4 C 443/2025

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 60 540,62 Kč s příslušenstvím a částky 115 086,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 863,85 Kč s tím, že tuto částku je oprávněna uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně splatných vždy do každého posledního dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky 38 676,77 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 696,40 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 58 305,70 Kč od 11. 11. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 843,05 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 60 540,62 Kč od 11. 11. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 045,35 Kč s tím, že tuto částku je oprávněna uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně splatných vždy do každého posledního dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

IV. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení částky 97 041,54 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 20 388,18 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 112 790,89 Kč od 11. 11. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 510,32 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 115 086,89 Kč od 11. 11. 2025 do zaplacení, zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 60 540,62 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 696,40 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 843,05 Kč (za dobu od 6. 8. 2025 do 10. 11. 2025), s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 58 305,70 Kč od 11. 11. 2025 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 60 540,62 Kč od 11. 11. 2025 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 15. 9. 2022. Úvěrová smlouva byla uzavřena prostřednictvím Správce financí, webového rozhraní žalobkyně (obdoba internetového bankovnictví). Totožnost žalované byla ověřena prostřednictvím jí zaslané kopie občanského průkazu. V žádosti o poskytnutí revolvingového úvěru se žalovaná rozhodla pro elektronické uzavření smlouvy. Po schválení žádosti žalované o revolvingový úvěr jí byl na telefonní číslo, které sdělila, zaslán podpisový SMS kód. Zadáním tohoto kódu byla smlouva uzavřena. Žalobkyně hodnotila schopnost žalované úvěr splácet, když provedla kontrolu žalované v několika registrech nebo dostupných databázích, provedla výpočet tzv. MLS (částky, která žalované zbývá po odečtení všech mandatorních výdajů, tedy maximálního limitu měsíční splátky) a zjišťovala kreditní skóre žalované. Žalobkyně na základě uzavřené úvěrové smlouvy poskytla žalované revolvingový úvěr, přičemž sjednaný úvěrový rámec činil 55 000 Kč. Dodatkem k úvěrové smlouvě č. , hodnota, uzavřeným dne 5. 11. 2022 došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 59 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách, které byly stanoveny jako 2,57 % z výše sjednaného úvěrového rámce, přičemž v nich byly zahrnuty rovněž sjednané úroky a pravidelné poplatky, a to vždy k 20. dni v kalendářním měsíci. Žalovaná celkem načerpala částku ve výši 68 139,85 Kč a na poskytnutý úvěr celkem uhradila částku 46 276 Kč. Žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, proto dne 22. 7. 2025 žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky. Žalovaná na výzvu žalobkyně nereagovala a na svůj dluh neuhradila po zesplatnění ničeho. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení částky 60 540,62 Kč, která se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 58 305,70 Kč, poplatků za pojištění ve výši 134,92 Kč, smluvních pokut ve výši 1 500 Kč a účelně vynaložených nákladů (nákladů na vymáhání) ve výši 600 Kč. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila, že dodatkem k úvěrové smlouvě č. , hodnota, , uzavřeným elektronicky dne 5. 11. 2022, došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 59 000 Kč. Doplnila, že posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením úvěrové smlouvy jednak na základě lustrace žalované v registrech SOLUS, NRKI a CEE, když v těchto registrech byla pozitivně vyhodnocena (SOLUS a NRKI) a v registru CEE nebyla nalezena, a jednak na základě porovnání zjištěných příjmů a výdajů žalované. Žalobkyně vycházela z příjmů žalované ve výši 20 000 Kč. Od příjmů žalované žalobkyně odečetla životní minimum 4 250 Kč, výši životního minima na jedno vyživované dítě 1 450 Kč, výši měsíčních splátek HC úvěrů 4 800 Kč, výši měsíční splátky úvěrů z NRKI (mimo žalobkyni) 8 075 Kč a výši splátky schváleného úvěru 1 414 Kč. Žalované tak dle žalobkyně zbude částka 11 Kč (výpočet „MLS klienta“). Dále od příjmu žalované 20 000 Kč a příjmu ostatních členů domácnosti 20 000 Kč odečetla životní minimum členů domácnosti ve výši 10 990 Kč, výši měsíční splátky úvěrů 12 875 Kč, výši normativních nákladů na bydlení 11 561 Kč a výši splátky schváleného úvěru 1 414 Kč. Žalobkyně dovodila, že domácnosti žalované zbude částka 3 160 Kč (výpočet „MLS domácnosti“). Žalobkyně doplnila, že při navýšení úvěrového rámce provedla opětovnou lustraci žalované v registrech NRKI a ISIR, když v těchto registrech byla žalovaná pozitivně vyhodnocena (NRKI) a v registru ISIR nebyla nalezena. Žalobkyně rovněž opětovně provedla výpočet MLS, kdy vycházela z příjmů žalované ve výši 20 000 Kč. Od příjmů žalované žalobkyně odečetla životní minimum 4 250 Kč, výši životního minima na jedno vyživované dítě 1 450 Kč, výši měsíční splátky HC úvěrů 4 800 Kč, výši měsíční splátky úvěrů z NRKI (mimo žalobkyni) 7 973 Kč a výši splátky schváleného úvěru po navýšení rámce 1 516 Kč. Žalované tak dle žalobkyně zbude částka 11 Kč (výpočet „MLS klienta“). Dále od příjmu žalované 20 000 Kč a příjmu ostatních členů domácnosti 22 000 Kč odečetla životní minimum členů domácnosti ve výši 10 990 Kč, výši měsíční splátky úvěrů 12 773 Kč, výši normativních nákladů na bydlení 13 561 Kč a výši splátky schváleného úvěru po navýšení rámce 1 516 Kč. Žalobkyně dovodila, že domácnosti žalované zbude částka 3 160 Kč (výpočet „MLS domácnosti“). Na základě uvedených zjištění a s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky shledala žalobkyně žalovanou schopnou splácet předmětný úvěr.

2. Žalobkyně se dále po žalované domáhala zaplacení částky 115 086,89 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 20 388,18 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 510,32 Kč (za dobu od 6. 8. 2025 do 10. 11. 2025), s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 112 790,89 Kč od 11. 11. 2025 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 115 086,89 Kč od 11. 11. 2025 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 31. 8. 2021. Úvěrová smlouva byla uzavřena v provozovně prodejce prostřednictvím zařízení , název, . Žalobkyně hodnotila schopnost žalované úvěr splácet, když provedla kontrolu žalované v několika registrech nebo dostupných databázích, provedla výpočet tzv. MLS (částky, která žalované zbývá po odečtení všech mandatorních výdajů, tedy maximálního limitu měsíční splátky) a zjišťovala kreditní skóre žalované. Žalobkyně na základě uzavřené úvěrové smlouvy poskytla žalované revolvingový úvěr, přičemž sjednaný úvěrový rámec činil 20 000 Kč. Dodatkem k úvěrové smlouvě č. , hodnota, uzavřeným dne 18. 7. 2022 došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 120 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách, které byly stanoveny jako 4 % z aktuální dlužné částky, přičemž v nich byly zahrnuty rovněž sjednané úroky a pravidelné poplatky, a to vždy k 20. dni v kalendářním měsíci. Žalovaná celkem načerpala částku ve výši 203 361,35 Kč a na poskytnutý úvěr celkem uhradila částku 185 316 Kč. Žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, proto dne 22. 7. 2025 žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky. Žalovaná na výzvu žalobkyně nereagovala a na svůj dluh neuhradila po zesplatnění ničeho. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení částky 115 086,89 Kč, která se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 112 790,89 Kč, poplatků za pojištění ve výši 196 Kč, smluvních pokut ve výši 1 500 Kč a účelně vynaložených nákladů (nákladů na vymáhání) ve výši 600 Kč. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila, že dodatkem k úvěrové smlouvě č. , hodnota, , uzavřeným elektronicky dne 18. 7. 2022, došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 120 000 Kč. Doplnila, že posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením úvěrové smlouvy jednak na základě lustrace žalované v registrech NRKI, CEE a ISIR, když v těchto registrech byla pozitivně vyhodnocena (NRKI) a v registru CEE a ISIR nebyla nalezena, a jednak na základě porovnání zjištěných příjmů a výdajů žalované. Žalobkyně vycházela z příjmů žalované ve výši 20 000 Kč. Od příjmů žalované žalobkyně odečetla životní minimum 3 550 Kč, výši životního minima na dvě vyživované děti 2 420 Kč, výši měsíční splátky úvěrů z NRKI (mimo žalobkyni) 1 949 Kč a výši splátky schváleného úvěru 800 Kč. Žalované tak dle žalobkyně zbude částka 11 281 Kč (výpočet „MLS klienta“). Dále od příjmu žalované 20 000 Kč a příjmu ostatních členů domácnosti 25 000 Kč odečetla životní minimum členů domácnosti ve výši 11 590 Kč, výši měsíční splátky úvěrů 1 949 Kč, výši normativních nákladů na bydlení 7 167 Kč a výši splátky schváleného úvěru 800 Kč. Žalobkyně dovodila, že domácnosti žalované zbude částka 23 494 Kč (výpočet „MLS domácnosti“). Žalobkyně doplnila, že při navýšení úvěrového rámce provedla opětovnou lustraci žalované v registrech NRKI a ISIR, když v těchto registrech byla žalovaná pozitivně vyhodnocena (NRKI) a v registru ISIR nebyla nalezena. Žalobkyně rovněž opětovně provedla výpočet , jméno FO, , kdy vycházela z příjmů žalované ve výši 25 000 Kč. Od příjmů žalované žalobkyně odečetla životní minimum 4 250 Kč, výši životního minima na dvě vyživované děti 2 900 Kč, výši měsíční splátky úvěrů z NRKI (mimo žalobkyni) 8 000 Kč a výši splátky schváleného úvěru po navýšení rámce 4 800 Kč. Žalované tak dle žalobkyně zbude částka 5 050 Kč (výpočet „MLS klienta“). Dále od příjmu žalované 25 000 Kč a příjmu ostatních členů domácnosti 25 000 Kč odečetla životní minimum členů domácnosti ve výši 13 890 Kč, výši měsíční splátky úvěrů 8 000 Kč, výši normativních nákladů na bydlení 14 368 Kč a výši splátky schváleného úvěru po navýšení rámce 4 800 Kč. Žalobkyně dovodila, že domácnosti žalované zbude částka 8 942 Kč (výpočet „MLS domácnosti“). Na základě uvedených zjištění a s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky shledala žalobkyně žalovanou schopnou splácet předmětný úvěr.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k ústním jednáním konaným dne 6. 3. 2026 a dne 30. 3. 2026 se bez omluvy nedostavila, ačkoli byla řádně a včas předvolána, ani nepožádala o jejich odročení. Žalobkyně se zúčastnila jednání konaného dne 6. 3. 2026 a z jednání konaného dne 30. 3. 2026 se omluvila. Věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).

4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 15. 9. 2022 včetně úvěrových podmínek společnosti , Jméno žalobkyně, ., dohledání informací o činnosti klienta, znaleckého posudku č. , číslo, znalecké kanceláře , tituly za jménem, , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a kopie občanského průkazu žalované (č. , hodnota, ) soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 55 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 20,90 % ročně v měsíčních splátkách ve výši 2,570 % z úvěrového rámce, tedy po 1 540 Kč, vždy ke 20. dni v měsíci. Dále bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je vdaná, má jednu vyživovací povinnost k dítěti, má základní vzdělání, bydlí ve vlastním domě/bytě, kontaktní adresu , adresa, , je zaměstnaná, její hlavní čistý měsíční příjem činí 20 000 Kč a příjem ostatních členů domácnosti činí 20 000 Kč. Strany si ujednaly pojištění schopnosti splácet – balíček pojištění , název, pro případ pracovní neschopnosti, ztráty příjmu, dlouhodobého ošetřování člena rodiny, hospitalizace, invalidity 2. a 3. stupně a úmrtí, s benefitem odkladu splátek, přičemž měsíční úhrada za pojištění byla sjednána ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru. Strany si ujednaly, že v případě nesplácení úvěru může žalobkyně žalované účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání, smluvní pokutu ve výši 500 Kč a úrok z prodlení. Strany si dále ujednaly, že v případě prodlení se splacením více než dvou splátek nebo se splacením jedné splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce může žalobkyně úvěr zesplatnit. Smlouva byla podepsána elektronickým podpisem žalované prostřednictvím SMS kódu 996496 dne 15. 9. 2022. Dále bylo z dodatku k úvěrové smlouvě č. , hodnota, ze dne 5. 11. 2022 včetně dohledání informací o činnosti klienta zjištěno, že původní úvěrová smlouva uzavřená dne 15. 9. 2022 byla změněna, a to ohledně výše úvěrového rámce, který nově činil částku 59 000 Kč, a ohledně výše minimální měsíční splátky, která nově činila 1 516 Kč. Tento dodatek byl podepsán elektronickým podpisem žalované prostřednictvím SMS kódu 611628 dne 5. 11. 2022.

5. Z karty klienta včetně úvěrové zprávy vyplývá, že žalovaná byla vdaná a měla 1 dítě. Příjem žalované, která byla zaměstnána, činil 20 000 Kč. Příjem ostatních členů domácnosti činil 20 000 Kč a měsíční výdaje domácnosti činily 6 000 Kč. Žalobkyně dne 15. 9. 2022 učinila dotazy do registrů SOLUS, NRKI, CEE, JAP a MVCR s výstupem ověřeno nebo ok. Z úvěrové zprávy byly zjištěny dva existující splátkové úvěry žalované s měsíčními splátkami v celkové výši 7 373 Kč a se zbývající částkou k úhradě ve výši 260 703 Kč (spotřební úvěr ze dne 4. 1. 2022, celková částka úvěru 148 885 Kč, splácený v 84 měsíčních splátkách po 2 702 Kč; osobní úvěr ze dne 27. 10. 2021, celková částka úvěru 70 000 Kč, splácený v 48 měsíčních splátkách po 4 671 Kč) a dva ukončené splátkové úvěry žalované. Dále jeden existující nesplátkový úvěr žalované s úvěrovým rámcem 5 000 Kč, využitou částkou ve výši 5 075 Kč, a tedy přečerpáním ve výši 75 Kč. Dále dvě existující kreditní karty žalované s celkovým úvěrovým rámcem ve výši 140 000 Kč a zbývající částkou k úhradě 163 319 Kč (revolvingový úvěr ze dne 4. 1. 2022 s úvěrovým rámcem 20 000 Kč, zbývající částkou k úhradě 48 397 Kč a měsíční splátkou ve výši 600 Kč; kreditní splátková karta ze dne 31. 8. 2021 s úvěrovým rámcem 120 000 Kč, zbývající částkou k úhradě 114 922 Kč a měsíční splátkou ve výši 2 841 Kč).

6. Z předloženého záznamu o telefonickém hovoru zaměstnankyně žalobkyně s žalovanou dne 16. 9. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná potvrdila své osobní a kontaktní údaje a dále potvrdila svou žádost o úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 55 000 Kč. Žalovaná dále uvedla, že měsíční výdaje domácnosti činí 10 000 Kč, přičemž po upozornění, že do těchto je nutné zahrnout i splátkové zatížení ve výši 12 875 Kč, upřesnila, že měsíční výdaje domácnosti činí 15 000 Kč.

7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad včetně dokumentu „opisu výpisu proplacení smlouvy , číslo, , Jméno žalované, “ a sdělení společnosti , právnická osoba, ., ze dne 5. 3. 2026 vyplývá, že žalovaná celkem vyčerpala revolvingový úvěr ve výši 68 139,85 Kč a celkem uhradila částku 46 276 Kč. Žalovaná se ocitla v prodlení již s úhradou první splátky, když tato byla splatná dne 20. 10. 2022, avšak k úhradě této splátky došlo dne 22. 10. 2022. Tato situace se po dobu trvání úvěru mnohokrát opakovala a žalovaná ve většině případů vždy následující den po úhradě splátky čerpala z předmětného úvěru znovu. Poslední splátku žalovaná částečně uhradila v červnu 2025, úvěr byl zesplatněn ke dni 22. 7. 2025, přičemž za měsíc květen 2025 byla žalované účtována smluvní pokuta ve výši 500 Kč a náklady na vymáhání ve výši 300 Kč, za měsíc červen 2025 byla žalované účtována smluvní pokuta ve výši 500 Kč a za měsíc červenec 2025 byla žalované účtována smluvní pokuta ve výši 500 Kč a náklady na vymáhání ve výši 300 Kč. Tedy celkem smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč a náklady na vymáhání ve výši 600 Kč, přičemž dluh na pojistném činil 134,92 Kč.

8. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 22. 7. 2025 včetně poštovního podacího archu ze dne 23. 7. 2025 se podává, že žalovaná byla vyzvána k úhradě celé dlužné částky z úvěru č. , hodnota, ve výši 64 829,77 Kč, a to do 14 dnů od sepsání této výzvy, přičemž tato výzva byla žalované zaslána na adresu , adresa, .

9. Z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 31. 8. 2021 včetně úvěrových podmínek společnosti , Jméno žalobkyně, ., formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace o pojištění schopnosti splácet a rámcové pojistné smlouvy č. , číslo, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 26,28 % ročně v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky, vždy ke 20. dni v měsíci, přičemž pojištění nebylo sjednáno. Dále se žalovaná zavázala hradit měsíční poplatek za vedení účtu ve výši 49 Kč. Dále bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je vdaná, má dvě vyživovací povinnosti k dětem, bydlí ve vlastním domě/bytě, kontaktní adresu , adresa, , je zaměstnaná, její hlavní čistý měsíční příjem činí 20 000 Kč a příjem ostatních členů domácnosti činí 25 000 Kč. Strany si ujednaly, že v případě nesplácení úvěru může žalobkyně žalované účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 100 Kč za měsíc vymáhání, smluvní pokutu ve výši 500 Kč a úrok z prodlení. Smlouva byla uzavřena podpisem žalované prostřednictvím zařízení SignPad dne 31. 8. 2021. Dále bylo z dodatku k úvěrové smlouvě č. , hodnota, ze dne 18. 7. 2022 včetně dohledání informací o činnosti klienta zjištěno, že původní úvěrová smlouva uzavřená dne 31. 8. 2021 byla změněna, a to ohledně výše úvěrového rámce, který nově činil částku 120 000 Kč. Tento dodatek byl podepsán elektronickým podpisem žalované prostřednictvím SMS kódu , číslo, dne 18. 7. 2022.

10. Z karty klienta včetně úvěrové zprávy vyplývá, že žalovaná byla vdaná a měla 2 děti. Příjem žalované činil 20 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činil 25 000 Kč a měsíční výdaje domácnosti činily 10 000 Kč. Žalobkyně dne 31. 8. 2021 učinila dotazy do registrů NRKI, CEE, ISIR, JAP a MVCR s výstupem ověřeno, ok nebo nenalezen. Z úvěrové zprávy byl zjištěn jeden existující splátkový úvěr žalované s měsíčními splátkami v celkové výši 1 949 Kč a se zbývající částkou k úhradě ve výši 91 603 Kč (osobní úvěr ze dne 14. 6. 2021, celková částka úvěru 31 000 Kč, splácený v 48 měsíčních splátkách po 1 949 Kč) a šest ukončených splátkových úvěrů žalované. Dále jeden existující nesplátkový úvěr žalované s úvěrovým rámcem 5 000 Kč, využitou částkou ve výši 0 Kč.

11. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad včetně dokumentu „opisu výpisu proplacení smlouvy , číslo, , Jméno žalované, “ a sdělení společnosti , právnická osoba, ., ze dne 5. 3. 2026 vyplývá, že žalovaná celkem vyčerpala revolvingový úvěr ve výši 203 361,35 Kč a celkem uhradila částku 185 316 Kč. Žalovaná se ocitla v prodlení již s úhradou první splátky, když tato byla splatná dne 20. 10. 2021, avšak k úhradě této splátky došlo dne 25. 10. 2021. Tato situace se po dobu trvání úvěru mnohokrát opakovala a žalovaná ve většině případů vždy následující den, popř. během několik následujících dnů po úhradě splátky čerpala z předmětného úvěru znovu. Poslední splátku žalovaná částečně uhradila v červnu 2025, úvěr byl zesplatněn ke dni 22. 7. 2025, přičemž za měsíc květen 2025 byla žalované účtována smluvní pokuta ve výši 500 Kč a náklady na vymáhání ve výši 300 Kč, za měsíc červen 2025 byla žalované účtována smluvní pokuta ve výši 500 Kč a za měsíc červenec 2025 byla žalované účtována smluvní pokuta ve výši 500 Kč a náklady na vymáhání ve výši 300 Kč. Tedy celkem smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč a náklady na vymáhání ve výši 600 Kč, přičemž poplatek za výpis z účtu činil 196 Kč.

12. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 22. 7. 2025 včetně poštovního podacího archu ze dne 23. 7. 2025 se podává, že žalovaná byla vyzvána k úhradě celé dlužné částky z úvěru č. , hodnota, ve výši 127 477,02 Kč, a to do 14 dnů od sepsání této výzvy, přičemž tato byla žalované zaslána na adresu , adresa, .

13. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 13. 8. 2025 včetně poštovního podacího archu ze dne 14. 8. 2025 vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky z úvěrové smlouvy č. , hodnota, a z úvěrové smlouvy č. , hodnota, v celkové výši 195 263 Kč, a to do 20. 8. 2025, přičemž předžalobní výzva byla žalované zaslána na adresu , adresa, .

14. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 15. 9. 2022 smlouvu o bezúčelovém revolvingovém úvěru (č. , hodnota, ) s úvěrovým rámcem 55 000 Kč a dále dodatek k úvěrové smlouvě dne 5. 11. 2022 o změně úvěrového rámce na částku 59 000 Kč, na jejímž základě poskytla žalované celkem částku 68 139,85 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 20,90 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 1 516 Kč. Žalovaná se ocitla v prodlení již s úhradou první splátky, naposledy uhradila část splátky v měsíci červen 2025. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, proto žalobkyně úvěr ke dni 22. 7. 2025 zesplatnila. Žalovaná uhradila celkem částku 46 276 Kč. Žalobkyně dále uzavřela s žalovanou dne 31. 8. 2021 smlouvu o bezúčelovém revolvingovém úvěru (č. , hodnota, ) s úvěrovým rámcem 20 000 Kč a dále dodatek k úvěrové smlouvě dne 18. 7. 2022 o změně úvěrového rámce na částku 120 000 Kč, na jejímž základě poskytla žalované celkem částku 203 361,35 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 26,28 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky. Žalovaná se ocitla v prodlení již s úhradou první splátky, naposledy uhradila část splátky v měsíci červen 2025. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, proto žalobkyně úvěr ke dni 22. 7. 2025 zesplatnila. Žalovaná uhradila celkem částku 185 316 Kč.

15. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

16. Smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi účastníky dne 15. 9. 2022 ve znění dodatku ze dne 5. 11. 2022 a smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi účastníky dne 31. 8. 2021 ve znění dodatku ze dne 18. 7. 2022 soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

17. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

20. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

22. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, v němž tento uvedl, že Nejvyšší správní soud při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Ústavní soud dále zdůraznil, že nejde o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Ústavní soud rovněž dospěl k závěru, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o.z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

23. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně v návrhu a v jeho doplnění uvedla, že před uzavřením úvěrové smlouvy č. , hodnota, a před uzavřením dodatku k této úvěrové smlouvě provedla lustraci žalované v registrech SOLUS, NRKI a CEE, když v těchto registrech byla žalovaná pozitivně vyhodnocena (SOLUS a NRKI) a v registru CEE nebyla nalezena, a dále porovnala zjištěné příjmy a výdaje žalované. Žalobkyně vycházela z příjmů žalované ve výši 20 000 Kč. Od příjmů žalované žalobkyně odečetla životní minimum 4 250 Kč, výši životního minima na jedno vyživované dítě 1 450 Kč, výši měsíční splátek HC úvěrů 4 800 Kč, výši měsíční splátky úvěrů z NRKI (mimo žalobkyni) 8 075 Kč a výši splátky schváleného úvěru 1 414 Kč. Žalované tak dle žalobkyně zbude částka 11 Kč (výpočet „MLS klienta“). Dále od příjmu žalované 20 000 Kč a příjmu ostatních členů domácnosti 20 000 Kč odečetla životní minimum členů domácnosti ve výši 10 990 Kč, výši měsíční splátky úvěrů 12 875 Kč, výši normativních nákladů na bydlení 11 561 Kč a výši splátky schváleného úvěru 1 414 Kč. Žalobkyně dovodila, že domácnosti žalované zbude částka 3 160 Kč (výpočet „MLS domácnosti“). Žalobkyně uvedla, že při navýšení úvěrového rámce provedla opětovnou lustraci žalované v registrech NRKI a ISIR, když v těchto registrech byla žalovaná pozitivně vyhodnocena (NRKI) a v registru ISIR nebyla nalezena, a opětovně provedla výpočet , jméno FO, , kdy vycházela z příjmů žalované ve výši 20 000 Kč. Od příjmů žalované žalobkyně odečetla životní minimum 4 250 Kč, výši životního minima na jedno vyživované dítě 1 450 Kč, výši měsíční splátky HC úvěrů 4 800 Kč, výši měsíční splátky úvěrů z NRKI (mimo žalobkyni) 7 973 Kč a výši splátky schváleného úvěru po navýšení rámce 1 516 Kč. Žalované tak dle žalobkyně zbude částka 11 Kč (výpočet „MLS klienta“). Dále od příjmu žalované 20 000 Kč a příjmu ostatních členů domácnosti 22 000 Kč odečetla životní minimum členů domácnosti ve výši 10 990 Kč, výši měsíční splátky úvěrů 12 773 Kč, výši normativních nákladů na bydlení 13 561 Kč a výši splátky schváleného úvěru po navýšení rámce 1 516 Kč. Žalobkyně dovodila, že domácnosti žalované zbude částka 3 160 Kč (výpočet „MLS domácnosti“). Žalobkyně tedy shledala žalovanou schopnou splácet předmětný úvěr. Soud podotýká, že žalobkyně byla při jednání konaném dne 6. 3. 2026 poučena dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. ohledně řádného ověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru a dodatku k úvěrové smlouvě, především ohledně ověření skutečné výše příjmů žalované, ověření ostatních příjmů domácnosti a ověření skutečné výše výdajů žalované, přesto další skutková tvrzení ani důkazní návrhy žalobkyně nedoplnila.

24. Žalobkyně soudu předložila smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , kartu klienta, záznam o telefonickém hovoru dne 16. 9. 2022 a úvěrovou zprávu, z nichž vyplývá, že žalovaná v žádosti o úvěr uvedla jako zdroj příjmů své zaměstnání (20 000 Kč), příjem ostatních členů domácnosti 20 000 Kč, jedno vyživované dítě a měsíční výdaje domácnosti ve výši 6 000 Kč, přičemž telefonicky sdělila, že měsíční výdaje domácnosti včetně splátek zjištěných z registrů (12 875 Kč) činí 15 000 Kč, ovšem nejprve uvedla výdaje ve výši 10 000 Kč a až po upozornění, že splátky dle registrů činí 12 875 Kč, uvedla výdaje ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy učinila ohledně žalované dotazy do registrů SOLUS, NRKI, CEE, JAP a MVCR s výstupem ověřeno nebo ok. Dále žalobkyně zjistila, že žalovaná již v minulosti čerpala a v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy stále čerpá úvěrové produkty, přičemž z úvěrové zprávy byly zjištěny dva existující splátkové úvěry žalované s měsíčními splátkami v celkové výši 7 373 Kč a se zbývající částkou k úhradě ve výši 260 703 Kč, jeden existující nesplátkový úvěr žalované s úvěrovým rámcem 5 000 Kč, využitou částkou ve výši 5 075 Kč, a tedy přečerpáním ve výši 75 Kč, a dále dvě existující kreditní karty žalované s celkovým úvěrovým rámcem ve výši 140 000 Kč a zbývající částkou k úhradě 163 319 Kč. Z těchto dokumentů ani z tvrzení žalobkyně nevyplývá, že by před uzavřením úvěrové smlouvy byla zjišťována a ověřována výše skutečných příjmů žalované, výše skutečných příjmů ostatních členů domácnosti a výše skutečných výdajů žalované. Dále žalobkyně před uzavřením dodatku k úvěrové smlouvě dne 5. 11. 2022 dle svých tvrzení provedla opětovnou lustraci žalované v registrech NRKI a ISIR, provedla opětovný výpočet , jméno FO, žalované i její domácnosti, avšak z provedeného dokazování ani z tvrzení žalobkyně nevyplývá, že by byla provedena opětovná lustrace žalované v uvedených registrech a že by před uzavřením dodatku k této úvěrové smlouvě byla zjišťována a ověřována výše skutečných příjmů žalované, výše skutečných příjmů ostatních členů domácnosti a výše skutečných výdajů žalované.

25. Lze uzavřít, že žalobkyně při uzavření smlouvy o úvěru (č. , hodnota, ) nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, když posouzení úvěruschopnosti neprovedla řádně, ale víceméně formálně. Žalobkyně ohledně příjmů žalované a příjmů ostatních členů domácnosti vycházela pouze z údajů, které jí sdělila žalovaná, aniž by si je jakkoli ověřila. Skutečné výdaje žalované žalobkyně nezjišťovala a dle svých tvrzení vycházela z životního minima. Žalobkyně tedy vůbec neověřovala skutečné příjmy žalované, ani skutečné příjmy ostatních členů domácnosti a nezjišťovala a neověřovala skutečné výdaje žalované, a to i přes zjištěnou vysokou zadluženost žalované (vysoké měsíční splátky jiných závazků žalované) a s ohledem na žalovanou tvrzené nízké příjmy její a ostatních členů domácnosti. Posouzení úvěruschopnosti tedy neprovedla řádně. Žalobkyně již uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jednala v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Jednání žalobkyně tak nelze přiznat právní ochranu. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samotného před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele, osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru a jejího dodatku dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Je sice pravda, že žalovaná na svůj dluh uhradila částku 68 139,85 Kč a snažila se svůj dluh splácet, ovšem již s první splátkou byla v prodlení a jakmile jednotlivé splátky uhradila, v mnoha případech v následujících dnech po úhradě obdobnou částku, kterou na splátce uhradila, zase čerpala.

26. V souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok na vrácení pouhého zůstatku jistiny revolvingového úvěru v době přiměřené možnostem žalované. Jelikož v řízení bylo zjištěno, že žalobkyně na základě smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, a jejího dodatku poskytla žalované celkem částku 68 139,85 Kč a žalovaná splatila částku 46 276 Kč, zůstává nesplněný dluh na jistině úvěru ve výši 21 863,85 Kč a tuto částku je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit. Jiné smluvní nároky (smluvní úrok, poplatky a smluvní pokuty) nelze podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úspěšně uplatnit, neboť ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

27. Žalovaný jako spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, pokud je spor mezi účastníky o tom, jaká je doba odpovídající možnostem žalovaného jako spotřebitele, určí tuto dobu na návrh soud. Žalovaný tak není povinen poskytnutou jistinu vrátit ihned, ale v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Jelikož žalovaná je v řízení pasivní, na výzvu soudu ke sdělení svých aktuálních poměrů nereagovala a žalobkyně současné poměry žalované nezná, soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 21 863,85 Kč ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že pokud neuhradí jedinou splátku řádně (ve stanovené výši) a včas, zbývající neuhrazená částka se stane okamžitě splatnou. Stanovené splátky jsou dle názoru soudu dostatečně nízké pro to, aby jejich úhrada byla ve finančních možnostech žalované a aby poskytly žalované možnost své povinnosti vůči žalobkyni dostát bez intervence exekučního řízení. Při takto stanovených splátkách bude předmětná pohledávka uhrazena žalobkyni v akceptovatelné době (výrok I.).

28. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 15. 9. 2022 a jejího dodatku nevznikl žalované závazek zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr, ani poplatky, smluvní pokutu, smluvní úrok a úrok z prodlení, a proto soud ve zbytku žalobu zamítl včetně odpovídajícího příslušenství (výrok II.).

29. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně v návrhu a v jeho doplnění uvedla, že před uzavřením úvěrové smlouvy č. , hodnota, a před uzavřením dodatku k této úvěrové smlouvě provedla lustraci žalované v registrech NRKI, CEE a ISIR, když v těchto registrech byla pozitivně vyhodnocena (NRKI) a v registru CEE a ISIR nebyla nalezena, a porovnala zjištěné příjmy a výdaje žalované. Žalobkyně vycházela z příjmů žalované ve výši 20 000 Kč. Od příjmů žalované žalobkyně odečetla životní minimum 3 550 Kč, výši životního minima na dvě vyživované děti 2 420 Kč, výši měsíční splátky úvěrů z NRKI (mimo žalobkyni) 1 949 Kč a výši splátky schváleného úvěru 800 Kč. Žalované tak dle žalobkyně zbude částka 11 281 Kč (výpočet „MLS klienta“). Dále od příjmu žalované 20 000 Kč a příjmu ostatních členů domácnosti 25 000 Kč odečetla životní minimum členů domácnosti ve výši 11 590 Kč, výši měsíční splátky úvěrů 1 949 Kč, výši normativních nákladů na bydlení 7 167 Kč a výši splátky schváleného úvěru 800 Kč. Žalobkyně dovodila, že domácnosti žalované zbude částka 23 494 Kč (výpočet „MLS domácnosti“). Žalobkyně uvedla, že při navýšení úvěrového rámce provedla opětovnou lustraci žalované v registrech NRKI a ISIR, když v těchto registrech byla žalovaná pozitivně vyhodnocena (NRKI) a v registru ISIR nebyla nalezena. Žalobkyně rovněž opětovně provedla výpočet , jméno FO, , kdy vycházela z příjmů žalované ve výši 25 000 Kč. Od příjmů žalované žalobkyně odečetla životní minimum 4 250 Kč, výši životního minima na dvě vyživované děti 2 900 Kč, výši měsíční splátky úvěrů z NRKI (mimo žalobkyni) 8 000 Kč a výši splátky schváleného úvěru po navýšení rámce 4 800 Kč. Žalované tak dle žalobkyně zbude částka 5 050 Kč (výpočet „MLS klienta“). Dále od příjmu žalované 25 000 Kč a příjmu ostatních členů domácnosti 25 000 Kč odečetla životní minimum členů domácnosti ve výši 13 890 Kč, výši měsíční splátky úvěrů 8 000 Kč, výši normativních nákladů na bydlení 14 368 Kč a výši splátky schváleného úvěru po navýšení rámce 4 800 Kč. Žalobkyně dovodila, že domácnosti žalované zbude částka 8 942 Kč (výpočet „MLS domácnosti“). Žalobkyně tedy shledala žalovanou schopnou splácet předmětný úvěr. Soud podotýká, že žalobkyně byla při jednání konaném dne 6. 3. 2026 poučena dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. ohledně řádného ověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru a dodatku k úvěrové smlouvě, především ohledně ověření skutečné výše příjmů žalované, ověření ostatních příjmů domácnosti a zjištění a ověření skutečné výše výdajů žalované, přesto další skutková tvrzení ani důkazní návrhy žalobkyně nedoplnila.

30. Žalobkyně soudu předložila smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , kartu klienta a úvěrovou zprávu, z nichž vyplývá, že žalovaná v žádosti o úvěr uvedla jako zdroj příjmů své zaměstnání (20 000 Kč), příjem ostatních členů domácnosti 25 000 Kč, dvě vyživované děti a měsíční výdaje domácnosti ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti před uzavřením smlouvy učinila ohledně žalované dotazy do registrů NRKI, CEE, ISIR, JAP a MVCR s výstupem ověřeno, ok nebo nenalezen. Dále žalobkyně zjistila, že žalovaná již v minulosti čerpala a v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy stále čerpá úvěrové produkty, přičemž z úvěrové zprávy byl zjištěn jeden existující splátkový úvěr žalované s měsíčními splátkami v celkové výši 1 949 Kč a se zbývající částkou k úhradě ve výši 91 603 Kč, a jeden existující nesplátkový úvěr žalované s úvěrovým rámcem 5 000 Kč a využitou částkou ve výši 0 Kč. Z těchto dokumentů ani z tvrzení žalobkyně nevyplývá, že by před uzavřením úvěrové smlouvy byla ověřována výše skutečných příjmů žalované, výše skutečných příjmů ostatních členů domácnosti a zjišťována a ověřována výše skutečných výdajů žalované. Dále žalobkyně před uzavřením dodatku k úvěrové smlouvě dne 18. 7. 2022 dle svých tvrzení provedla opětovnou lustraci žalované v registrech NRKI a ISIR, provedla opětovný výpočet , jméno FO, žalované i její domácnosti, avšak z provedeného dokazování nevyplývá, že by byla provedena opětovná lustrace žalované v uvedených registrech a že by před uzavřením dodatku k této úvěrové smlouvě byla zjišťována a ověřována výše skutečných příjmů žalované, výše skutečných příjmů ostatních členů domácnosti a výše skutečných výdajů žalované.

31. Lze uzavřít, že žalobkyně při uzavření smlouvy o úvěru (č. , hodnota, ) nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, když posouzení úvěruschopnosti neprovedla řádně, ale víceméně formálně. Žalobkyně ohledně příjmů žalované a příjmů ostatních členů domácnosti vycházela pouze z údajů, které jí sdělila žalovaná, aniž by si je jakkoli ověřila. Skutečné výdaje žalované žalobkyně vůbec nezjišťovala a dle svých tvrzení vycházela z životního minima. Žalobkyně tedy vůbec neověřovala skutečné příjmy žalované, ani skutečné příjmy ostatních členů domácnosti a nezjišťovala a neověřovala skutečné výdaje žalované. Posouzení úvěruschopnosti tedy neprovedla řádně. Žalobkyně již uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jednala v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a rovněž tak při uzavření dodatku k úvěrové smlouvě, neboť tímto došlo k významnému navýšení celkové výše úvěrového rámce z částky 20 000 Kč na částku 120 000 Kč. Zákon výslovně stanoví, že k posouzení úvěruschopnosti musí dojít vždy před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru a dále před změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru (SLANINA, Jan, JEMELKA, Luboš, VETEŠNÍK, Pavel, WACHTLOVÁ, Lucie, FLÍDR, Jan. § 86 [Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele]. In: SLANINA, Jan, JEMELKA, Luboš, VETEŠNÍK, Pavel, WACHTLOVÁ, Lucie, FLÍDR, Jan. Zákon o spotřebitelském úvěru. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 427, marg. č. 4.). Žalobkyně již při uzavření smlouvy o úvěru dne 31. 8. 2021 měla ověřit skutečnou výši příjmů žalované, skutečnou výši příjmů ostatních členů domácnosti a zjistit a ověřit skutečnou výši výdajů žalované, tím spíše měla tyto skutečnosti zjišťovat při takto podstatném navýšení úvěrového rámce, když tento byl dodatkem k úvěrové smlouvě ze dne 18. 7. 2022 navýšen o 100 000 Kč. Jednání žalobkyně tak nelze přiznat právní ochranu. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samotného před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele, osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru a jejího dodatku dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. I v tomto případě je pravda, že žalovaná na svůj dluh uhradila částku 185 316 Kč a snažila se svůj dluh splácet, ovšem již s první splátkou byla v prodlení a jakmile jednotlivé splátky uhradila, v mnoha případech v následujících dnech po úhradě obdobnou částku, kterou na splátce uhradila, zase čerpala.

32. V souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok na vrácení pouhého zůstatku jistiny revolvingového úvěru v době přiměřené možnostem žalované. Jelikož v řízení bylo zjištěno, že žalobkyně na základě smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, a jejího dodatku poskytla žalované celkem částku 203 361,35 Kč a žalovaná splatila částku 185 316 Kč, zůstává nesplněný dluh na jistině úvěru ve výši 18 045,35 Kč a tuto částku je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit. Jiné smluvní nároky (smluvní úrok, poplatky a smluvní pokuty) nelze podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úspěšně uplatnit, neboť ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

33. Žalovaný jako spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, pokud je spor mezi účastníky o tom, jaká je doba odpovídající možnostem žalovaného jako spotřebitele, určí tuto dobu na návrh soud. Žalovaný tak není povinen poskytnutou jistinu vrátit ihned, ale v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Jelikož žalovaná je v řízení pasivní, na výzvu soudu ke sdělení svých aktuálních poměrů nereagovala a žalobkyně současné poměry žalované nezná, soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 18 045,35 Kč ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že pokud neuhradí jedinou splátku řádně (ve stanovené výši) a včas, zbývající neuhrazená částka se stane okamžitě splatnou. Stanovené splátky jsou dle názoru soudu dostatečně nízké pro to, aby jejich úhrada byla ve finančních možnostech žalované a aby poskytly žalované možnost své povinnosti vůči žalobkyni dostát bez intervence exekučního řízení. Při takto stanovených splátkách bude předmětná pohledávka uhrazena žalobkyni v akceptovatelné době (výrok III.).

34. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 31. 8. 2021 a jejího dodatku nevznikl žalované závazek zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr, ani poplatky, smluvní pokutu, smluvní úrok a úrok z prodlení, a proto soud ve zbytku žalobu zamítl včetně odpovídajícího příslušenství (výrok IV.).

35. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně požadovala po žalované úhradu částky 209 065,46 Kč včetně kapitalizovaného příslušenství, soud žalobkyni vyhověl ohledně částky 39 909,20 Kč a ohledně částky 169 156,26 Kč včetně kapitalizovaného příslušenství byla úspěšná žalovaná, když ohledně této částky byla žaloba zamítnuta. Žalobkyně tak byla ve sporu úspěšná v rozsahu 19,09 % a žalovaná v rozsahu 80,91 %. Soud proto po odečtení úspěchu žalobkyně od úspěchu žalované stanovil, že žalované přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 61,82 %. Jelikož se však žalovaná řízení aktivně neúčastnila, nečinila žádné úkony, žádné náklady řízení jí nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

36. Závěrem soud konstatuje, že provedené, avšak v rozsudku výslovně nehodnocené důkazy neměly pro rozhodnutí soudu zásadní význam. Soud provedl veškeré účastníky navržené důkazy kromě dotazu na prodejce , právnická osoba, . a dotazu na příslušného poskytovatele služeb elektronické komunikace, když uzavření smluv o úvěru a dodatků k těmto smlouvám bylo žalobkyní dostatečně prokázáno jinými provedenými důkazy. Tyto důkazy soud proto vyhodnotil jako nadbytečné.