4 C 167/2023

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci manželky: osobní údaje manželky bytem ulice a číslo , PSČ obec zastoupená advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem ulice a číslo , PSČ obec proti manželovi: osobní údaje manžela zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o rozvod manželství

I. Manželství [celé jméno manželky], rozené [příjmení], a [celé jméno manžela], uzavřené dne 16. 7. 2011 v [anonymizováno] kostele [anonymizováno] [příjmení] [jméno] v [obec], část [část obce], zapsané v knize manželství matričního úřadu [obec], okres [okres], ve svazku [anonymizováno], ročník [rok], strana/list [anonymizováno], pořadové [číslo] se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se svým návrhem domáhá rozvodu manželství účastníků. Tvrdí, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] v [obec], část [část obce], v Římskokatolickém kostele Jména [příjmení] [jméno] a že se z manželství narodily dvě dosud nezletilé děti - dcera [obec], [datum narození], a syn [jméno], [datum narození]. Manželka dále tvrdí, že manželství dlouhodobě neplní svou funkci, je pouze formálním svazkem, manželé spolu vzájemně komunikují jen minimálně, mají zcela odlišný názor na samotné principy manželství a jeho fungování. Další soužití se manželce jeví jako zcela nemožné, když důvodem je zcela odlišný náhled obou manželů na společný rodinný život. Postupně došlo k odcizení manželů a k rozvratu manželství, které spojovala pouze péče o nezletilé děti. Ačkoli ke dni podání návrhu manželé bydleli v domě rodičů manželky v [obec], fakticky spolu již nežili a dlouhodobě vedou každý svůj individuální život. Dle manželky manželé k sobě již nic necítí. Při ústním jednání konaném dne 30. 11. 2023 manželka upřesnila, že po podání návrhu se manžel ze společné domácnosti odstěhoval ke svým rodičům.

2. Manžel ve svém vyjádření uznal, že manželství je narušené, ovšem nikoli dlouhodobě a ne jeho vinou. Manžel nesouhlasí s tím, že manželé spolu nekomunikují, když minimálně ohledně dětí spolu komunikují. Ohledně komunikace osobního charakteru mezi nimi to byla manželka, která přestala s manželem komunikovat. Manžel ve svém vyjádření nesdílel názor, že by se další soužití jevilo jako zcela nemožné. Dle manžela do začátku roku 2023 manželství fungovalo bez zásadních problémů a bylo spokojené. Manželé spolu nežijí od počátku roku 2023, kdy se chování manželky k manželovi změnilo, přestali se intimně stýkat, od dubna 2023 mu manželka přestala vařit a prát prádlo. Manželka se chová k němu odtažitě a nekomunikuje s ním. Chování manželky si manžel vysvětluje tím, že si našla novou známost, což však ona popírá. Dle manžela příčiny narušení manželského svazku jsou tak výlučně na straně manželky. Při ústním jednání konaném dne 30. 11. 2023 manžel uvedl, že změnil názor a že i on považuje další společné soužití manželů za nemožné. Potvrdil, že mají odlišný náhled na společný rodinný život, že spolu nežijí a že snahy o smiřování se jeví jako bezpředmětné. Manželství je dle manžela bez potřebného obsahu a i on je toho názoru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Z tohoto důvodu dle manžela nezbývá než manželství rozvést. Manžel i nadále trvá na tom, že příčiny rozvratu jsou výlučně na straně manželky, a to je dle něho její nová známost.

3. Účastníci vymezili nespornými tyto skutečnosti: účastníci spolu nežijí jako manželé, tedy netvoří manželské a rodinné společenství, od přelomu roku 2022 2023, kdy ukončili společné soužití, mezi účastníky došlo k citovému odcizení, oba účastníci považují jejich manželství za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené a za ryze formální a ani jeden z nich v tuto chvíli nemá zájem na obnovení manželského soužití.

4. Mezi účastníky zůstala sporná primární (prvotní) příčina rozvratu manželství, kterou manželka spatřuje v rozdílných názorech na podobu rodinného života (na způsob života rodiny) a na fungování manželství a v problematické komunikaci, zatímco manžel primární příčinu rozvratu manželství spatřuje v navázání nové známosti manželkou.

5. Z oddacího listu vyplývá, že účastníci uzavřeli manželství dne 16. 7. 2011 v Římskokatolickém kostele Jména [příjmení] [jméno] v [obec], část [část obce], s tím, že manželství je zapsané v knize manželství matričního úřadu [obec], okres [okres], ve svazku [anonymizováno], ročník [rok], strana/list [anonymizováno], pořadové [číslo].

6. Z rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 12. 10. 2023, č. j. 1 Nc 2340/2023-26, pravomocného dne 2. 11. 2023, se podává, že soud schválil dohodu rodičů - manželů, na základě které byly nezletilé děti [obec] a [jméno] svěřeny do péče matky - manželky a otec - manžel se zavázal platit výživné.

7. Ze zprávy [stát. instituce], odbor sociálních věcí, ze dne 6. 11. 2023 soud nezjistil žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by rozvod manželství účastníků byl v rozporu se zájmem nezletilých dětí účastníků, a bránily by tak v rozvodu účastníků. Orgán sociálně-právní ochrany dětí sdělil, že nebyly zjištěny žádné zvlášť závažné důvody, které by bránily v rozvodu rodičů uvedených dětí.

8. Manželka vypověděla, že s manželem byli 21 let, z toho 12 let jako manželé. Problémy se objevily asi v polovině trvání manželství. Manžel s ní nekonzultoval veškeré finanční záležitosti a rozhodoval sám - například i když si neustále stěžoval na nedostatek peněz, koupil nové auto, což jí pouze den předem oznámil, ale nekonzultoval to s ní. Ne vždy se shodli ohledně výchovy dětí. Ačkoli posledních deset let bydleli u jejích rodičů, manžel o nich mluvil neslušně. Manželce rovněž vadí, že jí manžel předhazoval, že se stará o děti, že je vypravuje do školy a vozí je tam. Dle manželky si manžel neustále stěžuje a všechno mu vadí. Největší problémy a neshody netrvají dle manželky až od přelomu roku 2022 2023, ale pociťuje je již tři, čtyři roky zpětně. Spočívají v neschopnosti komunikace mezi nimi. Na přelomu roku 2022 2023 se začali více hádat. Pro rozvod manželství se rozhodla před dvěma roky, kdy už nedokázali najít společnou řeč. V manželství setrvávala hlavně kvůli dětem. Manželka popřela, že by v průběhu manželství navázala jinou známost. K manželovi necítí žádný vřelý vztah. Komunikace mezi nimi vázne oboustranně, manžel vidí a slyší jen sám sebe, komunikovat jsou schopni pouze o dětech, i když poslední dobou ani to ne. Další soužití s manželem si již nedokáže představit, má to již v sobě uzavřené.

9. Manžel vypověděl, že největší trhliny v manželství jsou od přelomu roku 2022 2023, kdy spolu přestali manželé intimně žít, manželka mu přestala prát a vařit a komunikovat s ním. Do té doby nějaké neshody a spory mezi nimi byly, ale to je v každém manželství. Snažil se poté manželství zachránit, ale manželka se o tom již nechtěla bavit, nechtěla to řešit. Na vztah manželky s kolegou z práce má podezření již delší dobu, i když jak manželka, tak její kolega z práce mu to popřeli. Je to pouze jeho domněnka, nemá žádné důkazy, ale chování kolegy není pouze kamarádské či kolegiální, když byl například navštívit manželku v nemocnici nebo spolu v práci seděli u stolu a pili kávu. Připustil, že nový automobil koupil bez předchozí konzultace s manželkou, ale jinak se snažil, aby rodina fungovala, a staral se o děti, žádné pochybení ze své strany nevidí. Ze společné domácnosti se odstěhoval ke svým rodičům do [obec], a to kvůli zaměstnání v Českých Budějovicích. Nyní s manželkou komunikují jen ohledně dětí a vidí se, když za dětmi přijede o víkendu, ale jinak se s manželkou vůbec nevídají. Manželství již zachránit nechce.

10. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odstavce 3 uvedeného ustanovení mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželství.

11. Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny.

12. Podle § 758 o.z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

13. Z uvedených ustanovení vyplývá, že kvalifikovanost rozvratu je dána, jsou-li naplněna tři kritéria týkající se rozvrácení manželského soužití, a to hloubka, trvalost a nenapravitelnost, když další kritérium„ nelze očekávat jeho obnovení“ je zajedno s kritériem nenapravitelnosti rozvratu. Rozvrat soužití se posuzuje podle stavu v době vyhlášení rozhodnutí.

14. Na hloubku rozvratu lze usuzovat zejména ze skutečnosti, zda spolu manželé žijí. To ale není vázáno na společné bydliště - manželé mohou bydlet v jednom bytě (domě), ale nemusí spolu žít. Společné soužití zahrnuje jak majetkové společenství, tak osobní společenství, včetně intimního. To znamená nejen společné nakládání s finančními prostředky, ale i společné sdílení svých zájmů, potřeb, radostí a problémů, společné trávení volného času, osobní péče o druhého manžela, intimní soužití. Manželé mohou bydlet v jednom bytě (domě) a vést rodinnou domácnost, tedy společně hradit náklady na bydlení, stravování apod., zkrátka hospodařit spolu, ale jejich vztahy jsou tak rozvráceny, že již mezi sebou nemají manželské společenství a v tom případě spolu nežijí. Existence manželského společenství závisí na vůli obou manželů - pokud alespoň jeden z nich zjevně nechce obnovit manželské společenství, manželé spolu nežijí a lze usuzovat na existenci rozvratu manželství. Toho z manželů, který se rozhodl pro rozvod manželství, nelze přitom žádnými právními prostředky donutit, aby plnil své povinnosti osobního charakteru vyplývající z manželství. Co se týče trvalosti, zákon nestanoví, jak dlouhou dobu musí být manželství rozvráceno, aby mohlo být rozvedeno.

15. Při jednání konaném dne 30. 11. 2023 účastníci učinili nesporným, že jejich manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené a je ryze formální, že spolu nežijí jako manželé od přelomu roku 2022 2023, že mezi nimi došlo k citovému odcizení, že nemají zájem na obnovení manželského soužití a že obnovení manželského soužití tak nelze očekávat. Podle § 120 odst. 3 zákona č. 99 /1963 Sb., občanský soudní řád, soud může vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků. I pokud by účastníci tyto skutečnosti nevymezili jako nesporné, rozvrat manželství by byl prokázán provedeným dokazováním, z něhož jednoznačně vyplývá hloubka, trvalost i nenapravitelnost rozvratu manželství.

16. Zjišťování příčin rozvratu manželství v žádném případě neznamená zjišťování„ viny“ na rozvodu. Případné nezjištění prvotní příčiny rozvratu manželství (nebo pochybnost o ní) samo o sobě nevede k tomu, že by soud měl návrh na rozvod zamítnout - soud se přitom omezí jen na zjištění a konstatování tzv. druhotné příčiny rozvratu manželství. Prvotní příčinu rozvratu soud nemusí na základě provedených důkazních prostředků zjistit, případně oba účastníci ji spatřují v něčem jiném, nicméně existují i tzv. druhotné příčiny, pro které je manželství v době rozhodování soudu bez pochyb rozvráceno. Jestliže soud na základě provedených důkazních prostředků sice nemá jistotu v prvotní příčině rozvratu, ale existence tzv. druhotné příčiny je nepochybná, s takovým skutkovým zjištěním se spokojí a manželství rozvede s odkazem na tuto nepochybnou druhotnou příčinu.

17. Z provedeného dokazování, a to zejména z výpovědi obou účastníků vyplývá, že minimálně od přelomu roku 2022 2023 manželství nefunguje, manželé spolu nežijí intimně, nekomunikují spolu téměř vůbec, komunikace probíhá pouze ohledně dětí, od té doby, co se manžel odstěhoval ke svým rodičům, se manželé ani nevídají - vidí se pouze při předání dětí. Manželé o sebe vzájemně nepečují. Jejich manželství je již pouze formálním svazkem, manželé žijí své vlastní životy, nežijí spolu. Manželem tvrzená nevěra manželky, resp. navázání nové známosti manželkou nebylo prokázáno - manželka toto jednoznačně popřela a manžel uvedl, že se jedná pouze o jeho domněnku, kterou není schopen prokázat. Z výpovědi manželky vyplynulo, že jí na manželovi vadilo, že se s ní nedomlouval ohledně společných financí, neustále si na něco stěžoval, všechno mu vadilo, neslušně se vyjadřoval o jejích rodičích a neshody měli i ohledně výchovy dětí. Tyto postoje, názory a chování manžela vedly manželku k citovému odcizení a následně až k antipatii vůči manželovi, kterou soud vnímal při výslechu manželky. Ostatně sama manželka vypověděla, že k manželovi nemá vřelý vztah. S ohledem na shora uvedené soud po provedeném dokazování sice nemá jistotu v prvotní příčině rozvratu, ovšem existence tzv. druhotné příčiny rozvratu manželství byla prokázána. Touto příčinou je bezpochyby problematická a nedostatečná komunikace mezi účastníky, když oba manželé shodně vypověděli, že jsou schopni spolu komunikovat pouze ohledně dětí. Je zcela zřejmé, že pokud spolu manželé dlouhodobě nekomunikují, nedomlouvají se, neplánují, nenaslouchají si, nesdělují si navzájem své pocity a případně i výtky, nemůže žádný svazek fungovat. Bez dostatečné komunikace nelze vyřešit žádné problémy a nedostatečná komunikace bezpochyby vede k citovému odcizení.

18. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že soužití účastníků je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat jeho obnovení. Poměry nezletilých dětí byly pro dobu po rozvodu pravomocně upraveny a soud proto postupoval v souladu s § 755 odst. 1 o.z. a manželství účastníků rozvedl, neboť byly splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro rozvod manželství.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl s ohledem na skutečnost, že oba účastníci shodně navrhli, aby si každý z nich nesl náklady řízení ze svého, resp. aby soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud by účastníci toto shodně nenavrhli, soud by postupoval podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ve věcech manželských. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Jelikož soud v daném případě neshledal žádné zvláštní okolnosti případu, které by přiznání náhrady nákladů řízení jednomu z účastníků odůvodňovaly, rozhodl by stejně, tedy že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.