4 C 82/2025

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 17 299 Kč s příslušenstvím a částky 12 406 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 342 Kč s tím, že tuto částku je oprávněn uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč měsíčně splatných vždy do každého posledního dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 11 957 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 073,37 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 10 438,33 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 530,96 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 438,33 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 100 Kč s tím, že tuto částku je oprávněn uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 100 Kč měsíčně splatných vždy do každého posledního dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

IV. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 11 306 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 520,62 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 7 827,09 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 147,97 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 827,09 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 299 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 203,77 Kč (ve výši 27,48 % ročně z částky 10 438,33 Kč od 23. 8. 2022 do 27. 9. 2023), s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 530,96 Kč (ve výši 15 % ročně z částky 10 438,33 Kč od 1. 10. 2022 do 27. 9. 2023), s úrokem ve výši 27,48 % ročně z částky 10 438,33 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 438,33 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným dne 11. 10. 2021, jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky. Žalovaný převzal zápůjčku ve výši 14 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy a zavázal se zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou částku 14 000 Kč a poplatek ve výši 11 957 Kč, tvořený úrokem ve výši 6 095 Kč, částkou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 012 Kč, to vše ve 45 týdenních splátkách po 577 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 22. 8. 2022. Úroková sazba byla dle žalobkyně sjednána ve výši 27,48 % ročně, následně žalobkyně upřesnila, že úrok sjednaný ve smlouvě 88 % ročně byl sjednán za dobu řádného trvání smlouvy a že žalobkyně se rozhodla požadovat po postoupení pohledávky úrok nižší. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, naposledy zaplatil splátku dne 3. 10. 2022 a celkem uhradil do postoupení pohledávky částku 8 658 Kč. Do prodlení se dostal již dne 2. 11. 2021, když nezaplatil řádně a včas 3. splátku. Žalobkyně tvrdí, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, které ověřovala oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace žalovaným byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady uvedenými v zákaznické kartě. Žalovaný dle žalobkyně uvedl, že je zaměstnán jako galvanizér u společnosti , právnická osoba, . s měsíčním příjmem ve výši 26 284 Kč, nemá vyživovací povinnost, žije v nájmu a nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Majetková situace žalovaného byla ověřena z pracovní smlouvy a z výplatních pásek za červenec a srpen 2021 a z insolvenčního rejstříku bylo ověřeno, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Pohledávku za žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 s účinností ke dni 27. 9. 2023, žalovanému bylo postoupení písemně oznámeno na adresu, kterou žalovaný uvedl jako adresu kontaktní. Po postoupení pohledávky do sepisu žaloby žalovaný na svůj dluh neuhradil žalobkyni ničeho. Po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení usnesením podepsaného soudu ze dne 5. 6. 2024, č. j. EPR 115343/2024-8, o úrok ve výši 12,48 % ročně z částky 10 438,33 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a o kapitalizovaný úrok ve výši 1 130,40 Kč, se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 17 299 Kč (sestávající z dlužné jistiny ve výši 10 438,33 Kč a z neuhrazeného poplatku ve výši 6 860,67 Kč) s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 073,37 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 530,96 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 10 438,33 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 438,33 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

2. Žalobkyně se rovněž svou žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 406 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 790,76 Kč (ve výši 18,34 % ročně z částky 7 827,09 Kč od 9. 7. 2022 do 27. 9. 2023), s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 147,97 Kč (ve výši 15 % ročně z částky 7 827,09 Kč od 11. 10. 2022 do 27. 9. 2023), s úrokem ve výši 18,34 % ročně z částky 7 827,09 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 827,09 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným dne 27. 8. 2021, jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky. Žalovaný převzal zápůjčku ve výši 13 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy a zavázal se zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou částku 13 000 Kč a poplatek ve výši 11 306 Kč, tvořený úrokem ve výši 5 660 Kč, částkou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 796 Kč, to vše ve 45 týdenních splátkách po 541 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 8. 7. 2022. Úroková sazba byla dle žalobkyně sjednána ve výši 18,34 % ročně, následně žalobkyně upřesnila, že úrok sjednaný ve smlouvě 88 % ročně byl sjednán za dobu řádného trvání smlouvy a že žalobkyně se rozhodla požadovat po postoupení pohledávky úrok nižší. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, naposledy zaplatil splátku dne 3. 10. 2022 a celkem uhradil do postoupení pohledávky částku 11 900 Kč. Do prodlení se dostal již dne 4. 9. 2021, když nezaplatil řádně a včas již 1. splátku. Žalobkyně tvrdí, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, které ověřovala oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace žalovaným byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady uvedenými v zákaznické kartě. Žalovaný dle žalobkyně uvedl, že je zaměstnán jako galvanizér u společnosti , právnická osoba, . s měsíčním příjmem ve výši 29 787 Kč, nemá vyživovací povinnost, žije v nájmu a nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Majetková situace žalovaného byla ověřena z pracovní smlouvy a z výplatních pásek za červen a červenec 2021 a z insolvenčního rejstříku bylo ověřeno, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Pohledávku za žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 s účinností ke dni 27. 9. 2023, žalovanému bylo postoupení písemně oznámeno na adresu, kterou žalovaný uvedl jako adresu kontaktní. Po postoupení pohledávky do sepisu žaloby žalovaný na svůj dluh neuhradil žalobkyni ničeho. Po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení usnesením podepsaného soudu ze dne 5. 6. 2024, č. j. EPR 115343/2024-8, o úrok ve výši 3,34 % ročně z částky 7 827,09 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a o kapitalizovaný úrok ve výši 270,14 Kč, se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 12 406 Kč (sestávající z dlužné jistiny ve výši 7 827,09 Kč a z neuhrazeného poplatku ve výši 4 578,91 Kč) s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 520,62 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 147,97 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky7 827,09 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 827,09 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání konanému dne 5. 5. 2025 se bez omluvy nedostavil, ačkoliv k němu byl řádně a včas předvolán. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 11. 10. 2021 ve spojení se smluvními podmínkami a ze zařazení zákazníka do pojistného programu vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, se zavázala poskytnout žalovanému částku 14 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 10 607 Kč a s pojistným za doplňkové pojištění ve výši 1 350 Kč ve 45 týdenních splátkách po 577 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 569 Kč. Částka 3 542 Kč byla použita na splacení (refinancování) zůstatku dluhu z dříve uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru a částka 10 458 Kč byla vyplacena žalovanému v hotovosti při uzavření smlouvy, což stvrdil svým podpisem na smlouvě. Úroková sazba byla sjednána ve výši 88 % ročně a úrok za dobu trvání smlouvy činil 6 095 Kč. Poplatek ve výši 10 607 Kč vedle úroku ve výši 6 095 Kč zahrnuje i částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 012 Kč.

5. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, celkem uhradil za dobu od 11. 10. 2021 do 3. 10. 2022 částku 8 658 Kč. Ke dni 3. 10. 2022 činil zůstatek jistiny 10 438,33 Kč, když jednotlivé splátky byly započteny na jistinu, úrok a na náklady na sjednání a správu úvěru.

6. Ze Zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaného ze dne 11. 10. 2021 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí v nájmu, jeho jediným čistým příjmem je částka 26 284 Kč, je zaměstnán jako galvanizér u společnosti , právnická osoba, a jeho měsíční výdaje činí 1 500 Kč, když nehradí žádné splátky spotřebitelských úvěrů právní předchůdkyni žalobkyně. Žalovaný dále uvedl, že nemá kreditní kartu, ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti a má bankovní účet. Výši příjmu žalovaný prokázal předložením pracovní smlouvy a výplatních pásek za červenec a srpen 2021.

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 27. 8. 2021 ve spojení se smluvními podmínkami vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, se zavázala poskytnout žalovanému částku 13 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 9 956 Kč a s pojistným za doplňkové pojištění ve výši 1 350 Kč ve 45 týdenních splátkách po 541 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 502 Kč. Částka 6 085 Kč byla použita na splacení (refinancování) zůstatku dluhu z dříve uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru a částka 6 915 Kč byla vyplacena žalovanému v hotovosti při uzavření smlouvy, což stvrdil svým podpisem na smlouvě. Úroková sazba byla sjednána ve výši 88 % ročně a úrok za dobu trvání smlouvy činil 5 660 Kč. Poplatek ve výši 9 956 Kč vedle úroku ve výši 5 660 Kč zahrnuje i částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částku za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 796 Kč.

8. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, celkem uhradil za dobu od 27. 8. 2021 do 3. 10. 2022 částku 11 900 Kč. Ke dni 3. 10. 2022 činil zůstatek jistiny 7 827,09 Kč, když jednotlivé splátky byly započteny na jistinu, úrok a na náklady na sjednání a správu úvěru.

9. Ze Zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaného ze dne 26. 8. 2021 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný uvedl, že je rozvedený, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí v nájmu, jeho jediným čistým příjmem je částka 29 787 Kč, je zaměstnán jako galvanizér u společnosti , právnická osoba, . Žalovaný dále uvedl, že nemá kreditní kartu, ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti a má bankovní účet. Výši příjmu žalovaný prokázal předložením pracovní smlouvy a výplatních pásek za červen a červenec 2021. V zákaznické kartě nejsou uvedeny odhadované měsíční výdaje žalovaného, ani výše splátek spotřebitelských úvěrů vůči právní předchůdkyni žalobkyně.

10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 ve spojení s její přílohou - seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023, informacemi o zpracování osobních údajů, podacím lístkem ze dne 27. 10. 2023 a výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně ve sporu. V oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných částek do deseti dnů od doručení tohoto oznámení.

11. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 28. 3. 2024 ve spojení s podacím lístkem ze dne 2. 4. 2024 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných částek z titulu smlouvy č. , hodnota, a smlouvy č. , hodnota, před podáním žaloby.

12. Provedeným dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 11. 10. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému částku 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutou částku ve výši 14 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 10 607 Kč a pojistným ve výši 1 350 Kč ve 45 týdenních splátkách po 577 Kč (poslední splátka 569 Kč). Žalovaný uhradil celkem částku 8 658 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dále uzavřela se žalovaným dne 27. 8. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému částku 13 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutou částku ve výši 13 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 9 956 Kč a pojistným ve výši 1 350 kč ve 45 týdenních splátkách po 541 Kč (poslední splátka 521 Kč). Žalovaný uhradil celkem částku 11 900 Kč. Obě pohledávky byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023. První výzva k úhradě dlužných částek ze dne 29. 9. 2023 byla žalovanému odeslána prostřednictvím České pošty dne 27. 10. 2023.

13. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

14. Smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi účastníky dne 11. 10. 2021 a dne 27. 8. 2021 soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

15. Podle § 2390 a 2392 odst. 1 věta prvá o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

16. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

18. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

20. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, v němž tento uvedl, že Nejvyšší správní soud při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Ústavní soud dále zdůraznil, že nejde o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Ústavní soud rovněž dospěl k závěru, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

21. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v návrhu uvedla, že posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, které ověřovala oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace žalovaným o jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady uvedenými v zákaznické kartě. Žalobkyně na písemnou výzvu soudu doplnila, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán jako galvanizér u společnosti , právnická osoba, . s měsíčním příjmem ve výši 26 284 Kč (resp. 29 787 Kč), nemá vyživovací povinnost, žije v nájmu a nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Majetková situace žalovaného byla ověřena z pracovní smlouvy a z výplatních pásek za červen, červenec a srpen 2021, které žalobkyně soudu nepředložila, neboť je nemá dle svého tvrzení k dispozici. Dále žalobkyně tvrdila, že z insolvenčního rejstříku bylo ověřeno, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Jelikož se žalobkyně k ústnímu jednání konanému dne 5. 5. 2025 nedostavila, nemohl jí soud dát poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. ohledně doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů k prokázání řádného ověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.

22. Ze Zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaného ze dne 11. 10. 2021 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila výši čistých příjmů žalovaného ve výši 26 284 Kč měsíčně z pracovní smlouvy a z výplatních pásek za červenec a srpen 2021. Žalobkyně pracovní smlouvu ani výplatní pásky soudu nepředložila. Ohledně měsíční výše výdajů uvedených žalovaným v zákaznické kartě 1 500 Kč žalobkyně ani netvrdila, ani nedoložila, zda a jakým způsobem výši výdajů žalovaného ověřila a zda zjišťovala skutečné výdaje žalovaného. Ze zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 26. 8. 2021 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila výši čistých příjmů žalovaného ve výši 29 787 Kč měsíčně z pracovní smlouvy a z výplatních pásek za červen a červenec 2021. Žalobkyně pracovní smlouvu ani výplatní pásky soudu nepředložila. Výše měsíčních výdajů žalovaného není v zákaznické kartě uvedena. Ohledně měsíční výše výdajů žalovaného žalobkyně ani netvrdila, ani nedoložila, zda zjišťovala výši skutečných výdajů žalovaného a zda a jakým způsobem výši výdajů žalovaného ověřila.

23. Lze uzavřít, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, když posouzení úvěruschopnosti před uzavřením obou smluv o spotřebitelském úvěru neprovedla řádně, ale víceméně formálně. S ohledem na žalovaným uvedenou skutečnost, že výše jeho měsíčních výdajů činí pouhých 1 500 Kč (v případě zákaznické karty ze dne 11. 10. 2021), se měla žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně zabývat zjištěním a ověřením skutečné výše výdajů žalovaného (alespoň těch podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat, jako jsou např. výdaje na bydlení) a nespokojit se bez dalšího s výší výdajů uvedenou žalovaným, když výše jeho měsíčních výdajů je zcela jistě vyšší než jím uvedená částka 1 500 Kč (náklady na bydlení (nájemné, zálohy na elektřinu, vodu a topení), na jídlo, oblečení, dopravu a léky nepochybně převyšují částku 1 500 Kč). V případě zákaznické karty ze dne 26. 8. 2021 žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně výši výdajů žalovaného ani nezjišťovala, ani neověřovala. Neověření výdajů žalovaného implikuje účelovost ze strany žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně - snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti žalovaného, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení jeho reálné situace. Bez zjištění a ověření skutečných výdajů žalovaného a porovnání jeho faktických příjmů a výdajů nemohla žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně posoudit, zda je žalovaný schopen splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně uzavřením obou smluv o spotřebitelském úvěru jednala v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Jejímu jednání tak nelze přiznat právní ochranu. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samotného před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele, osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost předmětných smluv o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

24. V souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem žalovaného. Jelikož v řízení bylo zjištěno, že žalobkyně na základě smlouvy č. , hodnota, poskytla žalovanému celkem částku 14 000 Kč a žalovaný splatil celkem částku 8 658 Kč, zůstává nesplněný dluh na jistině úvěru ve výši 5 342 Kč a tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit. Jiné smluvní nároky (smluvní úrok, poplatky, pojistné) nelze podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úspěšně uplatnit, neboť ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

25. Žalovaný jako spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, pokud je spor mezi účastníky o tom, jaká je doba odpovídající možnostem žalovaného jako spotřebitele, určí tuto dobu na návrh soud. Žalovaný tak není povinen poskytnutou jistinu vrátit ihned, ale v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Jelikož žalovaný je v řízení pasivní, na výzvu ke sdělení svých současných osobních, majetkových a výdělkových poměrů nereagoval a žalobkyně současné poměry žalovaného nezná, soud umožnil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 5 342 Kč ve splátkách po 500 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že pokud neuhradí jedinou splátku řádně (ve stanovené výši) a včas, zbývající neuhrazená částka se stane okamžitě splatnou. Takto stanovené splátky jsou dle názoru soudu dostatečně nízké, aby byly ve finančních možnostech žalovaného a zároveň aby předmětná částka byla uhrazena žalobkyni v akceptovatelné době.

26. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, nevznikl žalovanému závazek zaplatit žalobkyni poskytnutou zápůjčku, ani poplatky, smluvní úrok, pojistné a úrok z prodlení, a proto soud ve zbytku žalobu zamítl včetně odpovídajícího příslušenství (výrok II.).

27. Rovněž v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, má žalobkyně v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru nárok na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem žalovaného. Jelikož v řízení bylo zjištěno, že žalobkyně na základě smlouvy č. , hodnota, poskytla žalovanému celkem částku 13 000 Kč a žalovaný splatil celkem částku 11 900 Kč, zůstává nesplněný dluh na jistině úvěru ve výši 1 100 Kč a tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit. Jiné smluvní nároky (smluvní úrok, poplatky, pojistné) nelze podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úspěšně uplatnit, neboť ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

28. Žalovaný jako spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, pokud je spor mezi účastníky o tom, jaká je doba odpovídající možnostem žalovaného jako spotřebitele, určí tuto dobu na návrh soud. Žalovaný tak není povinen poskytnutou jistinu vrátit ihned, ale v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Jelikož žalovaný je v řízení pasivní, na výzvu ke sdělení svých současných osobních, majetkových a výdělkových poměrů nereagoval a žalobkyně současné poměry žalovaného nezná, soud umožnil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 1 100 Kč ve splátkách po 100 Kč měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že pokud neuhradí jedinou splátku řádně (ve stanovené výši) a včas, zbývající neuhrazená částka se stane okamžitě splatnou. Takto stanovené splátky jsou dle názoru soudu dostatečně nízké, aby byly ve finančních možnostech žalovaného a zároveň aby předmětná částka byla uhrazena žalobkyni v akceptovatelné době.

29. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, nevznikl žalovanému závazek zaplatit žalobkyni poskytnutou zápůjčku, ani poplatky, smluvní úrok, pojistné a úrok z prodlení, a proto soud ve zbytku žalobu zamítl včetně odpovídajícího příslušenství (výrok IV.).

30. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byla žalobkyně úspěšná v rozsahu 17,23 % (ohledně částky 6 442 Kč, namísto celkové nárokované částky 37 378,46 Kč včetně uplatněného kapitalizovaného příslušenství). Žalovaný byl úspěšný v rozsahu 82,77 % (ohledně částky 30 936,46 Kč, ohledně níž byla žaloba vzata zpět (částky 1 130,40 Kč a 270,14 Kč) a zamítnuta (částka 29 535,92 Kč včetně kapitalizovaného příslušenství). V dané věci tak byl z větší části úspěšný žalovaný, jelikož se však řízení aktivně neúčastnil, žádné náklady řízení mu nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.