3 C 263/2025

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Mörtlem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 179 971,28 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 64 176 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 000 Kč splatných do úplného zaplacení a pod ztrátou výhody splátek vždy do 25. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně vůči žalovanému domáhá zaplacení částky 115 795,28 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v celkové výši 3 905,26 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 130,77 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z celkové částky 56 785 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17 593,37 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 12,75% ročně z celkové částky 74 378,37 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení celkové částky 179 971,28 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovaným dne 8. 3. 2023 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 45 000 Kč. Před uzavřením smlouvy přitom s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr vyhodnocením a ověřením informací získaných od žalovaného, které byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jistinu úvěru a dále zaplatit částku 51 912 Kč tvořenou úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 37 596 Kč (úroková sazba byla podle žalobkyně sjednána ve výši 12,75 % ročně), částkou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 9 477 Kč, a to formou 21 měsíčních splátek po 4 615 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla sjednána dnem 8. 12. 2024. Žalovaný povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, z titulu smlouvy zaplatil pouze částku 5 115 Kč. Žalobkyně vůči žalovanému v dané souvislosti nárokuje zaplacení částky 108 618,84 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 40 385 Kč, z dlužných poplatků ve výši 45 733,84 Kč a smluvní pokuty ve výši 22 500 Kč. Žalobkyně se kromě toho domáhá i zaplacení příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, které částečně kapitalizovala ke dni 28. 4. 2025. Dále žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně uzavřela se žalovaným dne 31. 12. 2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Před uzavřením smlouvy přitom opět s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr vyhodnocením a ověřením informací získaných od žalovaného, které byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jistinu úvěru a dále zaplatit částku 29 090 Kč tvořenou úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19 432 Kč (úroková sazba byla podle žalobkyně sjednána ve výši 12,75 % ročně), částkou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 342 Kč, a to formou 24 měsíčních splátek po 2 046 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla sjednána dnem 31. 12. 2024. Žalovaný povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, z titulu smlouvy zaplatil pouze částku 6 700 Kč. Žalobkyně vůči žalovanému v dané souvislosti nárokuje zaplacení částky 38 483,64 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 17 593,37 Kč a z dlužných poplatků ve výši 20 890,27 Kč. Žalobkyně se kromě toho domáhá i zaplacení příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, které částečně kapitalizovala ke dni 28. 4. 2025. Dále žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně uzavřela se žalovaným dne 4. 10. 2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr vyhodnocením a ověřením informací získaných od žalovaného, které byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jistinu úvěru a dále zaplatit částku 23 209 Kč tvořenou úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 17 367 Kč (úroková sazba byla podle žalobkyně sjednána ve výši 12,75 % ročně), částkou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 342 Kč, a to formou 24nměsíčních splátek po 1 801 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla sjednána dnem 4. 10. 2024. Žalovaný povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, z titulu smlouvy zaplatil pouze částku 9 009 Kč. Žalobkyně vůči žalovanému v dané souvislosti nárokuje zaplacení částky 32 868,80 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 16 400 Kč a z dlužných poplatků ve výši 16 468,80 Kč. Žalobkyně se kromě toho domáhá i zaplacení příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, které částečně kapitalizovala opět ke dni 28. 4. 2025. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně odvozuje od Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2024, na základě níž nabyla od své právní předchůdkyně s účinky k témuž dni pohledávky z výše uvedených úvěrových smluv, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Před podáním žaloby žalobkyně neúspěšně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky.

2. K výzvě, Anonymizováno, soudu žalobkyně následně v písemném podání ze dne 30. 9. 2025 podrobně doplnila, že právní předchůdkyně splnila povinnosti vyplývající jí z ust. § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když před uzavřením všech úvěrových smluv s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr. Informace poskytnuté žalovaným byly zaznamenány do zákaznických karet žalovaného ze dne 4. 10. 2022, 31. 12. 2022 a 8. 3. 2023 a vždy ověřeny doklady uvedenými v části „Ověřené dokumenty“ V insolvenčním rejstříku bylo ověřeno, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Při uzavření smlouvy bylo vycházeno ze zjištění, že měsíční příjem žalovaného činí 34 783 Kč (4. 10. 2022), resp. 63 820 Kč (31. 12. 2022), resp. 34 800 Kč (8. 3. 2023), přičemž úvěruschopnost žalovaného byla i vzhledem k obsahu dalších informací poskytnutým žalovaným shledána dostatečnou.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a řízení se aktivně neúčastnil. Obě ústní jednání konaná ve věci dne 29. 10. 2025 a 24. 11. 2025 tak proběhla v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“).

4. Provedeným dokazováním byla soudem učiněna níže uvedená skutková zjištění:

5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, včetně Smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru je zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela se žalovaným dne 4. 10. 2022 smlouvu, na základě níž poskytla žalovanému hotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč; žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou jistinu úvěru společně se smluvním úrokem a poplatky v celkové výši 23 209 Kč, t. j. celkem částku 43 209 Kč, ve 24 měsíčních splátkách. Úroková sazba byla sjednána ve výši 69 % ročně jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy.

6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, včetně Smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru je zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela se žalovaným dne 31. 12. 2022 smlouvu, na základě níž poskytla žalovanému hotovostní úvěr ve výši 20 000 Kč; žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou jistinu úvěru společně se smluvním úrokem a poplatky v celkové výši 25 279 Kč, t. j. celkem částku 45 279 Kč, ve 24 měsíčních splátkách. Úroková sazba byla sjednána ve výši 76 % ročně jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy.

7. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, včetně Smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru je zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela se žalovaným dne 8. 3. 2023 smlouvu, na základě níž poskytla žalovanému hotovostní úvěr ve výši 45 000 Kč; žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou jistinu úvěru společně se smluvním úrokem ve výši 37 596 Kč, poplatky v celkové výši 10 977 Kč a pojištěním ve výši 3 339, t. j. celkem částku 96 912 Kč, ve 21 měsíčních splátkách. Úroková sazba byla sjednána ve výši 76 % ročně jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy.

8. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 4. 10. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, disponovala informacemi, že čistý měsíční příjem žalovaného činí 19 783 Kč, další čisté měsíční příjmy domácnosti pak činí 15 000 Kč a odhadované běžné měsíční výdaje žalovaného vedle interních splátek placených právní předchůdkyni žalobkyně ve výši 2 483 Kč měsíčně činí 1 500 Kč. Žalovaný podle svého prohlášení žije ve vlastním bydlení, je ženatý, má 1 žádnou vyživovací povinnost. Informace poskytnuté žalovaným byly právní předchůdkyní žalobkyně ověřeny z „Výměry důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky“.

9. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 31. 12. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, disponovala informacemi, že čistý měsíční příjem žalovaného činí 53 820 Kč, další čisté měsíční příjmy domácnosti pak činí 10 000 Kč a odhadované běžné měsíční výdaje žalovaného vedle interních splátek placených právní předchůdkyni žalobkyně ve výši 4 284 Kč měsíčně činí 1 500 Kč. Žalovaný podle svého prohlášení žije ve vlastním bydlení, je ženatý, má 1 žádnou vyživovací povinnost a je zaměstnaný jako doručovatel u společnosti , právnická osoba, , sídlem , adresa, . Informace poskytnuté žalovaným byly právní předchůdkyní žalobkyně ověřeny z pracovní smlouvy a z výpisů z bankovního účtu za blíže neuvedené období.

10. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 8. 3. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, disponovala informacemi, že čistý měsíční příjem žalovaného činí 19 800 Kč, další čisté měsíční příjmy domácnosti pak činí 15 000 Kč a odhadované běžné měsíční výdaje žalovaného vedle interních splátek placených právní předchůdkyni žalobkyně ve výši 6 330 Kč měsíčně činí 1 500 Kč. Žalovaný podle svého prohlášení žije ve vlastním bydlení, je ženatý, má 1 žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnaný jako listonoš u , právnická osoba, . Informace poskytnuté žalovaným byly právní předchůdkyní žalobkyně ověřeny z pracovní smlouvy a platového výměru.

11. Podle Tabulek umoření zpracovaných dne 6. 5. 2025 zaplatil žalovaný z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, částku 9 009 Kč, z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, částku 6 700 Kč a z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, částku 5 115 Kč.

12. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 ve spojení s výpisem části seznamu postoupených pohledávek byla soudem zjištěna aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, neboť danou smlouvou došlo k postoupení pohledávek vyplývajících ze všech výše uvedených smluv o úvěru žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo podle listiny označené jako „Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne 28. 4. 2025 a podacího lístku ze dne 22. 5. 2025 žalovanému písemně oznámeno.

13. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 29. 7. 2025 ve spojení s podacím lístkem ze dne 30. 7. 2025 je prokázáno, že žalobkyně vyzvala před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení dlužné částky.

14. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřela se žalovaným dne 4. 10. 2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy úvěr ve výši 20 000 Kč, dne 31. 12. 2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy úvěr ve výši 20 000 Kč, a dne 8. 3. 2023 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy úvěr ve výši 45 000 Kč. Při ověřování úvěruschopnosti žalovaného přitom právní předchůdkyně žalobkyně v jednotlivých případech vycházela zejména z obsahu dokumentů označených jako „Zákaznická karta“. Žalovaný zaplatil z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, pouze částku 9 009 Kč, z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, pouze částku 6 700 Kč a z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, pouze částku 5 115 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky vůči žalovanému vyplývající z uvedených smluv žalobkyni smlouvou ze dne 28. 4. 2025, žalovanému bylo postoupení pohledávek následně písemně oznámeno. Dne 30. 7. 2025 byla žalovanému právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva.

15. Vzájemný vztah mezi účastníky se řídí zejména ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

16. Žalobě je možno vyhovět pouze částečně. Soud z úřední povinnosti přihlédnul k neplatnosti všech úvěrových smluv, z nichž žalobkyně dovozovala nárok uplatněný žalobou, zapříčiněné nedodržením zákonných povinností při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím jednotlivých spotřebitelských úvěrů ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. V dané souvislosti je namístě odkázat na obsah nálezu Ústavního soudu České republiky, sp. zn. III. ÚS 4129/18, podle něhož součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). V konkrétním případě žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně provedla ve všech případech vyhodnocení informací získaných od žalovaného, které současně ověřila. Takový závěr soud však učinit nemohl. Z předložených zákaznických karet, které mají obsahovat informace týkající se ověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru, vyplývá, že žalovaný deklaroval právní předchůdkyni žalobkyně své měsíční příjmy i příjmy domácnosti, dále deklaroval svoje běžné měsíční výdaje. Soud nemá k dispozici jediný důkaz nasvědčující tomu, že ze strany právní předchůdkyně žalobkyně došlo k ověření informací poskytnutých žalovaným tak, aby bylo možno učinit kvalifikovaný závěr ohledně dlouhodobého příjmu žalovaného, reálných příjmů domácnosti žalovaného, majetkové situace žalovaného a v neposlední řadě výdajů žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost stanovenou jí zákonem, když posouzení úvěruschopnosti nejenže neprovedla řádně, ale de facto vůbec. Příjmovou situaci žalovaného sice formálně ověřila (žalovaný během několika měsíců opakovaně změnil zdroj svého příjmu, tudíž nebylo možno učinit závěr o stabilní příjmové situaci), příjmy domácnosti nikterak neověřovala, ve vztahu k výdajové situaci žalovaného pak vycházela ze zjevně nereálných údajů, které jí sdělil sám žalovaný (není možné mít v současné době celkové výdaje v měsíční výši pouze 1 500 Kč), aniž by tyto ověřila z objektivních podkladů. Právní předchůdkyně žalobkyně jednala při uzavření smluv v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, v důsledku čehož soud konstatuje absolutní neplatnost uzavřených smluv o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

17. V souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem žalovaného. Jelikož v řízení bylo zjištěno, že žalovanému byla v souvislosti s neplatnými smlouvami poskytnuta celková částka 85 000 Kč (20 000 Kč + 20 000 Kč + 45 000 Kč), přičemž žalovaný podle tvrzení samotné žalobkyně vrátil částku 20 824 Kč (9 009 Kč + 6 700 Kč + 5 115 Kč), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 64 176 Kč (85 000 Kč – 20 824 Kč). Jiné případné smluvní nároky (úrok, poplatky, pojistné apod.) žalobkyně nemůže podle citovaného ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vůči žalovanému úspěšně nárokovat.

18. Žalovaný jako spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V konkrétní věci nebyl mezi účastníky řízení aktivní spor o to, jaká je doba pro vrácení jistin odpovídající možnostem žalovaného, ani nebyl podán návrh na určení této doby soudem. Za takové situace stanovil soud výši měsíčních splátek s přihlédnutím s přihlédnutím k celkové době splácení dluhu ve výši 4 000 Kč měsíčně (odpovídá splácení po dobu přibližně 16 měsíců). Soud pro úplnost doplňuje, že žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, neboť povinnost žalovaného vrátit dlužnou část jistiny úvěru vzniká teprve v souvislosti s tímto konstitutivním soudním rozhodnutím, které nově žalovanému stanovuje povinnost k plnění včetně její lhůty.

19. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta (výrok II. rozsudku).

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byl z procesního hlediska ve sporu převážně úspěšným žalovaný, kterému však žádné náklady v souvislosti s vedením řízení z důvodu jeho procesní pasivity nevznikly. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.