4 C 35/2024

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci žalobkyně: právnická osoba .o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 20 978,46 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 152 Kč s kapitalizovaným úrokem za období od 16. 3. 2021 do 16. 1. 2023 ve výši 3 307,21 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení za období od 16. 3. 2021 do 16. 1. 2023 ve výši 1 818,97 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 993,37 Kč od 4. 2. 2023 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokutu ve výši 6 000 Kč, to vše do 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky 8 744 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, na náhradě nákladů řízení částku 1 199,66 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky 20 978,46 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výš 6 000 Kč. Podání žaloby odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne 15. 1. 2020 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované téhož dne hotovost ve výši 15 000 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně jistinu úvěru a jeho příslušenství (smluvní úrok a poplatky) v celkové výši 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost poslední splátky pak dne 15. 3. 2021. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě žalovanou vyplněné žádosti o úvěr a jí předložených či právní předchůdkyní vyžádaných dokumentů. Žalovaná sjednané splátky řádně a včas neplnila, z titulu smlouvy uhradila celkem pouze částku 5 992 Kč. Vzhledem k tomu, že úvěr nebyl právní předchůdkyní žalobkyně zesplatněn, nastala splatnost úvěru dne 15. 3. 2021 (v návaznosti na splatnost poslední předepsané splátky). Svoji aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně dovozuje z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne 4. 4. 2022 a z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 2. 2023, na základě níž žalobkyně nabyla pohledávku vůči žalované od své právní předchůdkyně; tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem. Žalobkyně vůči žalované nárokuje zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 11 993,37 Kč, dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 917,54 Kč, dlužných poplatků za vyhodnocení úvěru (1 094,43 Kč), za poskytnutí úvěru (5 770,78 Kč) a za inkaso splátek (2 119,88 Kč) v celkové výši 21 896 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku za období od 16. 3. 2021 do 16. 1. 2023 ve výši 3 307,21 Kč (ve výši 15 % ročně jdoucí z částky dlužné jistiny 11 993,37 Kč), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od 16. 3. 2021 do 16. 1. 2023 ve výši 1 818,97 Kč (ve výši 8,25 % ročně z částky dlužné jistiny 11 993,37 Kč) a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 993,37 Kč od 4. 2. 2023 do zaplacení. Vedle toho uplatňuje žalobkyně v souladu se 4. odstavcem první strany smlouvy smluvní pokutu ve výši 6 000 Kč, která odpovídá sjednané sazbě 0,1 % denně z dlužné jistiny 11 993,37 Kč za období od 16. 3. 2021 do 29. 7. 2022. Žalobkyně pak rovněž nárokuje i náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč za osobní návštěvu žalované v místě jejího bydliště. Dlužnou částku žalovaná nezaplatila ani poté, co jí byla odeslání předžalobní výzva ze dne 24. 5. 2023.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k ústnímu jednání konanému dne 28. 3. 2024 se bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o jeho odročení, ačkoli byla řádně předvolána postupem podle §49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.

3. Ze Žádosti o úvěr ze dne 15. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaná poskytla v souvislosti s uzavřením smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně informace týkající se jejích pravidelných měsíčních výdajů a příjmů, které současně doložila pracovní smlouvou a výplatními páskami. Při poskytnutí úvěru tak právní předchůdkyně žalobkyně vycházela ze zjištění, že žalovaná je svobodná, žije u rodičů, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnaná, dosahuje měsíčních příjmů ve výši 17 597 Kč a výdajů v celkové výši 8 484 Kč (bydlení 1 000 Kč, doprava, jídlo, osobní náklady 3 500 Kč, měsíční splátky stávajících půjček 3 984 Kč).

4. Ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 15. 1. 2020 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , uzavřela daného dne se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž poskytla žalované v hotovosti při podpisu smlouvy finanční prostředky ve výši 15 000 Kč; žalovaná se oproti tomu smluvně zavázala splácet poskytnutou jistinu úvěru a dále náklady úvěru v celkové výši 12 888 Kč (tyto tvořeny sjednaným smluvním úrokem ve výši 1 444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso plateb v bydlišti žalované ve výši 2 700 Kč), t. j. celkem částku 27 888 Kč, ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, přičemž splatnost první splátky úvěru byla sjednána do měsíce od podpisu smlouvy. Pro případ prodlení se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Sjednaný smluvní úrok odpovídal úrokové sazbě 15 % ročně, RPSN činila 272,44 %. Jednotlivé parametry poskytnutého spotřebitelského úvěru pak zcela shodně vyplývají i z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru podepsaného žalovanou téhož dne. Přílohou obou dokumentů byl současně předpis splátek, z něhož je zřejmá skladba celkem 14 splátek úvěru.

5. Z pracovní smlouvy a výplatních pásek za září, říjen a listopad 2019 se podává, že žalovaná v době uzavření smlouvy byla zaměstnána u společnosti , právnická osoba, . s čistým měsíčním příjmem 17 597 Kč.

6. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky a z GPS kontroly vyplývá, že dne 14. 3. 2023 v 9:20 hodin zaměstnanec žalobkyně – pověřený terénní poradce uskutečnil návštěvu žalované v místě jejího bydliště na adrese , adresa, .

7. Rámcovou smlouvou o postupování pohledávek ze dne 4. 4. 2022, dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2023 ve spojení s přílohou č. 1 smlouvy - seznamem postoupených pohledávek, potvrzením o provedení transakce, přílohami č. 5 a č. 6, dodatkem č. 1 k rámcové smlouvě a výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně byla soudem zjištěna aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, neboť předmětnou smlouvou došlo k postoupení pohledávky vůči žalované z titulu úvěrové smlouvy žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované podle listiny označené jako „Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne 9. 2. 2023 a podle částečného výpisu z podacího archu České pošty, s. p., ze dne 10. 2. 2023 právní předchůdkyní žalobkyně písemně oznámeno, přičemž současně byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky v celkové výši 38 011,60 Kč.

8. Z upomínky a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 2. 2023 a z výzvy před podáním žaloby ze dne 24. 5. 2023 ve spojení s částečným výpisem z podacího archu České pošty, s. p. ze dne 29. 5. 2023 se podává, že žalobkyně a následně i zástupce žalobkyně vyzvali žalovanou před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, .

9. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . uzavřela se žalovanou poté, co řádně ověřila schopnost žalované splácet úvěr, dne 15. 1. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž poskytla žalované v hotovosti při uzavření smlouvy částku 15 000 Kč. Žalovaná se smluvně zavázala splácet jistinu úvěru včetně sjednaného úroku a poplatků v celkové výši 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč počínaje měsícem únor 2020, avšak sjednané splátky řádně a včas neplnila, když z titulu smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně zaplatila pouze částku 5 992 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni smlouvou ze dne 1. 2. 2023. Žalované bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno, nicméně tato po postoupení pohledávek žalobkyni z titulu smlouvy již ničeho dalšího nezaplatila, a to ani poté, co jí dne 29. 5. 2023 byla právním zástupcem žalobkyně odeslána předžalobní výzva.

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

11. S ohledem na učiněná skutková zjištění soud dospěl k závěru, že nároku uplatněnému žalobkyní vůči žalované z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 15. 1. 2020 je možno vyhovět pouze částečně. Z úřední povinnosti soudu je totiž s odkazem na shora citované ust. § 588 o. z. nutno přihlédnout k neplatnosti části smlouvy týkající se stanovení poplatku za „vyhodnocení úvěrového případu“ ve výši 1 394 Kč a poplatku za „poskytnutí úvěru“ ve výši 7 350 Kč. Je možno konstatovat, že soud nemá v daném případě pochybností ohledně platného uzavření smluvního úvěrového vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, když žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy ověřila schopnost žalované řádně splácet poskytnutý úvěr. Z obsahu smlouvy a prohlášení žalované pak vyplývá, že žalované byla na základě smlouvy poskytnuta v hotovosti úvěrová částka ve výši 15 000 Kč. Pokud by soud měl hodnotit odděleně jednotlivá ujednání o dílčích plněních, k jejichž poskytnutí se nad rámec vrácení jistiny úvěru smluvně zavázala žalovaná, je ochoten s ohledem na výši poskytnutého úvěru akceptovat smluvní ujednání ohledně výše smluvního úroku za sjednanou dobu trvání úvěrového vztahu ve výši 1 444 Kč i ohledně poplatku v souvislosti s hotovostním inkasem splátek ve výši 2 700 Kč, když si je vědom, že hotovostní inkaso splátek úvěru zajišťované právní předchůdkyní žalobkyně (jejími zástupci) v bydlišti žalované není standardním ujednáním úvěrové smlouvy, ale de facto službou poskytovanou navíc, která znamená pro právní předchůdkyni žalobkyně vznik dalších nákladů. Soud však není ochoten akceptovat smluvní ujednání ohledně dalších poplatků za „vyhodnocení úvěrového případu“ a za „poskytnutí úvěru“ stanovených ve svém součtu částkou odpovídající více než polovině poskytnuté úvěrové částky (konkrétně 8 744 Kč), když je přesvědčen, že odměna právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelky úvěru má být a je pokryta ziskem v podobě sjednaného smluvního úroku ve výši 15 % ročně, který je i s poukazem na průměrnou výši úrokových sazeb poskytovaných v rozhodném období bankami možno hodnotit spíše jako vyšší. Existence dalších smluvních poplatků neúměrně zvyšuje rozsah smluvního plnění žalované, přičemž hodnota plnění, k němuž se v celkovém souhrnu zavázala žalovaná, je zcela neadekvátní a v hrubém nepoměru k hodnotě protiplnění poskytovaného na základě smlouvy právní předchůdkyní žalobkyně. Taková smluvní ujednání soud považuje ve smyslu výše citovaného ust. § 588 o. z. za absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Současně je třeba poznamenat, že ač soud posoudil dílčí ujednání smlouvy za neplatná, tento závěr nezpůsobuje neplatnost úvěrové smlouvy jako celku, neboť ujednání o poplatcích za vyhodnocení a poskytnutí úvěru lze ve smyslu § 576 o. z. oddělit od zbývající části smlouvy.

12. Pokud měla žalovaná podle platných smluvních ujednání zaplatit žalobkyni (její právní předchůdkyni) na jistině úvěru částku 15 000 Kč, na smluvních úrocích za dobu trvání smlouvy 1 444 Kč a na inkasním poplatku částku 2 700 Kč, tedy celkem částku 19 144 Kč, a z titulu smlouvy zaplatila pouze částku 5 992 Kč, je zřejmé, že nadále dluží žalobkyni částku 13 152 Kč. Proto soud přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky 13 152 Kč (dlužná část jistiny, smluvního úroku a inkasního poplatku), kapitalizovaného úroku za období od 16. 3. 2021 do 16. 1. 2023 jdoucího z dlužné jistiny úvěru ve výši 3 307,21 Kč, zákonného úroku z prodlení za období od 16. 3. 2021 do 16. 1. 2023 jdoucího z dlužné jistiny úvěru a kapitalizovaného částkou 1 818,97 Kč, dále zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky dlužné jistiny 11 993,37 Kč od 4. 2. 2023 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Soud žalobkyni přiznal nárok i na zaplacení smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč dle § 2048 o. z. Žalobě bylo částečně vyhověno podle § 2395 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek ze smlouvy o úvěru splnila, když žalované poskytla úvěr, avšak žalovaná své závazky ze smlouvy naopak nesplnila, neboť poskytnutý úvěr nesplatila řádně a včas. Ohledně zákonného úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle §160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud nezjistil žádné skutečnosti svědčící pro prodloužení základní pariční lhůty.

13. Ve zbývající části pak soud žalobu z důvodů výše prezentovaných zamítl (výrok II. rozsudku).

14. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byla žalobkyně úspěšná v rozsahu 73,69 %, neúspěšná v rozsahu 26,31 % (žalobkyni byla přiznána částka 24 495,18 Kč namísto nárokované částky 33 239,18 Kč - včetně uplatněné smluvní pokuty a kapitalizovaného příslušenství), proto jí soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 47,38 % (73,69 % - 26,31 %). Náklady řízení žalobkyně jsou v daném případě tvořeny odměnou advokáta ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé - žaloba) podle 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb., dále jen „advokátní tarif“, náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, DPH ve výši 21 % z částky 1 200 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 252 Kč a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 080 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činí částku 2 532 Kč, z nichž 47,38 % činí částku 1 199,66 Kč. Přiznanou část nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně a podle § 160 odst. 1 o. s. ř. rovněž ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.