12 C 369/2020

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Špeldovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 55 779 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje ohledně nároku žalobce na zaplacení částky ve výši úroku 67,32 % p. a. z částky 32 266,43 Kč od 26. 10. 2019 do zaplacení a částky ve výši 4 925,29 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 26. 10. 2019 do zaplacení a ohledně částky ve výši 1 787,01 Kč na smluvní pokutě.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 18 807 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 10 % p. a. od 26. 10. 2019 do zaplacení z částky 18 807 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba žalobce proti žalované se zamítá ohledně nároku žalobce proti žalované na zaplacení částky 17 617,71 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 10 % p. a. od 26. 10. 2019 do zaplacení z částky 17 617,71 Kč, spolu s částkou 12 642 Kč s úrokem ve výši 35 % p. a. z částky 32 266,43 Kč od 26. 10. 2019 do zaplacení maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 108 547 Kč.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se po žalované domáhal žalobou doplněnou dne 8. 1. 2021 zaplacení dlužné částky s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Mezi žalobcem, jako věřitelem, který byl a je oprávněn poskytovat spotřebitelské úvěry, a žalovanou, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále též jen„ smlouva“). Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne 29. 11. 2018. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 38 000 Kč (dále též jen„ úvěr“). K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 29. 11. 2018. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 166,95 % p. a. splácet v 24 měsíčních splátkách ve výši 3 769 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem prosinec 2018, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalobci uhrazena pouze částka ve výši 30 652 Kč a to v 8 měsíčních splátkách po 3 769 Kč a deváté splátce ve výši 500 Kč ze dne 18. 9. 2019. Před níže popsaným zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalované vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 600 Kč. Konkrétně žalobce takto uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobci vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 5, 9., a 10., u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 600 Kč. Žalobce dále uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 998 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 9 a 10., u kterých se žalovaná ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2 x 499 Kč. V důsledku tohoto prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 9 splatné dne 20. 8. 2019. K datu 24. 10. 2019 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 39 752,41 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobci k dnešnímu dni dluží následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 39 752,41 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 32 266,43 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 7 485,98 Kč) s příslušenstvím; b) smluvní pokuty dle bodu 6.1.sml, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 1 598 Kč s příslušenstvím; c) smluvní pokuta dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 39 752,41 Kč za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem 26. 10. 2019 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 14 429,25 Kč; d) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 102,32 % z částky 32 266,43 Kč od 26. 10. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 108 547 Kč. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 102,32 % p.a, která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Žalovaná tyto částky žalobci neuhradila ani na základě předžalobní výzvy, kterou jí žalobce v této věci zaslal. Žalobce byl z tohoto důvodu nucen podat tuto žalobu, kde se domáhá zaplacení shora uvedených částek.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání konanému dne 25. 2. 2021 se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán.

3. Podáním ze dne 8. 1. 2021 vzal žalobce žalobu částečně zpět ve výši úroku 67,32 % p. a. z částky 32 266,43 Kč od 26. 10. 2019 do zaplacení a částky ve výši 4 925,29 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 26. 10. 2019 do zaplacení a ohledně částky ve výši 1 787,01 Kč na smluvní pokutě. Podle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud proto výrokem I. zastavil řízení ve výši specifikované ve výroku I. rozsudku shora.

4. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění.

5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru [číslo] podepsané žalovanou dne 29. 11. 2018 ve spojení s prohlášením klientů – informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru, úplným výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu – registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, soud zjistil, že žalobce se žalovanou se dohodli na tom, že žalobce poskytne žalované úvěr ve výši 38 000 Kč, celková částka k zaplacení měla činit 90 456 Kč, ujednáno bylo 24 splátek s výší splátek 3 769 Kč měsíčně, splatných vždy ke každému 20. dni příslušného kalendářního měsíce, a dále výše zápůjční úrokové sazby 166,95 %. V čl. 6 byla pro případ prodlení se zaplacením kterékoliv splátky delší než 30 dnů sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku po splatnosti. Dle bodu 6.2 byla pro případ prodlení s úhradou splátky v délce 15 dní sjednáno právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku. Pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky delšího než 65 dnů bylo v čl. 6 sjednáno, že automaticky dojde ke zesplatnění dosud nesplatné závazky. Účastníci si ujednali v čl. 6 smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení ode dne následujícího po dni zesplatnění. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2 smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady.

6. Součástí Oznámení žalobce o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne 30. 11. 2018 ve spojení s dodejkou ze dne 3. 12. 2018, ve kterém žalobce informoval o akceptaci návrhu žalované na uzavření Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 29. 11. 2018, je splátkový kalendář.

7. Soud měl k dispozici rovněž Předsmluvní formulář ze dne 29. 11. 2018, Formulář hodnocení klienta (mj. příjem žalované 12 400 Kč měsíčně), oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory (7 600 Kč měsíčně), výpis z účtu č. [bankovní účet], Ověření v registru [příjmení], Ověření v registru NRKI, přičemž z těchto listin vyplývá, že žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 9 zák. č. 145/2010 Sb. v platném znění.

8. K výši obvyklého úroku z úvěru soud provedl důkaz Odborným vyjádřením ze dne 25. 10. 2018 Mgr. [jméno] [příjmení], Ph. D., [příjmení]. Soud měl k dispozici stejně tak i Vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek.

9. Z Dokladu o vyplacení úvěru tj. z otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu žalobce prokazující vyplacení úvěru vyplývá, že žalobce poukázal žalované částku 38 000 Kč dne 29. 11. 2018 na její účet č. [bankovní účet].

10. Z Karty klienta žalované je mj. patrné, že žalovaná uhradila celkem částku 30 652 Kč.

11. Z oznámení ze dne 24. 10. 2019 bylo zjištěno, že žalobce ke dni 24. 10. 2019 zesplatnil všechny závazky vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] vyzval žalovanou k uhrazení částky 41 350 Kč.

12. Soud zjistil, že žalovanému byla zaslána Výzva k zaplacení dlužné splátky s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru ze dne 21. 10. 2019 a 20. 9. 2019.

13. Podle předžalobní výzvy ze dne 6. 5. 2020, zasílané žalované dne 11. 5. 2020 dle podacího archu, byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 41 350 Kč s příslušenstvím odpovídajícím žalobnímu nároku popsanému v odstavci č. 1 odůvodnění shora, a to do 15 dnů ode dne doručení této výzvy.

14. Soud z provedeného dokazování dovodil následující skutkový stav. Žalobce se žalovanou se dohodli na tom, že žalobce poskytne žalovanému částku 38 000 Kč s celkovým počtem splátek 24 a výší splátky 3 769 Kč měsíčně na základě smlouvy o úvěru [číslo] podepsané žalovanou dne 29. 11. 2018, přičemž byla sjednána pro případ prodlení se zaplacením kterékoliv splátky delší než 30 dnů náhrada účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč, dále smluvní pokuta ve výši 499 Kč pro případ prodlení se zaplacením kterékoliv splátky delší než 15 dnů a smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, zesplatnění nastane v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky delší než 65 dnů (viz odstavec č. 4 odůvodnění shora), a to poté, co zjišťoval žalobce úvěruschopnost žalované. Žalobce poukázal žalované částku 38 000 Kč na její účet. Žalovaná následně uhradila na splátkách částku v celkové výši 30 652 Kč, když po uplynutí 65 dnů po splatnosti 9. splátky, k níž došlo dne 20. 8. 2019, automaticky nastalo zesplatnění úvěru dne 24. 10. 2019.

15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

17. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 580 odst. 2 o. z. je neplatné právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.

18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

20. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště, nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

21. Soud má za prokázané, že žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., podle níž se dohodli na výši úvěru 38 000 Kč, jenž byl žalované poukázán dne 29. 11. 2018, který měla žalovaná zaplatit v celkem 24 splátkách. Žalovaná uhradila pouze 30 652 Kč, a protože došlo k prodlení žalovaného se zaplacením 9. splátky, nastalo zesplatnění úvěru včetně úroků a smluvních pokut ke dni 24. 10. 2019. Úvěr dle uzavřené smlouvy o úvěru se splácí splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. Tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři. Soud považuje sjednanou smlouvu o revolvingovém úvěru za platnou, neboť předmětné úroky byly sjednány jasným a srozumitelným způsobem v části A) smlouvy tak, že činí 166,95 % ročně a nejde tak o zakázané ujednání ve smyslu § 1813 o. z., k němuž se podle § 1815 o. z. nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolal. Přesto předmětné ujednání nemůže požívat právní ochrany, a to pro rozpor s dobrými mravy, podle něhož přezkum přiměřenosti vymezení předmětu plnění a ceny je omezen (§ 1813), přezkum souladu takových ujednání s dobrými mravy nikoliv. Ustanovení § 580 odst. 1 o. z. plní dobré mravy funkci krajního korektivu platnosti právních jednání, přičemž následkem rozporu s dobrými mravy je podle § 580 odst. 1 o. z. neplatnost právního jednání, ve spojení s ustanovením § 588 o. z. je třeba dospět k závěru, že se jedná o neplatnost absolutní, k níž je třeba přihlížet z úřední povinnosti. (viz též rozhodnutí z 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/2018). Co se týče sjednaného úroku ve výši 166,95 % ročně za poskytnutí úvěru, soud s ohledem na skutečnosti obecně známé a veřejně dostupné, a to statistické údaje shromažďované Českou národní bankou v databázi [příjmení], z nichž vyplývá, že obvyklá úroková míra u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření smlouvy o úvěru přibližně 9 %, dovodil, že sjednaná výše úroku 166,95 % mnohonásobně převyšuje obvyklou úrokovou sazbu poskytovanou bankami. Takové ujednání o výši úrokové sazby soud považuje v případě spotřebitelského úvěru za nepřiměřené. Soud poukazuje na rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 a sp. zn. 33 Cdo 236/2005, a na rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 22 Co 330/2018-121 ze dne 12. 7. 2018. Argumentaci žalobce smluvní volností stran ve smyslu § 1725 o. z., § 3 odst. 2 písm. d) o. z. a povinností dodržovat smluvní ujednání dle § 4 odst. 1 o. z., odkazem na ustanovení § 574 o. z., stejně jako nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. IV. ÚS 1783/11 a ustanovením § 1813 o. z. a rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, sp. zn. 46 Icm 2408/2017, 16 VSOL 656/2018 ze dne 4. 10. 2018 a na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 4. 2018 sp. zn. 8 Co 36/2018 neshledal soud přiléhavou. Pokud jde o odůvodnění nároku na úroky z úvěru žalobce ustanovením § 577 o. z. a § 2395 o. z., podle něhož„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“, a rovněž na § 1802 o. z., podle kterého„ Mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.“, má soud za to, že žalovaná úrok za poskytnutí úvěru platit musí. S ohledem na shora uvedené soud posoudil ujednání o smluvním úroku jako natolik nepřiměřené, že odporuje dobrým mravům ve smyslu § 580 o. z. a § 588 o. z., a proto dovodil, že je absolutně neplatné. Není možné použít ustanovení § 577 o. z., neboť soud dospěl k závěru, že ujednání úroku ve výši 166,95 % ročně je pro rozpor s dobrými mravy nepřiměřené a tzn. absolutně neplatné dle § 588 o. z. Protože však úvěr je koncipován jako závazek, jehož základním pojmovým znakem je úrok, soud vyšel z výše obvyklého úroku 8,29 % ročně dle databáze ARAD a dospěl dle kalkulačky na internetových stránkách [webová adresa] k výši nové jistiny 41 459 Kč viz následující tabulka: Výše pravidelné splátky:;
Kč;
Úroková míra:;
%; Počet splátek:;
; Výše úvěru:;
Kč; Celkem zaplaceno:;
Kč; Celkem zaplaceno na úrocích:;
Kč; <b>Splátkový kalendář:</b> [příjmení]; Splátka v roce v pořadí č.; Počáteční stav; Úrok; Úmor; Konečný stav 1; 1; [číslo]; 285; [číslo]; [číslo] 1; 2; [číslo]; 259; [číslo]; [číslo] 1; 3; [číslo]; 233; [číslo]; [číslo] 1; 4; [číslo]; 206; [číslo]; [číslo] 1; 5; [číslo]; 179; [číslo]; [číslo] 1; 6; [číslo]; 152; [číslo]; [číslo] 1; 7; [číslo]; 125; [číslo]; [číslo] 1; 8; [číslo]; 98; [číslo]; [číslo] 1; 9; [číslo]; 70; [číslo]; [číslo] 1; 10; [číslo]; 43; [číslo]; 1960 1; 11; 1960; 15; 1960; 0 22. Z uvedeného vyplývá, že nová jistina činí 41 459 Kč a zaplacená částka, kterou bylo třeba odečíst, činí 31 152 Kč (8 x 3 769 Kč + 500 Kč). Důvodnou je tak částka 10 307 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 10 % p. a. od 26. 10. 2019 do zaplacení z částky 10 307 Kč, proto jí soud vyhověl podle § 2395 a násl. o. z., když o úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. (výrok II. rozsudku shora).

23. Nedůvodným soud shledal nárok žalobce na zaplacení částky 26 117,71 Kč tj. 41 350 Kč po odečtení zpět vzaté částky 4 925,29 Kč a důvodné částky 10 307 Kč Smluvní pokutu neshledal soud důvodným nárokem, a proto ve zbytku nároku žalobce včetně této smluvní pokuty ve výši 12 642 Kč soud žalobu zamítl jako nedůvodnou ve smyslu odůvodnění shora, jak je zřejmé z výroku III. rozsudku shora.

24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o.s.ř., neboť žalovaná měla ve věci částečný úspěch v rozsahu 62 % a žalobce v rozsahu 38 % a žalovaná by tak měla právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 24 %. [příjmení] náklady jí ovšem nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV. rozsudku shora).