3 C 151/2021

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Mörtlem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného fakticky bytem adresa o zvýšení výživného

I. Rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 30. 11. 2004, č. j. 1 Nc 232/2004-12, se ve výroku II. mění tak, že žalovaný je povinen s účinky od 1. 7. 2021 platit žalobkyni výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně se splatností vždy do 15. dne daného kalendářního měsíce k rukám žalobkyně.

II. Dluh na výživném vzniklý zvýšením výživného za období od 1. 7. 2021 do 18. 11. 2021 v celkové výši 8 500 Kč je žalovaný povinen zaplatit k rukám žalobkyně nejpozději do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se vůči žalovanému – svému otci - domáhala zvýšení výživného, které bylo původně stanoveno částkou 1 300 Kč měsíčně rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 30. 11. 2004, č. j. 1 Nc 232/2004-12. Podání žaloby odůvodnila žalobkyně zvýšením svých životních nákladů, ke kterému došlo od posledního rozhodování o výživném. Žalobkyně od roku 2020 studuje na vysoké škole v [obec], bydlí společně se svojí sestrou [jméno] na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně], kde musí platit náklady spojené s užíváním bytu. Žalobkyně platí za ubytování v [obec] částku 3 000 Kč měsíčně, za dojíždění do školy částku 520 Kč měsíčně, za bydlení v [obec] částku 1 595 Kč měsíčně, dále má rovněž výdaje spojené se zajištěním základních životních potřeb (nákup stravy, hygienických potřeb a ošacení) ve výši přibližně 6 000 Kč měsíčně. Pravidelně měsíční výdaje žalobkyně tak činí celkem 11 115 Kč, kromě toho musí v souvislosti se studiem pořizovat oblečení na praxi, za kurz tapingu zaplatila jednorázově částku 4 000 Kč. V současné době nemá žalobkyně žádné příjmy z pracovní činnosti či brigád, na tyto docházela pouze v období mimořádných opatření v předchozím školním roce, kdy studovala distančně a dosáhla z brigád celkového příjmu 32 762 Kč. Příjmy žalobkyně jsou tak tvořeny pouze platbami výživného od matky ve výši přibližně 5 000 Kč a stipendii (ubytovací stipendium v celkové výši 6 024 Kč a mimořádné stipendium v jednorázové výši 2 000 Kč v souvislosti s náklady na kurz tapingu). Žalovaný má podle žalobkyně celkem 3 vyživovací povinnosti, kromě žalobkyně dále vůči zletilé dceři [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozené 22. 6. 2000, a vůči zletilému synovi [jméno] [celé jméno žalovaného], narozenému 27. 9. 1997. Je vyučený jako zedník, jím dosahované příjmy nejsou žalobkyni známy, nicméně podle žalobkyně je s ohledem na voji kvalifikaci schopen dosahovat příjmu ve výši 30 000 Kč měsíčně. Žalobkyně konkrétně navrhla zvýšit výživné placené žalovaným z částky 1 300 Kč měsíčně na částku 3 000 Kč měsíčně s účinky od 1. 7. 2021.

2. Žalovaný se řízení aktivně neúčastnil, ve věci samé se nevyjádřil a k ústnímu jednání nařízenému na den 18. 11. 2021 se bez omluvy nedostavil, přestože mu byly předvolání k ústnímu jednání společně se žalobou a s výzvou k vyjádření doručeny do vlastních rukou postupem podle § 49 zákona č. 99/1993 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), i na adresu faktického bydliště [ulice a číslo], [obec], kterou sám žalovaný soudu sdělil pro účely doručování v rámci řízení vedeného souběžně pod sp. zn. 4 C 113/2021, jehož předmětem je obdobně rozhodování o žalobě na zvýšení výživného iniciované zletilou sestrou žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Žalovaný v dané souvislosti pouze telefonicky sdělil, že je nezaměstnaný, z evidence úřadu práce byl vyřazen, má velké množství dluhů, nemá žádná zdravotní omezení a živí se brigádami jako zedník, kterým je vyučen. Vzhledem k tomu, že žalovaný se z účasti na ústním jednání neomluvil ani nepožádal o jeho odročení, soud věc projednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného.

3. Z jednotlivých listinných důkazů učinil soud níže uvedená skutková zjištění:

4. Z rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 30. 11. 2004, č. j. 1 Nc 232/2004-12, je zjištěno, že tehdy nezletilá žalobkyně byla společně se svými sourozenci [jméno] a [jméno] pro dobu před rozvodem i pro dobu po rozvodu manželství rodičů do péče matky, přičemž žalovaný se současně zavázal od 1. 7. 2004 a dále po právní moci rozsudku o rozvodu manželství platit žalobkyni výživné ve výši 1 300 Kč. Podle odůvodnění rozsudku měl žalovaný v době rozhodování soudu celkem 3 vyživovací povinnosti a dosahoval průměrného příjmu ve výši 10 720 Kč měsíčně.

5. Z písemného prohlášení matky žalobkyně [jméno] [příjmení], narozené [datum], a z připojeného daňového přiznání matky žalobkyně k dani z příjmu za kalendářní rok 2020 bylo soudem zjištěno, že matka žalobkyně podniká jako OSVČ, obor stravování a pohostinství, přičemž v kalendářním roce 2020 činil její roční příjem z podnikatelské činnosti 94 058 Kč a příjem ze závislé činnosti 53 303 Kč, celkem tedy 147 361 Kč; podle daňového přiznání matka žalobkyně současně požádala příslušný finanční úřad o vrácení přeplatku na dani ve výši 66 803 Kč.

6. Podle dalšího nedatovaného prohlášení matky žalobkyně tato již nepobírá přídavky na děti (tento byl naposled vyplacen v měsíci září 2021 ve výši 1 380 Kč na každé z dětí), v souvislosti s vyúčtováním daně z příjmu za rok 2020 obdržela přeplatek ve výši 58 812 Kč. Matka žalobkyně doposud přispívala podle svého prohlášení každému z dětí, k nimž má vyživovací povinnost, částkou 5 086 Kč měsíčně, nyní však bude s ohledem na odebrání přídavku na děti schopna platit každému z dětí výživné pouze ve výši 3 706 Kč měsíčně. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný dlouhodobě neplní svoji vyživovací povinnost, je matka žalobkyně za účelem zaopatření dětí nucena žádat o poskytnutí půjček.

7. Z listiny označené jako„ Součty a obraty za období 01. 01. 2021 – 31. 08. 2021, [právnická osoba] [anonymizováno] U šesti [anonymizováno]“ je zjištěno, že za období od ledna do srpna 2021 činily průběžné příjmy matky žalobkyně z titulu jejího podnikání celkem 436 388,95 Kč, výdaje pak 410 847,58 Kč, rozdíl mezi příjmy a výdaji pak činil 25 541,37 Kč.

8. Podle prohlášení matky žalobkyně ze dne 16. 9. 2021 se tato nepodílí na nákladech spojených s užíváním bytu na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně], neboť bydlí na adrese [adresa]. K prohlášení je připojena fotokopie občanského průkazu matky žalobkyně, v němž je místo trvalého pobytu matky žalobkyně označeno adresou [adresa].

9. Z prohlášení zletilé sestry žalobkyně [jméno] [příjmení], narozené [datum], ze dne 17. 9. 2021 je soudem zjištěno, že tato od roku 2012 nebydlí v domácnosti společně se žalobkyní, v důsledku čehož se ani nepodílí na nákladech spojených s užíváním bytu na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně].

10. Z prohlášení zletilého bratra žalobkyně [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], ze dne 16. 9. 2021 je zjištěno, že jmenovaný již rovněž nebydlí v bytě na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně], a tedy se nepodílí na úhradě nákladů spojených s užíváním předmětného bytu.

11. Z Nájemní smlouvy uzavřené dne 25. 6. 2021 mezi [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem a [celé jméno žalovaného], narozeným [datum], jako nájemcem soud zjistil, že zletilý bratr žalobkyně se stal s účinky ke dni 25. 6. 2021 nájemcem bytu [číslo] v budově [adresa] na [anonymizováno] ulici v [obec].

12. Podle Potvrzení přijetí objednávky vystavené prodávajícím fashion [právnická osoba] učinila žalobkyně dne 16. 11. 2020 objednávku operační haleny v ceně 1 543 Kč.

13. Ze Smlouvy o ubytování na školní rok 2021 – 2022 uzavřené dne 3. 5. 2021 soud zjistil, že ve školním roce 2021 – 2022 má žalobkyně zajištěné ubytování na adrese [adresa], za cenu 3 000 Kč měsíčně.

14. Podle interního výpisu ZČU je žalobkyně vedena jako student školy, přičemž za období leden – červenec 2021 jí byla vyplacena částka 2 000 Kč z titulu mimořádného stipendia a dále částka 6 024 Kč z titulu stipendia ubytovacího.

15. Z Potvrzení o výši výdělku vystavených dne 13. 9. 2021 [právnická osoba] soud zjistil, že žalobkyni bylo z titulu dohody o provedení práce vyplaceno zaměstnavatelem [právnická osoba], v období říjen 2020 – srpen 2021 celkem 39 490 Kč, a dále z titulu dohody o pracovní činnosti v měsíci prosinci 2020 částka 2 244 Kč.

16. Podle výplatních pásek za měsíce březen – duben 2021 bylo žalobkyni vyplaceno zaměstnavatelem [anonymizováno] – [anonymizováno] [právnická osoba] na čisté mzdě celkem 8 122 Kč.

17. Ze Smlouvy o nájmu družstevního bytu uzavřené dne 24. 9. 2018 mezi [anonymizována tři slova] se sídlem v [obec] a žalobkyní je zjištěno, že žalobkyně je nájemkyní bytu [číslo] na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně], přičemž podle čl. IV. bod 8. smlouvy a připojeného Evidenčního listu činí nájemné včetně záloh na služby spojené s užíváním bytu celkem 3 190 Kč měsíčně.

18. Podle Potvrzení o provedení platby vystaveném [právnická osoba], zaplatila žalobkyně dne 17. 5. 2021 částku 4 000 Kč (platba kurzu tapingu).

19. Z Potvrzení o studiu ze dne 6. 9. 2021 soud zjistil, že žalobkyně je v akademickém roce 2021 – 2022 vedena jako studentka [anonymizováno] univerzity v [obec], Fakulty zdravotnických studií, obor fyzioterapie, a to v prezenční formě. Ukončení studia je předpokládáno v roce 2023.

20. Ze sdělení Úřadu práce ČR, Kontaktní pracoviště [obec], ze dne 24. 9. 2021 je zjištěno, že žalovaný není veden v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání.

21. Podle sdělení OSSZ Písek ze dne 30. 9. 2021 není žalovaný veden příslušným orgánem v registru pojištěnců, v registru OSVČ ani v registru zaměstnavatelů.

22. Podle internetového výpisu Úřadu práce České republiky je ke dni 18. 11. 2021 v obci [obec] vedeno celkem 8 volných pracovních míst se zařazením na pozici zedník, přičemž podle nabídek jednotlivých zaměstnavatelů se výše nabízené měsíční hrubé mzdy pohybuje od 18 500 Kč do 24 000 Kč.

23. Podle výpisu z Informačního systému o průměrném výdělku ke dni 22. 9. 2021 činila v prvním pololetí kalendářního roku 2021 v rámci České republiky průměrná měsíční hrubá mzda zaměstnanců na pozici„ Zedníci“ částku 25 019 Kč.

24. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že ohledně vyživovací povinnosti žalovaného vůči žalobkyni bylo naposledy rozhodováno rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 30. 11. 2004, č. j. 1 Nc 232/2004-12, jímž bylo výživné stanoveno částkou 1 300 Kč měsíčně. V současné době zletilá žalobkyně bydlí v družstevním bytě na adrese [adresa], společně se svojí sestrou [jméno], přičemž náklady na bydlení činí měsíčně celkem přibližně 3 200 Kč. Žalobkyně je ve školním roce 2021 – 2022 studentkou [anonymizováno] univerzity v [obec], Fakulty zdravotnických studií, obor fyzioterapie. Studium probíhá prezenční formou, přičemž jeho ukončení studia je předpokládáno v roce 2023. V souvislosti se studiem má žalobkyně v probíhajícím akademickém roce zajištěné ubytování v [obec] za cenu 3 000 Kč měsíčně. Pravidelné příjmy žalobkyně jsou v současné době tvořeny výživným placeným doposud matkou žalobkyně ve výši asi 5 000 Kč měsíčně. Ve druhém semestru akademického roku 2020 – 2021 dosahovala žalobkyně příjmy z brigád, které byly umožněny vzhledem k probíhající distanční formě studia, v celkové výši 32 759 Kč; dále jí byla v uvedeném období rovněž vyplacena školou stipendia v celkové výši 8 024 Kč. Matka žalobkyně má celkem 3 vyživovací povinnosti, je OSVČ, přičemž v kalendářním roce 2020 dosahovala se zohledněním daňového bonusu příjmu přibližně 17 000 Kč měsíčně. Matka již nežije se žalobkyní ve společné domácnosti, na výživné žalobkyně pravidelně přispívá. Žalovaný má rovněž celkem 3 vyživovací povinnosti k již zletilým dětem, je vyučeným zedníkem, soudu nejsou známy žádné zdravotní omezení bránící žalovanému ve výkonu práce. Žalovaný není příslušnými úřady evidován jako zaměstnanec či OSVČ, rovněž není evidován jako uchazeč o zaměstnání. V místě bydliště žalovaného jsou evidována volná pracovní místa na pozici zedník, zaměstnavateli nabízená mzda se blíží částce 25 000 Kč měsíčně hrubého, což je současně i průměrná mzda dosahovaná zaměstnanci na dané pozici v rámci České republiky v období prvního pololetí kalendářního roku 2021. Žalovaný dlouhodobě žalobkyni neplatí výživné ani se jinak nepodílí na úhradě životních potřeb žalobkyně.

25. Podle § 910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 téhož ustanovení při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Podle § 915 odst. 1 o. z. má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Podle ustanovení § 922 odst. 1 o. z. lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení, u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. Podle § 163 o. s. ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

26. S ohledem na obsah výše citovaného ust. § 163 o. s. ř. musel soud nezbytně zkoumat, zda od posledního rozhodování ohledně stanovení výše výživného placeného ve prospěch žalobkyně žalovaným, tj. od listopadu 2004, kdy bylo naposledy o výživném rozhodováno rozsudkem zdejšího soudu ze dne 30. 11. 2004, č. j. 1 Nc 234/2004-12, nastala podstatná změna okolností, které jsou rozhodující pro zvýšení částky výživného placeného žalovaným. Na základě skutkových zjištění učiněných v rámci provedeného dokazování pak soud dospěl k jednoznačnému závěru, že žaloba na zvýšení výživného je důvodná v celém rozsahu. Soud nemá žádných pochybností o tom, že od posledního rozhodování soudu o výživném došlo k podstatné změně poměrů na straně žalobkyně i žalovaného. V roce 2004 bylo o výši výživného rozhodováno za situace, kdy žalobkyně dosahovala předškolního věku, oproti tomu v současné době již žalobkyně dosáhla zletilosti, je studentkou vysoké školy v [obec]. Je zřejmé, že již jen s ohledem na značnou dobu, která uplynula od poslední úpravy výše výživného, musely podstatně vzrůst materiální potřeby žalobkyně a náklady spojené s její výživou. Žalobkyně prokázala, že její odůvodněné pravidelné měsíční výdaje se pohybují v částce převyšující 10 000 Kč, nemluvě o výdajích jednorázových či mimořádných, které jsou spojeny zejména se studiem. Změna poměrů na straně žalobkyně v podobě zvýšení jejích odůvodněných potřeb je pak nepochybně důvodem pro zvýšení výživného placeného žalovaným. Současně je prokázáno, že vyživovací povinnost žalovaného vůči žalobkyni nadále trvá, neboť žalobkyně se prezenčním studiem na vysoké škole soustavně připravuje na budoucí povolání, tedy je splněn předpoklad stanovený § 911 o. z. V dané souvislosti je třeba zdůraznit, že žalobkyně sice dosahovala v průběhu loňského školního roku pravidelného příjmu z brigád, tento příjem jí však pouze dočasně umožňovala výjimečná situace spojená s mimořádnými opatřeními přijatými v souvislosti s virovou epidemií a s tím související distanční formou studia žalobkyně. V současné době je pravidelný příjem žalobkyně tvořen pouze výživným placeným pravidelně matkou žalobkyně a stipendiem vypláceným žalobkyni v omezené výši školou. Ve vztahu k žalovanému pak bylo soudem zjištěno, že tento má aktuálně nadále 3 vyživovací povinnosti k již zletilým dětem, je osobou bez jakéhokoli oficiálního zaměstnání a příjmu, není současně evidován na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, není evidován jako OSVČ. Stanovené výživné žalovaný dlouhodobě neplatí, na výživu žalobkyně nepřispívá ani věcnou formou. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že je namístě žalobě v celém rozsahu vyhovět a výživné placené žalovaným zvýšit z částky 1 300 Kč na částku 3 000 Kč měsíčně, a to v souladu se žalobním návrhem se zpětnou účinností ke dni 1. 7. 2021, jak umožňuje v souvislosti se zvýšením výživného pro dítě ust. § 922 odst. 1 o. z., když je zřejmé, že podstatné okolnosti svědčící pro zvýšení výživného byly nepochybně dány již k uvedenému dni. Co se týká příjmu žalovaného, z něhož bylo při rozhodování o zvýšení výživného vycházeno, aplikoval soud výše citované ust. § 913 odst. 2 o. z. a vycházel z tzv. potenciálního příjmu žalovaného, neboť nebyly zjištěny žádné objektivní překážky, které by žalovanému bránily ve výkonu profese zedníka v rámci zaměstnaneckého poměru. Je zjištěno, že na trhu práce je dostatek volných pracovních míst v bydlišti žalovaného, které odpovídají žalovaným dosažené kvalifikaci, přičemž podle soudu je v možnostech žalovaného dosahovat měsíční mzdy ve výši minimálně 25 000 Kč hrubého.

27. Zpětným zvýšením výživného vznikl žalovanému na výživném dluh za období od 1. 7. 2021 do 18. 11. 2021 v celkové výši 8 500 Kč (5 měsíců včetně splatného výživného za listopad 2021 x rozdíl původního a nově stanoveného výživného ve výši 1 700 Kč za 1 měsíc). Soud uložil žalovanému zaplatit dlužné výživné podle § 160 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, když o umožnění úhrady dluhu ve formě splátek ani neuvažoval, a to s ohledem na zjištění, že žalovaný svoji vyživovací povinnost dlouhodobě neplní, jakož i s ohledem na zcela pasivní přístup žalovaného k probíhajícímu soudnímu řízení. Soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly vést k prodloužení obecné pariční lhůty.

28. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, vzniklo jí tedy vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož se však žalobkyně v rámci ústního jednání svého práva na náhradu nákladů vzdala, když výslovně uvedla, že náhradu nákladů vůči žalovanému přiznat nepožaduje, rozhodl soud, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

29. Toto řízení nepodléhá poplatkové povinnosti (§ 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).