3 C 57/2026

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Mörtlem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 86 833 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 42 400 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč splatných do úplného zaplacení vždy do 25. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku a pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky 44 433 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 840,92 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 811,05 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 45 684,21 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 45 684,21 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení celkové částky 86 833 Kč s příslušenstvím. Podání žaloby odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne 25. 1. 2023 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy finanční prostředky ve výši 48 000 Kč. Před uzavřením smlouvy přitom s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr vyhodnocením a ověřením informací získaných od žalované, které byly zaznamenány do zákaznické karty žalované. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně jistinu úvěru a dále zaplatit částku 45 841 Kč tvořenou úrokem za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 35 773 Kč (úroková sazba byla podle žalobkyně sjednána ve výši 12,75 % ročně), částkou za zpracování zápůjčky ve výši 1500 Kč a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 568, a to formou 21 měsíčních splátek po 4 469 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla sjednána dnem 25. 10. 2024. Žalovaná povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, z titulu smlouvy zaplatila pouze částku 5 600 Kč. Žalobkyně vůči žalované nárokuje zaplacení částky 86 833 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 45 684,21 Kč a z dlužných poplatků ve výši 41 148,79 Kč. Žalobkyně se kromě toho domáhá i zaplacení příslušenství pohledávky v podobě smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, které částečně kapitalizovala ke dni 21. 10. 2025. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně odvozuje od Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025, na základě níž nabyla od právní předchůdkyně s účinky k témuž dni pohledávky z uvedené smlouvy, což bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby žalobkyně neúspěšně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky.

2. K výzvě soudu ze dne 30. 3. 2026 žalobkyně písemným podáním ze dne 31. 3. 2026 doplnila, že její právní předchůdkyně splnila povinnosti vyplývající jí z ust. § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když před uzavřením úvěrové smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr. Informace poskytnuté žalovanou byly zaznamenány do Zákaznické karty žalované ze dne 25. 1. 2023 a ověřeny doklady uvedenými v části „Ověřené dokumenty“ (konkrétně z výpisu z banky a z výměry důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky). V insolvenčním rejstříku bylo ověřeno, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Při uzavření smlouvy bylo vycházeno z informací uvedených žalovanou, že má stálý příjem financí ze státní podpory, je invalidní důchodce, žije ve vlastním bydlení, nemá žádné vyživovací povinnosti, nemá úvěr či zápůjčku u jiné společnosti. Úvěruschopnost žalované tak byla shledána dostatečnou.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a řízení se aktivně neúčastnila. K ústnímu jednání nařízenému ve věci na den 13. 5. 2026 se bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o jeho odročení, ačkoli jí bylo předvolání k jednání včetně žaloby řádně a včas doručeno.

4. Provedeným dokazováním byla soudem učiněna níže uvedená skutková zjištění:

5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, je zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela se žalovanou dne 25. 1. 2023 smlouvu, na základě níž žalované poskytla v hotovosti při podpisu smlouvy spotřebitelský úvěr ve výši 48 000 Kč. Žalovaná se oproti tomu smlouvou zavázala zaplatit poskytnutou jistinu úvěru společně se smluvním úrokem a poplatky v celkové výši 45 841 Kč, t. j. celkem částku 93 841 Kč, ve 21 měsíčních splátkách po 4 469 Kč (poslední splátka byla stanovena ve výši 4 461 Kč), přičemž první splátkové období počalo běžet dnem uzavření smlouvy. Úroková sazba byla sjednána ve výši 68,80 % ročně jako pevná po celou sjednanou dobu trvání smlouvy, RPSN činila 99,93 %.

6. Ze Zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 25. 1. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, disponovala informacemi, že čistý měsíční příjem žalované činí 14 294 Kč, další čistý měsíční příjem domácnosti žalované pak 31 516 Kč, odhadované měsíční výdaje činí 1 500 Kč. Žalovaná podle svého sdělení žije ve vlastním bydlení, je svobodná, invalidní důchodkyně a nemá žádnou vyživovací povinnost. Příjem žalované byl právní předchůdkyně žalobkyně ověřen z výpisu z bankovního účtu za období 11-12/2022 a z výměry důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky.

7. Podle Tabulky umoření zpracované dne 23. 10. 2025 zaplatila žalovaná z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, celkovou částku 5 600 Kč.

8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2025 ve spojení s Přílohou č. 1 smlouvy - výpisem části seznamu postoupených pohledávek a Potvrzením o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky ze dne 27. 10. 2025 byla soudem zjištěna aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, neboť danou smlouvou došlo k postoupení pohledávky vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo podle listiny označené jako „Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne 21. 10. 2025 a podacího lístku ze dne 21. 11. 2025 žalované písemně oznámeno.

9. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 16. 1. 2026 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k zaplacení dlužné částky.

10. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřela se žalovanou dne 25. 1. 2023 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž poskytla žalované hotovostní úvěr v celkové výši 48 000 Kč. Při uzavření smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalované z informací poskytnutých žalovanou, které ověřila ve vztahu k příjmu žalované výpisem z bankovního účtu za období 2 kalendářních měsíců a z výměry invalidního důchodu. Žalovaná zaplatila z titulu smlouvy částku 5 600 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku vůči žalované žalobkyni smlouvou ze dne 21. 10. 2025, žalované bylo postoupení následně písemně oznámeno. Dne 16. 1. 2026 byla žalované právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva.

11. Vzájemný vztah mezi účastníky se řídí zejména ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

12. Žalobě je možno vyhovět pouze částečně. Soud z úřední povinnosti přihlédnul k neplatnosti úvěrové smlouvy zapříčiněné nedodržením zákonných povinností při zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. V dané souvislosti je namístě odkázat na obsah nálezu Ústavního soudu České republiky, sp. zn. III. ÚS 4129/18, podle něhož součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). V konkrétním případě žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně provedla vyhodnocení informací získaných od žalované, které současně ověřila. Takový závěr soud však učinit nemohl. Z předložené Zákaznické karty, která má obsahovat informace týkající se ověření úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru, vyplývá, že žalovaná deklarovala právní předchůdkyni žalobkyni své měsíční příjmy i celkové příjmy domácnosti, dále deklarovala svoje odhadované celkové měsíční výdaje. Soud nemá k dispozici jediný důkaz nasvědčující tomu, že ze strany právní předchůdkyně žalobkyně došlo k ověření informací poskytnutých žalovanou tak, aby bylo možno učinit kvalifikovaný závěr ohledně reálných dlouhodobých příjmů žalované, celkových příjmů domácnosti žalované a reálných výdajů žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost stanovenou jí zákonem, když posouzení úvěruschopnosti nejenže neprovedla řádně, ale de facto vůbec. Příjmovou situaci celé domácnosti vůbec neověřovala, příjem samotné žalované ověřila za dobu pouhých 2 měsíců předcházejících uzavření smlouvy. Ve vztahu k výdajové situaci žalované pak vycházela ze zjevně nereálných údajů, které jí sdělila žalovaná (v současné době není obvyklé či dokonce možné mít životní výdaje v měsíční výši pouze 1 500 Kč), aniž by tyto ověřila z objektivních podkladů. Právní předchůdkyně žalobkyně jednala při uzavření smlouvy v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, v důsledku čehož soud konstatuje absolutní neplatnost uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

13. V souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem žalované. Jelikož v řízení bylo zjištěno, že žalované byla v souvislosti s neplatnou smlouvou poskytnuta částka 48 000 Kč, přičemž žalovaná podle tvrzení samotné žalobkyně vrátila částku 5 600 Kč, uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 42 400 Kč. Jiné případné smluvní nároky (úrok, poplatky apod.) žalobkyně nemůže podle citovaného ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úspěšně nárokovat.

14. Žalovaná jako spotřebitelka je povinna vrátit poskytnuté jistiny úvěru v době přiměřené jejím možnostem. V konkrétní věci nebyl mezi účastníky řízení aktivní spor o to, jaká je doba pro vrácení jistiny úvěru odpovídající možnostem žalované, ani nebyl podán návrh na určení této doby soudem. Za takové situace stanovil soud výši měsíčních splátek s přihlédnutím k celkové době splácení dluhu (přibližně 14 měsíců), a to pod ztrátou výhody splátek. Soud pro úplnost doplňuje, že žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení (rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

15. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta (výrok II. rozsudku).

16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byla převážně procesně úspěšnou žalovaná, které však žádné náklady s ohledem na její procesní pasivitu nevznikly. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.