6 C 273/2017

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Petříkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 351 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 183 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,01 % denně od 16. 8. 2016 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 168 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,01 % denně od 1. 11. 2013 do zaplacení a o zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 0,01 % denně z částky 183 000 Kč od 1. 11. 2013 do 15. 8. 2016 se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobci se vrací část složené zálohy na náklady důkazu ve výši 325 Kč.

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal proti žalovanému zaplacení částky 351 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,01 % denně z částky 351 000 Kč od 11. 1. 2013 do zaplacení. Podle žalobních tvrzení provedl žalobce pro žalovaného na základě uzavřené smlouvy o dílo č. objednatele [číslo] ze dne 12. 3. 2010 dílo spočívající v dodávce a montáži ÚT a chlazení při realizaci stavby obchodně administrativní budovy„ [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno]“ Žalovaný dílo ve sjednaném rozsahu řádně dokončil a předal žalovanému, který toto dílo převzal. Žalobce v souvislosti s realizací díla vystavoval příslušné daňové doklady a v souladu se smlouvou ponižoval vždy jejich úhradu o 10 % pozastávky, která měla být zaplacena postupně, kdy její poslední platba ve výši 5 % z ceny díla bez DPH měla být provedena na základě písemné výzvy žalobce k provedení její úhrady. Žalobce mimo jiné vystavil fakturu č. 2100057 v částce 1 223 270 Kč, fakturu č. 2110115 v částce 315 663,70 Kč, fakturu č. 2100076 v částce 3 081 185,80 Kč, fakturu č. 2100101 v částce 12 717 484 Kč, fakturu č. 2100134 v částce 2 359 013,80 Kč. Všechny tyto faktury žalovaný převzal, zaúčtoval a provedl na ně částečnou úhradu ve shora označeném platebním schématu a doplatil první část pozastávky, přičemž k jejímu konečnému doplacení, tedy doplacení druhé části pozastávky v celkové výši 470 260 Kč, s datem splatnosti, kdy skončila nejdelší záruční doba, obdržel od žalobce i písemnou výzvu se žádostí o uvolnění pozastávky. Místo řádného doplacení celého svého zbylého závazku však provedl z této druhé části 5 % pozastávky ke dni 31. 10. 2013 jednostranný zápočet na své pohledávky, které mají údajně plynout z jím vystavených faktur č. 100130069 a 100130206, které jsou uvedeny v písemném oznámení o jednostranném započtení závazku a pohledávek, které bylo žalobci doručeno společně s dopisem, zavádějícím způsobem označeným jako dohoda o vzájemném vyrovnání závazků a pohledávek a doplatil žalobci toliko částku 119 260 Kč. Žalobce zápočet opakovaně rozporoval s tím, že je neúčinný. Výše smluvního úroku z prodlení vyplývá z čl. 4 .4.3 Smlouvy o dílo, přičemž počátek prodlení žalobce dovozuje z poslední pozastávky, resp. jde o následující den, kdy se s úhradou žalované částky dostal žalovaný do prodlení s ohledem na vystavenou fakturu.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že tato není po právu a navrhl ji zcela zamítnout. Žalovaný uvedl, že proti žalované částce započetl jednak nárok žalovaného na zaplacení smluvní pokuty v částce 183 000 Kč, kterou vyfakturoval fakturou č. 100130206, přičemž jde o smluvní pokutu za prodlení žalobce s odstraněním závady za období od 15. 3. 2013 do 16. 5. 2013, to je za 61 dnů prodlení a dále proti žalované částce započetl částku 168 000 Kč účtovanou fakturou č. 1001130069, kterou byly žalobci přeúčtovány náklady na proplach systémů – odstranění vady, když na reklamaci vady žalobce nijak nereagoval a žalovanému nezbylo nic jiného, než zajistit opravu jinou firmou a náklady následně přeúčtovat. Dle jeho tvrzení opakovaně žalobce vyzýval k odstranění vad díla, konkrétně toho, že topné tyče dodané v rámci díla žalobcem zapříčiňovaly opakované vypadávání jističů (reklamační protokol č. 76), kdy dle žalovaného je zřejmé, že se jednalo o vadný výrobek dodaný v rámci díla. Přes opakované urgence došlo k odstranění vad až po třech měsících. Žalovaný tedy v souladu se smlouvou o dílo účtoval žalobci smluvní pokutu za prodlení s odstraňováním vad díla, kterou započetl na žalobcem účtovanou cenu díla. Žalovaný, pokud se týká topné tyče, dovozoval, že se jednalo o vadu záruční. V tomto směru odkázal na reklamační řád, který je přílohou smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky, kde v článku III. písmeno B a D je uvedeno, že nedojde-li mezi objednatelem a zhotovitelem k jiné dohodě, pak pro každou jednotlivou uplatněnou vadu platí následující lhůty pro zahájení prací ze strany zhotovitele na odstranění reklamované vady, kdy v tomto případě u ostatních vad je to lhůta do pěti pracovních dnů od doručení písemné reklamace zhotoviteli. Žalovaný vadu prvně reklamoval mailem ze dne 12. 2. 2013, jehož obsahem je též reklamační protokol č. 76, ze kterého vyplývá označení vady, a sice nefunkční elektroohřev bojleru, při spuštění bojleru na elektroohřev dojde k výpadku jištění topných těles, vadné spirály bojleru. Na tento mail bylo ze strany žalobce reagováno, a sice tak, že žalobce odpověděl ihned, že ohřev vody nebyl dodávkou dohodnut. Na to však reagoval žalovaný tak, že se jednalo o věc, kterou měl zhotovit žalobce. Dne 22. 2. 2013 žalovaný opět urgoval reklamaci, a protože žalobce nic nečinil, další reklamace proběhla 7. 3. 2013 a následně mailem ze dne 11. 3. 2013, kdy žalovaný žalobce upozornil na případné sankce. Po dalších urgencích byla závada ze strany žalobce odstraněna, 16. 5. 2013 došlo k dodání nových tyčí. Dne 20. 6. 2013 došlo ze strany žalovaného k vyúčtování smluvní pokuty ve výši 183 000 Kč, a to dle reklamačního řádu ve výši 3 000 Kč za každý započatý den prodlení s opravou reklamované vady, kdy v prodlení byl žalobce dle žalovaného v období od 15. 3. 2013 do 16. 5. 2013, tj. za 61 dnů prodlení po 3 000 Kč. Tuto vyúčtovanou smluvní pokutu žalovaný následně započet vůči částkám, které byly fakturovány ze strany žalobce za provedené dílo, resp. vůči pozastávkám. Při posuzování vady jako vady záruční žalovaný poukazuje na reklamační řád, a sice na článek III. písmeno B, kdy podle tohoto reklamačního řádu měl žalobce postupovat jinak, a sice pokud reklamovanou vadu neuznával, neměl ji odstraňovat, v takovém případě měl být spor předložen zástupcům smluvních stran a měl být proveden následně postup dle tohoto bodu. První reakce žalobce však na reklamovanou vadu byla až 11. 3. 2013, do té doby se účastníci dohadovali jen o tom, zda jde o reklamaci v rámci prováděného díla, zda jde o záruční vadu a následně došlo k opravě té vady a z tohoto postupu žalovaný dovozuje, že žalobce poškození vadné tyče za záruční vadu považoval. Žalovaný vyúčtoval žalobci dvě penalizační faktury, jednak na částku 183 000 Kč, která představuje vyúčtovanou smluvní pokutu (viz. shora) a dále penalizační fakturu na částku 168 000 Kč Touto fakturou byly žalobci přeúčtovány náklady na proplach systémů - odstranění vady, když na reklamaci vady (reklamační protokol č. 58), spočívající v bouchání ventilů (trámů) žalobce nijak nereagoval a žalovanému nezbylo nic jiného, než zajistit opravu jinou firmou a náklady následně přeúčtovat. Dne 19. 11. 2012 pracovník žalovaného pan [jméno] [příjmení] přeposlal žalobci reklamační protokol č. 58, kde byl navržen i termín schůzky na místě samém 23. 11. 2012 v 10:00 hodin, kdy na tento mail ze strany žalobce nebylo nijak reagováno. Následně schůzka byla posunuta na 4. 12. 2012 a ani na tento mail nebylo ze strany žalobce reagováno. I po této schůzce byl žalobce znovu mailem upozorňován na vyskytující se vadu a na technologický postup jejího odstranění - proplach celého systému. Následně byl proplach proveden, a to na náklady žalobce, a tyto mu byly dle reklamačního řádu - článku III. písm. C, ce přeúčtovány, a to po provedení proplachu v prosinci 2012 a v lednu 2013 (faktura č.1001130069). Žalovaný doplnil, že materiál - kazetu SME bylo nutné použít, protože při provádění proplachu bylo zjištěno poškození původně instalovaných kazet a tyto bylo potřeba vyměnit. Poškození původních kazet bylo způsobeno nečistotami v potrubí před provedením proplachu. Jedná se tedy o materiál, který bylo nutno zakoupit z důvodu kvůli opravě. Pokud se týká administrativních prací a cestovného, pak se jednalo opět o náklady související s opravou systému - proplachem.

3. Smlouvou o dílo č. objednatele 211 289/„ [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] ze dne 19. 2. 2010 je prokázáno, že žalovaný jakožto objednatel a žalobce jakožto zhotovitel uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem je zhotovení části stavby – díla obchodně administrativní budovy shora označené spočívající v dodávce a montáži profese ústředního topení a chlazení (mimo dodávky chladícího stroje a suchých chladičů). Z obsahu smlouvy se podává splatnost faktur a současně prodlení s úhradou faktur, respektive sjednává se smluvní úrok z prodlení ve výši 0,01 % z dlužné částky za každý i započatý den prodlení, přičemž v bodě 4.4.5 písmeno A a B jsou smluveny pozastávky, přičemž podle písmene B 5 % z ceny díla bez DPH zaplatí objednatel po skončení nejdelší záruční doby, snížených o případné oprávněné nároky objednatele vzniklé mu v průběhu záruční doby v souladu se smlouvou a těmito BSP z důvodu neplnění povinností zhotovitele po dobu záruční doby dle reklamačního řádu. Tato část pozastávky bude zaplacena objednatelem do 60 dnů ode dne skončení nejdelší záruční doby dle smlouvy, respektive jejích příloh, a to na základě písemné výzvy zhotovitele.

4. Z přílohy č. 8 Smlouvy o dílo - Reklamační řád vyplývá, že mezi účastníky tohoto řízení byla dohodnuta záruční doba v délce trvání 62 měsíců s výjimkou střešního pláště, na který byla dohodnuta záruční doba v délce 122 měsíců (střední plášť není předmětem díla, jež dodával žalobce). Záruční doba začíná běžet dnem podpisu protokolu o konečném předání díla investorovi. Článek III. reklamačního řádu upravuje postup při reklamaci, kdy v bodě B) je upraven postup při reklamaci tzv. ostatní vady a v bodě C), cd) je stanovena výše smluvní pokuty 3 000 Kč za každý započatý den prodlení a reklamovanou ostatní vadu a v bodě C) ce) postup při neodstranění reklamované vady zhotovitelem, kdy objednatel je oprávněn pověřit odstraněním vady jiný subjekt, a to na náklady zhotovitele. Podle reklamačního řádu bodu C) ce) je stanoveno, že nezahájí-li zhotovitel odstraňování reklamované vady ani do 3 pracovních dnů u ostatních vad po obdržení reklamace objednatele, je objednatel oprávněn pověřit odstraněním vady jiný subjekt na náklady zhotovitele.

5. Z reklamačního protokolu č. 58 ze dne 15. 11. 2012 vyplývá popis vady stále se opakující závada v administrativní budově, kdy při regulaci tepla nebo chladu dochází k vibracím„ bouchání trámů“ v nájemních jednotkách, vada byla zjištěna 11. 11. 2012, kdy tato reklamace probíhá podle reklamačního řádu dohodnutého mezi objednatelem a zhotovitelem díla. Z mailové korespondence mezi zástupci žalobce a žalovaného, týkající se této reklamace, je zjištěn její obsah.

6. Z daňového dokladu č. 100130069 je zjištěno, že žalovaný účtoval žalobci na základě reklamačního protokolu č. 58 práce na provádění 2x proplachu 149 600 Kč, materiál kazeta SME 10 ks po 750 Kč, tj. 7 500 Kč, administrativní práce žalovaného 3 500 Kč a cestovné za 2 dny 7 400 Kč, celkem 168 000 Kč. Faktura byla vystavena dne 13. 3. 2013 se splatností ke dni 27. 3. 2013. Z faktur dodavatele [příjmení] [anonymizováno 5 slov] ze dne 31. 12. 2012 a 22. 1. 2013 vyplývá cena účtována odběrateli [právnická osoba] [anonymizováno] za proplach v [příjmení] [jméno] [příjmení] [obec] v celkové částce 149 600 Kč. Z faktury dodavatele [právnická osoba] odběrateli [právnická osoba] vystavené dne 8. 1. 2013 je zjištěno, že cena kazet SME ve výši bez DPH 7 500 Kč.

7. Z reklamačního protokolu č. 76 ze dne 5. 2. 2013 je zjištěn popis vady jako nefunkční elektroohřev bojleru - při spuštění bojleru na elektroohřev dojde k výpadku jištění topných těles, vadné spirály bojleru. Vada byla zjištěna dne 7. 1. 2013. Z mailové korespondence mezi zástupci žalobce a žalovaného, týkající se této reklamace, je zjištěn její obsah. Fakturou č. 100130206 je prokázáno, že žalovaný účtoval žalobci smluvní pokutu za 61 dnů, tj. za dobu od 16. 3. 2013 do 15. 5. 2013 za prodlení s opravou reklamace č. 76 na částku 183 000 Kč s datem vystavení 19. 6. 2013, se splatností 28. 6. 2013.

8. Mezi stranami je nesporné, že faktury vystavené žalovaným, které byly následně předmětem zápočtu, byly straně žalující doručeny a sice tak, že data splatnosti uvedená na fakturách odpovídají.

9. Z technické zprávy ze dne 21. 6. 2013 vypracované [jméno] [příjmení] pro [právnická osoba] [příjmení] spol. s r.o. je zjištěno, že jmenovaná osoba provedla inspekci k posouzení vady topných tyčí dodaných v rámci dodávky do CPI U/L a vyjádření, zda se jedná o reklamovanou vadu. Při inspekci a dále při výměně tyčí bylo zjištěno, že anody již nejsou a jsou obětovány, to znamená, že se nekontrolovaly a nevyměnily se včas za nové. Dle stavu původních tyčí lze usuzovat, že buď došlo k chodu na sucho, tzn. bez vody a tyče se neměnily čím chladit a došlo k jejich roztržení, případně podle zbytků inkoustů se obalily inkoustem vápníků a nemohlo dojít k výměně energie a opět k přehřátí tyčí a jejich poškození. Dle poškození a dle zprávy z inspekce se jmenovaná osoba přiklání k názoru, že k poškození došlo již zpočátku, chodem naprázdno. Z výše uvedeného vyplývá, že topné tyče nelze reklamovat, protože nádoby byly provozovány v rozporu s návodem k použití. Případně k poruše došlo chodem na sucho, což je opět nereklamovatelná vada. V obecné rovině se jedná o spotřební zboží, toto je třeba brát v potaz a počítat s pravidelnou obměnou. Přílohou technické zprávy je fotografie topné tyče.

10. Z korespondence ze dne 31. 10. 2013 vyplývá, že žalovaný žalobci zaslal oznámení o jednostranném započtení závazků a pohledávek ke dni 31. 10. 2013 ve výši 351 000 Kč, a to proti pohledávkám žalobce ve výši 351 000 Kč, kdy identifikace vzájemných pohledávek vyplývá z oznámení. Proti pohledávkám žalobce vyúčtovaných specifikovanými fakturami, resp. resp. proti v té době nesplatným pozastávkám započetl žalovaný své pohledávky splatné, které vyplývají ze shora konstatovaných faktur vystavených na částku 168 000 Kč a 183 000 Kč.

11. Z protokolu o předání a převzetí díla dle smlouvy o dílo [číslo] včetně příloh je zjištěno, že předmětné dílo bylo žalobcem předáno a žalovaným převzato dne 14. 4. 2011, a to bez vad a nedodělků.

12. Z přípisu žalobce ze dne 17. 6. 2016 adresovaného žalovanému včetně dodejky bylo zjištěno, že žalobce požádal na základě uplynutí záruční doby dle Smlouvy o dílo o uvolnění zbývající pozastávky ve výši 470 260 Kč. Přípis byl žalovanému doručen dne 20. 6. 2016.

13. Ze znaleckého posudku č. 008-163/20 vypracovaného znalcem [celé jméno znalce], znalcem z oboru elektrotechnika a energetika bylo zjištěno, že k poškození topných tyčí s vysokou mírou pravděpodobnosti došlo až jejich vadným užíváním. K této hypotéze se znalec přiklání z důvodů, neboť kdyby se bývalo bylo jednalo o již vadný výrobek dodaný výrobcem žalobkyni, pak by se při takto vysokém počtu poškozených tyčí muselo jednat buď o výrobní vadu celé šarže vyráběných tyčí a tudíž by výrobce musel být zavalen reklamacemi a tyto řešit, anebo o mechanické poškození tyčí již při vlastních instalacích, například chybným montážním postupem, což se opět jeví jako vysoce nepravděpodobné vzhledem k poškození všech tyčí a jednoduché montáži. Kdyby na napájecích větvích topných tyčí byly instalovány proudové chrániče, reagovaly by tyto již při počátku zjištěného vodivého spojení mezi topnou tyčí a uzemněním a došlo by k odpojení příslušných tyčí od napájení. Zároveň po zareagování této ochrany by byla ihned jasná příčina poruchy z EL hlediska.

14. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalovaného, v rámci svého výslechu vypověděl, že pokud se týká předmětného díla zhotoveného na základě smlouvy mezi žalobcem a žalovaným, pak byl pověřen vyřizováním reklamací. Jednalo se o reklamaci vadných ventilů, kdy tato vada byla reklamována dne 11. 11. 2012, respektive toho dne byla zjištěna a reklamační protokol byl sepsán dne 15. 11. 2012. Došlo dokonce k přivzetí technika od výrobce ventilů, který zjistil nečistoty v rozvodech k ventilům, kdy schůzka proběhla dne 4. 12. 2012 za přítomnosti technika [anonymizováno]. Protože na této schůzce za žalobce nikdo nebyl přítomen, byl její výsledek předán panu [jméno] z [anonymizováno]. Závěr této schůzky byl takový, že je potřeba provést vyčištění systému topení a chlazení. Svědek dále potvrdil, že před danou reklamací rozhodně došlo k předání a převzetí díla, kdy určitě podmínkou bylo udělat proplach rozvodů. Vadu žalovanému reklamačním protokolem oznámil provozovatel objektu s tím, že vadu zjistil 11. 11. 2012 a žalovaný dne 15. 11. 2012 reagoval reklamačním protokolem, který zaslali žalobci. Bouchání ventilů bylo řešeno již dříve, nicméně nebylo řešeno jako samostatná reklamace, protože se to objevilo a pak to přestalo. Informaci o tom, že žalovaný provede proplach potrubí, poslali žalobci s tím, že jim přeúčtují náklady na proplach, nicméně ze strany žalobce na to nebylo nijak reagováno. Je pravdou, že ventily bouchaly dál, opět došlo ke svolání schůzky a [anonymizováno] navrhl výměnu ventilů. Následně proběhla schůzka 19. 3. 2013, kdy se řešilo, kdo zaplatí výměnu ventilů a byla na ní dohodnuta výměna nových kartuší neboli ventilů s tím, že [anonymizováno] dodá nové kartuše a žalobce s žalovaným provedou výměnu těchto kartuší. Zřejmě se na výměně ventilů žalobce i žalovaný podíleli stejným dílem, spolupracovali na výměně kartuší. Reklamace byla odstraněna 3. 9. 2013, kdy došlo k výměně kartuší, a problém v podobě bouchání ventilů byl odstraněn.

15. Dopisem ze dne 19. 6. 2013 žalovaný vyzval žalobce o zaplacení 183 000 Kč jakožto vyčíslené smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč denně a to do 7 dnů od doručení této výzvy žalobci. Z výzvy právního zástupce žalovaného ze dne 14. 8. 2013 zaslané právnímu zástupci žalobce vyplývá výzva žalovaného k úhradě smluvní pokuty vyúčtované fakturou č. 100130206. Dle obsahu žalovaný trval na tom, že pokud se týká opravy vadných tyčí, jedná se o odstranění záruční vady. Z předžalobní upomínky ze dne 10. 10. 2017 vyplývá, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného o zaplacení jistiny ve výši 351 000 Kč, smluvního úroku z prodlení k 10. 10. 2017 ve výši 50 544 Kč a k náhradě nákladů právního zastoupení ve výši 12 148 Kč včetně DPH, a to do 20. 10. 2017.

16. Z návrhu řešení ze dne 19. 3. 2013 je zjištěno, že problematika klepajících ventilů chlazení bude vyřešena tak, že [právnická osoba] dodá nové kartuše, [anonymizováno] a [anonymizováno], resp. žalobce a žalovaný zajistí výměnu kartuší. Za žalovaného tuto dohodu podepsali pan [příjmení] a [příjmení] a za žalobce pan [příjmení] a [jméno]. Z dohody ze dne 12. 3. 2014 se zjišťuje, že [anonymizováno] souhlasí se svým podílem 1/3 celkových nákladů na dodávku a výměnu regulačních ventilů, stejně tak s takovým podílem vyjádřila souhlas [právnická osoba].

17. Dosud neprovedené listinné důkazy soud pro nadbytečnost zamítl, když jejich provádění by bylo neekonomické a nadbytečné s ohledem na zjištěný skutkový stav věci.

18. Podle § 536 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník“) se smlouvou o dílo zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení.

19. Podle § 358 obchodního zákoníku k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit u soudu. Započtení však nebrání, jestliže pohledávka je promlčena, avšak promlčení nastalo teprve v době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení.

20. Podle § 359 obchodního zákoníku proti pohledávce splatné nelze započíst pohledávku nesplatnou, ledaže jde o pohledávky vůči dlužníku, který není schopen plnit své peněžité závazky.

21. Podle § 580 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen „občanský zákoník“), mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení.

22. Soud ve věci provedl velmi podrobné dokazování, kdy provedené důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak ve svých vzájemných souvislostech a dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. Mezi účastníky byla dne 19. 2. 2010 uzavřena Smlouva o dílo č. objednatele 211 289/„ [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], jejímž předmětem bylo zhotovení části stavby - díla obchodně administrativní budovy shora označené, spočívající v dodávce a montáži profese ústředního topení a chlazení (mimo dodávky chladícího stroje a suchých chladičů). Veškerá práva a povinnosti z ní vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smlouvy se tak řídí dosavadními právními předpisy, tedy zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník a zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v tehdy účinném znění. Z dokazování vyplynulo, že v průběhu realizace stavby byly mezi stranami závazky řádně realizovány. Spornou zůstala pouze otázka úhrady části ceny za dílo ve výši 351 000 Kč s příslušenstvím, kdy nutno poukázat na to, že obě reklamační řízení, jež jsou ve svém důsledku předmětem sporu mezi účastníky, byla již v minulosti vyřešena. Mezi stranami bylo nesporné, že pokud se týká úhrady ceny díla, vše probíhalo v souladu se smlouvou spolu s činěnými pozastávkami, kdy k řádnému doplacení celého zbytku ceny o dílo zbývala částka 460 260 Kč, jež byla tvořena pozastávkami z konkrétně specifikovaných faktur (resp. jimi vyfakturovaných částek), kdy na tuto částku žalovaný doplatil žalobci pouze 119 260 Kč. Zbývající částka 351 000 Kč je tedy předmětem sporu mezi stranami a je uplatněna touto žalobou. Tato skutečnost je mezi stranami nesporná.

23. Po předání díla žalovaný reklamoval u žalobce vadu topných tyčí, spočívající v tom, že topné tyče dodané v rámci díla zapřičiňovaly opakované vypadávání jističů. Bylo prokázáno, že žalobce předmětnou vadu na své náklady odstranil, nicméně po celou dobu reklamačního řízení vadu topných tyčí jako vadu reklamační neuznával. Rozhodně z jeho postupu v tomto směru nelze dovodit, že předmětnou vadu považoval za vadu záruční. Byť v daném případě nebylo stranami postupováno v souladu s reklamačním řádem, nelze s ohledem na zjištěné skutkové okolnosti uzavřít, že žalobce uznal vadu topných tyčí jako vadu záruční. Ani skutečnost, že žalobce topné tyče opravil, neodůvodňuje závěr, že se o reklamační vadu jedná. Jak ostatně uvedl žalobce, topné tyče opravil z důvodu opakovaného vyrozumívání žalovaným o tom, že bude účtovat smluvní pokutu a žalobce tak přistoupil k opravě topných tyčí, nicméně tuto reklamační vadu nikdy neuznal, byla to jeho dobrá vůle. Skutečnost, že v daném případě k poškození topných tyčí došlo až jejich vadným užíváním byla s vysokou mírou pravděpodobnosti prokázána ve věci vypracovaným znaleckým posudkem [celé jméno znalce], znalce oborů Energetika, Elekrotechnika a Ekonomika. S ohledem na stanovenou míru pravděpodobnosti, a to v daném případě vysokou, lze předmětný znalecký posudek v rámci soudního řízení akceptovat. Situace pro zjištění této podstatné otázky, tedy otázky, zda vada topných tyčí byla vadou, za kterou odpovídá zhotovitel, byla s ohledem neexistence předmětných topných tyčí velmi ztížena. I s ohledem k tomu, nelze v daném případě trvat na stoprocentním závěru takového zjištění a je možno vycházet z vysoké míry pravděpodobnosti znaleckého zkoumání. Jestliže tedy bylo zjištěno, že vada topných tyčí není vadou záruční a v souladu s § 431 obchodního zákoníku odpovědnost žalobce za tuto vadu nevznikla, pak se žalobce s opravou takové vady nemohl dostat do prodlení a smluvní pokuta ve výši 183 000 Kč, kterou žalovaný vyúčtoval v souladu s reklamačním řádem, je zcela neoprávněná, když taková pohledávka žalovaného za žalobcem vůbec nevznikla. V té souvislosti pak samozřejmě taková pohledávka, která byla neoprávněně vyúčtována, nemůže účinně způsobit v rámci započtení zánik vzájemných pohledávek.

24. Pokud se týká reklamace regulačních ventilů, pak bylo zjištěno, že ta byla řádně a včas v záruční době v souladu s § 563 obchodního zákoníku u žalobce uplatněna. Výslechem svědka [příjmení], jehož výpověď soud hodnotí jako zcela věrohodnou, konstantní a bez jakýchkoli rozporů, bylo prokázáno, že poté, co byla reklamována vada, spočívající v bouchání ventilů v systému chlazení, byl přibrán technik výrobce ventilů, který zjistil nečistoty v rozvodech k ventilům, kdy proběhla schůzka, jejímž závěrem bylo, právě s ohledem na zjištěné nečistoty, že je potřeba provést proplach potrubí, tj. provést vyčištění systémů topení a chlazení. Ze zástupců žalobce však na této schůzce nebyl nikdo. Z těchto skutečností je zřejmé, že v dané fázi reklamačního řízení, z důvodu zjištěných nečistot v rozvodech k ventilům, to byl žalobce, kdo měl tuto opravu provést, neboť se jednalo o řádně reklamovou vadu díla, kdy odpovědnost za vadu nese zhotovitel. Žalovaný tedy zvolil postup v souladu s reklamačním řádem, neboť žalobce vadu neodstranil do tří pracovních dnů od doručení písemné reklamace zhotoviteli, a provedení proplachu potrubí za účelem odstranění nečistot zajistil třetím subjektem. Následně náklady, které mu v souvislosti s tím vznikly, přeúčtoval dle reklamačního řádu žalobci. Tento postup žalovaného soud s ohledem na shora uvedená zjištění považuje za odůvodněný. Důvodnou pak soud shledává i částku přeúčtovaných nákladů žalobci dle reklamačního řádu, která představuje jednak cenu proplachu, cenu za materiál a též cenu jízdného a administrativní činnosti, když předmětná budova se nachází v [obec], a je tedy tvořena položkami, které představují náklady související s provedenou opravou, resp. proplachem potrubí. Žalovaný následně účinně započetl splatnou pohledávku vůči nesplatné pohledávce žalobce, kdy ve výši, v jaké se vzájemně kryly, tj. ve výši 168 000 Kč zanikly.

25. S ohledem ke shora uvedeným skutečnostem soud vyhověl žalobě co do částky 183 000 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,01% denně od 16. 8. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Pokud se týká smluvního úroku z prodlení, je potřeba zohlednit to, že žalovaný provedl zápočet ve vztahu k pozastávkám z předmětných faktur, kdy z vyjádření stran není pochyb o tom, že vyfakturované částky vyjma pozastávek byly žalovaným řádně a včas uhrazeny. Žalovaný se tedy do prodlení s úhradou pozastávky (částky 5 % z předmětných faktur) nemohl dostat následující den po splatnosti faktury, ale až poté, co nastala splatnost pozastávky. Ta dle čl. 4 .4.5 písm. b) Smlouvy o dílo nastala uplynutím 60 dnů ode dne skončení nejdelší záruční doby, která činila dle reklamačního řádu 62 měsíců a počala běžet dnem protokolárního předání díla žalovanému, tj. dne 14. 4. 2011. Žalovaný se tak do prodlení se zaplacením pozastávek dostal dne 16. 8. 2016. V řízení bylo prokázáno, že žalobce s ohledem na vytvářené pozastávky vyzval žalovaného po uplynutí nejdelší záruční doby dle reklamačního řádu o zaplacení pozastávek.

26. Pokud se týká otázky náhrady nákladů řízení, postupoval soud podle § 142 odst. 2 trestního řádu. Žalobce měl ve věci úspěch pouze částečný, přičemž pokud se týká poměru procesního úspěchu a neúspěchu, lze i s ohledem na rozhodnutí soudu o částečném zamítnutí nároku žalobce na zaplacení smluvního úroku z prodlení, tento považovat za shodný. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

27. Ve věci byl vypracován znalecký posudek, kdy náklady tohoto důkazu byly kryty zálohou složenou žalobcem, a to ve výši 5 000 Kč. Odměna znalci představovala částku 4 675 Kč, a proto soud výrokem IV. rozsudku rozhodl o vrácení nespotřebované části složené zálohy ve výši 325 Kč žalobci.