Okresní soud v Písku · Rozsudek

4 C 78/2025

č. j. 4 C 78/2025-33

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-03-31 · ZAMITNUTI,ZASTAVENI · ECLI:CZ:OSPI:2025:4.C.78.2025.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Písku zamítl žalobu o zaplacení částky 22 347,07 Kč s úroky, protože smlouva o spotřebitelském úvěru byla neplatná z důvodu porušení povinnosti poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Soud se opřel o § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 588 o.z., kterým se neplatnost smlouvy považuje za absolutní, pokud porušuje zákon a zjevně narušuje veřejný pořádek. Žalobkyně nevyložila důkazy o prověření příjmů a výdajů žalované ani o lustraci v databázích, a proto nesplnila břemeno důkazní. Závěrem bylo prokázáno, že žalovaná uhradila více než byla povinnost, což způsobilo bezdůvodné obohacení na straně žalobkyně.

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 22 347,07 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje ohledně částky 3 546,77 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 546,77 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky 18 800,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 800,30 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna uhradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 22 347,07 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 347,07 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela dne 29. 8. 2019 se žalovanou smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 35 000 Kč, žalovaná následně využila svého práva na navýšení úvěru a načerpala úvěr v celkové výši 52 500 Kč převodem na účet žalované č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku splatit spolu se smluvním úrokem nejpozději do 29. 8. 2023. K uzavření smlouvy o úvěru došlo prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně www.internetové stránky kde si žalovaná vybrala dle své volby výši úvěru a termín splatnosti úvěru. Žalovaná následně vyplnila registrační formulář. Poté byla žalovaná obeznámena s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření smlouvy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy. Žalovaná potvrdila, že návrh smlouvy přečetla. Po přijetí platby žalovaná doplnila zbývající údaje (číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měla vedený účet, a trvalé bydliště). Těmito kroky žalovaná dle žalobkyně uzavřela smlouvu o úvěru s původním věřitelem. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, a proto byla upomínkami vyzvána k úhradě dlužné částky. Ke dni 31. 3. 2023 byl celý úvěr zesplatněn. Žalobkyní požadovaná částka 22 347,07 Kč se skládá z nesplacené jistiny ve výši 18 800,30 Kč, ze smluvního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění úvěru 3 311,98 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 234,79 Kč. Společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 na žalobkyni. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 11. 7. 2024. Žalobkyně dále tvrdí, že úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě tvrzení žalované o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie, žalobkyně však nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalobkyně závěrem uvedla, že pokud by soud neměl nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, měl by jej posoudit v části jistiny jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. Žalobkyně doplnila, že žalovaná uhradila na svůj dluh před podáním žaloby celkem částku 70 984,21 Kč.

2. V souladu s dispozičním jednáním žalobkyně, která podáním ze dne 13. 3. 2025, doručeným soudu dne 14. 3. 2025, vzala žalobu zpět co do kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 311,98 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 234,79 Kč včetně úroku z prodlení z těchto částek od 1. 4. 2023 do zaplacení, soud řízení podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), částečně zastavil, přičemž souhlas žalované s částečným zpětvzetím nezjišťoval, neboť k němu došlo dříve, než začalo jednání (§ 96 odst. 4 o.s.ř.).

3. Žalovaná svým podáním ze dne 17. 3. 2025 nárok uznala v plném rozsahu a požádala o možnost uhradit dluh ve třech splátkách. Dále uvedla, že žije ve společné domácnosti s rodiči a má vyživovací povinnost na dceru, která jí byla svěřena do péče.

4. Žalovaná se k ústnímu jednání konanému dne 31. 3. 2025 bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána. Žalobkyně se z jednání omluvila, a proto soud věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o.s.ř.

5. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. hodnota ze dne 29. 8. 2019 soud zjistil, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou společnost právnická osoba a žalovaná s předmětem poskytnutí spotřebitelského neúčelového úvěru ve výši 35 000 Kč, s 24 měsíčními splátkami ve výši 2 827,75 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou 73,81 % ročně, s RPSN 104,70 % a s celkovou výší úvěru 67 866 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účet č. č. účtu.

6. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. hodnota ze dne 1. 11. 2019 vyplývá, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou společnost právnická osoba a žalovaná s předmětem poskytnutí spotřebitelského neúčelového úvěru ve výši 34 325,04 Kč, s 23 měsíčními splátkami ve výši 2 825,50 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou 73,81 % ročně, s RPSN 92,10 % a s celkovou výší úvěru 65 036 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účet č. č. účtu.

7. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. hodnota ze dne 13. 2. 2020 se podává, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou společnost právnická osoba a žalovaná s předmětem poskytnutí spotřebitelského neúčelového úvěru ve výši 49 540,68 Kč, s 36 měsíčními splátkami ve výši 2 708,63 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou 56,13 % ročně, s RPSN 73,10 % a s celkovou výší úvěru 103 194,33 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účet č. č. účtu.

8. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. hodnota ze dne 30. 4. 2020 vyplývá, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou společnost právnická osoba a žalovaná s předmětem poskytnutí spotřebitelského neúčelového úvěru ve výši 48 407,28 Kč, s 34 měsíčními splátkami ve výši 2 856,17 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou 56,13 % ročně, s RPSN 60,20 % a s celkovou výší úvěru 97 599,83 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účet č. č. účtu.

9. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. hodnota ze dne 30. 4. 2020 soud zjistil, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou společnost právnická osoba a žalovaná s předmětem poskytnutí spotřebitelského neúčelového úvěru ve výši 48 407,28 Kč, s 34 měsíčními splátkami ve výši 2 856,17 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou 56,13 % ročně, s RPSN 47,50 % a s celkovou výší úvěru 97 599,83 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účet č. č. účtu.

10. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. hodnota ze dne 30. 4. 2020 bylo zjištěno, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou společnost právnická osoba a žalovaná s předmětem poskytnutí spotřebitelského neúčelového úvěru ve výši 48 407,28 Kč, s 34 měsíčními splátkami ve výši 2 856,17 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou 56,13 % ročně, s RPSN 69,80 % a s celkovou výší úvěru 97 599,83 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účet č. č. účtu.

11. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. hodnota ze dne 30. 4. 2020 vyplývá, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou společnost právnická osoba a žalovaná s předmětem poskytnutí spotřebitelského neúčelového úvěru ve výši 48 407,28 Kč, s 34 měsíčními splátkami ve výši 2 856,17 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou 56,13 % ročně, s RPSN 60,20 % a s celkovou výší úvěru 97 599,83 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účet č. č. účtu.

12. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. hodnota ze dne 30. 4. 2020 se podává, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou společnost právnická osoba a žalovaná s předmětem poskytnutí spotřebitelského neúčelového úvěru ve výši 48 407,28 Kč, s 34 měsíčními splátkami ve výši 2 856,17 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou 56,13 % ročně, s RPSN 56,13 % a s celkovou výší úvěru 97 599,83 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účet č. č. účtu.

13. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. hodnota ze dne 30. 4. 2020 vyplývá, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou společnost právnická osoba a žalovaná s předmětem poskytnutí spotřebitelského neúčelového úvěru ve výši 48 407,28 Kč, s 34 měsíčními splátkami ve výši 2 856,17 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou 56,13 % ročně, s RPSN 53,10 % a s celkovou výší úvěru 97 599,83 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účet č. č. účtu.

14. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. hodnota ze dne 30. 4. 2020 soud zjistil, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou společnost právnická osoba a žalovaná s předmětem poskytnutí spotřebitelského neúčelového úvěru ve výši 48 407,28 Kč, s 34 měsíčními splátkami ve výši 2 856,17 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou 56,13 % ročně, s RPSN 50,10 % a s celkovou výší úvěru 97 599,83 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účet č. č. účtu.

15. Z výpisu z účtu ze dne 22. 8. 2019 se podává, že žalovaná uhradila ze svého účtu č. č. účtu částku (verifikační platbu) 0,01 Kč. Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalované byla dne 29. 8. 2019 vyplacena na její účet č. č. účtu částka 35 000 Kč a dne 13. 2. 2020 částka 17 500 Kč.

16. Ze sdělení právnická osoba. vyplývá, že majitelem a disponentem účtu č. č. účtu byla od 3. 9. 2015 do 22. 7. 2021 žalovaná a že na tento účet byly poskytnuty společností právnická osoba jako půjčka č. hodnota částky 35 000 Kč (dne 29. 8. 2019) a 17 500 Kč (dne 14. 2. 2020).

17. Předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu byla žalovaná informována o zesplatnění úvěru ke dni 31. 3. 2023 a vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 24 333,36 Kč.

18. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 včetně seznamu postoupených pohledávek společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 11. 7. 2024.

19. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 11. 7. 2024 včetně podacího lístku z téhož dne se podává, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do 3 dnů.

20. Dle výplatních pásek činila čistá mzda žalované v listopadu 2024 částku 23 844 Kč a v lednu 2025 částku 22 653 Kč.

21. Provedeným dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 29. 8. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru a dne 1. 11. 2019, dne 13. 2. 2020 a dne 30. 4. 2020 dodatky k této smlouvě, na jejichž základě poskytla žalované celkem částku 52 500 Kč. Žalovaná splatila celkem částku 70 984,21 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023, o čemž byla žalovaná vyrozuměna oznámením ze dne 11. 7. 2024.

22. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je zcela nedůvodná.

23. Smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi účastníky dne 29. 8. 2019 včetně dodatků smlouvy soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

24. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

25. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

27. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

28. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

29. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, v němž tento uvedl, že Nejvyšší správní soud při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Ústavní soud dále zdůraznil, že nejde o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Ústavní soud rovněž dospěl k závěru, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

30. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně v návrhu pouze obecně uvedla, že úvěruschopnost žalované ověřila její právní předchůdkyně výpočtem mezi doloženými příjmy a výdaji a dále provedla lustraci žalované ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Konkrétní výši zjištěných příjmů a výdajů žalované netvrdila, ani soudu nepředložila důkazy, z nichž by vyplývalo, že právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala a ověřovala příjmy a výdaje žalované a provedla lustraci žalované ve veřejných databázích. Žalobkyně uvedla, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v databázích a o tvrzených příjmech a výdajích. Na písemnou výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení a k označení a předložení důkazů ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy žalobkyně nereagovala, k ústnímu jednání konanému dne 31. 3. 2025 se nedostavila, z jednání se omluvila, a proto jí soud nemohl poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Žalobkyně tak neunesla ani břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní ohledně řádného prověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., což ve smyslu aktuální judikatury způsobilo absolutní neplatnost úvěrové smlouvy (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18).

31. V souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem žalované. Jelikož v řízení bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované celkem částku 52 500 Kč a žalovaná splatila celkem částku 70 984,21 Kč, na jistině úvěru nezůstal nesplněný dluh. Naopak žalovaná uhradila žalobkyni více než byla její povinnost a vzniklo tak bezdůvodné obohacení na straně žalobkyně. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota nevznikl žalované závazek zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr, ani poplatky, smluvní pokutu, smluvní úrok a úrok z prodlení, a proto soud žalobu zamítl v plném rozsahu (výrok II.).

32. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Jelikož ve věci měla plný úspěch žalovaná, náleží jí právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Žalovaná učinila jeden úkon, a to písemné vyjádření ze dne 17. 3. 2025. Podle § 151 odst. 3 o.s.ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Dle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. náleží žalované paušální náhrada za jeden úkon ve výši 300 Kč. Tuto částku je žalované povinna uhradit na náhradě nákladů řízení mezi účastníky žalobkyně, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Písku. Nebudou-li povinnosti uložené vykonatelným rozsudkem splněny řádně a včas, může se oprávněná jejich splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.