4 C 205/2024

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 18 592,43 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 101,06 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 322,83 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 101,06 Kč od 26. 7. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky 6 491,37 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 467,61 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 18 592,43 Kč od 26. 7. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 256,17 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 491,37 Kč od 26. 7. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, na náhradě nákladů řízení částku 588,48 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 18 592,43 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 467,61 Kč za dobu ode dne zesplatnění 24. 10. 2023 do 25. 7. 2024, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 18 592,43 Kč od 26. 7. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 579 Kč za dobu ode dne zesplatnění 24. 10. 2023 do 25. 7. 2024 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 592,43 Kč od 26. 7. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 28. 12. 2021 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru ke kreditní kartě č. , číslo, , na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 15 000 Kč, které žalovaná mohla čerpat do výše tohoto limitu opakovaně. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 19,90 % ročně v měsíčních splátkách ve výši minimálně 5 % z vyčerpané částky, minimálně ve výši 500 Kč, splatných vždy k 24. dni v měsíci. Jelikož žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas (poslední splátku ve výši 500 Kč uhradila žalovaná dne 29. 6. 2023), žalobkyně v souladu s čl. VIII. odst. 3. smlouvy o kreditní kartě zesplatnila úvěr ke dni 24. 10. 2023. Žalobkyně dne 3. 7. 2024 vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. Od data zesplatnění žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Žalobkyně dále tvrdí, že posoudila jak stránku příjmovou, tak stránku výdajovou, když vycházela ze žádosti, výpisu z osobního účtu a bankovních registrů (CBCB, CRIF). Žalobkyně doplnila, že smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky prostřednictvím elektronického bankovnictví, a to na základě smlouvy o poskytování služeb , právnická osoba, elektronického bankovnictví uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 8. 9. 2020, dohody o aktivaci služeb elektronického bankovnictví ze dne 8. 9. 2020 a obchodních podmínek pro poskytování služeb , právnická osoba, el. bankovnictví, když téhož dne byla mezi účastníky uzavřena i smlouva o , právnická osoba, , název, (číslo účtu , č. účtu, ). Žalovaná celkem z titulu smlouvy o úvěru vyčerpala 387 587,49 Kč a celkem uhradila částku 375 486,43 Kč. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně doplnila, že byla schopna určit výši příjmů a výdajů na základě odborné kontroly finančních toků na běžném účtu žalované. Deklarované příjmy a výdaje ověřila z výpisů z účtu žalované a porovnala je se statisticky podloženým modelem. Rovněž nahlédla do veřejných registrů. Z výpisů z účtu žalované žalobkyně ověřila příjmy ve výši 27 000 Kč a výdaje ve výši 10 738,60 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k ústnímu jednání konanému dne 27. 9. 2024 se bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o jeho odročení, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Žalobkyně se z jednání omluvila, věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

3. Z předsmluvních informací ke kreditní kartě včetně vysvětlení předsmluvních informací a ze žádosti o poskytnutí úvěru vyplývá, že žalovaná elektronicky požádala o neúčelový spotřebitelský úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty, na dobu neurčitou, s možností opakovaného čerpání (č. žádosti: , číslo, , č. podepsané el. žádosti: , číslo, ). Základní vlastnosti úvěru, o nějž žalovaná požádala, byly stanoveny takto: celková výše spotřebitelské úvěru činí 15 000 Kč; úvěr je poskytován na dobu neurčitou s možností opakovaného čerpání prostřednictvím kreditní karty; žalovaná bude úvěr splácet ve výši 5 % z vyčerpané částky, minimálně ve výši 500 Kč měsíčně; výpůjční úroková sazba je pohyblivá a ke dni uzavření smlouvy činila 19,90 % ročně. Žalovaná žádost o poskytnutí úvěru podepsala elektronickým podpisem.

4. Ze smlouvy o úvěru ke kreditní kartě č. , číslo, ze dne 28. 12. 2021 včetně všeobecných obchodních podmínek , právnická osoba, a obchodních podmínek pro , právnická osoba, kreditní kartu soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový revolvingový úvěr na dobu neurčitou s úvěrovým limitem 15 000 Kč a žalovaná se zavázala splácet poskytnutou částku spolu s úrokovou sazbou 19,90 % ročně v měsíčních splátkách ve výši 5 % z vyčerpané částky, vždy alespoň 500 Kč, k 24. dni každého kalendářního měsíce. Žalobkyně byla na základě smlouvy oprávněna inkasovat veškeré splatné částky z účtu žalované č. , č. účtu, . Strany si ujednaly, že v případě prodlení se splácením může žalobkyně úvěr zesplatnit. Dle hromadné změny zasílací adresy žalovaná dne 30. 1. 2023 nahlásila novou zasílací adresu , adresa, .

5. Ze záznamů o podpisu klienta prostřednictvím služeb Elektronického bankovnictví , právnická osoba, ., vyplývá, že žalovaná dne 28. 12. 2021 v 16:38:24 hodin podepsala předsmluvní informace a náležité vysvětlení k žádosti o kreditní kartu, identifikační číslo , hodnota, , a to za použití SMS klíče , číslo, . Následně žalovaná dne 28. 12. 2021 v 16:41:01 hodin podepsala žádost o úvěr ke kreditní kartě, identifikační číslo , hodnota, , a to za použití SMS klíče , číslo, , čímž byla seznámena s podmínkami spotřebitelského úvěru a potřebnými dokumenty (zejména s předsmluvními informacemi a s vysvětlením předsmluvních informací a základních informacích o jednotlivých druzích spotřebitelských úvěrů poskytovaných žalobkyní).

6. Ze smlouvy o poskytování služeb , právnická osoba, elektronického bankovnictví uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 8. 9. 2020, z dohody o aktivaci služeb , právnická osoba, elektronického bankovnictví uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 8. 9. 2020 a z obchodních podmínek pro poskytování služeb , právnická osoba, elektronického bankovnictví vyplývá, že se účastnice dohodly na možnosti uzavírat prostřednictvím elektronického bankovnictví smlouvy o vybraných bankovních produktech.

7. Na základě smlouvy o , právnická osoba, , název, ze dne 8. 9. 2020 žalobkyně pro žalovanou zřídila a vedla účet č. , č. účtu, .

8. Z přehledu splátek a z výpisu z úvěrového účtu se podává, jakým způsobem žalovaná úvěr čerpala a splácela.

9. Ze žádosti o poskytnutí úvěru se podává, že žalovaná uvedla svůj čistý měsíční příjem ve výši 25 000 Kč, pravidelné měsíční výdaje ve výši 0 Kč a splátky úvěrů ve výši 0 Kč. V žádosti žalovaná uvedla, že je svobodná, je zaměstnaná, bydlí v nájemním bytě spolu s jednou další osobou, přičemž nemá vyživovací povinnost. Dle žádosti příjmy byly doloženy z historie běžného účtu žalované v , právnická osoba, .

10. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalované vyplývá, že v září 2021 byl počáteční zůstatek na účtu 29,26 Kč a konečný zůstatek 42,98 Kč, příjmy za toto období činily celkem 47 722 Kč a výdaje 47 708,28 Kč, přičemž zde byl mimo jiné zaznamenán příjem od , právnická osoba, -, právnická osoba, . ve výši 28 116 Kč a výplata rodičovského příspěvku ve výši 15 000 Kč. Z výpisu z tohoto účtu za říjen 2021 byl zjištěn počáteční zůstatek 42,98 Kč a konečný zůstatek 127,98 Kč, celkové příjmy za toto období 44 434 Kč a celkové výdaje za toto období 44 349 Kč, přičemž zde byl zaznamenán příjem od , právnická osoba, -, právnická osoba, . ve výši 29 434 Kč a výplata rodičovského příspěvku ve výši 15 000 Kč. Z výpisu z tohoto účtu za listopad 2021 byl zjištěn počáteční zůstatek 127,98 Kč a konečný zůstatek -65,58 Kč, celkové příjmy za toto období 40 879 Kč a celkové výdaje za toto období 41 072,56 Kč, přičemž zde byl zaznamenán příjem od , právnická osoba, -, právnická osoba, . ve výši 25 879 Kč a výplata rodičovského příspěvku ve výši 15 000 Kč. Z výpisu z tohoto účtu za prosinec 2021 byl zjištěn počáteční zůstatek -65,58 Kč a konečný zůstatek -37,73 Kč, celkové příjmy za toto období 59 080 Kč a celkové výdaje za toto období 59 052,15 Kč, přičemž zde byl zaznamenán příjem od , právnická osoba, -, právnická osoba, . ve výši 29 080 Kč a výplata rodičovského příspěvku ve výši 15 000 Kč.

11. Z výpisu CRIF soud zjistil, že žalobkyně žalované do 28. 12. 2021 neposkytla žádný úvěr, který by žalovaná k tomuto datu byla povinna splácet.

12. Z 1. upomínky, 1. výzvy, 2. výzvy a z poslední výzvy k úhradě dluhu včetně dodejky vyplývá, že žalobkyně opakovaně žalovanou vyzývala k úhradě dlužných částek.

13. Z oznámení o zesplatnění úvěru vyplývá, že žalobkyně dne 26. 10. 2023 oznámila žalované, že úvěr poskytnutý žalované na základě smlouvy o úvěru ke kreditní kartě č. , číslo, včetně všech pohledávek z poskytnutého úvěru byl ke dni 24. 10. 2023 prohlášen za splatný. Zároveň žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celého dluhu, který ke dni 25. 10. 2023 činil 19 159,12 Kč (jistina v prodlení včetně úroků, úroků z prodlení a poplatků), a to do 2. 11. 2023. Dle kopie doručované zásilky bylo toto oznámení odesláno žalované dne 26. 10. 2023 na adresu , adresa, , zásilka však byla vrácena zpět odesílateli, tedy žalobkyni, a to s poznámkou, že adresát si zásilku nevyzvedl.

14. Výzvou k zaplacení před podáním žaloby ze dne 3. 7. 2024 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky v celkové výši 21 276,64 Kč (nesplacená jistina ve výši 18 592,43 Kč, úrok a úrok z prodlení), a to do 7 dnů od odeslání této výzvy. Dle poštovního podacího archu byla výzva žalované zaslána dne 3. 7. 2024 na adresu , adresa, .

15. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 28. 12. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované postupně částku 387 587,49 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutou částku spolu s úrokem v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z poskytnuté částky, minimálně ve výši 500 Kč. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, proto žalobkyně úvěr ke dni 24. 10. 2023 zesplatnila. Žalovaná uhradila celkem částku 375 486,43 Kč. V oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 26. 10. 2023 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky nejpozději do 2. 11. 2023.

16. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

17. Smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi účastníky dne 28. 12. 2021 soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

18. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

21. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

23. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, v němž tento uvedl, že Nejvyšší správní soud při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Ústavní soud dále zdůraznil, že nejde o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Ústavní soud rovněž dospěl k závěru, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

24. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně v návrhu a v jeho doplnění uvedla, že ověřila úvěruschopnost žalované na základě informací z bankovního účtu za dostatečně dlouhou dobu (žalobkyně předložila jako důkaz výpisy z účtu žalované za období od září 2021 do prosince 2021), přičemž žalovaná v žádosti o úvěr uvedla příjmy ve výši 25 000 Kč a výdaje ve výši 0 Kč. Žalobkyně z výpisů z účtu, který vedla pro žalovanou, zjistila její příjem ve výši 27 000 Kč a její výdaje ve výši 10 738,60 Kč. Dále žalobkyně provedla lustraci ve veřejných rejstřících. Soud podotýká, že poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. je poskytováno pouze při ústním jednání, kterého se však žalobkyně neúčastnila.

25. Žalobkyně jako doklady, z nichž vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalované, označila a předložila výpisy z bankovního účtu žalované č. , č. účtu, za měsíce září až prosinec 2021. Z těchto výpisů je evidentní, že celkové příjmy žalované za toto období činily 192 115 Kč a celkové výdaje žalované za toto období činily 192 181,99 Kč. Příjmy a výdaje žalované jsou za toto období vyrovnané. Navíc z výpisů z účtu vyplývá, že žalovaná nemá žádné alespoň minimální úspory, když v listopadu 2021 a v prosinci 2021 měla mínusový zůstatek na účtu. Je evidentní, že nebyla schopna splácet ani minimální splátky.

26. Lze uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, když posouzení úvěruschopnosti neprovedla řádně, ale víceméně formálně. Žalobkyně z výpisů z bankovního účtu žalované, které měla k dispozici, chybně vyhodnotila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Pokud by řádně provedla posouzení úvěruschopnosti žalované, musela by dojít k závěru, že měsíční výdaje žalované jsou stejné jako její měsíční příjmy a že tedy žalovaná není schopna řádně úvěr splácet. Žalobkyně uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jednala v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Jejímu jednání tak nelze přiznat právní ochranu. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samotného před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele, osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

27. V souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem žalované. Jelikož v řízení bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované celkem částku 387 587,49 Kč a žalovaná postupně splatila částku 375,486,43 Kč, zůstává nesplněný dluh na jistině úvěru ve výši 12 101,06 Kč a tuto částku je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit. Jiné smluvní nároky (smluvní úrok a smluvní poplatky) nelze podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úspěšně uplatnit.

28. Žalovaná jako spotřebitel je povinna vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jejím možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, pokud je spor mezi účastníky o tom, jaká je doba odpovídající možnostem žalovaného jako spotřebitele, určí tuto dobu na návrh soud. Pojem spor je v tomto případě třeba vykládat jen jako aktivní a nevyřešený střet (konflikt) rozdílných představ stran o přiměřené době plnění. Pouhá pasivita naproti tomu spor o přiměřenou dobu plnění nezakládá. Pokud věřitel vyzval dlužníka k plnění ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. a dlužník proti takové výzvě v přiměřené době aktivně nevystoupil s argumentem, že taková doba plnění není přiměřená jeho možnostem, není tu spor o určení přiměřené doby plnění a platí doba plnění uvedená ve výzvě věřitele. Pokud dlužník žádnou obranu neuplatnil a nová doba plnění určená výzvou věřitele ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. uplynula, je dlužník v prodlení (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019 sp. zn. 27 Co 221/2019) Jelikož žalovaná je v řízení pasivní, spor o přiměřenou dobu plnění v daném případě není. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu v oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 26. 10. 2023. Žalovaná na tuto výzvu nijak nereagovala, námitku nepřiměřenosti navrhované lhůty k plnění neuplatnila. Na základě této výzvy měla žalovaná dlužnou částku uhradit nejpozději do 2. 11. 2023. Jelikož tak neučinila, dluh se stal splatným nejpozději uplynutím uvedené doby a žalovaná je od 3. 11. 2023 s úhradou částky 12 101,06 Kč v prodlení. Soud proto žalobkyni v souladu s § 1970 o. z. přiznal úrok z prodlení z částky 12 101,06 Kč za dobu od 3. 11. 2023 do zaplacení, a to ve výši 15 % ročně, která odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když v souladu s návrhem žalobkyně úrok z prodlení za dobu od 3. 11. 2023 do 25. 7. 2024 kapitalizoval částkou 1 322,83 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.

29. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru nevznikl žalované závazek zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr, ani poplatky a smluvní úrok, a proto soud ve zbytku žalobu zamítl včetně odpovídajícího příslušenství (výrok II.).

30. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná v rozsahu 62 % (ohledně částky 12 101,06 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 322,83 Kč z požadované částky 21 639,04 Kč) a žalovaná v rozsahu 38 % (ohledně částky 8 215,15 Kč, o kterou byla žaloba zamítnuta a která zahrnuje i kapitalizované příslušenství). Soud proto po odečtení úspěchu žalované od úspěchu žalobkyně stanovil, že žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 24 %. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis návrhu, kvalifikovaná výzva k plnění) se sazbou po 300 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), dále náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 2 452 Kč a 24 % z částky 2 452 Kč činí částku 588,48 Kč, kterou je žalovaná podle § 160 o. s. ř. povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám jejího zástupce. K aplikaci § 14b advokátního tarifu podepsaný soud uvádí, že jenom za poslední rok eviduje, že žalobkyně podala u Okresního soudu v Písku více než deset návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu v právně i skutkově obdobných věcech. Soud dále v souvislosti s rozhodováním o nákladech řízení pro úplnost uvádí, že žalobkyni nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení za písemné podání ze dne 26. 9. 2024, když je nutno zdůraznit, že uvedené podání žalobkyně obsahuje toliko doplňující žalobní tvrzení, která byla žalobkyně povinna uvést již v samotné žalobě. Pokud by tak učinila, nemusela by na výzvu soudu žalobu doplňovat a náklady řízení by jí tak nevznikly.

31. Závěrem soud konstatuje, že provedené, avšak v rozsudku výslovně nehodnocené důkazy neměly pro rozhodnutí soudu zásadní význam.