4 C 179/2024

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 62 011,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 57 575,52 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 941,72 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 57 575,52 Kč od 16. 1. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky 4 435,96 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 296,54 Kč, úroku ve výši 14,84 % ročně z částky 60 511,48 Kč od 16. 1. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 435,96 Kč od 16. 1. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, na náhradě nákladů řízení částku 12 031,63 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 62 011,48 Kč (zahrnující dlužnou jistinu ve výši 60 511,48 Kč a poplatky ve výši 1 500 Kč) s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 296,54 Kč za dobu od 24. 9. 2023 do 15. 1. 2024, s úrokem ve výši 14,84 % ročně z částky 60 511,48 Kč od 16. 1. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 941,72 Kč za dobu od 24. 9. 2023 do 15. 1. 2024 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 62 011,48 Kč od 16. 1. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 28. 11. 2022 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované úvěr v celkové výši 62 000 Kč. Úvěr byl žalovanou čerpán dne 28. 11. 2022 ve výši 62 000 Kč a je veden na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 14,84 % ročně v měsíčních splátkách ve výši 1 106 Kč vždy k 24. kalendářnímu dni v měsíci, přičemž první splátka měla být zaplacena 24. 12. 2022. Jelikož žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, žalobkyně v souladu s čl. VIII. odst. 1. smlouvy o úvěru zesplatnila úvěr ke dni 24. 9. 2023. Žalobkyně vyzvala žalovanou dne 9. 5. 2023, dne 30. 5. 2023 a dne 2. 7. 2023 před zesplatněním úvěru k úhradě dlužných částek nejpozději do 2. 8. 2023 a dne 4. 1. 2024 zaslala žalované předžalobní výzvu. Tyto výzvy byly žalované zaslány na adresu , adresa, , neboť tato adresa byla žalovanou označena jako zasílací adresa v žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 28. 11. 2022. Od data zesplatnění žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Žalobkyně doplnila, že žalovaná využila nabídku předschváleného limitu na neúčelový spotřebitelský úvěr, bez nutnosti doložení příjmů. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě informací z bankovních účtů za dostatečně dlouhou dobu (5 měsíců – červen až říjen 2022), přičemž příjem vstupoval do výpočtu platební kapacity ve výši 55 385,54 Kč, výdaje vstupovaly do výpočtu platební kapacity ve výši 19 066,54 Kč a platební kapacita žalované byla systémem vypočtena na 36 319 Kč. Dále žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě zadluženosti a rizikovosti žalované zjišťované z transakcí žalované na bankovním účtu, interní evidence, CBCB, CRIF a insolvence, kde nebyly zjištěny negativní informace a dle hodnocení žalobkyně bankovní transakce neindikovaly zvýšené riziko možnosti, že by žalovaná nedostála svým závazkům. Smlouva o úvěru byla dle žalobkyně uzavřena elektronicky (el. bankovnictví), a to na základě smlouvy o poskytování služeb , právnická osoba, elektronického bankovnictví uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 7. 9. 2020 a též Obchodních podmínek pro poskytování el. bankovnictví. Žalovaná na pohledávku uhradila celkem částku 4 424,48 Kč, a to ve 4 splátkách, dne 24. 12. 2022 uhradila částku 1 106 Kč - z toho částka 664,50 Kč byla započtena na úrok a částka 441,50 Kč byla započtena na jistinu, dne 24. 1. 2023 uhradila částku 1 106 Kč - z toho částka 761,28 Kč byla započtena na úrok a částka 344,72 Kč byla započtena na jistinu, dne 24. 2. 2023 uhradila částku 1 106 Kč - z toho částka 757,01 Kč byla započtena na úrok a částka 348,99 Kč byla započtena na jistinu, dne 30. 3. 2023 uhradila částku 1 106,48 Kč - z toho částka 752,69 Kč byla započtena na úrok, částka 0,48 Kč byla započtena na úrok z prodlení a částka 353,31 Kč byla započtena na jistinu. Žalovaná se dostala do prodlení se splátkou splatnou dne 24. 4. 2023. Částka 1 500 Kč dle žalobkyně představuje poplatky za výzvy zasílané žalované na základě jejího prodlení se splácením předmětného úvěru, když žalované byly zaslány celkem 3 výzvy (ze dne 9. 5. 2023, ze dne 30. 5. 2023 a ze dne 2. 7. 2023) a za každou z těchto činí poplatek 500 Kč dle čl. V. odst. 3 písm. a) ve spojení s čl. VIII. odst. 2 smlouvy o úvěru.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k ústnímu jednání konanému dne 10. 9. 2024 se bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o jeho odročení, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Žalobkyně se z jednání omluvila, věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

3. Z předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru včetně vysvětlení předsmluvních informací bylo zjištěno, že žalovaná elektronicky požádala o neúčelový spotřebitelský úvěr s pevnou, předem stanovenou dobou splatnosti a předem stanovenou výší jednotlivých splátek (č. žádosti: , hodnota, , č. podepsané el. žádosti: , hodnota, ). Základní vlastnosti úvěru, o nějž žalovaná požádala, byly stanoveny takto: celková výše spotřebitelské úvěru činí 62 000 Kč; úvěr bude poskytnut na žalobkyní uvedený účet; celková doba trvání spotřebitelského úvěru je do 24. 11. 2030; žalobkyně bude úvěr splácet v 96 splátkách po 1 106 Kč, přičemž poslední splátka bude ve výši 938,20 Kč; výpůjční úroková sazba je stanovena pevně ve výši 14,84 % ročně; v případě prodlení činí poplatek za upomínku 300 Kč a poplatek za výzvu činí 500 Kč. Žalovaná žádost o úvěr podepsala elektronickým podpisem.

4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 28. 11. 2022 soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 62 000 Kč a žalovaná se zavázala splácet poskytnutou částku spolu s úrokovou sazbou 14,84 % ročně v 96 měsíčních splátkách po 1 106 Kč (výše poslední splátky 938,20 Kč), vždy 24. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem 24. 12. 2022, a to skrze účet klienta č. , č. účtu, . Zároveň byly mezi účastníky touto smlouvou sjednány poplatky, jejichž účtování je závislé na plnění smlouvy, a to mimo jiné poplatek za výzvu k uhrazení dlužné částky ve výši 500 Kč. Strany si ujednaly, že v případě prodlení s plněním může žalobkyně úvěr zesplatnit.

5. Ze záznamů o podpisu klienta prostřednictvím služeb Elektronického bankovnictví , právnická osoba, ., vyplývá, že žalovaná dne 28. 11. 2024 v 10:24:42 hodin podepsala předsmluvní informace a náležité vysvětlení k žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, , a to za použití SMS klíče (, hodnota, ). Následně žalovaná dne 28. 11. 2024 v 10:25:19 hodin podepsala žádost o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, , a to za použití SMS klíče (, hodnota, ), čímž byla seznámena s podmínkami spotřebitelského úvěru a potřebnými dokumenty (zejména s předsmluvními informacemi a s vysvětlením předsmluvních informací a základních informacích o jednotlivých druzích spotřebitelských úvěrů poskytovaných žalobkyní).

6. Ze smlouvy o poskytování služeb , Anonymizováno, elektronického bankovnictví uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 7. 9. 2020 včetně Obchodních podmínek pro poskytování služeb , Anonymizováno, elektronického bankovnictví vyplývá, že se účastnice dohodly na možnosti uzavírat prostřednictvím elektronického bankovnictví smlouvy o vybraných bankovních produktech.

7. Z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, za období od 28. 11. 2022 do 30. 11. 2022, z evidence úvěru a z historie úvěru se podává, že žalovaná dne 28. 11. 2022 čerpala úvěr ve výši 62 000 Kč a celkem splatila částku 4 424,48 Kč.

8. Ze žádosti o poskytnutí úvěru se podává, že žalovaná uvedla svůj čistý měsíční příjem ve výši 55 380 Kč, pravidelné měsíční výdaje ve výši 5 000 Kč a splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů ve výši 4 100 Kč. V žádosti žalovaná uvedla jako zasílací adresu , adresa, .

9. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalované vyplývá, že v březnu 2022 byl počáteční zůstatek na účtu 618,02 Kč a konečný zůstatek 3 791,17 Kč, příjmy za toto období činily celkem 29 996,42 Kč a výdaje 26 823,27 Kč, přičemž zde byl mimo jiné zaznamenán příjem od , jméno FO, ve výši 20 796 Kč. Z výpisu z tohoto účtu za duben 2022 byl zjištěn počáteční zůstatek 3 791,17 Kč a konečný zůstatek 2 082,57 Kč, celkové příjmy za toto období 69 819,98 Kč a celkové výdaje za toto období 71 528,58 Kč, přičemž zde byl mimo jiné zaznamenán příjem od , jméno FO, ve výši 18 000 Kč. Z výpisu z tohoto účtu za květen 2022 byl zjištěn počáteční zůstatek 2 082,57 Kč a konečný zůstatek 3 775,10 Kč, celkové příjmy za toto období 199 542,90 Kč (z toho minimálně 61 000 Kč jsou půjčky a úvěry) a celkové výdaje za toto období 197 850,37 Kč, přičemž zde byl zaznamenán mimo jiné příjem od , jméno FO, ve výši 20 775 Kč. Z výpisu z tohoto účtu za červen 2022 byl zjištěn počáteční zůstatek 3 775,10 Kč a konečný zůstatek 739,14 Kč, celkové příjmy za toto období 22 159,91 Kč a celkové výdaje za toto období 25 195,87 Kč, přičemž zde byl zaznamenán mimo jiné příjem od , jméno FO, ve výši 20 694 Kč. Z výpisu z tohoto účtu za červenec 2022 byl zjištěn počáteční zůstatek 739,14 Kč a konečný zůstatek 9 624,80 Kč, celkové příjmy za toto období 24 417 Kč a celkové výdaje za toto období 15 531,34 Kč, přičemž zde byl zaznamenán mimo jiné příjem od , jméno FO, ve výši 20 685 Kč. Z výpisu z tohoto účtu za srpen 2022 byl zjištěn počáteční zůstatek 9 624,80 Kč a konečný zůstatek 27 355,17 Kč, celkové příjmy za toto období 95 385,54 Kč (z toho 40 000 Kč byl úvěr) a celkové výdaje za toto období 77 655,17 Kč, přičemž zde byl zaznamenán mimo jiné příjem od , jméno FO, ve výši 20 579 Kč. Z výpisu z tohoto účtu za září 2022 byl zjištěn počáteční zůstatek 27 355,17 Kč a konečný zůstatek 14 229,19 Kč, celkové příjmy za toto období 218 526,49 Kč a celkové výdaje za toto období 231 652,47 Kč, přičemž zde byl zaznamenán mimo jiné příjem od , jméno FO, ve výši 15 280 Kč a částka 1 230 Kč (nemocenská). Z výpisu z tohoto účtu za říjen 2022 byl zjištěn počáteční zůstatek 14 229,19 Kč a konečný zůstatek 57 278,03 Kč, celkové příjmy za toto období 319 172,18 Kč (z toho 301 000 Kč z úvěrů u žalobkyně) a celkové výdaje za toto období 276 123,34 Kč, přičemž zde byl zaznamenán mimo jiné příjem ve výši 12 997 Kč (nemocenská). Dle výpisu z účtu žalované za listopad 2022 činil počáteční zůstatek 57 278,03 Kč, konečný zůstatek 39 330,30 Kč, celkové příjmy 118 871,38 Kč (z toho 102 000 Kč z úvěrů u žalobkyně) a celkové výdaje 136 819,11 Kč, přičemž zde byl zaznamenán mimo jiné příjem ve výši 14 719 Kč (nemocenská).

10. Z výpisu z databáze údajů o smluvních úvěrových vztazích mezi bankami a jejich klienty (dále jen „CBCB Informace“) bylo zjištěno, že zde žalovaná má 3 ukončené splátkové kontrakty či hypotéky, 3 existující splátkové kontrakty či hypotéky poskytnuté v měsíci říjen 2022 a 1 odvolanou žádost z měsíce září 2022. Měsíční splátky existujících kontraktů činí 5 115 Kč a celková výše nesplacené jistiny z těchto kontraktů je 489 340 Kč. Dále bylo zjištěno, že na ukončených kontraktech nejsou žádné dlužné či nesplacené splátky.

11. Z výpisu CRIF soud zjistil, že žalované byl žalobkyní dne 4. 10. 2022 poskytnut spotřebitelský úvěr (číslo smlouvy , hodnota, ) s úvěrovým limitem 100 000 Kč. Dne 11. 10. 2022 byl žalované poskytnut žalobkyní spotřebitelský úvěr (číslo smlouvy , hodnota, ) s úvěrovým limitem 100 000 Kč. Dne 21. 10. 2022 byl žalované poskytnut žalobkyní spotřebitelský úvěr (číslo smlouvy , hodnota, ) s úvěrovým limitem 101 000 Kč. Dne 16. 11. 2022 byl žalované poskytnut žalobkyní spotřebitelský úvěr (číslo smlouvy , hodnota, ) s úvěrovým limitem 40 000 Kč.

12. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky vyplývá, že žalobkyně dne 3. 7. 2023 vyzvala žalovanou k úhradě dluhu 4 836,78 Kč nejpozději do 2. 8. 2023 s tím, že pokud tak neučiní, bude úvěr zesplatněn. Dle kopie doručované zásilky byla tato výzva odeslána žalované dne 3. 7. 2023 na adresu , adresa, , zásilka však byla vrácena zpět odesílateli, tedy žalobkyni.

13. Z oznámení o zesplatnění úvěru vyplývá, že žalobkyně dne 26. 9. 2023 oznámila žalované, že úvěr poskytnutý žalované na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, včetně všech pohledávek z poskytnutého úvěru byl ke dni 24. 9. 2023 prohlášen za splatný. Zároveň žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celého dluhu, který ke dni 25. 9. 2023 činil 65 922,64 Kč (jistina včetně úroků, úroků z prodlení a poplatků), a to do 3. 10. 2023. Dle kopie doručované zásilky bylo toto oznámení odesláno žalované dne 26. 9. 2023 na adresu , adresa, , zásilka však byla vrácena zpět odesílateli, tedy žalobkyni, a to s poznámkou, že adresát je na uvedené adrese neznámý.

14. Výzvou k zaplacení před podáním žaloby ze dne 3. 1. 2024 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky v celkové výši 68 777,32 Kč (jistina včetně úroků, úroků z prodlení a poplatků), a to do 7 dnů od odeslání této výzvy. Dle poštovního podacího archu byla výzva žalované zaslána na adresu , adresa, .

15. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 28. 11. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované částku 62 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutou částku spolu s úrokem v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 106 Kč. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, proto žalobkyně úvěr ke dni 24. 9. 2023 zesplatnila. Žalovaná uhradila celkem částku 4 424,48 Kč. V oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 26. 9. 2023 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky nejpozději do 3. 10. 2023.

16. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

17. Smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi účastníky dne 28. 11. 2022 soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

18. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

21. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

23. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, v němž tento uvedl, že Nejvyšší správní soud při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Ústavní soud dále zdůraznil, že nejde o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Ústavní soud rovněž dospěl k závěru, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

24. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně v návrhu a v jeho doplnění uvedla, že ověřila úvěruschopnost žalované na základě informací z bankovních účtů za dostatečně dlouhou dobu (5 měsíců – červen až říjen 2022), přičemž příjem vstupoval do výpočtu platební kapacity ve výši 55 385,54 Kč, výdaje vstupovaly do výpočtu platební kapacity ve výši 19 066,54 Kč a platební kapacita žalované byla systémem vypočtena na 36 319 Kč. Dále žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě zadluženosti a rizikovosti žalované zjišťované z transakcí žalované na bankovním účtu, interní evidence, CBCB, CRIF a insolvence, kde nebyly zjištěny negativní informace a dle hodnocení žalobkyně bankovní transakce neindikovaly zvýšené riziko možnosti, že by žalovaná nedostála svým závazkům. Soud podotýká, že poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. je poskytováno pouze při ústním jednání, kterého se však žalobkyně neúčastnila.

25. Žalobkyně jako doklady, z nichž vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalované, označila a předložila výpisy z bankovního účtu žalované č. , č. účtu, za měsíce březen až listopad 2022. Z těchto výpisů je evidentní, že celkové příjmy žalované za toto období činí 979 020,42 Kč a celkové výdaje žalované za toto období činí 922 360,41 Kč, přičemž však příjmy žalované jsou minimálně ve výši 341 000 Kč tvořeny finančními prostředky z úvěrů poskytnutých žalované žalobkyní (dne 4. 10. 2022 úvěr ve výši 100 000 Kč, dne 11. 10. 2022 úvěr ve výši 100 000 Kč, dne 21. 10. 2024 úvěr ve výši 101 000 Kč, dne 16. 11. 2022 úvěr ve výši 40 000 Kč). Výdaje žalované tak převyšovaly její příjmy. Navíc z výpisů z účtu vyplývá, že žalovaná nemá žádné alespoň minimální úspory.

26. Lze uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, když posouzení úvěruschopnosti neprovedla řádně, ale víceméně formálně. Žalobkyně z výpisů z bankovního účtu žalované, které měla k dispozici, a z informací zjištěných z výpisů CBCB a CRIF chybně vyhodnotila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Pokud by řádně provedla posouzení úvěruschopnosti žalované, musela by dojít k závěru, že měsíční výdaje žalované převyšují její příjmy a že tedy žalovaná není schopna řádně úvěr splácet. Žalobkyně sice z výpisů z účtu žalované ověřila výši příjmů, ale měla ověřit i zdroj těchto příjmů (v říjnu a v listopadu 2022 byly zdrojem příjmů žalované zejména úvěry) a rovněž měla zjišťovat a ověřovat skutečnou výši výdajů žalované a ne je vypočítávat se statistických dat, zvlášť když měla možnost tak učinit (výpisy z účtu žalované měla k dispozici). Žalobkyně uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jednala v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Jejímu jednání tak nelze přiznat právní ochranu. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samotného před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele, osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

27. V souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem žalované. Jelikož v řízení bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované celkem částku 62 000 Kč a žalovaná postupně splatila částku 4 424,48 Kč, zůstává nesplněný dluh na jistině úvěru ve výši 57 575,52 Kč a tuto částku je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit. Jiné smluvní nároky (smluvní úrok a smluvní pokuty) nelze podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úspěšně uplatnit.

28. Žalovaná jako spotřebitel je povinna vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jejím možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, pokud je spor mezi účastníky o tom, jaká je doba odpovídající možnostem žalovaného jako spotřebitele, určí tuto dobu na návrh soud. Pojem spor je v tomto případě třeba vykládat jen jako aktivní a nevyřešený střet (konflikt) rozdílných představ stran o přiměřené době plnění. Pouhá pasivita naproti tomu spor o přiměřenou dobu plnění nezakládá. Pokud věřitel vyzval dlužníka k plnění ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. a dlužník proti takové výzvě v přiměřené době aktivně nevystoupil s argumentem, že taková doba plnění není přiměřená jeho možnostem, není tu spor o určení přiměřené doby plnění a platí doba plnění uvedená ve výzvě věřitele. Pokud dlužník žádnou obranu neuplatnil a nová doba plnění určená výzvou věřitele ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. uplynula, je dlužník v prodlení (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019 sp. zn. 27 Co 221/2019) Jelikož žalovaná je v řízení pasivní, spor o přiměřenou dobu plnění v daném případě není. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu v oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 26. 9. 2023. Žalovaná na tuto výzvu nijak nereagovala, námitku nepřiměřenosti navrhované lhůty k plnění neuplatnila. Na základě této výzvy měla žalovaná dlužnou částku uhradit nejpozději do 3. 10. 2023. Jelikož tak neučinila, dluh se stal splatným nejpozději uplynutím uvedené doby a žalovaná je od 4. 10. 2023 s úhradou částky 57 575,52 Kč v prodlení. Soud proto žalobkyni v souladu s § 1970 o. z. přiznal úrok z prodlení z částky 57 575,52 Kč za dobu od 4. 10. 2023 do zaplacení, a to ve výši 15 % ročně, která odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když v souladu s návrhem žalobkyně úrok z prodlení za dobu od 4. 10. 2023 do 15. 1. 2024 kapitalizoval částkou 1 941,72 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.

29. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru nevznikl žalované závazek zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr, ani poplatky a smluvní úrok, a proto soud ve zbytku žalobu zamítl včetně odpovídajícího příslušenství (výrok II.).

30. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná v rozsahu 86 % (ohledně částky 57 575,52 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 941,72 Kč z požadované částky 69 249,74 Kč) a žalovaná v rozsahu 14 % (ohledně částky 9 732,50 Kč, o kterou byla žaloba zamítnuta a která zahrnuje i kapitalizované příslušenství). Soud proto po odečtení úspěchu žalované od úspěchu žalobkyně stanovil, že žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 72 %. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 481 Kč a dále odměna advokáta dle § 7 bod 5. advokátního tarifu ve výši 3 620 Kč za 1 úkon právní služby. V posuzované věci právní zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a), podání návrhu na zahájení řízení - § 11 odst. 1 písm. d) a výzva k plnění - § 11 odst. 1 písm. d), tj. 10 860 Kč, dále 3 režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 4 téhož právního předpisu, celkem tedy 11 760 Kč. Odměna za právní zastoupení je dále zvyšována o 21 % DPH a souhrnně včetně zaplaceného soudního poplatku představuje částku 16 710,60 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí částku 16 710,60 Kč a 72 % z částky 16 710,60 Kč činí částku 12 031,63 Kč, kterou je žalovaná podle § 160 o. s. ř. povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám jejího zástupce.

31. Závěrem soud konstatuje, že provedené, avšak v rozsudku výslovně nehodnocené důkazy neměly pro rozhodnutí soudu zásadní význam.