4 C 211/2024

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného naposledy bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 116 111,26 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 38 156 Kč s tím, že tuto částku je oprávněn uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 923 Kč měsíčně splatných vždy do každého posledního dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky 77 955,26 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 9 621,82 Kč, úroku ve výši 15,9 % ročně z částky 75 578,12 Kč od 2. 8. 2023 do zaplacení a ohledně úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 94 269,18 Kč od 2. 8. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Písku na náhradě nákladů řízení státu částku 7 345,17 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Ustanovenému opatrovníkovi žalovaného , Jméno advokáta B, , advokátovi se sídlem , Jméno advokáta C, , číslo, , adresa, , se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů za zastupování žalovaného v tomto řízení ve výši 18 690 Kč, která mu bude vyplacena ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 116 111,26 Kč (zahrnující neuhrazený zůstatek jistiny úvěru ve výši 75 578,12 Kč, splatný smluvní úrok z úvěru ve výši 16 191,06 Kč, smluvní pokutu ve výši 21 842,08 Kč a poplatky ve výši 2 500 Kč) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 621,82 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 94 269,18 Kč od 2. 8. 2023 do zaplacení a se smluvním úrokem ve výši 15,90 % ročně z částky 75 578,12 Kč od 2. 8. 2023 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a žalovaným dne 25. 10. 2019, jejíž nedílnou součástí byly Úvěrové podmínky, Sazebník poplatků a Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, ., a to na základě žádosti č. , číslo, . Úvěr byl žalovanému poskytnut ve výši 120 000 Kč, a to převodem na jeho běžný účet. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou částku 120 000 Kč spolu s úroky z úvěru ve výši 15,90 % ročně a poplatky, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 923 Kč. Dále si smluvní strany sjednaly možnost účtovat žalovanému smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, a to až do úplného splacení, přičemž žalobkyně tuto požaduje z jistiny úvěru (75 578,12 Kč) od 2. 8. 2023 do 16. 5. 2024, celkem ve výši 21 842,08 Kč. Dále bylo ujednáno, že právní předchůdkyně žalobkyně může prohlásit celou zbývající částku včetně příslušenství za splatnou, pokud se žalovaný ocitne v prodlení s jakoukoli platbou na dobu přesahující čtrnáct dní. Jelikož žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 25. 10. 2022. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného po zesplatněním úvěru několikrát písemně upozornila a vyzvala k úhradě dlužných částek. Pohledávka za žalovaným byla ze strany insolvenčního správce společnosti , právnická osoba, ., v likvidaci postoupena v rámci insolvenčního řízení vedeného u , název, soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, na společnost , právnická osoba, ., na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 8. 2023, a následně byla z této společnosti postoupena žalobkyni spolu s příslušenstvím a všemi právy a povinnostmi na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 3. 2024, a to s účinností ke dni 1. 3. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nebylo žalovaným na pohledávku ničeho uhrazeno. Žalobkyně dne 4. 6. 2024 zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Žalobkyně doplnila, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila totožnost žalovaného dle Návrhu Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 24. 10. 2019 dle pasu č. , hodnota, . Žalobkyně doplnila, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného v Návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 24. 10. 2019, přičemž vyhodnocení úvěruschopnosti vycházelo rovněž z relevantních externích i interních registrů (BRKI, Insolvenční rejstřík, evidence exekucí, neplatné doklady atd.). Právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k názoru, že schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ve výši 120 000 Kč je dostatečná, když byl žalovaný od 10. 4. 2019 zaměstnán jako dělník u společnosti , právnická osoba, , a to na dobu neurčitou, a výše jeho čistých měsíčních příjmů činila 16 522 Kč. Žalobkyně dále doplnila, že o schválení žádosti byl žalovaný informován dopisem Akceptace Návrhu smlouvy ze dne 25. 10. 2019, který mu byl odeslán formou obyčejného psaní. Žalobkyně doplnila, že žalovanému byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 120 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v celkem 60 měsíčních pravidelných splátkách ve výši 2 923 Kč, vždy k 20. dni v měsíci. Žalobkyně uvedla, že žalovaný na předmětnou pohledávku uhradil celkem 81 844 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne 24. 2. 2022. Z celkové úhrady ve výši 81 844 Kč bylo 44 421,88 Kč započteno na jistinu a 37 422,12 Kč bylo započteno na úrok. Žalobkyně dále doplnila, že poplatky v celkové výši 2 500 Kč vyplývají z platného Sazebníku, kdy je žalovanému účtován poplatek za zaslání upomínky ve výši 500 Kč, a to ze dne 26. 5. 2022, 14. 6. 2022 a ze dne 21. 7. 2022, a poplatek za ukončení smlouvy ve výši 1 000 Kč ze dne 27. 10. 2022. Žalobkyně uvedla, že částkou ve výši 16 191,06 Kč byl kapitalizován úrok z úvěru ve výši 15,90 % ročně z částky 75 578,12 Kč od 25. 2. 2022 do 1. 8. 2023, přičemž doplnila, že tento úrok je rovněž úročen úrokem z prodlení spolu s dlužnou jistinou dle čl. VI. odst. 2 smlouvy o úvěru. Žalobkyně dále uvedla, že kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 9 621,82 Kč je vypočten roční sazbou ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny a z dlužných úroků za období od 1. 6. 2022 do 1. 8. 2023. Žalobkyně doplnila, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala žalovanému oznámení o zesplatnění a předžalobní výzvu na korespondenční adresu žalovaného.

2. Žalovaný se prostřednictvím opatrovníka, který mu byl pro toto řízení ustanoven soudem podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalovaný v současné době nemá na území České republiky povolen žádný druh pobytu (ukončen ke dni 23. 2. 2022) a soudu se nepodařilo zjistit na jaké adrese žalovaný v současné době pobývá, při ústním jednání konaném dne 7. 5. 2025 k žalobě vyjádřil tak, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to v části týkající se nezaplacené části půjčené částky, avšak co se týká ostatních nákladů a navýšení, tak toto považuje za hrubý rozpor s dobrými mravy, Anonymizováno3. Z Návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (č. žádosti: , hodnota, ) včetně Úvěrových podmínek pro spotřebitelské úvěry účinných od 1. 5. 2016, Sazebníku poplatků platného od 1. 4. 2019, Všeobecných obchodních podmínek účinných od 15. 11. 2018 a Akceptace návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 25. 10. 2019 soud zjistil, že mezi společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „banka“), a žalovaným byl sjednán spotřebitelský úvěr č. , hodnota, (, název, ) v celkové výši 120 000 Kč s úrokovou sazbou 15,90 % ročně s tím, že celá částka úvěru bude vyplacena na běžný účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 923 Kč vždy 20. den každého kalendářního měsíce s tím, že první splátka bude zaplacena dne 20. 11. 2019, celkem bude zaplaceno 60 splátek a poslední splátka bude zaplacena dne 21. 10. 2024. Dále bylo sjednáno, že žalovaný je povinen platit úrok z prodlení a smluvní pokutu také ze sjednaných úroků z úvěru, které neuhradil řádně a včas. Úvěr bude žalovaný platit na účet č. , č. účtu, . Bylo sjednáno, že celková splatná částka, činěná součtem výše poskytovaného úvěru a výše celkových nákladů úvěru, bude 175 337 Kč. Zároveň byla touto smlouvou sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení (včetně veškerého příslušenství), a to až do úplného splacení. Strany si dále ujednaly, že v případě porušení jakékoliv smluvní povinnosti vůči bance, s níž je žalovaný v prodlení po dobu delší 15 dnů nebo v případě prodlení se splácením jakéhokoliv svého dluhu vůči bance, s jehož splněním je v prodlení, a neuhradí-li tento dluh ani do 30 dnů od výzvy, může banka prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. Z Návrhu smlouvy bylo dále zjištěno, že žalovaný zde uvedl, že je od 10. 4. 2019 zaměstnán u společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , a to na dobu neurčitou, a jeho celkový měsíční příjem činí 16 522 Kč. Dále žalovaný uvedl, že je ženatý, bydlí v pronájmu, přičemž v domácnosti žijí 2, a jako svou korespondenční adresu uvedl adresu , adresa, . Žalovaný Návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru podepsal dne 24. 10. 2019 osobně.

4. Z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, za období od 25. 10. 2019 do 30. 12. 2022 se podává, že žalovaný dne 25. 10. 2019 čerpal úvěr v celkové výši 120 000 Kč. Dále se podává, že žalovaný za toto období celkem splatil částku 81 844 Kč, přičemž poslední splátka úvěru byla zaúčtována 24. 2. 2022.

5. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaným dne 30. 8. 2019 vyplývá, že tato zcela nahrazuje původní pracovní smlouvu, dle které je žalovaný v pracovním poměru od 10. 4. 2019. Dále bylo zjištěno, že pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou s místem výkonu práce , adresa, .

6. Z mimořádného výpisu z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalovaného za období od 1. 7. 2019 do 24. 10. 2019 vyplývá, že počáteční zůstatek za celé období činí 5 207,97 Kč a konečný zůstatek za celé období činí 481,03 Kč. Bylo zjištěno, že celkové příjmy žalovaného za červenec 2019 činily celkem 17 623 Kč a výdaje činily celkem 19 079,99 Kč, celkové příjmy žalovaného za srpen 2019 činily celkem 16 919 Kč a výdaje činily celkem 20 204,08 Kč, celkové příjmy žalovaného za září 2019 činily celkem 354 856 Kč a výdaje činily celkem 342 461,84 Kč, celkové příjmy za říjen 2019 činily celkem 17 022 Kč a výdaje činily celkem 29 401,03 Kč. Příjmové částky jsou tvořeny pravidelným příjmem od společnosti , právnická osoba, , a to ze dne 4. 7. 2019 ve výši 17 623 Kč, ze dne 6. 8. 2019 ve výši 16 719 Kč, ze dne 5. 9. 2019 ve výši 15 856 Kč a ze dne 4. 10. 2019 ve výši 16 522 Kč.

7. Z upozornění na dlužnou částku ze dne 25. 5. 2022, z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 13. 6. 2022, z oznámení o převedení na vymáhání problematických pohledávek ze dne 15. 7. 2022 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně před zesplatněním úvěru žalovaného třikrát vyzývala k úhradě dluhu, který při poslední výzvě činil 11 692 Kč a 1 000 Kč jako poplatek za zaslání předchozích upomínek. Žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně rovněž informován, že pokud nebude dlužná částka ihned uhrazena, bude celá nesplacená část úvěru bez dalšího prohlášena za splatnou. Tyto výzvy byly adresovány žalovanému na adresu , adresa, .

8. Z prohlášení nesplacené části úvěru za splatnou ze dne 10. 10. 2022 vyplývá, že nesplacená část spotřebitelského úvěru č. , hodnota, včetně příslušenství byla, vzhledem k dlouhodobému porušování smluvních podmínek, tedy z důvodu, že předepsané splátky úvěru nebyly řádně plněny, prohlášena za splatnou, a to ke dni 25. 10. 2022. Celková dlužná částka činila 85 897,79 Kč. Tato se skládala z dlužné nesplacené jistiny ve výši 75 578,12 Kč, z neuhrazeného smluvního úroku ve výši 7 027,13 Kč, z neuhrazeného úroku z prodlení ve výši 792,54 Kč a z neuhrazených poplatků ve výši 2 500 Kč. Dle dodejky byla zásilka obsahující toto prohlášení žalovanému odeslána dne 12. 10. 2022 na adresu , adresa, .

9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 8. 2023 ve spojení s její přílohou č. 1 - seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek ze dne 28. 8. 2023, a Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 3. 2024 ve spojení s její přílohou č. 1 - seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek ze dne 17. 4. 2024, informacemi o zpracování osobních údajů, podacím lístkem ze dne 18. 4. 2024 a výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně ve sporu.

10. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 4. 6. 2024 ve spojení s podacím lístkem ze dne 4. 6. 2024 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 148 112,08 Kč z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, před podáním žaloby, a to nejpozději do 19. 6. 2024. Výzva byla žalovanému zaslána na adresu , adresa, .

11. Z kopie pasu, z kopie povolení k pobytu č. , hodnota, , ze sdělení , právnická osoba, ze dne 2. 9. 2024, ze sdělení Úřadu práce ČR – Kontaktní pracoviště , adresa, ze dne 4. 9. 2024, ze sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení , adresa, ze dne 6. 9. 2024, z přehledu vlastnictví s nemovitostmi a ze sdělení Městského úřadu , adresa, – registr vozidel ze dne 15. 10. 2024 vyplývá, že žalovaný je státním občanem Mongolska, který měl v minulosti (minimálně od 6. 6. 2019 do 11. 9. 2020) na území České republiky povolen dlouhodobý pobyt za účelem 27 – zaměstnanecká karta. Žalovaný však v současné době nepobírá důchod, není a nebyl evidován jako uchazeč o zaměstnání, není a nebyl příjemcem dávek státní sociální podpory, není veden v evidenci jako osoba samostatně výdělečně činná a není přihlášený k pojištění v registru pojištěnců ani zaměstnavatelů. Žalovaný nevlastní na území České republiky žádné nemovité věci a v období od 18. 11. 2019 do 21. 2. 2022 byl registrovaným vlastníkem a provozovatelem vozidla s registrační značkou , SPZ, .

12. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 25. 10. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 120 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutou částku spolu s úrokem a poplatky v 60 měsíčních splátkách po 2 923 Kč. Žalovaný uhradil celkem částku 81 844 Kč. Tato pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 8. 2023 a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 3. 2024. Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 17. 4. 2024 bylo žalovanému odesláno prostřednictvím České pošty dne 18. 4. 2024. Žalovaný byl dne 4. 6. 2024 žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky, a to do 19. 6. 2024, přičemž tato výzva byla žalovanému odeslána prostřednictvím České pošty dne 4. 6. 2024.

13. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

14. Smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 25. 10. 2019 soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

15. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

18. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

20. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, v němž tento uvedl, že Nejvyšší správní soud při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Ústavní soud dále zdůraznil, že nejde o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Ústavní soud rovněž dospěl k závěru, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

21. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v návrhu a v jeho doplnění uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného v Návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 24. 10. 2019, přičemž vyhodnocení úvěruschopnosti vycházelo rovněž z relevantních externích i interních registrů (BRKI, Insolvenční rejstřík, evidence exekucí, neplatné doklady atd.). Právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k názoru, že schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ve výši 120 000 Kč je dostatečná, když byl žalovaný od 10. 4. 2019 zaměstnán jako dělník u společnosti , právnická osoba, , a to na dobu neurčitou, a výše jeho čistých měsíčních příjmů činila 16 522 Kč, což bylo prokázáno předloženou pracovní smlouvou žalovaného uzavřenou dne 30. 8. 2019. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila výši příjmů žalovaného z příchozích transakcí na účtu žalovaného č. , č. účtu, vedeném u , právnická osoba, za období od 1. 7. 2019 do 24. 10. 2019. Soud podotýká, že žalobkyně byla při ústním jednání konaném dne 7. 5. 2025 poučena dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Přesto svá skutková tvrzení a důkazní návrhy ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného ve lhůtě poskytnuté soudem nedoplnila.

22. Žalobkyně jako jediný doklad, z něhož vycházela právní předchůdkyně žalobkyně při ověření žalovaným tvrzené výše jeho příjmů a výdajů, označila a předložila výpisy z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, za období od 1. 7. 2019 do 24. 10. 2019. Z těchto výpisů je zcela evidentní, že výdaje žalovaného převyšují jeho příjmy, když celkové výdaje žalovaného za toto období činily 411 146,94 Kč a celkové příjmy žalovaného za toto období činily 406 420 Kč. Z výpisů je dále zřejmé, že žalovaný neměl žádné alespoň minimální úspory.

23. Lze uzavřít, že žalobkyně (její právní předchůdkyně) nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, když posouzení úvěruschopnosti neprovedla řádně, ale víceméně formálně. Vycházela z údajů, které jí sdělil žalovaný, aniž by si ověřila výši výdajů žalovaného z výpisů z jeho bankovního účtu, které měla k dispozici. Pokud by tak totiž učinila, musela by dojít k závěru, že měsíční výdaje žalovaného převyšují jeho příjmy a že tedy žalovaný není schopen řádně úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně měla zjišťovat a ověřovat skutečnou výši výdajů žalovaného, zvlášť když měla možnost tak učinit (výpisy z účtu žalovaného měla k dispozici). Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jednala v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Jejímu jednání tak nelze přiznat právní ochranu. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samotného před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele, osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

24. V souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem žalovaného. Jelikož v řízení bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku 120 000 Kč a žalovaný postupně splatil částku 81 844 Kč, zůstává nesplněný dluh na jistině úvěru ve výši 38 156 Kč a tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit. Jiné smluvní nároky (smluvní úrok, zákonný úrok z prodlení, smluvní pokuty a poplatky) nelze podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úspěšně uplatnit, neboť ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

25. Žalovaný jako spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, pokud je spor mezi účastníky o tom, jaká je doba odpovídající možnostem žalovaného jako spotřebitele, určí tuto dobu na návrh soud. Žalovaný tak není povinen poskytnutou jistinu vrátit ihned, ale v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Jelikož žalovaný je v řízení pasivní, nebyl zjištěn jeho současný pobyt, v řízení je zastoupen opatrovníkem, žalobkyně současné poměry žalovaného nezná, soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 38 156 Kč ve stejných splátkách, se kterými žalovaný souhlasil při uzavření smlouvy o úvěru, tedy ve výši 2 923 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že pokud neuhradí jedinou splátku řádně (ve stanovené výši) a včas, zbývající neuhrazená částka se stane okamžitě splatnou.

26. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru nevznikl žalovanému závazek zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr, ani poplatky, smluvní úrok, úrok z prodlení a smluvní pokutu, a proto soud ve zbytku žalobu zamítl včetně odpovídajícího příslušenství (výrok II.).

27. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně požadovala po žalovaném úhradu částky 125 733,08 Kč včetně kapitalizovaného příslušenství, soud žalobkyni vyhověl ohledně částky 38 156 Kč a ohledně částky 87 577,08 Kč byl úspěšný žalovaný, když ohledně této částky byla žaloba zamítnuta. Žalobkyně tak byla ve sporu úspěšná v rozsahu 30,35 % a žalovaný v rozsahu 69,65 %. Soud proto po odečtení úspěchu žalobkyně od úspěchu žalovaného stanovil, že žalovanému přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 39,30 %. Jelikož se však žalovaný řízení aktivně neúčastnil, nečinil žádné úkony, žádné náklady řízení mu nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

28. Podle § 140 odst. 2 první věta před středníkem o. s. ř. byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování stát. Soudem ustanovený opatrovník žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, učinil 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. b) a g) vyhlášky MS č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení, účast na jednání soudu dne 7. 5. 2025 a účast na jednání soudu dne 27. 5. 2025). Opatrovníkovi žalovaného tak náleží odměna v souladu s § 7 bod 5 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu ve výši 17 340 Kč (5 780 Kč za jeden úkon právní služby x 3) a paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve výši 1 350 Kč (450 Kč za jeden úkon právní služby x 3). Celkem náleží opatrovníkovi žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, na odměně a náhradě hotových výdajů částka 18 690 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Okresního soudu v Písku na jeho účet, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

29. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Podle § 149 odst. 2 o. s. ř. zastupoval-li ustanovený advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování. Jelikož žalovanému byla přisouzena náhrada nákladů řízení ve výši 39,30 %, je povinna hradit náklady státu, které jsou představovány odměnou a náhradou hotových výdajů ustanoveného opatrovníka, žalobkyně, a to ve výši 39,30 %. Soud proto ve výroku IV. tohoto rozsudku uložil povinnost žalobkyni zaplatit náhradu nákladů řízení státu ve výši 7 345,17 Kč, když tato částka odpovídá 39,30 % z částky 18 690 Kč, která byla přiznána ustanovenému opatrovníkovi žalovaného , Jméno advokáta B, jako odměna a náhrada hotových výdajů za zastupování žalovaného v tomto řízení výrokem V. tohoto rozsudku.