12 C 383/2020

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr Danielou Špeldovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 37 431 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje ohledně nároku žalobce proti žalované na zaplacení úroku ve výši 23,37 % p. a. z částky 27 820,59 Kč od 20. 5. 2020 do zaplacení, částky 1 607,53 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 1 607,53 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení a částky 70,93 Kč na smluvní pokutě.

II. Žaloba žalobce proti žalované se zamítá ohledně nároku na zaplacení částky 34 423,47 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. od 1. 11. 2020 do zaplacení z částky 34 423,47 Kč, dále částky 1 330,03 Kč a úroku ve výši 35 % p. a. z částky 27 820,59 Kč od 20. 5. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 20. 5. 2020 dosáhne částky 118 944 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se po žalované domáhal žalobou doplněnou dne 16. 2. 2021 zaplacení dlužné částky s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Mezi žalobcem, jako věřitelem, který byl a je oprávněn poskytovat spotřebitelské úvěry, a žalovanou, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále též jen„ smlouva“). Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne 30. 1. 2018. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 32 000 Kč (dále též jen„ úvěr“). K vyplacení úvěru žalované došlo dne 31. 1. 2018. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 76,81 % p. a. splácet v 60 měsíčních splátkách ve výši 1 652 Kč splatných vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březen 2018, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalobci uhrazena pouze částka ve výši 39 648 Kč a to v 24 měsíčních splátkách po 1 652 Kč. Před níže popsaným zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalované vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 1 996 Kč. Konkrétně žalobce takto uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek č. 9, 10., 11., 25., u kterých se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, tedy nákladů vzniklých v souvislosti s prodlení žalovaného dle bodu 6. 2 smlouvy ve výši 2 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobci vzniklo právo na zaplacení těchto nákladů u splátek č. 7, 8., 9., 10., 11., 12., 22., 23., 24., 25. a 26, u kterých se žalovaná ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy nákladů v celkové výši 11 x 200 Kč. V důsledku tohoto prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 25 splatné dne 14. 3. 2020. K datu 18. 5. 2020 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 31 835,53 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobci k dnešnímu dni dluží následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 31 835,53 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 27 820,59 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 4 015,04 Kč) s příslušenstvím; b) smluvní pokuty dle bodu [webová adresa], tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 1 996 Kč s příslušenstvím; c) náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2 smlouvy ve výši 2 200 Kč; d) smluvní pokuta dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 31 835,53 Kč za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem 1. 11. 2020 do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 1 400,96 Kč; d) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru z částky 27 820,59 Kč od 20. 5. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 118 944 Kč. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 58,37 % p.a. Žalovaná tyto částky žalobci neuhradila ani na základě předžalobní výzvy, kterou jí žalobce v této věci zaslal. Žalobce byl z tohoto důvodu nucen podat tuto žalobu, kde se domáhá zaplacení shora uvedených částek.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že tuto neuznává s ohledem na nemravnou výši úroků.

3. Podáním ze dne 16. 2. 2021 vzal žalobce žalobu částečně zpět ve výši úroku 23,37 % p. a. z částky 27 820,59 Kč od 20. 5. 2020 do zaplacení, částky 1 607,53 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 1 607,53 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení a částky 70,93 Kč na smluvní pokutě. Podle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud proto výrokem I. zastavil řízení ve výši specifikované ve výroku I. rozsudku shora.

4. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění.

5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru [číslo] podepsané žalovanou dne 30. 1. 2018 ve spojení s oznámením o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru ze dne 1. 2. 2018, s prohlášením klientů – informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru, úplným výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu – registr nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, občanského průkazu žalované, příkazu k provedení inkasa ze dne 13. 2. 2018, soud zjistil, že žalobce se žalovanou se dohodli na tom, že žalobce poskytne žalované úvěr ve výši 32 000 Kč, celková částka k zaplacení měla činit 99 120 Kč, ujednáno bylo 60 splátek s výší splátek 1 652 Kč měsíčně, splatných vždy ke každému 14. dni příslušného kalendářního měsíce, a dále výše zápůjční úrokové sazby 76,81 %. V čl. 6 byla pro případ prodlení se zaplacením kterékoliv splátky delší než 30 dnů sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku po splatnosti. Dle bodu 6.2 byla pro případ prodlení s úhradou splátky v délce 15 dní sjednáno právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku. Pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky delšího než 65 dnů bylo v čl. 6 sjednáno, že automaticky dojde ke zesplatnění dosud nesplatné závazky. Účastníci si ujednali v čl. 6 smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení ode dne následujícího po dni zesplatnění. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2 smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Součástí Oznámení žalobce o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne 1. 2. 2018 ve spojení s dodejkou ze dne 2. 2. 2018, ve kterém žalobce informoval o akceptaci návrhu žalované na uzavření Smlouvy o úvěru [číslo] je splátkový kalendář.

6. Soud měl k dispozici rovněž Předsmluvní formulář ze dne 30. 1. 2018, Formulář hodnocení klienta (mj. příjem žalované 10 125 Kč měsíčně), potvrzení o provedené platbě – důchod starobní a vdovský, Ověření v registru SOLUS, Ověření v registru NRKI, přičemž z těchto listin vyplývá, že žalobce zkoumal úvěruschopnost žalované ve smyslu § 9 zák. č. 145/2010 Sb. v platném znění.

7. K výši obvyklého úroku z úvěru soud provedl důkaz Odborným vyjádřením ze dne 25. 10. 2018 [titul]. [jméno] [příjmení], [titul], [příjmení]. Soud měl k dispozici stejně tak i Vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek, vyřízení žádosti od [právnická osoba] ze dne 21. 12. 2018, sdělení k žádosti o součinnost od [právnická osoba] ze dne 19. 9. 2018 a [právnická osoba] ze dne 28. 8. 2018 8. Z Dokladu o vyplacení úvěru tj. z otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu žalobce prokazující vyplacení úvěru vyplývá, že žalobce poukázal žalované částku 32 000 Kč dne 31. 1. 2018 na její účet č. [bankovní účet] a [bankovní účet] [bankovní účet].

9. Z Karty klienta žalované je mj. patrné, že žalovaná uhradila celkem částku 39 648 Kč.

10. Z oznámení ze dne 18. 5. 2020 bylo zjištěno, že žalobce ke dni 18. 5. 2020 zesplatnil všechny závazky vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] vyzval žalovanou k uhrazení částky 36 031 Kč.

11. Soud zjistil, že žalované byla zaslána Výzva k zaplacení dlužné splátky s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru ze dne 17. 1. 2018, 14. 1. 20218, 14. 2. 2019, 18. 3. 2019 a 14. 4. 2020.

12. Podle předžalobní výzvy ze dne 25. 11. 2020, zasílané žalované dne 26. 11. 2020 dle podacího archu, byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 36 031 Kč s příslušenstvím odpovídajícím žalobnímu nároku popsanému v odstavci č. 1 odůvodnění shora, a to do 15 dnů ode dne doručení této výzvy.

13. Soud z provedeného dokazování dovodil následující skutkový stav. Žalobce se žalovanou se dohodli na tom, že žalobce poskytne žalované částku 32 000 Kč s celkovým počtem splátek 60 a výší splátky 1 652 Kč měsíčně na základě smlouvy o úvěru [číslo] podepsané žalovanou dne 30. 1. 2018, přičemž byla sjednána pro případ prodlení se zaplacením kterékoliv splátky delší než 15 dnů náhrada účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč, dále smluvní pokuta ve výši 499 Kč pro případ prodlení se zaplacením kterékoliv splátky delší než 30 dnů a smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, zesplatnění nastane v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky delší než 65 dnů (viz odstavec č. 4 odůvodnění shora), a to poté, co zjišťoval žalobce úvěruschopnost žalované. Žalobce poukázal žalované částku 32 000 Kč na bankovní účty. Žalovaná následně uhradila na splátkách částku v celkové výši 39 648 Kč, když po uplynutí 65 dnů po splatnosti 25. splátky, k níž došlo dne 14. 3. 2020, automaticky nastalo zesplatnění úvěru dne 18. 5. 2020.

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 580 odst. 2 o. z. je neplatné právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.

17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

19. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště, nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

20. Soud má za prokázané, že žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., podle níž se dohodli na výši úvěru 32 000 Kč, jenž byl žalované poukázán dne 31. 1. 2020, který měla žalovaná zaplatit v celkem 60 splátkách. Žalovaná uhradila pouze 39 648 Kč, a protože došlo k prodlení žalované se zaplacením 25. splátky, nastalo zesplatnění úvěru včetně úroků a smluvních pokut ke dni 18. 5. 2020. Úvěr dle uzavřené smlouvy o úvěru se splácí splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. Tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři. Soud považuje sjednanou smlouvu za platnou, neboť předmětné úroky byly sjednány jasným a srozumitelným způsobem v části A) smlouvy tak, že činí 76,81 % ročně a nejde tak o zakázané ujednání ve smyslu § 1813 o. z., k němuž se podle § 1815 o. z. nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolal. Přesto předmětné ujednání nemůže požívat právní ochrany, a to pro rozpor s dobrými mravy, podle něhož přezkum přiměřenosti vymezení předmětu plnění a ceny je omezen (§ 1813), přezkum souladu takových ujednání s dobrými mravy nikoliv. Ustanovení § 580 odst. 1 o. z. plní dobré mravy funkci krajního korektivu platnosti právních jednání, přičemž následkem rozporu s dobrými mravy je podle § 580 odst. 1 o. z. neplatnost právního jednání, ve spojení s ustanovením § 588 o. z. je třeba dospět k závěru, že se jedná o neplatnost absolutní, k níž je třeba přihlížet z úřední povinnosti. (viz též rozhodnutí z 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/2018). Co se týče sjednaného úroku ve výši 76,81 % ročně za poskytnutí úvěru, soud s ohledem na skutečnosti obecně známé a veřejně dostupné, a to statistické údaje shromažďované [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] v databázi [zkratka], z nichž vyplývá, že obvyklá úroková míra u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření smlouvy o úvěru přibližně 8,58 %, dovodil, že sjednaná výše úroku 76,81 % mnohonásobně převyšuje obvyklou úrokovou sazbu poskytovanou bankami. Takové ujednání o výši úrokové sazby soud považuje v případě spotřebitelského úvěru za nepřiměřené. Soud poukazuje na rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 a sp. zn. 33 Cdo 236/2005, a na rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 22 Co 330/2018-121 ze dne 12. 7. 2018. Argumentaci žalobce smluvní volností stran ve smyslu § 1725 o. z., § 3 odst. 2 písm. d) o. z. a povinností dodržovat smluvní ujednání dle § 4 odst. 1 o. z., odkazem na ustanovení § 574 o. z., stejně jako nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 23. 4. 2013, sp. zn. IV. ÚS 1783/11 a ustanovením § 1813 o. z. a rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, sp. zn. 46 Icm 2408/2017, 16 VSOL 656/2018 ze dne 4. 10. 2018 a na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 4. 2018 sp. zn. 8 Co 36/2018 neshledal soud přiléhavou. Pokud jde o odůvodnění nároku na úroky z úvěru žalobce ustanovením § 577 o. z. a § 2395 o. z., podle něhož„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“, a rovněž na § 1802 o. z., podle kterého„ Mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.“, má soud za to, že žalovaná úrok za poskytnutí úvěru platit musí. S ohledem na shora uvedené soud posoudil ujednání o smluvním úroku jako natolik nepřiměřené, že odporuje dobrým mravům ve smyslu § 580 o. z. a § 588 o. z., a proto dovodil, že je absolutně neplatné. Není možné použít ustanovení § 577 o. z., neboť soud dospěl k závěru, že ujednání úroku ve výši 76,81 % ročně je pro rozpor s dobrými mravy nepřiměřené a tzn. absolutně neplatné dle § 588 o. z. Protože však úvěr je koncipován jako závazek, jehož základním pojmovým znakem je úrok, soud vyšel z výše obvyklého úroku 8,58 % ročně dle databáze [zkratka] a dospěl dle kalkulačky na internetových stránkách [webová adresa] k výši nové jistiny 34 692 Kč viz následující tabulka: Výše pravidelné splátky:;
Kč; Úroková míra:;
%; Počet splátek:;
; Výše úvěru:;
Kč; Celkem zaplaceno:;
Kč; Celkem zaplaceno na úrocích:;
Kč; <b>Splátkový kalendář:</b> Rok; Splátka v roce v pořadí č.; Počáteční stav; Úrok; Úmor; Konečný stav 1; 1; 32000; 229; 1423; 30577 1; 2; 30577; 219; 1433; 29144 1; 3; 29144; 208; 1444; 27700 1; 4; 27700; 198; 1454; 26246 1; 5; 26246; 188; 1464; 24782 1; 6; 24782; 177; 1475; 23307 1; 7; 23307; 167; 1485; 21822 1; 8; 21822; 156; 1496; 20326 1; 9; 20326; 145; 1507; 18819 1; 10; 18819; 135; 1517; 17302 1; 11; 17302; 124; 1528; 15774 1; 12; 15774; 113; 1539; 14235 2; 1; 14235; 102; 1550; 12685 2; 2; 12685; 91; 1561; 11124 2; 3; 11124; 80; 1572; 9552 2; 4; 9552; 68; 1584; 7968 2; 5; 7968; 57; 1595; 6373 2; 6; 6373; 46; 1606; 4767 2; 7; 4767; 34; 1618; 3149 2; 8; [číslo]; 23; 1629; 1520 2; 9; 1520; 11; 1520; 0 21. Z uvedeného vyplývá, že nová jistina činí 34 692 Kč a zaplacená částka, kterou bylo třeba odečíst, činí 39 648 Kč (24 x 1 652 Kč). Soud proto shledal žalobu po částečném zastavení zcela nedůvodnou neboť je zřejmé, že po přepočtu splátkového kalendáře, žalovaná veškeré dlužné částky uhradila.

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o.s.ř., neboť žalobce zavinil částečné zastavení řízení a ve zbytku žaloby měla žalovaná úspěch. Žalovaná by tak měla právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady jí ovšem nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III. rozsudku shora).