt pro dodatečné stavební povolení zpracované [titul] [jméno] [příjmení] označenou„ Přístavba zemědělské stavby [adresa] + zpevněná plocha u objektu – č. parc. [číslo]“ datum 03/2021 v řízení vedeném [stát. instituce] spisovou značkou výst [číslo] [rok], ve smyslu bodu iii.) výzvy k odstranění nedostatků podání [stát. instituce], odbor výstavby a územního plánování č.j. [spisová značka] ze dne 15.09.2022 II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta. Žalobce dne [datum] doplnil, že žalobce realizoval přístavbu budovy [adresa], která je postavena na pozemcích žalobce a žalovaného, a to výlučně na pozemku žalovaného parcelní [číslo]; vše v k. ú. a obci [obec]. Z průvodní zprávy projektu pro dodatečné stavební povolení ve věci označené„ Přístavba zemědělské stavby [adresa] + zpevněná plocha u objektu – č. parc. [číslo]“ datum [číslo], vypracované [anonymizováno] [jméno] [příjmení], lze zjistit mj., že v budoucnu bude stavba sloužit jako autoservis s rodinným bydlením a zakreslení skutečného provedení přístavby a její umístění výlučně na pozemcích žalobce. Přístavbou kanceláře postavené na pozemcích parc. [číslo] k budově [adresa] postavené na pozemcích parc. č. stav. [číslo] a [číslo] se stalo to, že tato přístavba se podle § 505 o. z. stala součástí budovy [adresa] postavené na pozemcích [číslo] a [číslo], vše v k. ú. a obci [obec]. Žalobce uzavírá, že je vlastníkem přístavby postavené na pozemku parc. [číslo] k budově [adresa] postavené na pozemcích parc. č. stav. [číslo] a [číslo], přičemž pozemky parc. [číslo] parc. č. stav. [číslo] jsou ve vlastnictví žalobce a pozemek parc. č. stav. [číslo] je ve vlastnictví žalovaného. Oba účastníci jsou jako vlastníci nemovitých věcí řádně evidováni v katastru nemovitostí dle § 980 o. z. Žalobce potřebuje v rámci řízení o dodatečném povolení přístavby k budově [adresa] před stavebním úřadem [stát. instituce] pro svůj úspěch v tomto řízení souhlas vlastníka pozemku parc. [číslo] podle § 184a stavebního zákona, a to z toho důvodu, že řízení o dodatečném povolení stavby zahájil až za účinnosti tohoto ustanovení ve stavebním zákoně, když na pozemku parc. [číslo] je postavena část stavby [adresa], jejíž součástí se přístavba stala součástí. Stavební úřad žalobci bez tohoto souhlasu dodatečně stavbu nepovolí. Žalovaný však odmítá tento souhlas vydat. Žalobce je toho názoru, že jednání žalovaného je v rozporu s dobrými mravy a nemůže požívat ochrany podle § 2 odst. 3 a § 8 o. z., neboť přístavba se výlučně nachází na pozemcích ve vlastnictví žalobce a od pozemku žalovaného je vzdálena v nejkratším místě více než osm (8) metrů. Argumentace žalovaného stran nesouhlasu není založena na žádných konkrétních důvodech a tvrzeních, ale pouze na tom, že mu takovou povinnost žádný právní předpis či smlouva neukládá a nahrazení souhlasu by bylo v rozporu se zásadou autonomie vůle. Přitom si je žalovaný vědom skutečnosti, že neudělení souhlasu s umístěním přístavby na pozemku ve vlastnictví žalobce povede k tomu, že stavební řízení bude zastaveno a žalobce bude muset přístavbu zbourat. Pokud žalovaný argumentuje tvrzením, že neexistuje žádná právní povinnost žalovaného poskytnout souhlas s přístavbou, nejedná se o argumentaci přiléhavou. V projednávané věci je najisto postaveno, že se jedná o souhlas se stavbou na pozemcích ve vlastnictví žalobce a nikoliv žalovaného. Protože stavební úřad souhlas žalovaného vyžaduje, a protože žalovaný tento souhlas bezdůvodně odmítá udělit, a to za situace udělením souhlasu nebude sféra žalovaného nikterak dotčena, nezbylo žalobci než se domáhat nahrazení projevu vůle touto žalobou, když jinou možnost nemá. Ze shora uvedeného je zřejmé, že žalovaný žádný relevantní důvod, pro který by měl odmítnout udělit souhlas s přístavbou k budově [adresa], nemá a jeho jednání je obstrukčního charakteru za účelem donutit žalobce k jiným sousedským ústupkům. Proto je namístě žalobě vyhovět a projev vůle žalovaného nahradit ve smyslu § 161 odst. 3 o. s. ř. Žalobci je známo, že skutkově obdobnou, resp. fakticky totožnou právní věc projednával Okresní soud v Hodoníně v řízení vedeném pod sp. zn. 4 C 234/2021, kdy rozsudkem č.j. 4 C 234/2021-64 ze dne 31. 3. 2022 nahradil projev vůle žalované. Tento rozsudek byl přezkoumán rozsudkem Krajského soudu v Brně v právní věci vedené pod sp. zn. 38 Co 106/2022 ze dne 2. 2. 2023. Žalobce ve snaze předejít dalším nedorozuměním ohledně výkladu právní normy žádá, aby projednávaná věc byla rozhodnuta obdobně jako již pravomocně rozhodnuté právní věci v obdobných případech, tj. viz shora uvedené rozsudky (§ 13 o. z.). Žalobce doplnil dne 13. 6. 2023, že skutečnost, že souhlasu žalovaného nebylo v řízeních zahájených před účinností zákona č. 183/2006 Sb. ve znění zákona č. 225/2017 Sb., tj. přede dnem 01.01.2018, zapotřebí je najisto postaveno pravomocným rozhodnutím Krajského úřadu Jihočeský kraj, [číslo jednací], sp.zn. [spisová značka] ze dne 11.08.2022. Vzhledem ke shora uvedenému lze uzavřít, že žalobce nikterak neomezil práva žalovaného přístavbou, když si nevyžádal souhlas žalovaného s touto přístavbou, neboť takovou povinnost neměl. Žalovaný, ačkoliv naznačuje obtěžování imisemi, ničeho konkrétního netvrdí a fakticky ani nemůže. Nelze totiž přehlédnout, že žalovaný nevlastní v katastrálním území a obci [obec] žádné jiné nemovité věci než pozemek pod částí stavby ve vlastnictví žalobce. Žalobce argumentoval ustanovením § 1012 o. z, článku 1 věty prvé dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, článku 11 odst. 1 věta prvá ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod, článku 11 odst. 3 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod. V projednávané věci je najisto postaveno, že žalovaný nemá žádné důvody pro to, aby přístavba nebyla realizována a smyslem námitek žalované jsou pouze a jen obstrukce žalovaného a poškozování oprávněných zájmů žalobce. Žalobce uzavírá, že potřeba souhlasu žalovaného vznikla pouze změnou právní úpravy, přičemž žalovaný se snaží dovolávat svým postupem vlastní nepoctivosti. K tomu ovšem nelze přihlížet. Žalovaný uvádí, že stavba není z jejího pohledu potřebná. Žalobce připomíná, že otázka potřebnosti je dána záměrem žalobce využít svůj majetek, a v tomto ohledu není žádných důvodů, aby žalobce důvodnost svého záměru, proč se rozhodl postavit si kancelář vysvětloval. Žalobce přesto doplňuje, že kancelář má sloužit jako kancelář pro jeho administrativní činnosti. Poslední řada námitek žalovaného směřuje k podmínkám dodatečného povolení stavby. Pokud by cílem zákonodárce bylo nepřipustit dodatečné povolení stavby, jistě by tak učinil. Záměr zákonodárce, jak se vypořádat s nepovolenými stavbami je jiný, než si jej vysvětluje žalovaný. Žalobce připomíná, že tyto námitky, které se dotýkají veřejného práva je oprávněn posuzovat výlučně příslušný stavební úřad, přičemž není dána pravomoc soudu o nich jakkoliv rozhodovat.

2. Žalovaný se vyjádřil dne 1. 12. 2022 tak, že s ohledem na to, že žalovaný je vlastníkem pozemku pod stavbou, je k vyhovění žádosti o dodatečné povolení stavby vyžadován souhlas podle § 184a stavebního zákona, bez něhož žádosti o dodatečné povolení nemůže být vyhověno. Žalobce neuvádí, je, z jakého právního titulu by soud měl souhlas žalovaného podle § 184a stavebního zákona nahradit. Soud může v určitých případech nahradit souhlasný projev vůle osoby, vždy je k tomu však nezbytný právní důvod; v daném případě by jediným důvodem bylo, že žalovaný odmítl dobrovolně žalobci udělit souhlas. Na udělení souhlasu žalovaného nemá žalobce žádný právní nárok. Mezi žalobcem a žalovaným nebyla uzavřena žádná smlouva, ve které by se žalovaný k udělení souhlasu zavázal, udělení souhlasu nebylo žalovaným slíbeno a z žádných objektivních skutečností nemohl žalobce nabýt dojmu, že by mu žalovaný souhlas udělit chtěl. Nahrazení souhlasu dle § 184a stavebního zákona dle žalovaného ani nespadá do kompetence civilního soudu. V občanském soudním řízení podle § 7 odst. 1 o. s. ř. projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Souhlas vlastníka pozemku podle § 184a stavebního zákona má veřejnoprávní povahu, jeho právní účinky se projevují jen v rámci stavebního řízení a nejde o otázku, která by vyplývala z poměrů soukromého práva. Souhlasem podle § 184a stavebního zákona může žadatel o stavební povolení zhojit nedostatek soukromoprávního titulu k provedení stavebního záměru nebo opatření na pozemku, jestliže není vlastníkem a zároveň ani není oprávněn ze služebnosti nebo práva stavby. Při doložení souhlasu podle § 184a stavebního zákona splní žadatel toliko jednu z podmínek pro získání stavebního povolení, souhlas podle cit. ustanovení však neřeší soukromoprávní otázky spojené s provedením stavebního záměru na cizím pozemku, udělením jednostranného souhlasu nedochází k uzavření smlouvy ani ke vzniku žádného závazku. Udělení souhlasu podle § 184a stavebního zákona by ze své podstaty mělo být projevem svobodné vůle. Je na vlastníkovi nemovité věci, aby se rozhodl, zda souhlas podle § 184a stavebního zákona žadateli udělí či nikoli. Právní řád neobsahuje žádné oprávnění soudu nebo správního orgánu souhlas vlastníka nahradit v případě, že jej neudělí. K udělení souhlasu nemůže být vlastník nemovité věci nucen, pokud se rozhodne souhlas neudělit. Nahrazení souhlasu podle § 184a by bylo v rozporu se zásadou autonomie vůle, na které je soukromé právo založené, a také zásahem do ústavně chráněného vlastnického práva žalovaného. Žalovanému byla pouze žalobcem zaslána předžalobní výzva k udělení souhlasu, žalobce však nevysvětlil, z čeho pramení právo žalobce na udělení souhlasu nebo proč by měl žalovaný být povinný souhlas udělit. Vedení stavebního řízení spadá do kompetence stavebních úřadů a nahrazování úkonů účastníků stavebního řízení soudem by bylo nepřípustným zásahem do dělby státní moci. Žalovaný dne 6. 6. 2023 doplnil, že ačkoli přístavba stojí výlučně na pozemcích ve vlastnictví žalobce, jedná se o změnu stavby, která je částečně postavená na pozemcích žalovaného. Žalovaný vlastní pozemek pod stavbou o výměře 342 m2, na pozemku žalobce se nachází 291 m2 zastavěné plochy původní stavby (tj. bez nepovolené přístavby), větší část stavby se tedy nachází na pozemcích žalované a bez souhlasu vlastníka pozemku pod stavbou není dle stavebního zákona možné přístavbu kanceláře povolit. Žalovaný se nikdy nezavázal žalobci souhlas ve smyslu § 184a stavebního zákona udělit, se změnou stavby umístěné na jejím pozemku nikdy nesouhlasil, a to ani neformálně, na přístavbě se nijak nepodílel. Žalobce ve svém podání cituje některá ustanovení o. z., např. § 1012, větu první, podle které platí, že vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Dle žalovaného je však třeba zdůraznit to, co je v cit. ustanovení uvedeno, a sice, že vlastník má právo se svým vlastnictvím nakládat toliko v mezích právního řádu. Možnosti výkonu vlastnického práva nejsou neomezené a jsou limitovány právě právním řádem. Jedna z mezí výkonu vlastnického práva je uvedena například hned v § 1012, větě druhé, o. z. (zákaz zneužití vlastnického práva) či v § 1013 o. z. (omezení imisí). Meze výkonu vlastnického práva však plynou i z norem práva veřejného. Limitaci výkonu vlastnického práva představují například ustanovení stavebního zákona, podle kterého je k umístění a provedení stavby zásadně vyžadováno vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení. Je třeba zdůraznit, že žalobce přístavbu kanceláře provedl bez povolení, souhlasu či jiného opatření stavebního úřadu, tj. neoprávněně. Z tohoto důvodu stavební úřad z moci úřední zahájil řízení o odstranění stavby, které je přerušené z důvodu žádosti žalobce o dodatečné povolení. Řízení probíhající u stavebního úřadu tedy není„ řádným“ územním či stavebním řízením, jde o řízení o dodatečné povolení stavby provedené v rozporu s právem. Žalobce ve svém podání uvádí, že je toho názoru, že jednání žalovaného je v rozporu s dobrými mravy a nemůže požívat ochrany podle § 2 odst. 3 a § 8 o. z. Žalovaný je opačného názoru a domnívá se, že neudělení souhlasu, které je projevem autonomie její vůle, je v souladu s právem a dobrým mravům neodporuje. Žalobce ani netvrdí žádné skutečnosti, které by ukazovaly na to, že jednání žalované odporuje dobrým mravům. Žalovaný dodává, že žalobce měl možnost o souhlas požádat předtím, než započal přístavbu kanceláře provádět, žalobce však v rozporu s právními předpisy přístavbu provedl nejen bez souhlasu žalovaného, ale též bez stavebního povolení, které je vyžadováno stavebním zákonem. Řízení o odstranění stavby podle § 129 odst. 1 písm. e) stavebního zákona je zahajováno z moci úřední na základě zásady legality, tj. v případě zjištění existence nepovolené stavby nemůže stavební úřad jednak jinak, než že zahájí řízení o odstranění stavby, a to bez ohledu na to, zda se jedná o stavbu provedenou na pozemku osoby odlišné od stavebníka, či nikoli. Žalobce se ve svém podání dovolává toho, aby soud na základě § 13 o. z. rozhodl obdobně jako v jiných již pravomocně rozhodnutých případech, a odkazuje na rozsudek Okresního soudu v Hodoníně č.j. 4 C 234/2021-64 ze dne 31.3.2022. Tento případ byl s právě projednávanou věcí shodný toliko v tom, že se žalobce pro účely získání dodatečného povolení domáhal nahrazení souhlasu vlastníka ve smyslu § 184a stavebního zákona, skutkové okolnosti však byly zcela rozdílné. Ve věci, na kterou žalobce odkazuje, byl vyžadován souhlas vlastníka společné zdi dvou garáží (jedna byla ve vlastnictví žalobce, druhá ve vlastnictví žalovaného). Ve společné zdi byl zakotven nosník, na jehož instalaci se žalovaný sám podílel, když obě garáže stavěl, a souhlas žalovaného byl nezbytný k tomu, aby žalobce mohl získat dodatečné povolení garáže ve svém vlastnictví. V nyní projednávané věci se však žalovaný na provádění nepovolených úprav stavby žalobce nikterak nepodílel, žalobce přístavbu kanceláře provedl sám bez souhlasu žalovaného i bez stavebního povolení, a odepření udělení (následného) souhlasu nemůže být shledáno jako rozporné s dobrými mravy či jako zneužití práva. Ze stavebně-technického pohledu navíc není přístavba k zachování stavby [adresa] potřebná a k jejímu stávajícímu povolenému účelu, kterým je zemědělská stavba, lze předmětnou stavbu užívat i bez předmětné přístavby kanceláře. Stavba, k jejímž nepovoleným úpravám došlo, byla v minulosti povolena a zkolaudována jako zemědělská stavba – kravín. Nebylo vydáno žádné rozhodnutí stavebního úřadu, které by předmětnou zemědělskou stavbu umožňovalo užívat k jiným než k zemědělským účelům. Pro širší kontext lze uvést, že zemědělská stavby byla původně rozsáhlejší, nynější podoba stavby (bez nepovolených částí) vznikla v roce 2010 ubouráním větší části bývalého kravína. Odstranění části stavby provedl v roce 2010 žalobce, který odstranil části stavby, které se nacházely na jeho pozemcích, a ponechal právě tu část, která se z větší míry nachází na pozemcích jiného vlastníka (nyní žalovaného), ke které žalobce následně provedl nepovolenou přístavbu. Jestliže žalobce nyní usiluje o dodatečné povolení jím nepovolené přístavby zemědělské stavby, mohl být zdrženlivější při odstraňování tehdy povolených částí stavby umístěných na jeho pozemcích, jako zamýšlená kancelář mohly sloužit tehdy povolené části původního zemědělského objektu. Jestliže by měl civilní soud nahrazovat souhlasy vlastníků pozemků ve smyslu § 184a stavebního zákona jen z toho důvodu, že nemají k neudělení souhlasu dostatečně vážné důvody, šlo by o popření účelu a smyslu předmětného ustanovení, o porušení autonomie vůle i nepřípustný zásad do vlastnického práva. Žalovaný setrvává na svém stanovisku a je přesvědčen, že o žalobě není možné rozhodnout jinak, než ji zamítnout pro nedůvodnost.

3. Z Projektové dokumentace vypracovaná [anonymizováno] [jméno] [příjmení] označená„ Přístavba zemědělské stavby [adresa] + zpevněná plocha u objektu – č. parc. [číslo]“ a datem 3/2021 bylo zjištěno, že tato se týká Projektu pro dodatečné stavební povolení a skládá se z textové části a dokladové části. Z průvodní zprávy projektu pro dodatečné stavební povolení ve věci označené„ Přístavba zemědělské stavby [adresa] + zpevněná plocha u objektu – č. parc. [číslo]“ datum [číslo], vypracované [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [IČO], se sídlem [adresa], se v části A. Průvodní zpráva, bod A.. Identifikační údaje, A .1.

1. Údaje o stavbě bod c) Předmět projektové dokumentace podává: Projekt pro dodatečné povolení stavby dle přílohy Č. 12 k vyhlášce Č. 499/2006 Sb. Projektová dokumentace byla vypracována na základě požadavku investora, přistavět kancelář k budově, která se mění ze zemědělské budovy na autodílnu a byt. S autodílnou je propojena dveřmi. Stavba se nachází v zastavěném území [územní celek]. Okolí rodinných domů a průmyslového areálu, bývalý [název]. Půdorysný profil stavby 6,31 x 8,08 má tvar obdélníku, výšce k hřebeni 3,615 m. Střecha je pultová se sklonem 5°. Střešní krytina vlnovka Cembrit, klempířské konstrukce z pozinkovaného plechu, okna jsou plastová v barvě bílé. Vstupní dveře jsou dřevěné nátěr hnědý ořech. V budoucnu bude stavba sloužit jako autoservis s rodinným bydlením. U objektu je navržena zpevněná plocha pro parkování osobních aut. Plocha je asfaltová s odvodněním. Odstavná plocha slouží pouze k parkování vozidel, předání a převzetí zákazníkem. Veškeré opravy budou prováděny ve vnitřním prostoru dílny. Ze situace, výkres C3, projektu pro dodatečné stavební povolení ve věci označené„ Přístavba zemědělské stavby [adresa] + zpevněná plocha u objektu – č. parc. [číslo]“ datum [číslo], vypracované [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [IČO], se sídlem [adresa], se podává zakreslení skutečného provedení přístavby a její umístění výlučně na pozemcích žalobce.

4. Z Vyrozumění o pokračování v řízení, výzvy k odstranění nedostatků č.j. [spisová značka], sp. zn. výst [číslo] 2019 ze dne 15. 9. 2022 je zřejmé, že se pokračuje v řízení zahájeném na žádost žalobce dne 7. 2. 2019 ve věci„ Přístavba zemědělské stavby [adresa] a zpevněná plocha u objektu – lokalita [ulice], [obec]“ na pozemku parc. č. stav. [číslo], [číslo], parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Žalobce byl vyzván k odstranění nedostatků podání, a to k (i) aktualizaci závazného stanoviska odboru životního prostředí MěÚ [obec] (ii) aktualizaci vyjádření o existenci distribuční soustavy [anonymizována dvě slova] (elektrická síť) (iii) doložení souhlasu vlastníka pozemku p.č.st. [číslo] v k.ú. [obec] se stavbou dle § 184a zák. č. 183/2006 Sb., ve znění účinném do 31. 1. 2020 (na tomto pozemku se z části nachází zemědělská budova, k níž má být realizována přístavba), a to vše nejpozději do 16. 10. 2022.

5. Ze Stížnosti proti postupu stavebního úřadu ze dne [datum], datová zpráva ID [číslo] vyplývá, že Krajský úřad Jihočeského kraje byl požádán o vyžádání stanoviska a postoupení věci jinému stavebnímu úřadu.

6. Ze Žádosti o prodloužení lhůty ze dne 12. 10. 2022, datová zpráva ID [číslo] soud zjistil, že právní zástupce žalobce požádal o prodloužení lhůty k odstranění nedostatků dle výzvy ze dne [datum].

7. Z Výzvy k udělení souhlasu ze dne 20. 9. 2022, datová zpráva ID [číslo], je patrné, že žalobce žalovaného vyzval k udělení souhlasu jako vlastníka pozemku p. č. st. [číslo] v k. ú. [obec] se stavbou dle § 184a zák. č.183/2006 Sb., ve znění účinném do 31. 1. 2020, a to do projektové dokumentace v rámci řízení vedeného u [stát. instituce] pod sp. zn. výst [číslo] 2019, a to do 7 dnů ode dne doručení výzvy.

8. Z usnesení [stát. instituce], odboru výstavby a územního plánování, č. j. výst [číslo] ze dne 31. 3. 2023 je patrné, že řízení o změně účelu užívání stavby [ulice] stavba [adresa] v lokalitě [obec], [ulice] – změna užívání na autodílnu a služební byt na pozemku parc. č. stav. [číslo], [číslo] v k. ú. [obec], jejímž vlastníkem je žalobce, se přerušuje s ohledem na civilní řízení ve věci této.

9. Z Geometrického plánu pro změnu obvodu budovy [číslo] ze dne 19.12.2018 vyhotovený [jméno] [příjmení] je patrné, že přístavba je situována na pozemku parc. [číslo] k budově [adresa] postavené na pozemcích parc. č. stav. [číslo] a st. [číslo] v k. ú. [obec].

10. Ze sdělení [stát. instituce] č. j. výst [číslo] [rok] [anonymizována dvě slova] [spisová značka] z 23. 6. 2010 je patrné, že neměl námitek k odstranění části zděného objektu bývalého kravína (tvaru T), cihelné a betonové podlahy, betonové pilíře a základy, bez vazníků a krytiny 1) levá podélná část objektu/pohled od řeky) – stav. část ustájení krav a dopravníku mrvy (stav. parc. [číslo] k. ú. [obec]), 2) kolmá část objektu – pravý trakt – stav. část skladů a přípravy (stav. parc. [číslo] k. ú. [obec]).

11. Soud měl k dispozici archivní letecké snímky z let 2008, 2011 a 2019, ze kterých je zřejmé uspořádání budov původního zemědělského areálu.

12. Z katastru nemovitostí je zjištěno, že vlastníkem stavby [adresa] postavené na pozemku stav. parc. č.. [číslo], [číslo], parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a pozemků stav. parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] je žalobce, a že vlastníkem pozemku stav. parc. [číslo] k. ú. [obec], je žalovaný.

13. Z odůvodnění rozhodnutí Krajského úřadu pro Jihočeský kraj, odboru regionálního rozvoje, územního plánování a stavebního řádu, oddělení stavebního řádu, [číslo jednací], sp. zn. [spisová značka], ze dne 11. 8. 2022, kterým bylo zrušeno usnesení [stát. instituce], odbor výstavby a územního plánování, č. j. [spisová značka] ze dne 02.03.2022 (spis. zn. výst [číslo]) o zastavení řízení o změně užívání stavby„ zemědělská stavba bez čp./č.ev. v lokalitě [obec], [ulice] – změna užívání na autodílu a služební byt“ na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [obec], mj. vyplývá, že:„ Co se týče důvodu, kterým stavební úřad zastavení vedeného řízení zdůvodnil, tj., že žádost nesplňuje požadavky stanovené § 184a odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., v současně platném znění, tedy že odvolatel nedoložil„ právo stavby a/nebo souhlas vlastníka“ pozemku parc. č. st. [číslo] v k. ú. [obec], který není v jeho vlastnictví, odvolací orgán předně uvádí, že odkaz na § 184a odst. 1 zákona je v daném případě nepatřičný, neboť zákon č. 183/2006 Sb., ve znění účinném do 31.12.2017, podle kterého je stavební úřad povinen vedené řízení dokončit, ustanovení § 184a vůbec neobsahoval. Z hlediska nutnosti doložení souhlasu vlastníka pozemku pod stavbou pak odvolací orgán konstatuje, že § 127 odst. 1 stavebního zákona ukládá oznamovateli změny v užívání stavby doložit pouze doklad o vlastnickém právu ke stavbě, popřípadě souhlas vlastníka stavby. Tomu koresponduje i část B přílohy č. 14 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, jež mezi přílohy tohoto oznámení nestanoví doklad o vlastnickém či jiném věcném právu k pozemku. Ani § 127 odst. 3 stavebního zákona neukládá stavebnímu úřadu výslovně, aby si pro rozhodování o určité změně užívání stavby vyžádal souhlas vlastníka pozemku pod stavbou, jíž se změna týká. Rovněž podle § 126 odst. 3 stavebního zákona, který stanoví zákonná kritéria pro posouzení změny v užívání stavby, není stavební úřad povolán k řešení soukromoprávních vztahů účastníků řízení. Stavební zákon nestanoví (s výjimkou případu, kdy je změna v užívání stavby podmíněna změnou stavby) přiměřené užití úpravy povolování staveb, včetně § 110 odst. 2 písm. b) stavebního zákona. Požadavky pro oznamovatele změny v užívání stavby tak nelze rozšiřovat nad zákonem vymezený rámec. Institut změny v užívání stavby má stavebnímu úřadu sloužit k posouzení dalšího užívání stavby ze "stavebních" hledisek dle § 126 odst. 3 stavebního zákona, nikoliv k posouzení osudu stavby z hledisek soukromoprávních. Uspořádání, resp. vypořádání vztahů mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem stavby na něm stojící je zásadně věcí civilního soudnictví. Není proto namístě, aby stavební úřad při rozhodování o změně v užívání již stojící stavby tyto soukromoprávní otázky řešil a podmiňoval své rozhodování prokázáním soukromoprávního titulu k pozemku. Jinými slovy úprava změny v užívání stavby ve stavebním zákoně nedává stavebnímu úřadu prostor zabývat se otázkou soukromoprávního titulu k pozemku, na němž se stavba nachází, nebo postojem vlastníka tohoto pozemku k posuzované změně. V této souvislosti lze poznamenat, že vlastnické právo k pozemku je chráněno ve stavebním řízení, kdy musí stavebník doložit i právo k pozemku pod stavbou (§ 110 odst. 2 stavebního zákona). Jestliže tedy oznámená změna užívání stavby není spojena se změnou dokončené stavby, pak tedy z výše uvedeného vyplývá, že pro její projednání není nutné doložení dokladu o vlastnickém či jiném věcném právu k pozemku, na kterém se stavba nachází. V případě, že je oznámená změna užívání stavby podmíněna změnou dokončené stavby vyžadující ohlášení nebo stavební povolení, pak stavební úřad věc projednává jako změnu dokončené stavby, přičemž podle jejího charakteru postupuje podle § 78 až 96a a § 104 až 117 stavebního zákona, a v tom případě tedy vyžaduje doložení příslušných podkladů, tj. i dokladu o vlastnickém či jiném věcném právu k pozemku. Nicméně v daném případě nelze z postupu stavebního úřadu ani z odůvodnění napadeného usnesení seznat úvahu stavebního úřadu, jakým způsobem předložené oznámení změny užívání stavby vyhodnotil, tj. zda se jedná o změnu užívání stavby spojenou se změnou dokončené stavby či nikoliv.

14. Z rozhodnutí [stát. instituce], odboru výstavby a územního plánování, ze dne 18. 5. 2022 č.j. výst [číslo] [číslo] vyplývá, že bylo zastaveno územní řízení o umístění stavby garáže na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], neboť stavba je již postavena.

15. Usnesením Okresního soudu v Písku č.j. 12 C 275/2022-53 ze dne 12. 12. 2022 bylo řízení zastaveno a věc postoupena [stát. instituce], odbor výstavby a územního plánování, proti němuž podal žalobce dne 27. 12. 2022 a dne 12. 1. 2023 odvolání, k němuž se vyjádřil žalovaný dne 3. 1. 2023, přičemž uvedené usnesení odvolací soud zrušil dne 17. 4. 2023 usnesením č. j. 8 Co 118/2023-135.

16. Z rozsudku Okresního soudu v Hodoníně č.j. 4 C 234/2021-64 ze dne 31. 3. 2022 vyhověl žalobě o nahrazení projevu vůle v podobě souhlasu dle § 184a stav. zákona v rámci řízení o dodatečném povolení stavby garáže, když účastníci byli spoluvlastníky společné zdi, do společné zdi nosník, jež je ukotven ve společné zdi účastníků, umístil žalovaný, a mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zřízení práva stavby, právo stavby však nebylo zapsáno do katastru nemovitostí. V případě společné zdi jde o rozhradu dle § 1024 o. z., a umístění nosníku by zeď nijak neohrozilo. Soud současně argumentoval rozporem s dobrými mravy. Rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 38 Co 106/2022 ze dne 2. 2. 2023 výše uvedený rozsudek potvrdil s tím, že žádný důvod bránit dle § 1024 o. z. neměl.

17. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že dle [list vlastnictví] žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. stav. [číslo] v k. ú. [obec] zastavěná plocha a nádvoří stavbou [adresa] zapsanou na LV [číslo] že dle [list vlastnictví] je vlastníkem pozemků parc. č. stav. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [obec].

18. Z kupní smlouvy ze dne 19. 3. 2001 je patrné, že žalovaný, jehož statutárním zástupcem je [anonymizováno] [jméno] [příjmení], koupil od [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] pozemky parc. č. stav. [číslo], [číslo], parc. [číslo] pozemek PK parc. [číslo] vše v k. ú. [obec] na [list vlastnictví]. Z kupní smlouvy ze dne [datum] je zřejmé, že [právnická osoba] s. r. o., jejímž jedním ze statutárních zástupců byl [anonymizováno] [jméno] [příjmení], prodala společnosti [právnická osoba] pozemky parc. [číslo] zemědělskou stavbu bez čp./če. postavenou na pozemku parc. č. stav. [číslo], [číslo], [číslo] na [list vlastnictví], na pozemku parc. stav. [číslo] na [anonymizováno] [číslo] na LV [číslo] dále pozemky parc. č. stav. [číslo], [číslo], [číslo] na [list vlastnictví], vše v k. ú. [obec]. Podle smlouvy ze dne [datum] žalobce koupil od společnosti [právnická osoba] pozemky parc. č. stav. [číslo], [číslo], podíl ¼ na pozemku parc. [číslo] podíl ¼ na pozemku parc. [číslo] dále budovu na pozemcích parc. [číslo] vše v k. ú. [obec] na LV [číslo].

19. Soud zamítl provedením důkazů především výslechem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a žalobce a místním šetřením, stejně jako privatizačním projektem a územním plánem [územní celek] pro nadbytečnost, neboť rozhodnutí o předmětu řízení, vymezeného žalobním petitem, záviselo pouze na právním posouzení věci.

20. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalobce postavil přístavbu na pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] k budově [adresa] postavené na pozemcích parc. č. stav. [číslo] a stav. parc. [číslo] v k. ú. [obec] (odst. [číslo] a 17. odůvodnění shora), a to na základě projektové dokumentace vypracované [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (odst. [číslo] odůvodnění shora), přičemž tato přístavba se stala součástí budovy [adresa] postavené na pozemcích stav. parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaného, a stav. parc. č [číslo], parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí] (odst. [číslo] odůvodnění shora). Žalobce jako vlastník nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] v roce 2010 ubouráním větší části bývalého kravína odstranil části stavby, které se nacházely na jeho pozemcích, které koupil smlouvou ez dne 4. 1. 2010 (odst. [číslo] odůvodnění shora), a ponechal právě tu část, která se z větší míry nachází na pozemcích žalované (odst. [číslo] odůvodnění shora), s čímž vyslovil souhlas [stát. instituce] dne 23. 6. 2010 (odst. [číslo] odůvodnění shora). Žalobce po zastavení územního řízení o umístění stavby s odůvodněním, že stavba je již postavena (odst. [číslo] odůvodnění shora) požádal o dodatečné povolení stavby přístavby a dne 15. 9. 2022 byl vyzván mj. i k doložení souhlasu vlastníka pozemku p.č.st. [číslo] v k.ú. [obec] se stavbou dle § 184a zák. č. 183/2006 Sb. v platném znění (odst. [číslo] odůvodnění shora), žalobce následně podal stížnost na postup stavebního úřadu dne 19. 9. 2022 (odst. [číslo] odůvodnění shora), dne 20. 9. 2022 vyzval žalovaného k poskytnutí souhlasu se stavbou dle § 184a zák. č. 183/2006 Sb. v platném znění, a to do projektové dokumentace v rámci řízení vedeného u [stát. instituce] (odst. [číslo] odůvodnění shora), přestože dle rozhodnutí krajského úřadu při posuzování důvodnosti žádosti o změnu užívání stavby doložení souhlasu vlastníka pozemku pod stavbou nebylo třeba v řízení zahájeném před 1. 1. 2018 (odst. [číslo] odůvodnění shora). V důsledku neudělení souhlasu žalovaným požádal žalobce o prodloužení lhůty k doplnění žádosti o dodatečné schválení stavby dne 12. 10. 2022 (odst. [číslo] odůvodnění shora), a následně došlo k přerušení řízení stavebním úřadem dne 31. 3. 2023 (odst. [číslo] odůvodnění shora).

21. Podle § 184a odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění („stavební zákon“) není-li žadatel vlastníkem pozemku nebo stavby a není-li oprávněn ze služebnosti nebo z práva stavby požadovaný stavební záměr nebo opatření uskutečnit, dokládá souhlas vlastníka pozemku nebo stavby. Není-li žadatel o povolení změny dokončené stavby jejím vlastníkem, dokládá souhlas vlastníka stavby. K žádosti o povolení změny dokončené stavby v bytovém spoluvlastnictví vlastník jednotky dokládá souhlas společenství vlastníků, nebo správce, pokud společenství vlastníků nevzniklo.

22. Podle § 2 odst. 3 o. z. platí: Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 8 o. z. platí: Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 980 o. z. platí: Je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje. Stanoví-li to právní předpis, zapíše se do veřejného seznamu kromě věcného práva i právo užívání nebo požívání, jakož i omezení rozsahu nebo způsobu užívání nebo požívání věci spoluvlastníky. Podle § 1012 věta prvá o. z. platí: [příjmení] má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Podle článku 1 Ochrana vlastnictví dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod přijatý dne 20.03.1952 v Paříži platí: Každá fyzická nebo právnická osoba má právo pokojně užívat svůj majetek.

23. Podle § 161 odst. 3 o. s. ř. platí, že pravomocné rozsudky ukládající prohlášení vůle nahrazují toto prohlášení.

24. Podle § 505 o. z. platí: Součást věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.

25. Podle § 13 o. z. platí: Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

26. Soud na základě provedeného dokazování vycházel ze zjištěného skutkového stavu, zabýval se právním posouzením věci, proto neposkytoval poučení dle § 118a o. s. ř. a dospěl k závěru, že žalobě žalobce nelze vyhovět s ohledem na právní posouzení věci, popsané výše, neboť především ve smyslu„ zásady autonomie vůle nelze vlastníka pozemku nutit k souhlasu se stavebními úpravami objektu, které žalobce provedl bez stavebního povolení“ (judikát sp. zn. 22 Cdo 1564/2019). Přístavba sice byla realizována výhradně na pozemcích žalobce, avšak stala se ve smyslu § 505 o. z. součástí stavby [adresa] a v případě řízení o dodatečném povolení stavby je proto po žalobci požadován ve smyslu § 184a zák. č. 183/2006 Sb. v platném znění souhlas vlastníka pozemku, na jejíž části je stavba [adresa] postavena, tj. žalovaného. Obecně lze konstatovat, že povinnost prohlášení vůle ve smyslu § 161 o. s. ř. musí vyplývat ze zákona, ze smlouvy či z porušení povinnosti, přičemž v dané věci žádný z uvedených předpokladů není dán. Žalovaný nemá zákonnou povinnost udělit souhlas se stavebními úpravami žalobci, nemá ani smluvní povinnost tak učinit a z jeho strany ani nedošlo k porušení jeho povinností. Jestliže žalobce argumentoval hlediskem dobrých mravů ve smyslu především § 2 odst. 3 a § 8 o. z., pak lze konstatovat, že to byl žalobce, který realizoval stavbu přístavby bez stavebního povolení, tj. bez umožnění žalovanému se vyjádřit k této stavební úpravě. V neudělení souhlasu žalovaným tak nelze spatřovat ani zjevné zneužití práva, tj. vlastnického práva žalovaného ve smyslu § 8 o. z., neboť udělení souhlasu se změnou stavby je dobrovolným projevem vůle vlastníka pozemku, ani rozpor použití právního předpisu tj. § 184a stavebního zákona, s dobrými mravy, který by vedl ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění ve smyslu § 2 odst. 3 o. z. Pokud jde o rozhodnutí Okresního soudu v Hodoníně ve znění rozhodnutí odvolacího soudu, jde o jinou skutkovou situaci, neboť v dané věci byl dovozen zákonný důvod omezení vlastnického práva, pro který byla vůle žalobce nahrazena, když šlo o společnou zeď jako„ rozhradu“ (odst. č. 16 odůvodnění shora). Nelze tak argumentovat ustanovením § 13 o. z., neboť v dané věci jde o stavební úpravy stavby žalobce na pozemku žalovaného, tj. stavby na cizím pozemku, není tak přiléhavou argumentace oprávněním vlastníka libovolně nakládat se svým vlastnictvím ve smyslu § 1012 o. z. ani svévolností jednání žalovaného. Navíc lze přisvědčit argumentaci žalovaného, že limitaci výkonu vlastnického práva představují například ustanovení stavebního zákona, podle kterého je k umístění a provedení stavby zásadně vyžadováno vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení, popř. též souhlasu vlastníka pozemku se změnou stavby. Na těchto závěrech nemění nic skutečnost, že souhlasu žalovaného nebylo třeba v řízeních zahájených před účinností zákona č. 183/2006 Sb. ve znění zákona č. 225/2017 Sb., tj. přede dnem 01.01.2018, když garáž resp. přístavba kanceláře (původně koncipované jako garáž) se vůbec nenachází na pozemku ve vlastnictví žalované a byla postavena již v roce 2015, protože řízení o dodatečné povolení stavby resp. změny stavby bylo zahájeno až po 1. 1. 2018, a to 7. 2. 2019 (odst. č. 4, 13., 14. odůvodnění shora). Bez vlivu je též argumentace žalobce, že přístavba žalobce nijak neovlivní nemovitost, tj. pozemek pod částí stavby žalobce, ve vlastnictví žalovaného, neboť povinnost doložit souhlas vlastníka pozemku, odlišného od vlastníka stavby, ve smyslu § 184a stavebního zákona není nijak podmíněna, tj. ani případným faktickým vlivem na nemovitost tohoto vlastníka. Soud proto s ohledem na argumentaci shora žalobu zamítl ve smyslu § 161 odst. 3 o. s. ř., jak je patrné z výroku I. rozsudku shora.

27. O nákladech řízení rozhodl soud dle úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení v celkové výši 19 133 Kč spočívající v odměně za zastupování advokátem dle § 9 ve spojení s § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění ve výši 1 250 Kč za jeden úkon právní služby, a to za 4,5 úkonu právní služby za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, vyjádření k žalobě a k doplnění tvrzení žalobce dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, sepis vyjádření k odvolání dle § 11 odst. 2 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, a účast na jednání soudu dne 15. 6. 2023 podle dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, a dále v cestovném z [obec] do [obec] a zpět dne 15. 6. 2023 (celkem 272 km) osobním motorovým vozidlem tovární značky BMW, [registrační značka], při průměrné spotřebě nafty (dle technického průkazu) ve výši 5,4 l /100 km – zákl. náhrada 5,20 Kč/km, nafta 44,10 Kč v celkové výši 2 062,14 Kč podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (§ 137 odst. 1 o.s.ř.) a § 157 odst. 4 písm. b) zák. práce v platném znění a vyhl. 467/2022 Sb., v náhradě za promeškaný čas za 10 půlhodin po 100 Kč podle § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a v 5 režijních paušálech po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění spolu s 21% DPH podle § 14a vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění.