3 C 65/2025

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Mörtlem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 20 280 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá vůči žalované zaplacení částky 20 280 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 280 Kč od 27. 3. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 23 135,20 Kč do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobkyni se vrací záloha složená na náklady důkazů ve výši 5 000 Kč.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Písku dne 24. 1. 2025 se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 20 280 Kč s příslušenstvím. Podle žaloby uzavřela žalovaná dne 30. 1. 2020 s právní předchůdkyní žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, smlouvu o nájmu, na základě níž užívala bytovou jednotku č. , číslo, , číslo, v , adresa, . Na základě kupní smlouvy se ke dni 29. 9. 2021 stala vlastníkem předmětné bytové jednotky žalobkyně. Nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou do 28. 2. 2022. V souvislosti s ukončením nájmu porušila žalovaná povinnost stanovenou čl. X. bod 10.1. nájemní smlouvy, neboť žalobkyni nepředala byt zpět řádně vymalovaný a uklizený. Žalovaná pouze vadně přemalovala barevné stěny, bílé stěny nevymalovala vůbec, v rozích pokojů byly pavučiny a plíseň, byt byl celkově špinavý a neuklizený. Žalobkyně nechala byt vymalovat, v té souvislosti zaplatila částku 18 480 Kč (včetně opravy omítek, broušení stěn po dekoru, odstranění plísně). V důsledku porušení povinností žalovanou tak žalobkyni vznikla škoda odpovídající uvedené částce. Obdobně pak zaplatila žalobkyně částku 5 300 Kč za úklid bytové jednotky, čímž jí vznikla další škoda. Rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 28. 4. 2023, sp. zn. 10 C 105/2022, byla žalované uložena povinnost k náhradě pouze části škody způsobené v souvislosti s neuklizením bytu ve výši 3 500 Kč, kterou žalovaná následně zaplatila. Ve zbývajícím rozsahu byla podaná žaloba v rámci odvolacího řízení žalobkyní vzata zpět, neboť žalobkyně se rozhodla řešit vše novým podáním. Žalobkyně se přitom neztotožňuje s argumentací okresního soudu, který žalobkyni nepřiznal celou částku nárokovanou v souvislosti s provedeným úklidem bytu, neboť podle žalobkyně nebyl žádný důvod ke krácení žalobou uplatněné částky.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. V odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne 21. 2. 2025 uvedla, že podání žaloby je pro ni překvapivé, neboť od skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. , spisová značka, (kauci) ve výši 19 000 Kč, kterou žalovaná složila před podpisem nájemní smlouvy. Žalobkyně dluží žalované v souvislosti s jistotou i úroky z jistoty ve smyslu ust. § 1802 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kapitalizované částkou 3 961 Kč (10 % ročně z částky 19 000 Kč od 30. 1. 2020 do 28. 2. 2022), jakož i zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný částkou 6 654 Kč (11,75 % ročně z částky 19 000 Kč od 1. 3. 2022 do 20. 2. 2025). Oproti nároku žalobkyně uplatněném žalobou tak žalovaná započítává své nároky v pořadí nároku na vrácení jistoty ve výši 19 000 Kč, nároku na zaplacení úroku z jistoty ve výši 3 961 Kč a nároku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 6 654 Kč. Žalovaná zdůraznila, že soud rozhodující v předchozím řízení shledal započtení vzájemných nároků provedené dříve žalobkyní neplatným, přičemž k žádnému dalšímu započtení v mezidobí nedošlo, tudíž ani nedošlo k zániku nároku žalované.

3. V reakci na tvrzení žalované žalobkyně v písemném podání ze dne 28. 3. 2025 podrobně zopakovala svoji argumentaci. Pokud žalovaná argumentuje tím, že jí dosud nebyla ze strany žalobkyně vrácena složená jistota, tato byla v souladu s rozhodnutím okresního soudu použita na úhradu dlužného nájemného za měsíce leden a únor 2022, tedy byla zcela spotřebována a nemůže být žalobkyní vrácena. Stejně tak se žalobkyně nemohla ocitnout v prodlení s vrácením jistoty, neboť tato byla spotřebována započtením na dlužné nájemné, které bylo splatné ještě předtím, než měla být jistota vrácena. Úrok z jistoty pak podle žalobkyně může činit maximálně setiny či desetiny procent ročně, neboť jeho výše odpovídá úrokům z krátkodobých dluhopisů, nikoli průměrné výši úroků z bankovních úvěrů, jak se nesprávně domnívá žalovaná.

4. V, Anonymizováno, písemném vyjádření ze dne 7. 4. 2025 žalovaná zopakovala, že ze strany žalobkyně nikdy nedošlo k zápočtu žalovanou složené jistoty oproti dlužnému nájemnému. Žalobkyně v minulosti provedla zápočet složené jistoty na náhradu škody, Okresní soud v Písku však v řízení vedeném pod sp. zn. 10 C 105/2022 dospěl k závěru, že se jednalo o zápočet neplatný, neboť nárok žalobkyně na náhradu škody nebyl v okamžiku zápočtu splatný. Naopak žalovaná provedla vlastní správný zápočet v odporu podaném v rámci nyní probíhajícího řízení, z důvodu opatrnosti jej pak provedla opakovaně dopisem ze dne 6. 3. 2025, kdy oproti nárokům uplatněným žalobou ve výši 1 800 Kč a 18 480 Kč včetně úroku z prodlení z těchto částek ve výši 7 024 Kč započetla nárok žalované v celkové výši 47 615 Kč v pořadí nároku na vrácení jistoty 19 000 Kč, nároku na zaplacení úroků z jistoty ve výši 3 961 Kč, nároku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 6 654 Kč a nároku na zaplacení pokuty za pozdní vyúčtování nákladů a záloh za poskytnuté služby ve smyslu zákona č. 67/2013 Sb. za kalendářní rok 2022 ve výši 18 000 Kč (prodlení žalobkyně trvalo od 1. 5. 2023 do 24. 4. 2024, výše pokuty činí 50 Kč denně).

5. Žalobkyně v písemném podání ze dne 19. 5. 2025 reagovala, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 10 C 105/2022 vzala zpět svoji žalobu poté, co akceptovala tvrzení žalované, že tato nájemné za měsíce leden a únor 2022 uhradila použitím jistoty, což uváděla přímo i jako poznámku v platbách záloh za tyto měsíce. Podle žalobkyně došlo ke konkludentnímu započtení vzájemných pohledávek (pohledávky na nájemné proti pohledávce na vrácení kauce), pokud by soud dospěl k opačnému závěru, bylo by jednání žalované v rozporu s dobrými mravy a zneužitím výkonu práva. Nyní v důsledku uvedeného žalobkyně vymáhá po žalované škodu vzniklou porušením povinností žalované řádně vymalovat a uklidit pronajatou bytovou jednotku po skončení nájmu. Pokud žalovaná tvrdí, že rovněž disponuje pohledávkou z titulu nároku na pokutu za pozdní vyúčtování služeb za období roku 2022, není tomu tak, neboť v rámci e-mailové komunikace proběhlé v měsíci dubnu 2024 se žalovaná dohodla se žalobkyní na zániku této pohledávky, jakož i pohledávky žalobkyně na úhradu služeb vyúčtované žalované fakturou č. , číslo, v částce 5 256,10 Kč. Žalobkyně pak z důvodu právní jistoty dopisem ze dne 21. 3. 2025 započetla svoji pohledávku z titulu pokuty za porušení povinnosti žalované oznámit z pozice nájemce skutečný počet osob žijících v bytové jednotce v souladu se zákonem č. 67/2013 Sb., která za období do 30. 4. 2023 činila 26 500 Kč, oproti pohledávce žalované z titulu pokuty za pozdní vyúčtování služeb.

6. Provedeným dokazováním byla soudem učiněna níže uvedená skutková zjištění:

7. Smlouvou o nájmu bytu uzavřenou dne 30. 1. 2020 přenechala pronajímatelka , tituly před jménem, , jméno FO, žalované k dočasnému užívání bytovou jednotku č. , číslo, , číslo, nacházející se v budově č. p. , číslo, , , adresa, , a to na dobu od 1. 2. 2020 do 28. 2. 2021. Podle bodu 10.1 smlouvy se žalovaná zavázala nejpozději v den skončení nájmu předat řádně vyklizený a uklizený byt pronajímatelce, a to ve stavu, ve kterém byl žalovanou převzat, s přihlédnutím k běžnému opotřebení. Byt má být podle citovaného článku předán vymalovaný typem barvy, který určí pronajímatelka. Podle bodu 12.1 smlouvy složila žalovaná před podpisem smlouvy na účet pronajímatelky peněžitou jistotu ve výši 19 000 Kč.

8. Dodatkem č. 1 Nájemní smlouvy ze dne 30. 1. 2020 uzavřeným dne 1. 3. 2021 byl sjednaný nájemní vztah prodloužen do 28. 2. 2022.

9. Podle Výpisu z katastru nemovitostí ke dni 22. 1. 2026 (list vlastnictví č. , hodnota, , kat. území a obec , adresa, ) je výlučným vlastníkem bytu č. , číslo, , číslo, vymezeného v budově , adresa, , číslo, , , adresa, , na základě Smlouvy kupní ze dne 24. 9. 2021 s účinky ode dne 29. 9. 2021 žalobkyně.

10. Podle Detailu transakce ze dne 12. 1. 2022 zaslala žalovaná žalobkyni platbu ve výši 3 790 Kč s poznámkou „, jméno FO, – nájem (jen energie) – 1. nájem z kauce“. Dne 14. 2. 2022 pak zaslala další platbu v téže výši s poznámkou „, jméno FO, – nájem (jen energie) – 2. nájem z kauce“.

11. Fakturou - daňovým dokladem č. , hodnota, ze dne 10. 3. 2022 splatným dne 17. 3. 2022 vyúčtoval , jméno FO, , IČO , IČO, , žalobkyni provedení opravy omítek, broušení stěn po dekoru, odstranění plísně a bílou malbu v bytě č. , hodnota, , , adresa, , číslo, , adresa, , , adresa, , v ceně 18 480 Kč.

12. Fakturou - daňovým dokladem č. 35/22 ze dne 14. 3. 2022 splatným dne 31. 3. 2022 vyúčtovala , jméno FO, , IČO , IČO, , žalobkyni kompletní úklid bytové jednotky č. , hodnota, , , adresa, , číslo, , adresa, , , adresa, , v ceně 5 300 Kč.

13. V Čestném prohlášení podepsaném dne 16. 5. 2022 prohlásil , jméno FO, , že na základě žádosti žalobkyně provedl dne 10. 3. 2022 výmalbu bytové jednotky č. , hodnota, v Čechově ulici v Písku, přičemž současně popsal zjištěný stav bytu a jednotlivé činnosti, které vykonal. Vyúčtovaná částka 18 480 Kč byla podle prohlášení jmenovaného následně žalobkyní uhrazena.

14. V dalším Čestném prohlášení ze dne 16. 5. 2022 popsala , jméno FO, podrobným způsobem průběh převzetí bytu od žalované při skončení nájmu, k němuž byla pověřena žalobkyní. Rovněž popsala ve shodě se žalobkyní stav bytu při jeho převzetí.

15. Obdobným způsobem pak popsala stav bytu zjištěný při prohlídce dne 2. 3. 2022 ve svém Čestném prohlášení ze dne 18. 5. 2022 , jméno FO, , která následně ve dnech 12. 3. – 13. 3. 2022 provedla kompletní úklid bytu vyúčtovaný částkou 5 300 Kč; vyúčtovaná částka byla jmenované žalobkyní uhrazena.

16. Dopisem ze dne 16. 3. 2022 žalobkyně započetla pohledávku žalobkyně vzniklou z titulu náhrady škody způsobené nevymalováním bytu (ve výši 18 480 Kč) a části škody způsobené porušením povinnosti předat pronajatou bytovou jednotku uklizenou proti pohledávce žalované vzniklé z titulu nároku na vrácení peněžité jistoty ve výši 19 000 Kč. Současně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky 23 780 Kč (z toho 19 000 Kč dlužné nájemné za leden a únor 2022, zbývající částka 4 780 Kč úklid bytové jednotky) nejpozději do 25. 3. 2022. Podle připojeného výpisu z aplikace Sledování zásilek byla písemnost doručena žalované dne 25. 3. 2022.

17. V dopise ze dne 3. 5. 2022 reagovala právní zástupkyně žalobkyně nesouhlasně ohledně návrhu žalované na mimosoudní vyřešení celé věci zaplacením částky 4 000 Kč žalovanou, když uvedla, že žalobkyně je ochotna přistoupit k uzavření smíru, v jehož rámci žalovaná uhradí žalobkyni částku 18 480 Kč (cena vymalování pronajaté bytové jednotky).

18. V rámci písemného odporu ze dne 16. 9. 2022 ve věci vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. EPR , číslo, žalovaná mimo jiné uvedla, že žalovaná nedluží žalobkyni nájemné za měsíce leden a únor 2022, neboť s , jméno FO, jednající za žalobkyni bylo dohodnuto, že žalovaná nebude hradit dva poslední nájmy, přičemž na úhradu těchto nájmů bude započtena kauce složená žalovanou.

19. Rozsudkem ze dne 28. 4. 2023, č. j. 10 C 105/2022 – 157, Okresní soud v Písku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč s příslušenstvím (výrok I. rozsudku), oproti tomu zamítl žalobu co do částky 20 280 Kč s příslušenstvím (výrok II. rozsudku). Podle odůvodnění rozsudku byl předmětem sporu nárok uplatněný žalobkyní v celkové výši 23 780 Kč, který sestával z dlužného nájemného nezaplaceného žalovanou v souvislosti s nájmem bytové jednotky č. , číslo, v , adresa, podle nájemní smlouvy ze dne 30. 1. 2020 za leden a únor 2022 ve výši 19 000 Kč a dále z části škody způsobené žalovanou žalobkyni ve výši 4 780 Kč (předání neuklizeného bytu při skončení nájmu). Podle rozsudku žalobkyně v průběhu řízení popřela, že by žalované dala - na základě dohody s , jméno FO, - souhlas s nezaplacením dvou posledních nájmů. Soud dovodil, že v daném případě nemohla žalobkyně provést dne 16. 3. 2022 platné započtení vzájemných pohledávek, neboť žalovanou složenou jistotu (kauci) započítávala oproti nesplatné pohledávce žalobkyně vůči žalované (náhrada škody v souvislosti s nevymalováním a neuklizením bytu), neboť předžalobní výzvou z uvedeného dne oznámila výši dlužné částky a současně provedla započtení. Vzhledem k neúčinnému započtení má žalobkyně stále v držení žalovanou složenou jistotu ve výši 19 000 Kč, přičemž se současně domáhá po žalované zaplacení dvou nájmů ve stejné výši, když navíc ve smlouvě o nájmu bytu dala žalovaná výslovný souhlas se započtením složené jistoty na nájemné. Jelikož žalobkyně kauci žalované nevrátila, měla jí podle soudu v souladu se smlouvou přednostně použít na úhradu nájemného, což neučinila. Postup žalobkyně tak v daném případě nemůže požívat právní ochrany, proto byla žaloba v rozsahu požadovaných dvou měsíčních nájemných (co do částky 19 000 Kč) soudem zamítnuta. Ve vztahu k nárokované náhradě škody pak soud provedeným dokazováním zjistil, že byt při skončení nájmu žalovanou řádně uklizen nebyl, jeho stav byl dostatečně zdokumentován výpověďmi svědků i fotografiemi. Nárokovanou částku 4 780 Kč však soud nejprve ponížil o 10 % (neodůvodněné navýšení faktury z důvodu provedení úklidu o víkendu), dále soud nárokovanou částku vlastní úvahou ponížil na částku 3 500 Kč z důvodu, že podle soudu již v současné době nelze zjistit, v jakém rozsahu uklízela svědkyně byt po žalované a v jakém rozsahu po malířích provádějících výmalbu bytu.

20. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 12. 2023, č. j. 7 Co 1022/2023-184, bylo částečně zastaveno odvolací řízení ve vztahu k výrokům I. a IV. rozsudku soudu prvního stupně, současně došlo ke zrušení rozsudku soudu prvního stupně ve výroku II., přičemž řízení ohledně zaplacení částky 20 280 Kč s příslušenstvím bylo zastaveno, a to na základě částečného zpětvzetí odvolání a následně zpětvzetí žaloby co do částky 20 280 Kč s příslušenstvím žalobkyní. Žalobkyni bylo uloženo zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

21. E-mailovou zprávou ze dne 5. 1. 2024 zaslanou bývalému právnímu zástupci žalované vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení částky 20 280 Kč ve smyslu nyní projednávané žaloby, současně požádala o sdělení účtu pro účely zaplacení náhrady nákladů řízení přiznané rozhodnutím soudu. Právní zástupce žalované v odpovědi ze dne 5. 2. 2024 požádal rovněž o sdělení účtu pro zaplacení částky 3 500 Kč s příslušenstvím žalovanou, avizoval možné řešení sporného nároku mimosoudní cestou.

22. Fakturou č. PFU_240076 vystavenou dne 2. 4. 2024 přeúčtovala žalobkyně žalované cenu tepla a teplé vody pro byt č. , hodnota, , , adresa, , za období od 1. 1. – 28. 2. 2022 v částce 12 836,10 Kč se splatností dne 12. 4. 2024.

23. Opravným daňovým dokladem č. PDU_24001 ze dne 24. 5. 2024 stornovala žalobkyně dříve vystavený daňový doklade č. PFU_240076 a nově přeúčtovala žalované cenu spotřebovaného tepla a teplé vody za období od 1. 1. – 28. 2. 2022 částkou 5 256,10 Kč.

24. Podle e-mailové korespondence proběhlé v období měsíce května 2024 mezi žalovanou a účetním žalobkyně , jméno FO, došlo k opravě vyúčtování ceny tepla a teplé vody vystaveného žalobkyní za období leden a únor 2022 (původní účtovaná částka byla žalobkyní ponížena po zohlednění zaplacených záloh z částky 12 836,10 Kč na 5 256,10 Kč). Ve zprávě ze dne 5. 5. 2025 požadovala žalovaná vysvětlení prodlení se zasláním vyúčtování za rok 2022, podle odpovědi ze dne 7. 5. 2024 žalobkyně čekala s vyúčtováním na výsledek soudního rozhodnutí. Další zprávou ze dne 13. 5. 2024 žalovaná zdůraznila, že jí vznikl nárok na zaplacení pokuty v souvislosti s prodlením předání vyúčtování ve výši 50 Kč denně, neboť toto obdržela teprve dne 24. 4. 2024. Odpověď urgovala žalovaná dne 22. 5. 2024, dne 24. 5. 2024 navrhla v reakci žalobkyně považovat zaslanou fakturu za bezpředmětnou a brát situaci kolem úhrady služeb za vyřízenou. Žalovaná dne 28. 5. 2024 sdělila, že takto se domluvit lze, nicméně požaduje od žalobkyně dokument, kde bude doloženo vše ohledně vzájemné domluvy tak, aby jednou v budoucnu nemusela řešit nějaký spor u soudu. Dne 3. 6. 2024 zaslala žalobkyně žalované dobropis na původní fakturu.

25. Dopisem ze dne 21. 2. 2025 vyzval právní zástupce žalované žalobkyni k zaplacení celkové částky 47 615 Kč (z toho částka 19 000 Kč nevrácená peněžitá kauce, částka 3 961 Kč úroky z jistoty ve výši 10 % ročně z částky 19 000 Kč od 30. 1. 2020 do 28. 2. 2022, částka 6 654 Kč zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 19 000 Kč od 1. 3. 2022 do 20. 2. 2025 a částka 18 000 Kč pokuta za období od 1. 5. 2023 do 24. 4. 2024 v souvislosti s pozdním vyúčtováním energií za rok 2022 podle zákona č. 67/2013 Sb.) do 3 dnů od doručení výzvy. Současně započetl oproti pohledávce žalobkyně uplatněné žalobou ve výši 1 800 Kč a 18 480 Kč z titulu náhrady škody za úklid a vymalování bytu podle nájemní smlouvy ze dne 30. 1. 2020 včetně zákonného úroku z prodlení z těchto částek pohledávky žalované vůči žalobkyni v pořadí nárok na vrácení jistoty ve výši 19 000 Kč, nárok na zaplacení úroku z jistoty ve výši 3 961 Kč a nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 6 654 Kč. Předmětný dopis byl podle připojené dodejky doručen žalobkyni dne 21. 2. 2025.

26. Dalším dopisem ze dne 6. 3. 2025 doručeným žalobkyni podle připojené dodejky téhož dne provedl právní zástupce žalobkyně opakovaně zápočet jednotlivých částek, a to s ohledem na skutečnost, že nejpozději dne 24. 2. 2025 byly veškeré pohledávky žalované splatné a způsobilé k započtení (výzva k zaplacení doručena žalobkyni dne 21. 2. 2025). Oproti nárokům uplatněným žalobou ve výši 1 800 Kč a 18 480 Kč včetně úroku z prodlení z těchto částek ke dni 6. 3. 2025 ve výši 7 024 Kč tak započetla žalovaná vlastní pohledávky v pořadí nároku na vrácení jistoty 19 000 Kč, nároku na zaplacení úroků z jistoty ve výši 3 961 Kč, nároku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 6 654 Kč a nároku na zaplacení pokuty za pozdní vyúčtování ve výši 18 000 Kč.

27. Podle sdělení , právnická osoba, ., ze dne 5. 2. 2026 poskytovala banka v období let 2020 – 2022 klientům několik typů produktů, které umožňovaly dispozici s uloženými finančními prostředky bez výpovědní dobou či s krátkodobou výpovědní dobou do 3 měsíců, a to běžné účty „CHYTRÝ“, „AKTIVNÍ“ a „SVĚTOVÝ“, spořící účty „Plus pro podnikatele“, „Flexi pro podnikatele“ a dále termínované vklady. Soud měl k dispozici i podrobný přehled úrokových sazeb stanovených pro jednotlivé bankovní produkty v uvedeném období, tyto se pohybovaly v řádu jednotek setin procenta, v případě termínovaných vkladů pak v řádu jednotek procent.

28. Podle statistické sestavy zpracované ČNB činila průměrná výše úrokové sazby u všech úvěrů poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu, bydlení a ostatní 3,53 % ročně v období 2-12/2020, 3,24 % ročně v období kalendářního roku 2021 a 4,53 % ročně v období 1-2/2024.

29. K návrhu žalobkyně vyslechl soudu svědka , jméno FO, . Svědek vypověděl, že je po dobu asi 5 let externím účetním žalobkyně, v roce 2024 tak měl na starosti veškeré účetnictví a fakturaci žalobkyně. Činnost prováděl na základě smlouvy o dílo, oprávnění jednat za žalobkyni neměl. Svědek si vzpomíná, že žalované vystavil konečnou fakturu, jednalo se o doúčtování nějakého nájemného, komunikovali spolu výlučně po e - mailu. Žalované byla po jejím upozornění zaslána opravená faktura. Žalovaná upozornila, že je oprávněná účtovat pokutu za pozdní vyúčtování záloh služeb, svědek navrhl započtení obou částek, které se v podstatě rovnaly. Tím pádem považoval svědek pohledávky za zaniklé, což dovodil i z toho, že se už potom žalovaná neozvala. Žádná písemná dohoda v daném směru podle svědka uzavřena nebyla. Svědek vystavil dobropis na původní fakturu, tím považoval věc za vyřízenou a vzájemné pohledávky za zaniklé, protože žádné vyúčtování pokuty od žalované ani neobdržel, započtení pohledávek tedy nemohl provést. K dotazu právních zástupců svědek dále upřesnil, že ve společnosti žalobkyně není statutárním orgánem, žádné smlouvy v roce 2024 za žalobkyni tedy oprávněn uzavírat nebyl, ale ve věcech týkajících se účetnictví včetně zápočtů pohledávek běžně jednal. Žádné jiné pohledávky ve vztahu k žalované svědek neřešil.

30. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaná se na základě Smlouvy o nájmu bytu uzavřené dne 30. 1. 2020 s pronajímatelkou , tituly před jménem, , jméno FO, stala s účinky ke dni 1. 2. 2020 nájemkyní bytové jednotky č. , číslo, nacházející se v budově č. p. , číslo, , , adresa, . Před podpisem smlouvy složila žalovaná na účet pronajímatelky peněžitou jistotu (kauci) ve výši 19 000 Kč. V průběhu trvání nájemního vztahu se dne 29. 9. 2021 stala výlučným vlastníkem pronajatého bytu žalobkyně. Nájemní vztah skončil dne 28. 2. 2022, bezprostředně po skončení nájmu zaplatila žalobkyně v souvislosti s vymalováním a úklidem bytu celkovou částku 23 780 Kč (z toho výmalba a související práce 18 480 Kč, úklid 5 300 Kč). Dopisem ze dne 16. 3. 2022 žalobkyně započetla vlastní pohledávku ve výši 19 000 Kč vzniklou z titulu náhrady škody způsobené nevymalováním a neuklizením bytu oproti pohledávce žalované vzniklé z titulu nároku na vrácení peněžité jistoty ve výši 19 000 Kč, uvedený zápočet pohledávek však Okresní soud v Písku shledal rozsudkem ze dne 28. 4. 2023, č. j. 10 C 105/2022 – 157, neplatným, neboť žalobkyně započetla vlastní nesplatnou pohledávku oproti splatné pohledávce žalované. Předmětným rozsudkem byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč s příslušenstvím (část nákladů vynaložených žalobkyní na úklid bytové jednotky), oproti tomu co do částky 20 280 Kč s příslušenstvím (dlužné nájemné za období leden a únor 2022 a zbývající část nákladů vynaložených na úklid) byla žalobou zamítnuta. V rámci odvolacího řízení pak bylo odvolání žalobkyní vzato nejprve částečně zpět, následně došlo i k částečnému zpětvzetí žaloby co do zaplacení částky 20 280 Kč s příslušenstvím, v důsledku čehož Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 15. 12. 2023, č. j. 7 Co 1022/2023-184, odvolací řízení zastavil, současně došlo ke zrušení rozsudku soudu prvního stupně ve výroku II., přičemž řízení ohledně zaplacení částky 20 280 Kč s příslušenstvím bylo zastaveno. Po skončení soudního řízení vyzvala žalobkyně e-mailovou zprávou ze dne 5. 1. 2024 žalovanou opětovně k zaplacení částky 20 280 Kč, tentokrát z důvodu porušení smluvních povinností žalovanou při skončení nájmu (nevymalování a neuklizení bytu v části nepřiznané původním rozsudkem soudu) a v té souvislosti vzniklých nákladů žalobkyně. Opravným daňovým dokladem č. , číslo, ze dne 24. 5. 2024 žalobkyně přeúčtovala žalované cenu spotřebovaného tepla a teplé vody za období od 1. 1. – 28. 2. 2022 částkou 5 256,10 Kč, přičemž v rámci proběhlé e-mailové komunikace žalovaná namítala, že jí vůči žalobkyni vznikl nárok na zaplacení pokuty v souvislosti s prodlením vyúčtování za kalendářní rok 2022, které obdržela teprve dne 24. 4. 2024. Žalobkyně následně navrhla brát situaci kolem úhrady vyúčtovaných služeb a pokuty za vyřízenou, což však žalovaná podmiňovala uzavřením dohody v písemné formě. Dopisem ze dne 21. 2. 2025 doručeným žalobkyni téhož dne vyzval právní zástupce žalované žalobkyni k zaplacení celkové částky 47 615 Kč (z toho částka 19 000 Kč nevrácená peněžitá kauce, částka 3 961 Kč úroky z jistoty ve výši 10 % ročně z částky 19 000 Kč od 30. 1. 2020 do 28. 2. 2022, částka 6 654 Kč zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 19 000 Kč od 1. 3. 2022 do 20. 2. 2025 a částka 18 000 Kč pokuta za období od 1. 5. 2023 do 24. 4. 2024 v souvislosti s pozdním vyúčtováním energií za rok 2022 podle zákona č. 67/2013 Sb.) ve lhůtě 3 dnů od doručení výzvy. Současně započetl oproti pohledávkám žalobkyně uplatněným žalobou ve výši 1 800 Kč a 18 480 Kč z titulu náhrady škody za úklid a vymalování bytu podle nájemní smlouvy ze dne 30. 1. 2020 včetně zákonného úroku z prodlení pohledávky žalované vůči žalobkyni v pořadí nárok na vrácení jistoty ve výši 19 000 Kč, nárok na zaplacení úroku z jistoty ve výši 3 961 Kč a nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 6 654 Kč. Provedení zápočtu pak právní zástupce žalované zopakoval i dalším dopisem ze dne 6. 3. 2025, a to s ohledem na splatnost pohledávek žalované a jejich způsobilost k započtení. Oproti nárokům žalobkyně uplatněným žalobou ve výši 1 800 Kč a 18 480 Kč včetně úroku z prodlení z těchto částek ke dni 6. 3. 2025 ve výši 7 024 Kč tak započetla žalovaná vlastní pohledávky v pořadí nároku na vrácení jistoty 19 000 Kč, nároku na zaplacení úroků z jistoty ve výši 3 961 Kč, nároku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 6 654 Kč a nároku na zaplacení pokuty za pozdní vyúčtování ve výši 18 000 Kč.

31. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 1982 odst. 1, 2 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. Podle § 2254 odst. 1 o. z. ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Podle odst. 2 citovaného ustanovení při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle § 13 odst. 1, 2 téhož zákona jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení.

32. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobě není možno vyhovět, neboť předmětem uplatněným žalobou je pohledávka, která zanikla. Žalobkyně tvrdila, že jí vůči žalované vznikl nárok na zaplacení celkové částky 23 780 Kč (18 480 Kč + 5 300 Kč) v souvislosti s porušením smluvních povinností žalovanou stanovených v bodě 10.1 Smlouvy o nájmu bytu ze dne 30. 1. 2020, jímž se žalovaná zavázala nejpozději v den skončení nájmu vrátit zpět řádně uklizený a vymalovaný byt. Je možno konstatovat, že s uvedeným žalobním tvrzením se soud ztotožňuje, když z výsledků dokazování v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. 10 C 105/2022 i z důkazů provedených v řízení nynějším (čestná prohlášení zúčastněných osob, předložené daňové doklady) vyplývá, že žalobkyně byla z důvodu nesplnění smluvních povinností žalovanou nucena účelně vynaložit celkovou částku 23 780 Kč za účelem vymalování a následného úklidu pronajatého bytu. Není pochybností, že pokud by žalovaná řádně vymalovala pronajatý byt v souladu s platnou a dostatečné určitou dohodou smluvních stran, nevznikly by na straně žalobkyně náklady (škoda) v souvislosti s vymalováním bytu a jeho úklidem. Ohledně existence pohledávky žalobkyně pak ostatně svědčí i samotný fakt, že žalovaná proti této pohledávce žalobkyně započítávala pohledávky vlastní, což by zcela nepochybně nečinila, pokud by pohledávka žalobkyně neexistovala. Jestliže žalovaná na základě původního rozsudku zdejšího soudu zaplatila žalobkyni částku 3 500 Kč, je zřejmé, že v důsledku uvedeného došlo k ponížení pohledávky žalobkyně na částku 20 280 Kč.

33. Žalovaná na svou obranu tvrdila, že má vzájemné pohledávky vůči žalobkyni, která jí doposud nevrátila peněžitou jistotu (kauci) složenou v souvislosti s uzavřením Smlouvy o nájmu bytu ze dne 30. 1. 2020 ve výši 19 000 Kč. V souvislosti se složením peněžité jistoty za dobu od 30. 1. 2020 do 28. 2. 2022 pak žalobkyně podle žalované dluží i úroky z jistoty ve výši 3 961 Kč (10 % ročně z částky 19 000 Kč od 30. 1. 2020 do 28. 8. 2022), v souvislosti s prodlením při vrácení jistoty pak zákonný úrok z prodlení ve výši 6 654 Kč (11,75 % ročně z částky 19 000 Kč od 1. 3. 2022 do 20. 2. 2025) a konečně v souvislosti s pozdním vyúčtováním energií a služeb za rok 2022 ve smyslu zákona č. 67/2013 Sb. pokutu za období od 1. 5. 2023 do 24. 4. 2024 v celkové výši 18 000 Kč. Nutno uvést, že soud nemá pochybnosti ani ohledně existence jednotlivých pohledávek žalované vůči žalobkyni. V souvislosti se skončením nájemního vztahu žalované v souladu s výše citovaným ust. § 2254 odst. 2 o. z. nepochybně vznikl vůči žalobkyni nárok na vrácení složené peněžité jistoty ve výši 19 000 Kč. Jestliže žalobkyně složenou jistotu žalované nevrátila nejpozději při skončení nájmu, ocitla se v prodlení s peněžitým plněním, v důsledku čehož vznikl žalované současně nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky 19 000 Kč ve výši 11,75 % ročně, který za období od 1. 3. 2022 do 20. 2. 2025 činí 6 654 Kč, a to podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co se týká žalovanou tvrzené pohledávky v podobě úroku z peněžité kauce ve smyslu ust. § 2254 odst. 2 věta poslední o. z., stanovil soud - vzhledem k absenci konkrétního způsobu určení výše úroku z jistoty při nájmu – výši úroku z jistoty tak, že vycházel z průměrné sazby úroků z úvěru, který by si žalovaná jako nájemce musela vzít za tím účelem, aby jistotu zaplatila, tedy z průměrné výše úroků ze všech úvěrů poskytnutých bankami domácnostem bez ohledu na účel poskytnutých úvěrů (podle statistiky ČNB v období 2-12/2020 sazba 3,53 % ročně, v období kalendářního roku 2021 sazba 3,24 % ročně a v období 1-2/2024 sazba 4,53 % ročně). Oproti žalované, podle níž činila výše úroků 10 % ročně a za období nájmu od 30. 1. 2020 do 22. 8. 2022 činila 3 961 Kč, tak dospěl soud k závěru, že výše úroků z jistoty činila za stejné období částku 1 368 Kč. Pokud by soud vycházel z výše úroků nárokovaných žalovanou, je třeba podotknout, že za dobu nájmu v trvání 10 let by výše úroků z jistoty dosáhla výše samotné jistoty. V případě akceptace argumentace žalobkyně a stanovení výše úroků z jistoty podle sazeb státních krátkodobých dluhopisů by pak výše úroků byla de facto nulová, což je stav, který nepochybně rovněž nebyl záměrem zákonodárce. Stejně tak nemá soud žádné pochybnosti ohledně existence další pohledávky žalované vůči žalobkyni z titulu nároku na zaplacení pokuty ve výši 18 000 Kč (360 dní prodlení x 50 Kč) v souvislosti s pozdním vyúčtováním skutečné výše nákladů a záloh za jednotlivé služby za zúčtovací období roku 2022, které bylo žalované doručeno teprve dne 24. 4. 2024, byť lhůta k vyúčtování uplynula již dne 30. 4. 2023 (§ 7, § 13 zákona č. 67/2013 Sb.). Ze shora uvedeného vyplývá, že ke dni 20. 2. 2025 činila celková výše pohledávek žalované vůči žalobkyni částku 45 022 Kč.

34. K argumentaci žalobkyně, že pohledávka žalované z titulu nároku na vrácení peněžité jistoty ve výši 19 000 Kč zanikla již dříve započtením oproti pohledávce žalobkyně z titulu nároku na zaplacení nájemného za období leden a únor 2022, je možno uvést, že takový závěr s ohledem na výsledky provedeného dokazování učinit nelze. Žalobkyně ani po výzvě soudu ve smyslu ust. §118a o. s. ř. neoznačila žádný důkaz, který by provedení takového zápočtu prokazoval. Započtení vzájemných nároků žalobkyně a žalované nelze v žádném případě dovodit z obsahu rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 28. 4. 2023, č. j. 10 C 105/2022 – 157, který pouze deklaroval neplatnost jiného započtení provedeného žalobkyní, stejně tak nelze učinit závěr ohledně konkludentního započtení vzájemných pohledávek, a to již jen z důvodu absence náležitostí předpokládaných v případě započtení na složenou peněžitou kauci, jak byly prezentovány např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2267/2019, podle něhož pronajímatel při skončení nájmu započítá na složenou kauci, co mu nájemce dluží, a specifikuje přitom nájemci, na jaké dluhy a v jaké výši kauci použil. Započtení v té době nesplatné pohledávky žalované z titulu vrácení jistoty na pohledávky žalobkyně z titulu dlužného nájemného za období 1-2/2022 pak podle názoru soudu nelze dovodit ani z poznámek žalované uvedených do bankovních příkazů ve dnech 12. 1. 2022 a 14. 2. 2022.

35. Obdobně pak žalobkyně ani po výzvě a poučení soudu neprokázala, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dohoda o zániku pohledávky žalobkyně na zaplacení částky 5 256,10 Kč podle opravného daňového dokladu č. PDU_24001 ze dne 24. 5. 2024 (cena spotřebovaného tepla a teplé vody za období od 1. 1. – 28. 2. 2022) a zániku výše popsané pohledávky žalované z titulu nároku na zaplacení pokuty podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. ve výši 18 000 Kč. Z předložené komunikace, konkrétně z e-mailové zprávy žalované ze dne 28. 5. 2024, je zřejmé, že žalovaná sice byla ochotna považovat vzájemné pohledávky za „vyřízené“, nicméně takové řešení podmiňovala sepsáním písemné dohody, aby předešla dalším případným soudním sporům (k čemuž nedošlo). Na základě zjištěných skutečností tak podle soudu rozhodně nelze učinit závěr, že se strany sporu dohodly na současném zániku obou pohledávek, jak tvrdí žalobkyně.

36. Jestliže žalovaná dopisy ze dne 21. 2. 2025 a 6. 3. 2025 opakovaně realizovala jednostranný zápočet vzájemných pohledávek, přičemž součástí dopisu ze dne 21. 2. 2025 doručeného žalobkyni téhož dne byla i výzva k zaplacení jednotlivých dlužných částek, v důsledku čehož se nejpozději staly veškeré uvedené pohledávky žalované vůči žalobkyně splatnými, přičemž současně dostatečně konkretizovala jednotlivé započítávané pohledávky i pořadí jejich započtení, zanikly nejpozději dne 6. 3. 2025 pohledávky žalobkyně uplatněné žalobou ve výši 1 800 Kč (náklady na úklid) a 18 480 Kč (náklady na vymalování) včetně úroku z prodlení z těchto částek ke dni 6. 3. 2025 ve výši 7 024 Kč co do částky 19 000 Kč započtením na pohledávku žalované z titulu nároku na vrácení složené kauce, co do částky 1 368 Kč na pohledávku žalované z titulu úroků z kauce, co do částky 6 654 Kč na pohledávku žalované z titulu úroků z prodlení do 21. 2. 2025 a co do částky 276 Kč na pohledávku z titulu pokuty z důvodu pozdního vyúčtování plateb za rok 2022. Následné započtení pohledávek žalobkyní ze dne 21. 3. 2025 je pak pro účely tohoto soudního řízení již nepodstatné.

37. Další důkazní návrhy účastníků řízení soud z důvodu jejich nadbytečnosti a s ohledem na pravidlo procesní ekonomie neprováděl, neboť je zřejmé, že provedení těchto důkazů nemohlo mít žádný dopad na výsledek probíhajícího řízení. Pokud pohledávky žalobkyně zanikly, není možno se jejich zaplacení úspěšně domáhat v rámci soudního řízení. Ze shora uvedených důvodů byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

38. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodováno podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla ve věci zcela úspěšnou žalovaná, jejíž náklady řízení jsou tvořeny odměnou advokáta v souvislosti s právním zastoupením ve výši 15 520 Kč za 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, 21. 2. 2025 písemný odpor včetně vyjádření ve věci samé, 7. 4. 2025 písemné podání ve věci samé, 28. 5. 2025 účast na jednání, 12. 6. 2025 písemné podání ve věci samé, 4. 9. 2025 písemné podání ve věci samé, 26. 11. 2025 účast na jednání, 4. 3. 2026 účast na jednání) se sazbou po 1 940 Kč za 1 úkon podle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů ve výši 3 600 Kč za 8 úkonů právní služby ve výši 8 režijních paušálů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21 % DPH z celkové částky 19 120 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 4 015,20 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalované činí 23 135,20 Kč, které je žalobkyně povinna zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalované.

39. Výrokem III. rozsudku rozhodl soud o vrácení nespotřebované zálohy složené žalobkyní na náklady důkazu výslechem svědka , jméno FO, . Žalobkyně složila na náklady důkazu zálohu částku 5 000 Kč, svědek svědečné neuplatnil, proto bude soudem po pravomocném skončení řízení žalobkyni v plné výši vrácena částka jí složená záloha.