Okresní soud v Písku · Rozsudek

3 C 238/2023

č. j. 3 C 238/2023-37

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-10-02 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPI:2023:3.C.238.2023.1

Citované zákony (9)

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Mörtlem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , PSČ obec a číslo zastoupená advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa , PSČ obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované pro doručování adresa žalované o zaplacení 23 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 300 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období do 1. 11. 2022 ve výši 2 682,53 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 655,48 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky 5 200 Kč, kapitalizovaného úroku v celkové výši 8 554,83 Kč, úroku ve výši 25,26 % ročně z částky 17 655,48 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 113,53 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 604,88 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 24,81 % ročně z částky 604,88 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 478 Kč do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení celkové částky 23 500 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne 14. 11. 2019 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Před uzavřením smlouvy přitom právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jistinu úvěru a dále zaplatit částku 16 000 Kč tvořenou úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a za hotovostní inkaso ve výši 8 000 Kč, a to formou 60 týdenních splátek po 600 Kč počínaje 21. 11. 2019, přičemž splatnost poslední splátky byla sjednána dnem 7. 1. 2021. Žalovaná povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, z titulu smlouvy celkem postupně zaplatila pouze částku 13 700 Kč. Žalobkyně vůči žalované nárokuje z titulu předmětné smlouvy zaplacení částky 22 700 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 17 655,48 Kč a z dlužných poplatků ve výši 5 044,52 Kč. Žalobkyně se vůči žalované domáhá i zaplacení příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení jdoucích z dlužné jistiny, které částečně kapitalizovala ke dni 1. 11. 2022. Dále žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost uzavřela se žalovanou dne 11. 6. 2019 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které obdobně poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně rovněž s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jistinu úvěru a dále zaplatit částku 17 020 Kč tvořenou úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč, poplatkem za životní pojištění ve výši 480 Kč a poplatkem za asistenční služby ve výši 540 Kč, a to formou 60 týdenních splátek po 617 Kč počínaje 18. 6. 2019, přičemž splatnost poslední splátky byla sjednána dnem 4. 8. 2020. Žalovaná z titulu smlouvy postupně zaplatila částku 36 470 Kč, žalobkyně tak nárokuje zaplacení částky 800 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 604,88 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 195,12 Kč. Žalobkyně se vůči žalované domáhá i zaplacení příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení jdoucích z dlužné jistiny, které opět částečně kapitalizovala ke dni 1. 11. 2022. Vlastní aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně odvozuje od Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2022, na základě níž nabyla od právní předchůdkyně s účinky k témuž dni pohledávky za žalovanou z výše uvedených smluv, což bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby žalobkyně bezúspěšně vyzvala žalovanou písemně k zaplacení dlužné částky.

2. V písemném doplnění žaloby ze dne 23. 5. 2023 žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že v konkrétním případě nepřipadá v úvahu aplikace ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 24. 4. 2020, neboť k prodlení žalované s placením úvěrů došlo již 16. 7. 2019, resp. 28. 11. 2019.

3. Ve věci dne vydaný elektronický platební rozkaz právní moci nenabyl, neboť se jej nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou. Ústní jednání ve věci bylo nařízeno na den 2. 10. 2022. Žalovaná se k žalobě včas nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavila, ani nepožádala o jeho odročení. V dané souvislosti soud pro úplnost podotýká, že podání žalované obsahující omluvu z jednání, které bylo doručeno do datové schránky soudu přibližně 10 minut před zahájením ústního jednání (a soudci předloženo logicky teprve po skončení ústního jednání) rozhodně nelze považovat za včasné. Žalobkyně se z účasti na ústním jednání omluvila, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků řízení.

4. Provedeným dokazováním byla soudem učiněna níže uvedená skutková zjištění:

5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] je zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela se žalovanou dne 11. 6. 2019 smlouvu, na základě níž poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy úvěr ve výši 20 000 Kč; žalovaná se oproti tomu smlouvou zavázala splácet poskytnutou jistinu úvěru společně se smluvním úrokem, poplatky a pojištěním v celkové výši 17 020 Kč (z toho částka 4 000 Kč připadá na smluvní úrok, částka 4 000 Kč na administrativní poplatek, částka 8 000 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek, částka 1 020 Kč na doplňkové pojištění a asistenční služby), t. j. celkem částku 37 020 Kč, v 60 týdenních splátkách po 617 Kč, přičemž splatnost první splátky nastává 7. kalendářní den po uzavření smlouvy. Úroková sazba byla sjednána ve výši 32,15 % ročně jako pevná (fixní) sazba po celou sjednanou dobu trvání smlouvy (tato byla sjednána na dobu určitou), RPSN činila 225,20 %.

6. Z dokumentu označeného jako„ Zařazení zákazníka do pojistného programu“ ze dne 11. 6. 2019 je zjištěno, že žalovaná byla v souvislosti s uzavřením úvěrové smlouvy zařazena do skupinového pojistného programu [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba].

7. Z dalšího dokumentu označeného jako„ Zařazení zákazníka do programu poskytování asistenčních služeb [právnická osoba] [právnická osoba]“ ze dne 11. 6. 2019 je soudem zjištěno, že žalovaná byla v souvislosti s uzavřením úvěrové smlouvy oprávněna čerpat asistenční služby („ právní, domácí a silniční asistence“) poskytované žalobkyní prostřednictvím společnosti [právnická osoba]

8. Z Karty zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 11. 6. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] disponovala informacemi ohledně aktuální příjmové a výdajové situace žalované.

9. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] je zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dále dne 14. 11. 2019 smlouvu, na základě níž poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy úvěr opět ve výši 20 000 Kč; žalovaná se zavázala splácet poskytnutou jistinu úvěru společně se smluvním úrokem a poplatky v celkové výši 16 000 Kč (z toho částka 4 000 Kč připadá na smluvní úrok, částka 4 000 Kč na administrativní poplatek a částka 8 000 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek), t. j. celkem částku 36 000 Kč, v 60 týdenních splátkách po 600 Kč, přičemž splatnost první splátky nastává 7. kalendářní den po uzavření smlouvy. Úroková sazba byla sjednána ve výši 32,15 % ročně jako pevná (fixní) sazba po celou sjednanou dobu trvání smlouvy (tato byla sjednána na dobu určitou), RPSN činila 206,15 %.

10. Podle Karty zákazníka – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 14. 11. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] disponovala informacemi ohledně aktuální příjmové a výdajové situace žalované.

11. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2022 ve spojení s výpisem části seznamu postoupených pohledávek byla soudem zjištěna aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, neboť danou smlouvou došlo k postoupení pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv o úvěru žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované podle listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne 24. 11. 2022 a podacího lístku z téhož dne oznámeno, přičemž současně byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužných částek.

12. Podle tabulek úhrad zpracovaných žalobkyní žalovaná z titulu smlouvy [číslo] zaplatila postupně celkovou částku 13 700 Kč, z titulu smlouvy [číslo] pak celkovou částku 36 470 Kč.

13. Podle listiny označené jako„ Uznání dluhu“ žalovaná dne 19. 1. 2021 uznala existenci dluhu vůči právní předchůdkyni žalobkyně v celkové výši 23 500 Kč vyplývající ze„ Smlouvy o půjčce [číslo]“.

14. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 10. 3. 2023 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k zaplacení pohledávek uplatněných žalobou nejpozději do 25. 3. 2023.

15. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovanou – poté, co posoudila úvěruschopnost žalované – dne 11. 6. 2019 Smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] na základě níž poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy úvěr ve výši 20 000 Kč; žalovaná se zavázala splácet poskytnutou jistinu úvěru společně se smluvním úrokem, smluvními poplatky a pojištěním v celkové výši 17 020 Kč v 60 týdenních splátkách. Úroková sazba úvěru byla sjednána ve výši 32,15% ročně jako pevná (fixní) sazba po celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Dne 14. 11. 2019 pak právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dále Smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] podle které poskytla žalované spotřebitelský úvěr opět ve výši 20 000 Kč; žalovaná se smluvně zavázala kromě vrácení jistiny úvěru zaplatit smluvní úrok a poplatky v celkové výši 16 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 32,15 % ročně jako pevná (fixní) sazba po celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Žalovaná zaplatila na smlouvu [číslo] částku 13 700 Kč, na smlouvu [číslo] pak částku 36 470 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky za žalovanou žalobkyni smlouvou ze dne 1. 11. 2022, žalované bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno dopisem ze dne 24. 11. 2022. Dne 10. 3. 2023 byla žalované právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva.

16. Závazkový právní vztah vzniklý mezi účastníky řízení se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

17. S ohledem na učiněná skutková zjištění soud dospěl k závěru, že nároku uplatněnému žalobkyní vůči žalované ze smluv o spotřebitelských úvěrech uzavřených ve dnech 11. 6. 2019 a 14. 11. 2019 je možno vyhovět pouze částečně. Z úřední povinnosti soudu je totiž s odkazem na shora citované ust. § 588 o. z. nutno přihlédnout k neplatnosti části obou smluv týkající se stanovení„ administrativního poplatku“ ve výši 4 000 Kč. Je možno konstatovat, že soud nemá v daném případě pochybností ohledně platného uzavření obou úvěrových smluv mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, když žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně před uzavřením úvěrových smluv zkoumala úvěruschopnost žalované mimo jiné ověřením informací poskytnutých žalovanou. Pokud by soud měl hodnotit odděleně jednotlivá ujednání o dílčích plněních, k jejichž poskytnutí se nad rámec vrácení jistiny obou úvěrů smluvně zavázala žalovaná (smluvní úrok, poplatky, doplňkové pojištění), je ochoten akceptovat smluvní ujednání ohledně výše pojistného, poplatku spojeného s hotovostním inkasem splátek úvěru (neboť hotovostní inkaso splátek úvěru bezpochyby znamená zvýšené náklady poskytovatele úvěru) a stále ještě i smluvní ujednání ohledně výše fixně sjednaného smluvního úroku za dobu trvání smluv (v obou případech fixní částka 4 000 Kč odpovídající sazbě 32,15 % ročně na dobu 60 týdnů). Soud však ale již není ochoten akceptovat smluvní ujednání ohledně administrativního poplatku stanoveného v případě obou smluv ve výši 4 000 Kč, když je přesvědčen, že náklady na víceméně běžné a standardní úkony právní předchůdkyně žalobkyně související s poskytnutím úvěru jsou pokryty ziskem v podobě sjednaného smluvního úroku, který je i s poukazem na průměrnou výši úrokových sazeb poskytovaných v rozhodném období bankami možno hodnotit jako zcela hraniční. Existence dalšího smluvního poplatku zvyšuje smluvní plnění poskytované žalovanou, v důsledku čehož je hodnota plnění, k němuž se v důsledku toho v celkovém souhrnu zavázala žalovaná, v hrubém nepoměru k hodnotě protiplnění poskytovaného na základě obou úvěrových smluv právní předchůdkyní žalobkyně. Takovým smluvním ujednáním není možno poskytnout ochranu, neboť soudy tyto považuje ve smyslu výše citovaného ust. § 588 o. z. za neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Současně je třeba poznamenat, že výše prezentovaný závěr v konkrétním případě nezpůsobuje neplatnost smlouvy jako celku, neboť ujednání o administrativních poplatcích lze ve smyslu § 576 o. z. oddělit od zbývající části obou úvěrových smluv.

18. Obdobně pak soud nepřiznal žalobkyni v případě obou smluv nárok na zaplacení uplatněného smluvního úroku ve výši 32,15 % ročně jdoucího od splatnosti poslední splátky každého z úvěrů, který žalobkyně částečně kapitalizovala ke dni 1. 11. 2022 (den postoupení pohledávek) částkami 8 213,42 Kč, resp. 341,41 Kč, a to vzhledem k tomu, že smluvní strany úrok za poskytnutí úvěru na dobu jeho trvání sjednaly ve formě fixní pevné částky ve výši 4 000 Kč odpovídající úrokové sazbě 32,15 % ročně na dobu 60 týdnů. Jestliže byl úrok stranami smluvně sjednán pevnou částkou, byť výpočtem za časově omezené období, ve výši několikanásobně převyšující obvyklou úrokovou míru, nemůže se nyní žalobkyně úspěšně domáhat přiznání dalšího smluvního úroku, neboť by v takovém případě opět nastala značná nerovnováha a hrubý nepoměr mezi plněním poskytovaným na základě úvěrových smluv žalovanou a na druhé straně plněním poskytovaným ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. Soud v dané souvislosti doplňuje, že na vzniklou situaci nedopadá ust. § 1802 o. z., které je možno aplikovat pouze tehdy, kdy výše úroku ujednána mezi účastníky smlouvy vůbec není.

19. S ohledem na výše uvedené soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení celkové částky 18 300 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období do 1. 11. 2022 ve výši 2 682,53 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 655,48 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení. Žalovaná měla v případě Smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne 11. 6. 2019 podle platných smluvních ujednání zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkem 33 020 Kč (z toho 20 000 Kč na jistině úvěru, 4 000 Kč na smluvním úroku, 8 000 Kč na poplatku za hotovostní inkaso a 1 020 Kč na doplňkovém pojištění a asistenčních službách), uhradila částku 36 470 Kč, tedy je zřejmé, že z titulu dané smlouvy nedluží žalobkyni ničeho. Podle Smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne 14. 11. 2019 pak měla žalovaná podle platných smluvních ujednání zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkem 32 000 Kč (z toho 20 000 Kč na jistině úvěru, 4 000 Kč na smluvním úroku, 8 000 Kč na poplatku za hotovostní inkaso), uhradila pouze částku 13 700 Kč, tedy je zřejmé, že z titulu dané smlouvy dluží žalobkyni částku 18 300 Kč (32 000 Kč – 13 700 Kč) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 655,48 Kč (jak nárokovala žalobkyně) jdoucím od 8. 1. 2021 do zaplacení, přičemž zákonný úrok z prodlení byl dle petitu žaloby částečně kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky, tedy ke dni 1. 11. 2022, částkou 2 682,53 Kč. Žalobě bylo v případě úvěrové smlouvy ze dne 14. 11. 2019 částečně vyhověno podle ust. § 2395 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když žalované poskytla hotovostní spotřebitelský úvěr, avšak žalovaná svým smluvním povinnostem naopak nedostála, neboť poskytnutý úvěr a s ním související smluvní úrok a poplatky nezaplatila řádně a včas. Ohledně smluvního úroku sjednaného na dobu trvání smlouvy bylo rozhodnuto rovněž podle § 2395 o. z., zákonný úrok z prodlení pak byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud nezjistil žádné okolnosti věci svědčící pro prodloužení základní zákonné lhůty k plnění.

20. Ve zbývající části pak soud žalobu z důvodů výše prezentovaných zamítl (výrok II. rozsudku).

21. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byla žalobkyně s přihlédnutím k výši kapitalizovaného příslušenství úspěšná v rozsahu přibližně 60 %, neúspěšná v rozsahu přibližně 40 % (včetně kapitalizovaného zákonného úroku přiznána částka činí 20 982,53 Kč namísto žalobkyní nárokované celkové částky 34 850,89 Kč – jistina + kapitalizovaný úrok + kapitalizovaný zákonný úrok), proto jí soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 20 % (60 % - 40 %). Náklady řízení žalobkyně jsou v daném případě tvořeny odměnou advokáta ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání - žaloba) podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen„ advokátní tarif“, náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z částky 1 200 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 940 Kč Celkem tak náklady řízení žalobkyně činí 2 392 Kč, z nichž 20 % činí 478 Kč. Přiznanou část nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně a podle § 160 odst. 1 o. s. ř. rovněž ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.