4 C 51/2022

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované t. č. neznámého pobytu zastoupená opatrovníkem advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 47 620 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 790 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 790 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení a dále částku 11 550 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 979,44 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 516,04 Kč, s úrokem ve výši 18,98 % ročně z částky 8 721,76 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 721,76 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 19 280 Kč s úrokem ve výši 20,74 % ročně z částky 20 000 Kč od 15. 2. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 15. 2. 2021 do 8. 3. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 210 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce [titul] [jméno] [příjmení], [titul] na náhradě nákladů řízení částku 1 539 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 11 550 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 23. 4. 2019 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou jistinu ve výši 10 000 Kč, úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek částku 4 000 Kč, tedy celkem částku 18 000 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaná ve smlouvě dále zvolila doplňkovou službu asistenční služby, za níž se zavázala zaplatit poplatek ve výši 540 Kč. To vše se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 309 Kč počínaje dnem 30. 4. 2019, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 16. 6. 2020. Úvěruschopnost žalované jako spotřebitele byla právní předchůdkyní žalobkyně posouzena na základě informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, celkem zaplatila pouze částku 6 990 Kč, z toho na jistinu 1 278,24 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 000 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2 000 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 508,17 Kč a na poplatek za asistenční služby 203,59 Kč Poslední platba ze strany žalované byla uhrazena dne 15. 8. 2019. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, žalované bylo postoupení písemně oznámeno. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná jistina 8 721,76 Kč, dlužný úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 0 Kč, dlužný poplatek za administrativní činnost 0 Kč, dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 491,83 Kč a dlužný poplatek za asistenční služby 336,41 Kč, tedy celkem částku 11 550 Kč. Ačkoli byla žalovaná žalobkyní upomínána, po postoupení pohledávky žalovaná na předmětnou pohledávku již nic neuhradila. Kromě částky 11 550 Kč požaduje žalobkyně přiznat i zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 8 721,76 Kč od 17. 6. 2020, když žalovaná byla povinna poslední splátku uhradit dne 16. 6. 2020, do zaplacení, přičemž za dobu od 17. 6. 2020 do 15. 1. 2021 úrok z prodlení kapitalizovala částkou 516,04 Kč, a úrok ve výši 18,98 % z dlužné jistiny 8 721,76 Kč od 17. 6. 2020 do zaplacení, když úrok k datu postoupení pohledávky, tedy ke dni 15. 1. 2021 žalobkyně kapitalizovala na částku 979,44 Kč. Žalobkyně doplnila, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalované z výplatních pásek, z nájemní smlouvy a z faktury za elektřinu, vodu, plyn, telefon, TV/SIPO. Současně ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Žalovaná uvedla, že je zaměstnána, její čistý příjem činí 19 899 Kč, když výše příjmu byla ověřena předloženou výplatní páskou, a další příjem žalované činí 9 515 Kč, který byl ověřen na základě sdělení žalované. Celkové příjmy žalované tak byly ve výši 29 414 Kč a její celkové výdaje byly ve výši 14 700 Kč. Použitelný příjem žalované 14 714 Kč tedy byl dostačující pro úhradu týdenních splátek ve výši 309 Kč.

2. Dále se žalobkyně svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 36 070 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 4. 8. 2019 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou jistinu ve výši 20 000 Kč, úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,74 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek částku 11 400 Kč, tedy celkem částku 38 800 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaná ve smlouvě dále zvolila doplňkovou službu životní pojištění, za níž se zavázala zaplatit poplatek ve výši 480 Kč. To vše se žalovaná zavázala uhradit v 80 týdenních splátkách po 491 Kč počínaje dnem 11. 8. 2019, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 14. 2. 2021. Úvěruschopnost žalované jako spotřebitele byla právní předchůdkyní žalobkyně posouzena na základě informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, celkem zaplatila pouze částku 3 210 Kč, z toho na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 170,50 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 997,50 Kč a na poplatek za životní pojištění 42 Kč Poslední platba ze strany žalované byla uhrazena dne 15. 8. 2019. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, žalované bylo postoupení písemně oznámeno. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná jistina 20 000 Kč, dlužný úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 229,50 Kč, dlužný poplatek za administrativní činnost 4 000 Kč, dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek 10 402,50 Kč a dlužný poplatek za životní pojištění 438 Kč, tedy celkem částku 36 070 Kč. Ačkoli byla žalovaná žalobkyní upomínána, po postoupení pohledávky žalovaná na předmětnou pohledávku již nic neuhradila. Kromě částky 36 070 Kč požaduje žalobkyně přiznat i zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 15. 2. 2021, když žalovaná byla povinna poslední splátku uhradit dne 14. 2. 2021, do zaplacení a úrok ve výši 20,74 % z dlužné jistiny 20 000 Kč od 15. 2. 2021 do zaplacení. Žalobkyně doplnila, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalované z výplatních pásek, z nájemní smlouvy a z faktury za elektřinu, vodu, plyn, telefon, TV/SIPO. Současně ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Žalovaná uvedla, že je zaměstnána, její čistý příjem činí 11 728 Kč, když výše příjmu byla ověřena předloženou výplatní páskou, a další příjem žalované činí 9 385 Kč, který byl ověřen na základě sdělení žalované. Celkové příjmy žalované tak byly ve výši 21 113 Kč a její celkové výdaje byly ve výši 16 400 Kč. Použitelný příjem žalované 4 713 Kč tedy byl dostačující pro úhradu týdenních splátek ve výši 491 Kč.

3. Dle opatrovnice žalované je podaná žaloba důvodná pouze částečně, neboť obě smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou absolutně neplatné, jelikož právní předchůdkyně žalobkyně řádně před uzavřením smluv neposoudila úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V kartách zákazníka jsou uvedeny příjmy žalované z pracovního poměru ve výši 19 899 Kč a ve výši 11 728 Kč. Rozdíl ve výši čistého příjmu je 8 171 Kč, což je zarážející vzhledem k tomu, že smlouvy byly uzavřeny s časovým odstupem méně než 4 měsíce. Na obou kartách je dále uveden ostatní příjem ve výši 9 385 Kč a 9 515 Kč, tento ostatní příjem není ničím doložen. Je zcela zřejmé, že tento ostatní příjem má význam pro posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to zejména v případě smlouvy ze dne 4. 8. 2019, když dle karty žalované byl její čistý příjem 11 728 Kč (bez ostatního příjmu) a její výdaje činily 16 400 Kč. Výdaje tedy převyšovaly příjmy o 4 672 Kč. Skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně akceptovala tento nemalý ostatní příjem a nepožadovala důkaz, co je tímto ostatním příjmem, považuje opatrovnice žalované za závažné pochybení žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, a jednání v rozporu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Varovným signálem při posuzování úvěruschopnosti žalované měl být v případě smlouvy ze dne 4. 8. 2019 dále i fakt, že žalovaná žádala o poskytnutí dalšího spotřebitelského úvěru za necelé 4 měsíce a ve vyšší částce. Kromě toho, jak je uvedeno na kartách zákazníka, bylo proti ní vedeno exekuční řízení. Jelikož jsou obě smlouvy absolutně neplatné a poskytnutím částek 10 000 Kč a 20 000 Kč došlo na straně žalované k bezdůvodnému obohacení, opatrovnice navrhuje uložit žalované povinnost uhradit pouze částku 19 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení a ve zbytku žalobu zamítnout. Opatrovnice žalované doplnila, že žalobkyní předložený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. 5 Co 231/2020-97, řeší jinou situaci než v daném případě, neboť tam žalovaný své příjmy a výdaje při uzavírání smlouvy řádně doložil, byť listiny nebyly předloženy při soudním jednání. V této věci však žalovaná tvrzený ostatní příjem nedoložila ani při uzavření smlouvy.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] uzavřela dne 23. 4. 2019 se žalovanou smlouvu, na základě které poskytla žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě peněžité zápůjčky v hotovosti ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala splácet poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatkem za asistenční služby ve výši 540 Kč v 60 týdenních splátkách po 309 Kč. Žalovaná převzala v hotovosti 10 000 Kč při podpisu smlouvy. V článku 1.4 smlouvy byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 32,15 % ročně. Dle článku 2.4 smlouvy se splátky započítávají nejprve na úrok, poté na administrativní poplatek a nakonec na jistinu s tím, že v každé splátce je obsažena příslušná část odměny za hotovostní inkaso splátek, případně příslušná část poplatku za pojištění či asistenční služby, pokud si je zákazník zvolil.

5. Z karty zákazníka - žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 23. 4. 2019 vyplývá, že žalovaná sdělila, že je svobodná, má partnera a dvě nezaopatřené děti, bydlí v nájmu, což bylo ověřeno předloženou nájemní smlouvou, je zaměstnána na dobu neurčitou u společnosti [právnická osoba], když zaměstnání bylo ověřeno telefonicky, její čistý příjem ze zaměstnání činí 19 899 Kč a ostatní příjem 9 515 Kč. Měsíční výdaje uvedla žalovaná na bydlení ve výši 3 000 Kč, osobní výdaje ve výši 10 000 Kč a splátky úvěrů/zápůjček ve výši 1 700 Kč, celkem ve výši 14 700 Kč. Dále žalovaná uvedla, že je proti ní vedena jedna exekuce. K ověření své finanční situace doložila právní předchůdkyni žalobkyně výplatní pásky, nájemní smlouvu a faktury za elektřinu, vodu, plyn, telefon, TV/SIPO. Ohledně částky 9 515 Kč z karty nevyplývá, o jaký příjem se jedná a jakými dokumenty byl ověřen.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] uzavřela dne 4. 8. 2019 se žalovanou smlouvu, na základě které poskytla žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě peněžité zápůjčky v hotovosti ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala splácet poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 3 400 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 400 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 480 Kč v 80 týdenních splátkách po 491 Kč. Z poskytnuté částky 20 000 Kč byla částka 8 156 Kč použita na zaplacení zůstatku spotřebitelského úvěru [číslo] čerpaného žalovanou v minulosti a částku 11 844 Kč převzala žalovaná v hotovosti při podpisu smlouvy. V článku 1.4 smlouvy byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 20,74 % ročně. Dle článku 2.4 smlouvy se splátky započítávají nejprve na úrok, poté na administrativní poplatek a nakonec na jistinu s tím, že v každé splátce je obsažena příslušná část odměny za hotovostní inkaso splátek, případně příslušná část poplatku za pojištění či asistenční služby, pokud si je zákazník zvolil.

7. Z karty zákazníka - žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 4. 8. 2019 vyplývá, že žalovaná sdělila, že je svobodná, má partnera a dvě nezaopatřené děti, bydlí v nájmu, což bylo ověřeno předloženou nájemní smlouvou, je zaměstnána na dobu neurčitou u společnosti [právnická osoba], když zaměstnání bylo ověřeno telefonicky, její čistý příjem ze zaměstnání činí 11 728 Kč a ostatní příjem 9 385 Kč. Měsíční výdaje uvedla žalovaná na bydlení ve výši 6 000 Kč, osobní výdaje ve výši 9 000 Kč a splátky úvěrů/zápůjček ve výši 1 400 Kč, celkem ve výši 16 400 Kč. Dále žalovaná uvedla, že je proti ní vedena jedna exekuce. K ověření své finanční situace doložila právní předchůdkyni žalobkyně výplatní pásky, nájemní smlouvu a faktury za elektřinu, vodu, plyn, telefon, TV/SIPO. Ohledně částky 9 385 Kč z karty nevyplývá, o jaký příjem se jedná a jakými dokumenty byl ověřen.

8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 ve spojení s přílohou - seznamem postoupených pohledávek (strana č. 55 a strana č. 66), oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021, podacím lístkem ze dne 22. 2. 2021 a výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně je dána aktivní legitimace žalobkyně ve sporu.

9. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 29. 7. 2021 ve spojení s podacím lístkem ze dne 30. 7. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.

10. Z odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, se podává, že pro řádné ověření úvěruschopnosti stačí, když listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, navíc když jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě.

11. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 23. 4. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] žalovaná převzala částku 10 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy, úroková sazba byla sjednána ve výši 32,15 % p.a. Žalovaná se zavázala splácet poskytnuté peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč včetně úroku ve výši 2 000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, hotovostního inkasa splátek ve výši 4 000 Kč a poplatku za asistenční služby ve výši 540 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 309 Kč. První splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Splatnost poslední splátky nastala dne 16. 6. 2020. Žalovaná splátky řádně a včas nehradila, když zaplatila pouze 6 990 Kč. Dne 4. 8. 2019 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] žalovaná převzala částku 11 844 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy a částka 8 156 Kč byla použita k zaplacení zůstatku spotřebitelského úvěru [číslo] úroková sazba byla sjednána ve výši 20,74 % p.a. Žalovaná se zavázala splácet poskytnuté peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč včetně úroku ve výši 3 400 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, hotovostního inkasa splátek ve výši 11 400 Kč a poplatku za pojištění ve výši 480 Kč v 80 pravidelných týdenních splátkách po 491 Kč. První splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Splatnost poslední splátky nastala dne 14. 2. 2021. Žalovaná splátky řádně a včas nehradila, když zaplatila pouze 3 210 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřela společnost [právnická osoba] se žalobkyní dne 15. 1. 2021 a postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno.

12. Smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

13. Žalobkyně na výzvu soudu, aby doplnila svá tvrzení o skutečnosti, na základě kterých byla posouzena úvěruschopnost žalované, a označila důkazy k jejich prokázání, uvedla, že její právní předchůdkyně před uzavřením obou smluv posoudila úvěruschopnost žalované řádně, když z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřila, že proti žalované není vedeno insolvenční řízení, a dále vycházela z příjmů a výdajů uvedených žalovanou a zaznamenaných do karet zákazníka. Majetkový situace žalované byla ověřena z výplatních pásek, nájemní smlouvy a faktur za elektřinu, plyn, vodu, telefon, TV/SIPO. Ohledně dalšího - ostatního příjmu žalované ve výši 9 515 Kč, resp. 9 385 Kč žalobkyně uvedla, že tento příjem byl ověřen na základě sdělení žalované. Po poučení učiněném při ústním jednání konaném dne 31. 10. 2022 podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), o tom, že z dosud provedeného dokazování nevyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne 4. 8. 2019 [číslo] je tedy třeba doplnit tvrzení a navrhnout důkazy, jinak se vystavuje nebezpečí neúspěchu ve věci, žalobkyně sdělila, že další skutková tvrzení ani další důkazní návrhy nemá.

14. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, v němž tento uvedl, že Nejvyšší správní soud při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Ústavní soud dále zdůraznil, že nejde o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

16. V případě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 23. 4. 2019 soud dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalované před uzavřením této smlouvy byla právní předchůdkyní posouzena řádně. Dle karty zákazníka byl právní předchůdkyní žalobkyně zjištěn čistý příjem žalované ve výši 19 899 Kč, který byl ověřen předloženými výplatními páskami. Výše výdajů uvedená žalovanou v částce 14 700 Kč byla ověřena nájemní smlouvou a fakturami za elektřinu, vodu, plyn, telefon, TV/SIPO. Rozdíl těchto příjmů a výdajů činí 5 199 Kč a jedná se tak o částku dostačující k úhradě týdenních splátek ve výši 309 Kč. Soud nepřihlížel k částce 9 515 Kč, uvedené v kartě zákazníka mezi příjmy, když z karty nevyplývá, o jaký příjem se jedná a jakým způsobem byl žalovanou doložen. Sama žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela ze sdělení žalované, to znamená, že si existenci a výši tohoto příjmu nijak neověřovala.

17. V případě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 4. 8. 2019 soud dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalované před uzavřením této smlouvy nebyla právní předchůdkyní žalobkyně posouzena řádně. Dle karty zákazníka byl právní předchůdkyní žalobkyně zjištěn čistý příjem žalované ve výši 11 728 Kč, který byl ověřen předloženými výplatními páskami. Výše výdajů uvedená žalovanou v částce 16 400 Kč byla ověřena nájemní smlouvou a fakturami za elektřinu, vodu, plyn, telefon, TV/SIPO. Rozdíl těchto příjmů a výdajů činí - 4 672 Kč, tedy výdaje žalované převyšují o tuto částku její příjmy a je zcela zřejmé, že žalovaná nebyla schopna splácet jakékoli splátky spotřebitelského úvěru. Soud ani v tomto případě nepřihlížel k částce 9 385 Kč, uvedené v kartě zákazníka mezi příjmy, když z karty nevyplývá, o jaký příjem se jedná a jakým způsobem byl žalovanou doložen. Sama žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela ze sdělení žalované, to znamená, že si existenci a výši tohoto příjmu nijak neověřovala.

18. V právní rovině soud konstatuje, že dne 23. 4. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřeli řádnou smlouvu o zápůjčce [číslo] ve smyslu § 2390 a násl. o.z. Právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost ze smlouvy splnila, když poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, žalovaná však nikoliv, neboť poskytnuté peněžní prostředky, úroky a poplatky nesplatila řádně a včas. Zaplacená částka ve výši 6 990 Kč byla započtena na úrok, poplatky za administrativní činnost, hotovostní inkaso splátek a asistenční služby a na jistinu. Za této situace soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni jak dlužnou jistinu ve výši 8 721,76 Kč, dosud neuhrazený sjednaný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 491,83 Kč a dosud neuhrazený sjednaný poplatek za asistenční služby ve výši 203,59 Kč, tedy celkem částku 11 550 Kč, tak rovněž kapitalizovaný úrok ve výši 979,44 Kč, úrok ve výši 18,98 % ročně z částky 8 721,76 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 516,04 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 721,76 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, O úroku z prodlení bylo rozhodnuto podle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka byla společností [právnická osoba] postoupena v souladu s § 1879 a násl. o.z. na žalobkyni s tím, že o změně věřitele byla žalovaná řádně vyrozuměna (§ 1883 o.z.) Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.

19. Jelikož žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] dne 4. 8. 2019 řádně posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, jednala v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Jednání právní předchůdkyně žalobkyně tak nelze přiznat právní ochranu. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samotného před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele, osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (33 Cdo 2178/2018). S ohledem na výše uvedené soud shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne 4. 8. 2019 absolutně neplatnou ve smyslu § 588 o.z., k čemuž soud přihlédl i bez návrhu.

20. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná čerpala spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč a splatila pouze částku 3 210 Kč, čímž došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalované. Soud proto uložil žalované podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 790 Kč, neboť kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Žalované bylo dne 22. 2. 2021 odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021 spolu s výzvou, aby do 10 dnů po obdržení dopisu uhradila dlužnou částku. Ve smyslu § 573 o. z. byla výzva žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 25. 2. 2021. Jelikož žalovaná dlužnou částku neuhradila do 10 dnů od doručení výzvy, tedy do 8. 3. 2021, je od 9. 3. 2021 s úhradou částky 16 790 Kč v prodlení. Soud proto žalobkyni v souladu s § 1970 o. z. přiznal úrok z prodlení z částky 16 790 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, což odpovídá výši zákonného úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s ohledem na počátek prodlení žalované. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení. Ve zbytku uplatněného nároku soud žalobu zamítl.

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná v rozsahu 59,5 % (ohledně přiznaných částek 11 550 Kč a 16 790 Kč z původně žalované částky 47 620 Kč) a žalovaná v rozsahu 40,5 % (ohledně zamítnuté částky 19 280 Kč z původně žalované částky 47 620 Kč). Soud proto po odečtení úspěchu žalované od úspěchu žalobkyně stanovil, že žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 19 % Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta ve výši 4 520 Kč za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, písemný návrh ve věci samé) podle § 14b odst. 1 bod 3. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), a za 1 úkon právní služby ve výši 3 020 Kč (účast na jednání soudu dne 31. 10. 2022) podle § 7 bod 5., § 8 odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a za 1 úkon právní služby ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 a § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek (4 520 + 3 x 100 + 300) podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 905 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně činí částku 8 100,20 Kč a 19 % z této částky činí částku 1 539 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.). Soud v souvislosti s rozhodováním o nákladech řízení konstatuje, že žalobkyni nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení za písemná podání ze dne 21. 3. 2022 a ze dne 5. 10. 2022, když je nutno zdůraznit, že podání ze dne 21. 3. 2022 obsahuje pouze sdělení adresy žalované na Slovensku a podání ze dne 5. 10. 2022 obsahuje doplňující žalobní tvrzení, které byla žalobkyně povinna uvést již v samotné žalobě. Pokud by tak učinila, nemusela by žalobu doplňovat a náklady řízení s tím spojené by jí tak nevznikly.

22. Pro úplnost soud uvádí, že nerozhodoval o náhradě nákladů státu, které představuje odměna a náhrada hotových výdajů opatrovnice žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], neboť podle § 149 odst. 2 o.s.ř. zastupoval-li ustanovený advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování. Jelikož žalované s ohledem na výsledek sporu náhrada nákladů řízení přisouzena nebyla, žalobkyně není povinna zaplatit státu odměnu a hotové výdaje opatrovnice žalované.