4 C 268/2024

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: jméno FO o zaplacení 236 393,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 185 013 Kč s tím, že tuto částku je oprávněna uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 912 Kč měsíčně splatných vždy do každého 20. dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky 51 380,70 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 8 426,72 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 236 393,70 Kč od 2. 11. 2023 do zaplacení, úroku ve výši 15 % ročně z částky 224 713,30 Kč od 2. 11. 2023 do zaplacení a ohledně úroku ve výši 15 % ročně z částky 8 526,40 Kč od 2. 11. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce , tituly před jménem, , právnická osoba, , , tituly za jménem, na náhradě nákladů řízení částku 34 414,15 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 236 393,70 Kč (zahrnující neuhrazený zůstatek úvěru ve výši 224 713,30 Kč, připsané neuhrazené úroky z úvěru ve výši 8 526,40 Kč a poplatky ve výši 3 154 Kč) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 426,72 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 236 393,70 Kč od 2. 11. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 15,99 % ročně z částky 224 713,30 Kč od 2. 11. 2023 do zaplacení (po částečném zastavení řízení usnesením ze dne 27. 3. 2024, č. j. EPR 50893/2024-10, na základě částečného zpětvzetí žaloby ve výši 15 % ročně) a s úrokem ve výši 15,99 % ročně z částky 8 526,40 Kč od 2. 11. 2023 do zaplacení (po částečném zastavení řízení usnesením ze dne 27. 3. 2024, č. j. EPR 50893/2024-10, na základě částečného zpětvzetí žaloby ve výši 15 % ročně), a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . a žalovanou dne 7. 9. 2022, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, . Úvěr byl žalované poskytnut ve výši 219 481 Kč a byl veden na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou částku 219 481 Kč spolu s úroky z úvěru ve výši 15,99 % a poplatky, to vše v pravidelných měsíčních splátkách. Jelikož žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 2. 8. 2023. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou před zesplatněním úvěru několikrát písemně upozornila a vyzvala k úhradě dlužných částek. Pohledávka za žalovanou byla ze strany , právnická osoba, . postoupena žalobkyni spolu s příslušenstvím a všemi právy a povinnostmi na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2023, a to s účinností ke dni 1. 11. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným žalované dne 22. 11. 2023. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nebylo žalovanou na pohledávku ničeho uhrazeno. Žalobkyně dne 17. 1. 2024 zaslala žalované předžalobní výzvu. Žalobkyně doplnila, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru dne 7. 9. 2022 prostřednictvím systému internetového bankovnictví , Anonymizováno, pomocí aplikace , Anonymizováno, , která je elektronickým podpisem. Dále doplnila, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované na základě zhodnocení informací získaných od žalované při zpracování žádosti žalované o poskytnutí úvěrového produktu, v rámci něhož byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a z výpisu z běžného účtu žalované č. , č. účtu, předcházejícího poskytnutí úvěru. Dále doplnila, že si smluvní strany v čl. 2 bodu 2.2 smlouvy o úvěru sjednaly použití úvěru na konsolidaci úvěrů v celkové výši 174 481 Kč a zbývající prostředky ve výši 45 000 Kč mohla žalovaná použít dle svého uvážení. Žalovaná dne 7. 9. 2022 čerpala úvěr v celkové výši 219 481 Kč, kdy částka ve výši 46 728,40 Kč byla převedena na účet č. , č. účtu, a zbývající částka byla použita k uhrazení úvěrů v rámci konsolidace. Dále doplnila, že se žalovaná zavázala splácet poskytnutý úvěr a úroky z úvěru ve 108 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 912 Kč vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce s tím, že první splátka bude zaplacena dne 20. 10. 2022, přičemž doplnila přehled uhrazených splátek za období od 7. 9. 2022 do 4. 5. 2023, kdy žalovaná za toto období celkem na pohledávku uhradila částku 34 468 Kč, z toho částka 27 026 Kč byla započtena na jistinu a částka 7 442 Kč byla započtena na poplatky. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním splátek mj. 06/2023, 07/2023, 08/2023, 09/2023, 10/2023 a 11/2023. Právní předchůdkyně žalobkyně odeslala dne 7. 7. 2023 žalované poslední výzvu k úhradě dlužné částky ze dne 1. 7. 2023 a úvěr zesplatnila s účinností ke dni 2. 8. 2023, a to rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu, které bylo žalované zasláno doporučeně dne 8. 8. 2023. , adresa, 154 Kč dle žalobkyně představuje smluvní pokutu za prodlení ve výši 1 800 Kč za květen a červen 2023 a dlužné poplatky za pojištění ve výši 1 354 Kč (za květen, červen a červenec 2023 ve výši 3 x 442 Kč a za srpen 2023 ve výši 28 Kč). Dále doplnila, že si smluvní strany v čl. 2 bodu 3.1 smlouvy o úvěru sjednaly, že úroky z úvěru se stanou součástí jistiny, proto výše jistiny ke dni zesplatnění, tedy ke dni 2. 8. 2023, byla ve výši 224 713,30 Kč a ke dni postoupení pohledávky, tedy ke dni 1. 11. 2023, činila celková výše dlužné jistiny úvěru částku 233 239,70 Kč. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 8 426,72 Kč žalobkyně uvedla, že se jedná o úrok počítaný ode dne 3. 8. 2023 do 1. 11. 2023 z jistiny ve výši 224 713,30 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k ústním jednáním konaným dne 19. 11. 2024 a dne 13. 12. 2024 se bez omluvy nedostavila, ačkoliv k nim byla řádně a včas předvolána. Věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti žalované v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).

3. Ze smlouvy úvěru ze dne 7. 9. 2022 včetně Všeobecných obchodních podmínek , právnická osoba, . a Ceníků pro soukromou klientelu soud zjistil, že mezi společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „banka“), a žalovanou byl sjednán úvěr v celkové výši 219 481 Kč s úrokovou sazbou 15,99 % ročně s tím, že je veden na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Úvěr byl sjednán v rámci produktu „Konsolidace“ jako účelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr, přičemž částka ve výši 174 481 Kč bude použita na splacení úvěru na úvěrovém účtu , č. účtu, . Žalovaná se zavázala úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 912 Kč vždy 20. den každého kalendářního měsíce s tím, že první splátka bude zaplacena dne 20. 10. 2022, celkem bude zaplaceno 108 splátek a poslední splátka bude zaplacena dne 22. 9. 2031, a to ve výši 668 Kč. Dále bylo sjednáno, že úroky z úvěru budou připisovány k jistině úvěru, stanou se její součástí a budou tedy úročeny společně s jistinou. Úvěr bude žalovaná platit inkasem z účtu č. , č. účtu, . Dále bylo sjednáno, že žalovaná zaplatí cenu za vyřízení úvěru ve výši 2 195 Kč, cenu za vedení splátkového účtu, ze kterého bude úvěr splácen, a cenu za zřízení a provádění inkasa k tomuto účtu. Bylo sjednáno, že celková splatná částka, činěná součtem výše poskytovaného úvěru a výše celkových nákladů úvěru, bude 421 447 Kč. Zároveň bylo touto smlouvou sjednáno pojištění úvěru proti neschopnosti splácet úvěr pro případ smrti, invalidity, pracovní neschopnosti, ztráty zaměstnání nebo zrušení živnosti a ošetřování člena rodiny. Žalovaná se zavázala hradit měsíční pojistné v měsíční paušální výši 442 Kč. Strany si ujednaly, že v případě prodlení se splácením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo v případě prodlení se splácením více než 2 splátek může banka prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. Dále si strany ujednaly příslušnost obecných soudů České republiky pro řešení případných sporů soudní cestou. Žalovaná smlouvu podepsala elektronickým podpisem.

4. Z exportu z interního systému vyplývá, že žalovaná se dne 7. 9. 2022 ve 12:46 hodin přihlásila do platformy banky , Anonymizováno, , kde byla seznámena s dokumenty a následně tyto podepsala ve 12:48 hodin, a to za použití , Anonymizováno5. Z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, za období od 7. 9. 2022 do 31. 12. 2022 se podává, že žalovaná dne 7. 9. 2022 čerpala úvěr v celkové výši 219 481 Kč, přičemž částka ve výši 172 752,60 Kč byla čerpána na účet č. , č. účtu, a částka ve výši 46 728,40 Kč byla čerpána na účet č. , č. účtu, . Dále se podává, že žalovaná za toto období celkem splatila částku 15 168 Kč. Způsob čerpání a splácení spotřebitelského úvěru žalovanou vyplývá i z podkladů pro soudní konání.

6. Z posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že žalovaná v žádosti uvedla výši svých příjmů 22 656 Kč, nájem uvedla ve výši 4 000 Kč měsíčně a dále uvedla, že nemá žádné splátky, ani žádné jiné výdaje. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila výši příjmů žalované z předchozích transakcí na účtu žalované vedeném žalobkyní. Výdaje žalované stanovila právní předchůdkyně žalobkyně na částku 8 261 Kč na základě dat sdělených žalovanou a s využitím statistických údajů, aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení. Právní předchůdkyně žalobkyně dále z interní evidence zjistila, že žalovaná neměla žádné relevantní negativní informace, a z informací z CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně dále z insolvenčního rejstříku zjistila, že proti žalované není vedeno insolvenční řízení. Právní předchůdkyně žalobkyně dotazem na CCB a z vlastních systémů zjistila, že žalovaná měla v době úvěrové žádosti 3 poskytnuté úvěry – kontokorentní úvěr v , Anonymizováno, s limitem 17 000 Kč a s orientační splátkou 510 Kč; revolvingový úvěr v , Anonymizováno, s limitem 45 000 Kč a s orientační splátkou 1 350 Kč; hotovostní úvěr pro fyzické osoby PH v , Anonymizováno, se splátkou 3 245 Kč, který byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován. Nové splátkové zatížení žalované činilo 5 772 Kč.

7. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalované vyplývá, že v dubnu 2022 byl počáteční zůstatek na účtu -89,62 Kč a konečný zůstatek -3 200,75 Kč, příjmy za toto období činily celkem 126 023 Kč a výdaje 129 134,13 Kč. Příjmové částky jsou tvořeny pravidelným příjmem od společnosti , právnická osoba, ve výši 22 692 Kč a dále příjmem z úvěru dne 13. 4. 2022 ve výši 100 000 Kč od , právnická osoba, . Z výpisu z tohoto účtu za květen 2022 byl zjištěn počáteční zůstatek -3 200,75 Kč a konečný zůstatek -2 630,87 Kč, celkové příjmy za toto období činily 122 977 Kč (částka 22 106 Kč od společnosti , právnická osoba, ) a celkové výdaje za toto období 122 407,12 Kč. Dle výpisu z účtu žalované za červen 2022 činil počáteční zůstatek -2 630,87 Kč, konečný zůstatek 12 877,62 Kč, celkové příjmy 378 600 Kč a celkové výdaje 363 091,51 Kč. Pravidelný příjem činil 8 096 Kč od společnosti , právnická osoba, a 9 430 Kč (nemocenská). Z výpisu z tohoto účtu za červenec 2022 byl zjištěn počáteční zůstatek 12 877,62 Kč a konečný zůstatek -3 040,05 Kč, celkové příjmy za toto období činily 246 871 Kč (částka 19 674 Kč od společnosti , právnická osoba, ) a celkové výdaje za toto období 262 788,67 Kč. Z výpisu z předmětného účtu žalované za srpen 2022 vyplývá počáteční zůstatek -3 040,05 Kč a konečný zůstatek 51 743,10 Kč, celkové příjmy za toto období činily 597 696,60 Kč (částka 23 094 Kč od společnosti , právnická osoba, ) a celkové výdaje za toto období činily 542 913,45 Kč.

8. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 1. 7. 2023 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu 10 866 Kč nejpozději do 2. 8. 2023 s tím, že pokud tak neučiní, bude požadovat okamžité splacení celého úvěru. Dle poštovního podacího archu byla tato výzva odeslána žalované dne 7. 7. 2023 na adresu , adresa, , tedy na adresu žalované uvedené ve smlouvě o úvěru ze dne 7. 9. 2022.

9. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 2. 8. 2023 vyplývá, že pohledávka na úvěrovém účtu č. , č. účtu, nebyla ve stanoveném termínu uhrazena, proto právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 2. 8. 2023 celou zbývající částku zesplatnila, přičemž celková dlužná částka ke dni 2. 8. 2023 činila 227 868 Kč. Dle poštovního podacího archu bylo toto rozhodnutí odesláno žalované dne 8. 8. 2023 na adresu , adresa, , tedy na adresu žalované uvedené ve smlouvě o úvěru ze dne 7. 9. 2022.

10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2023 ve spojení s její přílohou č. , hodnota, - seznamem postoupených pohledávek, dohodou o úplatě, potvrzením o zaplacení kupní ceny, oznámením o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2023, informacemi o zpracování osobních údajů, podacím lístkem ze dne 22. 11. 2023 a výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně ve sporu.

11. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 16. 1. 2024 ve spojení s podacím lístkem ze dne 17. 1. 2024 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 260 179,62 Kč z titulu smlouvy o úvěru (pohledávka č. , hodnota, ) před podáním žaloby, a to nejpozději do 31. 1. 2024. Výzva byla žalované zaslána na adresu , adresa, .

12. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 7. 9. 2022 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované částku 219 481 Kč jako účelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutou částku spolu s úrokem a poplatky ve 108 měsíčních splátkách po 3 912 Kč. Žalovaná uhradila celkem částku 34 468 Kč. Tato pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2023. Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2023 bylo žalované odesláno prostřednictvím , právnická osoba, dne 22. 11. 2023. Žalovaná byla dne 16. 1. 2024 žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky, a to do 31. 1. 2024, přičemž tato výzva byla žalované odeslána prostřednictvím , právnická osoba, dne 17. 1. 2024.

13. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

14. Smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne 7. 9. 2022 soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

15. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

18. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

20. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, v němž tento uvedl, že Nejvyšší správní soud při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Ústavní soud dále zdůraznil, že nejde o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Ústavní soud rovněž dospěl k závěru, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

21. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně v návrhu a v jeho doplnění uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované a odkázala na dokument Posouzení úvěruschopnosti klienta, dle kterého žalovaná uvedla výši svých příjmů 22 656 Kč, nájem uvedla ve výši 4 000 Kč měsíčně a dále uvedla, že nemá žádné splátky, ani žádné jiné výdaje. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila výši příjmů žalované z předchozích transakcí na účtu žalované vedeném právní předchůdkyní žalobkyně. Výdaje žalované stanovila právní předchůdkyně žalobkyně na částku 8 261 Kč na základě dat sdělených žalovanou a s využitím statistických údajů, aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení. Právní předchůdkyně žalobkyně dále z interní evidence zjistila, že žalovaná neměla žádné relevantní negativní informace, a z informací z CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně dále z insolvenčního rejstříku zjistila, že proti žalované není vedeno insolvenční řízení. Právní předchůdkyně žalobkyně dotazem na CCB a z vlastních systémů zjistila, že žalovaná měla v době úvěrové žádosti 3 poskytnuté úvěry – kontokorentní úvěr v , Anonymizováno, s limitem 17 000 Kč a s orientační splátkou 510 Kč; revolvingový úvěr v , Anonymizováno, s limitem 45 000 Kč a s orientační splátkou 1 350 Kč; hotovostní úvěr pro fyzické osoby PH v , Anonymizováno, se splátkou 3 245 Kč. Nové splátkové zatížení žalované činilo 5 772 Kč. Soud podotýká, že žalobkyně byla při ústním jednání konaném dne 19. 11. 2024 poučena dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Přesto svá skutková tvrzení a důkazní návrhy ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované ve lhůtě poskytnuté soudem nedoplnila.

22. Žalobkyně jako jediný doklad, z něhož vycházela právní předchůdkyně žalobkyně při ověření žalovanou tvrzené výše jejích příjmů a výdajů, označila a předložila výpisy z bankovního účtu žalované č. , č. účtu, za měsíce duben, květen, červen, červenec a srpen 2022. Z těchto výpisů je zcela evidentní, že výdaje žalované převyšují její příjmy, když celkové výdaje žalované za toto období činily 1 420 334,88 Kč a celkové příjmy žalované, po odečtení úvěru ve výši 100 000 Kč poskytnutého žalované , právnická osoba, . dne 13. 4. 2022, za toto období činily 1 372 167,60 Kč. Z výpisů je dále zřejmé, že konečný zůstatek na účtu žalované v měsících duben, květen a červenec je v mínusu. Žalovaná tedy nemá žádné alespoň minimální úspory.

23. Lze uzavřít, že žalobkyně (její právní předchůdkyně) nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, když posouzení úvěruschopnosti neprovedla řádně, ale víceméně formálně. Vycházela z údajů, které jí sdělila žalovaná, aniž by si je ověřila z výpisů z jejího bankovního účtu, které měla k dispozici. Pokud by tak totiž učinila, musela by dojít k závěru, že měsíční výdaje žalované převyšují její příjmy a že tedy žalovaná není schopna řádně úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně sice z výpisů z účtu žalované ověřila výši jí tvrzených příjmů, ale měla ověřit i zdroj těchto příjmů (v dubnu 2022 byl zdrojem příjmu žalované úvěr ve výši 100 000 Kč) a rovněž měla zjišťovat a ověřovat skutečnou výši výdajů žalované, a ne je vypočítávat se statistických dat, zvlášť když měla možnost tak učinit (výpisy z účtu žalované měla k dispozici). Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jednala v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Jejímu jednání tak nelze přiznat právní ochranu. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samotného před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele, osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

24. V souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem žalované. Jelikož v řízení bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované celkem částku 219 481 Kč a žalovaná postupně splatila částku 34 468 Kč, zůstává nesplněný dluh na jistině úvěru ve výši 185 013 Kč a tuto částku je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit. Jiné smluvní nároky (smluvní úrok, zákonný úrok z prodlení, smluvní pokuty a poplatky za pojištění) nelze podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úspěšně uplatnit, neboť ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

25. Žalovaná jako spotřebitel je povinna vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jejím možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, pokud je spor mezi účastníky o tom, jaká je doba odpovídající možnostem žalovaného jako spotřebitele, určí tuto dobu na návrh soud. Žalovaná tak není povinna poskytnutou jistinu vrátit ihned, ale v takových splátkách, v jakých je schopna splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Jelikož žalovaná je v řízení pasivní, na výzvu soudu ke sdělení svých aktuálních poměrů nereagovala, žalobkyně současné poměry žalované nezná, soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 185 013 Kč ve stejných splátkách, se kterými žalovaná souhlasila při uzavření smlouvy o úvěru, tedy ve výši 3 912 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že pokud neuhradí jedinou splátku řádně (ve stanovené výši) a včas, zbývající neuhrazená částka se stane okamžitě splatnou.

26. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru nevznikl žalované závazek zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr, ani poplatky, smluvní úrok a úrok z prodlení, a proto soud ve zbytku žalobu zamítl včetně odpovídajícího příslušenství (výrok II.).

27. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná v rozsahu 75,57 % (ohledně částky 185 013 Kč z požadované částky 244 820,42 Kč zahrnující i kapitalizované příslušenství) a žalovaná v rozsahu 24,24 % (ohledně částky 59 807,42 Kč, o kterou byla žaloba zamítnuta a která zahrnuje i kapitalizované příslušenství). Soud proto po odečtení úspěchu žalované od úspěchu žalobkyně stanovil, že žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 51,14 %. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 9 456 Kč a dále odměna advokáta dle § 7 bod 6. advokátního tarifu ve výši 9 260 Kč za 1 úkon právní služby. V posuzované věci právní zástupce žalobkyně učinil 5 úkonů právní služby (převzetí zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a), podání návrhu na zahájení řízení - § 11 odst. 1 písm. d), výzva k plnění - § 11 odst. 1 písm. d), účast na jednání dne 19. 11. 2024 - § 11 odst. 1 písm. g) a účast na jednání dne 13. 12. 2024 - § 11 odst. 1 písm. g)) tj. 46 300 Kč, dále 5 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 téhož právního předpisu, celkem tedy 47 800 Kč. Odměna za právní zastoupení je dále zvyšována o 21 % DPH a souhrnně včetně zaplaceného soudního poplatku představuje částku 67 294 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí částku 67 294 Kč a 51,14 % z této částky činí částku 34 414,15 Kč, kterou je žalovaná podle § 160 o. s. ř. povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Soud v souvislosti s rozhodováním o nákladech řízení konstatuje, že žalobkyni nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení za písemná podání ze dne 11. 11. 2024 a ze dne 2. 12. 2024, když je nutno zdůraznit, že uvedená podání žalobkyně obsahují pouze doplňující žalobní tvrzení, která byla žalobkyně povinna uvést již v samotné žalobě. Pokud by tak učinila, nemusela by žalobu doplňovat a náklady řízení s tím spojené by jí tak nevznikly. Soud nepřiznal žalobkyni ani právo na náhradu nákladů řízení za písemné podání ze dne 4. 9. 2024, v němž žalobkyně pouze sdělila, že nesouhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání.

28. Závěrem soud konstatuje, že provedené, avšak v rozsudku výslovně nehodnocené důkazy neměly pro rozhodnutí soudu zásadní význam.