Okresní soud v Písku · Rozsudek

12 C 393/2025

č. j. 12 C 393/2025-39

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-04-16 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPI:2026:12.C.393.2025.1

Citované zákony (12)

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Danielou Špeldovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 78 131,68 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 57 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 57 000 Kč od 18. 5. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba žalobce proti žalovanému o zaplacení částky 11 131,68 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 12 % ročně od 18. 5. 2025 do zaplacení z částky 11 131,68 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 8 297 Kč, a to do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhal proti žalovanému zaplacení celkem částky 78 131,68 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce žalobce“) a žalovaný dne 14. 10. 2024 uzavřeli smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaný následně využil možnosti navýšit úvěr a načerpal úvěr v cekové výši 57 000 Kč, který byl žalovanému vyplacen na jeho účet č. , č. účtu, dne 14. 10. 2024 pod variabilním symbolem , var. symbol, . Žalobce závěrem svého návrhu uvedl, že pokud by soud neměl jeho nárok za prokázaný, požaduje, aby byl jeho nárok posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení v části jistiny. Žalovaný ničeho neuhradil ani přes předžalobní upomínku ze strany žalobce.

2. Soud ve věci nařídil jednání na den 16. 4. 2026. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Žalobce se z jednání omluvil. Soud proto věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), Anonymizováno3. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, ze dne 14. 0. 2024 ve spojení s dodatkem č. 1 ke smlouvě o úvěru č. 755781001 ze dne 23. 12. 2024 a dodatkem č. 2 ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 15. 1. 2025 vyplývá, že smlouva o spotřebitelském úvěru a oba dodatky obsahují identifikaci smluvních stran, kterými jsou společnost , právnická osoba, a žalovaný, předmětem smlouvy je poskytnutí úvěru ve výši 40 000 Kč spolu s úrokovou sazbou ve výši 112 %. Dodatkem č. 1 byl navýšen úvěr na částku 43 000 Kč a dodatkem č. 2 na částku 57 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit dlužnou částku ve 12 měsíčních splátkách po 7 225,18 Kč. Jak smlouva, tak oba dodatky neobsahují podpisy smluvních stran. Místo podpisu žalovaného je uvedeno: „Klient: k uzavření smlouvy došlo způsobem výše specifikovaným.“4. Z výpisu z běžného účtu právního předchůdce žalobce se podává, že právní předchůdce žalobce odeslal na účet žalovaného č. , č. účtu, částky ve výši 40 000 Kč (dne 14. 10. 2024), 3 000 Kč (dne 23. 12. 2024) a 14 000 Kč (dne 15. 1. 2025).

5. Ze sdělení , právnická osoba, . soud zjistil, že majitelem a jediným disponentem účtu č. , č. účtu, je a byl žalovaný.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 ve spojení s dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 včetně příloh ke smlouvě a k dodatku a ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 6. 2025 je dána aktivní legitimace žalobce ve sporu.

7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 6. 2025 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne vyplývá, že žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 3 dnů.

8. Podle § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

9. Podle § 1725 o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah.

10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

12. Soud konstatuje, že provedl veškeré žalobcem předložené důkazy, avšak ze žádného z nich nevyplývá skutečnost, že mezi společností , právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru a její dva dodatky. Žalobcem předložená smlouva a její dodatky obsahují pouze identifikaci smluvních stran, kterými jsou společnost , právnická osoba, a žalovaný. Smlouva a dodatky neobsahují podpisy smluvních stran a namísto podpisu žalovaného je uvedeno, že k uzavření smlouvy a dodatků došlo způsobem výše specifikovaným. Ačkoli byl žalobce soudem vyzván, nenavrhl důkazy k prokázání tvrzení o platném uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a jejích dodatků, přičemž k ústnímu jednání soudu se nedostavil, čímž znemožnil soudu, aby mu bylo poskytnuto poučení podle § 118a o.s.ř., které soud poskytuje pouze při jednání (srov. Nejvyšší soud sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Soud proto uzavřel, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně tvrzení o platném uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a jejích dodatků, neboť nedoložil, že došlo k platnému kontraktačnímu procesu. Pro úplnost soud uvádí, že žalobce žádným způsobem neprokázal ani řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., což by ve smyslu aktuální judikatury způsobilo absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a jejích dodatků (srov. Nejvyšší soud sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18). Smlouva a její dodatky by byly neplatné i pro rozpor s dobrými mravy podle § 588 o. z. s ohledem na smluvní úrok ve výši 112 % ročně.

13. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 57 000 Kč, žalovaný ničeho neuhradil, čímž došlo k jeho bezdůvodnému obohacení ve výši 57 000 Kč. Soud proto podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 57 000 Kč. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a tento byl žalobci přiznán ode dne 18. 5. 2025 do zaplacení v zákonné výši. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvod pro její prodloužení (výrok I.).

14. S ohledem na neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a jejích dvou dodatků nevznikl žalovanému závazek zaplatit žalobci úvěr ani poplatky a smluvní úrok, a proto soud žalobu ve zbytku nároku včetně příslušenství zamítl (výrok II.).

15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. neboť žalobce měl ve věci úspěch v rozsahu 73 % a žalovaný v rozsahu 27 %. Soud po odečtení úspěchu žalovaného od úspěchu žalobce stanovil, že žalobci přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 46 %. Náklady řízení žalobce tvoří odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 4 260 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemný návrh, výzva k plnění) podle § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a zaplacený soudní poplatek ve výši 3 907 Kč. Celkem náklady řízení žalobce tak činí 18 037 Kč, z toho 46 % představuje částku 8 297 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok III.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.