4 C 137/2026

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 35 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 8 350 Kč

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 35 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 35 000 Kč od 24. 8. 2024 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 8 350 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 35 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 35 000 Kč od 24. 8. 2024 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 8 350 Kč s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO IČO, uzavřela dne 23. 4. 2024 se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které poskytla žalované úvěr v celkové výši 25 000 Kč převodem na účet žalované č. č. účtu. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku splatit spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně v pravidelných měsíčních splátkách. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. K uzavření smlouvy o úvěru došlo prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně webové stránky, kde si žalovaná vybrala dle své volby výši úvěru a termín splatnosti úvěru. Žalovaná následně vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje a heslo pro přístup k jejímu uživatelskému účtu. Registrace a vstup do uživatelského účtu byly podmíněny souhlasem žalované se smluvní dokumentací. Registrace žalované byla dokončena zadáním pětimístného verifikačního SMS kódu. Žalovaná k ověření údajů poskytla fotokopii dokladu totožnosti. Žalovaná dále zaplatila částku ve výši 0,01 Kč jako ověřovací platbu, přičemž k identifikaci veškerých vzájemných plateb byl dohodnut variabilní symbol odpovídající rodnému číslu žalované bez lomítka. K ověření úvěruschopnosti žalovaná poskytla výpisy ze svého bankovního účtu, případně výplatní listy, a byla právní předchůdkyní žalobkyně lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI, přičemž nedošlo k důvodným pochybám ohledně úvěruschopnosti žalované a byla jí schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Následně žalovaná vložila do příslušného formulářového pole verifikační SMS kód 21379, čímž došlo k uzavření smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, přičemž právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou opakovaně upomínala. V upomínce ze dne 23. 8. 2024 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru k tomuto datu. Žalobkyní požadovaná částka 35 000 Kč se skládá z nesplacené jistiny ve výši 25 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 10 000 Kč. Dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 8 350 Kč, již stanovila jako 0,01 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, od 24. 8. 2024 do 23. 7. 2025. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 na společnost právnická osoba., IČO IČO. Společnost právnická osoba. postoupila pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025 na žalobkyni. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 23. 7. 2025. Žalobkyně závěrem uvedla, že pokud by soud neměl nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, měl by jej posoudit v části jistiny jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, k čemuž navrhla učinit dotaz na právnická osoba.

2. Žalovaná se k ústnímu jednání konanému dne 29. 6. 2026 bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Žalobkyně se z jednání omluvila, a proto soud věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 23. 4. 2024 včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a fotokopie občanského průkazu žalované č. hodnota soud zjistil, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou společnost právnická osoba a žalovaná, s předmětem poskytnutí spotřebitelského revolvingového neúčelového úvěru až do výše 30 000 Kč, na dobu neurčitou, s možností opakovaného čerpání, se zápůjční úrokovou sazbou 40 % měsíčně, která každý měsíc přirůstá k jistině, a RPSN ve výši 5517,16 %. Úvěr měl být uhrazen v pravidelných měsíčních splátkách, a to vždy nejpozději k 23. dni v měsíci pod variabilním symbolem var. symbol. Úvěr měl být poskytnut na účet č. č. účtu. Pro případ prodlení žalované s plněním byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Dále bylo sjednáno, že v případě prodlení žalované po dobu dvou kalendářních měsíců nebo déle, se bez dalšího stává splatný celý dluh. Jako kontaktní e-mail žalované je ve smlouvě uveden e-mail e-mail.

4. Z žádosti o spotřebitelský úvěr č. hodnota soud zjistil, že žalovaná zde uvedla, že je vdaná, žije v tříčlenné domácnosti na adrese Adresa žalované, v družstevním bytě. Jako nejvyšší dosažené vzdělání žalovaná uvedla středoškolské s výučním listem. Dále žalovaná uvedla, že je zaměstnána jako prodavačka v právnická osoba, její měsíční příjem činí 18 269 Kč a její měsíční výdaje činí 8 000 Kč.

5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 23. 4. 2024 bylo zjištěno, že z účtu společnosti právnická osoba byla dne 23. 4. 2024 odeslána částka ve výši 25 000 Kč na účet č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol. Dále bylo z potvrzení o provedené platbě ze dne 27. 12. 2023, ze dne 8. 1. 2024, ze dne 6. 2. 2024 a ze dne 7. 2. 2024 zjištěno, že z účtu společnosti právnická osoba byla dne 27. 12. 2023 odeslána částka ve výši 10 000 Kč na účet č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol, dne 8. 1. 2024 byla odeslána částka ve výši 20 000 Kč na účet č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol, dne 6. 2. 2024 byla odeslána částka ve výši 25 000 Kč na účet č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol a dne 7. 2. 2024 byla odeslána částka ve výši 5 000 Kč na účet č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol.

6. Ze sdělení právnická osoba., ze dne 12. 6. 2026 vyplývá, že žalovaná není majitelem ani disponentem účtu č. č. účtu. Ze sdělení právnická osoba., ze dne 29. 6. 2026 vyplývá, že majitelem a disponentem účtu č. č. účtu je jméno FO, bytem adresa, a že na tento účet byla poskytnuta společností právnická osoba dne 23. 4. 2024 částka 25 000 Kč pod variabilním symbolem var. symbol.

7. Z dokumentu označeného jako „Zesplatnění spotřebitelského úvěru č. hodnota“ ze dne 23. 8. 2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o zesplatnění úvěru poskytnutého na základě smlouvy č. hodnota ke dni 23. 8. 2024 a vyzvala ji k úhradě dlužné částky 71 743 Kč do 3 dnů od doručení tohoto dopisu.

8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 včetně seznamu postoupených pohledávek společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou na společnost právnická osoba. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025 včetně seznamu postoupených pohledávek společnost právnická osoba. postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 20. 7. 2025.

9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 7. 2025 včetně potvrzení o odeslání poštovní zásilky dne 23. 7. 2025 se podává, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do 3 dnů.

10. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 23. 4. 2024 smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. hodnota, na jejímž základě byla dne 23. 4. 2024 vyplacena částka ve výši 25 000 Kč na bankovní účet č. č. účtu. Žalovaná není majitelem ani disponentem účtu č. č. účtu. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025, o čemž byla žalovaná vyrozuměna oznámením ze dne 20. 7. 2025.

11. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

12. Smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi účastníky dne 30. 1. 2024 soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

13. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

16. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, v němž tento uvedl, že Nejvyšší správní soud při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Ústavní soud dále zdůraznil, že nejde o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Ústavní soud rovněž dospěl k závěru, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

19. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně v návrhu pouze obecně tvrdila, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně poskytla výpisy ze svého bankovního účtu, případně výplatní listy, a byla právní předchůdkyní žalobkyně lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI, přičemž nedošlo k důvodným pochybám ohledně úvěruschopnosti žalované, a proto jí byla schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalobkyně netvrdila žádné konkrétní skutečnosti (konkrétní zjištěnou výši příjmů a výdajů žalované) a nepředložila soudu žádné důkazy, z nichž by vyplývalo, že právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala a ověřovala příjmy a výdaje žalované a provedla lustraci žalované ve veřejných databázích. Na písemnou výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení a k označení a předložení důkazů ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy žalobkyně nereagovala, k ústnímu jednání konanému dne 29. 6. 2026 se nedostavila, z jednání se omluvila, a proto jí soud nemohl poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Žalobkyně tak neunesla ani břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní ohledně řádného prověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., což ve smyslu aktuální judikatury způsobilo absolutní neplatnost úvěrové smlouvy (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18).

20. V souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem žalovaného. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Jelikož v řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, poskytla žalované částku 25 000 Kč, když bylo zjištěno, že žalovaná není majitelem ani disponentem bankovního účtu (č. č. účtu), na nějž byla předmětná částka vyplacena, nelze žalobkyni vyhovět ani částečně, co do výše nesplacené jistiny, neboť nebylo prokázáno, že by se žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně.

21. S ohledem na shora uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.).

22. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byla zcela úspěšná žalovaná, jelikož se však řízení aktivně neúčastnila, žádné náklady řízení jí nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Písku.