4 C 64/2024

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 trvale bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 14 785,52 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje ohledně úroku ve výši 1,90 % ročně z částky 9 791,70 Kč od 5. 3. 2024 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 244,19 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 93,39 Kč za dobu od 9. 2. 2024 do 4. 3. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 244,19 Kč od 5. 3. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá ohledně částky 5 447,94 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 9 791,70 Kč od 5. 3. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 547,51 Kč od 5. 3. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 9 244,19 Kč od 5. 3. 2024 do zaplacení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 420,80 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 14 785,52 Kč (zahrnující dlužnou jistinu ve výši 9 791,70 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 691,60 Kč za dobu od 1. 2. 2023 do 4. 3. 2024, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 068,28 Kč za dobu od 12. 4. 2023 do 4. 3. 2024 a poplatky a smluvní pokutu ve výši 2 233,94 Kč) s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 9 791,70 Kč od 5. 3. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 791,70 Kč od 5. 3. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 5. 12. 2022 uzavřela se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru č. , č. účtu, , na jejímž základě poskytla žalované úvěr do celkové výše úvěrového limitu 10 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru. Úvěr byl žalovanou čerpán dne 5. 12. 2022 ve výši 10 000Kč a je veden na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 16,9 % ročně v měsíčních splátkách po 300 Kč vždy k 11. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Jelikož žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas, žalobkyně v souladu s bodem 7.1. smlouvy o úvěru zesplatnila úvěr ke dni 16. 6. 2023. Žalobkyně vyzvala žalovanou dne 15. 5. 2023 před zesplatněním úvěru k úhradě dlužných částek nejpozději do 16. 6. 2023 a dne 24. 1. 2024 zaslala žalované předžalobní výzvu. Tyto výzvy byly žalované zaslány na adresu , adresa, , neboť 8. 3. 2023 žalovaná požádala o změnu adresy pro zasílání korespondence. Od data zesplatnění žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Žalobkyně doplnila, že posoudila úvěruschopnost žalované na základě výpisů z jejího osobního účtu za období od srpna do listopadu 2022. Smlouva o revolvingovém úvěru byla dle žalobkyně uzavřena prostřednictvím internetového bankovnictví. Žalovaná dne 5. 12. 2022 čerpala úvěr ve výši 10 000 Kč, další částky již čerpány nebyly. Na pohledávku uhradila celkem částku 755,81 Kč, z toho částka 208,30 Kč byla započtena na jistinu, částka 271,70 Kč byla započtena na úrok, částka 275,06 Kč byla započtena na poplatky a částka 0,75 Kč byla započtena na úrok z prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení se splátkou splatnou dne 11. 2. 2023. Částka 2 233,94 Kč dle žalobkyně představuje smluvní pokutu za prodlení ve výši 1 800 Kč za duben a květen 2023 a dlužné pojistné za pojištění úvěru proti neschopnosti splácet úvěr ve výši 433,94 Kč (za únor 2023 ve výši 8k,94 Kč a za březen, duben a květen 2023 ve výši 3 x 117 Kč).

2. V podání ze dne 29. 4. 2024 žalobkyně uvedla, že netrvá na výši požadovaného úroku od 5. 3. 2024 do zaplacení a že nadále požaduje úrok ve výši 15 % ročně z částky 9 791,70 Kč od 5. 3. 2024 do zaplacení. Soud toto podání posoudil dle jeho obsahu jako částečné zpětvzetí žaloby a v souladu s § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ve výroku I. tohoto rozsudku řízení částečně zastavil ohledně úroku ve výši 1,90 % ročně z částky 9 791,70 Kč od 5. 3. 2024 do zaplacení.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k ústnímu jednání konanému dne 23. 5. 2024 se bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o jeho odročení, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Žalobkyně se z jednání omluvila, věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků řízení podle § 101 odst. 3 o. s. ř.

4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 5. 12. 2022 soud zjistil, že mezi účastníky byl sjednán úvěr s možností opakovaného čerpání do celkové výše úvěrového limitu 10 000 Kč s úrokovou sazbou 16,9 % ročně s tím, že je veden na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 300 Kč vždy 11. den každého kalendářního měsíce počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, v němž došlo k uzavření smlouvy, a to inkasem z účtu č. , č. účtu, . Zároveň bylo mezi účastníky touto smlouvou sjednáno pojištění vyčerpané částky pro případ smrti, invalidity, pracovní neschopnosti a ztráty zaměstnání. Žalovaná se zavázala hradit měsíční pojistné vypočtené procentní sazbou uvedenou v ceníku z nesplacené jistiny. Strany si ujednaly, že v případě prodlení s plněním jakéhokoli dluhu může žalobkyně prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. Žalovaná smlouvu podepsala elektronickým podpisem.

5. Z detailů zadaných operací a odborného vyjádření k procesu sjednání smlouvy a podepisování v internetovém bankovnictví , Anonymizováno, vyplývá, že žalovaná se dne 5. 12. 2022 ve 13:34:40 hodin přihlásila do platformy žalobkyně , Anonymizováno, , kde následně sjednala a podepsala smlouvu - úvěrový účet , Anonymizováno, a byla seznámena s dokumenty (zejména smlouvou o úvěru, ceníkem, všeobecnými obchodními podmínkami, brožurou k pojištění a informačním dokumentem o pojistném produktu).

6. Ze seznamu splátek úvěru, výpisu z bankovní knihy, vyplacení úvěru v budoucnosti, stavu úvěru v minulosti, podkladů pro soudní jednání, přehledu poplatků-pokut, výpisů z úvěrového účtu č. , č. účtu, za únor až květen 2023 a z transakční historie za červen 2023 se podává, že žalovaná dne 5. 12. 2022 čerpala úvěr ve výši 10 000 Kč a celkem splatila částku 755,81 Kč.

7. Dle ceníku pro , Anonymizováno, činí úroková sazba 16,9 % ročně, pojistné činí 1,2 % z celkové vyčerpané nesplacené částky a smluvní pokuta činí 300 Kč k 10. dni v prodlení, 900 Kč k 40. dni v prodlení a 900 Kč k 70. dni v prodlení.

8. Z posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že žalovaná uvedla výši svých příjmů 16 679 Kč, nájem uvedla ve výši 6 000 Kč měsíčně a dále uvedla, že nemá žádné splátky, ani žádné jiné výdaje. Žalobkyně ověřila výši příjmů žalované z předchozích transakcí na účtu žalované vedeném žalobkyní. Výdaje žalované stanovila žalobkyně na částku 10 327 Kč na základě dat sdělených žalovanou a s využitím statistických údajů, aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení. Žalobkyně dále z interní evidence, insolvenčního rejstříku a dotazem na CCB zjistila, že žalovaná nemá žádné úvěry a není proti ní vedeno insolvenční řízení.

9. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalované vyplývá, že v srpnu 2022 byl počáteční zůstatek na účtu -112,17 Kč a konečný zůstatek -123,10 Kč, příjmy za toto období činily celkem 18 064 Kč a výdaje 18 071,93 Kč. Pravidelný příjem činil 11 661 Kč od společnosti , právnická osoba, . Z výpisu z tohoto účtu za září 2022 byl zjištěn počáteční zůstatek -123,10 Kč a konečný zůstatek -89,18 Kč, celkové příjmy za toto období 19 331 Kč (od společnosti , právnická osoba, .) a celkové výdaje za toto období 19 597 Kč. Dle výpisu z účtu žalované za říjen 2022 činil počáteční zůstatek -89,18 Kč, konečný zůstatek -116,59 Kč, celkové příjmy 18 673 Kč a celkové výdaje 18 700,41 Kč. Pravidelný příjem činil 16 248 Kč od společnosti , právnická osoba, . a 425 Kč (nemocenská). Z výpisu z předmětného účtu žalované za listopad 2022 vyplývá počáteční zůstatek -116,59 Kč a konečný zůstatek +11 231,71 Kč, když příjmové částky jsou tvořeny pravidelným příjmem od společnosti , právnická osoba, . ve výši 19 052 Kč a dále příjmy z úvěrů: dne 4. 11. 2022 úvěr ve výši 30 000 Kč od , právnická osoba, , dne 28. 11. 2022 půjčka ve výši 4 500 Kč od , právnická osoba, , dne 29. 11. 2022 půjčka ve výši 5 000 Kč od , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., dne 24. 11. 2022 a 30. 11. 2022 půjčky ve výši 450 Kč a 1 600 Kč od , právnická osoba, a dne 30. 11. 2022 půjčka ve výši 8 000 Kč od , právnická osoba10. Z oznámení identifikačních a kontaktních údajů se podává, že žalovaná dne 8. 3. 2023 sdělila žalobkyni novou kontaktní adresu , adresa, .

11. Z poslední výzvy k hradě dlužné částky a výpovědi smlouvy vyplývá, že žalobkyně dne 15. 5. 2023 vyzvala žalovanou k úhradě dluhu 1 765 Kč nejpozději do 16. 6. 2023 s tím, že pokud tak neučiní, bude žalobkyně požadovat okamžité splacení celého úvěru. Dle poštovního podacího archu byla tato výzva odeslána žalované dne 18. 5. 2023 na adresu , adresa, .

12. Výzvou k zaplacení před podáním žaloby ze dne 24. 1. 2024 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 14 271,61 Kč do 8. 2. 2024. Výzva byla žalované zaslána jak na adresu , adresa, , tak na adresu , adresa, . Dle závady od pošty byla žalovaná na adrese , adresa, k datu 30. 1. 2024 neznámá.

13. Provedeným dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 5. 12. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet poskytnutou částku spolu s úrokem v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 300 Kč. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, proto žalobkyně úvěr ke dni 16. 6. 2023 zesplatnila. Žalovaná uhradila celkem částku 755,81 Kč. Ve výzvě k zaplacení před podáním žaloby ze dne 24. 1. 2024 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky nejpozději do 8. 2. 2024.

14. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

15. Smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi účastníky dne 5. 12. 2022 soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

16. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

19. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

21. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, v němž tento uvedl, že Nejvyšší správní soud při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Ústavní soud dále zdůraznil, že nejde o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Ústavní soud rovněž dospěl k závěru, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o.z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

22. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně v návrhu a v jeho doplnění uvedla, že ověřila úvěruschopnost žalované a odkázala na dokument Posouzení úvěruschopnosti klienta, dle kterého žalovaná uvedla výši svých příjmů 16 679 Kč, nájem uvedla ve výši 6 000 Kč měsíčně a dále uvedla, že nemá žádné splátky, ani žádné jiné výdaje. Žalobkyně ověřila výši příjmů žalované z předchozích transakcí na účtu žalované vedeném žalobkyní. Výdaje žalované stanovila žalobkyně na částku 10 327 Kč na základě dat sdělených žalovanou a s využitím statistických údajů, aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení. Žalobkyně dále z interní evidence, insolvenčního rejstříku a dotazem na CCB zjistila, že žalovaná nemá žádné úvěry a není proti ní vedeno insolvenční řízení. Soud podotýká, že poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. je poskytováno pouze při ústním jednání, kterého se však žalobkyně neúčastnila.

23. Žalobkyně jako jediný doklad, z něhož vycházela při ověření žalovanou tvrzené výše jejích příjmů a výdajů, označila a předložila výpisy z bankovního účtu žalované č. , č. účtu, za měsíce srpen, září, říjen a listopad 2022. Z těchto výpisů je zcela evidentní, že výdaje žalované převyšují její příjmy a že žalovaná je na účtu po celou dobu v mínusu, nemá tedy žádné alespoň minimální úspory. Je pravda, že konečný zůstatek v listopadu 2022 byl v plusu, ovšem tak se stalo díky úvěrům a půjčkám, které v tomto měsíci byly žalované poskytnuty (dne 4. 11. 2022 úvěr ve výši 30 000 Kč od , právnická osoba, , dne 28. 11. 2022 půjčka ve výši 4 500 Kč od , právnická osoba, , dne 29. 11. 2022 půjčka ve výši 5 000 Kč od , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., dne 24. 11. 2022 a 30. 11. 2022 půjčky ve výši 450 Kč a 1 600 Kč od , právnická osoba, a dne 30. 11. 2022 půjčka ve výši 8 000 Kč od , právnická osoba, ).

24. Lze uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, když posouzení úvěruschopnosti neprovedla řádně, ale víceméně formálně. Vycházela z údajů, které jí sdělila žalovaná, aniž by si je ověřila z výpisů z jejího bankovního účtu, které měla k dispozici. Pokud by tak totiž učinila, musela by dojít k závěru, že měsíční výdaje žalované převyšují její příjmy a že tedy žalovaná není schopna řádně úvěr splácet. Žalobkyně sice z výpisů z účtu žalované ověřila výši jí tvrzených příjmů, ale měla ověřit i zdroj těchto příjmů (v listopadu 2022 byly zdrojem příjmů žalované zejména úvěry a půjčky) a rovněž měla zjišťovat a ověřovat skutečnou výši výdajů žalované a ne je vypočítávat se statistických dat, zvlášť když měla možnost tak učinit (výpisy z účtu žalované měla k dispozici). Žalobkyně uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jednala v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Jejímu jednání tak nelze přiznat právní ochranu. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samotného před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele, osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

25. V souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem žalované. Jelikož v řízení bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované celkem částku 10 000 Kč a žalovaná postupně splatila částku 755,81 Kč, zůstává nesplněný dluh na jistině úvěru ve výši 9 244,19 Kč a tuto částku je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit. Jiné smluvní nároky (úrok, smluvní pokuty, různé poplatky, pojištění apod.) nelze podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úspěšně uplatnit.

26. Žalovaná jako spotřebitel je povinna vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jejím možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru pokud je spor mezi účastníky o tom, jaká je doba odpovídající možnostem žalovaného jako spotřebitele, určí tuto dobu na návrh soud. Pojem spor je v tomto případě třeba vykládat jen jako aktivní a nevyřešený střet (konflikt) rozdílných představ stran o přiměřené době plnění. Pouhá pasivita naproti tomu spor o přiměřenou dobu plnění nezakládá. Pokud věřitel vyzval dlužníka k plnění ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. a dlužník proti takové výzvě v přiměřené době aktivně nevystoupil s argumentem, že taková doba plnění není přiměřená jeho možnostem, není tu spor o určení přiměřené doby plnění a platí doba plnění uvedená ve výzvě věřitele. Pokud dlužník žádnou obranu neuplatnil a nová doba plnění určená výzvou věřitele ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. uplynula, je dlužník v prodlení (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019 sp. zn. 27 Co 221/2019) Jelikož žalovaná je v řízení pasivní, spor o přiměřenou dobu plnění v daném případě není. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výzvě k zaplacení před podáním žaloby ze dne 24. 1. 2024. Žalovaná na tuto výzvu nijak nereagovala, námitku nepřiměřenosti navrhované lhůty k plnění neuplatnila. Na základě této výzvy měla žalovaná dlužnou částku uhradit nejpozději do 8. 2. 2024. Jelikož tak neučinila, dluh se stal splatným nejpozději uplynutím uvedené doby a žalovaná je od 9. 2. 2024 s úhradou částky 9 244,19 Kč v prodlení. Soud proto žalobkyni v souladu s § 1970 o. z. přiznal úrok z prodlení z částky 9 244,19 Kč za dobu od 9. 2. 2024 do zaplacení, a to ve výši 14,75 % ročně, která odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když v souladu s návrhem žalobkyně úrok z prodlení za dobu od 9. 2. 2024 do 4. 3. 2024 kapitalizoval částkou 93,39 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.

27. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru nevznikl žalované závazek zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr, ani poplatky, smluvní úrok, smluvní pokutu a pojistné, a proto soud ve zbytku žalobu zamítl včetně odpovídajícího příslušenství (výrok III.).

28. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná v rozsahu 63,15 % (ohledně částky 9 244,19 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 93,39 Kč z požadované částky 14 785,52 Kč) a žalovaná v rozsahu 36,85 % (ohledně částky 5 447,94 Kč, o kterou byla žaloba zamítnuta a která zahrnuje i kapitalizované příslušenství). Soud proto po odečtení úspěchu žalované od úspěchu žalobkyně stanovil, že žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 26,30 %. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a dále paušální náhrada nákladů ve výši 600 Kč za 2 úkony po 300 Kč (výzva k plnění, písemné podání ve věci samé - žaloba) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí částku 1 600 Kč a 26,30 % z částky 1 600 Kč činí částku 420,80 Kč, kterou je žalovaná podle § 160 o. s. ř. povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Soud v souvislosti s rozhodováním o nákladech řízení konstatuje, že žalobkyni nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení za písemná podání ze dne 27. 3. 2024 a ze dne 29. 4. 2024, když je nutno zdůraznit, že uvedená podání žalobkyně obsahují pouze doplňující žalobní tvrzení, která byla žalobkyně povinna uvést již v samotné žalobě. Pokud by tak učinila, nemusela by žalobu doplňovat a náklady řízení s tím spojené by jí tak nevznikly.

29. Závěrem soud konstatuje, že provedené, avšak v rozsudku výslovně nehodnocené důkazy neměly pro rozhodnutí soudu zásadní význam.