4 C 46/2026

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované , 399 01 Zbelítov o zaplacení částky 21 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 6 255 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s tím, že tuto částku je oprávněna uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 650 Kč měsíčně splatných vždy do každého posledního dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky 6 000 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 21 000 Kč od 20. 2. 2024 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 6 255 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně , Jméno advokátky, na náhradě nákladů řízení částku 286,30 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 21 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 21 000 Kč od 20. 2. 2024 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 6 255 Kč s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . uzavřela dne 20. 10. 2023 se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč převodem na účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala poskytnutou částku splatit spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně Každý měsíc byla povinna splatit úrok přirostlý za uplynulé období. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. K uzavření smlouvy o úvěru došlo prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně , webové stránky, , kde si žalovaná vybrala dle své volby výši úvěru a termín splatnosti úvěru. Žalovaná následně vyplnila registrační formulář a odsouhlasila smluvní dokumentaci zaškrtnutím příslušného pole formulářů. Žalovaná poskytla kopii svého dokladu totožnosti a dokončila registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS kódu do žádosti o úvěr. Po ověření úvěruschopnosti byla žalované schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Smlouvu žalovaná uzavřela za použití verifikačního SMS kódu 29883, který jí byl zaslán na jí uvedené telefonní číslo , tel. číslo, který žalovaná vložila do příslušného formulářového pole a odesláním potvrdila svoji vůli být smlouvou vázána. K ověření úvěruschopnosti žalovaná poskytla výpisy ze svého bankovního účtu nebo výplatní pásky a současně byla lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, a proto byla upomínkami vyzvána k úhradě dlužné částky. Upomínkou ze dne 19. 2. 2024 byla informována o zesplatnění celého úvěru a vyzvána k jeho úhradě. Žalobkyní požadovaná částka se skládá z nesplacené jistiny ve výši 15 000 Kč, ze smluvního úroku pouze za první měsíc doby čerpání úvěru ve výši 6 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 6 255 Kč za dobu od 20. 2. 2024 do 20. 7. 2025. Společnost , právnická osoba, . postoupila pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 na společnost , právnická osoba, ., která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025 postoupila tuto pohledávku žalobkyni. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 20. 7. 2025. Žalobkyně závěrem uvedla, že pokud by soud neměl nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, měl by jej posoudit v části jistiny jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.

2. Žalovaná se k ústnímu jednání konanému dne 23. 3. 2026 bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Žalobkyně se z jednání omluvila, a proto soud věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o.s.ř.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 20. 10. 2023 včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecných obchodních podmínek a souhlasu se zpracováním osobních údajů soud zjistil, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou společnost , právnická osoba, . a žalovaná s předmětem poskytnutí spotřebitelského neúčelového revolvingového úvěru do výše 30 000 Kč, na dobu neurčitou, s úrokovou sazbou 40 % měsíčně a s RPSN 5 535,71 %. Úvěr měl být poskytnut na účet č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala splatit každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období a pro případ prodlení se zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. V případě prodlení po dobu dva měsíce nebo delší se dle smlouvy stává bez dalšího splatný celý dluh.

4. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, vyplývá, že žalovaná uvedla, že sdílí společnou domácnost s partnerem, bydlí s rodiči a příbuznými, je zaměstnána u společnosti , jméno FO, s měsíčním příjmem 24 634 Kč a její měsíční výdaje činí 9 000 Kč.

5. Ze sdělení , právnická osoba, . vyplývá, že majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, byla minimálně od 20. 10. 2023 do 19. 2. 2024 žalovaná a že na tento účet byla dne 20. 10. 2023 poskytnuta částka 15 000 Kč společností , právnická osoba, .

6. Přípisem ze dne 19. 2. 2024 byla žalovaná informována o zesplatnění úvěru č. , hodnota, k datu 19. 2. 2024 pro opakované porušování smluvních podmínek a vyzvána k úhradě celkové dlužné částky 42 434,35 Kč do 3 dnů od doručení tohoto dopisu.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 včetně seznamu postoupených pohledávek společnost , právnická osoba, . postoupila pohledávku za žalovanou na společnost , právnická osoba, ., která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025 včetně seznamu postoupených pohledávek postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 20. 7. 2025.

8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 7. 2025 včetně potvrzení o odeslání poštovní zásilky ze dne 23. 7. 2025 se podává, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do 3 dnů.

9. Provedeným dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 20. 10. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované celkem částku 15 000 Kč. Žalovaná na svůj dluh nesplatila ničeho. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025, o čemž byla žalovaná vyrozuměna oznámením ze dne 20. 7. 2025.

10. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti.

11. Smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi účastníky dne 20. 10. 2023 soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

12. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

17. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, v němž tento uvedl, že Nejvyšší správní soud při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Ústavní soud dále zdůraznil, že nejde o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Ústavní soud rovněž dospěl k závěru, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

18. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně v návrhu pouze uvedla, že k ověření úvěruschopnosti žalovaná poskytla výpisy ze svého bankovního účtu nebo výplatní pásky a současně že byla lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Žalobkyně netvrdila žádné konkrétní skutečnosti, ani neoznačila a nepředložila soudu žádné důkazy, z nichž by vyplývalo, že právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala a ověřovala příjmy a výdaje žalované a provedla lustraci žalované ve veřejných databázích. Na písemnou výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení a k označení a předložení důkazů ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy žalobkyně nereagovala, k ústnímu jednání konanému dne 23. 3. 2026 se nedostavila, z jednání se omluvila, a proto jí soud nemohl poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Žalobkyně tak neunesla ani břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní ohledně řádného prověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., což ve smyslu aktuální judikatury způsobilo absolutní neplatnost úvěrové smlouvy (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18).

19. V souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem žalované. Jelikož v řízení bylo zjištěno, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně poskytla žalované celkem částku 15 000 Kč a žalovaná nesplatil ničeho, je tuto částku žalovaná povinna žalobkyni zaplatit. Jiné smluvní nároky (smluvní úrok, poplatky, smluvní pokutu) nelze podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úspěšně uplatnit, neboť ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

20. Žalovaný jako spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, pokud je spor mezi účastníky o tom, jaká je doba odpovídající možnostem žalovaného jako spotřebitele, určí tuto dobu na návrh soud. Žalovaný tak není povinen poskytnutou jistinu vrátit ihned, ale v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Jelikož žalovaná je v řízení pasivní, na výzvu ke sdělení svých současných osobních, majetkových a výdělkových poměrů nereagovala a žalobkyně současné poměry žalované nezná, soud umožnil žalované zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč ve splátkách po 650 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že pokud neuhradí jedinou splátku řádně (ve stanovené výši) a včas, zbývající neuhrazená částka se stane okamžitě splatnou. Takto stanovené splátky jsou dle názoru soudu dostatečně nízké, aby byly ve finančních možnostech žalované a zároveň aby předmětná částka byla uhrazena žalobkyni v akceptovatelné době.

21. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru nevznikl žalované závazek zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr, ani smluvní úrok, úrok z prodlení a smluvní pokutu, a proto soud ve zbytku žalobu zamítl včetně odpovídajícího příslušenství (výrok II.).

22. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci částečný úspěch v rozsahu 55 % (ohledně částky 15 000 Kč z celkové žalované částky 27 255 Kč) a žalovaná v rozsahu 45 % (ohledně částky 12 255 Kč z celkové žalované částky 27 255 Kč). Soud po odečtení úspěchu žalované od úspěchu žalobkyně stanovil, že žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 10 %, které tvoří odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemný návrh, výzva k plnění) podle § 14b odst. 1 bod 2., § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „advokátní tarif“), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 363 Kč. Celkem náklady řízení žalobkyně činí 2 863 Kč, z toho 10 % představuje částku 286,30 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právní zástupkyně žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). K aplikaci § 14b advokátního tarifu podepsaný soud uvádí, že jenom za poslední rok eviduje, že žalobkyně podala u Okresního soudu v Písku více než deset návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu v právně i skutkově obdobných věcech.