7 C 78/2016

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Petříkovou v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi údaje o zástupci , o určení vlastnictví k nemovitým věcem <b>I. </b> U r č u je se, že žalobce [celé jméno žalobce], rč. [číslo] je vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [anonymizováno], pozemku parc.č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., a dále pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] které jsou takto zapsány v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek] a [katastrální uzemí]. <b>II. </b> Žaloba, jíž se žalobce domáhal, aby mu byla uložena povinnost zaplatit žalovanému 1.370.265 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá. <b>III. </b> Po právní moci tohoto rozsudku bude z účtu Okresního soudu v Písku žalovanému vrácena částka 1.500 Kč ze zálohy složené na náklady důkazu. <b>IV. </b> Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 18.3.2016 domáhal proti žalovanému určení, že je vlastníkem nemovitostí specifikovaných ve výroku I. rozsudku. Podle žalobních tvrzení byl žalobce vlastníkem předmětných nemovitostí do 4.2.2016. Žalobce potřeboval uhradit exekuce, které vázly na všech jeho nemovitých věcech a nemohl se svým majetkem nakládat. Dohodl se proto se svojí přítelkyní paní [jméno] [příjmení], že si vezme úvěr, ze kterého se vyplatí všechny exekuce a po jejich uvolnění žalobce prodá jednu ideální polovinu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek]. Proto dne 15.11.2013 paní [jméno] [příjmení] uzavřela smlouvu o poskytnutí úvěru se společností [právnická osoba] a tentýž den žalobce uzavřel dohodu o přistoupení k závazku a k zajištění poskytnutého úvěru zastavil nemovitosti označené ve výroku I. rozsudku. Oba dva, tedy žalobce i paní [příjmení] téhož dne, tj. 15.11.2013 sepsali notářským zápisem dohodu se svolením k vykonatelnosti ve prospěch společnosti, která jim úvěr poskytla. Žalobce se po celou dobu snažil výše popsaný pozemek v [obec] prodat, což se mu nepodařilo a tím se dostal do finančních potíží. Jistina shora označeného úvěru byla splacena, avšak nebyl doplacen sjednaný úrok ve výši 340.000 Kč ve sjednaném termínu do 15.11.2014. Jelikož společnost, která poskytla úvěr, nechtěla již prodlužovat lhůtu splatnosti, prohlásila na výše uvedené nemovitosti v žalobě dražbu a tato dražba měla být konána dne 10.2.2016, přičemž dne 1.2.2016 měla proběhnout prohlídka nemovitostí zájemci o dražbu. Žalovaný nabídl žalobci pomoc, a to že mu poskytne finanční prostředky na vyplacení dlužné částky, čímž dražba bude zrušena a dále, že uhradí i další závazky žalobce, neboť v dohledné době je předpoklad, že bude realizován prodej pozemku v [obec a číslo] v [část obce]. Žalovaný nesouhlasil se sepsáním smlouvy o půjčce, tvrdil, že finanční prostředky chce mít řádně zajištěny. Proto navrhl, že pozemek č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] v k.ú. [obec] koupí společnost s ručením omezeným, jímž je žalovaný vlastníkem a v kupní smlouvě bude sjednáno právo zpětné koupě za stejnou kupní cenu a k jeho využití původním vlastníkem bude stanoven ve smlouvě termín do 31.7.2016. Žalovaný celkem poskytl žalobci částku 1.190.265 Kč. Obsah uvažované smlouvy byl ústně projednán s právní zástupkyní žalobce. 1.2.2016, v den, kdy měly proběhnout prohlídky dražitelů, přinesl žalovaný žalobci napadenou smlouvu kupní, sdělil, že není čas na to, aby smlouvu odeslal právní zástupkyni žalobce, neboť je čerstvě dodělaná jeho právníkem a má sjednáno, že kolem 13. hodiny musí být v kanceláři společnosti [právnická osoba] v [obec]. Není proto čas na nějaké zkoumání a se žalobcem odjel na Městský úřad do [obec], kde žalobce pod vytvořeným psychickým a časovým tlakem smlouvu ověřeně podepsal. Zjistil však, že nebyly dodrženy dohodnuté podmínky, a že nemovité věci kupuje žalovaný, jakožto fyzická osoba, že předmětem prodeje jsou i další pozemky a stavby tak, jak jsou uvedeny v článku 1 této smlouvy, a že je zde sjednáno pouze předkupní právo, nikoli právo zpětné koupě za stejnou cenu. Když toto namítal, žalovaný uvedl, že jeho právní zástupce řekl, že to jinak nejde. Kupní cena byla sjednána ve výši 1.370.265 Kč a byla tvořena částkou na úhradu závazků, tj. částkou 1.190.265 Kč a k této částce byla připočtena částka 180.000 Kč jako částka určená na úhradu daně z nabytí nemovitých věcí, což jsou 4 % z částky 4.500.000 Kč, tedy z ceny obvyklé převáděných nemovitých věcí. Žalovaný skutečně, jak již je uvedeno výše, dne 1.2.2016 provedl úhradu závazku žalobce. Žalobce tak dovozuje, že kupní smlouva, která byla vyhotovena v jiném než v původně dohodnutém znění, byla podepsána v psychické a časové tísni za značně nevýhodných podmínek pro žalobce, když hodnota nemovitostí představuje 4.500.000 Kč. Rozdíl mezi cenou obvyklou a cenou sjednanou je tak vyšší než 3.000.000 Kč. Navíc tak, jak je sjednáno předkupní právo ve prospěch žalobce, nezaručuje povinnost žalovaného nemovité věci prodat zpět za stejnou cenu, za kterou je získal. I toto ujednání je v rozporu s původně zamýšlenou konstrukcí smlouvy. Žalobce dále dovozuje, že existuje jeho naléhavý právní zájem na tom, aby bylo určeno, že je vlastníkem nemovitostí specifikovaných ve výroku I., když pouze takové rozhodnutí je způsobilé ke změně zápisu vlastnického práva ve prospěch žalobce do katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce]. Současně žalobce upřesnil, že se podanou žalobou nedovolává postupu soudu podle § 1793 nového občanského zákoníku, nýbrž v rámci svých žalobních tvrzení odkazuje na § 1796 nového občanského zákoníku. Žalobce dovozuje, že vzájemné plnění v tomto konkrétním případě je v hrubém nepoměru a odkazuje na § 1, § 6 a § 8 a ve spojení s tím na § 580 a § 583 občanského zákoníku, přičemž dovozuje neplatnost kupní smlouvy jako takové. Žalobce žalobu následně se souhlasem soudu rozšířil o výrok o uložení povinnosti žalobci vrátit žalovanému kupní cenu ve výši 1.370.265 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, tj. vrátit to, co bylo ze strany žalovaného plněno. Žalovaný uvedl, že podaná žaloba je nedůvodná a neopodstatněná. Podle žalovaného se většina skutkových tvrzení žalobce nezakládá na pravdě a je hrubě zkreslen postup při uzavírání kupní smlouvy k předmětným nemovitostem. Žalovaný konstatoval, že z důvodu známosti účastníků byl sjednán postup pro poskytnutí finančních prostředků žalobci. Bylo sjednáno uzavření kupní smlouvy na nemovitostech specifikovaných ve výroku I. rozsudku, když mezi účastníky byla sjednána kupní smlouva s kupní cenou ve výši 2.870.265 Kč, upravenou dle žalobcem uvedených závazků, a sice tak, že částka 1.500.000 Kč bude žalobci poskytnuta hotově, nad rámec kupní ceny uvedené ve smlouvě a částka 1.370.265 Kč byla uhrazena po jednotlivých částkách věřitelům žalobce. Tento krok žalobce odůvodnil existencí jeho závazků vůči dalším osobám, mj. i vůči právní zástupkyni žalobce. Nikdy nedošlo k žádné předběžné dohodě o podmínkách kupní smlouvy s právní zástupkyní žalobce. Není pravdou, že by znění kupní smlouvy měl žalobce k dispozici až dne 1.2.2016, když návrh kupní smlouvy mu byl poskytnut několik dní předem. Žalobce tedy nebyl při podpisu smlouvy vystaven žádnému psychickému a časovému tlaku, když kupní smlouva nemusela být v případě jeho nesouhlasu z jeho strany podepsána, neboť 1.2.2016 se nekonala dražba nemovitostí, nýbrž pouze prohlídka nemovitostí případnými dražiteli. Žalovaný veškeré podmínky uzavřené kupní smlouvy splnil a uhradil další finanční prostředky žalobci nad rámec uzavřené kupní smlouvy. Žalobce byl za účelem financování kupní ceny nucen zajistit si finanční prostředky a uzavřel smlouvu o zápůjčce s panem [jméno] [příjmení] na částku 3.000.000 Kč. Tato částka pak byla v celé výši použita na úhradu kupní ceny. V žádném případě tak dle žalovaného není dán hrubý nepoměr mezi skutečně uhrazenou kupní cenou a cenou nemovitostí. Částka 1.500.000 Kč byla žalobci vyplacena hotově dne 29.1.2016. Kupní smlouvou, uzavřenou dne 1.2.2016 mezi žalobcem jakožto prodávajícím a žalovaným jakožto kupujícím, bylo prokázáno, že žalobce prodal žalovanému pozemek parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [anonymizováno], pozemek parc.č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., pozemek parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., a dále pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] které byly takto zapsány v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek] a [katastrální uzemí], a to za kupní cenu 1.370.265 Kč. Přesný způsob úhrady kupní ceny byl účastníky smlouvy dohodnut v čl. IV. smlouvy, přičemž kupní cena byla žalovaným poukázána přímo na konkrétně ve smlouvě specifikované závazky žalobce. Skutečnost úhrady kupní ceny ve výši uvedené v kupní smlouvě byla mezi účastníky nesporná, stejně jako skutečnost, že zápis vlastnického práva dle této smlouvy byl proveden dne 14.3.2016 s právními účinky zápisu ke dni 4.2.2016. Ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené dne 27.1.2016 mezi žalovaným jako vydlužitelem a [jméno] [příjmení] jako zapůjčitelem, je zjištěno, že zapůjčitel přenechal žalovanému peněžitou zápůjčku ve výši 3.000.000 Kč za účelem úhrady kupní ceny za nemovitosti, jež jsou předmětem tohoto řízení. Peněžitá zápůjčka byla poskytnuta na dobu určitou, nejpozději do 31.7.2016. Žalovaný konstatoval, že sňatek s [jméno] [celé jméno žalovaného] uzavřel delší dobu po uzavření předmětné kupní smlouvy. Tato skutečnost je též ověřena potvrzením o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel, ze které plyne, že žalovaný je ženatý od 9.9.2016. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], bývalé přítelkyně žalobce, bylo zjištěno, že partnerkou žalobce byla v letech 2012 – 2016, asi do ledna, února 2016. Svědkyně konstatovala, že je jí známo, že žalobce prodal [příjmení] [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalovaného]. Došlo k tomu tak, že žalobce měl finanční problémy, a proto svědkyně žádala o pomoc dnes již manželku žalovaného. Pan [celé jméno žalovaného] mu pomohl, nějakou částku žalobci vyplatil v hotovosti a zbytkem vyplatil dluhy žalobce. Ta první část 1.500.000 Kč byla vyplacena žalobci u něj doma. Bylo to na konci ledna 29.1.2016, svědkyně si to pamatuje přesně, neboť šlo o velkou částku peněz. Přítomna u toho jednání byla svědkyně, žalobce, žalovaný, jeho současná manželka a syn svědkyně. Pan [celé jméno žalobce] dostal písemné smlouvy, a to smlouvu kupní a nájemní. Žalovaný kupoval od žalobce [příjmení] s tím, že ale žalobce si to mohl potom zpátky odkoupit. Svědkyně věděla, jaká byla dohodnuta kupní cena, tehdy o tom mluvili, byla dohodnuta cena 1.500.000 Kč v hotovosti a dále asi 1.300.000 Kč bylo doplaceno na ty dluhy žalobce. Svědkyně též viděla bankovky, které se v hotovosti předávaly, jednalo se o pětitisícovky, možná nějaké tisícovky, žalobce si částku přepočítával. Z výslechu svědkyně [jméno] [celé jméno žalovaného], manželky žalovaného, je zjištěno, že je jí známo, že žalobce byl vlastníkem domu, který mu byl odepřen, protože měl dluhy a nyní je vlastníkem žalovaný, manžel svědkyně. Svědkyně manželství s žalovaným uzavřela dne 9.9.2016, přičemž před sňatkem spolu žili 5 let. Svědkyni je znáno, že žalobce žádal žalovaného o půjčku, aby mohl zaplatit exekuce. Manžel svědkyně mu je však nechtěl půjčit, ale svědkyně manžela žádala, protože se zná s paní [příjmení] a bylo jí paní [příjmení] líto, aby jim pomohl. Že byly peníze žalobci zaplaceny, to ví, protože byla u předání peněz v hotovosti, bylo to u pana [celé jméno žalobce], asi v obýváku, šla tam společně se žalovaným, na datum si nevzpomíná. Přítomen u tohoto předání byl dále manžel svědkyně, paní [příjmení] a pan [celé jméno žalobce], nikdo další tam nebyl nebo už si nevzpomíná. Nejdříve při tomto jednání byly [anonymizováno] žalovaným žalobci smlouvy, byly to smlouvy o půjčce, to svědkyně ví proto, že se o tom předtím bavila s manželem a ten jí řekl, že to chce mít nějak smluvně podchycené, smlouvy však nečetla, jejich obsah nezná. Poté došlo k předání peněz, pan [celé jméno žalobce] si je přepočítával. Svědkyni je dále známo, že následující týden pan [celé jméno žalovaného] a paní [příjmení] jeli do [obec] vyplatit další dluhy, aby panu [celé jméno žalobce] nezabavili ten dům. Určitě ta částka, která byla potřeba ještě vyplatit, přesahovala milion. Svědkyni je známo, že paní [příjmení] má syna [jméno] [příjmení]. Svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], syna svědkyně [jméno] [příjmení], bylo prokázáno, že je mu znáno, že pan [celé jméno žalobce] měl nějaký problém s panem [celé jméno žalovaného], ale více o tom neví. V době, kdy svědek bydlel na adrese pan [celé jméno žalobce], asi někdy v listopadu nebo v prosinci roku 2015, půjčoval pan [celé jméno žalovaného] panu [celé jméno žalobce] peníze. Svědek viděl, jak si pan [celé jméno žalobce] peníze přepočítává, jednalo se o částku 1.500.000 Kč. Přítomni u toho byli pan [celé jméno žalovaného], pan [celé jméno žalobce], matka svědka a svědek. Na nikoho dalšího si svědek nevzpomíná. Svědek si myslí, že s penězi byly předávány nějaké smlouvy, že šlo o smlouvy dovozuje z toho, že co by to bylo jiného, když pan [celé jméno žalovaného] půjčoval peníze. Svědek vypověděl, že se tam něco podepisovalo, asi ty smlouvy. Svědek tam pouze seděl, s nikým se nebavil. Chtěla to matka, aby tam seděl. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] vypracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] pro objednatele [anonymizována dvě slova] dne 16.11.2015, kterým byly oceněny mimo jiné nemovitosti, jež jsou předmětem tohoto řízení, je zjištěno, že obvyklou cenu nemovitosti [adresa] včetně příslušenství znalec stanovil na částku 3.500.000 Kč a obvyklou cenu pozemků mimo zastavěné území (jde o všechny pozemky uvedené ve výroku I. rozsudku) na částku 1.000.000 Kč. Účelem znaleckého zkoumání bylo stanovení ceny pro účely dražby. Některé údaje v ocenění jsou znalcem odhadnuty dle vnějšího stavebně technického provedení, neboť znalec nebyl do nemovitostí vpuštěn. Z listu vlastnictví [číslo listu] prokazujícího stav evidovaný k datu 18.10.2017 je zjištěno, že vlastníkem nemovitostí specifikovaných ve výroku I. rozsudku je žalovaný. Z přepisu SMS zpráv z mobilního telefonu je zjištěn obsah komunikace mezi žalobcem a svědkyní [jméno] [příjmení]. Např. 1.2.2016 v 9:06 žalobce píše [jméno]: [jméno], prosím tě zeptej se [jméno] je ve smlouvě že si to můžu koupit nazpátek a je napsáno za kolik? Podle § 551 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „ o.z.“) o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 560 o.z. písemnou formu vyžaduje právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Žalobce upřesnil žalobu tak, že se nedovolává postupu podle § 1793 o.z., ale odkazuje na § 1796 o.z., tj. na lichvu. Soud s ohledem na projednávání určovací žaloby zjišťoval, zda žalobce má na požadovaném určení (výrok I. rozsudku) naléhavý právní zájem. Existence naléhavého právního zájmu na žádaném určení podle § 80 o.s.ř. je u určovací žaloby nezbytnou podmínkou její přípustnosti. Žalobce má právní zájem na požadovaném určení tehdy, jestliže by bez tohoto určení bylo ohroženo jeho právo nebo právní vztah, na němž je zúčastněn, nebo jestliže by se jeho postavení bez tohoto určení stalo nejistým. Určovací žaloba podle § 80 o.s.ř. je tedy prostředkem umožňujícím poskytnutí preventivní ochrany; není proto opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo byly porušeny a kde je třeba domáhat se ochrany žalobou na plnění. V tomto konkrétním případě žalobce prokázal, že naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení je dán. Jen tímto rozhodnutím soudu s požadovaným výrokem může totiž žalobce dosáhnout souladu mezi stavem zápisu v katastru nemovitostí a tvrzeným právním stavem, resp. tvrzenou realitou. Soud na základě provedeného dokazování, kdy důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech, zjistil, že na základě kupní smlouvy ze dne 1.2.2016 došlo k převodu vlastnického práva ve výroku uvedených nemovitostí ze žalobce na žalovaného. Žalobce tvrdil, že smlouva byla podepsána v psychické a časové tísni za značně nevýhodných podmínek pro něj, když kupní cena činila 1.370.265 Kč, zatímco znaleckým posudkem byly stejné nemovitosti zhodnoceny na částku o 3 mil. Kč vyšší. Obrana žalovaného spočívala v tom, že tvrdil, že kupní cena byla dohodnuta ve výši 2.870.265 Kč s tím, že část kupní ceny ve výši 1.500.000 Kč byla poskytnuta hotově k rukám žalobce a zbývající částka kupní ceny 1.370.265 Kč byla uvedena v písemném vyhotovení kupní smlouvy a z této části kupní ceny byly uhrazeny závazky žalobce, jenž jsou v kupní smlouvě přímo specifikovány. Skutečnost, že závazky žalobce specifikované v předmětné kupní smlouvě byly uhrazeny, byla mezi účastníky nesporná. Svědeckými výpověďmi ve spojení s dalšími důkazy, znaleckým posudkem a smlouvou o půjčce bylo prokázáno, že kupní cena byla mezi účastníky dohodnuta v jiné výši než v té, která je uvedena v písemném vyhotovení kupní smlouvy. O této skutečnosti svědčí výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], když tato je podporována dalšími ve věci vyslechnutými svědky, kteří byli přítomni předání hotovosti 1.500.000 Kč, což koresponduje s tvrzením žalovaného. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] vyplývá, že byla, ve srovnání s ostatními svědky, nejvíce seznámena s podmínkami prodeje nemovitostí žalobce. Všichni svědci shodně vypovídali v tom směru, že došlo ze strany žalovaného k předání hotovosti ve výši 1.500.000 Kč žalobci. Všichni svědci finanční prostředky viděli, viděli, jak si je žalobce přepočítává. Soud v tomto směru neshledává ve svědeckých výpovědích v jejich vzájemných souvislostech žádné rozpory. Svědci se shodli též na místě a v podstatě i na době předání peněz. Časově, v té době, mezi účastníky nebyly tvrzeny žádné další obchody, realizovali pouze specifikovaný převod nemovitostí. I z tohoto důvodu soud tvrzení žalovaného o předání části kupní ceny v hotovosti ve výši 1.500.000 Kč, a tím pádem i jiné dohody o výši kupní ceny oproti ceně uvedené v písemné kupní smlouvě, považuje za prokázané. Existence dohody o výši kupní ceny, a sice jiné než té, která je uvedena v písemné kupní smlouvě, je prokázána výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení]. Toto, svědeckými výpověďmi prokázané tvrzení, nelze zpochybnit ani tím, že svědek [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného] se domnívali, že jde asi o půjčku. Je zřejmé, že tyto osoby o samotném obchodě mezi účastníky nebyly příliš informovány. [jméno] [příjmení] byl schůzce přítomen jen z důvodu, že si to přála matka, o věci mu nebylo známo ničeho. [jméno] [celé jméno žalovaného], byť to byla ona, kdo inicioval pomoc ze strany žalovaného pro žalobce, o samotné věci toho nevěděla příliš. Na jedné straně jí bylo známo, že nemovitosti, o které v tomto řízení jde, přešly z vlastnictví žalobce do vlastnictví žalovaného, na druhé straně z jakého důvodu se tak stalo pro ni nebylo podstatné, touto otázkou se nijak nezabývala, tuto skutečnost brala jako fakt. Svědkyně věděla, že došlo k předání částky 1.500.000 Kč žalobci a že i další finanční prostředky ve výši více než jeden milion Kč byly ze strany žalovaného uhrazeny, měla však za to, že se jednalo asi o půjčku. Její tehdy partner, dnes manžel, jí to osvětlil tak, chce mít záležitost se žalobcem smluvně podchycenou. Svědkyně na základě toho dovodila, že listiny předávané žalobci jsou smlouvami o půjčce. Jak však sama uvedla, smlouvy neviděla, nečetla je. Tato skutečnost, kdy svědkyně [jméno] [příjmení] nebyla obeznámena se všemi podrobnosti a právními důsledky právních úkonů žalovaného a žalobce, však rozhodně nevyvrací tvrzení o tom, že se účastníci dohodli na kupní ceně, která je odlišná od kupní ceny uvedené v písemně uzavřené kupní smlouvě. Ani k důkazu provedenými SMS zprávami nebyla vyvrácena výpověď svědkyně [jméno] [příjmení]. Ze zpráv plyne, že dne 1.2.2016 [jméno] [příjmení] se žalovaným byli na úřadu, kde došlo ke zrušení dražby. O této okolnosti ostatně sporu v řízení nebylo. Pakliže se prostřednictvím SMS zprávy žalobce [jméno] [příjmení] dne 1.2.2016 v 9:06 hodin dotazuje, zda je ve smlouvě napsáno, že si to může koupit zpět a za kolik, pak je nutno si uvědomit, že v té době již smlouvy byly podepsány, žalobce je tedy měl k dispozici a rozhodně tím nemůže být vyvráceno tvrzení o tom, že před tímto datem došlo ke schůzce, při které byla kupní smlouva žalobci předána. Svědeckými výpověďmi tak bylo prokázáno, že žalovaný v hotovosti předal žalobci částku 1.500.000 Kč, což byla část dohodnuté kupní ceny s tím, že dohoda účastníků o kupní ceně byla odlišná od kupní ceny uvedené v písemně uzavřené kupní smlouvě. Tato skutečnost je podporována též tím, že žalovaný si dne 27.1.2016 od třetí osoby zapůjčil na úhradu kupní ceny částku 3.000.000 Kč a též okolností, že obvyklá cena předmětných nemovitostí byla odhadnuta na částku celkem 4.500.000 Kč. Soud svědecké výpovědi hodnotí jako věrohodné, vzájemně si neodporující, svědci se shodli též v některých drobných detailech při popisu dané události, nejsou zde žádné indicie svědčící o jejich nevěrohodnosti. Pakliže si svědek [příjmení] [jméno] nevzpomněl na další osobu přítomnou na schůzce, tj. na [jméno] [celé jméno žalovaného] a naopak svědkyně [jméno] [celé jméno žalovaného] si nevzpomněla na přítomnost [jméno] [příjmení], pak s ohledem na uplynulou dobu od popisované události se taková skutečnost nejeví soudu natolik zásadní, aby výpovědi svědků jako celek znevěrohodnila. Navíc oba tito svědci uvedli, že již si na nikoho dalšího vyjma těch, které vyjmenovali, nevzpomínají, nikoliv, že by rozhodně vyloučili přítomnost další osoby. Pokud se týká právního hodnocení dopadajícího na tuto věc, odkazuje soud na rozhodnutí NS ČR sp.zn. 30 Cdo 4242/2011 ze dne 15.2.2011, který je aplikovatelný i v současné právní úpravě. V řízení bylo zjištěno, že se účastníci dohodli na kupní ceně, která je odlišná od kupní ceny uvedené v písemně uzavřené kupní smlouvě. Za daného zjištěného stavu je tak celá kupní smlouva neplatná a není možno považovat za platně uzavřenou ani kupní smlouvu s cenou skutečně dohodnutou ani kupní smlouvu s cenou uvedenou v písemném vyhotovení. Soud při právním hodnocení dané věci vycházel z ustanovení § 560 o.z. Dispozice s právními vztahy v případě nemovité věci je natolik závažná, že vyžaduje písemnou formu, jejíž nedodržení je sankcionováno absolutní neplatností takového právního jednání ve smyslu § 588 o.z. Soud k neplatnosti takového právního jednání přihlédne i bez návrhu. Z tohoto plyne, že ústní smlouva kupní je zdánlivé jednání, ke kterému se nepřihlíží za situace, kdy nebyla dodržena písemná forma. Podstatnou náležitostí kupní smlouvy o převodu nemovitostí je totiž písemná dohoda o kupní ceně, která ovšem obsahem písemné smlouvy v daném případě není. Je - li v písemném vyhotovení ale uvedena kupní cena odlišná od kupní ceny skutečně dohodnuté, je neplatná celá kupní smlouva. Tato smlouva totiž neodpovídá vůli účastníků. Podle § 551 o.z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Takové jednání je nicotné – zdánlivé a k takovému jednání se nepřihlíží. Soud zjistil s ohledem na odůvodnění uvedené shora, že žaloba o určení, že žalobce [celé jméno žalobce], rč. [číslo] je vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [anonymizováno], pozemku parc.č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., a dále pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] které jsou takto zapsány v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek] a [katastrální uzemí], je důvodná a proto jí v plném rozsahu vyhověl. Další důkazy činěné jak ze strany žalobce, tak ze strany žalovaného zamítl, když tyto byly s ohledem na zjištěný skutkový stav věci nadbytečnými a bylo by neekonomické je provádět. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby mu byla uložena povinnost zaplatit žalovanému 1.370.265 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku byla zamítnuta. Soud dovodil, že v daném případě nejde o synallagmatický závazek, který by předpokládal vzájemné plnění, neboť žalobce se v tomto řízení domáhá určení vlastnického práva, nikoliv vrácení plnění ze smlouvy. Je pak proti smyslu občanského soudního řízení, aby se žalobce domáhal, aby jemu samému byla uložena povinnost ve prospěch žalovaného. V tomto směru soud žalobci, byť žalobu o uložení povinnosti zaplatit žalovanému 1.370.265 Kč zamítl, neposkytoval poučení podle § 118a) o.s.ř., neboť by takové poučení bylo nadbytečné, když není možné domáhat se uložení povinnosti v tomto konkrétním případě sobě samému. Pokud se týká nákladů řízení, přihlédl soud k tomu, že žalobce byl úspěšný v části, pokud se domáhal určení vlastnického práva, byl však neúspěšný, pokud se domáhal, aby jemu samému byla uložena povinnost zaplatit žalovanému částku 1.370.265 Kč. Soud proto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný na náklady spojené s výslechy svědků, které navrhl, zaplatil zálohu ve výši 1.500 Kč. Jelikož tato záloha nebyla vůbec použita, neboť soud žádné svědečné nevyplatil, bylo rozhodnuto o vrácení této částky ve výši 1.500 Kč žalovanému.