4 C 213/2024

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované B o zaplacení 238 726,58 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 215 168 Kč s tím, že tuto částku je oprávněna uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 354 Kč měsíčně splatných vždy do každého posledního dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky 23 558,58 Kč, ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 26 997,95 Kč, ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 14 485,35 Kč, ohledně úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 237 726,58 Kč od 14. 5. 2024 do zaplacení a ohledně úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 237 726,58 Kč od 14. 5. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně , Jméno advokátky, na náhradě nákladů řízení částku 23 710,65 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 238 726,58 Kč (zahrnující dlužnou jistinu ve výši 237 726,58 Kč a poplatky ve výši 1 000 Kč) s kapitalizovaným úrokem ve výši 26 997,95 Kč za dobu od 19. 7. 2022 do 13. 5. 2024, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 237 726,58 Kč od 14. 5. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 14 485,35 Kč za dobu od 15. 8. 2023 do 13. 5. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 237 726,58 Kč od 14. 5. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 19. 7. 2022 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované úvěr v celkové výši 250 000 Kč. Úvěr byl žalované dne 19. 7. 2022 ve výši 250 000 Kč vyplacen na účet č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 14,13 % ročně v 96 měsíčních splátkách ve výši 4 354 Kč vždy ke 14. kalendářnímu dni v měsíci, přičemž první splátka měla být zaplacena 14. 8. 2022. Jelikož žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas počínaje splátkou splatnou ke dni 14. 4. 2023, žalobkyně v souladu s čl. VIII. odst. 3. smlouvy o úvěru zesplatnila úvěr ke dni 14. 8. 2023. Žalobkyně tvrdí, že posoudila úvěruschopnost žalované na základě informací získaných od žalované, které žalovaná uvedla v žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 19. 7. 2022, a nahlédnutím do informačních databází. Jelikož žalobkyně byla schopna určit výši příjmů a výdajů na základě odborné kontroly finančních toků na běžném účtu žalované č. , č. účtu, , nepožadovala po žalované doložení výše jejích příjmů a vycházela z výpisů z uvedeného účtu žalované. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě transakcí na běžném účtu žalované za dostatečně dlouhou dobu (5 měsíců - březen až červenec 2022), přičemž příjem vstupoval do výpočtu platební kapacity ve výši 23 100 Kč, výdaje vstupovaly do výpočtu platební kapacity ve výši 14 521 Kč a platební kapacita žalované byla systémem vypočtena na 8 579 Kč. Dále žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě zadluženosti a rizikovosti žalované zjišťované z transakcí žalované na bankovním účtu, interní evidence, CBCB, CRIF, CEE, BRKI, NRKI, SOLUS a insolvence, kde nebyly zjištěny negativní informace a dle hodnocení žalobkyně bankovní transakce neindikovaly zvýšené riziko možnosti, že by žalovaná nedostála svým závazkům. Žalobkyně měla za to, že žalovaná bude schopna splácet měsíční splátky ve výši 4 354 Kč. Smlouva o úvěru byla dle žalobkyně uzavřena elektronickou formou (prostřednictvím elektronického bankovnictví žalované), a to na základě smlouvy o poskytování služeb , Anonymizováno, elektronického bankovnictví uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 17. 12. 2021 a obchodních podmínek pro poskytování služeb , Anonymizováno, elektronického bankovnictví, když žalovaná autorizovala veškerou smluvní dokumentaci autorizačními SMS klíči. Žalovaná do zesplatnění úvěru uhradila celkem 8 splátek po 4 354 Kč v celkové výši 34 832 Kč, z toho částka 12 273,42 Kč byla použita na úhradu jistiny a částka 22 558,58 Kč byla použita na úhradu smluvních úroků. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky splatné ke dni 14. 4. 2023, na kterou neuhradila ničeho. Částka 1 000 Kč dle žalobkyně představuje poplatky za výzvy zasílané žalované na základě jejího prodlení se splácením předmětného úvěru, když žalované byly zaslány dvě výzvy (dne 26. 4. 2023 a dne 22. 5. 2023) a za každou z těchto výzev činí poplatek 500 Kč dle čl. V. odst. 3 písm. a) ve spojení s čl. VIII. odst. 2 smlouvy o úvěru. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 3. 4. 2024.

2. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila. Z ústního jednání nařízeného na den 1. 10. 2024 se telefonicky omluvila. K ústnímu jednání odročenému na den 25. 10. 2024 se bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o jeho odročení, ačkoliv byla řádně a včas vyrozuměna o odročení jednání na tento den. Žalobkyně se z jednání omluvila, věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

3. Z předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru včetně vysvětlení předsmluvních informací vyplývá, že žalovaná elektronicky požádala o neúčelový spotřebitelský úvěr s pevnou, předem stanovenou dobou splatnosti a předem stanovenou výší jednotlivých splátek (č. žádosti: , hodnota, , č. podepsané el. žádosti: , hodnota, ). Základní vlastnosti úvěru, o nějž žalovaná požádala, byly stanoveny takto: celková výše spotřebitelské úvěru činí 250 000 Kč; úvěr bude poskytnut na žalovanou uvedený účet; celková doba trvání spotřebitelského úvěru je do 14. 7. 2030; žalovaná bude úvěr splácet v 96 splátkách po 4 354 Kč, přičemž poslední splátka bude ve výši 4 213,77 Kč; výpůjční úroková sazba je stanovena pevně ve výši 14,13 % ročně; v případě prodlení činí poplatek za upomínku 300 Kč a poplatek za výzvu činí 500 Kč. Žalovaná žádost o úvěr podepsala elektronickým podpisem.

4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 19. 7. 2022 včetně všeobecných obchodních podmínek , Anonymizováno, a obchodních podmínek pro , Anonymizováno, spotřebitelské úvěry soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 250 000 Kč a žalovaná se zavázala splácet poskytnutou částku spolu s úrokovou sazbou 14,13 % ročně v 96 měsíčních splátkách po 4 354 Kč (výše poslední splátky 4 213,77 Kč), vždy 14. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem 14. 8. 2022, a to skrze účet klienta č. , č. účtu, . Zároveň byly mezi účastníky touto smlouvou sjednány poplatky, jejichž účtování je závislé na plnění smlouvy, a to mimo jiné poplatek za výzvu k uhrazení dlužné částky ve výši 500 Kč. Strany si ujednaly, že v případě prodlení s plněním může žalobkyně úvěr zesplatnit. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím elektronického bankovnictví.

5. Ze záznamu o podpisu klienta prostřednictvím služeb elektronického bankovnictví , právnická osoba, ., vyplývá, že žalovaná dne 19. 7. 2022 ve 20:34:13 hodin podepsala předsmluvní informace a náležité vysvětlení k žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, , a to za použití SMS klíče , hodnota, . Následně žalovaná dne 19. 7. 2022 ve 20:34:33 hodin podepsala žádost o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, , a to za použití SMS klíče , hodnota, čímž byla seznámena s podmínkami spotřebitelského úvěru a potřebnými dokumenty (zejména s předsmluvními informacemi a s vysvětlením předsmluvních informací a základních informacích o jednotlivých druzích spotřebitelských úvěrů poskytovaných žalobkyní).

6. Ze smlouvy o poskytování služeb , Anonymizováno, elektronického bankovnictví uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 17. 12. 2021 včetně obchodních podmínek pro poskytování služeb , Anonymizováno, elektronického bankovnictví vyplývá, že se účastnice dohodly na možnosti uzavírat prostřednictvím elektronického bankovnictví smlouvy o vybraných bankovních produktech.

7. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za období od 19. 7. 2022 do 31. 7. 2022, z výpisů z úvěrového účtu a přehledu z úvěrového účtu (evidence úvěru a historie úvěru) se podává, že žalovaná dne 19. 7. 2022 čerpala úvěr ve výši 250 000 Kč a celkem splatila částku 34 832 Kč.

8. Ze žádosti o poskytnutí úvěru se podává, že žalovaná uvedla čistý měsíční příjem ve výši 23 100 Kč, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů ve výši 0 Kč a splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů ve výši 0 Kč.

9. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalované vyplývá, že v březnu 2022 byl počáteční zůstatek na účtu 61,26 Kč a konečný zůstatek 0,46 Kč, příjmy za toto období činily celkem 8 130 Kč a výdaje 8 190,80 Kč. Z výpisu z tohoto účtu za duben 2022 byl zjištěn počáteční zůstatek 0,46 Kč a konečný zůstatek 101,37 Kč, celkové příjmy za toto období 25 200 Kč a celkové výdaje za toto období 25 099,09 Kč, přičemž zde byla mimo jiné zaznamenána platba za nájem ve výši 13 300 Kč. Z výpisu z tohoto účtu za květen 2022 byl zjištěn počáteční zůstatek 101,37 Kč a konečný zůstatek 1 090,59 Kč, celkové příjmy za toto období 23 100 Kč a celkové výdaje za toto období 22 110,78 Kč. Z výpisu z tohoto účtu za červen 2022 byl zjištěn počáteční zůstatek 1 090,59 Kč a konečný zůstatek 2 201,79 Kč, celkové příjmy za toto období 36 339 Kč a celkové výdaje za toto období 35 227,80 Kč, přičemž zde byla zaznamenána mimo jiné platba za nájem ve výši 10 000 Kč. Z výpisu z tohoto účtu za červenec 2022 byl zjištěn počáteční zůstatek 2 201,79 Kč a konečný zůstatek 152 417,16 Kč, celkové příjmy za toto období 460 200 Kč (z toho částka 100 000 Kč představuje úvěr poskytnutý žalované žalobkyní dne 14. 7. 2024, částka 100 000 Kč představuje úvěr poskytnutý žalované žalobkyní dne 18. 7. 2024 a částka 250 000 Kč představuje tento úvěr poskytnutý žalované žalobkyní dne 19. 7. 2024) a celkové výdaje za toto období 309 984,63 Kč.

10. Z výpisu z databáze údajů o smluvních úvěrových vztazích mezi bankami a jejich klienty (dále jen „CBCB Informace“) bylo zjištěno, že zde žalovaná má jednu nedokončenou žádost ze dne 16. 6. 2022 o kreditní kartu s požadovanou částkou 100 000 Kč a jednu nedokončenou žádost o kontokorentní úvěr ze dne 3. 3. 2022 s požadovanou částkou 30 000 Kč.

11. Z výpisu CRIF soud zjistil, že žalované byl dne 14. 7. 2022 žalobkyní poskytnut spotřebitelský úvěr (číslo smlouvy , hodnota, ) s úvěrovým limitem 100 000 Kč a s výší splátky 2 245 Kč. Dne 18. 7. 2022 byl žalované žalobkyní poskytnut spotřebitelský úvěr (číslo smlouvy , hodnota, ) s úvěrovým limitem 100 000 Kč a s výší splátky 1 794 Kč. Celková nesplacená jistina spotřebitelských úvěrů žalované činila 200 000 Kč, měsíční výše splátek úvěrů žalované činila 4 039 Kč. Čistý měsíční příjem žalované byl ve výpisu stanoven částkou 23 100 Kč, měsíční výdaje žalované bez splátek byly stanoveny částkou 0 Kč a měsíční výše splátek úvěrů byly stanoveny částkou 0 Kč.

12. Ze sdělení Úřadu práce ČR, kontaktní pracoviště , adresa, , se podává, že žalovaná byla ke dni 26. 6. 2024 vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, a to od 12. 6. 2024. Dle sdělení OSSZ , adresa, ke dni 27. 6. 2024 žalovaná nepobírala žádný důchod a nebyla vedena ani v registru pojištěnců u zaměstnavatele, ani v registru OSVČ.

13. Dle 1. upomínky a 1. výzvy žalobkyně žalovanou upomínala o úhradu neuhrazených splátek. Z poslední výzvy k zaplacení dluhu vyplývá, že žalobkyně dne 22. 5. 2023 vyzvala žalovanou k úhradě dluhu 9 726,61 Kč nejpozději do 21. 6. 2023 s tím, že pokud tak neučiní, bude úvěr zesplatněn. Dle kopie doručované zásilky byla tato výzva odeslána žalované dne 22. 5. 2023 na adresu , adresa, , zásilka však byla vrácena zpět odesílateli, tedy žalobkyni, s poznámkou, že adresát si zásilku nevyzvedl.

14. Z oznámení o zesplatnění úvěru vyplývá, že žalobkyně dne 16. 8. 2023 oznámila žalované, že úvěr poskytnutý žalované na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, včetně všech pohledávek z poskytnutého úvěru byl ke dni 14. 8. 2023 prohlášen za splatný. Zároveň žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celého dluhu, který ke dni 15. 8. 2023 činil 251 758,72 Kč (jistina včetně úroků, úroků z prodlení a poplatků). Dle kopie doručované zásilky bylo toto oznámení odesláno žalované dne 16. 8. 2023 na adresu , adresa, , zásilka však byla vrácena zpět odesílateli, tedy žalobkyni, neboť žalovaná si zásilku nevyzvedla.

15. Předžalobní upomínkou ze dne 3. 4. 2024 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky v celkové výši 275 884,74 Kč nejpozději do 10. 4. 2024. Dle potvrzení o podání byla tato výzva žalované odeslána dne 3. 4. 2024 na adresu , adresa, .

16. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 19. 7. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované částku 250 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutou částku spolu s úrokem v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 354 Kč. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, proto žalobkyně úvěr ke dni 14. 8. 2023 zesplatnila. Žalovaná uhradila celkem částku 34 832 Kč.

17. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

18. Smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi účastníky dne 19. 7. 2022 soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

19. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

22. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

23. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

24. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, v němž tento uvedl, že Nejvyšší správní soud při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Ústavní soud dále zdůraznil, že nejde o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Ústavní soud rovněž dospěl k závěru, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

25. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně v návrhu a v jeho doplnění uvedla, že ověřila úvěruschopnost žalované na základě informací z bankovního účtu žalované za dostatečně dlouhou dobu (5 měsíců - březen až červenec 2022), přičemž příjem na základě transakcí na účtu žalované vstupoval do výpočtu platební kapacity ve výši 23 100 Kč, výdaje vstupovaly do výpočtu platební kapacity ve výši 14 521 Kč a platební kapacita žalované byla systémem vypočtena na 8 579 Kč. Dále žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě zadluženosti a rizikovosti žalované zjišťované z transakcí žalované na bankovním účtu, interní evidence, CBCB, CRIF, CCE, SOLUS, NRKI, BRKI a insolvenčního rejstříku, kde nebyly zjištěny negativní informace a dle hodnocení žalobkyně bankovní transakce neindikovaly zvýšené riziko možnosti, že by žalovaná nedostála svým závazkům. Soud podotýká, že poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. je poskytováno pouze při ústním jednání, kterého se však žalobkyně neúčastnila.

26. Žalobkyně jako doklad, z něhož vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalované a z něhož ověřila výši příjmů a výdajů žalované, označila a předložila výpisy z bankovního účtu žalované č. , č. účtu, za měsíce březen až červenec 2022. Z těchto výpisů je zcela evidentní, že žalovaná nemá na účtu žádné úspory a že výdaje žalované za měsíce březen až červenec 2022, které za toto období činí 400 613,10 Kč, převyšují příjmy žalované, které sice za toto období činí celkem 552 969 Kč, avšak tyto jsou ve výši 450 000 Kč tvořeny finančními prostředky z úvěrů poskytnutých žalované žalobkyní (dne 14. 7. 2022 úvěr ve výši 100 000 Kč, dne 18. 7. 2022 úvěr ve výši 100 000 Kč a dne 19. 7. 2022 tento úvěr ve výši 250 000 Kč).

27. Lze uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, když posouzení úvěruschopnosti neprovedla řádně, ale víceméně formálně. Žalobkyně z výpisů z bankovního účtu žalované, které měla k dispozici, a z informací zjištěných z CBCB a CRIF chybně vyhodnotila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Pokud by řádně provedla posouzení úvěruschopnosti žalované, musela by dojít k závěru, že měsíční výdaje žalované buď převyšují její příjmy, nebo jsou ve stejné výši (příjmy převyšují výdaje pouze o několik stokorun) a že tedy žalovaná není schopna řádně úvěr splácet ve splátkách po 4 354 Kč. Žalobkyně sice z výpisů z účtu žalované ověřila výši příjmů, ale měla ověřit i zdroj těchto příjmů (v červenci 2022 byly zdrojem příjmů žalované tři úvěry poskytnuté žalobkyní v celkové výši 450 000 Kč) a rovněž měla zjišťovat a ověřovat skutečnou výši výdajů žalované, zvlášť když měla možnost tak učinit (výpisy z účtu žalované měla k dispozici) a rovněž i s ohledem na to, že žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že její výdaje jsou 0 Kč. Pokud by žalobkyně skutečně porovnala příjmy a výdaje žalované zjištěné z výpisů z jejího účtu, nemohla by dospět k závěru, že platební kapacita žalované pro měsíční splátku ve výši 4 354 Kč je dostatečná. Žalobkyně uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jednala v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Jejímu jednání tak nelze přiznat právní ochranu. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samotného před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele, osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

28. V souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem žalovaného. Jelikož v řízení bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované celkem částku 250 000 Kč a žalovaná splatila částku 34 832 Kč, zůstává nesplněný dluh na jistině úvěru ve výši 215 168 Kč a tuto částku je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit. Jiné smluvní nároky (smluvní úrok, poplatky a smluvní pokuty) nelze podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úspěšně uplatnit, neboť ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

29. Žalovaná jako spotřebitel je povinna vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jejím možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, pokud je spor mezi účastníky o tom, jaká je doba odpovídající možnostem žalovaného jako spotřebitele, určí tuto dobu na návrh soud. Žalovaný tak není povinen poskytnutou jistinu vrátit ihned, ale v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Jelikož žalovaná je v řízení pasivní, na výzvu soudu ke sdělení svých aktuálních poměrů nereagovala, soudu je známo pouze to, že minimálně v červnu 2024 byla žalovaná vedena jako uchazečka o zaměstnání na úřadu práce, soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 215 168 Kč ve stejných splátkách, se kterými žalovaná souhlasila při uzavření smlouvy o úvěru, tedy ve výši 4 354 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že pokud neuhradí jedinou splátku řádně (ve stanovené výši) a včas, zbývající neuhrazená částka se stane okamžitě splatnou.

30. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru nevznikl žalované závazek zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr, ani poplatky, smluvní úrok a úrok z prodlení, a proto soud ve zbytku žalobu zamítl včetně odpovídajícího příslušenství (výrok II.).

31. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná v rozsahu 76,79 % (ohledně částky 215 168 Kč z částky 280 209,88 Kč zahrnující i kapitalizované příslušenství) a žalovaná v rozsahu 23,21 % (ohledně částky 65 041,88 Kč, o kterou byla žaloba zamítnuta a která zahrnuje i kapitalizované příslušenství). Soud proto po odečtení úspěchu žalované od úspěchu žalobkyně stanovil, že žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 53,58 %. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 9 550 Kč a dále odměna advokáta dle § 7 bod 6. advokátního tarifu ve výši 9 260 Kč za 1 úkon právní služby. V posuzované věci právní zástupkyně žalobkyně učinila 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a), podání návrhu na zahájení řízení - § 11 odst. 1 písm. d) a výzva k plnění - § 11 odst. 1 písm. d)), dále 3 režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 4 téhož právního předpisu, celkem tedy 28 680 Kč. Odměna za právní zastoupení je dále zvyšována o 21 % DPH a souhrnně včetně zaplaceného soudního poplatku představuje částku 44 252,80 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí částku 44 252,80 Kč a 53,58 % z částky 44 252,80 Kč činí částku 23 710,65 Kč, kterou je žalovaná podle § 160 o.s.ř. povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, a to k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Soud v souvislosti s rozhodováním o nákladech řízení pro úplnost uvádí, že žalobkyni nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení za písemná podání ze dne 9. 9. 2024 a ze dne 7. 10. 2024, když je nutno zdůraznit, že uvedená podání žalobkyně obsahují toliko doplňující žalobní tvrzení, která byla žalobkyně povinna uvést již v samotné žalobě. Pokud by tak učinila, nemusela by na výzvu soudu žalobu doplňovat a náklady řízení by jí tak nevznikly.

32. Závěrem soud konstatuje, že provedené, avšak v rozsudku výslovně nehodnocené důkazy neměly pro rozhodnutí soudu zásadní význam.