4 C 327/2024

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 9 500 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 544,92 Kč

I. Řízení se částečně zastavuje ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 8 043 Kč a ohledně smluvní pokuty ve výši 544,92 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 500 Kč s tím, že tuto částku je oprávněna uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 400 Kč měsíčně splatných vždy do každého posledního dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

III. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 444,52 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 500 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 9 500 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 043 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 444,52 Kč za dobu od 7. 4. 2023 do 11. 4. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 500 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 544,92 Kč s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela dne 7. 3. 2023 se žalovanou smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které žalovaná čerpala úvěr ve výši 9 500 Kč. Úvěr byl poskytnut na bankovní účet žalované č. č. účtu. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku splatit nejpozději do 6. 4. 2023, a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 123 Kč a s úrokem ve výši 36 % ročně. K uzavření smlouvy o úvěru došlo prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně, když žalovaná připojila na smlouvu o úvěru, zaslanou jí právní předchůdkyní žalobkyně na jí potvrzený e-mail, jedinečný autorizační kód, který byl žalované přidělen na základě její žádosti o úvěr a byl jí zaslán SMS zprávou na mobilní telefon uvedený žalovanou. Smluvní dokumentace byla vložena do klientské zóny na webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně netvrdila žádné skutečnosti. Na výzvu soudu uvedla, že nedisponuje žádnými důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení, když na svůj dluh neuhradila ničeho, byla upomínkami a předžalobní výzvou ze dne 12. 8. 2024 vyzvána k úhradě dlužné částky. Společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 7. 2022 a dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 4. 2024 na žalobkyni. Žalobkyně po žalované požaduje dlužnou jistinu ve výši 9 500 Kč, smluvní pokutu ve výši 544,92 Kč v souladu s čl. VIII odst. 1 písm. d) smlouvy o úvěru za dobu od 7. 4. 2023 do 3. 6. 2023, kapitalizovaný úrok ve výši 8 043 Kč skládající se z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 123 Kč a ze smluvního úroku ve výši 3 420 Kč (ve výši 36 % ročně z částky 8 500 Kč od 7. 4. 2023 do 6. 4. 2024) a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 500 Kč od 7. 4. 2023 do zaplacení, když za dobu od 7. 4. 2023 do 11. 4. 2024 jej kapitalizovala částkou 1 444,52 Kč.

2. V souladu s dispozičním jednáním žalobkyně, která podáním ze dne 20. 12. 2024 vzala žalobu zpět co do smluvní pokuty ve výši 544,92 Kč a co do kapitalizovaného úroku ve výši 8 043 Kč, soud řízení podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), částečně zastavil, přičemž souhlas žalované s částečným zpětvzetím nezjišťoval, neboť k němu došlo dříve, než začalo jednání (§ 96 odst. 4 o.s.ř.).

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k ústnímu jednání konanému dne 21. 1. 2025 se bez omluvy nedostavila, ačkoliv k němu byla řádně a včas předvolána. Žalobkyně se z jednání omluvila. Věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 7. 3. 2023 a formuláře pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou žalovaná a společnost právnická osoba., která se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši 9 500 Kč. Žalovaná se zavázala částku vrátit spolu s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru nejpozději do 6. 4. 2023. Při překročení doby splatnosti se žalovaná zavázala uhradit částku 13 623 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 36 % ročně, RPSN ve výši 7 929,37 %. Pro případ prodlení se dále žalovaná zavázala uhradit úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky. Na smlouvě je uveden podpis žalované prostřednictvím elektronického kódu 19241, který byl proveden dne 7. 3. 2023 v 9:25:53 hodin.

5. Z potvrzení o provedení transakce vyplývá, že částka 9 500 Kč byla poskytnuta na účet č. č. účtu dne 7. 3. 2023. Ze sdělení ČSOB, a.s. se podává, že skutečně uvedená částka byla na účet připsána dne 7. 3. 2023, že byla vyplacena z účtu společnosti právnická osoba a že majitelem účtu byla v době poskytnutí částky žalovaná.

6. Rámcovou smlouvou o postupování pohledávek ze dne 18. 7. 2022 a dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 4. 2024 včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o provedení transakce společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno, jak vyplývá z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 4. 2024 včetně podacího archu ze dne 29. 4. 2024 a z oznámení ze dne 13. 5. 2024 7. Žalovaná byla upomínána o úhradu dlužné částky upomínkami ze dne 11. 4. 2023, ze dne 16. 4. 2023, ze dne 26. 4. 2023 a ze dne 6. 5. 2023. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 12. 8. 2024 včetně podacího archu ze dne 14. 8. 2024 se podává, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do 23. 8. 2024.

8. Provedeným dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 7. 3. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované částku 9 500 Kč. Žalovaná nesplatila na svůj dluh ničeho. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě rámcové smlouvy ze dne 18. 7. 2022 a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 4. 2024, o čemž byla žalovaná vyrozuměna oznámeními ze dne 26. 4. 2024 a ze dne 13. 5. 2024.

9. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

10. Smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi účastníky dne 7. 3. 2023 soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

11. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

16. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, v němž tento uvedl, že Nejvyšší správní soud při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Ústavní soud dále zdůraznil, že nejde o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Ústavní soud rovněž dospěl k závěru, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

17. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně v návrhu netvrdila žádné skutečnosti. Na písemnou výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení a k označení a předložení důkazů k jejich prokázání ohledně ověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy žalobkyně pouze sdělila, že nedisponuje žádnými důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr. K ústnímu jednání konanému dne 21. 1. 2025 se žalobkyně nedostavila, proto jí soud nemohl poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Žalobkyně tak neunesla ani břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní ohledně řádného prověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., což ve smyslu aktuální judikatury způsobilo absolutní neplatnost úvěrové smlouvy (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18).

18. V souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem žalovaného. Jelikož v řízení bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované celkem částku 9 500 Kč a žalovaná nesplatila žádnou částku, zůstává nesplněný dluh na jistině úvěru ve výši 9 500 Kč a tuto částku je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit. Jiné smluvní nároky (smluvní úrok, poplatky) nelze podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úspěšně uplatnit, neboť ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

19. Žalovaná jako spotřebitel je povinna vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jejím možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, pokud je spor mezi účastníky o tom, jaká je doba odpovídající možnostem žalovaného jako spotřebitele, určí tuto dobu na návrh soud. Žalovaná tak není povinna poskytnutou jistinu vrátit ihned, ale v takových splátkách, v jakých je schopna splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Jelikož žalovaná je v řízení pasivní, na výzvu ke sdělení svých současných osobních, majetkových a výdělkových poměrů nereagovala a žalobkyně současné poměry žalované nezná, soud umožnil žalované zaplatit žalobkyni částku 9 500 Kč ve splátkách po 400 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že pokud neuhradí jedinou splátku řádně (ve stanovené výši) a včas, zbývající neuhrazená částka se stane okamžitě splatnou. Takto stanovené splátky jsou dle názoru soudu dostatečně nízké, aby byly ve finančních možnostech žalované a zároveň aby předmětná částka byla uhrazena žalobkyni v akceptovatelné době.

20. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru nevznikl žalované závazek zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr, ani poplatky, smluvní úrok a úrok z prodlení, a proto soud ve zbytku žalobu zamítl včetně odpovídajícího příslušenství (výrok III.).

21. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byla žalobkyně úspěšná v rozsahu 48,64 % (ohledně částky 9 500 Kč, namísto celkové nárokované částky 19 532,44 Kč včetně uplatněné smluvní pokuty a kapitalizovaného příslušenství). Žalovaná byla úspěšná v rozsahu 51,36 % (ohledně částky 10 032,44 Kč, ohledně níž byla žaloba vzata zpět (částky 8 043 Kč a 544,92 Kč) a zamítnuta (částka 1 444,52 Kč). Úspěch účastníků je téměř stejný, mírně úspěšnější byla žalovaná. Jelikož žalovaná se aktivně řízení neúčastnila, žádné náklady s ním spojené jí nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Písku. Nebudou-li povinnosti uložené vykonatelným rozsudkem splněny řádně a včas, může se oprávněná jejich splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.