4 C 51/2021

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba , IČO sídlem adresa o zaplacení 253 321 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 253 321 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 253 321 Kč od 16. 9. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni k rukám jejího zástupce [titul] [jméno] [příjmení] na náhradě nákladů řízení částku 132 791,70 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice na účet Okresního soudu v Písku na náhradě nákladů řízení státu částku 12 907,60 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 12. 5. 2021 domáhá po žalovaném zaplacení částky 253 321 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 16. 9. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování právních služeb, přičemž v rámci tohoto smluvního vztahu žalobkyně zmocnila žalovaného k zastupování ve sporu s [titul] [jméno] [příjmení] o úhradu částky 153 303 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny díla dle smlouvy o dílo. Žalobkyně udělila žalovanému plnou moc a dne 15. 2. 2018 také výslovný pokyn k podání žaloby u Okresního soudu v Českých Budějovicích, kterou se měl domáhat uhrazení výše uvedené částky. Ačkoli žalovaný disponoval potřebnými podklady, žalobu podal až dne 31. 10. 2018. Žaloba tak byla podána opožděně a k uplatněné námitce promlčení byla soudem zamítnuta. Žalovaný se dle žalobkyně dopustil podstatného profesního pochybení, když zřejmě v důsledku chybně stanoveného počátku běhu promlčecí lhůty nechal nárok žalobkyně promlčet, čímž jí způsobil škodu. Jelikož v průběhu řízení došlo k částečnému zpětvzetí žaloby ohledně částky 18 150 Kč s příslušenstvím, způsobil žalovaný svým zaviněným jednáním žalobkyni škodu ve výši 134 880 Kč a dále škodu ve výši 118 441 Kč představující částku, kterou musela žalobkyně uhradit jako náhradu nákladů soudního řízení. Žalovaný žalobkyni požadovanou částku neuhradil ani přes výzvu ze dne 10. 9. 2020, doručenou mu dne 15. 9. 2020, a přes výzvu ze dne 12. 4. 2021. Žalobkyně doplnila, že mezi žalobkyní a [titul] [jméno] [příjmení] byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo vypracovat projekt rodinného domu v [obec] pro účely získání stavebního povolení. Žalobkyně adresovala [titul] [obec] nabídku s uvedením rozsahu prací, činností a cenou, za kterou projekt připraví. Tuto nabídku [anonymizováno] [obec] akceptovala, což bylo písemně potvrzeno na nabídce dne 31. 3. 2015. Žalobkyně následně dílo realizovala, dílo bylo řádně předáno, [anonymizována dvě slova] převzato a bylo vydáno stavební povolení, které nabylo právní moci dne 6. 6. 2015. V dubnu 2015 [anonymizováno] [obec] uplatnila připomínky k projektové dokumentaci. Tyto připomínky byly žalobkyní vyřešeny dne 19. 5. 2015. Tím bylo ze strany žalobkyně dílo splněno a byla uplatněna pohledávka na zaplacení ceny díla. [anonymizováno] [obec] uhradila zálohu ve výši 20 000 Kč. Celková cena díla byla sjednána na částku 128 000 Kč bez DPH, tedy 154 880 Kč včetně DPH. Žalobkyně zahájila práce na základě objednávky [anonymizováno] [obec], která zaplatila uvedenou zálohu. Vypracovala architektonickou studii, v níž byla zahrnuta přestavba přízemí a patra a vestavba sauny a wellness do sklepních prostor. Studie byla odsouhlasena [anonymizována dvě slova] a tím byl vymezen rozsah díla. Na základě odsouhlasené studie žalobkyně začala vypracovávat projektovou dokumentaci. Po vyjasnění rozsahu díla se domluvili na ceně, kterou následně přítel [anonymizováno] [obec] potvrdil svým podpisem, když mu žalobkyně předávala dokumentaci. Poté následovala inženýrská činnost a vydání stavebního povolení. Původně v architektonické studii nebylo zahrnuto podkroví, [anonymizováno] [obec] vznesla požadavek až následně. Žalobkyně doplnila studii o podkroví a za tyto práce si vyúčtovala částku 20 000 Kč. Jelikož neměla na tyto vícepráce žádný doklad a žádný podpis, částku 20 000 Kč nadále nepožadovala. Připomínky uplatněné [anonymizována dvě slova] byly žalobkyní vyhodnoceny jako variantní řešení, nikoli jako vady projektu. Žalobkyně dále tvrdí, že vypracovala projektovou dokumentaci nad rámec uzavřené smlouvy o dílo, tedy mnohem podrobněji, než bylo třeba pro získání stavebního povolení, a to tak, aby se podle ní dalo i stavět.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasí a nárok uplatněný v žalobě neuznává. Dle žalovaného je nesporné, že mezi žalobkyní a ním jako advokátem byla uzavřena smlouva o poskytování právních služeb, jejímž předmětem bylo vymáhání nároku žalobkyně na zaplacení ceny díla - projektové dokumentace vypracované pro [anonymizována dvě slova]. Žalovaný v zastoupení žalobkyně podal žalobu o zaplacení částky 153 030 Kč dne 31. 10. 2018, když pokyn k podání žaloby obdržel od žalobkyně dne 15. 2. 2018. V průběhu řízení [anonymizováno] [obec] jako protistrana namítala nepoužitelnost projektové dokumentace pro dohodnutý účel a vznesla námitku promlčení, která byla shledána důvodnou, žaloba byla proto zamítnuta a žalobkyni byla uložena povinnost uhradit [anonymizováno] [obec] náklady řízení před soudy obou stupňů. Dne 15. 9. 2020 byla žalovanému doručena výzva žalobkyně k náhradě škody, spočívající v nezaplacené ceně díla ve výši uplatněné žalobou po jejím částečném zpětvzetí ve výši 134 880 Kč a v zaplacených nákladech řízení ve výši 118 441 Kč, rovněž obdržel předžalobní výzvu ze dne 12. 4. 2021. Žalovaný připustil, že za jeho profesní pochybení může být považováno nesprávné právní posouzení počátku běhu promlčecí lhůty. Žalovaný však tvrdí, že vznik škody a její výše a příčinná souvislost mezi jeho profesním pochybením a vznikem škody nebyly prokázány, když [anonymizováno] [obec] zpochybňovala nárok žalobkyně i po věcné stránce (vady projektové dokumentace a neoprávněnost vyúčtované ceny díla). Nebylo tak prokázáno, zda byl nárok žalobkyně vůči [anonymizováno] [obec] oprávněný a případně v jaké výši.

3. Vedlejší účastník na straně žalovaného [právnická osoba], pojistitel žalovaného jako advokáta, tvrdí, že pro vznik odpovědnosti žalovaného za škodu způsobenou jinému při výkonu advokacie žalobkyně neprokázala vznik škody a příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti při výkonu advokacie a vznikem škody, když nelze vyloučit, že na straně žalovaného došlo k pochybení, když nárok žalobkyně byl zamítnut z důvodu promlčení, ale pokyn k podání žaloby mu byl udělen včas. Žalobkyně musí dle vedlejšího účastníka prokázat, že její právo existovalo a že při řádném výkonu advokacie by se svého práva u soudu domohla, tedy kdyby žalovaný podal žalobu včas, tak by žalobkyně se svým nárokem uspěla. Objednatelka [anonymizováno] [obec] však nárok žalobkyně sporovala i po věcné stránce, když tvrdila, že projektová dokumentace je vadná, s vytýkanými vadami se žalobkyně nevypořádala, dle projektové dokumentace nešlo realizovat rekonstrukci domu a žalobkyně nesplnila zadání, dle kterého měly být minimalizovány finanční náklady na rekonstrukci domu a stavební zásahy do domu. Dle vedlejšího účastníka není rovněž zřejmé, v jakém rozsahu byla smlouva o dílo uzavřena a kdy se tak stalo.

4. V průběhu řízení účastníci vymezili nespornými skutečnosti, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování právních služeb, na jejímž základě žalobkyně zmocnila žalovaného k zastupování ve sporu s [anonymizována dvě slova] o zaplacení částky 153 030 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazení ceny díla dle smlouvy o dílo, když plná moc je ze dne 19. 4. 2016, že žalovaný podal žalobu k Okresnímu soudu v Českých Budějovicích dne 31. 10. 2018, ačkoli pokyn k podání žaloby obdržel od žalobkyně dne 15. 2. 2018, a že došlo k porušení povinnosti při výkonu advokacie na straně žalovaného tím, že podal žalobu opožděně, ačkoli pokyn k jejímu podání mu byl udělen včas.

5. Z architektonické studie žalobkyně na přestavbu rodinného domu v [obec] ze září 2014 soud zjistil, že obsahuje kompletní řešení suterénu (varianta A a B), přízemí (varianta A1, A2 a B), patra (varianta A) a podkroví (varianta A) a řezy schodištěm (varianta A1 a A2). Dle studie se v suterénu, a to v obou variantách, počítá s fitness a saunou.

6. Z projektové dokumentace ke stavebním úpravám řadového domu v [obec] vyplývá, že obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkres a stavební část vypracované žalobkyní v březnu 2015 ve stupni STP. Dále obsahuje konstrukční projekt vypracovaný statikem [anonymizováno] [jméno] [jméno] v březnu 2015 ve stupni DSP. Součástí projektové dokumentace jsou rovněž zdravotechnika (vodovody a kanalizace) vyhotovená v únoru 2015 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve stupni pro realizaci stavby, vzduchotechnika vyhotovená v únoru [anonymizováno] [příjmení] ve stupni pro realizaci stavby, elektroinstalace vypracovaná [jméno] [příjmení] v březnu 2015 jako jednostupňový projekt, profese ústřední vytápění vypracovaná [jméno] [příjmení] v lednu 2015 ve stupni STP, požárně bezpečnostní řešení [jméno] [příjmení] z března 2015 pro žádost o stavební povolení a plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci k projektu pro stavební povolení a výběr zhotovitele vyhotovený [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 27. 3. 2015. V souhrnné technické zprávě je mimo jiné uvedeno, že bude-li při dalších fázích přípravy a provádění stavby zjištěn odlišný stav od stavu předpokládaného projektem, bude řešení nutno konzultovat s projektantem a s autory projektu.

7. Z nabídky na zpracování projektové dokumentace rodinného domu se podává, že za projekt pro správní řízení i realizaci byla vyúčtována částka 112 000 Kč, a to za architektonickou studii 15 000 Kč, stavební část 42 000 Kč, výpis otvorových prvků 1 000 Kč, výpis zámečnických a klempířských prvků 1 000 Kč, výkaz výměr a položkový rozpočet 12 000 Kč, statiku 8 000 Kč, elektroinstalace 8 000 Kč, ústřední vytápění 13 000 Kč, zdravotní techniku 7 000 Kč a rozdělení na dvě etapy - 4 dny 5 000 Kč. Za ostatní práce byla vyúčtována částka 10 000 Kč (za zaměření pozemku 3 000 Kč, požárně bezpečnostní řešení stavby 2 000 Kč, návrh bezpečnosti provádění stavby BOZP 4 000 Kč a plán kontrolních prohlídek 1 000 Kč), za investorskou inženýrskou činnost (projednání se všemi dotčenými účastníky s kladnými stanovisky a vyjádřeními a podání žádosti o stavební povolení) 5 000 Kč a za správní poplatky 1 000 Kč Celkem byla za uvedené provedené práce vyúčtována částka 128 000 Kč, od níž byla odečtena zaplacená záloha ve výši 20 000 Kč a přičtena 21 % DPH z částky 108 000 Kč. Pod vyúčtováním je rukou dopsáno„ Domluveno 31. 3. 2015“ a pod tím„ Duben 28 000“ a vedle toho pod sebou dva podpisy.

8. Z předávacího protokolu vyplývá, že žalobkyně předala projektovou dokumentaci týkající se stavebních úprav řadového domu v [obec]. Podpis toho, kdo dokumentaci převzal, je nečitelný a jsou u něj uvedeny dva datumy - 31. 3. 2015 a 19. 5. 2015.

9. Z dokumentu ze dne 30 4. 2015 označeného jako„ Připomínky k poskytnuté projektové dokumentaci RD [ulice], [obec]“ soud zjistil, že objednatelka [anonymizováno] [obec] vytkla žalobkyni, že projekt neodpovídá zadání, resp. jeho technické řešení vychází z neexistujících stavů, postup podle dokumentace by byl plýtváním omezeného rozpočtu, výpis požadovaných prací a stavebních prvků neodpovídá realitě nutných prací - některé práce a prvky nejsou potřeba, některé prvky by nepasovaly a požadovat 15 000 Kč jako vícepráce za rozdělení výkresové dokumentace jí přijde zvláštní. Konkrétně vytkla žalobkyni v 1.PP-suterénu řešení základového pasu pod patu železobetonového schodiště a ležatou kanalizaci namísto čerpadel, v 1.NP-přízemí objednatelka vytkla, že žalobkyní nebylo provedeno odkrytí stávajících stavebních konstrukčních prvků za účelem nalezení nejlepších a ekonomicky nejvýhodnějších řešení. V 2.NP-1.patře je dle [anonymizováno] [obec] v projektu v místnosti 3.09 zakresleno bourání sloupu v prostoru okna a dveří na balkon, ačkoli taková vyzdívka tam ve skutečnosti není. Na půdě pak [anonymizováno] [obec] vytkla navržené řešení ocelovým nosníkem oproti levnějšímu dřevěnému rámu.

10. Žalobkyně ve své odpovědi na vytknuté vady uvedla, že v případě 1.PP se jak ohledně základového pasu pod patu železobetonového schodiště, tak ohledně ležaté kanalizace namísto čerpadel jedná o alternativní řešení. V případě 1.NP žalobkyně v odpovědi na vytýkané vady uvedla, že nebyla předložena ucelená archivní dokumentace, pouze několik výkresů stávajícího stavu, které neodpovídaly realitě, že nebylo smluvně ujednáno provádění destruktivních sond do konstrukcí a z toho důvodu bylo v dokumentaci uvedeno, že sondy budou provedeny až před samotnou realizací a na základě takto zjištěného stavu bude řešení uzpůsobeno. V případě 2.NP je v půdorysech v místnosti 3.09 naznačeno bourání pouze části parapetu stávající balkonové sestavy a dozdívka v místě balkonových dveří, navržené ocelové překlady jsou navíc, jelikož otvor není zvětšován, tak není důvod pro použití nových překladů. Dle žalobkyně se i ohledně řešení ocelovými příložkami na půdě namísto dřevěného rámu jedná o alternativní řešení.

11. Z rozhodnutí [stát. instituce], [anonymizována dvě slova], ze dne 7. 5. 2015, pravomocného dne 6. 6. 2015, bylo zjištěno, že na základě žádosti ze dne 31. 3. 2015, podané [anonymizována dvě slova] zastoupenou žalobkyní, stavební úřad vydal stavební povolení na stavební úpravy stávajícího rodinného domu [adresa] v [obec] ulici v [obec]. Stavební úpravy budou provedeny dle projektové dokumentace žalobkyně a spočívají v úpravách interiéru: provedení nových keramických příček a nosných dozdívek, provedení nových dveřních otvorů v nosných i nenosných stěnách, odstranění vnitřního schodiště do 1. PP, odstranění vnitřního schodiště do 1. NP a na půdu, provedení nového společného železobetonového schodiště spojujícího všechna podlaží, půdní prostor bude pojat jako jedna velká místnost s výhledovým rozdělením na menší jednotlivé místnosti. Správní poplatek ve výši 2 500 Kč byl zaplacen.

12. Z faktury [číslo] [rok] se podává, že byla vystavena dne 4. 11. 2015 žalobkyní, jako odběratel je uvedena [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Za projektovou dokumentaci„ jednostupňovou“ dle odsouhlasené objednávky byla vyúčtována cena 128 000 Kč (154 880 Kč včetně DPH), za vícepráce na změně projektové dokumentace byla vyúčtována cena 15 000 Kč (18 150 Kč včetně DPH) a po odečtení zaplacené zálohy ve výši 20 000 Kč byla celkem účtována částka 153 030 Kč včetně DPH.

13. Z dokumentu označeného jako„ Vrácení faktury“ soud zjistil, že dne 16. 11. 2015 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vrátili žalobkyni fakturu [číslo] [rok] jako neoprávněnou s tím, že projektovou dokumentaci nemohli na stavbě vůbec použít, zpracovaný projekt neodpovídal zadání a jeho technické řešení vycházelo z neexistujících stavů, výpis požadovaných prací a stavebních prvků neodpovídal realitě a projektovou práci reklamovali již dopisem ze dne 30. 4. 2015 a následně na osobním setkání. Z těchto důvodů považovali zaplacenou částku 20 000 Kč za dostatečnou pracím, které žalobkyně odvedla.

14. Dne 6. 10. 2016 žalovaný jako zástupce žalobkyně vyzval [anonymizována dvě slova] k doplacení vyúčtované ceny díla ve výši 153 030 Kč. Výzvu odůvodnil tím, že z podkladů, které má od žalobkyně k dispozici, je jednoznačně zřejmé, že [anonymizováno] [obec] se žalobkyní uzavřela smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zpracování projektové dokumentace na přestavbu rodinného domu v [obec] včetně zajištění stavebního povolení pro tuto přestavbu. Součástí takto uzavřené smlouvy byla i sjednaná smluvní cena díla, jejíž rozpočet byl potvrzen podpisy smluvních stran. Žalobkyně v souladu s uzavřenou smlouvou o dílo toto dílo v plném rozsahu a požadované kvalitě provedla, zapracovala do něj i průběžné připomínky [anonymizováno] [obec] a řádně dokončené a provedené dílo jí předala. Žalovaný rovněž ve výzvě [anonymizováno] [obec] sdělil, že žalobkyně s důvodem vrácení faktury nesouhlasí.

15. Z přípisu ze dne 28. 11. 2016 adresovaného žalovanému jako zástupci žalobkyně vyplývá, že [anonymizováno] [obec] prostřednictvím svého zástupce žalobkyni sdělila, že z podkladů a informací, které má k dispozici, vyplývá, že žalobkyně a [anonymizováno] [obec] spolu skutečně uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zpracování projektové dokumentace na přestavbu rodinného domu v [obec]. Popírá, že došlo k dohodě ohledně výše ceny díla, když rozpočet díla [anonymizováno] [obec] nepodepsala (žádný z podpisů na rozpočtu díla není podpisem [anonymizováno] [obec]). Nesouhlasí s tím, jak se žalobkyně vypořádala s tím, že dílo nebylo provedeno řádně, jak [anonymizováno] [obec] namítala v souvislosti s vrácením faktury a e-mailem ze dne 30. 4. 2015. Rovněž upozornila na to, že zatímco v rozpočtu díla je uvedena částka 130 680 Kč včetně DPH, fakturována byla částka 153 030 Kč včetně DPH.

16. Ze záznamu z jednání ze dne 15. 2. 2018 vyplývá, že jednatel žalobkyně [titul] [jméno] požádal, aby žalovaný podal u soudu žalobu o zaplacení částky 153 030 Kč s tím, že plnou moc pro zastupování již žalovanému udělil dne 19. 4. 2016.

17. Ze žaloby ze dne 31. 10. 2018 soud zjistil, že žalobkyně zastoupená žalovaným požadovala po [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zaplacení částky 153 030 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o dílo, jejímž předmětem bylo zpracování projektové dokumentace přestavby řadového rodinného domu [adresa] v [obec], a to pro správní řízení i realizaci. Před uzavřením smlouvy o dílo žalobkyně dle požadavků [anonymizováno] [obec] zpracovala architektonickou studii. Sjednaný rozsah díla a dohodnutá cena dle žaloby vyplývá z Nabídky na zpracování projektové dokumentace rodinného domu, stvrzené podpisy účastníků dne 31. 3. 2015, která je svým obsahem potvrzením o obsahu uzavřené smlouvy o dílo. Mezi účastníky byla dohodnuta cena díla ve výši 128 000 Kč bez DPH, tedy 154 880 Kč s 21 % DPH, při uzavření smlouvy o dílo [anonymizováno] [obec] zaplatila zálohu ve výši 20 000 Kč. Po řádném dokončení a předání díla, když písemné připomínky k předané projektové dokumentaci ze dne 30. 4. 2015 žalobkyně vypořádala dne 19. 5. 2015, žalobkyně vyúčtovala [anonymizováno] [obec] sjednanou cenu díla fakturou [číslo] [rok] ze dne 4. 11. 2015, znějící na částku 153 030 Kč včetně DPH. Dopisem ze dne 16. 11. 2015 [anonymizováno] [obec] a její partner vrátili žalobkyni fakturu s tím, že projektovou dokumentaci nemohli na stavbě vůbec použít a že uhrazenou zálohu považují za dostatečnou.

18. Ve vyjádření k žalobě ze dne 20. 12. 2018 [anonymizováno] [obec] potvrdila, že mezi ní a žalobkyní byla uzavřena ústní smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zpracování projektové dokumentace řadového domu [adresa] v [obec]. V rámci další specifikace rozsahu díla [anonymizována dvě slova] zastupoval její partner [jméno] [příjmení], z cca 10 osobních schůzek se žalobkyní [příjmení] [jméno] absolvovala tři. Měli požadavek udělat rekonstrukci domu s co nejnižšími náklady a s minimálním rozsahem. Poté, co žalobkyni sdělili, že uvažují o sauně a prostoru pro cvičení, vypracovala architektonickou studii včetně suterénu, ačkoli výslovně uváděli, že suterén s výjimkou kanalizace a vody nebude předmětem této fáze rekonstrukce. [anonymizováno] [obec] požadovala ucelenou projektovou dokumentaci, z níž budou moci vycházet jednotliví řemeslníci při samotné realizaci rekonstrukce. Na osobních schůzkách, kde se řešil rozsah projektové dokumentace, byli přítomni zástupci jednotlivých odborných profesí. Rozsah díla nebyl sjednán dne 31. 3. 2015, neboť to byl den, kdy již žalobkyně předala [jméno] [příjmení] projektovou dokumentaci. Na dokumentu„ Nabídka na zpracování projektové dokumentace rodinného domu“ je sice podpis [jméno] [příjmení], ale tento podpis nekryje nabídku jako takovou, když svým podpisem se zavázal k tomu, že v dubnu zaplatí 28 000 Kč jako doplatek k již složené záloze. Dne 30. 4. 2015 zaslali žalobkyni písemné připomínky k vypracované projektové dokumentaci, tedy reklamovali vady díla. Žalobkyně vady díla neodstranila, pouze se vyjádřila, že všechna řešení jsou řešením alternativním k jí navrhnutým řešením. Projektová dokumentace nebyla fakticky použitelná pro rekonstrukci, využitelné byly pouze části týkající se řešení vody a topení, kanalizace a betonového schodiště, k ostatním realizacím si příslušný projekt zpracovali jednotliví řemeslníci. Žalobkyně nedodržela zadání na co ekonomicky nejvýhodnější řešení, když navrhla dražší ocelový nosník a nenavrhla řešení pomocí čerpadel. V dokumentaci se objevují prvky, které neodpovídaly skutečnému stavu v domě. Jelikož žalobkyně neodstranila podstatné vady díla, [anonymizováno] [obec] zadržela zbývající část ceny za dílo. Cena projektové dokumentace činila přinejmenším 10 % z celkových nákladů na rekonstrukci.

19. Z repliky žalobkyně k vyjádření žalované se podává, že žalobkyně prostřednictvím žalovaného jako svého zástupce doplnila svá tvrzení tak, že před zpracováním projektové dokumentace byla vypracována architektonická studie, která byla opakovaně s [anonymizována dvě slova] konzultována a na závěr [anonymizována dvě slova] odsouhlasena. Rozsah stavebních úprav domu, tedy obsah smlouvy o dílo byl tak jednoznačně vymezen. O výši předpokládaných nákladů na rekonstrukci žalobkyně mnohokrát [anonymizována dvě slova] informovala. Není pravda, že [anonymizováno] [obec] řešení suterénu nepožadovala - odsouhlasila architektonickou studii obsahující i řešení suterénu a nikdy na osobních schůzkách nesdělila, že nepožaduje řešit suterén a nechala žalobkyni zhotovovat dokumentaci v celém rozsahu. Po zpracování kompletní dokumentace a se znalostí ceny rekonstrukce [anonymizováno] [obec] rozšířila rozsah díla o projekt rekonstrukce podkroví. Na základě odsouhlasené studie byla postupně vypracována projektová dokumentace, která byla mnohokrát v rozpracovanosti konzultována, když na schůzky se dostavoval zejména [jméno] [příjmení], který jednal jménem [anonymizováno] [obec]. Rozsah díla nebyl sjednán 31. 3. 2015, ale již odsouhlasením architektonické studie. Po zpracování projektové dokumentace a jejím předání [anonymizováno] [obec] byla v dalších měsících zpracována inženýrská činnost, po tu dobu neměla [anonymizováno] [obec] námitky k rozsahu dokumentace. Žalobkyně sama o své vůli neurčila nezbytnost stavebního povolení. Po zpracování a odsouhlasení architektonické studie ji žalobkyně předložila stavebnímu úřadu, který posoudil rozsah plánovaných úprav a sdělil, že požaduje postup stavebním povolením. Přijetí variantních řešení není důvodem pro neuhrazení ceny díla. Jelikož se jednalo o rekonstrukci domu, žalobkyně upozorňovala [anonymizována dvě slova], že nezná přesnou polohu některých instalací uvnitř stěn a budou tak možná nutné určité úpravy při realizaci. [anonymizováno] [obec] sama uvedla, že dokumentaci profesí vody, topení a kanalizace použila. O výši ceny díla byla [anonymizováno] [obec] předem informována, při podpisu oceněných provedených projektových prací neměl přítel [anonymizováno] [obec] žádné výhrady. Jelikož ohledně víceprací nebyl dohodnut jejich rozsah a cena, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět o částku 18 150 Kč s příslušenstvím. Žádná z připomínek ze dne 30. 4. 2015 není vadou projektové dokumentace, ale variantním řešením, a to horším řešením, které nesplňuje technické požadavky na stavbu.

20. Z protokolu o jednání ze dne 21. 5. 2019 soud zjistil, že jednání bylo odročeno za účelem uzavření mimosoudní dohody mezi účastníky.

21. Z protokolu o jednání ze dne 26. 6. 2019 vyplývá, že k mimosoudní dohodě nedošlo a [anonymizováno] [obec] vznesla námitku promlčení celého nároku. Soudcem byl do předávacího protokolu doplněn datum 31. 3. 2015, neboť byl nečitelný a byl ověřen z jiné kopie téhož předávacího protokolu, kterou při jednání předložil žalovaný jako zástupce žalobkyně.

22. Z doplnění skutkových tvrzení a důkazů ze dne 14. 8. 2019 se podává, že dle žalobkyně [příjmení] [jméno] odsouhlasila architektonickou studii osobně při schůzce u ní v kanceláři a tím došlo k dohodě o rozsahu a předmětu díla, kterým bylo zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení a realizaci v rozsahu znázorněném ve studii. Konkrétní obsah smlouvy o dílo byl specifikován v Nabídce na zpracování projektové dokumentace rodinného domu, s jejímž obsahem byla [anonymizováno] [obec] seznámena dne 31. 3. 2015. Cena díla byla sjednána dne 31. 3. 2015 ve výši 154 880 Kč včetně 21 % DPH. Jelikož [anonymizováno] [obec] zaplatila zálohu 20 000 Kč, neuhrazená část ceny díla činí 134 880 Kč. Část díla - projektová dokumentace byla předána [jméno] [příjmení] dne 31. 3. 2015. Dne 19. 5. 2015 mu byla předána projektová dokumentace opatřená tzv. schvalovací doložkou stavebního úřadu včetně vydaného stavebního povolení ze dne 7. 5. 2015.

23. Ve vyjádření ze dne 30. 8. 2019 [anonymizováno] [obec] uvedla, že výslovně sdělila žalobkyni, že pro elektroinstalaci projekt nepotřebují. Rekonstrukci suterénu plánovali výhledově za 5-10 let, dotazy žalobkyně na suterén tak vnímali, že si chce jen učinit obrázek ohledně jejich plánů a tomu přizpůsobit projekt např. navržením přípravy pro suterénní úpravy. Projektová dokumentace byla zřejmě až na vytknuté vady použitelná, ale reálně použita nebyla, když rekonstrukce probíhala dle dohod s jednotlivými řemeslníky. Použitelná byla část týkající se topení, kanalizace, vody a částečně schodiště. Projektová dokumentace obsahuje i výměnu střechy, která nebyla realizována, jelikož jí nebylo potřeba. Žalobkyně nevycházela z reálného stavu domu, prohlídka domu proběhla žalobkyní na jedné z prvních schůzek, dále byl osobně přítomen statik a dále spolupracovník žalobkyně, který provedl půdorysné přeměření domu. Projektová dokumentace neodpovídala zadání ohledně minimalizace nákladů a zásahů. Žalobkyně neodstranila podstatné vady díla vytknuté písemně dne 30. 4. 2015.

24. Z protokolu o jednání ze dne 29. 10. 2019 vyplývá, že byli vyslechnuti svědci [titul] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [titul] [jméno] [příjmení] vypověděla, že ohledně rekonstrukce domu v [obec] vypracovala jako zaměstnankyně žalobkyně architektonickou studii. Na začátku si dům prohlédla a vyslechla si představy objednatelky. Následně práce na studii průběžně konzultovala při osobních schůzkách. Za objednatelku vždy jednala s mužem. Původně měly být přestěhovány kuchyně a obývací pokoj z 2.NP do 1.NP, k tomu vypracovala několik variant. V průběhu prací na studii došlo ze strany objednatelky k rozšíření zakázky i na suterén a podkroví. I na suterén vypracovala několik variant řešení. Obsah prací tak postupně narůstal, k omezení rozsahu práce na studii nikdy nedošlo. Nikdy od objednatelky nedostala žádný pokyn, že by se rekonstrukce neměla týkat nějaké části např. topení, elektroinstalace, izolací apod. Odsouhlasení studie svědkyně přítomna nebyla. Výběr jedné z navržených variant neprováděla svědkyně, ale objednatelka. Proti rozsahu a způsobu zpracování studie objednatelka nevznesla žádné námitky. Dle svědkyně předmětná studie obsahuje tu šíři, která byla objednatelkou požadována. Architektonická studie slouží pro uspořádání představ, jak má projekt vypadat. [jméno] [příjmení] vypověděl, že v rodinném domě v [obec] dělal projekt elektroinstalace. Jednalo se o kompletní elektroinstalaci ve všech podlažích od místa připojení po rozvody v domě, osvětlení, rozvaděče. Zadání obdržel od žalobkyně a poté vycházel z jednání s objednatelem, který jim dal pokyny, kde co chce mít. Kolega svědka si byl dům prohlédnout a ověřit stávající stav. S objednatelem tak proběhly celkem dvě schůzky. Od objednatele žádné omezení ohledně rozsahu prací na elektroinstalaci nezaznělo. [jméno] [příjmení] vypověděl, že je druhem [anonymizováno] [příjmení]. V rámci rekonstrukce domu nejprve s jednatelem žalobkyně řešili studii ve smyslu, jak si představují vnitřní uspořádání domu. Se žalobkyní proběhla prohlídka domu a schůzky v kanceláři. Následně jednali ohledně zpracování projektové dokumentace pro jednotlivé profese, které budou potřebovat, a na jednom z jednání jednatel žalobkyně předložil cenovou nabídku, dle které jedna profese vycházela v rozmezí 15 až 20 000 Kč, svědek tak počítal s cenou díla v rozmezí 15 až 20 000 Kč za jednu profesi. Všech asi deseti schůzek se svědek osobně zúčastnil, na některých byli přítomni i zpracovatelé dílčích profesí - například střechař, statik, ten, kdo zpracovával schodiště, a člověk, který dělal projekt na vodu a kanalizaci. Jednatel žalobkyně zdůrazňoval, že potřebují stavební povolení. Konkrétní představy si upřesňovali s jednatelem žalobkyně a vycházeli při tom z architektonické studie, kterou s [anonymizována dvě slova] odsouhlasili před započetím prací na projektové dokumentaci na schůzce s jednatelem žalobkyně, kde si vybrali jednu z navržených variant. Chtěli přemístit kuchyni do 1.NP, zvýšit část podlahy, zavést podlahové vytápění, vyvést do podkroví topení, vodu a odpady, suterén plánovali v budoucnu využít jako tělocvičnu a saunu. S [anonymizována dvě slova] požadovali rekonstrukci s co nejnižšími prováděcími náklady. Měli představu, že přijde profese, např. topenář, dají mu složku a on podle ní provede dílo. Tak se nestalo, neboť topenář sdělil, že druhou stoupačku nepotřebují, a ohledně schodiště jim řemeslník řekl, že projekt neodpovídá faktickému stavu. Od žalobkyně převzali dokumentaci v březnu 2015, v dubnu 2015 ji připomínkovali. V květnu 2015 měli schůzku s jednatelem žalobkyně za účelem odstranění vad díla a dohody o ceně, k dohodě však nedošlo. Následně obdrželi fakturu, kterou žalobkyni vrátili. Rekonstrukce domu probíhala podle projektové dokumentace zpracované žalobkyní, a to zejména v částech voda, kanalizace, schodiště a topení. Neprobíhala podle elektroinstalace, protože elektrikáře měli vlastního. Že si nepřejí zpracovat dokumentaci na elektroinstalace určitě zmiňovali, ale neví, kdy a komu. Všechny profese probíhaly s výhradami. Nebyla použita část projektu na střechu, protože střechař odmítl pracovat podle této dokumentace, a proto od rekonstrukce střechy ustoupili. Ohledně dokumentu„ Nabídka na zpracování projektové dokumentace rodinného domu“ svědek uvedl, že dne 31. 3. 2015 při předání projektové dokumentace se s jednatelem žalobkyně domluvil, že v dubnu 2015 uhradí jako dílčí zálohu částku 28 000 Kč, to podepsali. Nabídku s takto vysokou částkou by neodsouhlasil. Předpokládal, že se na ceně díla domluví po odstranění vad díla. Se stavebním úřadem vše řešila žalobkyně. [jméno] [příjmení] vypověděl, že jejich firma zpracovávala projektovou dokumentaci ohledně zdravotní instalace, topení a částečně ohledně vzduchotechniky. S [anonymizována dvě slova] nikdy nejednal, zastupoval ji pan [příjmení]. Zadání rozsahu zpracování dokumentace dostal od jednatele žalobkyně, pan [příjmení] jen upřesnil, že chce nová topná tělesa a nové rozvody, zůstat tak měl jen kotel, pan [příjmení] také chtěl posoudit, zda stávající zdroj tepla bude postačovat. Probíhala mezi nimi e-mailová komunikace, jednou se sešli osobně. Svědek se byl rovněž podívat přímo v domě. Připomínky pana [příjmení] zapracovali do projektu.

25. Z doplnění důkazních návrhů žalobkyně ze dne 31. 10. 2019 soud zjistil, že žalobkyně namítala, že přítel [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení] jako svědek nevypovídal pravdu, pokud tvrdil, že projekt na elektroinstalaci nepožadovali zpracovat. Z předložených listin vyplývá, že půdorysné plány elektroinstalace byly zaslány [jméno] [příjmení] e-mailem dne 12. 2. 2015 a ten dne 18. 3. 2015 e-mailem sdělil, že k navrženému stavu EL z jeho strany bez připomínek.

26. Z protokolu o jednání ze dne 27. 11. 2019 se podává, že byli vyslechnuti jednatel žalobkyně [titul] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [titul] [jméno] vypověděl, že na úvodní schůzce [anonymizováno] [obec] s přítelem panem [příjmení] vysvětlili záměr na rekonstrukci celého domu - zejména se jednalo o nové dispoziční řešení bytu a vytvoření wellness ve sklepě. Následně objednatelka zvětšila rozsah o využití půdního prostoru. Žalobkyně vypracovala architektonickou studii, kterou si nechala odsouhlasit, aby nedocházelo k problémům o stanovení rozsahu. Studii odsouhlasili [anonymizováno] [příjmení] a pan [příjmení] Pan [anonymizováno] zastupoval [anonymizována dvě slova] na většině schůzek. Po zpracování a odsouhlasení studie svědek nacenil celkový rozsah právě v souladu se studií a nacenění předal panu [příjmení], který s ním souhlasil a bez připomínek jej podepsal, a to dne 31.

3. Co znamená poznámka„ duben 28 000 Kč“, svědek neví. Toto nacenění neobsahovalo dodatečně řešenou půdní vestavbu. Po zpracování studie bylo na stavebním úřadu ověřeno, že pro navrhovaný rozsah prací je nezbytné vést stavební řízení, že nebude stačit ohlášení stavby. Ještě před zpracováním projektové dokumentace tak byla objednatelka seznámena s tím, že je třeba zpracovat projektovou dokumentaci v rozsahu ke stavebnímu povolení. Taková dokumentace musí obsahovat veškeré zákonem stanovené přílohy, jako např. statiku, elektroinstalaci, zdravotní instalaci nebo topení. V průběhu prací na projektové dokumentaci se mnohokrát sešel s panem [příjmení] a konzultovali jednotlivé její části. Ten nikdy nedal najevo, že by zpracovaný rozsah neodpovídal jeho představám. Některé části jako elektroinstalace byly panu [příjmení] zaslány ke kontrole e-mailem a ten je e-mailem odsouhlasil. Byli s ním konzultovány i další jednotlivé profese. Po úplném zpracování projektové dokumentace ji nechali odsouhlasit objednatelkou s tím, že zahájí inženýrskou činnost. Když obdržel e-mail s vytýkanými vadami, písemně objednatelce vysvětlil, že se nejedná o vady, ale o variantní řešení. Vystavenou fakturu objednatelka neproplatila. [anonymizováno] [příjmení] vypověděla, že s partnerem koupili řadový dům a chtěli upravit jeho vnitřní dispozice. Proto oslovili tři projektové kanceláře včetně žalobkyně, nabídka od všech se téměř shodovala - uváděly částku 15 až 20 000 Kč za profesi. Vybrali žalobkyni, neboť se jim líbily její návrhy dispozičního řešení domu. Chtěli přesunout kuchyni z prvního patra do přízemí, upravit vnitřní dispozice v domě, upravit schodiště a časem využít podkroví a suterén, proto tam chtěli rozvody vody, elektřiny, odpadů a topení. Na radu žalobkyně souhlasili i s vypracováním projektu na rekonstrukcí střechy. Na základě toho žalobkyně vypracovala architektonickou studii, kterou svědkyně chápala jako vizi či představu, jak by měl dům vypadat v budoucnu. Dotazy, co by mělo být v suterénu a podkroví, chápala jako důležité pro napojení vody, topení a kanalizace, nemyslela, že projekt bude obsahovat rekonstrukci suterénu. Studii odsouhlasila. Poté začala jednání s jednotlivými profesemi, kterých se účastnil většinou její partner. Pokud mu řekli, že je třeba udělat to a to, svědkyně předpokládá, že partner řekl, aby to udělali. Jelikož měli domluveného svého elektrikáře, projekt na elektroinstalace nechtěli vypracovat. V březnu po předání projektové dokumentace předkládali její části jednotlivým profesím, které proti ní měly námitky, některé části nebyly vůbec potřebné. Například pro schodaře bylo nesmyslné narušovat izolaci pro ukotvení schodiště. Další řemeslník navrhl v suterénu ekonomicky výhodnější řešení pomocí čerpadel. Střechař odmítl rekonstrukci střechy dle projektové dokumentace z důvodu vyprojektované železné traverzy. Dle topenáře stačila jedna stoupačka oproti dvěma vyprojektovaným. Proto do měsíce od převzetí dokumentace žalobkyni vytkli vady díla. V květnu byla předána druhá část dokumentace. Zaslanou fakturu neproplatila s ohledem na vytýkané vady. Svědkyně uvedla, že věřila žalobkyni, že je třeba k rekonstrukci stavební povolení. Po předání dokumentace se ptala na stavebním úřadu a bylo jí řečeno, že by stačilo ohlášení.

27. Z rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 11. 2019, č. j. 17 C 413/2018-97, vyplývá, že řízení bylo co do částky 18 150 Kč s příslušenstvím zastaveno, ohledně částky 134 880 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta a žalobkyni byla uložena povinnost uhradit [anonymizováno] [obec] na nákladech řízení částku 101 991 Kč. Rozsudek byl odůvodněn tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo na zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci řadového rodinného domu v [obec], tato dokumentace byla [anonymizováno] [příjmení] předána a dne 6. 6. 2015 nabylo právní moci stavební povolení. Dne 9. 9. 2015 byla žalobkyní vystavena faktura na doplatek ceny za dílo, kterou [anonymizováno] [příjmení] žalobkyni vrátila, aby žalobkyně dne 4. 11. 2015 vystavila fakturu novou, znějící tentokrát na [anonymizována dvě slova], nikoli na společnost [právnická osoba] Vznesená námitka promlčení byla soudem shledána důvodnou, když tento uzavřel, že nejpozději dne 9. 9. 2015, spíše však již dříve, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení ceny díla, ale žalobkyně podala žalobu až dne 31. 10. 2018, tedy po více než třech letech od okamžiku, kdy žalobkyni vzniklo právo na zaplacení vyúčtované ceny díla.

28. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 11. 6. 2020, č. j. 8 Co 233/2020-127, shora uvedený rozsudek potvrdil a uložil žalobkyni povinnost nahradit [anonymizováno] [obec] náklady odvolacího řízení ve výši 16 450 Kč s odůvodněním, že v dané věci byla uzavřena ústní smlouva o dílo a že právo na zaplacení ceny díla vzniklo okamžikem provedení a předání díla, za který je třeba považovat den 6. 6. 2015, kdy nabylo právní moci rozhodnutí stavebního úřadu o vydání stavebního povolení [anonymizováno] [příjmení]. Jelikož poslední den promlčecí lhůty připadl na 7. 6. 2018, byla žaloba podaná dne 31. 10. 2018 opožděná. Krajský soud v Českých Budějovicích se stejně jako Okresní soud v Českých Budějovicích nezabýval otázkou bezvadnosti projektové dokumentace, resp. tvrzenými vadami díla.

29. Z přípisů ze dne 10. 9. 2020 a ze dne 12. 4. 2021 se podává, že žalobkyně, resp. její zástupce vyzvali žalovaného k náhradě škody ve výši 253 321 Kč s příslušenstvím.

30. Svědkyně [titul] [jméno] [příjmení], zaměstnankyně žalobkyně, vypověděla, že ohledně rekonstrukce řadového rodinného domu v [obec] v roce 2014 vypracovala celou architektonickou studii, na následném vyhotovení projektové dokumentace se již nepodílela. Vypracování studie trvalo asi měsíc nebo dva měsíce. Běžně se nejprve vypracovává architektonická studie, která je základem, podkladem pro projektovou dokumentaci. V průběhu jejího vyhotovení se konzultuje s objednatelem a dle jeho připomínek se dělají ve studii změny. V této věci byl postup standardní. Ačkoli vlastníkem řadového domu byla [anonymizováno] [příjmení], svědkyně vždy jednala s jejím partnerem, jeho jméno si již nepamatuje. Zda se v daném případě uzavírala písemná smlouva, neví, při uzavírání smluv nebývá přítomna. Při sjednávání ceny za vypracování projektové dokumentace přítomna nebyla. Studie se týkala nejvíce suterénu a prvního nadzemního podlaží, podkroví bylo přidáno až na konci, původně na začátku prací se neřešilo. Svědkyně vypracovala více variant, což je běžná praxe a je to v ceně za studii. S partnerem [příjmení] [jméno] měla asi dvě či tři schůzky, v průběhu prací na studii partner upřesňoval rozsah, dílo nezužoval, došlo spíše k jeho rozšíření. První schůzka byla přímo v domě, ty ostatní v ateliéru. Schůzkám byl přítomen asi kolega [anonymizováno] [jméno], který následně vypracoval projektovou dokumentaci. Zda byl schůzkám přítomen i [titul] [jméno], svědkyně již neví. O změně rozsahu díla, tedy jeho rozšíření, se dozvěděla od partnera [příjmení] [jméno], a to buď na schůzce či telefonicky. Změny se týkaly variantního řešení suterénu, řešily se varianty umístění a vybavení kuchyně, následně přibylo podkroví. Svědkyně o své vlastní vůli nezahrnovala do studie něco navíc. Objednatelka, ani její partner svědkyni nenamítali, že nechtějí vypracovat studii v takovém rozsahu, ve kterém ji svědkyně vypracovala. Rovněž požadavek, že se nemají řešit elektroinstalace vůči ní nezazněl. Aby byly zásahy do domu co nejmenší a aby rekonstrukce nebyla nákladná, se svědkyně snažila sama od sebe, neměla zájem, aby se rekonstrukce domu prodražovala. Kdo schvaloval studii si již nepamatuje, ale musela být schválena, neboť k ní už nedostala žádné připomínky ani od objednatele, ani od [titul] [jméno]. Po předání vypracované studie [anonymizováno] [jméno] objednatelka, ani její partner neměli vůči svědkyni žádné námitky či výhrady proti studii. Práci zadává svědkyni [titul] [jméno], zásadní věci s ním konzultuje, drobnosti ne.

31. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděla, že s přítelem chtěli rekonstruovat rodinný dům, a proto oslovili několik architektů. Návrh žalobkyně se jim líbil nejvíc a cena byla víceméně stejná jako u ostatních architektů. Chtěli nové rozvody vody a topení, vybourat jednu příčku, změnit trochu dispozice, přemístit kuchyň do jiného patra, vyměnit okna, vyměnit střechu, zavést vodu a topení do sklepa a na půdu s tím, že by v budoucnu ve sklepě měli saunu a na půdě obytnou místnost. Chtěli jako laici od žalobkyně poradit, co k takové rekonstrukci potřebují. Když jim jednatel žalobkyně řekl, že potřebují stavební povolení, věřili mu, pak ale zjistili, že ho pravděpodobně nepotřebovali. Když jim řekl„ uděláme tohle a tohle“, mysleli, že to skutečně potřebují a souhlasili s tím. Souhlasili, aby žalobkyně udělala vše pro vydání stavebního povolení, zmocnili ji k jeho vyřízení. Ohledně rozsahu projektové dokumentace se s jednatelem žalobkyně domlouval na schůzkách její přítel. Vše domlouvali pouze ústně. Svědkyně uvedla, že stavební povolení jim vydáno bylo a že to asi bylo udělané v pořádku, neříká, že tam bylo něco špatně. Ve skutečnosti však jednotlivé profese přišly, podívaly se do projektu a řekly, že to udělají jinak, že to tak bude lepší a levnější. Na jednání chodil její přítel [jméno] [příjmení], ona byla jen asi na třech schůzkách, spolu to konzultovali, na schůzkách byly někdy přítomny i jednotlivé profese. Elektřina byla v dobrém stavu, tu měnit nechtěli, to jednateli žalobkyně říkala na jedné ze schůzek s tím, že ale neví, zda přesto bylo nutné projekt na elektřinu udělat. Svědkyně neví, proč přítel e-mailem vyjádřil souhlas s návrhem elektra, když elektro nechtěli. Stejně tak svědkyně nechápe, proč byl nutný projekt na okna, když ta jenom firma zaměří a přiveze. Svědkyně uznala, že s architektonickou studií se seznámila, byl tam zapracován i suterén, přízemí a první patro, s přítelem vybrali některou z navržených variant. Studii chápali spíše jako vizi, jak by dům mohl vypadat do budoucna, a že je dobré takovou vizi mít. Věděli, že když budou chtít mít jednou ve sklepě saunu, musí tam mít připravené rozvody topení a vody a je kvůli tomu potřeba mít to namalované v dokumentaci. Výslovně proti rozsahu studie nic nenamítali. Až když jim byla projektová dokumentace předána, svědkyně se zhrozila jejího rozsahu. Vady vytkli žalobkyni dne 30. 4. 2015 právě po konzultaci s jednotlivými profesemi. V připomínkách ze dne 30. 4. 2015 nenamítali, že suterén a podkroví nechtěli, protože tam vodu a topení dovést chtěli, aby v budoucnu nemuseli znovu kopat do zdí. Svědkyně dále uvedla, že na první schůzce jednatel žalobkyně uvedl cenu za jednu profesi 15 až 20 000 Kč. Mysleli si, že budou potřebovat tak tři profese - voda, topení, střecha plus cena za stavební povolení a za rozkreslení a také statika se musela dělat kvůli zdi. Nevěděli, kolik bude celková cena, ale čekali, že to bude méně. Nevěděli, kolik bude třeba profesí. Na nabídce na zpracování projektové dokumentace rodinného domu je dle svědkyně zřejmě podpis jejího přítele, co znamenají rukou psané poznámky na této nabídce, svědkyně neví, asi že se domluvili, že zaplatí další zálohu. Vyúčtovanou cenu odmítli zaplatit, protože jednotlivé profese dokumentaci nepotřebovaly a navrhly jim lepší a levnější řešení. Profese neříkaly, že se to podle projektové dokumentace udělat nedá, ale část udělaly podle dokumentace a část podle sebe, jak to bylo podle nich lepší. Chtěli žalobkyni doplatit částku 40 000 Kč, takže by celkem zaplatili 60 000 Kč, a to jen za to, co skutečně chtěli. Kolik celkem za rekonstrukci uhradili, svědkyně neví, každá profese stála jinak. Novou střechu a saunu v suterénu dodnes nemají.

32. Ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné a průmyslové, specializace diagnostika, vady a poruchy staveb, [celé jméno znalce] soud zjistil, že předmětná projektová dokumentace byla zpracována podrobněji, než žádá zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, a vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Uvedené rozšířené zpracování projektové dokumentace by tak mohlo naplňovat představu objednatelky o úspoře pořizovacích nákladů za projektovou dokumentaci. Jelikož bylo zasahováno do nosných konstrukcí, muselo být vedeno stavební řízení. Předmětná projektová dokumentace byla dostatečným podkladem pro stavební řízení a splnila požadavky stavebního zákona a vyhlášky č. 499/2006 Sb. Byla dostatečným podkladem pro zpracování dokumentace pro provedení stavby, ale nebyla dokumentací pro provedení stavby. Vadou projektové dokumentace není, když se objednatelka rozhodla provést tu kterou část vyprojektované stavby jinak. Její vadou však je, pokud se v průběhu realizace zjistí, že část stavby je neproveditelná, neboť byly zjištěny okolnosti znemožňující provést stavbu tak, jak byla vyprojektovaná. Dle profesních metodických pomůcek ČKAIT je povinností autorizovaných osob mimo jiné vést písemné záznamy o všech jednáních uskutečněných v souvislosti s projektovou přípravou stavby a archivovat je a projednat rozpracovanou dokumentaci v průběhu zpracování s objednatelem a o výsledcích projednání vést potřebné záznamy. Soudní znalec provedl místní šetření a zjistil, že při realizaci stavby nepůsobil technický dozor, ani odborné vedení stavby (stavbyvedoucí), které při svépomocné formě výstavby či dílčích přímých dodávkách musí být zajištěno, že stavební deníky nebyly nikdy vedeny a že stavba není dosud dokončena, dům je rozestavěn a nezkolaudován, byť obýván. Na otázku, zda byl splněn požadavek objednatelky na rekonstrukci domu s co nejnižšími náklady a stavebními zásahy dle znalce nelze odpovědět, neboť není možné levnější řešení považovat zároveň i za lepší technické řešení a nejlevnější stavba je taková, která se vůbec nepostaví. K argumentu objednatelky, že projektová dokumentace nemohla být použita, znalec uvedl, že mohla být a byla použita, když bylo vydáno stavební povolení, které nabylo právní moci. K připomínkám objednatelky vůči projektové dokumentaci ze dne 30. 4. 2015 a 16. 11. 2015 a k vyjádření žalobkyně na tyto připomínky znalec uvedl, že žalobkyní vyprojektované technické řešení na půdě není neekonomické, není technicky obtížně proveditelné a je správné z hlediska konstrukčního a statického uspořádání. Navržená ocelová příložka je navíc dle znalce nejlevnější úprava. Ohledně meziokenního pilířku v místnosti č. 3 (správně místnost č. 3) v 2.NP znalec uvedl, že na půdorysu 2.NP chybí informace o výšce pro bourací práce, ačkoli na výkresech č. 6 a č. 7 tato informace je. Chybí-li tato kóta a rozpočtář se nepodívá na uvedené výkresy, uvažuje s výškou na celé podlaží a rozpočtuje bourání ve větším rozsahu, než odpovídá skutečnosti. Nejedná se o podstatnou vadu projektové dokumentace znemožňující realizaci. Navržené ocelové překlady v 2.NP jsou zbytečné. Jedná se o vadu, která neznemožňuje provedení díla. Ohledně 1.NP znalec uvedl, že stavebně technický průzkum by měl být proveden již v rámci projektové přípravy, ne až při realizaci stavby - v takovém případě se jedná o velmi nepraktický počin zvyšující finanční a organizační náročnost plánované stavby. Pro přesun stavebně technického průzkumu až do fáze realizace stavby musí být objektivní důvody, např. požadavek objednatele užívat rodinný dům v průběhu prací. V tom případě je třeba v projektové dokumentaci uvést okolnosti, které mohou nastat a jak se budou řešit, jednotlivá řešení se ocení a v rozpočtu se stanoví rezerva. Konstatování, že stavebně technický průzkum se provede až při vlastní realizaci, je nedostatečné. Ohledně 1.PP znalec uvedl, že pro založení paty železobetonového schodiště existují i jiné způsoby, než je samotná základová konstrukce, a že odkanalizování vaničky bočním vyústěním do nad podlahou instalovaného čerpadla oproti vyprojektovanému řešení je adekvátním řešením. Dle znaleckého posudku neexistují žádné závazné cenové předpisy ČKAIT či ČKA. Na zpracování předmětné projektové dokumentace se dle znalce podílelo sedm profesí, a to stavební (architektonická), konstrukce - statika, zdravotní instalace (vodovody, kanalizace), vzduchotechnika, ústřední vytápění, elektroinstalace a požárně bezpečnostní řešení stavby. Dle znalce projektová dokumentace splňuje rámcově požadavky schválené architektonické studie a přestavba rodinného domu by se podle ní realizovat dala.

33. Soudní znalec [celé jméno znalce] v rámci výslechu doplnil, že v dané věci bylo skutečně třeba mít stavební povolení, že ohlášení nestačilo. Pokud je výstavbou dotčena elektroinstalace, a tady evidentně musela být, tak by měla být předmětem projektové dokumentace. V posudku uvedených sedm profesí se skutečně podílelo na vyhotovení projektové dokumentace. Znalec vypověděl, že s návrhem žalobkyně jako projektant souhlasí, žalobkyně to navrhla dobře a je přesvědčen o tom, že kdyby se rekonstrukce realizovala podle dokumentace, bylo by to lepší než stav, ve kterém se stavba nyní nachází. Znalec trval na svém závěru, že přestavba rodinného domu dle vytvořené projektové dokumentace by se realizovat dala. Ohledně navrženého řešení pro založení paty železobetonového schodiště znalec doplnil, že se skutečně jedná o jedno z možných řešení a není to vada díla. Žalobkyně v tomto případě šla cestou bezpečného řešení, což je na místě. Stejně tak navržené řešení ohledně odkanalizování vaničky je jednou z možných variant, nejde o vadu projektu.

34. Jednatel žalobkyně [titul] [příjmení] [jméno] uvedl, že [anonymizováno] [příjmení] se na něj obrátila s tím, že chce zpracovat projektovou dokumentaci na přestavbu domu. Jelikož šlo jen o malou zakázku, neuzavírali písemnou smlouvu. Navíc objednatelka na začátku přesně ani nevěděla, co chce, proto bylo těžké uzavírat s ní písemnou smlouvu. Proto nejprve vypracovali architektonickou studii, a to ve dvou variantách, které se od sebe zásadně ekonomicky nelišily, kterou si od ní nechali odsouhlasit. [anonymizováno] [příjmení] s přítelem si vybrali jednu z variant a tím jasně určili rozsah zpracování, námitky k rozsahu neměli žádné. Po odsouhlasení studie se jeho zaměstnankyně dotázala stavebního úřadu, zda bude třeba stavební povolení, nebo zda bude stačit ohlášení stavebních úprav. Stavební úřad konstatoval, že jelikož se jedná o zásahy do nosných konstrukcí (schodiště, rozšíření okenních otvorů), je nutné stavební povolení. S tím objednatelku a jejího přítele seznámili, ti s tím souhlasili. Proto začali zpracovávat projektovou dokumentaci ke stavebnímu povolení a v průběhu prací několikrát její rozsah konzultovali s přítelem objednatelky. Pokud objednatelka v budoucnu chtěla mít v suterénu saunu, bylo třeba to rovnou zakreslit, aby věděli, kam zavést jakou trubku, kde bude odpad, kde budou zásuvky, rozvaděče a jističe, jak to bude napojeno. Přítel moc dobře věděl, co se zpracovává, konzultovali s ním práce i jednotlivé profese - elektrikář, vodař, statik a další. Za celou dobu přítel nic proti rozsahu nenamítal. Po vyhotovení dokumentace s ní byl přítel seznámen a odsouhlasil ji. Pak teprve začala inženýrská činnost. Na samém začátku objednatelce sdělil cenu jedné profese 15 až 20 000 Kč a cenu studie 10 až 20 000 Kč s tím, že cena projektu činí 4 až 6 % nákladů na běžnou rekonstrukci bytu. Po vyhotovení studie sdělil příteli objednatelky, že cena bude kolem 150 000 Kč, on s tím souhlasil. Teprve poté objednatelka přidala ještě požadavek na podkroví, to bylo dalších 20 000 Kč, ale o ceně za podkroví jim neřekl, a proto cenu za vícepráce na podkroví nepožadoval, resp. vzal ohledně ní žalobu částečně zpět. O tom, kolik profesí se bude na vyhotovení dokumentace podílet, objednatelka a její přítel předem věděli, neboť přítel s každou profesí jednal. Šlo o elektřinu, zdravotní instalaci (voda a kanalizace), topení, statiku, inženýrskou činnost, dále šlo o profesi architekta a profesi stavebního inženýra. Ohledně inženýrské činnosti jim v průběhu vypracování dokumentace řekl cenu 20 až 30 000 Kč s tím, zda si ji chtějí zajistit sami, nebo to nechají na žalobkyni. Chtěli, aby to zajistila žalobkyně. Cena díla tak byla spíše levná a přítel objednatelky předložené vyúčtování podepsal, když s rozsahem vyúčtovaných prací neměl problém. Na nabídce je tedy jeho podpis a podpis přítele objednatelky. Jelikož neměli na jednorázové doplacení ceny peníze, domluvil se svědek s přítelem na další splátce na duben. Původně objednatelka chtěla zadat rekonstrukci jedné firmě na klíč, v tom případě potřebovala kompletní dokumentaci. Teprve když po vyhotovení a předání dokumentace zjistili, že to bude drahé, začali shánět jen jednotlivé profese a od rozsahu rekonstrukce ustupovat. Až poté, co byla dokumentace hotová, objednatelka řekla, že projekt na elektroinstalace nepotřebovali. Pro získání stavebního povolení však projekt na elektroinstalace byl nezbytný. Cena byla naúčtovaná za dokumentaci pro stavební povolení, vesměs šly ale profese do většího detailu. Projektová dokumentace nebyla dle jednatele vyhotovena pouze za účelem vydání stavebního povolení, ale aby se podle ní dala fakticky rekonstrukce provést. Jednatel žalobkyně dále uvedl, že při vyhotovení projektové dokumentace vycházeli z vlastního zaměření a prohlídky domu a ze staré projektové dokumentace, která nebyla kompletní. Omítky nesundávali, aby zjistili, kudy přesně trubky ve zdech vedou. Připustil, že odchylky tak možné jsou.

35. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že podaná žaloba je důvodná.

36. Podle § 24 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, advokát odpovídá klientovi za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Podle odstavce 4 uvedeného ustanovení se advokát této odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.

37. Uvedená úprava odpovědnosti advokáta vůči klientovi za škodu, kterou způsobí advokát klientovi v souvislosti s výkonem advokacie, je zákonnou úpravou speciální oproti obecné úpravě odpovědnosti za škodu obsaženou v občanském zákoníku. Odpovědnost advokáta je založena na principu objektivní odpovědnosti, tedy bez zřetele k zavinění. Pokud advokát postupoval odborně nesprávně a jako přímý důsledek tohoto jednání vznikla jeho klientovi škoda, pak za takto vzniklou škodu advokát nepochybně odpovídá. Otázku, zda advokát při výkonu advokacie postupoval či nepostupoval řádně, je nutno posoudit především z hlediska § 16 zákona o advokacii, podle kterého je advokát mimo jiné povinen uplatňovat vše, co podle svého přesvědčení a příkazů klienta pokládá za prospěšné. Odpovědnost advokáta za škodu vzniká při současném splnění všech předpokladů, jimiž jsou výkon advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody, jejichž existenci je povinen tvrdit a prokázat žalobce – poškozený klient (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 25 Cdo 2007/2009). Je povinností soudu rozhodujícího o nároku klienta na náhradu škody proti jeho advokátovi vyřešit jako předběžnou otázku, zda při řádném postupu advokáta v soudním řízení, v němž klienta zastupoval, by klient ve sporu uspěl, tedy obdržel by od protistrany plnění, jež na ní požadoval (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 25 Cdo 2016/2009). Při řešení této předběžné otázky musí soud zohlednit všechny námitky, které by mohly být v původním řízení uplatněny, a pouze dospěje-li k závěru, že by nemohly být důvodné, může učinit závěr o nepochybném výsledku původního řízení (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 25 Cdo 3695/2016).

38. Účastníky byly vymezeny jako nesporné skutečnosti, že byla uzavřena smlouva o poskytování právních služeb mezi žalobkyní a žalovaným, na jejímž základě žalobkyně zmocnila žalovaného k zastupování ve sporu s [anonymizováno] [příjmení] o zaplacení částky 153 030 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazení ceny díla dle smlouvy o dílo, když plná moc je ze dne 19. 4. 2016, žalovaný podal žalobu k Okresnímu soudu v Českých Budějovicích dne 31. 10. 2018, ačkoli pokyn k podání žaloby od žalobkyně obdržel dne 15. 2. 2018 a došlo tak k porušení povinnosti při výkonu advokacie na straně žalovaného tím, že podal žalobu opožděně, ačkoli pokyn k podání žaloby mu byl udělen včas. Toto jsou skutečnosti, které jsou mezi účastníky nesporné.

39. Otázkou zůstává, zda pokud by žalovaný advokát postupoval při výkonu advokacie řádně, tedy pokud by podal žalobu včas, byla by tato úspěšná. Konkrétně pokud by Okresní soud v Českých Budějovicích žalobu ve věci vedené pod sp. zn. 17 C 413/2018 nezamítl s ohledem na vznesenou námitku promlčení, zda by žaloba byla úspěšná (zda by jí bylo soudem vyhověno).

40. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle odstavce 2 věty prvé uvedeného ustanovení je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem.

41. Objednatelka [anonymizováno] [jméno] [příjmení], její přítel [jméno] [příjmení], který ji při většině jednání zastupoval, a jednatel žalobkyně [titul] [příjmení] [jméno] shodně vypověděli, že předmětem smlouvy o dílo bylo vyhotovení projektové dokumentace na rekonstrukci řadového domu za účelem získání stavebního povolení a k provedení rekonstrukce. Jelikož [anonymizováno] [obec] a [jméno] [příjmení] neměli na začátku jasnou představu o rekonstrukci domu, dohodli se, že žalobkyně vypracuje architektonickou studii. Architektonická studie byla vypracována v září 2014 a [anonymizováno] [obec] a [jméno] [příjmení] ji odsouhlasili a schválili a vybrali jednu z navržených variant. Součástí studie byla i rekonstrukce půdy a suterénu. Ačkoli [anonymizováno] [obec] chápala studii jako vizi do budoucna, jak sama vypověděla, byla si vědoma toho, že pokud chce v budoucnu v suterénu saunu, musí být už nyní v dokumentaci toto zaneseno za účelem napojení vody a tepla. Projektová dokumentace byla následně vyhotovena v rozsahu odpovídajícím schválené architektonické studii, když dle soudního znalce projektová dokumentace rámcově splňuje požadavky architektonické studie a svědek [příjmení] výslovně vypověděl, že při projektové dokumentaci vycházeli z této studie. [anonymizováno] [příjmení] připustila, že souhlasili se vším, co jim žalobkyně navrhla, neboť se domnívali, že je to k získání stavebního povolení nezbytné. Namítala, že následně zjistila, že stavební povolení k rekonstrukci v požadovaném rozsahu vůbec nepotřebovali. Dle soudního znalce však v daném případě ohlášení stavby nestačilo a bylo nutné získat k rekonstrukci domu stavební povolení. [anonymizováno] [obec] i [jméno] [příjmení] namítali, že nechtěli projekt na elektroinstalace. Dle soudního znalce však rekonstrukcí domu byla elektroinstalace dotčena a pro zisk stavebního povolení tak bylo nutné, aby projektová dokumentace předkládaná stavebnímu úřadu obsahovala i projekt na elektroinstalace. Navíc z e-mailu ze dne 18. 3. 2015 jasně vyplývá, že [jméno] [příjmení] zaslané plány ohledně elektroinstalace výslovně schválil, musel si tak být vědom toho, že součástí projektové dokumentace bude i projekt na elektroinstalace. 42. [anonymizováno] [obec], [jméno] [příjmení] a jednatel žalobkyně [titul] [jméno] se ve svých výpovědích rovněž shodli na tom, že na začátku jednání mezi nimi jednatel žalobkyně předložil cenovou nabídku 15 až 20 000 Kč za profesi a že s tím [anonymizováno] [obec] a pan [příjmení] souhlasili. [jméno] [příjmení] vypověděl, že se zúčastnil jednání, na nichž byli přítomni i zpracovatelé jednotlivých profesí, a to statik, střechař, pán na schodiště a pán na vodu a kanalizaci. Dále uvedl, že chtěli i projekt na topení. Z výpovědi svědka [příjmení] a z e-mailu [jméno] [příjmení] ze dne 18. 3. 2015 vyplývá, že spolu jednali o projektu na elektroinstalace, které [jméno] [příjmení] schválil. Z výpovědi svědka [příjmení] vyplývá, že jednal s panem [příjmení] ohledně topení, zdravotní instalace a vzduchotechniky. [příjmení] si tak musel být vědom minimálně sedmi profesí, které se na vypracování projektové dokumentace podílely. [anonymizováno] [příjmení] vypověděla, že se domnívala, že půjde o tři profese, ale následně jako profese, kterých si byla vědoma, že se budou na vypracování dokumentace podílet, uvedla vodu, topení, statiku, střechu, inženýrskou činnost a rozkreslení, tedy minimálně šest profesí.

43. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a [anonymizováno] [příjmení] byla uzavřena řádná smlouva o dílo, když k uzavření smlouvy o dílo došlo odsouhlasením architektonické studie, tím byl určen rozsah díla, a rovněž byl dohodnut způsob určení ceny za dílo (20 000 Kč za profesi + stejná cena za činnost vedoucí k získání stavebního povolení, tedy inženýrskou činnost, a stejná cena za tzv. rozkreslení). Dle soudního znalce se na vypracování předmětné projektové dokumentace podílelo celkem sedm profesí: stavební (architektonická), konstrukce - statika, zdravotní instalace (vodovody a kanalizace), vzduchotechnika, ústřední vytápění, elektroinstalace a požárně bezpečnostní řešení stavby. Na dohodnutém způsobu určení ceny díla nic nemění ani skutečnost, že v průběhu provádění díla (ve fázi po vyhotovení a předání projektové dokumentace objednatelce před započetím prací na inženýrské činnosti) žalobkyně dne 31. 3. 2015 předložila objednatelce, resp. jejímu zástupci [příjmení] vyúčtování, a to v dokumentu označeném jako„ nabídka na zpracování projektové dokumentace rodinného domu“. Tímto vyúčtováním nebyla dohodnuta cena díla, neboť způsob určení ceny byl dohodnut již při schválení architektonické studie. Soud tento dokument chápe jako písemný záznam o v minulosti uzavřené ústní dohodě o ceně díla. Nad to z dokumentu vyplývá, že přítel objednatelky [jméno] [příjmení] byl z uvedenou cenou srozuměn a souhlasil s ní, neboť dokument podepsal. Je logické, že pokud by s cenou nesouhlasil, dokument by nepodepsal, a stejně tak, pokud by s cenou nesouhlasil a jen by se domluvili na splátce v dubnu, nenapsali a nepodepsali by to na toto vyúčtování.

44. Podle § 2615 odst. 1 o.z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. 45. [anonymizováno] [příjmení] dne 30. 4. 2015 uplatnila písemně proti dílu námitky, tedy reklamovala vady díla, a žalobkyně vyřešila námitky písemně dne 19. 5. 2015, tedy odstranila vady díla.

46. Ze znaleckého posudku a z výslechu znalce [příjmení] [celé jméno znalce] vyplývá, že ohledně rekonstrukce předmětného řadového domu nestačilo ohlášení, ale bylo nutné vést stavební řízení a získat stavební povolení. Vypracovaná projektová dokumentace splňuje dle znalce podmínky podle stavebního zákona i podle vyhlášky o dokumentaci staveb a její zpracování je podrobnější než stanoví tyto právní předpisy. Jelikož stavební povolení bylo vydáno a nabylo právní moci, lze dovodit, že projektová dokumentace byla shledána pro účely stavebního řízení za vyhovující a splňovala veškeré stavebním úřadem požadované náležitosti. Soudní znalec výslovně uvedl, že s návrhem žalobkyně jako projektant souhlasí a že žalobkyně to navrhla dobře. Některé z vytýkaných vad byly oprávněné - jedná se o meziokenní pilířek ve 2. NP, ohledně kterého na jednom z výkresů (půdorys) chybí informace o výšce pro bourací práce, na výkresech č. 6 a 7 však tato informace již je, a dále se jedná o ocelové překlady ve 2. NP, které jsou dle znalce nadbytečné. Dle znalce se však nejedná o vady, které by znemožnily provedení rekonstrukce domu. Naopak řešení na půdě, které [anonymizováno] [příjmení] rovněž vytýkala, dle znalce bylo v pořádku, naopak se jednalo o nejlevnější řešení. Ohledně vytýkaných vad v 1. PP znalec uvedl, že se skutečně jednalo o alternativní řešení. Znalec žalobkyni vytkl, že chybí písemná dokumentace, tedy že žalobkyně o výsledcích jednání se smluvní stranou nečinila alespoň stručné písemné záznamy. Předmětná smlouva o dílo však nemusí mít písemnou formu. Další výtkou soudního znalce bylo neprovedení stavebně technického průzkumu žalobkyní již v rámci vyhotovení projektové dokumentace, ale její ponechání až na fázi samotné realizace stavby. Vzhledem k požadavku [anonymizováno] [příjmení] na co nejlevnější řešení a na co nejnižší cenu za projektovou dokumentaci soud chápe, z jakého důvodu tak žalobkyně učinila. Navíc žalobkyně [příjmení] [příjmení] v projektové dokumentaci na tuto skutečnost upozornila, když v souhrnné technické zprávě uvedla, že bude-li při dalších fázích přípravy a provádění stavby zjištěn odlišný stav od stavu předpokládaného projektem, bude řešení nutno konzultovat s projektantem a s autory projektu. Znalec dále uvedl, že projektová dokumentace splnila požadavky schválené architektonické studie a že na projektové dokumentaci se podílelo 7 profesí. Rovněž vypověděl, že rekonstrukce domu by se dala dle projektové dokumentace realizovat tak, jak měla [anonymizováno] [obec] v úmyslu, tedy svépomocí. Ostatně sama [anonymizováno] [příjmení] vypověděla, že podle projektové dokumentace by se stavět dalo, jen jednotliví řemeslníci přišli s jiným řešením, které považovali za lepší a levnější, a proto nepostupovali podle projektové dokumentace, ale podle jednotlivých řemeslníků a jejich alternativních řešení. Navíc části projektové dokumentace dle [anonymizováno] [příjmení] a svědka [příjmení] skutečně použity byly. Rekonstrukce střechy a suterénu nebyla dodnes realizována ne z toho důvodu, že by projekt byl vadný, ale protože na ni [anonymizováno] [příjmení] neměla peníze. Neznamená, že když projektová dokumentace nebyla použita na rekonstrukci domu, že byla pro rekonstrukci domu nepoužitelná. Soud tedy uzavírá, že dílo bylo vyhotoveno řádně, vytýkané vady byly nepodstatné a byly odstraněny. Žalobkyně tak měla nárok na úhradu ceny za dílo, a to 20 000 Kč za profesi. Profesí podílejících se na vyhotovení projektové dokumentace bylo 7, dalších 20 000 Kč byla smluvená cena za inženýrskou činnost (zisk stavebního povolení). [anonymizováno] [příjmení] uvedené„ rozkreslení“ představuje profese stavební (architektonická). Spočítáme-li 7 profesí po 20 000 Kč plus 20 000 Kč za inženýrskou činnost, je to celkem 160 000 Kč, [anonymizováno] [příjmení] uhradila zálohu ve výši 20 000 Kč, takže výsledná cena je 140 000 Kč. Žalobou ze dne 31. 10. 2018 žalobkyně požadovala úhradu částky 153 030 Kč, poté vzala žalobu částečně zpět ohledně částky 18 150 Kč, tedy požadovala částku 134 880 Kč, která jí nebyla přisouzena právě s ohledem na promlčení nároku v souvislosti s opožděným podáním žaloby. Kromě částky 134 880 Kč žalobkyně požaduje i náhradu nákladů řízení, které musela uhradit v řízení vedeném Okresním soudem v Českých Budějovicích sp. zn. 17 C 413/2018, ve výši 101 991 Kč a v následném řízení odvolacím ve výši 16 450 Kč Celkem je to částka 253 321 Kč.

47. Soud s ohledem na vše shora uvedené uzavírá, že považuje žalobu za důvodnou ohledně celé uplatněné částky 253 321 Kč. Pokud by žaloba proti [anonymizováno] [příjmení] byla podána včas, byla by žalobkyně úspěšná – žalobě by bylo ohledně částky 134 880 Kč vyhověno. Žalobkyně tak prokázala, že při řádném výkonu advokacie žalovaným (pokud by se žalovaný advokát řídil pokyny svého klienta - žalobkyně a podal by žalobu včas) by se svého práva u soudu domohla - byla by úspěšná. Z tohoto důvodu soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 253 321 Kč. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

48. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, neboť právě žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení tvoří odměna advokáta za zastoupení žalobkyně za 10 úkonů právní služby po 9 340 Kč (převzetí a příprava zastoupení dne 29. 1. 2021, předžalobní výzva ze dne 12. 4. 2021, podání žaloby - návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 12. 5. 2021, porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 27. 9. 2021, účast na jednání před soudem dne 8. 10. 2021, doplnění skutkových tvrzení a navržení důkazů dne 21. 10. 2021, účast na jednání před soudem dne 18. 2. 2022 od 11:03 do 14:52 hodin, a to každé započaté dvě hodiny, porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 15. 11. 2022 a účast na jednání před soudem dne 8. 12. 2022) podle § 7 bod 6., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky MS č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), a za 1 úkon právní služby ve výši jedné poloviny, tedy 4 670 Kč (účast na jednání před soudem dne 15. 12. 2022, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí) podle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů za 11 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21 % DPH z uvedených částek (10 x 9 340 + 1 x 4 670 + 11 x 300) podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Žalobkyně dále zaplatila soudní poplatek ve výši 10 134 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně činí částku 132 791,70 Kč, kterou jsou žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného povinni zaplatit žalobkyni podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám jejího zástupce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádný důvod pro prodloužení této lhůty (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za úkon spočívající v další poradě s klientem přesahující jednu hodinu dne 11. 1. 2022 a dále za dva úkony spočívající v jednání se znalcem na jeho žádost přesahující vždy dvě hodiny dne 19. 8. 2022 a dne 22. 8. 2022. Porada s klientem proběhla po podání odporu žalovaným a vyjádření vedlejšího účastníka dne 27. 9. 2021, dne 8. 10. 2021 na jednání před soudem byla žalobkyně vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a navržení důkazů, když tak učinila podáním ze dne 21. 10. 2021. Jelikož k poradě dne 11. 1. 2022 došlo až po tomto doplnění a v mezidobí žalovaný a vedlejší účastník neuvedli žádné nové skutečnosti, soud nechápe, co bylo předmětem této porady a považuje ji za nadbytečný úkon. Rovněž dvě jednání zástupce žalobkyně se znalcem přesahující dohromady čtyři hodiny soud považuje za úkony nadbytečné. Znalec dne 1. 9. 2022 uskutečnil místní šetření, kde provedl prohlídku rodinného domu v [obec] a měl doplňující dotazy na účastníky a [anonymizována dvě slova], a to za účelem vypracování znaleckého posudku. Z jakého důvodu tak probíhala uvedená jednání se zástupcem žalobkyně (stejně jako jednání znalce se žalovaným dne 22. 8. 2022 jak vyplývá s vyúčtování odměny znalce) a co bylo jejich obsahem tak není zřejmé. Soud tak tyto náklady žalobkyně nepovažuje za účelně vynaložené, resp. potřebné k účelnému uplatňování práva ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř., a proto je žalobkyni nepřiznal.

49. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady řízení, které platil stát, v daném případě představuje svědečné vyplacené svědkyni [příjmení] [jméno] ve výši 924,60 Kč a znalečné vyplacené soudnímu znalci [příjmení] [celé jméno znalce] za vypracování znaleckého posudku ve výši 11 983 Kč (znalečné bylo znalci přiznáno a vyplaceno ve výši 51 983 Kč, na úhradu části znalečného byla použita záloha ve výši 40 000 Kč uhrazená vedlejším účastníkem), celkem tedy částka 12 907,60 Kč, kterou jsou povinni nahradit státu žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného, kteří byli ve věci neúspěšní.

50. Pro úplnost soud dodává, že v rozhodnutí o věci samé soud nemůže vedlejšímu účastníkovi přiznat práva či uložit povinnosti s výjimkou hrazení nákladů řízení solidárně s hlavním účastníkem (srov. SVOBODA, Karel a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 475). S ohledem na tuto skutečnost byl vedlejší účastník na straně žalovaného rozhodnutím soudu solidárně zavázán společně s procesně neúspěšným žalovaným k náhradě nákladů řízení žalobkyně a státu.