4 C 14/2021

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 18 420 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 420 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 000 Kč od 2. 5. 2017 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 7 558,77 Kč a ohledně úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul] na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 420 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 14. 3. 2016 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou jistinu ve výši 12 000 Kč, úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 680 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek částku 4 800 Kč, tedy celkem částku 20 880 Kč. To vše v 58 týdenních splátkách po 360 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 24. 4. 2017. Úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele byla právní předchůdkyní žalobkyně posouzena na základě informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, celkem zaplatil pouze částku 2 460 Kč, z toho na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 680 Kč, na poplatek za administrativní činnost 200,68 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 579,32 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, žalovanému bylo postoupení písemně oznámeno. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná jistina 12 000 Kč, dlužný úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 0 Kč, dlužný poplatek za administrativní činnost 2 199,32 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 220,68 Kč, tedy celkem částku 18 420 Kč. Ačkoli byl žalovaný žalobkyní upomínán, po postoupení pohledávky žalovaný na předmětnou pohledávku již nic neuhradil. Kromě částky 18 420 Kč požaduje žalobkyně přiznat i zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč od 2. 5. 2017, tedy od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky, do zaplacení a úrok ve výši 23,72 % z dlužné jistiny 12 000 Kč od 25. 4. 2017, tedy ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do zaplacení, když úrok k datu postoupení pohledávky, tedy ke dni 6. 12. 2019 žalobkyně kapitalizovala na částku 7 558,77 Kč. Ohledně nároku na úhradu úroku žalobkyně doplnila, že tento nárok vyplývá z článku 1.2 smluvních podmínek. Dle žalobkyně se ujednání v článku 1.2 o dalším neúročení jistiny neuplatní, neboť článek 9.3, na který je odkazováno, žádné ujednání o prodloužení doby trvání smlouvy neobsahuje. I pokud by odkazem na článek 9.3 byl smluvními stranami míněn odkaz na článek 9.7, je žalobkyně toho názoru, že v článku 9.7 je prodloužení účinnosti smlouvy podmíněno tím, že žalovaný je k okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením pouze některé ze splátek nebo žalovaný neuhradí poslední splátku řádně a včas. Jelikož žalovaný byl současně v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek a nikoliv pouze některé nebo pouze poslední splátky, podmínku nesplnil, k prodloužení účinnosti smlouvy nedošlo a ujednání o dalším neúročení jistiny se tak neuplatní.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo žalobě zcela vyhověno. Tento se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání konanému dne 9. 7. 2021 se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán. Žalobkyně se z jednání omluvila, věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).

4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] uzavřela dne 14. 3. 2016 se žalovaným smlouvu, v níž se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 1 680 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč v 58 týdenních splátkách po 360 Kč. Žalovaný převzal v hotovosti 12 000 Kč při podpisu smlouvy. V článku 1.2 smluvních podmínek byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 23,72 % ročně s tím, že v případě, že dojde ve smyslu článku 9.3 věty druhé k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Dle článku 9.7 smluvních podmínek je smlouva uzavírána na dobu určitou ode dne podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Dle článku 2.2 smluvních podmínek se splátky započítávají nejprve na poplatky včetně úroku a teprve po jejich splacení se splácí jistina.

5. Z karty zákazníka - žádosti o úvěr ze dne 10. 3. 2016 vyplývá, že žalovaný sdělil, že je svobodný, nemá nezaopatřené děti, domácnost sdílí s jiným rodinným příslušníkem a dosahuje čistého měsíčního příjmu ze zaměstnání ve výši 15 000 Kč. Měsíční výdaje uvedl na bydlení ve výši 3 000 Kč, výdaje domácnosti ve výši 5 000 Kč a spoření/pojištění ve výši 1 200 Kč, celkem ve výši 9 200 Kč. K ověření své finanční situace doložil právní předchůdkyni žalobkyně pracovní smlouvu. Dále sdělil, že nemá jiné úvěry a zápůjčky a nejsou proti němu vedeny exekuce.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 ve spojení s přílohou - seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019, podacím lístkem ze dne 7. 1. 2020 a výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně je dána aktivní legitimace žalobkyně ve sporu.

7. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 3. 9. 2020 ve spojení s podacím lístkem ze dne 4. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.

8. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně po řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného uzavřela se žalovaným dne 14. 3. 2016 smlouvu o půjčce [číslo] žalovaný převzal částku 12 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy, úroková sazba byla sjednána ve výši 23,72 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet poskytnuté peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč úrok ve výši 1 680 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a poplatek za poskytnutí hotovostního inkasa splátek ve výši 4 800 Kč v 58 pravidelných týdenních splátkách po 360 Kč. První splátku byl žalovaný povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Splatnost poslední splátky nastala dne 24. 4. 2017. Žalovaný splátky řádně a včas nehradil, když zaplatil pouze částku 2 460 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřela společnost [právnická osoba] se žalobkyní dne 6. 12. 2019 a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno.

9. V právní rovině soud konstatuje, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli řádnou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost ze smlouvy splnila, když poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, žalovaný však nikoliv, neboť poskytnuté peněžní prostředky, úrok a poplatky nesplatil řádně a včas. Zaplacená částka ve výši 2 460 Kč byla započtena na úrok, poplatek za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek. Za této situace soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jak dlužnou jistinu ve výši 12 000 Kč, tak i sjednaný poplatek za administrativní činnost ve výši 2 199,32 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 220,68 Kč a rovněž zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od 2. 5. 2017 do zaplacení. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka byla společností [právnická osoba] postoupena v souladu s § 1879 a násl. o.z. na žalobkyni s tím, že o změně věřitele byl žalovaný řádně vyrozuměn (§ 1883 o.z.) Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.

10. Ve výroku II. soud žalobu částečně zamítl, a to ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 7 558,77 Kč (ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od 25. 4. 2017 do 6. 12. 2019) a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Smlouva o půjčce byla uzavřena na dobu určitou od 14. 3. 2016 do 24. 4. 2017. Žalovaný se zavázal zaplatit mimo jiné úrok ve výši 1 680 Kč a tuto povinnost splnil, když žalovaným uhrazená částka 2 460 Kč byla započtena právě i na úhradu tohoto úroku. Dle článku 1.2 smluvních podmínek v případě, že dojde ve smyslu článku 9.3 věty druhé k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Článek 9.3 věta druhá neobsahuje žádné ujednání o prodloužení doby trvání smlouvy, ale z logiky věci jasně vyplývá, že článkem, na který článek 1.2 odkazuje, je článek 9.7 věta druhá. Rozhodně nemůže být k tíži žalovanému, že formulářová smlouva žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, kterou předložila žalovanému k podpisu, obsahuje tuto zjevnou chybu. Dle článku 9.7 věta druhá smluvních podmínek bude-li zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Na rozdíl od žalobkyně soud je toho názoru, že žalovaný podmínku pro prodloužení účinnosti smlouvy splnil. Článek 9.7 věta druhá neuvádí, že žalovaný musí být v prodlení s úhradou pouze některé ze splátek nebo pouze se splátkou poslední. Ze znění článku jasně vyplývá, že k prodloužení účinnosti smlouvy dojde, buď pokud bude žalovaný k datu splatnosti poslední splátky, tedy ke dni 24. 4. 2017, v prodlení s úhradou některé ze splátek (stačí jedné, ale ne pouze jedné), anebo pokud neuhradí řádně a včas poslední splátku. K prodloužení účinnosti smlouvy tak stačilo, když žalovaný splnil jednu z těchto dvou podmínek. Jak sama žalobkyně tvrdí, žalovaný byl k datu 24. 4. 2017 v prodlení s úhradou velkého množství splátek. Bezpochyby neuhradil ani poslední splátku řádně a včas. Žalovaný tak splnil ne jednu, ale obě z uvedených podmínek pro prodloužení účinnosti smlouvy. Jelikož tedy došlo k prodloužení doby trvání smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky ve smyslu článku 9.7 věta druhá, platí dle článku 1.2, že v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy, tedy ode dne 25. 4. 2017, nebude jistina úročena. Soud proto žalobu zamítl ohledně úroku počítaného z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč od 25. 4. 2017 do zaplacení.

11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, neboť žalobkyně měla neúspěch pouze v části příslušenství. Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení žalobkyně ve vši 900 Kč, která byla stanovena dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen„ advokátní tarif“), dále se jedná o 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. V této souvislosti soud konstatuje, že zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby). Náklady řízení tedy představují součet shora uvedených částek, vše zvýšené o náhradu za DPH ve výši 21 % v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Náklady řízení tedy činí částku v celkové výši 2 252 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.). K aplikaci § 14b advokátního tarifu podepsaný soud uvádí, že jenom za poslední rok eviduje, že žalobkyně podala u Okresního soudu v Písku několik desítek návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu v právně i skutkově obdobných věcech. Soud dále v souvislosti s rozhodováním o nákladech řízení pro úplnost uvádí, že žalobkyni nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení za písemné podání ze dne 9. 6. 2021, když je nutno zdůraznit, že uvedené podání žalobkyně obsahuje toliko doplňující žalobní tvrzení, které byla žalobkyně povinna uvést již v samotné žalobě.