4 C 78/2025

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 22 347,07 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje ohledně částky 3 546,77 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 546,77 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky 18 800,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 800,30 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna uhradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky 22 347,07 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 347,07 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřela dne 29. 8. 2019 se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 35 000 Kč, žalovaná následně využila svého práva na navýšení úvěru a načerpala úvěr v celkové výši 52 500 Kč převodem na účet žalované č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaná se zavázala poskytnutou částku splatit spolu se smluvním úrokem nejpozději do 29. 8. 2023. K uzavření smlouvy o úvěru došlo prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně www., internetové stránky, kde si žalovaná vybrala dle své volby výši úvěru a termín splatnosti úvěru. Žalovaná následně vyplnila registrační formulář. Poté byla žalovaná obeznámena s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření smlouvy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy. Žalovaná potvrdila, že návrh smlouvy přečetla. Po přijetí platby žalovaná doplnila zbývající údaje (číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měla vedený účet, a trvalé bydliště). Těmito kroky žalovaná dle žalobkyně uzavřela smlouvu o úvěru s původním věřitelem. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, a proto byla upomínkami vyzvána k úhradě dlužné částky. Ke dni 31. 3. 2023 byl celý úvěr zesplatněn. Žalobkyní požadovaná částka 22 347,07 Kč se skládá z nesplacené jistiny ve výši 18 800,30 Kč, ze smluvního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění úvěru 3 311,98 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 234,79 Kč. Společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 na žalobkyni. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 11. 7. 2024. Žalobkyně dále tvrdí, že úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě tvrzení žalované o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie, žalobkyně však nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalobkyně závěrem uvedla, že pokud by soud neměl nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru za prokázaný, měl by jej posoudit v části jistiny jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. Žalobkyně doplnila, že žalovaná uhradila na svůj dluh před podáním žaloby celkem částku 70 984,21 Kč.

2. V souladu s dispozičním jednáním žalobkyně, která podáním ze dne 13. 3. 2025, doručeným soudu dne 14. 3. 2025, vzala žalobu zpět co do kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 311,98 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 234,79 Kč včetně úroku z prodlení z těchto částek od 1. 4. 2023 do zaplacení, soud řízení podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), částečně zastavil, přičemž souhlas žalované s částečným zpětvzetím nezjišťoval, neboť k němu došlo dříve, než začalo jednání (§ 96 odst. 4 o.s.ř.).

3. Žalovaná svým podáním ze dne 17. 3. 2025 nárok uznala v plném rozsahu a požádala o možnost uhradit dluh ve třech splátkách. Dále uvedla, že žije ve společné domácnosti s rodiči a má vyživovací povinnost na dceru, která jí byla svěřena do péče.

4. Žalovaná se k ústnímu jednání konanému dne 31. 3. 2025 bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána. Žalobkyně se z jednání omluvila, a proto soud věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o.s.ř.

5. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, ze dne 29. 8. 2019 soud zjistil, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou společnost , právnická osoba, a žalovaná s předmětem poskytnutí spotřebitelského neúčelového úvěru ve výši 35 000 Kč, s 24 měsíčními splátkami ve výši 2 827,75 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou 73,81 % ročně, s RPSN 104,70 % a s celkovou výší úvěru 67 866 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účet č. , č. účtu, .

6. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, ze dne 1. 11. 2019 vyplývá, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou společnost , právnická osoba, a žalovaná s předmětem poskytnutí spotřebitelského neúčelového úvěru ve výši 34 325,04 Kč, s 23 měsíčními splátkami ve výši 2 825,50 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou 73,81 % ročně, s RPSN 92,10 % a s celkovou výší úvěru 65 036 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účet č. , č. účtu, .

7. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, ze dne 13. 2. 2020 se podává, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou společnost , právnická osoba, a žalovaná s předmětem poskytnutí spotřebitelského neúčelového úvěru ve výši 49 540,68 Kč, s 36 měsíčními splátkami ve výši 2 708,63 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou 56,13 % ročně, s RPSN 73,10 % a s celkovou výší úvěru 103 194,33 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účet č. , č. účtu, .

8. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, ze dne 30. 4. 2020 vyplývá, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou společnost , právnická osoba, a žalovaná s předmětem poskytnutí spotřebitelského neúčelového úvěru ve výši 48 407,28 Kč, s 34 měsíčními splátkami ve výši 2 856,17 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou 56,13 % ročně, s RPSN 60,20 % a s celkovou výší úvěru 97 599,83 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účet č. , č. účtu, .

9. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, ze dne 30. 4. 2020 soud zjistil, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou společnost , právnická osoba, a žalovaná s předmětem poskytnutí spotřebitelského neúčelového úvěru ve výši 48 407,28 Kč, s 34 měsíčními splátkami ve výši 2 856,17 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou 56,13 % ročně, s RPSN 47,50 % a s celkovou výší úvěru 97 599,83 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účet č. , č. účtu, .

10. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, ze dne 30. 4. 2020 bylo zjištěno, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou společnost , právnická osoba, a žalovaná s předmětem poskytnutí spotřebitelského neúčelového úvěru ve výši 48 407,28 Kč, s 34 měsíčními splátkami ve výši 2 856,17 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou 56,13 % ročně, s RPSN 69,80 % a s celkovou výší úvěru 97 599,83 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účet č. , č. účtu, .

11. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, ze dne 30. 4. 2020 vyplývá, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou společnost , právnická osoba, a žalovaná s předmětem poskytnutí spotřebitelského neúčelového úvěru ve výši 48 407,28 Kč, s 34 měsíčními splátkami ve výši 2 856,17 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou 56,13 % ročně, s RPSN 60,20 % a s celkovou výší úvěru 97 599,83 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účet č. , č. účtu, .

12. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, ze dne 30. 4. 2020 se podává, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou společnost , právnická osoba, a žalovaná s předmětem poskytnutí spotřebitelského neúčelového úvěru ve výši 48 407,28 Kč, s 34 měsíčními splátkami ve výši 2 856,17 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou 56,13 % ročně, s RPSN 56,13 % a s celkovou výší úvěru 97 599,83 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účet č. , č. účtu, .

13. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, ze dne 30. 4. 2020 vyplývá, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou společnost , právnická osoba, a žalovaná s předmětem poskytnutí spotřebitelského neúčelového úvěru ve výši 48 407,28 Kč, s 34 měsíčními splátkami ve výši 2 856,17 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou 56,13 % ročně, s RPSN 53,10 % a s celkovou výší úvěru 97 599,83 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účet č. , č. účtu, .

14. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, ze dne 30. 4. 2020 soud zjistil, že smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou společnost , právnická osoba, a žalovaná s předmětem poskytnutí spotřebitelského neúčelového úvěru ve výši 48 407,28 Kč, s 34 měsíčními splátkami ve výši 2 856,17 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou 56,13 % ročně, s RPSN 50,10 % a s celkovou výší úvěru 97 599,83 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účet č. , č. účtu, .

15. Z výpisu z účtu ze dne 22. 8. 2019 se podává, že žalovaná uhradila ze svého účtu č. , č. účtu, částku (verifikační platbu) 0,01 Kč. Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalované byla dne 29. 8. 2019 vyplacena na její účet č. , č. účtu, částka 35 000 Kč a dne 13. 2. 2020 částka 17 500 Kč.

16. Ze sdělení , právnická osoba, . vyplývá, že majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, byla od 3. 9. 2015 do 22. 7. 2021 žalovaná a že na tento účet byly poskytnuty společností , právnická osoba, jako půjčka č. , hodnota, částky 35 000 Kč (dne 29. 8. 2019) a 17 500 Kč (dne 14. 2. 2020).

17. Předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu byla žalovaná informována o zesplatnění úvěru ke dni 31. 3. 2023 a vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 24 333,36 Kč.

18. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 včetně seznamu postoupených pohledávek společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 11. 7. 2024.

19. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 11. 7. 2024 včetně podacího lístku z téhož dne se podává, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do 3 dnů.

20. Dle výplatních pásek činila čistá mzda žalované v listopadu 2024 částku 23 844 Kč a v lednu 2025 částku 22 653 Kč.

21. Provedeným dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 29. 8. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru a dne 1. 11. 2019, dne 13. 2. 2020 a dne 30. 4. 2020 dodatky k této smlouvě, na jejichž základě poskytla žalované celkem částku 52 500 Kč. Žalovaná splatila celkem částku 70 984,21 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023, o čemž byla žalovaná vyrozuměna oznámením ze dne 11. 7. 2024.

22. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je zcela nedůvodná.

23. Smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi účastníky dne 29. 8. 2019 včetně dodatků smlouvy soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

24. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

25. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

27. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

28. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

29. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, v němž tento uvedl, že Nejvyšší správní soud při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Ústavní soud dále zdůraznil, že nejde o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Ústavní soud rovněž dospěl k závěru, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

30. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně v návrhu pouze obecně uvedla, že úvěruschopnost žalované ověřila její právní předchůdkyně výpočtem mezi doloženými příjmy a výdaji a dále provedla lustraci žalované ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Konkrétní výši zjištěných příjmů a výdajů žalované netvrdila, ani soudu nepředložila důkazy, z nichž by vyplývalo, že právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala a ověřovala příjmy a výdaje žalované a provedla lustraci žalované ve veřejných databázích. Žalobkyně uvedla, že nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v databázích a o tvrzených příjmech a výdajích. Na písemnou výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení a k označení a předložení důkazů ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy žalobkyně nereagovala, k ústnímu jednání konanému dne 31. 3. 2025 se nedostavila, z jednání se omluvila, a proto jí soud nemohl poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Žalobkyně tak neunesla ani břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní ohledně řádného prověření úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., což ve smyslu aktuální judikatury způsobilo absolutní neplatnost úvěrové smlouvy (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18).

31. V souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem žalované. Jelikož v řízení bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované celkem částku 52 500 Kč a žalovaná splatila celkem částku 70 984,21 Kč, na jistině úvěru nezůstal nesplněný dluh. Naopak žalovaná uhradila žalobkyni více než byla její povinnost a vzniklo tak bezdůvodné obohacení na straně žalobkyně. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, nevznikl žalované závazek zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr, ani poplatky, smluvní pokutu, smluvní úrok a úrok z prodlení, a proto soud žalobu zamítl v plném rozsahu (výrok II.).

32. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Jelikož ve věci měla plný úspěch žalovaná, náleží jí právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Žalovaná učinila jeden úkon, a to písemné vyjádření ze dne 17. 3. 2025. Podle § 151 odst. 3 o.s.ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Dle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. náleží žalované paušální náhrada za jeden úkon ve výši 300 Kč. Tuto částku je žalované povinna uhradit na náhradě nákladů řízení mezi účastníky žalobkyně, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.