4 C 49/2022

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o snížení výživného

I. Žalobce je povinen platit žalované počínaje dnem 1. 4. 2022 výživné ve výši 6 300 Kč měsíčně splatné vždy nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce předem. Tím se mění ve výroku o výživném rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 5. 3. 2020, č. j. 1 Nc 2303/2020-24.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal proti žalované snížení výživného o dalších 2 300 Kč měsíčně od 1. 4. 2022, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou ze dne 2. 3. 2022 domáhá počínaje dnem 1. 4. 2022 snížení výživného na zletilou dceru - žalovanou [celé jméno žalované] na částku 4 000 Kč měsíčně, když rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 5. 3. 2020, č. j. 1 Nc 2303/2020-24, mu bylo stanoveno měsíční výživné ve výši 8 300 Kč počínaje dnem 1. 4. 2020. Žalobu odůvodnil tím, že výživné 8 300 Kč měsíčně bylo stanoveno v době, kdy pracoval jako profesionální voják v Armádě ČR s čistým měsíčním příjmem okolo 33 000 Kč. Tohoto příjmu však již nedosahuje. Od 3. 1. 2022 byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba] s čistým příjmem okolo 20 000 Kč. Důvod pro snížení výživného spatřuje žalobce i v tom, že jeho bývalá manželka a matka žalované [jméno] [celé jméno žalované] pracuje nyní v zahraničí a její čistý měsíční příjem je vyšší než jeho příjem. Jelikož došlo ke změně poměrů na straně obou rodičů, požaduje žalobce snížit výživné. Ke dni podání žaloby je výživné bez dluhu. Žalobce doplnil, že nemá žádnou jinou vyživovací povinnost než vůči žalované, od 2. 3. 2022 pobíral podporu v nezaměstnanosti, nevlastní žádné nemovité ani cenné movité věci, má pouze věci osobní potřeby, bydlí přechodně u svých rodičů, kterým přispívá na domácnost nepravidelnými částkami, neboť po úhradě výživného mu takřka nic nezbývá, nad rámec stanoveného výživného neposkytuje žalované žádné plnění, je vyučen v oboru instalatér, ale v posledních deseti letech pracoval jako profesionální voják, kde mu vypršel podepsaný kontrakt, který mu ze zdravotních důvodů nebyl prodloužen. Žalobce dále doplnil, že zdravotním důvodem pro jeho propuštění z Armády ČR bylo odebrání řidičského průkazu z důvodu hospitalizace na detoxikačním oddělení ve [anonymizována dvě slova] v [obec]. Od 6. 4. 2022 do konce května 2022 byl na léčení ve [anonymizováno] nemocnici v [obec], oddělení léčby závislostí. Od 1. 7. 2022 je žalobce zaměstnán ve [anonymizováno] nemocnici v [obec] jako sanitář, když pracovní smlouvu má uzavřenou na dobu jednoho roku.

2. Žalovaná se snížením výživného nesouhlasí a žalobu považuje za nedůvodnou. Jelikož dle žalované je žalobce závislým alkoholikem, lze důvodně předpokládat, že jak o zaměstnání v Armádě ČR, tak ve společnosti [právnická osoba] přišel v důsledku problémů spojených s nadměrnou konzumací alkoholu, tedy vlastní vinou a bez vážného důvodu. Ke svým poměrům žalovaná uvedla, že je svobodná a nemajetná, v květnu 2022 ukončila studium na Waldorfském lyceu maturitní zkouškou, kde až do konce srpna 2022 hradila školné ve výši 2 750 Kč měsíčně. Žalovaná žije ve společné domácnosti se svou matkou, která jí hradí veškeré potřeby, a to výdaje na bydlení ve výši 12 823 Kč měsíčně, výdaje na stravování, ošacení a hygienické potřeby a mobilní telefony pro obě ve výši 1 600 Kč. Do května 2022 dojížděla žalovaná denně do školy do [obec] a zpět, náklady s tím spojené činily 1 720 Kč měsíčně. Žalovaná nosí dioptrické brýle v pořizovací ceně 4 500 Kč, používá i kontaktní čočky v ceně 1 500 Kč na tři měsíce. Matka žalované je zaměstnána v agentuře [anonymizována tři slova] v [anonymizováno] a pracuje pro [právnická osoba] [anonymizováno] v obci [anonymizováno], kam denně dojíždí osobním automobilem, když cesta do/z práce činí celkem 240 km. Žalobce svou vyživovací povinnost plní nepravidelně a pouze částečně, dlužné výživné za měsíce červenec 2021 až leden 2022 uhradila po výslechu žalobce na Policii ČR jeho matka. Od března 2022 žalobce opět výživné nehradí. Žalovaná proto podala exekuční návrh na běžné i dlužné výživné. Žalovaná doplnila, že za trvání manželství žalobce s její matkou vzniklo díky žalobci velké množství dluhů, které je nucena splácet matka žalované, žalobce se na úhradě dluhů nepodílí. Žalovaná byla přijata ke studiu jak na vysokou školu v Praze, tak na vysokou školu v Irsku. Jelikož si studium na těchto školách nemůže z ekonomických důvodů dovolit, nastoupila do jednoletého pomaturitního studia na jazykovou školu v Českých Budějovicích.

3. Rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 5. 3. 2020, č. j. 1 Nc 2303/2020-24, pravomocným dne 24. 4. 2020, byla žalovaná svěřena do péče matky a otci byla počínaje dnem 1. 4. 2020 uložena povinnost platit výživné ve výši 8 300 Kč měsíčně. Z odůvodnění tohoto rozsudku a z protokolu o jednání ze spisu Okresního soudu v Písku sp. zn. 1 P 63/2020 (původně 1 Nc 2303/2020) vyplývá, že příjem žalobce činil okolo 33 000 Kč čistého měsíčně, průměrný příjem matky byl 16 882 Kč. Oba měli vyživovací povinnost pouze vůči žalované, bydleli ve společném bytě, kde hradili náklady na bydlení ve výši 8 296 Kč. Žalovaná trpěla obsedantně kompulzivní poruchou, jednou měsíčně navštěvovala psychologa v [obec] (jedno sezení v hodnotě 200 Kč) a psychiatra (bez úhrady). S ohledem na svůj zdravotní stav navštěvovala 2. ročník Waldorfské školy v [obec], kam denně dojížděla - náklady činily 800 Kč měsíčně. Roční školné bylo 30 000 Kč. Rodiče dávali žalované 100 Kč denně na obědy, spořili jí částku 800 Kč měsíčně na zvláštní účet a platili jí pojištění. Žalovaná se nevěnovala žádné zájmové činnosti. Náklady na telefon žalované činily 600 Kč, výdaje na kosmetiku a hygienické potřeby pro žalovanou byly ve výši 500 Kč měsíčně. Pořizovací hodnota brýlí žalované byla 4 000 Kč. Žalobce a matka žalované hradili splátky dluhů ve výši 22 166 Kč měsíčně.

4. Ze sdělení Armády ČR - [anonymizováno] protiletadlového raketového pluku ve [obec], služebního hodnocení za rok 2020, profesního životopisu, dvou rozhodnutí o kázeňském řešení, rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru, výpisu z rozkazu velitele, charakteristiky vojáka pro přezkum, rozhodnutí přezkumné komise u Vojenské nemocnice v [obec] a lékařské zprávy soud zjistil, že žalobce byl ve služebním poměru od 1. 10. 2007, k vojenskému útvaru do [obec] nastoupil dne 1. 3. 2008 a dne 31. 3. 2021 byl propuštěn ze služebního poměru ze zdravotních důvodů, v průběhu služby měl problémy s pracovní kázní, docházkou a požíváním alkoholických nápojů. Plnění služebních povinností se podstatně zhoršilo nadměrným požíváním alkoholu po rozvodu manželství žalobce, již před tím však měl několikrát problém s alkoholem. Nárok na výsluhový příspěvek mu nevznikl, služebně byl hodnocen průměrně. Za přestupek proti vojenské kázni, spočívající v tom, že dne 28. 12. 2019 opustil prostory nemocnice, kde byl hospitalizován na pozorování po předchozím úrazu, a po návratu v podnapilém stavu (3,17 promile) zavrávoral a strhl a zničil umyvadlo na pokoji a choval se agresivně k personálu a ostraze nemocnice, mu byl uložen kázeňský trest spočívající ve snížení služebního platu o 15 % na dobu dvou měsíců. Za přečin neuposlechnutí rozkazu, kdy dne 20. 7. 2020 se nedostavil k výkonu služby a po nalezení v místě bydliště mu bylo naměřeno 2,73 promile alkoholu v dechu, mu byl uložen kázeňský trest, a to snížení platu o 15 % na dobu dvou měsíců. Od 11. 9. 2020 byl služby schopen s omezením, tedy nikoli jako řidič. Ke dni 16. 11. 2020 byl žalobce v psychiatrické péči pro depresivní poruchu a syndrom závislosti na alkoholu, absolvoval ústavní odvykací léčbu a dále pokračoval v léčbě ambulantní, vzhledem k syndromu závislosti na alkoholu nebyl způsobilý k řízení motorových vozidel po dobu dvou let. Dne 31. 3. 2021 byl propuštěn ze služebního poměru vojáka z povolání z důvodu nezpůsobilosti vykonávat službu v dosavadním služebním zařazení - starší řidič družstva oprav, a to ze zdravotních důvodů, když nebylo pro něj nalezeno jiné vhodné služební zařazení.

5. Z pracovní smlouvy, mzdového výměru a výplatní pásky za leden 2022 vyplývá, že žalobce byl od 3. 1. 2022 zaměstnán u společnosti [právnická osoba] na pozici operátor se základní mzdou ve výši 18 000 Kč měsíčně a v lednu 2022 činila jeho čistá mzda částku 20 475 Kč.

6. Ze sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že žalobce byl u této společnosti zaměstnán od 3. 1. 2022 do 11. 3. 2022, jeho pracovní poměr byl ukončen ve zkušební době ze strany žalobce z rodinných důvodů, pracovní kázeň a docházka byly v pořádku, u žalobce nebyly zaznamenány žádné problémy s alkoholovou závislostí.

7. Rozhodnutím Úřadu práce v [obec] ze dne 22. 3. 2022, [číslo jednací], byla žalobci jako uchazeči o zaměstnání přiznána od 21. 3. 2022 podpora v nezaměstnanosti ve výši 7 144 Kč měsíčně na dobu osmi měsíců.

8. Ze sdělení Úřadu práce [obec] a přehledu vyplacených dávek vyplývá, že žalobce byl evidován v evidenci uchazečů o zaměstnání od 21. 3. 2022 do 30. 6. 2022. Po tuto dobu mu byla vyplácena podpora v nezaměstnanosti ve výši 7 144 Kč měsíčně.

9. Dle sdělení [stát. instituce] a [stát. instituce] je žalobce zaměstnán od 1. 7. 2022 dosud ve Fakultní nemocnici [obec]. V pracovní neschopnosti byl od 22. 8. 2022 do 11. 9. 2022 a od 12. 9. 2022 do 7. 10. 2022. Žalobce nepobírá důchod.

10. Ze sdělení ČSSZ [obec a číslo] a přehledu zaměstnavatelů se podává, že žalobce byl od 3. 1. 2022 do 11. 3. 2022 zaměstnán u společnosti [právnická osoba] a od 1. 7. 2022 je zaměstnán ve Fakultní nemocnici [obec].

11. Ze sdělení Fakultní nemocnice [obec], pracovní smlouvy a potvrzení zaměstnavatele bylo zjištěno, že žalobce je v nemocnici zaměstnán od 1. 7. 2022 jako dělník ve zdravotnickém zařízení na dobu určitou do 30. 6. 2023 Čistá mzda za červenec 2022 činila 18 721 Kč a za srpen 2022 činila 19 254 Kč. V srpnu mu byla ze mzdy exekučně stržena částka 6 558 Kč.

12. Z potvrzení o studiu a žádosti o splátkový kalendář se podává, že žalovaná byla ve školním roce 2021 2022 žákyní 4. ročníku střední školy Waldorfské školy [obec] a že roční školné ve výši 33 000 Kč jí bylo umožněno hradit ve 12 měsíčních splátkách po 2 750 Kč.

13. Z potvrzení o studiu vyplývá, že žalovaná byla přijata na Vysokou školu technickou a ekonomickou (VŠTE) v [obec].

14. Dle potvrzení [právnická osoba] je žalovaná studentkou jednoletého pomaturitního jazykového studia na této jazykové škole.

15. Z podnájemní smlouvy soud zjistil, že žalovaná si pronajala od 10. 10. 2022 do 30. 6. 2023 místnost v bytě v [obec], nájemné činí 3 200 Kč měsíčně a poplatek za energie činí 1 500 Kč měsíčně.

16. Z dokladů o úhradě vyplývá, že žalovaná dne 28. 9. 2022 zaplatila školné v jazykové škole [právnická osoba] ve výši 24 900 Kč, dne 3. 10. 2022 uhradila jízdenku MHD ve výši 600 Kč a dne 13. 10. 2022 uhradila nájemné ve výši 4 700 Kč. Z příjmových pokladních dokladů bylo zjištěno, že dne 4. 10. 2022 uhradila žalovaná kauci ve výši 4 700 Kč a dne 7. 10. 2022 poměrnou část nájemného za říjen 2022 ve výši 3 130 Kč.

17. Z výpisů z účtu žalované za období od 1. 5. 2022 do 15. 8. 2022 se podává, že z účtu bylo mimo jiné hrazeno nájemné ve výši 12 836 Kč, záloha na plyn ve výši 1 842 Kč, internet ve výši 369 Kč, netflix ve výši 199 Kč, telefony ve výši okolo 2 500 Kč, školné ve výši 2 750 Kč, úrazové pojištění žalované ve výši 406 Kč a pojištění matky žalované ve výši 912 Kč.

18. Z výplatních pásek za měsíce prosinec 2021 až červenec 2022 soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem matky žalované u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] činí 1 536 EUR, tedy 37 675 Kč (kurz dle ČNB ke dni vyhlášení rozsudku činí 24,530 Kč/EUR).

19. Svědkyně [jméno] [celé jméno žalované], matka žalované a bývalá manželka žalobce, vypověděla, že žalovaná odmaturovala v květnu 2022, pak dělala přijímací zkoušky na vysoké školy, dostala se i na univerzitu v Irsku, ale tam nemohla nastoupit z finančních důvodů, neboť žalobce stanovené výživné nehradí řádně a ona není schopna jen ze svého platu studium v cizině finančně pokrýt. Žalovaná byla přijata i ke studiu na veřejnou VŠTE v [obec], absolvovala několik přednášek a seminářů, ale zjistila, že ji to neoslovilo a že by to asi nezvládla, proto od začátku října 2022 nastoupila na soukromou jazykovou školu do [obec], aby se dále zlepšovala v angličtině, neboť se nechce vzdát svého snu studovat v cizině. Roční školné v jazykové škole činí 24 900 Kč a bylo již zaplaceno. Žalovaná do [obec] na střední školu denně dojížděla, od října 2022 si v [anonymizováno] pronajala pokoj v bytě, aby si tam mohla najít brigádu a zaplatit z ní aspoň nájem. Zatím se jí brigádu nalézt nepodařilo. Od května do září 2022 měla žalovaná brigádu v Tescu, byla tam ale asi jen šestkrát, protože měla špatně uzavřenou smlouvu a mohla si vydělat maximálně 3 000 Kč měsíčně. Jediné příjmy žalované jsou tak 3 000 Kč z Tesca a zálohované výživné ve výši 2 113 Kč měsíčně. Nájem v bytě v [anonymizováno] činí 4 700 Kč měsíčně. Náklady na jídlo má stejné jako v roce 2020 Zdravotní stav žalované se od roku 2020 nezhoršil, žalovaná se však odmítá léčit, v současné době nenavštěvuje žádného lékaře, do [obec] k psychiatričce a k psycholožce již nejezdí. Svědkyně za telefon žalované hradí 800 Kč měsíčně, dále jde o náklady na oblečení, žalovaná si teď kupovala bundu za 1 000 Kč a kalhoty za 600 Kč, a náklady na hygienické potřeby ve výši asi 500 až 600 Kč měsíčně. Léky na alergii pro žalovanou nyní stály 600 Kč. Žalovaná nosí brýle, poslední stály 4 200 Kč, mění je každé dva roky. Kontaktní čočky nyní nenosí. Svědkyně poskytuje žalované částku 200 Kč na den a navíc částku 4 700 Kč měsíčně na úhradu nájmu s tím, že pokud si žalovaná nenajde brigádu v [obec], bude muset opět do školy dojíždět. Když žalovaná dojížděla na střední školu, platila autobus či vlak ve výši asi 20 Kč denně, ale pak se cena zvýšila na 85 Kč za den. Žalovaná se nevěnuje žádné zájmové činnosti, nemá žádný majetek, nemá nárok na sociální dávky s ohledem na příjem svědkyně, nemá žádné spoření. Dále svědkyně uvedla, že pracuje v Německu, její čistý příjem činí téměř 38 000 Kč měsíčně, doprava do práce a z práce stojí 8 000 Kč měsíčně, když jezdí převážně sama osobním automobilem. Jiné příjmy nemá. Nevlastní žádný cenný majetek. O byt přišla právě kvůli dluhům žalobce. Nyní bydlí v městském bytě, kde platí nájem ve výši 13 000 Kč a poplatky a telefon ve výši 4 000 Kč. V bytě žije pouze se žalovanou, jinak nemá nikoho. Dluhy z manželství jsou ve výši jednoho milionu korun, žalobce je nesplácí a ani ona nemá na úhradu splátek peníze, proto podá návrh na insolvenci. Za žalobce uhradila dlužné výživné jeho matka, ale od května 2022 už zase výživné neplatí, pouze v srpnu výživné uhradil a v září mu bylo výživné strženo v rámci exekuce ve výši 6 000 Kč.

20. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce je otcem žalované. O výživném bylo naposledy rozhodováno rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 5. 3. 2020, č. j. 1 Nc 2303/2020-24, a bylo stanoveno od 1. 4. 2020 ve výši 8 300 Kč měsíčně. V té době byla žalovaná nezletilá, s ohledem na zdravotní problémy navštěvovala Waldorfskou školu v [obec], kam denně dojížděla. Příjmy neměla žalovaná žádné. Její výdaje činily 800 Kč měsíčně na dopravu, 30 000 Kč ročně na školné, 100 Kč denně na stravu, 800 Kč měsíčně na spoření, 600 Kč měsíčně na telefon, 500 Kč měsíčně na kosmetiku a drogerii, 4 000 Kč na nové brýle jednou za dva roky, 200 Kč za terapie v [obec] - jedno sezení a náklady na dopravu s tím spojené a další náklady na oblečení, obuv a školní výlety. Žalobce byl zaměstnán jako řidič u Armády ČR s čistým měsíčním příjmem okolo 33 000 Kč. Příjem matky žalované byl 16 882 Kč. Žili ve společném bytě s náklady na bydlení ve výši 8 296 Kč, spláceli dluhy ve výši 22 166 Kč měsíčně a oba měli jedinou vyživovací povinnost vůči žalované. Žalovaná v květnu 2022 odmaturovala na Waldorfské škole, splátky školného ve výši 2 750 Kč hradila do konce srpna 2022. V září 2022 nastoupila na veřejnou VŠTE v [obec], kde se jí ale nelíbilo, proto od října 2022 začala studovat soukromou jazykovou školu v [obec] - jednoleté pomaturitní studium s ročním školným ve výši 24 900 Kč. V [obec] si našla ubytování s náklady ve výši 4 700 Kč měsíčně za účelem nalezení brigády, dosud se jí ale brigádu nalézt nepodařilo. Matka poskytuje žalované částku 200 Kč na den, spoření žalovaná nemá. Zdravotní stav žalované je stejný, žalovaná se v současné době neléčí. Neprovozuje zájmovou činnost, stále nosí brýle. Současný příjem matky žalované je 37 675 Kč, z toho náklady na dopravu do zaměstnání činí částku 8 000 Kč. Žalovaná a její matka bydlí v městském bytě a náklady s tím spojené představují částku okolo 15 500 Kč. Z doby trvání manželství mají žalobce a matka žalované dluhy ve výši jednoho milionu korun, které v současné době nesplácí. Žalobce byl ke dni 31. 3. 2021 propuštěn ze služebního poměru vojáka z povolání z důvodu nezpůsobilosti vykonávat službu v dosavadním služebním zařazení staršího řidiče družstva oprav, neboť z důvodu syndromu závislosti na alkoholu se stal zdravotně nezpůsobilým k řízení motorových vozidel a byl mu odebrán řidičský průkaz. Od 3. 1. 2022 do 11. 3. 2022 byl zaměstnán ve společnosti [právnická osoba] s čistým příjmem okolo 20 000 Kč. Tento pracovní poměr ukončil žalobce. Od 6. 4. 2022 do 31. 5. 2022 byl hospitalizován na oddělení léčby závislostí v nemocnici v [obec] a pobíral podporu v nezaměstnanosti ve výši 7 144 Kč měsíčně. Od 1. 7. 2022 dosud je zaměstnán ve Fakultní nemocnici v [obec] s čistým příjmem okolo 19 000 Kč.

21. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

22. Podle § 911 o.z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

23. Podle § 913 odst. 1 a 2 o.z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

24. Podle § 914 o.z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.

25. Podle § 915 odst. 1 o.z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

26. Podle § 921 odst. 1 o.z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

27. Podle § 922 odst. 1 o.z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

28. Podle § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

29. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná, když od posledního rozhodování soudu o výživném se změnily poměry na straně žalobce. Čistý příjem žalobce v roce 2020 byl 33 000 Kč. Ke dni 31. 3. 2021 žalobce výlučně svou vinou přišel o zaměstnání v Armádě ČR, a to kvůli své závislosti na alkoholu. Od ledna do března 2022 činil jeho čistý měsíční příjem 20 000 Kč. Opět z důvodu závislosti na alkoholu žalobce ze zaměstnání odešel a v dubnu a v květnu 2022 podstoupil další léčbu závislosti, když po tu dobu mu příjem klesl na částku 7 144 Kč. I k poklesu tohoto příjmu tak došlo vinou žalobce. Od 1. 7. 2022 je žalobce opět zaměstnán a jeho čistý příjem představuje částku 19 000 Kč. Jelikož ke změně poměrů na straně žalobce, tedy k podstatnému snížení jeho příjmů, došlo jednoznačně vinou žalobce, bylo by na místě aplikovat ustanovení § 913 odst. 2 o.z. a ke změně poměrů na straně žalobce z tohoto důvodu nepřihlížet. Žalobce byl propuštěn ze služebního poměru v Armádě ČR ke dni 31. 3. 2021, snížit výživné požaduje od 1. 4. 2022, tedy po jednom roce od doby, kdy ke snížení jeho příjmů došlo. I když okolnosti ukončení služebního poměru mohou být kladeny k tíži žalobce, není možné aplikovat § 913 odst. 2 o.z. do nekonečna, ale po dobu maximálně jednoho roku (srov. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 1. 2021, č. j. 5 Co 719/2020-932, konkrétně bod 38. odůvodnění). Soud proto k tomuto snížení příjmů nepřihlížel. Naopak přihlédl ke snížení příjmů žalobce v období od poloviny března do konce června 2022, kdy žalobce sám odešel ze zaměstnání, kde dosahoval čistého příjmu 20 000 Kč, aby opět podstoupil léčbu své závislosti. Tedy vzdal se výhodnějšího zaměstnání a výdělečné činnosti bez důležitého důvodu a vlastní vinou. Od 1. 7. 2022 je žalobce opět zaměstnán a dosahuje příjmu 19 000 Kč měsíčně. Soud proto po celou dobu od 1. 4. 2022 dosud vycházel při stanovení výše výživného, resp. jeho snížení, z čistého příjmu žalobce ve výši 20 000 Kč, kterého byl žalobce schopen dosahovat od 3. 1. 2022 do 11. 3. 2022. Dle tabulky k určování výživného dětí a manuálu pro práci s doporučenou tabulkou Ministerstva spravedlnosti ČR ze srpna 2022 by mělo výživné na dítě starší 16 let, vzdělávající se na střední či vysoké škole, v případě jedné vyživovací povinnosti s čistým příjmem 20 000 Kč činit 20 % tohoto příjmu, tedy částku 4 000 Kč. Soud však přihlédl k nezodpovědnému způsobu života žalobce, který má již několik let problémy s alkoholem, přišel z tohoto důvodu o zaměstnání v Armádě ČR, rovněž ze společnosti [právnická osoba] musel odejít, aby podstoupil další léčbu své závislosti. Dle sdělení současného zaměstnavatele Fakultní nemocnice [obec] žalobce byl v pracovní neschopnosti do 7. 10. 2022, ale poté do práce nenastoupil, aniž by uvedl důvod. Je tedy pravděpodobné, že i o tuto práci přijde vlastní vinou. Se žalovanou není v kontaktu, neprojevuje o ni zájem, stanovené výživné řádně nehradí, dluh na výživném musela uhradit za žalobce jeho matka. Žalovaná má zdravotní problémy, kvůli kterým musela navštěvovat waldorfskou školu, a ačkoli byla přijata ke studiu na univerzitě v Irsku, musela se tohoto snu vzdát právě z finančních důvodů. Je pravda, že příjem matky se od roku 2020 zdvojnásobil. Zároveň jí však vzrostly i výdaje, když kvůli dluhům žalobce přišla o byt a náklady na bydlení z částky 8 296 Kč stouply na 15 500 Kč. Matka žalované měsíčně vynaloží na dopravu do zaměstnání částku 8 000 Kč a z doby trvání manželství se žalobcem zbyly dluhy ve výši jednoho milionu korun, které žalobce nesplácí a bude je tak muset hradit matka v rámci insolvence. Soud ze všech těchto důvodů nesnížil výživné na částku 4 000 Kč, jak požadoval žalobce, ale na částku 6 300 Kč, když v možnostech a schopnostech žalobce je dle názoru soudu takto vysoké výživné hradit. Pro úplnost soud dodává, že poměry žalované se od roku 2020 nezměnily. Žalovaná dojížděla na soukromou střední školu do [obec], školné činilo 30 000 Kč, později 33 000 Kč. V září 2022 nastoupila na veřejnou vysokou školu do [obec], kde by nemusela hradit školné. Tam se jí však nelíbilo, proto od října 2022 navštěvuje soukromou jazykovou školu v [obec], kde roční školné činí 24 900 Kč. Je pravda, že si v [obec] našla bydlení a náklady s tím spojené činí 4 700 Kč, a to kvůli nalezení brigády, z níž by mohla tyto zvýšené výdaje na bydlení hradit. Brigádu si však dosud nenašla. Pokud by nadále denně do školy dojížděla, byly by náklady na dopravu a stravu stejné. Rovněž náklady na oblečení, obuv, kosmetiku, hygienické pomůcky, telefon a nové brýle se nezměnily, jak vyplývá zejména z výpovědi matky žalované. Soud z tohoto důvodu výživné snížené od 1. 4. 2022 na částku 6 300 Kč od října 2022 nezvyšoval, když ke změně poměrů na straně žádného z účastníků k tomuto datu nedošlo.

30. Jelikož se žalobce domáhal snížení výživného na částku 4 000 Kč měsíčně a soud vyhověl žalobě jen částečně, když snížil výživné na částku 6 300 Kč měsíčně, ohledně rozdílu těchto částek, tedy částky 2 300 Kč soud žalobu zamítl.

31. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce požadoval snížit výživné z částky 8 300 Kč na částku 4 000 Kč. Jelikož soud snížil výživné na částku 6 300 Kč, byl žalobce úspěšný ohledně částky 2 000 Kč, tedy v rozsahu 46,5 %. Žalovaná byla naopak úspěšná ohledně částky 2 300 Kč, o kterou nebylo výživné sníženo a žaloba byla zamítnuta, tedy v rozsahu 53,5 %. Jelikož úspěch žalobce a úspěch žalované ve věci je téměř stejný, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.