4 C 25/2021

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 64 314 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 23 849 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19 362,25 Kč od 18. 2. 2016 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 486,75 Kč od 27. 2. 2016 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 40 465 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 40 465 Kč od 18. 2. 2016 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 486,75 Kč od 18. 2. 2016 do 26. 2. 2016, zamítá.

III. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhá po žalované zaplacení částky 64 314 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalované dne 6. 3. 2015 poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok ve výši efektivní úrokové sazby 97,97 % ročně splatit v 24 měsíčních splátkách po 3 145 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem dubnem 2015. Žalovaná se tak zavázala uhradit žalobkyni částku ve výši 75 480 Kč. Úvěruschopnost žalované prověřovala žalobkyně před uzavřením smlouvy na základě dokladů a informací získaných od žalované, lustrací v databázích SOLUS, NRKI a insolvenčním rejstříku, které byly negativní, a hodnocení klienta. Z dokladů předložených žalovanou dle žalobkyně vyplynulo, že její celkový měsíční příjem činí 17 001 Kč, celkové měsíční náklady činí 8 300 Kč a volné zdroje ke splácení tak činí 8 701 Kč, což je s ohledem na výši měsíční splátky 3 145 Kč dostačující. Žalovaná neplnila řádně a včas podmínky smlouvy, když zaplatila pouze osm splátek po 3 145 Kč. K zesplatnění úvěru došlo podle bodu 12. 3. odst. b) smluvních ujednání ke dni 16. 2. 2016, kdy se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátky č. 9, splatné dne 17. 12. 2015, o délce 60 dnů. Podle bodu 12. 4. smluvních ujednání ke dni zesplatnění úvěru se dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, která tak činila 50 320 Kč. Dle bodu 12. 1. odst. a) smluvních ujednání vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 251,60 Kč, a to v souvislosti s prodlením žalované s 6., 7., 9. a 10. splátkou, u nichž se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, tedy celkem ve výši 1 006,40 Kč (4 x 251,60 Kč). Dle bodu 12. 1. odst. b) smluvních ujednání vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 408,85 Kč, a to v souvislosti s prodlením žalované s 9. splátkou, u níž se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů. Podle bodu 12. 5. smluvních ujednání byla žalovaná povinna novou jistinu uhradit ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy došlo k zesplatnění úvěru, jinak žalobkyni vzniká právo na smluvní pokutu ve výši 25 % z dlužné částky odpovídající dlužné nové jistině. Žalobkyně tak v souladu s bodem 12. 5. smluvních ujednání dále uplatňuje právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 12 580 Kč. Žalobkyně tak požaduje zaplacení částky 64 314 Kč, která sestává z nové jistiny ve výši 50 320 Kč a smluvních pokut podle bodu 12. 1. a 12. 5. smluvních ujednání ve výši 13 994 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila během jednání konaného dne 7. 9. 2021, kdy uvedla, že si je vědoma, že smlouvu projednávanou v tomto řízení i druhou smlouvu, která je předmětem souběžně vedeného řízení zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], podepsala. Současně uvedla, že od doby, co tyto smlouvy podepsala, uplynula dlouhá doba a nerozumí tomu, proč je žaloba podána až nyní. Dále soudu sdělila, že se jí žalobkyně nikterak neozvala a ani neví, jakou částku má hradit. Po úhradě svých měsíčních výdajů jí nezbývají žádné prostředky, a proto nebude schopna splácet žádné splátky. O povolení splátek tak nežádá.

3. Z návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ve spojení se smluvními ujednáními smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 2. 3. 2015, obecnými ustanoveními smlouvy o revolvingovém úvěru, předsmluvním formulářem ze dne 2. 3. 2015, úplným výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, prohlášením o splnění informační povinnosti úvěrujícího ze dne 2. 3. 2015, oznámením o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne 9. 3. 2015, dodejkou ze dne 12. 3. 2015, splátkovým kalendářem ke smlouvě o úvěru [číslo] dokladem o vyplacení úvěru a kopií občanského průkazu žalované soud zjistil, že žalobkyně jako oprávněný poskytovatel nebankovních spotřebitelských úvěrů na základě návrhu žalované ze dne 2. 3. 2015 uzavřela se žalovanou dne 6. 3. 2015 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] poskytla žalované bezhotovostním převodem na účet [číslo] [bankovní účet] dne 6. 3. 2015 částku 40 000 Kč. Ve smlouvě byla sjednána pevná zápůjční úroková sazba ve výši 97,97 % ročně. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni celkem částku 75 480 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 3 145 Kč splatných vždy do 17. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem dubnem 2015. Podle bodu 12. 1. smluvních ujednání v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 15 dnů vznikne žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 8 % z dlužné splátky a v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 30 dnů vznikne žalované povinnost zaplatit žalobkyni nad rámec uvedené smluvní pokuty smluvní pokutu ve výši 13 % z dlužné splátky. Podle bodu 12. 3. smluvních ujednání pro případ prodlení s úhradou dvou splátek nebo jedné splátky nebo její části o délce 60 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru, přičemž podle bodu 12. 4. smluvních ujednání dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění se stávají součástí nové jistiny úvěru. Podle bodu 12. 5. a 12. 6. smluvních ujednání v případě, že žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí částku odpovídající nové jistině úvěru ani ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy k zesplatnění úvěru došlo, vzniká žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 25 % z dlužné částky, tedy z nové jistiny úvěru. Tato smluvní pokuta je splatná v den následujícím po dni vzniku povinnosti žalované zaplatit tuto smluvní pokutu.

4. Z listiny označené jako Hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne 2. 3. 2015 vyplývá, že žalovaná uvedla před sjednáním smlouvy o úvěru, že má pravidelný čistý měsíční příjem ve výši 17 001 Kč. Mezi výdaje žalovaná uvedla výdaje v souvislosti s dětmi ve výši 2 000 Kč (počet nezaopatřených dětí x 2 000 Kč), své výdaje ve výši 3 800 Kč, výdaje na nájemném, inkasu, dopravě a ostatním ve výši 2 500 Kč. Celkové výdaje žalované tak činily 8 300 Kč. Volné zdroje žalované (tj. příjmy snížené o výdaje) činily 8 701 Kč. Z rozhodnutí Úřadu práce ČR ze dne 26. 1. 2015 o poskytnutí doplatku, z rozhodnutí Úřadu práce ČR ze dne 26. 1. 2015 o přiznání zvýšení příspěvku na péči se podává, že žalované byl vyplácen příspěvek na péči ve výši 8 000 Kč měsíčně. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že otec nezletilých dětí [jméno] a [jméno] má povinnost hradit výživné ve výši 4 600 Kč měsíčně k rukám žalované. Z potvrzení České správy sociálního zabezpečení ze dne 4. 3. 2015 má soud za prokázanou výši invalidního důchodu žalované 4 401 Kč měsíčně. Rovněž z periodických výpisů z účtu žalované ze dne 9. 1. 2015 a ze dne 10. 2. 2015 a výpisů z registrů NRKI a SOLUS vyplývá, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované jako spotřebitele před uzavřením smlouvy.

5. Z karty klienta č. smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila žalobkyni z titulu uzavřené úvěrové smlouvy částku v celkové výši 25 160 Kč, tedy 8 splátek po 3 145 Kč, když 6. splátku splatnou dne 17. 9. 2015 uhradila až 15. 10. 2015, 7. splátku splatnou dne 17. 10. 2015 uhradila až 12. 11. 2015 a splátky č. 9 a 10, splatné dne 17. 12. 2015 a 17. 1. 2016, neuhradila vůbec.

6. Z oznámení ze dne 16. 2. 2016 soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalované, že z důvodu prodlení s úhradou splátky úvěru o délce 60 dnů, došlo k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru [číslo] vyzvala ji k úhradě zbývající dlužné splátky dle původního splátkového kalendáře ve výši 50 320 Kč a neuhrazené penalizační faktury ve výši 1 414 Kč, celkem částky 51 734 Kč.

7. Z předžalobní výzvy ze dne 5. 5. 2021 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 5. 5. 2021 vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k plnění před podáním žaloby.

8. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně posoudila řádně schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, neboť při porovnání volných zdrojů žalované a výše splátky dospěla k závěru, že je žalovaná schopna platit splátky v dané výši a na základě tohoto zjištění s ní uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] když žalobkyně jako oprávněný poskytovatel nebankovních spotřebitelských úvěrů návrh smlouvy žalované ze dne 2. 3. 2015 akceptovala dne 6. 3. 2015 a doručila žalované oznámení o schválení úvěru dne 12. 3. 2015. Na základě smlouvy jí poskytla dne 6. 3. 2015 bezhotovostním převodem na účet [číslo] [bankovní účet] úvěr ve výši 40 000 Kč. Ve smlouvě byla sjednána pevná zápůjční úroková sazba ve výši 97,97 % ročně. Žalovaná se zavázala žalobkyni zaplatit celkem částku 75 480 Kč v 24 měsíčních splátkách po 3 145 Kč splatných vždy do 17. dne každého kalendářního měsíce počínaje měsícem dubnem 2015. Žalovaná do data zesplatnění uhradila částku ve výši 25 160 Kč a vzhledem k tomu, že se dostala do prodlení s úhradou 9. splátky po dobu 60 dnů, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 16. 2. 2016. V bodu 12. 1. smluvních ujednání byla sjednána smluvní pokuta ve výši 8 % pro případ prodlení žalované s úhradou splátky v trvání 15 dnů a smluvní pokuta ve výši 13 % pro případ prodlení žalované s úhradou splátky v trvání 30 dnů. Žalovaná se dostala do prodlení v trvání 15 dnů s úhradou splátek č. 6, 7, 9 a 10. Do prodlení v trvání 30 dnů se žalovaná dostala se splátkou č.

9. V bodu 12. 5. smluvních ujednání byla sjednána smluvní pokuta ve výši 25 % z nové jistiny úvěru v případě, že žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí částku odpovídající nové jistině úvěru ani ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy k zesplatnění úvěru došlo. Žalovaná dále ničeho neuhradila, ačkoli byla upomínána.

9. Podle § 9 odst. 1 a 3 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

12. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

14. Podle § 1802 o.z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

15. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o.z., přičemž žalobkyně před jejím uzavřením řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalovanou doložené příjmy činily 17 001 Kč (invalidní důchod, výživné na děti a příspěvek na péči). Žalovanou tvrzené výdaje činily 8 300 Kč (výdaje na bydlení 2 500 Kč, výdaje žalované 3 800 Kč a náklady na jedno dítě 2 000 Kč). Jelikož žalovaná měla v době uzavření úvěrové smlouvy nezletilé děti dvě, soud navýšil celkové výdaje o 2 000 Kč. Volné zdroje pak činily částku 6 701 Kč měsíčně (17 001 Kč – 10 300 Kč). Dle názoru soudu je tato částka dostačující pro úhradu splátky ve výši 3 145 Kč měsíčně a žalobkyně tak správně vyhodnotila, že žalovaná by měla být schopna úvěr splácet. Soud i bez návrhu přihlédl v souladu s § 588 o.z. k neplatnosti části smlouvy týkající se sjednané úrokové sazby úvěru ve výši 97,97 % ročně. Soud je přesvědčen, že se jedná o smluvní ujednání, které je s ohledem na výši úrokové sazby absolutně neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy, k čemuž je třeba přihlížet z úřední povinnosti. Dle obecně známých a veřejně dostupných statistických údajů shromážděných Českou národní bankou v databázi ARAD činila v březnu 2015 obvyklá úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami 13,04 % ročně (úvěry domácnostem na spotřebu, splatnost 1-5 let), z čehož vyplývá, že sazba úroku sjednaná ve výši 97,97 % ročně několikanásobně převyšuje obvyklou úrokovou sazbu v daném období poskytovanou bankovními institucemi. Závěr soudu o absolutní neplatnosti ujednání o smluvním úroku nezpůsobuje neplatnost úvěrové smlouvy jako celku, neboť ujednání o úrocích lze ve smyslu § 576 o.z. oddělit od zbývající části smlouvy (viz. sp. zn. 29 Cdo 4498/2007, sp. zn. 33 Cdo 2029/2018). Vzhledem k uvedenému má žalobkyně podle § 1802 o.z. právo na úroky z úvěru ve výši odpovídající obvyklým úrokům požadovaným za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy, tj. v daném případě 13,04 % ročně dle výše citované statistické databáze ARAD.

16. Soud provedl přepočet úvěru, přičemž vycházel z platných ujednání v úvěrové smlouvě týkajících se výše úvěru 40 000 Kč a výše měsíční splátky 3 145 Kč, když zohlednil obvyklý úrok ve výši 13,04 % ročně. Výše úvěru; 40 000 Kč Výše měsíční splátky (anuita); 3 145 Kč Úroková sazba; 13,04 % p. a. Celkem zaplaceno na úrocích; 4 030 Kč rok; měsíc; počáteční hodnota; úrok; úmor; konečná hodnota 1; 1; 40000; 435; 2710; 37290 1; 2; 37290; 405; 2740; 34550 1; 3; 34550; 375; 2770; 31780 1; 4; 31780; 345; 2800; 28980 1; 5; 28980; 315; 2830; 26150 1; 6; 26150; 284; 2861; 23289 1; 7; 23289; 253; 2892; 20397 1; 8; 20397; 222; 2923; 17474 1; 9; 17474; 190; 2955; 14519 1; 10; 14519; 158; 2987; 11532 1; 11; 11532; 125; 3020; 8512 1; 12; 8512; 92; 3053; 5459 2; 1; 5459; 59; 3086; 2373 2; 2; 2373; 26; 2373; 0 17. Z provedeného výpočtu je zřejmé, že žalovaná měla vedle jistiny ve výši 40 000 Kč na úroku zaplatit 4 030 Kč, a to v 13 splátkách po 3 145 Kč měsíčně a 14. splátkou ve výši 2 399 Kč.

18. Podle nového splátkového kalendáře a zohlednění plateb žalované (8 x 3 145 Kč) činí dlužná jistina úvěru částku 17 474 Kč. Do zesplatnění byla žalovaná povinna uhradit splátky č. 9, 10 a 11. Úrok připadající na splátku č. 9 činí dle nového splátkového kalendáře 190 Kč, úrok připadající na splátku č. 10 činí dle nového splátkového kalendáře 158 Kč a úrok připadající na splátku č. 11 činí dle nového splátkového kalendáře 125 Kč (celkem za tyto tři splátky úrok činí 473 Kč). Tato částka se k okamžiku zesplatnění stala součástí tzv. nové jistiny úvěru, a to dle čl. 12 4. smluvních ujednání. Nová jistina úvěru tak k okamžiku zesplatnění činila 17 947 Kč (17 474 Kč + 473 Kč).

19. Žalobkyně má dále dle čl. 12 1. a 12. 5. smluvních ujednání nárok na smluvní pokutu. Konkrétně má nárok na zaplacení smluvní pokuty dle čl. 12 1. odst. a) smlouvy ve výši 251,60 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, tedy u splátek č. 6, 7, 9 a 10. Dále má nárok na zaplacení smluvní pokuty dle čl. 12 1. odst. b) smlouvy ve výši 408,85 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů, tj. u splátky č.

9. Současně má na základě čl. 12 5. smlouvy nárok na smluvní pokutu ve výši 25 % z dlužné částky odpovídající dlužné nové jistině. Nová jistina ke dni zesplatnění (dle nového splátkového kalendáře) činila 17 947 Kč, a proto z této částky byla vypočtena smluvní pokuta ve výši 25 %, tj. 4 486,75 Kč. Dle výpočtu soudu tak smluvní pokuta dle čl. 12 1. a 12. 5. smluvních ujednání činí pouze 5 902 Kč.

20. S ohledem na uvedené výpočty, zohledňující zákonnou výši úrokové sazby, soud žalobě jako důvodné vyhověl pouze co do částky 23 849 Kč (jistina ve výši 17 947 Kč a smluvní pokuta dle čl. 12 1. a 12. 5. smluvních ujednání ve výši 5 902 Kč), a to v souladu s § 2395 o. z. a § 2048 o. z. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Z částky 23 849 Kč soud přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení ode dne požadovaného v žalobě, tj. ode dne 18. 2. 2016. Z částky 4 486,75 Kč, představující smluvní pokutu podle čl. 12 5. smluvních ujednání, však přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení až od 27. 2. 2016, neboť dle čl. 12 5. a 12. 6. smluvních ujednání je tato smluvní pokuta splatná v den následujícím po dni vzniku povinnosti ji uhradit, když tato povinnost vzniká, neuhradí-li žalovaná novou jistinu úvěru ve lhůtě 10 dnů od zesplatnění úvěru. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení, když sama žalovaná uvedla, že o povolení splátek nemá zájem. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta, a to s ohledem na shora uvedený závěr soudu o absolutní neplatnosti sjednaného úroku a tedy částečné neplatnosti smlouvy o úvěru.

21. Ve vztahu k případnému promlčení žalovaného nároku soud pro úplnost dodává, že úvěr byl zesplatněn dne 16. 2. 2016. Následně bylo ohledně žalované zahájeno insolvenční řízení sp. zn. [název soudu] INS [číslo], do kterého žalobkyně svou pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, přihlásila dne 25. 5. 2016. Insolvenční řízení bylo zastaveno pro nedostatečný majetek žalované usnesením ze dne 19. 3. 2019, pravomocným dne 13. 4. 2019. Projednávaná žaloba byla podána dne 25. 5. 2021.

22. Podle § 173 odst. 4 věta prvá zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), má přihláška pohledávky pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu.

23. S ohledem na výše uvedené tak v období od 25. 5. 2016 do 13. 4. 2019 promlčení doba předmětného nároku neběžela a do dne podání žaloby (tj. dne 25. 5. 2021) tak nemohlo dojít k jeho promlčení. Současně soud podotýká, že žalobkyně v rámci souběžně projednávané žaloby sp. zn. [spisová značka] zohlednila míru uspokojení svých pohledávek, ke kterému došlo v rámci zmíněného insolvenčního řízení.

24. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná v rozsahu 37 % a žalovaná v rozsahu 63 %. Soud proto po odečtení neúspěchu žalované od jejího úspěchu stanovil, že žalované by příslušelo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 26 %. Jelikož žalovaná náhradu nákladů řízení nepožadovala, soud jí právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.