3 C 338/2025

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Mörtlem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované pro doručování Jestřebice 13, 398 43 Bernartice u Milevska o zaplacení částky 166 599,62 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 116 502 Kč v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč splatných až do úplného zaplacení vždy do 20. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku a pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 50 097,62 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 155 360 Kč od 23. 9. 2025 do 9. 10. 2025, z částky 155 160 Kč od 10. 10. 2025 do 17. 11. 2025, z částky 154 960 Kč od 18. 11. 2025 do zaplacení, úroku ve výši 8,16 % ročně z částky 149 101,80 Kč od 23. 9. 2025 do 14. 10. 2025 a úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 149 101,80 Kč od 5. 10. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento celkový úrok za dobu od 23. 9. 2025 dosáhne částky 667 584 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 178 834 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku a dále zaplacení smluvní pokuty ve výši 13 478,05 Kč. Podle žalobních tvrzení byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), kterou žalovaná podepsala dne 20. 3. 2025, a na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 150 000 Kč. Dne 20. 3. 2025 byla žalované vyplacena částka 23 398 Kč, zbytek úvěru byl použit v souladu s Dohodou o konsolidaci na úhradu jiných již dříve žalobkyní poskytnutých úvěrů. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 71,92 % p. a. v 60 měsíčních splátkách po 10 566 Kč splatných vždy k 16. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem duben 2025. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (e-mailová komunikace), k podpisu smlouvy došlo doplněním jedinečného kódu zaslaného za tím účelem žalované. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila schopnost žalované řádně splácet úvěr na základě dokladů a informací získaných od žalované, z databází a z dalších zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované, lustrace v databázi NRKI či insolvenčním rejstříku). Na základě zjištěných údajů a provedeného scoringu (matematický model založený na bodovém hodnocení klienta) bylo rozhodnuto o poskytnutí úvěru žalované. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek úvěru, přičemž do data zesplatnění celého úvěru zaplatila postupně celkovou částku 32 298 Kč. Podle bodu 6.1 smlouvy vzniklo žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného právo na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 998 Kč (žalobkyni podle smlouvy náleží smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, v daném případě se tak stalo u splátek č. 4 a č. 5). Podle bodu 6.2 smlouvy žalobkyni současně vzniklo dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 400 Kč (žalobkyni podle smlouvy náleží náhrada nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, v daném případě se tak stalo u splátek č. 4 a č. 5). V důsledku prodlení žalované současně došlo podle bodu 6.3 smlouvy k automatickému zesplatnění úvěru k okamžiku, kdy se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou splátky č. 4 splatné dne 16. 7. 2025 o délce 65 dnů, tedy ke dni 21. 9. 2025. Podle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru staly součástí „nové jistiny úvěru“ dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, přičemž tuto novou jistinu ve výši 175 248,23 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Z důvodu nezaplacení nové jistiny úvěru vzniklo žalobkyni podle bodu 6.5 smlouvy právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, konkrétně od 23. 9. 2025 až do jejího úplného zaplacení. Podle bodu 2.2 smlouvy sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží i po zesplatnění úvěru až do data skutečného vrácení jistiny úvěru. Žalobkyně s ohledem na výše uvedené žalobou nárokovala po zohlednění dalších plateb žalované realizovaných po zesplatnění úvěru v celkové výši 400 Kč zaplacení částky 174 848,23 Kč odpovídající dlužné nové jistině smlouvy a úroku přirostlému ke dni zesplatnění úvěru (149 101,80 Kč + 26 146,43 Kč – 400 Kč), dále smluvní pokuty ve smyslu bodu 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč, náhrady nákladů ve smyslu bodu 6.2 smlouvy ve výši 400 Kč, smluvní pokuty ve výši 13 478,05 Kč odpovídající smluvní pokutě 0,1 % denně z částky nové jistiny do dne vyhotovení žaloby (9. 12. 2025). Kromě toho se žalobkyně domáhala zaplacení úroku v nominální roční úrokové sazbě ve výši 71,92 % jdoucího z částky 149 101,80 Kč (původní jistina úvěru) od 23. 9. 2025 do 14. 10. 2025 a úroku ve výši 11,50 % ročně z téže částky od 15. 10. 2025 (91. den prodlení) do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 667 584 Kč (která svou výší odpovídá v souladu s bodem 2.2 smlouvy 120 % celkové částky, kterou má žalovaná zaplatit podle části A smlouvy), a rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z dlužné nové jistiny od 23. 7. 2024 do zaplacení. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalované neúspěšně předžalobní výzvu.

2. Podáním doručeným soudu dne 28. 1. 2026 pak vzala žalobkyně svoji žalobu částečně zpět co do zaplacení částky 25 712,43 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 23 874 Kč ve výši 11,5 % ročně od 23. 9. 2025 do zaplacení a úrokem ve výši 63,76 % z částky 149 101,80 Kč od 23. 9. 2025 do 14. 10. 2025. K částečnému zpětvzetí žaloby došlo v souvislosti s ponížením nárokované nominální roční úrokové sazby z 71,92 % ročně na 8,16 % ročně.

3. Usnesením ze dne 2. 2. 2026, č. j. 3 C 338/2025 - 56, soud řízení v intencích zpětvzetí žalobkyně částečně zastavil.

4. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. V písemném vyjádření ze dne 17. 2. 2026 namítla, že uzavřenou úvěrovou smlouvu považuje za absolutně neplatnou, a to jednak z důvodu hrubého rozporu parametrů úvěrové smlouvy s dobrými mravy (výše úrokové sazby a RPSN, smluvní sankce), jednak z důvodu nesplnění povinnosti žalobkyně posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Rovněž pak podle žalované nedošlo k naplnění požadavků na právní jednání spočívající v uzavření samotné smlouvy, k němuž mělo dojít prostředky elektronické komunikace na dálku (chybějící elektronický podpis). Ve vztahu k otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaná zdůraznila, že v době uzavření úvěrové smlouvy měla příjem přibližně 25 000 Kč měsíčně, přičemž za bydlení vynakládala přes 10 000 Kč měsíčně, vedle toho splácela již dříve poskytnuté úvěry od společností Flexifin, Rerum, Tando, Leaderfin a Emmas Credit. Žalobkyně přitom příjmy a výdaje žalované před uzavřením smlouvy nikterak blíže nezkoumala, žalovaná v dané souvislosti předložila žalobkyni pouze 4 výplatní pásky. Podle výpisů z běžného účtu žalované je přitom zřejmé, že v daném období měla vyšší než desetikorunové položky na účtu pouze pokud jí byl poskytnut další úvěr. Ke své argumentaci připojila žalovaná relativně podrobnou judikaturu.

5. V návaznosti na obranná tvrzení žalované a výzvu soudu ze dne 10. 3. 2026 žalobkyně v písemném podání ze dne 18. 3. 2026 podrobně popsala proces uzavření smlouvy a proces ověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy. Z dokladů o příjmech vyplynulo, že čistý měsíční příjem žalované činí 35 682 Kč, měsíční náklady pak činí 14 892 Kč, volné zdroje ke splácení úvěru pak činí 19 790 Kč. Na základě zjištěných údajů a po provedené lustraci v databázi NRKI byl proveden tzv. scoring klienta (matematický model), který byl podkladem pro následné rozhodnutí o poskytnutí požadovaného úvěru. K výdajové stránce, resp. k jejímu paušálnímu určení, by podle žalobkyně měly postačit údaje vyplývající ze zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Je povinností žalované, aby případně uvedla další (vyšší) výdaje. Žalobkyně tak před uzavřením smlouvy splnila své zákonné povinnosti, které nelze vykládat extenzivně.

6. Provedeným dokazováním učinil soud níže uvedená skutková zjištění:

7. Z Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru / Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 20. 3. 2025 ve spojení s Předsmluvním formulářem a Oznámením o schválení úvěru ze dne 21. 3. 2025 (obsahujícího současně jako přílohu splátkový kalendář) bylo soudem zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla na základě návrhu žalované uzavřena smlouva o úvěru (akceptace návrhu doručena žalované podle připojené dodejky dne 26. 3. 2025), na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaná se oproti tomu podle části A) smlouvy zavázala zaplatit žalobkyni celkovou částku 556 320 Kč formou 60 měsíčních splátek po 10 566 Kč splatných vždy do 16. dne každého kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Úroková sazba byla smlouvou sjednána ve výši 71,92 % p. a., a to jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Podle bodu 6.1 smlouvy vzniká žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč v případě, pokud se žalovaná ocitne v období do zesplatnění úvěru v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 30 dnů. Podle bodu 6.2 smlouvy vzniká žalobkyni vůči žalované dále právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč v případě, že se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 15 dnů. Podle bodu 6.3 smlouvy je pro případ prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů sjednáno automatické zesplatnění úvěru, přičemž podle bodu 6.4 smlouvy se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky stávají v okamžiku zesplatnění úvěru součástí „nové jistiny úvěru“, která je splatnou v den zesplatnění úvěru. Podle bodu 6.5 smlouvy v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění úvěru vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to až do jejího úplného zaplacení.

8. Uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou elektronickou formou je dále prokazováno předloženými listinami označenými jako Dodatek č. 1 k Návrhu smlouvy o úvěru / Smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne 20. 3. 2025 obsahující technický popis uzavření smlouvy, Základní informace o klientovi obsahující kontaktní údaje žalované včetně čísla bankovního účtu, Důkaz o odeslání 1 Kč a Zaslaná SMS (Informace o vyplacení) ze dne 19. 3. 2025 obsahující jako var. symbol podpisový kód pro odpovědní SMS a Důkaz o přijaté SMS ze dne 20. 3. 2025, 8.43 hodin, obsahující potvrzení o doručení potvrzovací SMS z telefonního čísla žalované.

9. Podle Přihlášky do pojištění „, název, “ ze dne 20. 3. 2025 a Přílohy č. 1 k Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru / Smlouvy o úvěru z téhož dne uzavřela žalovaná v souvislosti s uzavřením úvěrové smlouvy pojištění schopnosti splácet úvěr.

10. Podle Prohlášení klienta ze dne 20. 3. 2025 se žalovaná před podpisem dokumentu seznámila mimo jiné s veškerými informacemi podle § 92 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přičemž mimo jiné prohlásila, že výši sjednaného úroku z úvěru považuje za přiměřenou. Obdobně pak žalované v Prohlášení o politické exponovanosti ze dne 20. 3. 2025 prohlásila, že není politicky exponovanou osobou ve smyslu zákona č. 253/2008 Sb.

11. Z Dohody o konsolidaci podepsané dne 20. 3. 2025 je zjištěno, že podle dohody účastníků byla z celkové úvěrové částky 150 000 Kč částka 126 602 Kč určena na předčasné splacení úvěru poskytnutého žalované již dříve žalobkyní na základě smlouvy č. , hodnota, , přičemž na bankovní účet žalované bude vyplacena zbývající částka úvěru ve výši 23 398 Kč.

12. Z Dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalované byl sjednaný úvěr vyplacen dne 20. 3. 2025 co do částky 23 398 Kč bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, , který byl žalovanou pro daný účel označen ve smlouvě, a co do částky 126 602 Kč na umoření dřívějšího úvěru poskytnutého žalobkyní žalované.

13. Podle listiny označené jako Hodnocení klienta ze dne 20. 3. 2025 žalobkyně při poskytnutí úvěru vycházela z příjmu žalované ze zaměstnání ve výši 35 682 Kč měsíčně a z výdajů žalované ve výši 14 892 Kč měsíčně (z toho částka 4 860 Kč životní minimum, částka 4 108 Kč splátky úvěru u žalobkyně, částka 5 924 Kč náklady na bydlení).

14. V souvislosti s ověřováním identity a úvěruschopnosti žalované žalobkyně dále soudu předložila kopii občanského průkazu žalované, částečné výpisy z běžného účtu žalované č. účtu , č. účtu, za období prosinec 2024 – březen 2025 (příchozí mzda) a výpis z NRKI ze dne 18. 3. 2025.

15. Z listiny označené jako Karta klienta je zjištěno, že žalovaná ke dni 8. 12. 2025 uhradila z titulu smlouvy postupně celkovou částku 32 698 Kč.

16. Podle Výzvy k zaplacení ze dne 18. 8. 2025 byla žalovaná ze strany žalobkyně vyzvána k okamžité úhradě dlužných splátek úvěru č. 4 a č. 5 včetně smluvní pokuty a náhrady účelně vynaložených nákladů, přičemž byla současně upozorněna na možnost zesplatnění úvěru.

17. Výzvou k zaplacení ze dne 16. 9. 2025 žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužných splátek úvěru č. 4, č. 5 a č. 6, smluvní pokuty a náhrady účelně vynaložených nákladů, přičemž současně žalovanou upozornila na možnost automatického zesplatnění celého úvěru.

18. Z listiny označené jako Oznámení ze dne 21. 9. 2025 je zjištěno, že žalobkyně avizovala žalované zesplatnění úvěru ze smlouvy č. , hodnota, , když ji současně vyzvala k zaplacení celkové částky 179 234 Kč.

19. Podle Předžalobní výzvy ze dne 18. 11. 2025 a podacího archu z téhož dne byla žalovaná vyzvána žalobkyní k okamžité úhradě dlužné částky 178 834 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou, přičemž současně byla upozorněna na uplatnění nároku žalobkyní soudní cestou v případě, pokud nedojde k úhradě dluhu.

20. Nepodepsaným a nedatovaným stejnopisem Návrhu na zahájení řízení a Oznámením o zahájení řízení před finančním arbitrem ze dne 8. 10. 2025 žalovaná prokázala podání návrhu finančnímu arbitrovi za účelem mimosoudního vyřešení spotřebitelského sporu vyplývajícího z úvěrových smluv uzavřených se žalobkyní.

21. Podle mzdových listů zpracovaných zaměstnavatelem žalované , právnická osoba, za období 1-3/2026 činila průměrná měsíční čistá mzda žalované za dané období 26 160 Kč.

22. Podle mzdových listů zpracovaných dalším zaměstnavatelem žalované , právnická osoba, . činila průměrná měsíční čistá mzda žalované za období 2-3/2026 u daného zaměstnavatele 5 011 Kč.

23. Podle žalobkyní předložených výpisů z běžného účtu č. , č. účtu, za období 1-4/2026 a z běžného účtu č. , č. účtu, za téže období platila žalovaná měsíčně mimo jiné splátku úvěru poskytnutého , právnická osoba, . včetně pojištění ve výši přibližně 10 800 Kč (vyjma měsíců, kdy požádala o odklad splátek), dále měsíční splátku půjčky Tando ve výši 500 Kč, náklady na bydlení ve výši 10 300 Kč (z toho 7 000 Kč nájemné, 3 300 Kč záloha na elektřinu), internet v částce 290 Kč, obědy pro sebe a 2 nezletilé děti ve školní jídelně ve výši přibližně 1 800 Kč a dále drobné nákupy a platby za telefon pro sebe a nezletilou dceru.

24. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela na základě akceptovaného návrhu ze dne 20. 3. 2025 se žalovanou Smlouvu o úvěru č. č. , hodnota, , na základě níž žalované téhož dne poskytla spotřebitelský úvěr ve výši 150 000 Kč, přičemž z toho částka 126 602 Kč byla určena na předčasné splacení úvěru poskytnutého žalované již dříve žalobkyní na základě Smlouvy o úvěru č. , hodnota, a zbývající část úvěru ve výši 23 398 Kč byla vyplacena na bankovní účet žalované. K uzavření smlouvy došlo prostředky elektronické komunikace na dálku. Před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru měla žalobkyně k dispozici částečné výpisy z bankovního účtu žalované prokazující výši mzdy vyplacené žalované jejím zaměstnavatelem za období uplynulých 4 kalendářních měsíců. Žalovaná se v souvislosti s poskytnutím úvěru smluvně zavázala zaplatit žalobkyni včetně pojištění schopnosti splácet úvěr celkovou částku 556 320 Kč formou 60 měsíčních splátek po 10 566 Kč splatných vždy do 16. dne každého kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem duben 2025. Úroková sazba byla smlouvou sjednána ve výši 71,92 % p. a. Z titulu dané úvěrové smlouvy zaplatila žalovaná podle shodného prohlášení obou stran učiněného v rámci ústního jednání dne 8. 4. 2026 celkovou částku 33 498 Kč. V důsledku porušení povinností vyplývajících ze smlouvy (neplacení splátek úvěru) byla žalovaná opakovaně žalobkyní vyzvána k zaplacení dlužných splátek, oznámením ze dne 21. 9. 2025 pak žalobkyně avizovala žalované informaci o automatickém zesplatnění úvěru k danému dni. Dne 18. 11. 2025 žalobkyně odeslala žalované předžalobní výzvu.

25. Závazkový právní vztah vzniklý mezi účastníky řízení se řídí zejména ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

26. Žalobě je možno vyhovět pouze částečně. Soud z úřední povinnosti přihlédnul k neplatnosti úvěrové smlouvy zapříčiněné nedodržením zákonných povinností při zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru ze strany žalobkyně. V dané souvislosti je namístě odkázat na obsah nálezu Ústavního soudu České republiky, sp. zn. III. ÚS 4129/18, podle něhož součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). V konkrétním případě žalobkyně uvedla, že z dokladů o příjmech byl zjištěn průměrný měsíční čistý příjem žalované ve výši 35 682 Kč, měsíční náklady pak byly stanoveny částkou 14 892 Kč (z toho částka 4 860 Kč životní minimum ve smyslu příslušného zákona, částka 5 924 Kč žalovanou tvrzené náklady na bydlení, částka 4 108 Kč splátky souběžné uzavřené úvěrové smlouvy). K paušálnímu stanovení pravidelných výdajů žalované podle žalobkyně postačují údaje vyplývající ze zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, přičemž podle žalobkyně je povinností žalované, aby případně uvedla další výdaje. Soud nemá (vyjma částečných výpisů z běžného účtu žalované týkajících se vyplacené mzdy za relativně krátké časové období 4 měsíců) k dispozici jediný důkaz nasvědčující tomu, že ze strany právní předchůdkyně žalobkyně došlo k ověření informací poskytnutých žalovanou tak, aby bylo možno učinit kvalifikovaný závěr ohledně dlouhodobých příjmů žalované a zejména jejích reálných výdajů žalované. Žalobkyně nesplnila povinnost stanovenou jí zákonem, když posouzení úvěruschopnosti nejenže neprovedla řádně, ale ve vztahu k pravidelným výdajům a životním nákladům žalované de facto vůbec. Ve vztahu k výdajové situaci žalované vycházela z právního předpisu stanovujícího výši životního minima jednotlivce, které však mohou být a nepochybně byly diametrálně odlišné od faktických výdajů žalované v době uzavření smlouvy o úvěru, tvrzení žalované o výši nákladů na bydlení žalobkyně neověřila z objektivních podkladů. V důsledku uvedeného také žalovaná byla schopna uhradit pouze 3 splátky ve smyslu sjednaného splátkového kalendáře. Žalobkyně jednala při uzavření smlouvy v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, v důsledku čehož soud konstatuje absolutní neplatnost uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

27. V souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem žalované. Jelikož v řízení bylo zjištěno, že žalované byla v souvislosti s neplatnou smlouvou poskytnuta částka 150 000 Kč, přičemž žalovaná podle nesporného tvrzení obou stran vrátila žalobkyni částku 33 498 Kč, uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 116 502 Kč. Jiné případné smluvní nároky (úrok, poplatky apod.) žalobkyně nemůže podle citovaného ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úspěšně nárokovat. Soud pro úplnost doplňuje, že žalobkyni nevznikl ani nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení (viz rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

28. Žalovaná jako spotřebitelka je povinna vrátit poskytnuté jistiny úvěru v době přiměřené jejím možnostem. V konkrétní věci soud z prohlášení a listin předložených žalovanou zjistil, že žalovaná v současné době žije v nájmu v obci , adresa, , a to ve společné domácnosti se svým druhem a 2 nezletilými dětmi ve věku 7 a 10 let. Celkové příjmy domácnosti se skládají z příjmu žalované ve výši přibližně 30 000 Kč měsíčně a z příjmu druha žalované, který pobírá v zimním období mzdu ve výši přibližně 20 000 Kč měsíčně čistého a v létě ve výši asi 40 000 Kč měsíčně čistého. Za bydlení platí žalovaná včetně elektřiny měsíčně částku 10 300 Kč měsíčně, kromě toho se kupuje dřevo a uhlí, které platí druh žalované. Žalovaná platí internet a náklady na provoz telefonu pro sebe a nezletilou dceru, za obědy ve školní družině sobě a dětem platí přibližně částku 1 800 Kč měsíčně, rovněž pořizuje drobné nákupy, splácí úvěry poskytnuté , právnická osoba, . včetně pojištění ve výši přibližně 10 800 Kč měsíčně a společností Tando ve výši 500 Kč. Za takové situace stanovil soud výši měsíčních splátek ve výši 2 000 Kč, a to i s přihlédnutím k celkové době splácení dluhu (59 měsíců), a to pod ztrátou výhody splátek.

29. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta (výrok II. rozsudku).

30. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů právo, ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o. s. ř., podle něhož jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Předmět řízení včetně smluvních pokut a včetně vyčísleného příslušenství nárokované pohledávky (viz nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 2717/08 či usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015) činil v daném případě ke dni podání žaloby celkovou částku 201 755,18 Kč (z toho 178 834 Kč jistina, 13 478 Kč smluvní pokuta, 3 159,98 Kč vyčíslený zákonný úrok z prodlení do 17. 11. 2025, 6 283,20 Kč vyčíslený úrok do 14. 10. 2025), kromě toho žalobkyně nárokovala zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 178 834 Kč od 18. 11. 2025 do zaplacení a úrok ve výši 11,5 % ročně z částky 149 101,80 Kč od 15. 10. 2025 do zaplacení. Jestliže byl žalobkyni po částečném zastavení řízení z procesního hlediska zaviněném žalobkyní přiznán rozsudkem nárok na zaplacení částky 116 502 Kč, činí úspěch žalobkyně ve sporu (a to bez zohlednění nárokovaného běžného úroku a úroku z prodlení) přibližně 57 % a neúspěch 43 %; míru úspěchu a neúspěchu účastníků ve sporu tak lze hodnotit jako obdobnou. Proto soud rozhodl o nepřiznání náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků.