4 C 133/2021

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci manžela: osobní údaje manžela bytem adresa manžela a manželky zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti manželce: osobní údaje manželky zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manželky, rozené příjmení, a celé jméno manžela, uzavřené dne 11. 9. 2004 před stát. instituce, zapsané v knize manželství matričního úřadu obec, okres okres, ve svazku anonymizováno, ročník rok, strana/list anonymizováno, pořadové číslo se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manžel se svým návrhem domáhá rozvodu manželství účastníků. Tvrdí, že manželství bylo uzavřeno dne 11. 9. 2004 před stát. instituce a že se z manželství narodily tři dosud nezletilé děti - jméno, datum narození, jméno, datum narození, a jméno, datum narození. Manžel dále tvrdí, že ve vztahu účastníků došlo v průběhu času k zásadním rozporům a k citovému ochladnutí, které vyvrcholilo rozhodnutím manžela o ukončení jejich společné domácnosti. Manžel spatřuje příčinu rozvratu manželství v postupně se vyvíjejících názorových rozdílech na podobu rodinného života, nakládání s finančními prostředky rodiny a trávení času a ve významné změně potřeb na straně obou účastníků, které nebyli schopni si navzájem uspokojit. Rozdílnost názorů a odlišnost potřeb nebyli účastníci schopni překonat, což vedlo mezi nimi k rozporům a konfliktům, které vyústily v nemožnost dalšího pokračování společného soužití. Dle manžela je manželství hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a je pouze formálním svazkem, u něhož nelze očekávat jeho obnovení. Manžel doplnil, že jeho současný mimomanželský poměr je důsledkem rozvratu manželství, nikoli jeho příčinou.

2. Manželka uznala, že manželství účastníků bylo provázeno jistými problémy a vzájemnými neshodami manželů, majícími původ v jejich rozdílných povahách, představách o společném životě, trávení volného času a financování společné domácnosti, avšak za primární příčinu rozvratu manželství označila opakované nevěry manžela. Tvrdí, že právě z tohoto důvodu se manželství ocitlo v krizi, kterou se manželka opakovaně pokoušela řešit, nicméně manžel své chování nezměnil, čímž se vzniklé problémy dále prohlubovaly. Poslední manželova nevěra se vyvinula v neskrývaný mimomanželský poměr a v důsledku udržování tohoto manželova vztahu došlo ke vzájemnému citovému odcizení manželů. Manželka souhlasí s tvrzením manžela, že manželský svazek je dlouhodobě nefunkční, zásadně narušený a nelze očekávat obnovení společného soužití. Manželka ve shodě s manželem považuje manželství za ryze formální, hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené a na jeho dalším trvání nemá zájem. Jelikož dle manželky došlo k rozpadu manželství toliko vinou na straně manžela, požaduje přiznat náhradu nákladů tohoto řízení. Manželka doplnila, že v roce 2017 se pokusili manželé vztah zachránit. Přesto i poté byl manžel manželce opakovaně nevěrný„ nezávaznými úlety“ se svými fanynkami. Manželství účastníků bylo těmito občasnými milostnými aférami manžela narušeno, nebylo ale definitivně rozvráceno. Až jeho poslední nevěra v roce 2020, která přerostla v navázání mimomanželského poměru, nevratně rozklínila do té doby stále ještě v téměř všech relevantních oblastech fungující manželství účastníků.

3. Účastníci vymezili nespornými tyto skutečnosti: mezi účastníky došlo k citovému odcizení, oba účastníci považují jejich manželství za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené a za ryze formální a ani jeden z nich v tuto chvíli nemá zájem na obnovení manželského soužití. Mezi účastníky zůstala sporná primární (prvotní) příčina rozvratu manželství.

4. Z oddacího listu vyplývá, že účastníci uzavřeli manželství dne 11. 9. 2004 před stát. instituce s tím, že manželství je zapsané v knize manželství matričního úřadu obec, okres okres, ve svazku anonymizováno, ročník rok, strana/list anonymizováno, pořadové číslo.

5. Z rodných listů soud zjistil, že účastníkům se v průběhu manželství narodily tři dosud nezletilé děti, a to jméno celé jméno manželky, datum narození, jméno celé jméno manželky, datum narození, a jméno celé jméno manžela, datum narození.

6. Dne 8. 9. 2021 podal manžel návrh na zahájení řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu před a po rozvodu manželství. O tomto návrhu bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 5. 4. 2022, č. j. 1 Nc 2353/2021-201, jímž soud schválil dohodu rodičů - manželů, na základě které byly nezletilé děti svěřeny do péče matky - manželky a otec - manžel se zavázal platit výživné.

7. Z opatrovnického spisu Okresního soudu v Písku sp. zn. 1 Nc 2353/2021, a to konkrétně ze sdělení Městského úřadu Milevsko, odbor sociálních věcí, ze dne 11. 11. 2021 a ze dne 1. 12. 2021 soud zjistil, že rodina bydlí v rodinném domě v obec, který je ve vlastnictví otce. Otec - manžel je profesionální bubeník - OSVČ a zároveň učitel na ZUŠ v obec s celkovým čistým měsíčním příjmem 40 000 Kč. Matka - manželka nemá žádné příjmy a je vedena jako osoba pečující o dvě děti do patnácti let. Matka odmítla odstěhovat se z rodinného domu, neboť děti jsou zde zvyklé a přestěhování by pro ně bylo velkou citovou újmou. Otec má však v domě nahrávací studium, které potřebuje k výkonu své profese. Děti chtějí zůstat v péči matky a nechtějí se stěhovat. S otcem se chtějí vídat, ale nechtějí čas trávit s jeho přítelkyní a jejími dětmi. Otec je často pryč - odjede v pátek a vrátí se v pondělí, někdy v úterý večer. Z vyjádření matky - manželky ze dne 12. 1. 2022 a ze dne 4. 4. 2022, týkajících se řízení o úpravu poměrů k nezletilým dětem, vyplývá, že dle manželky šlo o společné rozhodnutí, co se týká„ rozdělení rodičovských funkcí“, tedy že manželka zůstane v domácnosti a bude osobně pečovat o děti a manžel bude obstarávat finanční prostředky. Manželem tvrzený příjem 40 000 Kč považuje manželka za absurdně nízký a silně podhodnocený. Sama nemá žádné příjmy. Možnost obstarání práce je v případě manželky výrazně omezenější vzhledem k nutnosti zabezpečit péči o nezletilé děti. Rodinný dům v obec užívá manželka s dětmi, otec zde přebývá v průběhu týdne občasně a nepravidelně.

8. Ze zprávy Městského úřadu Milevsko, odbor sociálních věcí, ze dne 12. 4. 2022 soud nezjistil žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by rozvod manželství účastníků byl v rozporu se zájmem nezletilých dětí účastníků, a bránily by tak v rozvodu účastníků. Orgán sociálně-právní ochrany dětí sdělil, že souhlasí s tím, aby manželství rodičů nezletilých dětí bylo rozvedeno, když jim nejsou známy žádné zvláštní důvody, pro které by byl rozvod v rozporu se zájmy dětí.

9. Manžel vypověděl, že se s manželkou seznámil v roce 2000, manželství uzavřeli dne 11. 9. 2004, první dcera se narodila dne 15. 1. 2005. Ze začátku bylo všechno v pořádku, do manželky byl zamilovaný. Bydleli v obec v malém bytě ještě se sousedem, rodinu živil manžel, neměli moc peněz. Už tehdy mu to manželka moc vyčítala. Když zemřeli rodiče manžela, zbyl mu po nich rodinný dům v obec, do kterého se v roce 2011 přestěhovali. V tu dobu začaly problémy a názorové neshody, neboť manželka chtěla žít v obec, nechtěla bydlet v obec a nelíbil se jí ani starý rodinný dům po rodičích, který potřeboval zrekonstruovat, ale na to neměli peníze, protože rodinu stále živil pouze manžel. Aby rodinu uživil, jezdil jako bubeník po koncertech. Manželka mu však vyčítala, že je málo s rodinou, že se nestará o děti. Když však doma byl, rodině se věnoval, jezdili spolu na výlety. S manželkou měli rozpory i ohledně jejího zaměstnání a ohledně dětí. Manžel chtěl, aby, když byly Hynkovi čtyři roky, šla do práce, dodnes si však manželka práci nenašla s odůvodněním, že se musí starat o děti. Manželka mu nadávala, že je pořád pryč, že se nestará o děti, že mají málo peněz, že se jí nelíbí v obec, že nepřestavuje dům. Křičela na něj, že„ je absolutně blbej“ a ničemu nerozumí, říkala mu nepříjemné věci. Od roku 2012 spolu intimně nežili, vztah už byl spíše formální. Připustil, že z tohoto důvodu byl několikrát manželce nevěrný, poprvé asi v roce 2013, šlo o„ úlety“ s fanynkami, ke kterým docházelo asi jednou za rok. V roce 2017 navázala i manželka intimní vztah s jiným mužem, kterého zřejmě milovala. Tento manželčin vztah jejich manželství hodně poznamenal, manželka začala být vůči manželovi absolutně odtažitá, všechno mu vyčítala, nechtěla s ním už být, ale také nechtěla rozbít rodinu. Manželka se z toho poté psychicky zhroutila. Snažili se vztah zachránit kvůli dětem, ale nepovedlo se jim to. V roce 2019 nebo 2020 potkal manžel jinou ženu, do které se zamiloval a je s ní dodnes. S manželkou v tu dobu byl vztah špatný, jak po intimní, tak názorové stránce, byli spolu už jen formálně. Nechtěl nový vztah tajit a manželce se k němu 20. června 2021 přiznal. Od té doby mezi nimi komunikace moc neprobíhá, manželka na něho křičí a vyčítá mu, že je chce vyhnat z domu a rozvést se. Manžel od června 2021 jezdí do obec méně, je tam od pondělí do středy, jinak pobývá v bytě v obec a rovněž navštěvuje přítelkyni v obec, se kterou však nebydlí. Jenom s manželkou bez dětí volný čas netráví vůbec, ale takto bylo i před červnem 2021. V současné době k manželce cítí trochu odpor, jelikož si od ní vyslechl ošklivé věci a pochopil, že s ním byla jen kvůli dětem a že ho neměla ráda. Pro sebe to má již uzavřené a obnovit manželské soužití nehodlá. Manžel doplnil, že jako bubeník se živí již od roku 1988 a že od začátku manželství to fungovalo tak, že tři až čtyři dny v týdnu nebyl doma, a to zejména o víkendech, kdy hrál na koncertech, ročně nebyl doma asi 150 dnů. Po narození syna Hynka v roce 2013 trochu ubral, aby byl více doma, ale musel sám živit celou rodinu, proto po koncertech jezdit musel, ale pokud to šlo, vracel se domů už v sobotu, aby neděli trávil s rodinou.

10. Manželka vypověděla, že sňatek uzavřeli z důvodu jejího těhotenství. V Praze žili v naprosto nevyhovujících podmínkách, v domě byla plíseň, se sousedem sdíleli společný záchod. Manžel hodně pracoval, jezdil po koncertech, manželka trávila většinu večerů a nocí sama. V roce 2011 si manžel prosadil přestěhování do obec. Rodinný dům po rodičích manžela byl nevyhovující, před rekonstrukcí a nebezpečný pro malé děti. Manželka většinu času trávila opět sama jen s malými dětmi, manžel jezdil za prací. Musela se sama starat o děti, dům i zahradu. Před narozením Hynka spali společně ve staré ložnici po rodičích, postel byla v dezolátním stavu. Jelikož manžel neprojevil žádnou snahu o pořízení nové ložnice, spala manželka v dětských pokojích. Manžel dělal kariéru, realizoval se, vydělával peníze, bavil se, domů přijel, dal si vyprat věci a odjel a manželka se starala o všechno, o děti, dům, zahradu, domácnost, poskytovala mu zázemí. Manželka s tímto životem nebyla spokojená, ale rodinu chtěla udržet kvůli dětem, protože jako otec nebyl špatný a děti ho měly rády. Manžel sice rodinu živil, ale peněz bylo pořád málo. Peníze nebyly na oblečení a boty pro děti, na rekonstrukci domu, na novou ložnici, ani na dovolenou, nikdy nebyli u moře, ani na horách. Manželka sháněla po kamarádkách pro děti obnošené oblečení a boty. Manžel se nezajímal o to, jak děti prospívají ve škole, jaké mají mimoškolní aktivity, prázdniny dětí ho rovněž nezajímaly. Bylo na manželce vymyslet dětem program na prázdniny, věnovat se jim, vozit je na kroužky. Soužití s manželem bylo náročné, většinu času se věnoval práci a kariéře, nic jiného neřešil, vše ostatní šlo stranou, jeho práci se podřizovala celá rodina, vše se plánovalo podle jeho diáře. Manžel neměl čas na rodinu, sami dva s manželkou žádný čas netrávili. Proto došlo k citovému ochladnutí, manželka se upnula na děti a děti na ni a otce přestaly postrádat. Manželka byla nespokojená a podrážděná, protože nežila rodinný život podle svých představ, byla citově deprivovaná, unavená, vyčerpaná, byla na všechno sama, nikdo jí nepomohl. To se odrazilo na stavu rodiny a na atmosféře v rodině. Manželovi to říkala mnohokrát, hádali se kvůli tomu, vyčítala mu to, manžel ji považoval za hysterku, protože na něj křičela a nadávala. Hádali se už od narození Adélky, ale vše zhoustlo přemístěním rodiny do obec v roce 2011. Přestěhování do obec bylo proti jejímu přesvědčení, chtěla zůstat v Praze, najít si tam práci, dodělat školu, měla jiné plány, co se životem. Nakonec však na přestěhování přistoupila, protože neměli finance na bydlení v obec. V tu dobu už měli s manželem rozdílné názory na způsob bydlení a na fungování rodiny, byli mezi nimi i problémy co se týče nakládání s finančními prostředky. Už před narozením druhé dcery v roce 2009 manželka začala být v manželství nespokojená, a to s životním stylem manžela a s jeho prací, které se podřizovalo úplně všechno. Nechtěla však ublížit starší dceři, a proto s manželem zůstala. V tu dobu ho ještě měla ráda, ale už věděla, že je zle, že to nebude dobré, že se manžel nezmění, řešil jenom práci, na rodinné záležitosti neměl čas. Jakýkoli pokus o změnu skončil hádkou, proto se manželka naučila poradit si s většinou věcí sama, přestala se s manželem radit, ptát se, konzultovat i povídat si. Společnou ložnici sdíleli do roku 2015. Intimně s manželem přestali žít v roce 2017, poté už byl manželce nepříjemný jakýkoliv fyzický kontakt s ním, protože byla vyčerpaná a vyhořelá z tohoto způsobu života, trpěla depresemi, byla psychicky na dně. Co se týče nevěr manžela, s tím si ho brala, věděla, jak to chodí v muzikantském světě. Dokud neměli děti, jezdila manželka na koncerty s ním, vše bylo v pořádku. O první nevěře se dozvěděla po narození dcery Barbory v roce 2009. Nevěry tiše tolerovala, i když jí to samozřejmě vadilo. Kdyby manžel nepřišel s tím, že má vážnou známost, žila by takto dál, protože nechtěla rozbít rodinu. V současné době cítí ohledně manžela velké zklamání, i když připustila, že mu rozumí a chápe, proč se rozhodl ukončit jejich nešťastné, krkolomné manželství. Manželka doplnila, že práci si nemohla najít právě kvůli péči o děti, na kterou byla vždy sama. Byla proto evidována jako žena v domácnosti pečující o nezletilé děti. Manželka přiznala, že v roce 2017 měla poměr s jiným mužem, který trval asi rok. Protože nechtěli rozbít své rodiny, poměr ukončili. Manželka se nechtěla rozvést kvůli dětem. S manželem už v té době byla absolutně nešťastná, frustrovaná a citově vyprahlá. Z bezvýchodnosti té situace se manželka psychicky zhroutila. Rodiče manželky jim koupili pobyt v Krkonoších a pohlídali děti, aby jim dali možnost situaci vyřešit. Manželé si tam vše vyříkali, manželka slíbila, že vztah ukončí, a domluvili se, že oba udělají maximum pro záchranu jejich vztahu. To se však nedařilo, manželův životní styl se nezměnil.

11. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odstavce 3 uvedeného ustanovení mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželství.

12. Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny.

13. Podle § 758 o.z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

14. Z uvedených ustanovení vyplývá, že kvalifikovanost rozvratu je dána, jsou-li naplněna tři kritéria týkající se rozvrácení manželského soužití, a to hloubka, trvalost a nenapravitelnost, když další kritérium„ nelze očekávat jeho obnovení“ je zajedno s kritériem nenapravitelnosti rozvratu. Rozvrat soužití se posuzuje podle stavu v době vyhlášení rozhodnutí.

15. Na hloubku rozvratu lze usuzovat zejména ze skutečnosti, zda spolu manželé žijí. To ale není vázáno na společné bydliště - manželé mohou bydlet v jednom bytě (domě), ale nemusí spolu žít. Společné soužití zahrnuje jak majetkové společenství, tak osobní společenství, včetně intimního. To znamená nejen společné nakládání s finančními prostředky, ale i společné sdílení svých zájmů, potřeb, radostí a problémů, společné trávení volného času, osobní péče o druhého manžela, intimní soužití. Manželé mohou bydlet v jednom bytě (domě) a vést rodinnou domácnost, tedy společně hradit náklady na bydlení, stravování apod., zkrátka hospodařit spolu, ale jejich vztahy jsou tak rozvráceny, že již mezi sebou nemají manželské společenství a v tom případě spolu nežijí. Existence manželského společenství závisí na vůli obou manželů - pokud alespoň jeden z nich zjevně nechce obnovit manželské společenství, manželé spolu nežijí a lze usuzovat na existenci rozvratu manželství. Toho z manželů, který se rozhodl pro rozvod manželství, nelze přitom žádnými právními prostředky donutit, aby plnil své povinnosti osobního charakteru vyplývající z manželství. Co se týče trvalosti, zákon nestanoví, jak dlouhou dobu musí být manželství rozvráceno, aby mohlo být rozvedeno.

16. Zjišťování příčin rozvratu v žádném případě neznamená zjišťování„ viny“ na rozvodu.

17. Při jednání konaném dne 24. 5. 2022 účastníci učinili nesporným, že jejich manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené a je ryze formální, že mezi nimi došlo k citovému odcizení, že nemají zájem na obnovení manželského soužití a že obnovení manželského soužití tak nelze očekávat. Podle § 120 odst. 3 zákona č. 99 /1963 Sb., občanský soudní řád, soud může vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků. I pokud by účastníci tyto skutečnosti nevymezili jako nesporné, rozvrat manželství by byl prokázán provedeným dokazováním, z něhož jednoznačně vyplývá hloubka, trvalost i nenapravitelnost rozvratu manželství.

18. Z provedeného dokazování, a to zejména z výpovědi obou účastníků vyplývá, že problémy v manželství byly dlouhodobé. Již v době, kdy ještě bydleli v Praze, tedy v letech 2004 až 2011, měli rozdílné názory minimálně na způsob bydlení, kdy manželka manželovi vyčítala, že bydlí v malém bytě ještě se sousedem, dle manželky se jednalo o zcela nevyhovující bydlení. V roce 2011 se přestěhovali do obec. Manželka tam žít nechtěla, nechtěla bydlet v obec, chtěla žít v Praze, dům po rodičích manžela se manželce také nelíbil. Bylo třeba dům zrekonstruovat, ale na to neměli peníze, jelikož manželka byla doma s dětmi a téměř po celou dobu trvání manželství (minimálně od ledna 2005, kdy se narodila první dcera) živil rodinu manžel. Aby rodinu uživil a mohl dům aspoň částečně zrekonstruovat, jezdil jako profesionální bubeník po koncertech. Manželce se to nelíbilo, jelikož manžel jezdil na koncerty hlavně o víkendech, takže trávila hodně času jen sama s dětmi, manželovi vyčítala, že není doma, Již minimálně od roku 2011 byly v manželství problémy, které spočívaly právě v rozdílných názorech na způsob života rodiny, na trávení volného času, na nakládání s finančními prostředky (manželka manželovi vyčítala, že musí žít v obec, že musí žít v domě po rodičích manžela, že nemají peníze, že manžel příliš času tráví mimo domov na koncertech, že se málo stará o děti, manželka byla nespokojená s tím, že zatímco manžel dělá kariéru, realizuje se, společensky se baví, tak ona tráví veškerý čas doma s dětmi, stará se o ně, o dům, o zahradu, dělá manželovi zázemí, manželovi se zase nelíbilo, že nechodí manželka do práce). Dle manžela se od roku 2012 přestali s manželkou intimně stýkat a měli oddělené ložnice, resp. manželka spala u dětí. Dle manželky spolu přestali intimně žít až v roce 2017. Manžel přiznal, že od roku 2013 byl manželce několikrát nevěrný, a to právě z toho důvodu, že spolu přestali intimně žít. Tyto nevěry pro manžela nic neznamenaly, jednalo se o jednorázové záležitosti. Ostatně o nevěrách manželka věděla, sice se jí to nelíbilo, ale nevěry po celou dobu manželovi tolerovala. Manželka sama uvedla, že s těmi nevěrami si ho už brala, že znala muzikantský život. Manželka uvedla, že se o první nevěře manžela dozvěděla již po roce 2009. Ostatně i manželka přiznala, že i ona byla manželovi nevěrná, a to v roce 2017, kdy navázala mimomanželský poměr. V tomto případě se nejednalo o jednorázovou záležitost, ale o vztah trvající jeden rok. Dle manžela se mimomanželský poměr jeho ženy podepsal na jejich vztahu hodně, od toho roku 2017 byla manželka vůči němu absolutně odtažitá, ani se už nepohladili, dle manžela s ním manželka zůstala nadále už jenom kvůli dětem, vztah byl pouze formální, a to tedy ještě mnohem dříve než se dozvěděla o mimomanželském poměru manžela, o kterém jí řekl dne 20. 6. 2021 a který začal v roce 2019 nebo 2020. V roce 2017 se pokusili manželství ještě zachránit, manželka ukončila mimomanželský poměr. Manželství však pokračovalo ve stejném duchu, nezměnilo se nic. Manželka vypověděla, že byla v manželství nespokojená, byla citově deprivovaná, byla unavená, vyčerpaná, nežila rodinný život podle svých představ, nechtěla takhle žít, manželovi to vyčítala (jak přiznala, křičela na něj, nadávala mu), což se odrazilo na stavu rodiny a na atmosféře v rodině. Dle manželky hádky mezi nimi byly už po narození Adélky, kdy už byla v manželství manželka nespokojená, ale došla k závěru, že pokud zůstane s manželem kvůli Adélce, tak mu musí všechno tolerovat. Dle obou účastníků se problémy v manželství prohloubily přemístěním rodiny do obec, tedy v roce 2011. Dle manželky manžel problémy neřešil, měl svoji práci, svoji kariéru, všechno ostatní šlo stranou.

19. Oba manželé shodně vypověděli, že manželství dlouhodobě nefungovalo, oba v něm byli nespokojení a zůstávali v něm kvůli dětem. Manželka potvrdila, že měli rozdílné názory na způsob bydlení, způsob života rodiny včetně trávení volného času, i na nakládání s finančními prostředky. Problémy měli již v Praze, ale vše se prohloubilo přestěhováním do obec v roce 2011. Přestali spolu intimně žít, manžel začal být manželce nevěrný, manželka v roce 2017 navázala mimomanželský poměr. Ačkoli se poté v roce 2017 snažili manželství zachránit, vše se vrátilo do starých kolejí, manželka byla nadále v manželství nespokojená, byli tam výčitky (manželka vypověděla:„ Vadilo mi všechno.“). Minimálně od roku 2017 spolu ani intimně nežili. Dle manžela byl vztah už jen formální. Už v té době, tedy minimálně od roku 2017, bylo manželství hluboce rozvráceno. Manželé sice až do června 2021 bydleli v jednom domě, vedli rodinnou domácnost a hospodařili spolu, ale jejich vztahy byly natolik rozvráceny, že již mezi sebou neměli manželské (osobní) společenství zahrnující společné sdílení svých zájmů, potřeb, radostí a problémů, společné trávení volného času, osobní péče o druhého manžela a intimní soužití. Oba si sice v roce 2017 slíbili, že se pokusí manželství zachránit, ale nic pro to neudělali, nezměnili své chování, nevyřešili své problémy, nadále měli rozdílné názory na způsob fungování rodiny, na bydlení, výchovu dětí, na trávení volného času i na nakládání s finančními prostředky. Oba manželé se manželství snažili udržet už jen kvůli dětem, oba v něm ale nebyli spokojení. Proto když si manžel v roce 2019 či 2020 našel přítelkyni, nebyla to rozhodně primární příčina rozvratu manželství, protože v tu dobu bylo již manželství účastníků dávno rozvráceno. Tento mimomanželský poměr je důsledkem již rozvráceného manželství. Stejně tak občasné nevěry manžela, dle manžela od roku 2013, dle manželky od roku 2009, nebyly primární příčinou rozvratu manželství. Manželka o nevěrách věděla a jak sama uvedla, nevěry tolerovala, a to tedy opravdu dlouhou dobu. Ostatně i ona přiznala mimomanželský poměr. To, že manželství bylo rozvráceno ještě před navázáním mimomanželského poměru manžela s jeho současnou přítelkyní podtrhuje i výpověď manželky, která uvedla, že v roce 2017„ se nechtěla rozvádět kvůli dětem, s manželem už v té době byla absolutně nešťastná, frustrovaná a citově vyprahlá“ a že manžel poté, co navázal známost, se rozhodl ukončit„ tohleto naše nešťastný manželství, krkolomný, já mu i rozumím, já to chápu, proč to udělal“.

20. Soud proto uzavírá, že primární (prvotní) příčina rozvratu manželství byla provedeným dokazováním jednoznačně prokázána a spočívala v rozdílných názorech na způsob bydlení, způsob života rodiny včetně trávení volného času, na nakládání s finančními prostředky rodiny a v odlišných potřebách obou účastníků. Ačkoli soud nehledal viníka rozvratu manželství, lze konstatovat, že na rozvratu manželství se v daném případě podíleli oba manželé stejnou měrou.

21. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že soužití účastníků je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat jeho obnovení. Poměry nezletilých dětí byly pro dobu po rozvodu pravomocně upraveny a soud proto postupoval v souladu s § 755 odst. 1 o.z. a manželství účastníků rozvedl, neboť byly splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro rozvod manželství.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ve věcech manželských. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud v daném případě neshledal žádné zvláštní okolnosti případu, které by přiznání náhrady nákladů řízení odůvodňovaly. K rozvratu manželství nedošlo výlučnou vinou ani na straně manžela, ani na straně manželky. Na rozvratu manželství se se podíleli oba manželé stejnou měrou, a proto je spravedlivé, aby si každý z nich nesl náklady řízení ze svého. Nejsou zde dány žádné okolnosti případu, které by odůvodňovaly přiznání nákladů řízení jednomu z účastníků. Proti tomuto rozsudku je přípustné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Písku. Kdo se práva na odvolání jednou výslovně vzdá, nemůže jej již znovu úspěšně uplatnit. Manžel, který při sňatku přijal příjmení druhého manžela, může do 6 měsíců od právní moci výroku o rozvodu manželství prohlásit na matrice, kde bylo manželství uzavřeno, že opět přijímá dřívější příjmení. Oba účastníci jsou povinni v případě, že v občanském průkazu mají uveden údaj o rodinném stavu, do 60 dnů od právní moci výroku o rozvodu manželství požádat příslušný správní úřad o vydání nového občanského průkazu.