4 C 166/2024

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 37 504,01 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje ohledně částky 407,66 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 514,20 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 456,02 Kč a ohledně částky ve výši 1 580,83 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 315,86 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 149,70 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 200 Kč od 17. 11. 2023 do zaplacení a částku 2 982 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 982 Kč od 17. 11. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá ohledně částky 12 822,35 Kč, ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 637,56 Kč, ohledně úroku ve výši 15 % ročně z částky 7 806,80 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 690,54 Kč, ohledně úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 455,54 Kč od 12. 7. 2023 do 16. 11. 2023 a ohledně úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 255,54 Kč od 17. 11. 2023 do zaplacení, a dále ohledně částky 13 511,17 Kč, ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 822,78 Kč, ohledně úroku ve výši 15 % ročně z částky 6 626,45 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 875,06 Kč, ohledně úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 047,46 Kč od 12. 7. 2023 do 16. 11. 2023 a ohledně úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 065,46 Kč od 17. 11. 2023 do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 19 430,01 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 151,76 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 093,58 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 7 806,80 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 455,54 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . a žalovanou dne 27. 10. 2021, jejíž nedílnou součástí byl předpis splátek. Žalovaná převzala úvěr ve výši 9 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy a zavázala se zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou částku 9 000 Kč a poplatek ve výši 7 730 Kč, tvořený úrokem ve výši 866 Kč, částkou za poskytnutí úvěru ve výši 4 410 Kč, částkou za vyhodnocení úvěru ve výši 834 Kč a inkasním poplatkem ve výši 1 620 Kč, to vše ve 14 měsíčních splátkách po 1 195 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 27. 12. 2022. Úroková sazba byla dle žalobkyně sjednána ve výši 15 % ročně. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, naposledy zaplatila dne 17. 3. 2022 a celkem uhradila částku 2 800 Kč. Žalobkyně tvrdí, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy, které ověřovala oproti dokladům vyžádaným od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. Poskytnuté informace žalovanou byly zaznamenány do žádosti o úvěr a byly ověřeny doklady uvedenými v části „doložení příjmu žadatele“. Žalovaná dle žalobkyně uvedla, že je na rodičovské dovolené, výše jejích měsíčních příjmů činí 10 000 Kč, bydlí u rodičů a výše výdajů celé domácnosti činí měsíčně 8 648 Kč. Majetková situace žalované byla ověřena z oznámení o přiznání dávky a výdaje byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu. Pohledávku za žalovanou právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 s účinností ke dni 7. 8. 2023, žalované bylo postoupení písemně oznámeno. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná jistina částku 7 806,80 Kč a dlužný poplatek částku 6 123,21 Kč (neuhrazený úrok 648,74 Kč + neuhrazený poplatek za poskytnutí úvěru 3 464,42 Kč + neuhrazený poplatek za vyhodnocení úvěru 657,03 Kč + neuhrazený inkasní poplatek 1 353,02 Kč) a smluvní pokuta částku 5 500 Kč. Ačkoli byla žalovaná upomínána, po postoupení pohledávky na dlužnou částku ničeho nezaplatila.

2. Žalobkyně se dále svou žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 18 074 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 138,64 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 024,96 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 6 626,45 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 047,46 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . a žalovanou dne 16. 7. 2021, jejíž nedílnou součástí byl předpis splátek. Žalovaná převzala úvěr ve výši 10 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy a zavázala se zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou částku 10 000 Kč a poplatek ve výši 8 592 Kč, tvořený úrokem ve výši 963 Kč, částkou za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, částkou za vyhodnocení úvěru ve výši 929 Kč a inkasním poplatkem ve výši 1 800 Kč, to vše ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 16. 9. 2022. Úroková sazba byla dle žalobkyně sjednána ve výši 15 % ročně. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, naposledy zaplatila dne 17. 3. 2022 a celkem uhradila částku 7 018 Kč. Žalobkyně tvrdí, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy, které ověřovala oproti dokladům vyžádaným od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. Poskytnuté informace žalovanou byly zaznamenány do žádosti o úvěr a byly ověřeny doklady uvedenými v části „doložení příjmu žadatele“. Žalovaná dle žalobkyně uvedla, že je na rodičovské dovolené, výše jejích měsíčních příjmů činí 10 000 Kč, bydlí u rodičů a výše výdajů celé domácnosti činí měsíčně 7 320 Kč. Majetková situace žalované byla ověřena z oznámení o přiznání dávky a výdaje byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu. Pohledávku za žalovanou právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 s účinností ke dni 7. 8. 2023, žalované bylo postoupení písemně oznámeno. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná jistina částku 6 626,45 Kč a dlužný poplatek částku 4 947,55 Kč (neuhrazený úrok 421,01 Kč + neuhrazený poplatek za poskytnutí úvěru 2 800 Kč + neuhrazený poplatek za vyhodnocení úvěru 569,40 Kč + neuhrazený inkasní poplatek 1 157,14 Kč) a smluvní pokuta částku 6 500 Kč. Ačkoli byla žalovaná upomínána, po postoupení pohledávky na dlužnou částku ničeho nezaplatila.

3. V souladu s dispozičním jednáním žalobkyně, která podáním ze dne 5. 8. 2024 vzala žalobu zpět co do části smluvní pokuty ve výši 407,66 Kč, co do části kapitalizovaného úroku ve výši 514,20 Kč a co do části kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 456,02 Kč (ohledně smlouvy č. , hodnota, ) a co do části smluvní pokuty ve výši 1 580,83 Kč, co do části kapitalizovaného úroku ve výši 315,86 Kč a co do části kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 149,70 Kč (ohledně smlouvy č. , hodnota, ), soud řízení podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), částečně zastavil, přičemž souhlas žalované s částečným zpětvzetím nezjišťoval, neboť k němu došlo dříve, než začalo jednání (§ 96 odst. 4 o.s.ř.).

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k ústnímu jednání konanému dne 23. 8. 2024 se bez omluvy nedostavila, ačkoliv k němu byla řádně a včas předvolána. Věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti žalované v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř.

5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 27. 10. 2021 ve spojení s předpisem splátek vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . se zavázala poskytnout žalované částku 9 000 Kč a žalovaná se zavázala splácet poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 7 730 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 195 Kč. Částka 9 000 Kč byla vyplacena žalované v hotovosti při uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % ročně a úrok za dobu trvání smlouvy činil 866 Kč. Poplatek ve výši 7 730 Kč vedle úroku ve výši 866 Kč zahrnuje i částku za poskytnutí úvěru ve výši 4 410 Kč, částku za vyhodnocení úvěru ve výši 834 Kč a inkasní poplatek ve výši 1 620 Kč. Ve smlouvě byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně s tím, že za prodlení s každou jednotlivou splátkou lze uložit smluvní pokutu v maximální výši 500 Kč.

6. Z platební historie soud zjistil, že žalovaná nehradila splátky řádně a včas, celkem uhradila částku 2 800 Kč (dne 28. 10. 2021 uhradila 1 200 Kč, dne 21. 11. 2021 uhradila 1 100 Kč a dne 17. 3. 2022 uhradila 500 Kč).

7. Ze žádosti o úvěr ze dne 27. 10. 2021 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy. Žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí u rodičů, má jednu vyživovací povinnost, je na rodičovské dovolené, jejím jediným příjmem je rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč, její výdaje jsou ve výši 8 648 Kč (bydlení a energie 1 000 Kč, doprava, jídlo a osobní náklady 6 320 Kč a měsíční splátky stávajících půjček 1 328 Kč). Dle části „doložení příjmu žadatele“ žalovaná předložila jediný dokument k ověření svých příjmů, a to rozhodnutí MD. Výpis z bankovního účtu není zaškrtnut.

8. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 15. 7. 2019 se podává, že žalované byl přiznán rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč na nezletilého , jméno FO, , narozeného , datum, .

9. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 16. 7. 2021 ve spojení s předpisem splátek vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . se zavázala poskytnout žalované částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala splácet poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 8 592 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Částka 10 000 Kč byla vyplacena žalované v hotovosti při uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % ročně a úrok za dobu trvání smlouvy činil 963 Kč. Poplatek ve výši 8 592 Kč vedle úroku ve výši 963 Kč zahrnuje i částku za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, částku za vyhodnocení úvěru ve výši 929 Kč a inkasní poplatek ve výši 1 800 Kč. Ve smlouvě byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně s tím, že za prodlení s každou jednotlivou splátkou lze uložit smluvní pokutu v maximální výši 500 Kč.

10. Z platební historie soud zjistil, že žalovaná nehradila splátky řádně a včas, celkem uhradila částku 7 018 Kč (dne 17. 7. 2021 uhradila 1 328 Kč, dne 13. 8. 2021 uhradila 1 330 Kč, dne 15. 9. 2021 uhradila 1 330 Kč, dne 13. 10. 2021 uhradila 1 330 Kč, dne 21. 11. 2021 uhradila 1 200 Kč a dne 17. 3. 2022 uhradila 500 Kč).

11. Ze žádosti o úvěr ze dne 16. 7. 2021 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy. Žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí u rodičů, má jednu vyživovací povinnost, je na rodičovské dovolené, jejím jediným příjmem je rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč, její výdaje jsou ve výši 7 320 Kč (bydlení a energie 1 000 Kč, doprava, jídlo a osobní náklady 6 320 Kč). Dle části „doložení příjmu žadatele“ žalovaná předložila jediný dokument k ověření svých příjmů, a to rozhodnutí o MD. Výpis z bankovního účtu není zaškrtnut.

12. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 ve spojení s její přílohou - seznamem postoupených pohledávek - strany 26 a l7, oznámeními o postoupení pohledávky ze dne 15. 8. 2023 a výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně ve sporu.

13. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 1 11. 2023 ve spojení s podacím lístkem ze dne 2. 11. 2023 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužných částek z titulu smlouvy č. , hodnota, a z titulu smlouvy č. , hodnota, před podáním žaloby, a to nejpozději do 16. 11. 2023.

14. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 27. 10. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované částku 9 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutou částku ve výši 9 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 7 730 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 195 Kč. Žalovaná uhradila celkem částku 2 800 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dále uzavřela se žalovanou dne 16. 7. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutou částku ve výši 10 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 8 592 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Žalovaná uhradila celkem částku 7 018 Kč. Obě pohledávky byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023. Předžalobní výzva k úhradě dlužných částek ze dne 1. 11. 2023 byla žalované odeslána prostřednictvím České pošty dne 2. 11. 2023 s tím, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částek do 16. 11. 2023.

15. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

16. Obě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 27. 10. 2021 a dne 16. 7. 2021 soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

17. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

20. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

22. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, v němž tento uvedl, že Nejvyšší správní soud při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Ústavní soud dále zdůraznil, že nejde o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Ústavní soud rovněž dospěl k závěru, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o.z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

23. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy, které ověřovala oproti dokladům vyžádaným od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. Poskytnuté informace žalovanou byly zaznamenány do žádosti o úvěr a byly ověřeny doklady uvedenými v části „doložení příjmu žadatele“. Žalovaná dle žalobkyně uvedla, že je na rodičovské dovolené, výše jejích měsíčních příjmů činí 10 000 Kč, bydlí u rodičů a výše výdajů celé domácnosti činí měsíčně 8 648 Kč (v případě smlouvy č. , hodnota, ) a 7 320 Kč (v případě smlouvy č. , hodnota, ). Majetková situace žalované byla ověřena z oznámení o přiznání dávky a výdaje byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu. Ze žádostí o úvěr soud zjistil, že žalovaná ke dni uzavření smluv byla svobodná, žila u rodičů, měla jednu vyživovací povinnost, byla na rodičovské dovolené a jejím jediným příjmem byl rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč, jehož výši právní předchůdkyně žalobkyně ověřila z rozhodnutí o MD, resp. z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory. V žádostech o úvěr žalovaná uvedla, že její měsíční výdaje činí částku 8 648 Kč, resp. částku 7 320 Kč. V žádostech o úvěr nejsou uvedeny žádné doklady, z nichž by právní předchůdkyně žalobkyně výši výdajů žalované ověřila. Žalobkyně tvrdila, že výše výdajů byla ověřena z výpisů z bankovního účtu žalované. V žádostech o úvěr však není zaškrtnut výpis z bankovního účtu jako doklad, který by byl žalovanou předložen k ověření výše jejích příjmů a výdajů. Soud vyzval žalobkyni, aby předložila výpisy z účtu žalované, z nichž její právní předchůdkyně ověřila výši výdajů žalované. Žalobkyně tak neučinila.

24. S ohledem na nízký zjištěný a ověřený příjem žalované 10 000 Kč, její osobní situaci v době uzavření obou smluv (svobodná, na rodičovské dovolené, jedna vyživovací povinnost) a malý rozdíl mezi žalovanou tvrzenými příjmy a výdaji bylo zcela namístě zjistit a ověřit skutečnou výši výdajů žalované (alespoň těch podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat) a nespokojit se s tvrzeními žalované. Neověření výdajů žalované implikuje účelovost ze strany žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně - snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti žalované, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení její reálné situace. Bez zjištění a ověření skutečných výdajů žalované a porovnání jejích faktických příjmů a výdajů nemohla žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně posoudit, zda je žalovaná schopna splácet pravidelné splátky spotřebitelských úvěrů. Žalobkyně sice tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici výpisy z účtu žalované, tyto výpisy však soudu i přes výzvu nepředložila. Navíc výpisy z účtu nejsou uvedeny v žádostech o úvěr mezi dokumenty, které žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně předložila k ověření svých příjmů a výdajů.

25. Lze tak uzavřít, že žalobkyně (její právní předchůdkyně) nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti neprovedla řádně, ale víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Žalobkyně (její právní předchůdkyně) uzavřením obou smluv o spotřebitelském úvěru jednala v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Jejímu jednání tak nelze přiznat právní ochranu. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samotného před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele, osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost předmětných smluv o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

26. V souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok na vrácení pouhého zůstatku jistin spotřebitelských úvěrů v době přiměřené možnostem žalované. Jelikož v řízení bylo ohledně smlouvy č. , hodnota, zjištěno, že žalobkyně (její právní předchůdkyně) poskytla žalované částku 9 000 Kč a žalovaná postupně splatila částku 2 800 Kč, zůstává nesplněný dluh na jistině úvěru ve výši 6 200 Kč a tuto částku je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit. Dále bylo ohledně smlouvy č. , hodnota, zjištěno, že žalobkyně (její právní předchůdkyně) poskytla žalované částku 10 000 Kč a žalovaná postupně splatila částku 7 018 Kč, zůstává nesplněný dluh na jistině úvěru ve výši 2 982 Kč a tuto částku je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit. Jiné smluvní nároky (úrok, smluvní pokuty, různé poplatky apod.) nelze podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úspěšně uplatnit.

27. Žalovaná jako spotřebitel je povinna vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jejím možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru pokud je spor mezi účastníky o tom, jaká je doba odpovídající možnostem žalované jako spotřebitele, určí tuto dobu na návrh soud. Pojem spor je v tomto případě třeba vykládat jen jako aktivní a nevyřešený střet (konflikt) rozdílných představ stran o přiměřené době plnění. Pouhá pasivita naproti tomu spor o přiměřenou dobu plnění nezakládá. Pokud věřitel vyzval dlužníka k plnění ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. a dlužník proti takové výzvě v přiměřené době aktivně nevystoupil s argumentem, že taková doba plnění není přiměřená jeho možnostem, není tu spor o určení přiměřené doby plnění a platí doba plnění uvedená ve výzvě věřitele. Pokud dlužník žádnou obranu neuplatnil a nová doba plnění určená výzvou věřitele ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. uplynula, je dlužník v prodlení (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019 sp. zn. 27 Co 221/2019) Jelikož žalovaná je v řízení pasivní, spor o přiměřenou dobu plnění v daném případě není. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhů v předžalobní výzvě ze dne 1. 11. 2023, která byla žalované dle podacího lístku odeslána poštou dne 2. 11. 2023. Ve výzvě byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužných částek nejpozději do 16. 11. 2023. Žalovaná na tuto výzvu nijak nereagovala, námitku nepřiměřenosti navrhované lhůty k plnění neuplatnila. Jelikož žalovaná dlužné částky v uvedené lhůtě neuhradila, dluhy se staly splatnými nejpozději uplynutím uvedené doby a žalovaná je od 17. 11. 2023 s úhradou částky 6 200 Kč a částky 2 982 Kč v prodlení. Soud proto žalobkyni v souladu s § 1970 o. z. přiznal úroky z prodlení z částek 6 200 Kč a 2 982 Kč od 17. 11. 2023 do zaplacení, a to v žalobkyní požadované výši 15 % ročně, která odpovídá zákonné výši úroku z prodlení stanovenému nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.

28. S ohledem na absolutní neplatnost obou smluv o spotřebitelském úvěru nevznikl žalované závazek zaplatit žalobkyni poskytnuté úvěry, ani poplatky, úroky a smluvní pokuty, a proto soud ve zbytku žalobu zamítl včetně odpovídajícího příslušenství (výrok III.).

29. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V dané věci byla z převážné části úspěšná žalovaná, jelikož se však řízení aktivně neúčastnila, žádné náklady řízení jí nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.