4 C 239/2023

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 27 258 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 234 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 934 Kč od 6. 4. 2022 do zaplacení, částku 5 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 246 Kč od 20. 7. 2022 do zaplacení, částku 5 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 246 Kč od 10. 8. 2022 do zaplacení a částku 9 932 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 632 Kč od 5. 10. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně [titul] [jméno] [příjmení] na náhradě nákladů řízení částku 2 495 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhá po žalovaném zaplacení částky 27 258 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, a to s odůvodněním, že nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo], jehož vlastníkem/ provozovatelem byl žalovaný, byl v centrálním registru vozidel evidován jako provozovaný a žalovaný k němu v období od 24. 3. 2021 do 31. 5. 2021, v období od 1. 6. 2021 do 31. 7. 2021, v období od 1. 8. 2021 do 30. 9. 2021 a v období od 1. 10. 2021 do 20. 1. 2022 neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak vznikl podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), nárok na příspěvek. Celková výše příspěvku se skládá ze základu příspěvku ve výši 26 058 Kč, tvořeným násobkem denní sazby 86 Kč a celkovým počtem 303 dní (za první období 69 dnů, za druhé období 61 dnů, za třetí období 61 dnů a za čtvrté období 112 dnů), kdy bylo vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu čtyř poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu s § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. k úhradě příspěvku, když výzva za první období byla žalovanému odeslána dne 20. 1. 2022 a doručena dne 4. 2. 2022, výzva za druhé období byla žalovanému odeslána dne 5. 5. 2022 a doručena dne 20. 5. 2022, výzva za třetí období byla žalovanému odeslána dne 26. 5. 2022 a doručena dne 10. 6. 2022 a výzva za čtvrté období byla žalovanému odeslána dne 21. 7. 2022 a doručena dne 5. 8. 2022. Splatnost příspěvku za první období tak nastala dne 5. 4. 2022, splatnost příspěvku za druhé období nastala dne 19. 7. 2022, splatnost příspěvku za třetí období nastala dne 9. 8. 2022 a splatnost příspěvku za čtvrté období nastala dne 4. 10. 2022. Žalovaný ani přes opakované výzvy ze strany žalobkyně na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně doplnila, že ačkoli žalovaný nebyl veden v uvedených obdobích jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla v registru silničních vozidel, kupní smlouvou ze dne 24. 10. 2019 bylo převedeno vlastnické právo ohledně vozidla na žalovaného, proto osobou povinnou k zaplacení příspěvku je žalovaný.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým bylo návrhu žalobkyně vyhověno v plném rozsahu, ten však byl zrušen pro nedoručitelnost žalovanému. Věc bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, soud proto v rámci usnesení ze dne 14. 10. 2023 vyzval účastníky řízení, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k výzvě ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v rámci podané žaloby, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, ačkoli mu byly žaloba a výzva řádně doručeny v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. dne 30. 10. 2023. Soud tak ve věci rozhodoval bez nařízení jednání na základě listinných důkazů založených ve spise.

3. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 20. 1. 2022 a z poštovního podacího archu vyplývá, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě částky 5 934 Kč z důvodu nepojištěného vozidla [registrační značka] za období od 24. 3. 2021 do 31. 5. 2021, a to do 60 dnů od doručení výzvy s tím, že pokud uhradí příspěvek v této lhůtě, nebude požadovat náklady na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. Výzva byla žalovanému odeslána dne 20. 1. 2022. Žalovaný byl k úhradě příspěvku upomínán upomínkou ze dne 27. 4. 2022, výzvou ze dne 8. 8. 2022 a předžalobní výzvou ze dne 5. 10. 2022, která byla žalovanému odeslána prostřednictvím České pošty téhož dne.

4. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 5. 5. 2022, ze sdělení České pošty a z poštovního podacího archu vyplývá, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě částky 5 246 Kč z důvodu nepojištěného vozidla [registrační značka] za období od 1. 6. 2021 do 31. 7. 2021, a to do 60 dnů od doručení výzvy s tím, že pokud uhradí příspěvek v této lhůtě, nebude požadovat náklady na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. Výzva byla žalovanému odeslána dne 5. 5. 2022. Žalovaný byl k úhradě příspěvku upomínán upomínkou ze dne 10. 8. 2022, výzvou ze dne 5. 9. 2022 a předžalobní výzvou ze dne 1. 11. 2022, která byla žalovanému odeslána prostřednictvím České pošty téhož dne.

5. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 26. 5. 2022 a z poštovního podacího archu vyplývá, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě částky 5 246 Kč z důvodu nepojištěného vozidla [registrační značka] za období od 1. 8. 2021 do 30. 9. 2021, a to do 60 dnů od doručení výzvy s tím, že pokud uhradí příspěvek v této lhůtě, nebude požadovat náklady na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. Výzva byla žalovanému odeslána dne 26. 5. 2022. Žalovaný byl k úhradě příspěvku upomínán upomínkou ze dne 31. 8. 2022, výzvou ze dne 26. 9. 2022 a předžalobní výzvou ze dne 23. 11. 2022, která byla žalovanému odeslána prostřednictvím České pošty téhož dne.

6. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 21. 7. 2022, ze sdělení České pošty a z poštovního podacího archu vyplývá, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě částky 9 632 Kč z důvodu nepojištěného vozidla [registrační značka] za období od 1. 10. 2021 do 20. 1. 2022, a to do 60 dnů od doručení výzvy s tím, že pokud uhradí příspěvek v této lhůtě, nebude požadovat náklady na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. Výzva byla žalovanému odeslána dne 21. 7. 2022. Žalovaný byl k úhradě příspěvku upomínán upomínkou ze dne 26. 10. 2022, výzvou ze dne 22. 11. 2022 a předžalobní výzvou ze dne 17. 1. 2023, která byla žalovanému odeslána prostřednictvím České pošty téhož dne.

7. Ze sdělení [stát. instituce], registru vozidel, a z karty vozidla [anonymizováno] soud zjistil, že registrovaným vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] je od 16. 1. 2019 [jméno] [příjmení], [IČO], a že vozidlo za tu dobu nebylo vyřazeno z provozu, není v zániku a nebylo vyvezeno do jiného státu.

8. Z kupní smlouvy o prodeji motorového vozidla vyplývá, že dne 24. 10. 2019 [jméno] [příjmení] prodal vozidlo tov. zn. Ford Transit, [registrační značka], [VIN kód], žalovanému, na kterého zaplacením kupní ceny přešlo vlastnické právo k uvedenému vozidlu. Ze sdělení ze dne 3. 6. 2021 se podává, že [jméno] [příjmení] sdělil žalobkyni, že vozidlo bylo prodáno dne 24. 10. 2019 a ode dne následujícího 25. 10. 2019 tak došlo ke změně vlastnictví a skutečným vlastníkem od té doby je [celé jméno žalovaného].

9. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [obec] kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti. Podle § 4 odst. 2 uvedeného zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 6 tohoto zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta jednoho roku nezačne běžet dříve, než se [anonymizováno] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.

10. Registr silničních vozidel není veřejným seznamem, ale pouze informačním systémem veřejné správy. Ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. představuje vyvratitelnou zákonnou domněnku. [jméno] [příjmení], který je v registru vozidel zapsán jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka], prokázal předložením kupní smlouvy ze dne 24. 10. 2019, že k tomuto dni došlo k převodu vlastnického práva k uvedenému vozidlu na žalovaného. Žalovaný tak byl v období od 24. 3. 2021 do 20. 1. 2022 skutečným vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], když opak žalovaný neprokázal, ani tuto skutečnost nerozporoval.

11. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalovaný byl v období od 24. 3. 2021 do 31. 5. 2021, v období od 1. 6. 2021 do 31. 7. 2021, v období od 1. 8. 2021 do 30. 9. 2021 a v období od 1. 10. 2021 do 20. 1. 2022 vlastníkem a provozovatelem nákladního automobilu do 3,5 t zn. Ford Transit, [registrační značka], [VIN kód], k němuž minimálně v těchto obdobích nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Předmětné vozidlo nebylo od 16. 1. 2019 vyřazeno z provozu, nebylo v zániku, ani nebylo vyvezeno do jiného státu. Žalobkyně dne 20. 1. 2022 žalovaného vyzvala k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] za období od 24. 3. 2021 do 31. 5. 2021 ve výši 5 934 Kč (69 dnů x 86 Kč), výzvu žalovanému odeslala téhož dne, přičemž v této výzvě žalobkyně stanovila lhůtu k uhrazení dlužného příspěvku 60 dnů. Dne 5. 5. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] za období od 1. 6. 2021 do 31. 7. 2021 ve výši 5 246 Kč (61 dnů x 86 Kč), výzvu žalovanému odeslala téhož dne, přičemž i v této výzvě žalobkyně stanovila lhůtu k uhrazení dlužného příspěvku 60 dnů. Dne 26. 5. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] za období od 1. 8. 2021 do 30. 9. 2021 ve výši 5 246 Kč (61 dnů x 86 Kč), výzvu žalovanému odeslala téhož dne, přičemž rovněž v této výzvě žalobkyně stanovila lhůtu k uhrazení dlužného příspěvku 60 dnů. Dne 21. 7. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] za období od 1. 10. 2021 do 20. 1. 2022 ve výši 9 632 Kč (112 dnů x 86 Kč), výzvu žalovanému odeslala téhož dne, přičemž i v této výzvě žalobkyně stanovila lhůtu k uhrazení dlužného příspěvku 60 dnů.

12. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl a podle § 4 odst. 1 a 4 zákona č. 168/1999 Sb. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 26 058 Kč, když tato částka je tvořena základem příspěvku za první období ve výši 5 934 Kč, základem příspěvku za druhé období ve výši 5 246 Kč, základem příspěvku za třetí období ve výši 5 246 Kč a základem příspěvku za čtvrté období ve výši 9 632 Kč, a dále náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 4 x 300 Kč. Výše příspěvků byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. (od 24. 3. 2021 do 31. 5. 2021, tedy 69 dnů, od 1. 6. 2021 do 31. 7. 2021, tedy 61 dnů, od 1. 8. 2021 do 30. 9. 2021, tedy 61 dnů, od 1. 10. 2021 do 20. 1. 2022, tedy 112 dnů) a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denní sazby příspěvku 86 Kč a výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč odpovídá § 2 odst. 1 písm. o) a § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. Ve věci je dle shora uvedených ustanovení dána aktivní legitimace žalobkyně, když právě žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.

13. Žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, má proto vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokátky za právní zastoupení ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis žaloby) se sazbou po 300 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 bod 2. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 043 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 2 495 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupkyně žalobkyně. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši 1 091 Kč, když jako základ pro výpočet soudního poplatku určila součet částek jistin ve výši 26 058 Kč (5 934 Kč + 5 246 Kč + 5 246 Kč + 9 632 Kč) a poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 1 200 Kč (4 x 300 Kč). Základem pro výpočet soudního poplatku má být však pouze součet jistin ve výši 26 058 Kč, neboť k příslušenství se dle § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, nepřihlíží. S ohledem na § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 4 x 300 Kč jsou příslušenstvím pohledávky. Správná výše soudního poplatku tedy činí 1 043 Kč. Podle § 10 odst. 1 poslední věta zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, se přeplatek na poplatku nevrací, nepřevyšuje-li částku 50 Kč. Rovněž soud dodává, že žalobkyni nepřiznal odměnu za písemná podání ze dne 7. 12. 2023 a ze dne 13. 12. 2023, neboť tyto náklady nepovažuje za účelně vynaložené (ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř.). Ve vztahu k těmto podáním soud konstatuje, že skutková tvrzení, která v nich žalobkyně k výzvě soudu doplnila, měla být obsažena již v samotné žalobě. Kdyby tak žalobkyně učinila, nemusela by svou žalobu následně k výzvě soudu doplňovat a tyto další náklady by jí tak v této souvislosti nevznikly.