3 C 27/2021

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudcem titul Ondřejem Mörtlem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vyklizení bytu o zaplacení 20 050 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen vyklidit byt [číslo] v prvním podlaží domu [adresa] o velikosti 4+1 s příslušenstvím, [územní celek], a vyklizený jej předat žalobci do 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 050 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z částky 4 277 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, z částky 4 277 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení, z částky 4 277 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení, z částky 4 277 Kč od 1. 2. 2021 do zaplacení a z částky 2 942 Kč od 15. 8. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 24 105 Kč do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se vůči žalovanému domáhal vyklizení bytu [číslo] o velikosti 4+1 nacházejícího se na adrese [adresa] (dále jen„ byt“), a současně zaplacení částky 20 050 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného. Ve své žalobě uvedl, že dne 31. 8. 2018 uzavřel se žalovaným nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem shora specifikovaného bytu na dobu určitou od 1. 9. 2018 do 31. 8. 2019. Následně došlo k prodloužení nájmu o další rok, tj. do 31. 8. 2020. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit nájemné ve výši 2 177 Kč a dále zálohu na plnění za služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 100 Kč. Splatnost nájemného spolu se zálohou na služby byla sjednána vždy do konce toho běžného kalendářního měsíce, za který se nájemné a záloha na služby platí. Dne 29. 7. 2020 žalobce oznámil žalovanému, že nemá zájem na dalším trvání nájmu, tedy nájemní vztah skončí ke dni 31. 8. 2020 (tj. uplynutím doby, na kterou byl sjednán). Žalovaný však ke dni 31. 8. 2020 byt nevyklidil a žalobci jej nepředal. Proto žalobce žalovaného znovu vyzval k předání bytu výzvou ze dne 9. 10. 2020, v rámci níž žalobce stanovil dodatečný termín k vyklizení a předání bytu do 31. 10. 2020. Žalovaný však byt ani v dodatečném termínu nevyklidil a nadále ho užívá bez právního důvodu spolu se svojí družkou [jméno] [příjmení]. Žalovaný se současně dostal do prodlení s placením plateb ve výši sjednaného nájemného a záloh na služby související s pronájmem bytu, když neuhradil tyto platby za období od října 2020 do ledna 2021 – tj. za 4 měsíce. Dlužná částka za toto období činí celkem 17 108 Kč. Dále žalovaný neuhradil doplatek z vyúčtování služeb za období 8/2019 – 7/ 2020 ve výši 2942 Kč, přičemž doplatek za toto období činil původně 10 642 Kč a žalovaný zaplatil žalobci pouze částku 7 700 Kč Celkem tak žalovaný dluží žalobci částku 20 050 Kč. Žalobce žalovaného opakovaně vyzval k vyklizení bytu a k uhrazení dlužné částky, žalovaný však ani jednu za svých povinností nesplnil.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. K ústnímu jednání nařízenému na den 1. 4. 2021 se bez omluvy nedostavil ani nepožádal o jeho odročení, ačkoli mu bylo předvolání k jednání včetně žaloby doručeno více než 10 dnů před jeho konáním. Vzhledem k tomu, bylo ve věci jednáno v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“).

3. Provedeným dokazováním byla soudem učiněna níže uvedené skutková zjištění:

4. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že pozemek parc. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa] - bytový dům, který je zapsaný u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Písek, na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], je ve vlastnictví žalobce.

5. Z Nájemní smlouvy ze dne 31. 8. 2018 bylo zjištěno, že žalobce uzavřel se žalovaným nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] kategorie, o velikosti 4+1 nacházejícího se v 1. podlaží bytového domu [adresa], [část obce] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 9. 2018 do 31. 8. 2019. Splatnost nájemného a záloh na služby byla sjednána vždy do konce běžného kalendářního měsíce, přičemž výše těchto plateb byla stanovena evidenčním listem, který je přílohou nájemní smlouvy.

6. Z nedatovaného Evidenčního listu pro dohodu o výši nájemného bylo zjištěno, že celkový měsíční předpis činil po zaokrouhlení částku 4 277 Kč, přičemž tato částka se skládá z nájemného ve výši 2 067,16 Kč, měsíčních záloh ve výši 2 100 Kč a nájemným za vybavení bytu ve výši 109,88 Kč.

7. Z dopisu ze dne 29. 7. 2020 označeného jako Ukončení nájemní smlouvy bylo zjištěno, že žalobce písemně informoval žalovaného o skutečnosti, že nájemní smlouvy nebude dále prodloužena. Zároveň byl žalovaný vyzván k vyklizení a předání bytu do 31. 8. 2020. Žalovaný oznámení o ukončení nájemní smlouvy převzal osobně dne 29. 7. 2020.

8. Z výzvy ze dne 9. 10. 2020 ve spojení s dokladem o odeslání bylo zjištěno, že žalobce opakovaně vyzval žalovaného k vyklizení a předání bytu ve lhůtě do 31. 10. 2020.

9. Z faktury č. [anonymizováno] [číslo] vystavené dne 31. 7. 2020 bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval žalovanému doplatek za topení za období 8/2019 – 7/ 2020, který činil 10 642 Kč a byl splatný dne 14. 8. 2020.

10. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 11. 2020 ve spojení s dokladem o odeslání bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k doplacení úhrady ve výši sjednaného nájemného za měsíc říjen 2020, listopad 2020 až do vyklizení bytu, k uhrazení nedoplatku za vyúčtování služeb ve výši 2 942 Kč a dále k vyklizení bytu [číslo] v domě [adresa] [obec].

11. Podle další upomínky ze dne 8. 2. 2021 žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši 20 050 Kč, když tato je tvořena nájemným za období od října 2020 do ledna 2021 (4 x 4 277 Kč) a dále nedoplatkem faktury [číslo] ve výši 2 942 Kč.

12. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2292 o. z. nájemce odevzdá pronajímateli byt v den, kdy nájem končí. Podle § 2295 o. z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

13. Žalobce prokázal, že žalovaný užívá předmětný byt ve vlastnictví žalobce neoprávněně, neboť nájemní vztah k bytu byl ukončen dnem 31. 8. 2020, kdy uplynula sjednaná doba nájmu. K tomuto dni mělo ze strany žalovaného dojít k odevzdání bytu žalobci (resp. k vyklizení nemovitosti). Jestliže tak žalovaný neučinil, užívá nyní byt žalobce bez právního důvodu. Na základě této skutečnosti shledal soud žalobu v části, jíž se žalobce domáhal vyklizení bytu ve smyslu § 1040 odst. 1 o. z., za důvodnou. Lhůta k vyklizení bytu byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce 15 dnů ode dne právní moci rozsudku.

14. Žalobce dále rovněž prokázal, že mu žalovaný dluží celkem částku 20 050 Kč, a to konkrétně částku 17 108 Kč jako náhradu ve smyslu ust. § 2295 o. z. ve výši nájemného a záloh na služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu za období od 10/ 2020 do 1/ 2021 (4 x 4 277 Kč) a dále částku 2 942 Kč jako nedoplatek za dodávky tepla v období [číslo] – 7/ 2020. Proto bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno podle § 2295 o. z. ve spojení s příslušnými ustanoveními zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, i v části, jíž se žalobce domáhal zaplacení dlužné částky. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena opět podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

15. Žalobce byl ve sporu plně úspěšný, má proto právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobce tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 13 760 Kč, a to za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná předžalobní výzva, sepis návrhu a účast u ústního jednání dne 1. 4. 2021) se sazbou po 3 440 Kč za jeden úkon podle § 7 bod 5. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), ve spojení s § 7 bod 4., § 9 odst. 1, § 12 odst. 3 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu, dále náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby ve výši 4 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 6 003 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobce činí 24 105 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce. Nad rámec zde uvedeného soud doplňuje, že při určení tarifní hodnoty části předmětu řízení týkající se vyklizení bytu soud vycházel z § 9 odst. 1 advokátního tarifu a nikoli ze žalobcem uvedeného § 9 odst. 3 advokátního tarifu, neboť speciální úprava obsažená v § 9 odst. 3 advokátního tarifu se použije pouze pro případ nájmu nebytových prostor, staveb a pozemků. Předmětem tohoto řízení však bylo vyklizení bytu, proto soud postupoval podle obecné úpravy obsažené v § 9 odst. 1 advokátního tarifu.