4 C 387/2025

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 8 400 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 1 350 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s tím, že tuto částku je oprávněn uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 300 Kč měsíčně splatných vždy do každého posledního dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky 2 400 Kč, ohledně úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 400 Kč od 26. 12. 2024 do zaplacení a ohledně smluvní pokuty ve výši 1 350 Kč.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni k rukám její zástupkyně , Jméno advokátky, na náhradě nákladů řízení částku 507,76 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 400 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 1 350 Kč s odůvodněním, že uzavřela dne 22. 8. 2024 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na dobu neurčitou, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaný se zavázal splácet smluvní úrok přirostlý za uplynulé období měsíčně ve výši 40 % p. m. z jistiny. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. K uzavření smlouvy o úvěru došlo prostřednictvím webové stránky žalobkyně , webové stránky, , kde si žalovaný vybral dle své volby výši úvěru a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Žalovaný se registroval zadáním svých osobních údajů, čímž zahájil proces zřízení uživatelského účtu. K dokončení registrace zadal verifikační SMS kód ve znění 43108, který mu žalobkyně zaslala na telefonní číslo, uvedené v registračním formuláři. Zadáním verifikačního kódu žalovaný potvrdil vůli být smlouvou vázán. Ověření totožnosti před poskytnutím úvěru prokázal žalovaný fotokopií svého dokladu totožnosti a zavázal se zaplatit žalobkyni ověřovací platbu ve výši 1 Kč bankovním převodem. Úvěruschopnost žalovaného posoudila žalobkyně lustrací ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI a dále výpisy z bankovního účtu poskytnuté žalovaným k ověření výše jeho příjmu. Žalovaný se dostal do prodlení, a proto byl v upomínce ze dne 22. 12. 2024 informován o zesplatnění úvěru ke dni 25. 12. 2024 a vyzván k úhradě. Pro případ prodlení žalovaného se splácením byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je v prodlení. Žalobkyně požadovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % za každý kalendářní den prodlení od 26. 12. 2024 do 8. 8. 2025, jejíž kapitalizovaná výše činí 1 350 Kč. Dlužnou částku tvoří jistina ve výši 6 000 Kč a smluvní úrok ve výši 2 400 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuta ve výši 1 350 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil, ačkoliv byl žalobkyní upomínán. Žalobkyně závěrem uvedla, že pokud by soud neuznal nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, měl by jej posoudit v části jistiny jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání konanému dne 27. 11. 2025 se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán - předvolání mu bylo doručeno v souladu s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) dne 10. 11. 2025. Žalobkyně se z jednání omluvila, a proto soud věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o.s.ř.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 22. 8. 2024 soud zjistil, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou žalobkyně a žalovaný s předmětem poskytnutí spotřebitelského revolvingového úvěru s maximálním úvěrovým limitem 6 000 Kč s možností opakovaného čerpání, s výpůjční úrokovou sazbou 40 % měsíčně z nesplaceného úvěru a s RPSN 5 539,39 %. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal splatit každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období s tím, že jistinu může splatit kdykoli během trvání smlouvy. Pro případ prodlení s plněním se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Účastníci se ve smlouvě dohodli, že v případě prodlení žalovaného po dobu dva kalendářní měsíce nebo delší se bez dalšího stává splatný celý dluh. Ve smlouvě je uvedeno číslo účtu žalovaného , č. účtu, .

4. Z kopie občanského průkazu a rodného listu se podává, že žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost žalovaného.

5. Z potvrzení o provedené platbě vyplývá, že na účet uvedený ve smlouvě č. , č. účtu, byla pod VS , var. symbol, poukázána žalobkyní částka 6 000 Kč (dne 22. 8. 2024). Ze sdělení , právnická osoba, . soud zjistil, že skutečně částka 6 000 Kč byla na účet č. , č. účtu, připsána dne 22. 8. 2024 a že majitelem a disponentem účtu byl v období poskytnutí částky žalovaný.

6. Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, vyplývá, že v červenci 2024 byl počáteční zůstatek na účtu 0,55 Kč, konečný zůstatek 12,47 Kč, příjmy činily 37 071 Kč a výdaje 37 059,08 Kč.

7. Dle zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, byl úvěr dne 22. 12. 2024 zesplatněn pro opakované porušení smluvních podmínek a žalovaný byl vyzván k úhradě celkové částky 19 318 Kč do 3 dnů od doručení vyrozumění o zesplatnění.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, . dne 13. 3. 2023, přílohy č. 8 ze dne 12. 8. 2024 a seznamu pohledávek nevyplývá, že by předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyní na jinou společnost, když v seznamu pohledávek není pohledávka za žalovaným uvedena.

9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 8. 8. 2025 včetně potvrzení o podání doporučené zásilky ze dne 13. 8. 2025 se podává, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 21 120,83 Kč do 3 dnů.

10. Provedeným dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 22. 8. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému celkem částku 6 000 Kč. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Úvěr byl zesplatněn ke dni 22. 12. 2024 a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky.

11. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

12. Smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi účastníky dne 22. 8. 2024 soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

13. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

16. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, v němž tento uvedl, že Nejvyšší správní soud při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Ústavní soud dále zdůraznil, že nejde o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Ústavní soud rovněž dospěl k závěru, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

19. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v návrhu pouze obecně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného posoudila žalobkyně lustrací ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI a dále výpisy z bankovního účtu poskytnuté žalovaným k ověření výše jeho příjmu. Konkrétní výši zjištěných příjmů a výdajů žalovaného netvrdila, ani soudu nepředložila důkazy, z nichž by vyplývalo, že žalobkyně zjišťovala a ověřovala výdaje žalovaného a provedla lustraci žalovaného ve veřejných databázích. Žalobkyně dle svého tvrzení ověřila výši příjmů žalovaného z výpisů z jeho bankovního účtu. Z předloženého výpisu z účtu žalovaného vyplývá, že jeho celkové příjmy za měsíc červenec 2024 činily 37 071 Kč a jeho výdaje činily celkem částku 37 059,08 Kč. Příjmy a výdaje žalovaného jsou tak stejné a žalovaný nebyl schopen splácet poskytnutý úvěr. Na písemnou výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení a k označení a předložení důkazů ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy žalobkyně nereagovala, k ústnímu jednání konanému dne 27. 11. 2025 se bez omluvy nedostavila, proto jí soud nemohl poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Žalobkyně tak neunesla ani břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní ohledně řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., což ve smyslu aktuální judikatury způsobilo absolutní neplatnost úvěrové smlouvy (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18).

20. V souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem žalovaného. Jelikož v řízení bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku 6 000 Kč a žalovaný nesplatil ničeho, zůstává nesplněný dluh na jistině úvěru ve výši 6 000 Kč a tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit. Jiné smluvní nároky (smluvní úrok, poplatky, smluvní pokutu) nelze podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úspěšně uplatnit, neboť ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

21. Žalovaný jako spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, pokud je spor mezi účastníky o tom, jaká je doba odpovídající možnostem žalovaného jako spotřebitele, určí tuto dobu na návrh soud. Žalovaný tak není povinen poskytnutou jistinu vrátit ihned, ale v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Jelikož žalovaný je v řízení pasivní, na výzvu ke sdělení svých současných osobních, majetkových a výdělkových poměrů nereagoval a žalobkyně současné poměry žalovaného nezná, soud umožnil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč ve splátkách po 300 Kč měsíčně. Takto stanovené splátky by měly být ve finančních možnostech žalovaného a zároveň poskytnout žalovanému možnost své povinnosti vůči žalobkyni dostát bez intervence exekučního řízení. Počet splátek nikterak závažně nezasáhne do majetkové sféry žalobkyně či jejího práva na zaplacení pohledávky v přiměřené lhůtě, když při takto stanovených splátkách bude předmětná pohledávka uhrazena v akceptovatelné době. Oprávněné zájmy žalobkyně jsou pak chráněny ustanovením o ztrátě výhody splátek, což znamená, že pokud žalovaný neuhradí jedinou splátku řádně (ve stanovené výši) a včas, zbývající neuhrazená částka se stane okamžitě splatnou.

22. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru nevznikl žalovanému závazek zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr, ani smluvní pokutu, smluvní úrok a úrok z prodlení, a proto soud ve zbytku žalobu zamítl včetně odpovídajícího příslušenství (výrok II.).

23. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci částečný úspěch v rozsahu 61,54 % (ohledně částky 6 000 Kč z celkové žalované částky 9 750 Kč) a žalovaný v rozsahu 38,46 % (ohledně částky 3 750 Kč z celkové žalované částky 9 750 Kč). Soud po odečtení úspěchu žalovaného od úspěchu žalobkyně stanovil, že žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 23,08 %, které tvoří odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemný návrh, výzva k plnění) podle § 14b odst. 1 bod 1., § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „advokátní tarif“), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Celkem náklady řízení žalobkyně činí 2 200 Kč, z toho 23,08 % představuje částku 507,76 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). K aplikaci § 14b advokátního tarifu podepsaný soud uvádí, že jenom za poslední rok eviduje, že žalobkyně podala u Okresního soudu v Písku více než pět návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu v právně i skutkově obdobných věcech.