3 C 287/2024

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Mörtlem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 32 292,05 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 190 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč do úplného zaplacení vždy do 25. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně vůči žalované domáhá zaplacení částky 19 102,05 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v celkové výši 2 987,71 Kč, kapitalizovaného úroku v celkové výši 1 280,79 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z celkové částky 15 309,26 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z celkové částky 15 309,26 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení celkové částky 32 292,05 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne 26. 1. 2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 11 000 Kč. Před uzavřením smlouvy přitom s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr vyhodnocením a ověřením informací získaných od žalované, které byly zaznamenány do zákaznické karty žalované. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jistinu úvěru a dále zaplatit částku 12 652 Kč tvořenou úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8 631 Kč (úroková sazba byla podle žalobkyně sjednána ve výši 24,12 % ročně), částkou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 521 Kč, a to formou 78 týdenních splátek po 304 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla sjednána dnem 26. 7. 2023. Žalovaná povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, z titulu smlouvy zaplatila pouze částku 610 Kč. Žalobkyně vůči žalované nárokuje zaplacení částky 22 133,60 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 10 390 Kč a z dlužných poplatků ve výši 11 743,60 Kč. Žalobkyně se kromě toho domáhá i zaplacení příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, které částečně kapitalizovala ke dni 27. 9. 2023. Dále žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou již dne 9. 11. 2021 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 7 000 Kč. Před uzavřením smlouvy přitom právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr vyhodnocením a ověřením informací získaných od žalované, které byly zaznamenány do zákaznické karty žalované. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jistinu úvěru a dále zaplatit částku 8 251 Kč tvořenou úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 570 Kč (úroková sazba byla podle žalobkyně sjednána ve výši 29,49 % ročně), částkou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 621 Kč, a to formou 52 týdenních splátek po 294 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla sjednána dnem 8. 11. 2022. Žalovaná povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, z titulu smlouvy zaplatila pouze částku 4 200 Kč. Žalobkyně vůči žalované nárokuje zaplacení částky 10 158,45 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 4 919,26 Kč a z dlužných poplatků ve výši 5 239,19 Kč. Žalobkyně se kromě toho domáhá i zaplacení příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, které opět částečně kapitalizovala ke dni 27. 9. 2023. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně odvozuje od Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, na základě níž nabyla od právní předchůdkyně s účinky ke dni 27. 9. 2023 pohledávku z výše uvedené úvěrové smlouvy, což bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby žalobkyně neúspěšně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky.

2. V rámci písemného podání ze dne 1. 11. 2024 žalobkyně vzala v návaznosti na výzvu soudu částečně zpět co do zaplacení části příslušenství pohledávky; ohledně částečného zastavení řízení rozhodl soud usnesením ze dne 25. 11. 2024, č. j. 3 C 287/2024 - 24.

3. K další výzvě soudu žalobkyně v podání ze dne 14. 1. 2025 doplnila, že právní předchůdkyně splnila povinnosti vyplývající jí z ust. § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když před uzavřením obou úvěrových smluv s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěry. Informace poskytnuté žalovanou byly zaznamenány do zákaznických karet žalované ze dne 26. 1. 2022 a ze dne 9. 11. 2021 a ověřeny doklady uvedenými v části „Ověřené dokumenty“. V insolvenčním rejstříku bylo ověřeno, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Při uzavření smluv bylo vycházeno ze zjištění, že měsíční příjem žalované ze státní podpory činí přibližně 40 000 Kč, přičemž žalovaná nemá žádné vyživovací povinnosti, úvěruschopnost žalované tak byla shledána dostatečnou.

4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a řízení se aktivně neúčastnila. K ústnímu jednání nařízenému na den 5. 3. 2025 se bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o jeho odročení, ačkoli jí bylo předvolání k jednání včetně žaloby doručeno do vlastních rukou již dne 28. 1. 2025. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se z účasti na ústním jednání omluvila, bylo jednáno a rozhodnuto v nepřítomnosti obou účastníků řízení.

5. Provedeným dokazováním byla soudem učiněna níže uvedená skutková zjištění:

6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, je zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela se žalovanou dne 26. 1. 2022 smlouvu, na základě níž poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy úvěr ve výši 11 000 Kč; žalovaná se oproti tomu smlouvou zavázala zaplatit poskytnutou jistinu úvěru společně se smluvním úrokem a poplatky v celkové výši 12 652 Kč, t. j. celkem částku 23 652 Kč, v 78 týdenních splátkách po 304 Kč (poslední splátka byla stanovena ve výši 244 Kč), přičemž první splátkové období počalo běžet dnem uzavření smlouvy. Úroková sazba byla sjednána ve výši 86 % ročně jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy, RPSN činila 165,11 %.

7. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, je zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela se žalovanou dne 9. 11. 2021 smlouvu, na základě níž poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy úvěr ve výši 7 000 Kč; žalovaná se oproti tomu smlouvou zavázala zaplatit poskytnutou jistinu úvěru společně se smluvním úrokem, poplatky a pojištěním v celkové výši 8 251 Kč, t. j. celkem částku 15 251 Kč, v 52 týdenních splátkách po 294 Kč (poslední splátka byla stanovena ve výši 257 Kč), přičemž první splátkové období počalo běžet dnem uzavření smlouvy. Úroková sazba byla sjednána ve výši 88 % ročně jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy, RPSN činila 227,49 %.

8. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 26. 1. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, disponovala informacemi, že čistý měsíční příjem žalované činí 20 319 Kč, čistý měsíční příjem domácnosti žalované pak 40 319 Kč, odhadované měsíční výdaje činí 1 500 Kč. Žalovaná podle svého sdělení žije jako osoba „spolubydlící“, je svobodná, nezaměstnaná a má 1 vyživovací povinnost. Informace poskytnuté žalovanou byly právní předchůdkyní žalobkyně ověřeny z výměry důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky.

9. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 9. 11. 2021 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, disponovala informacemi, že čistý měsíční příjem žalované činí 15 000 Kč, čistý měsíční příjem domácnosti žalované pak 40 000 Kč, odhadované měsíční výdaje činí 1 500 Kč. Žalovaná podle svého sdělení žije jako osoba „spolubydlící“, je vdaná, nezaměstnaná a nemá žádnou vyživovací povinnost. Informace poskytnuté žalovanou byly právní předchůdkyní žalobkyně ověřeny opět z výměry důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky.

10. Podle Tabulek umoření zpracovaných dne 2. 10. 2023 zaplatila žalovaná z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, částku 610 Kč a z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, částku 4 200 Kč.

11. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 ve spojení s výpisem části seznamu postoupených pohledávek byla soudem zjištěna aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, neboť danou smlouvou došlo k postoupení pohledávek vyplývajících z výše uvedených smluv o úvěru žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo podle listiny označené jako „Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne 29. 9. 2023 a podacího lístku ze dne 27. 10. 2023 žalované písemně oznámeno.

12. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 28. 3. 2024 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k zaplacení dlužných částek.

13. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřela se žalovanou postupně dvě úvěrové smlouvy, a to konkrétně dne 26. 1. 2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy úvěr ve výši 11 000 Kč, a již předtím dne 9. 11. 2021 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž poskytla žalované obdobně částku 7 000 Kč. Celkem tak byly žalované poskytnuty úvěry v celkové výši 18 000 Kč. Žalovaná zaplatila z titulu smluv celkovou částku 4 810 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky vůči žalované žalobkyni smlouvou ze dne 21. 9. 2023, žalované bylo postoupení následně písemně oznámeno. Dne 28. 3. 2024 byla žalované právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva.

14. Vzájemný vztah mezi účastníky se řídí zejména ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

15. Žalobě je možno vyhovět pouze částečně. Soud z úřední povinnosti přihlédnul k neplatnosti obou úvěrových smluv zapříčiněné nedodržením zákonných povinností při zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelských úvěrů ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. V dané souvislosti je namístě odkázat na obsah nálezu Ústavního soudu České republiky, sp. zn. III. ÚS 4129/18, podle něhož součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). V konkrétním případě žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně provedla vyhodnocení informací získaných od žalované, které současně ověřila. Takový závěr soud však učinit nemohl. Z předložených Zákaznických karet, které mají obsahovat informace týkající se ověření úvěruschopnosti žalované před poskytnutím jednotlivých úvěrů, v prvé řadě vyplývají v každém z případů zcela odlišné informace, byť k uzavření smluv došlo s časovým odstupem pouze přibližně 2 měsíců. Liší se informace ohledně měsíčního příjmu žalované, ohledně jejího rodinného stavu i ohledně počtu vyživovacích povinností. Žalovaná deklarovala žalobkyni své měsíční příjmy i příjmy domácnosti, dále deklarovala svoje celkové měsíční výdaje odhadovanou částkou 1 500 Kč. Soud nemá k dispozici jediný důkaz nasvědčující tomu, že ze strany právní předchůdkyně žalobkyně došlo k ověření informací poskytnutých žalovanou tak, aby bylo možno učinit kvalifikovaný závěr ohledně konkrétních příjmů a reálných výdajů žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost stanovenou jí zákonem, když posouzení úvěruschopnosti nejenže neprovedla řádně, ale de facto vůbec. Příjmovou situaci domácnosti neověřovala, ve vztahu k výdajové situaci žalované pak vycházela ze zjevně nereálných údajů, které jí sdělila žalovaná (jako jednotlivec není možné mít v současné době výdaje v měsíční výši pouze 1 500 Kč), aniž by tyto ověřila z objektivních podkladů. Právní předchůdkyně žalobkyně jednala při uzavření obou smluv v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, v důsledku čehož soud konstatuje absolutní neplatnost uzavřených smluv o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

16. V souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem žalované. Jelikož v řízení bylo zjištěno, že žalované byla v souvislosti s neplatnými smlouvami poskytnuta celková částka 18 000 Kč, přičemž žalovaná vrátila částku 4 810 Kč, uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 190 Kč. Jiné případné smluvní nároky (úrok, poplatky apod.) žalobkyně nemůže podle citovaného ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úspěšně nárokovat.

17. Žalovaná jako spotřebitelka je povinna vrátit poskytnuté jistiny úvěru v době přiměřené jejím možnostem. V konkrétní věci nebyl mezi účastníky řízení aktivní spor o to, jaká je doba pro vrácení jistin odpovídající možnostem žalované, ani nebyl podán návrh na určení této doby soudem. Za takové situace stanovil soud výši měsíčních splátek s přihlédnutím k výši původně sjednaných splátek obou úvěrů i s přihlédnutím k celkové době splácení dluhu (přibližně 1 rok). Soud pro úplnost doplňuje, že žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, neboť povinnost žalované vrátit dlužné část jistiny úvěru vzniká teprve v souvislosti s tímto soudním rozhodnutím, které nově konstitutivně stanovuje lhůtu k plnění.

18. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta (výrok II. rozsudku).

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byla převážně procesně úspěšnou žalovaná, které však žádné náklady s ohledem na její procesní pasivitu nevznikly. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.