3 C 106/2021

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Mörtlem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 102 923,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 308 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 34 308 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, s úrokem kapitalizovaným za období od 23. 7. 2020 do 15. 8. 2020 ve výši 185 Kč, s úrokem ve výši 8,45 % ročně z částky 33 376 Kč od 16. 8. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 228 600 Kč, a dále smluvní pokutu ve výši 7 708 Kč, to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 49 589 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 49 589 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku za období od 23. 7. 2020 do 15. 8. 2020 ve výši 3 734,92 Kč, úroku ve výši 10 % ročně z částky 35 249,65 Kč od 16. 8. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úroku dosáhne částky 228 600 Kč, úroku ve výši 1,55 % ročně z částky 33 376 Kč od 16. 8. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 228 600 Kč, a dále zaplacení smluvní pokuty ve výši 11 228,54 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 83 987 s příslušenstvím v podobě úroku a zákonného úroku z prodlení a dále zaplacení smluvní pokuty ve výši 18 936,54 Kč. Podle žalobních tvrzení byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), kterou žalovaný podepsal dne 10. 9. 2019, a na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 75 000 Kč. K vyplacení úvěru na účet žalovaného došlo dne 10. 9. 2019. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši efektivní úrokové sazby 138,16 % p.a. ve 30 měsíčních splátkách po 6 350 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjen 2019. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila schopnost žalovaného řádně splácet úvěr na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, z databází a z dalších zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, lustrace v databázích SOLUS a NRKI). Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek úvěru. Do okamžiku zesplatnění celého úvěru žalovaný z titulu smlouvy zaplatil celkem 44 450 Kč. Podle bodu 6.2 smlouvy vzniklo žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného se zaplacením splátky [číslo] o délce 15 dnů právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši 200 Kč. V souvislosti s prodlením žalovaného pak současně došlo podle bodu 6.3 smlouvy k automatickému zesplatnění celého úvěru ke dni 21. 7. 2020, kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátky [číslo] splatné dne 17. 5. 2020 o délce 65 dnů. Podle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, která činí v daném případě částku 83 787,75 Kč, jíž byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Z důvodu nezaplacení nové jistiny úvěru vzniklo žalobkyni podle bodu 6.5 smlouvy právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, v daném případě konkrétně od 1. 11. 2020 až do úplného zaplacení (v období od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020 žalobkyni právo na smluvní pokutu nevzniklo s ohledem na ust. § 9 zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID – 19). Podle bodu 2.2 smlouvy sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží i po zesplatnění úvěru až do data skutečného vrácení jistiny úvěru žalobkyni. Žalobkyně s ohledem na výše uvedené žalobou nárokuje zaplacení částky 83 987 Kč, která sestává z nové jistiny úvěru ve výši 83 787,75 Kč (t. j. původní nezaplacená jistina úvěru ve výši 68 625,65 Kč a úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru ve výši 15 162,10 Kč) a náhrady nákladů podle bodu 6.2 smlouvy ve výši 200 Kč, dále smluvní pokuty ve výši 18 936,54 Kč odpovídající smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky nové jistiny ve výši 83 787,75 Kč od 1. 11. 2020 do dne vyhotovení žaloby, t. j. do 14. 6. 2021. Kromě toho se žalobkyně domáhá zaplacení úroku ve výši 89,99 % ročně z částky 68 625,65 Kč (původní jistina úvěru) za období od 23. 7. 2020 do 15. 8. 2020, který byl kapitalizovaný částkou 3 919,92 Kč, a s přihlédnutím k ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, počínaje dnem 16. 8. 2020 (tj. 91. den prodlení žalovaného) zaplacení úroku ve výši 10 % ročně z částky 68 625,65 Kč (původní jistina úvěru) jdoucímu do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za období od 23. 7. 2020 dosáhne částky 228 600 Kč (odpovídající 120 % celkové částky, jak bylo limitováno bodem 2.2 smlouvy), a rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 83 987 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení. Dlužnou částku žalovaný nezaplatil ani poté, co mu byla zaslána žalobkyní předžalobní výzva.

2. Ve věci bylo soudem nařízeno jednání na den 11. 10. 2021. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení, ačkoli mu žaloba i předvolání k jednání byly doručeny do vlastních rukou již dne 13. 9. 2021. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

3. Provedeným dokazováním učinil soud níže uvedená skutková zjištění:

4. Úplným výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného ČNB ke dni 23. 5. 2018 je ověřeno oprávnění žalobkyně poskytovat nebankovní spotřebitelské úvěry s účinností od 11. 5. 2018.

5. Z Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru / Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 10. 9. 2019 ve spojení s Předsmluvním formulářem ze dne 10. 9. 2019 bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla na základě návrhu žalovaného ze dne 10. 9. 2019 následně téhož dne akceptovaného žalobkyní uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 75 000 Kč. Žalovaný se oproti tomu podle Části A) smlouvy zavázal zaplatit žalobkyni celkovou částku 190 500 Kč formou 30 měsíčních splátek po 6 350 Kč splatných vždy do 17. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Úroková sazba byla smlouvou sjednána ve výši 138,16 % p. a., a to jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Podle bodu 6.2 smlouvy vzniká žalobkyni v případě prodlení žalovaného právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč, a to u každé splátky, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Podle bodu 6.3 písm. b) smlouvy je pro případ prodlení s úhradou kterékoli splátky úvěru o délce 65 dnů sjednáno automatické zesplatnění úvěru, přičemž podle bodu 6.4 smlouvy se dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené přirostlé úroky stávají v okamžiku zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru, která je splatnou v den zesplatnění úvěru. Podle bodu 6.5 smlouvy v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění úvěru vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to až do jejího úplného zaplacení.

6. Podle Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru [číslo] ze dne 11. 9. 2019 (obsahujícího současně jako přílohu Splátkový kalendář ke Smlouvě o úvěru [číslo]) a připojené dodejky je soudem zjištěno, že dne 19. 9. 2019 byla žalovanému doručena akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru [číslo] žalobkyní.

7. Z Dokladu o vyplacení úvěru ze dne 10. 9. 2019 – výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], soud zjistil, že žalovanému byla sjednaná úvěrová částka ve výši 75 000 Kč vyplacena bezhotovostním převodem na účet č. [bankovní účet], který byl žalovaným určen v návrhu smlouvy.

8. Z listiny označené jako Hodnocení klienta ke smlouvě [číslo] ze dne 10. 9. 2019 je zjištěno, že při poskytnutí úvěru bylo ze strany žalobkyně kalkulováno s čistým měsíčním příjmem žalovaného ze zaměstnání ve výši 18 500 Kč a s jeho měsíčními výdaji v deklarované výši 4 810 Kč. Žalobkyně v souvislosti s ověřováním úvěruschopnosti žalovaného dále soudu předložila Pracovní smlouvu ze dne 2. 1. 2018 včetně dodatku ze dne 17. 4. 2018, výplatní pásky žalovaného za období 6-7/ 2019, potvrzení mobilního bankovnictví o výši mzdy vyplacené žalovanému v měsících 7-8/ 2019, prohlášení žalovaného ze dne 10. 9. 2019 a lustrace osoby žalovaného realizované v registrech [příjmení] a NRKI.

9. Z listiny označené jako Karta klienta ke dni 14. 6. 2021 je zjištěno, že žalovaný uhradil z titulu smlouvy celkovou částku 44 450 Kč (tj. celkem 7 měsíčních splátek úvěru, splátka č. 5 zaplacena žalovaným s prodlením 30 dnů, poslední splátka uhrazena dne 17. 4. 2020).

10. Podle Výzvy k zaplacení ze dne 17. 6. 2020 byl žalovaný ze strany žalobkyně vyzván k zaplacení dlužných splátek úvěru č. 8 a 9, přičemž byl současně upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru. Obdobně pak byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužných splátek úvěru č. 8 – 10 další výzvou žalobkyně ze dne 20. 7. 2020.

11. Z listiny označené jako Oznámení ze dne 21. 7. 2020 je zjištěno, že žalobkyně avizovala žalovanému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy [číslo] když je současně vyzvala k zaplacení dlužné původní jistiny úvěru ve výši 68 625,65 Kč, úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 15 162,10 Kč a náhrady nákladů ve výši 200 Kč, tj. celkové částky 83 897 Kč, nejpozději do 10 dnů ode dne odeslání oznámení.

12. Podle předžalobní výzvy ze dne 26. 5. 2021 ve spojení s podacím archem České pošty, s. p., z téhož dne byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužné částky 83 897 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou, přičemž současně byl upozorněn na uplatnění nároku žalobkyní soudní cestou, nedojde-li k úhradě dluhu.

13. Podle výpisu Databáze časových řad [příjmení] zpracovaných Českou národní bankou činila úroková sazba úvěrů pro domácnosti určených na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let, které poskytly banky v měsíci září 2019, průměrně 8,45 % ročně.

14. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela na základě akceptovaného návrhu ze dne 10. 9. 2019 se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě níž žalovanému poskytla bezhotovostním převodem z téhož dne úvěr ve výši 75 000 Kč. Žalovaný se smluvně zavázal v souvislosti s poskytnutím úvěru zaplatit žalobkyni celkovou částku 190 500 Kč ve formě 30 měsíčních splátek po 6 350 Kč splatných vždy do 17. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjen 2019. Úroková sazba úvěru byla smlouvou sjednána ve výši 138,16% ročně. Z titulu smlouvy žalovaný zaplatil žalobkyni postupně celkem částku 44 450 Kč, poslední ze splátek byla zaplacena dne 17. 4. 2020. Pro případ prodlení žalovaného s každou splátkou úvěru o délce 15 dnů bylo bodem 6.2 smlouvy sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč. Pro případ prodlení s úhradou kterékoli splátky úvěru o délce 65 dnů pak bylo bodem 6.3 písm. b) sjednáno automatické zesplatnění úvěru, přičemž podle bodu 6.4 smlouvy se v takovém případě dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené přirostlé úroky stávají v okamžiku zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru splatnou v den zesplatnění úvěru. Podle bodu 6.5 smlouvy bylo pro případ nezaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění úvěru sjednáno právo žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení. Žalobkyně po opakovaných výzvách k zaplacení avizovala Oznámením ze dne 21. 7. 2020 žalovanému informaci o zesplatnění úvěru, k němuž došlo v souvislosti s prodlením žalovaného o délce 65 dnů s úhradou splátky č. 8 splatné dne 17. 5. 2020. Žalovaný následně žalobkyni již z titulu smlouvy nezaplatil ničeho, a to ani přes předžalobní výzvu odeslanou mu dne 26. 5. 2021.

15. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný je občanem [anonymizována dvě slova], musel se soud nutně zabývat otázkou mezinárodní příslušnosti soudu a dále otázkou rozhodného práva. Mezinárodní příslušnost obecných soudů České republiky je v dané věci určena Článkem 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť aktuální bydliště žalovaného se nachází v České republice. Rozhodným hmotným právem, podle něhož se řídí vztahy mezi účastníky řízení, je pak podle Článku 4 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, právo české.

16. Závazkový právní vztah vzniklý mezi účastníky řízení se v důsledku výše uvedeného řídí zejména zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště, nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

17. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

18. Podle § 9 zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID – 19, nevzniká od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. října 2020 úvěrujícímu právo na platby sjednané nebo stanovené pro případ prodlení úvěrovaného s plněním peněžitých dluhů vyplývajících ze smlouvy o úvěru; to neplatí pro prodlení úvěrovaného, který je právnickou osobou.

19. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nároku uplatněnému žalobkyní vůči žalovanému z titulu uzavřené úvěrové smlouvy je možno vyhovět pouze částečně. Soud nemá pochybností ohledně skutečnosti, že k uzavření smlouvy došlo okamžikem přijetí návrhu na uzavření smlouvy ze dne 10. 9. 2019 žalobkyní (akceptace návrhu žalobkyní ze dne 10. 9. 2019 byla dle připojené dodejky doručena do sféry žalovaného dne 19. 9. 2019), rovněž na základě předložených listin nemá pochybností o tom, že žalobkyně v souvislosti s uzavřením smlouvy odborně posoudila schopnost žalovaného splácet poskytovaný úvěr. Soud však i bez návrhu musel přihlédnout v souladu s výše citovaným ustanovením § 588 o. z. k neplatnosti části smlouvy týkající se sjednané úrokové sazby z úvěru ve výši 138,16 % ročně (viz Část A smlouvy). Podle názoru soudu se jedná o smluvní ujednání, na které je s ohledem na výši sjednané úrokové sazby nutno nahlížet z úřední povinnosti jako na absolutně neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. V dané souvislosti je třeba vycházet z definice nepřípustné úrokové sazby jako sazby podstatně přesahující úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, a dále ze zjištění učiněného soudem z veřejně dostupné databáze statistických údajů shromážděných Českou národní bankou„ [příjmení]“, podle níž činila obvyklá úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami za období měsíce září 2019, kdy byla smlouva mezi účastníky uzavřena, průměrně 8,45 % ročně (úvěry domácnostem na spotřebu, fixace sazby 1-5 let), z čehož jednoznačně vyplývá, že v daném případě sjednaná výše úroku mnohonásobně převyšuje průměrnou obvyklou úrokovou sazbu poskytovanou bankovními institucemi v rozhodném období. Není akceptovatelné, aby žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 75 000 Kč na dobu 30 měsíců a celková úvěrová zátěž žalovaného za dané období činila 195 000 Kč. Takové smluvní ujednání nemůže požívat právní ochrany a je nezbytné na něj nahlížet jako na absolutně neplatné. Současně je však třeba uvést, že ač soud posoudil dané smluvní ujednání o výši úroku za absolutně neplatné, nezpůsobuje tento závěr neplatnost úvěrové smlouvy jako celku, neboť ujednání o úrocích lze ve smyslu § 576 o. z. oddělit od zbývající části smlouvy, a to z důvodu, že u smlouvy o úvěru je povinnost platit úroky explicitně vyjádřena v zákoně, konkrétně ust. § 2395 o. z. Vzhledem k uvedenému tak je namístě přiznat žalobkyni s přihlédnutím k obsahu ust. § 577 o. z. a § 1802 o. z. nárok na zaplacení úroků z úvěru ve výši odpovídající obvyklým úrokům požadovaným za úvěry, které poskytovaly banky v době uzavření smlouvy, tj. v daném případě dle výše citované statistické databáze právě ve výši 8,45 % ročně.

20. Pokud soud vychází z platných ujednání úvěrové smlouvy týkajících se výše poskytnuté úvěrové částky 75 000 Kč i sjednané výše jednotlivých splátek úvěru v měsíční výši 6 350 Kč, jejich splatnosti vždy k 17. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem říjen 2019 a současně zohlední zjištěnou obvyklou úrokovou sazbu ve výši 8,45 % ročně, musí dojít ke změně obsahu splátkového kalendáře co se týká celkového počtu splátek úvěru, a to konkrétně dle níže uvedené tabulky umoření úvěru: Výše pravidelné splátky:;
Kč; Úroková sazba:;
%; Počet splátek:;
; Výše úvěru:;
Kč; Celkem zaplaceno:;
Kč; Celkem zaplaceno na úrocích:;
Kč; Splátka v roce v pořadí č.; Počáteční stav; Úrok; Úmor; Konečný stav 1; 75000; 528; 5822; 69178 2; 69178; 487; 5863; 63315 3; 63315; 446; 5904; 57411 4; 57411; 404; 5946; 51465 5; 51465; 362; 5988; 45478 6; 45478; 320; 6030; 39448 7; 39448; 278; 6072; 33376 8; 33376; 235; 6115; 27261 9; 27261; 192; 6158; 21103 10; 21103; 149; 6201; 14901 11; 14901; 105; 6245; 8656 12; 8656; 61; 6289; 2367 13; 2367; 17; 2367; 0 21. Z připojené tabulky umoření úvěru včetně úroků vyplývá, že upravený počet měsíčních splátek úvěru činí celkem 13. Pokud žalovaný zaplatil žalobkyni celkem 7 splátek úvěru po 6 350 Kč, činil zůstatek dlužné jistiny podle nově upravené tabulky 33 376 Kč. Jestliže se následně žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátky č. 8 splatné dne 17. 5. 2020, je zřejmé, že v souladu s bodem 6.3 písm. b) smlouvy došlo uplynutím 65 dnů prodlení k automatickému zesplatnění úvěru ke dni 21. 7. 2020. Ke dni zesplatnění úvěru činila nová jistina úvěru jistiny (dle terminologie smlouvy) celkem 34 108 Kč (z toho původní dlužná jistina činí 33 376 Kč a úroky přirostlé do zesplatnění - v modifikované výši 8,45 % ročně jdoucí z částky 33 376 Kč od 18. 4. 2020 do 21. 7. 2020 – činí 732 Kč). Vzhledem k uvedenému soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky 34 308 Kč, která sestává z nové a z náhrady nákladů ve smyslu bodu 6.2 smlouvy ve výši 200 Kč. Dále soud žalobkyni přiznal nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně (sazba nárokovaná žalobkyní byla nižší než sazba zákonného úroku k okamžiku prodlení žalovaného v první polovině kalendářního roku 2020) z částky 34 308 Kč (nová jistina, náhrada nákladů dle bodu 6.2 smlouvy), a to od žalobkyní požadovaného dne 1. 11. 2020 (žalobkyní správně zohledněna aplikace ust. § 9 zákona č. 177/2020 Sb.) do zaplacení. Vedle toho soud přiznal žalobkyni i nárok na úroky z úvěru ve výši 8,45 % ročně z částky 33 376 Kč (dlužná jistina úvěru bez úroků přirostlých do zesplatnění) od 23. 7. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 228 600 Kč, které byly částečně kapitalizovány ke dni 15. 8. 2020 částkou 185 Kč, a rovněž smluvní pokutu ve smyslu bodu 6.5 smlouvy ve výši 7 708 Kč, která odpovídá požadované sazbě 0,1 % denně z částky nové jistiny 34 108 Kč za žalobkyní požadované období od 1. 11. 2020 do dne vyhotovení žaloby (14. 6. 2021). V souvislosti s výší smluvních úroků po 15. 8. 2020 je třeba poznamenat, že soud neaplikoval ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť soudem modifikovaná úroková sazba 8,45 % ročně je nižší než úroková sazba stanovená citovaným zákonem. Žalobě bylo v daném rozsahu vyhověno podle ustanovení § 2395 o. z., v případě náhrady nákladů ve smyslu bodu 6.2 smlouvy podle ustanovení §2048 o. z. a v případě zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud nezjistil žádné důvody pro prodloužení této lhůty.

22. Co do zbývající části žalobkyní uplatněného nároku pak soud žalobu z důvodů prezentovaných shora jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

23. Nad rámec uvedeného je třeba uvést, že soud neprovedl důkaz navržený žalobkyní spočívající ve vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne 25. 10. 2018, neboť provedení tohoto důkazu považoval s ohledem na učiněná zjištění za nadbytečné. Pokud se týká vyjádření znalce k problematice nominální a efektivní úrokové sazby, resp. k problematice jejich přepočtu, je toto posouzení zcela nepodstatné za situace, kdy soud považuje jak efektivní, tak nominální úrokovou sazbu za nemravnou.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů právo. Převážně úspěšným v řízení byl v daném případě žalovaný, kterému však žádné náklady z důvodu jeho procesní pasivity v souvislosti s vedením sporu nevznikly. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.