12 C 279/2020

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Špeldovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 71 998,56 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba žalobce proti žalovanému ze dne 28. 7. 2020 ohledně nároku na zaplacení částky 71 998,56 Kč s úrokem z prodlení p. a. ve výši 8,5 % od 9. 6. 2018 do zaplacení z částky 71 998,56 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 14 560 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se domáhal návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu proti žalovanému zaplacení celkem částky 71 998,56 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalobce uzavřel na základě žádosti s právním předchůdcem žalovaného, [jméno] [příjmení], narozeným 20. 12. 1949, zemřelým dne 27. 9. 2017, (dále jen„ zůstavitel“) smlouvu o poskytnutí kreditní karty a úvěru [číslo] [ulice] podmínky smlouvy o poskytnutí kreditní karty a revolvingového úvěru [právnická osoba] s.r.o. [číslo] ze dne 1. 6. 2006 a Sazebníkem poplatků jsou přílohou a nedílnou součástí smlouvy, kterou se žalobce zavázal předchůdci žalovaného aktivovat vydanou úvěrovou kartu a poskytnout úvěrový rámec, přičemž předchůdce žalovaného se zavázal splácet řádně a včas částku vyčerpanou z úvěrového rámce formou pravidelných měsíčních splátek ve výši stanovené v sazebníku, a to vždy ke každému 15. kalendářnímu dni měsíce. Úroky a poplatky byly součástí měsíční splátky a byly splatné společně se splátkou. Zůstavitel započal s čerpáním úvěrového rámce ke dni 10. 8. 2006 výběrem hotovosti z bankomatu a vyčerpal částku v celkové výši 48 957,63 Kč. Vzhledem k tomu, že zůstavitel porušil svůj závazek ze Smlouvy, žalobce Smlouvu ke dni 30. 12. 2015 ukončil a úvěr zesplatnil. Zůstavitel dlužnou částku neuhradil ani v návaznosti na opakované písemné upomínky. V průběhu exekučního řízení pověřený soudní exekutor zjistil, že zůstavitel zemřel, dne 31. 10. 2017 přihlásil pohledávku do dědického řízení, které bylo ukončeno rozhodnutím č. j. [číslo jednací] ze dne 16. 5. 2018, jež nabylo právní moci dne 16. 5. 2018, a podle něhož se jediným dědicem po zůstaviteli stal žalovaný. Žalovaný byl ve smyslu § 1677 o. z. správcem pozůstalosti a byl dle § 190 z. ř. s. povinen oznámit známým věřitelům a dlužníkům zůstavitele, kdo nabyl pohledávku nebo dluh. Rozhodnutím Krajského soudu v Českých Budějovicích byl dne 8. 6. 2018 na návrh žalovaného ze dne 28. 5. 2018 zjištěn úpadek na jeho majetek a bylo mu povoleno oddlužení. Žalobce svou pohledávku za žalovaným do 30 dnů ode dne zveřejnění usnesení nepřihlásil, když nemohl vědět, že se jediným dědicem dluhu stal žalovaný, a měl za to, že dědické řízení stále probíhá. Protože žádný z věřitelů nepřihlásil svou pohledávku do insolvenčního řízení, jak je zřejmé ze zprávy pro oddlužení ze dne 3. 8. 2018, má žalobce za to, že důvodem bylo zamlčení výsledků dědického řízení žalovaným, a to dle žalobce úmyslným nepoctivým jednáním. Dne 17. 8. 2018 bylo insolvenčním soudem vydáno usnesení o vzetí na vědomí splnění oddlužení a usnesení o osvobození dlužníka od placení dosud neuspokojených pohledávek. Porušením povinností ve smyslu § 190 z. ř. s. a § 1677 o. z. způsobil žalovaný žalobci škodu ve smyslu § 2910 o. z. S ohledem na to, že nebyla uhrazena žalovaným dlužná částka ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 22. 7. 2019, se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky s příslušenstvím soudní cestou.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobce zcela vyhověno, tento byl však napaden včasným odporem žalovaného a postupem podle § 174 odst. 2 o.s.ř. zrušen v plném rozsahu. Žalovaný v odporu uvedl, že předmětný závazek měl být řešen v rámci insolvenčního řízení, které bylo proti žalovanému vedeno pod sp. zn. [insolvenční spisová značka].

3. Ze žádosti/smlouvy o poskytnutí kreditní karty a revolvingovém úvěru ve spojení s obchodními podmínkami bylo zjištěno, že žalobce uzavřel dne 28. 7. 2006 s [jméno] [příjmení] smlouvu [číslo] přičemž podpisem [jméno] [příjmení] stvrdil, že převzal a seznámil se s obchodními podmínkami smlouvy a se sazebníkem poplatků, které tvoří nedílnou součást smlouvy. Žalobce se zavázal aktivovat úvěrovou kartu, ke které umožní klientovi čerpat peněžní prostředky s výší odpovídající částce uvedené v žádosti.

4. Z listiny označené jako Ukončení smlouvy o revolvingovém (obnovitelném) úvěru [číslo] včetně dodejky ze dne 4. 1. 2016, bylo zjištěno, že smlouva o úvěru byla zesplatněna ke dni 30. 12. 2015 a [jméno] [příjmení] byl vyzván k úhradě částky ve výši 58 312,94 Kč.

5. Z rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 20. 10. 2016 č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalovanému [jméno] [příjmení], narozenému 20. 12. 1949, byla uložena povinnost uhradit částku 58 312,94 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od z částky 57 259,39 Kč od 1. 2. 2016 do zaplacení, z titulu smlouvy o poskytnutí kreditní karty a revolvingové úvěru [číslo] ze dne 28. 7. 2006.

6. Z příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 6. 1. 2017 č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že náklady oprávněného, k jejichž úhradě je povinný [jméno] [příjmení] v souvislosti s vedením exekuce povinen byly určeny na celkem 11 011 Kč.

7. Z přihlášky pohledávky do dědického řízení bylo zjištěno, že dne 31. 10. 2017 přihlásil žalobce svou pohledávku ve výši 69 932,85 Kč do řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení] sp. zn. [spisová značka].

8. Z usnesení Okresního soudu v Písku ze dne 16. 5. 2018 č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že v řízení o pozůstalosti po zůstaviteli [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. 27. 9. 2017, byl jediným dědicem s výhradou soupisu žalovaný, který je bratrem zůstavitele, přičemž předmětem dědictví byla i pohledávka žalobce za zůstavitelem ve výši 42 573,86 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 23. 9. 2017, s náklady nalézacího řízení ve výši 15 981,80 Kč a s náklady exekuce ve výši 11 011 Kč.

9. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 6. 2018 č. j. 27 [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek žalovaného a bylo povoleno řešení úpadku dlužníka oddlužením.

10. Z přehledu nezajištěných závazků a věřitelů k insolvenčnímu řízení ze dne 28. 5. 2018 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl mimo jiné pohledávku žalobce ve výši 69 933 Kč v příloze [číslo] v insolvenčním řízení.

11. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 9. 2018 č. j. [insolvenční spisová značka] bylo rozhodnuto o osvobození dlužníka od placení pohledávek věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili.

12. Ze sdělení Okresního soudu v Písku ze dne 18. 10. 2018 bylo zjištěno, že bylo soudem sděleno právnímu zástupci žalobce, že řízení po zemřelém [jméno] [příjmení] sp. zn. [spisová značka] bylo ukončeno usnesením Okresního soudu v Písku ze dne 16. 5. 2018, přičemž bylo dále sděleno, že celou pozůstalost nabyl jako dědictví [celé jméno žalovaného], narozený dne 18. 11. 1957, který uplatnil výhradu soupisu.

13. Ze sdělení Okresního soudu v Písku ze dne 16. 1. 2019 bylo zjištěno, že bylo soudem sděleno právnímu zástupci žalobce, že řízení po zemřelém [jméno] [příjmení] sp. zn. [spisová značka] bylo ukončeno usnesením Okresního soudu v Písku ze dne 16. 5. 2018, přičemž bylo dále sděleno, že celou pozůstalost nabyl jako dědictví [celé jméno žalovaného], narozený dne 18. 11. 1957.

14. Z výzvy k úhradě škody ve spojení s podacím archem ze dne 23. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k náhradě škody z titulu smlouvy o poskytnutí kreditní karty a revolvingového úvěru [číslo] ve výši 75 782,56 Kč do 3. 8. 2019.

15. Z vyjádření žalovaného k výzvě ze dne 31. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný na výzvu k úhradě ze dne 27. 7. 2019 upozornil právního zástupce žalobce o skutečnosti, že tuto pohledávku měl žalobce uplatnit v rámci insolvenčního řízení sp. zn. [insolvenční spisová značka].

16. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaný je podílovým spoluvlastníkem o velikosti podílu [číslo] pozemků parc. č. stav. 147 o výměře 336 m2, druh zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], a parc. [číslo] druh zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Písek, pro obec Orlík nad Vltavou, k. ú. [obec] na [list vlastnictví].

17. Z rejstříku trestů žalovaného ze dne 28. 5. 2018 bylo zjištěno, že o žalovaném k tomuto dni nebyly nalezeny žádné informace o odsouzení.

18. Z usnesení Exekutorského úřadu Karlovy Vary č. j. [číslo jednací] z 5. 9. 2018 vyplývá, že na místo dosavadního povinného nastoupil [celé jméno žalovaného], přičemž povinným byl [příjmení] [jméno], narozen 20. 12. 1949.

19. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Zůstavitel uzavřel se žalobcem závazkový vztah, v rámci něhož čerpal z revolvingového úvěru prostřednictvím kreditní karty částku, jíž nehradil řádně dle smluvených podmínek, proto byl úvěr zesplatněn a žalobce se domohl svého nároku ve výši 58 312,94 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od z částky 57 259,39 Kč od 1. 2. 2016 do zaplacení pravomocným rozsudkem podepsaného soudu (odst. [číslo], 4., 5. odůvodnění shora) a vzhledem k tomu, že zůstavitel nezaplatil ani přes výzvu žalobce svou pohledávku žalobci, ten se domáhal v rámci exekučního řízení dluhu a vznikly další náklady řízení ve výši 11 011 Kč (odst. [číslo] odůvodnění shora), a došlo k rozhodnutí o nástupnictví žalovaného (odst. [číslo] odůvodnění shora). Celkem tak dlužná částka včetně nákladů exekuce činí 71 998,56 Kč (dále jen„ pohledávka žalobce“). Následně zemřel zůstavitel a žalobce dne 31. 10. 2017 uplatnil v dědickém řízení svou pohledávku přihláškou (odst. [číslo] odůvodnění shora). Jediným dědicem se stal usnesením ze dne 16. 5. 2018 žalovaný (odst. [číslo] odůvodnění shora), který podal návrh na zahájení insolvenčního řízení, byl zjištěn úpadek žalovaného a bylo povoleno řešení úpadku dlužníka oddlužením, přičemž žalovaný v seznamu pohledávek uvedl rovněž pohledávku žalobce (odst. [číslo] a 10. odůvodnění shora). Dne 17. 9. 2018 bylo rozhodnuto insolvenčním soudem o osvobození dlužníka od placení pohledávek věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili (odst. [číslo] odůvodnění shora). Žalobce byl informován ze strany soudu o výsledku dědického řízení po zůstaviteli dne 18. 10. 2018 a 16. 1. 2019 (odst. [číslo] a 13. odůvodnění shora). Dne 23. 7. 2019 byl žalovaný vyzván k zaplacení pohledávky žalobce z titulu náhrady škody (odst. [číslo] odůvodnění shora), ale ten dne 31. 7. 2019 žalobci sdělil, že měl uplatnit svou pohledávku v rámci insolvenčního řízení (odst. [číslo] odůvodnění shora). Soud zjistil k poměrům žalovaného, že nemá žádný záznam v rejstříku trestů (odst. [číslo] odůvodnění shora), a že je spoluvlastníkem nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] (odst. [číslo] odůvodnění shora).

20. Podle § 1677 odst. 1 o. z. povolal-li zůstavitel správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti, spravuje pozůstalost až do potvrzení nabytí dědictví správce pozůstalosti, jinak vykonavatel závěti. Nepovolal-li zůstavitel žádného z nich, spravuje pozůstalost dědic; je-li dědiců více a neujednají-li si nic jiného, spravují pozůstalost všichni dědicové.

21. Podle § 190 odst. 2 z. ř. s. ten, kdo spravoval pozůstalost, oznámí po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti známým věřitelům a dlužníkům zůstavitele, kdo podle rozhodnutí o pozůstalosti nabyl pohledávku nebo dluh zůstavitele, a bance, pobočce zahraniční banky nebo spořitelnímu a úvěrnímu družstvu, kdo se stal majitelem zůstavitelova účtu.

22. Podle § 414 odst. 1 ins. zák. jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. [ulice] podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku. Podle § 414 odst. 2 ins. zák. osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Podle § 414 odst. 3 ins. zák. osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. Dle § 414 odst. 4 ins. zák. při osvobození dlužníka podle odstavce 1 zůstává zajištěnému věřiteli, jestliže nedošlo ke zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku; pohledávek, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170), se může takto domáhat jen za dobu od skončení insolvenčního řízení.

23. Soud učinil na základě zjištěného skutkového stavu závěr, že pohledávka žalobce za zůstavitelem vznikla z titulu závazkového vztahu, konkrétně ze smlouvy o revolvingovém úvěru dle § 2395 a násl. o. z., a byla žalobci proti zůstaviteli přiznána pravomocným rozhodnutím podepsaného soudu, přičemž proti zůstaviteli byla vedena exekuce, která navýšila dlužnou částku vůči zůstaviteli o 11 011 Kč. Následně se po smrti zůstavitele stal účastníkem exekučního řízení žalovaný, jenž byl v rámci dědického řízení správcem pozůstalosti ve smyslu § 1677 o. z., a byl mj. povinen dle § 190 z. ř. s. oznámit po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti známým věřitelům a dlužníkům zůstavitele, kdo podle rozhodnutí o pozůstalosti nabyl pohledávku nebo dluh zůstavitele. Tuto svou povinnost žalovaný nesplnil, přestože pohledávku žalobce v návrhu na zahájení insolvenčního řízení uvedl, a bylo by možné v jeho„ nekonání“ shledat porušení zákonné povinnosti, v důsledku kterého vznikla škoda ve výši 71 998, 56 Kč (odst. [číslo] a [číslo] odvodnění shora), kterou by byl povinen zaplatit žalobci žalovaný v souladu se žalobním petitem. Nárok žalobce však soud neshledal důvodným, neboť žalovaný byl ve smyslu § 414 odst. 1, 2 ins. zák. osvobozen od placení pohledávek věřitelů, kteří se nepřihlásili do insolvenčního řízení, přestože se přihlásit mohli a měli, což je i případ pohledávky žalobce, jak je zřejmé z rozhodnutí insolvenčního soudu ze dne 17. 9. 2018 (odst. [číslo] odůvodnění shora), a pohledávka žalobce se tak stala naturální obligací, kterou nelze žalobci přiznat, proto nelze dovodit vznik škody na straně žalobce, a nebylo tak možné přiznat žalobci jeho nárok ve smyslu § 2910 o. z. Uvedený závěr podporují závěry judikátu Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3509/2010, podle něhož mj.„ ...II. Pohledávka, na kterou se vztahuje rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení, vydané podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, v neuhrazeném rozsahu nezaniká, v soudním či jiném řízení ji však již nelze věřiteli přiznat; ve vykonávacím řízení má taková pohledávka stejný režim, jako promlčená pohledávka.“ Soud proto žalobu zamítl, jak je zřejmé z výroku I. rozsudku shora.

24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl ve sporu procesně úspěšný a náleží mu tak právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, které tvoří odměna advokáta za 3 úkony právní služby v požadované výši po 3 940 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k odvolání ze dne 5. 12. 2020, účast u jednání dne 24. 3. 2021) podle § 7, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. advokátního tarifu, náhrada cestovních výdajů v požadované výši 1 240 Kč za cestu z [obec] do [obec] a zpět dne 24. 3. 2021 při průměrné spotřebě motorového vozidla tovární značky Peugeot 2008, [registrační značka] ve výši 4,9 l benzínu na 100 km a celkové ujeté vzdálenosti 220 km podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu, a náhrada za promeškaný čas v rozsahu celkem 6 započatých půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, celkem tedy náklady řízení žalovaného činí 14 560 Kč. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalovaného.