7 C 78/2016

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyně Mgr. Martinou Petříkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa o určení vlastnictví k nemovitým věcem

I. Žaloba o určení, že žalobce je vlastníkem pozemku parcela č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], pozemku parcela č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., pozemku parcela č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., a dále pozemku parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] které jsou takto zapsány v Katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], se zamítá.

II. Po právní moci tohoto rozsudku bude z účtu Okresního soudu v Písku žalovanému vrácena částka 1 500 Kč ze zálohy složené na náklady důkazů.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 57 380 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa].

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal proti žalovanému určení, že je vlastníkem nemovitostí specifikovaných ve výroku I. rozsudku. Podle žalobních tvrzení byl žalobce vlastníkem předmětných nemovitostí do 4. 2. 2016. Žalobce potřeboval uhradit exekuce, které vázly na všech jeho nemovitých věcech a nemohl se svým majetkem nakládat. Dohodl se proto se svojí přítelkyní paní [jméno] [příjmení], že si vezme úvěr, ze kterého se vyplatí všechny exekuce a po jejich uvolnění žalobce prodá jednu ideální polovinu pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], obec Praha. Proto dne 15.11.2013 paní [jméno] [příjmení] uzavřela smlouvu o poskytnutí úvěru se společností [právnická osoba] a tentýž den žalobce uzavřel dohodu o přistoupení k závazku a k zajištění poskytnutého úvěru zastavil nemovitosti označené ve výroku I. rozsudku. Oba dva, tedy žalobce i paní [příjmení] téhož dne, tj. 15. 11. 2013 sepsali notářským zápisem dohodu se svolením k vykonatelnosti ve prospěch společnosti, která jim úvěr poskytla. Žalobce se po celou dobu snažil výše popsaný pozemek v [obec] prodat, což se mu nepodařilo a tím se dostal do finančních potíží. Jistina shora označeného úvěru byla splacena, avšak nebyl doplacen sjednaný úrok ve výši 340.000 Kč ve sjednaném termínu do 15. 11. 2014. Jelikož společnost, která poskytla úvěr, nechtěla již prodlužovat lhůtu splatnosti, prohlásila na výše uvedené nemovitosti v žalobě dražbu a tato dražba měla být konána dne 10.2.2016, přičemž dne 1.2.2016 měla proběhnout prohlídka nemovitostí zájemci o dražbu. Žalovaný nabídl žalobci pomoc, a to že mu poskytne finanční prostředky na vyplacení dlužné částky, čímž dražba bude zrušena a dále, že uhradí i další závazky žalobce, neboť v dohledné době je předpoklad, že bude realizován prodej pozemku v [obec a číslo] v [část obce]. Žalovaný nesouhlasil se sepsáním smlouvy o půjčce, tvrdil, že finanční prostředky chce mít řádně zajištěny. Proto navrhl, že pozemek č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] v k.ú. [obec] koupí společnost s ručením omezeným, jímž je žalovaný vlastníkem a v kupní smlouvě bude sjednáno právo zpětné koupě za stejnou kupní cenu a k jeho využití původním vlastníkem bude stanoven ve smlouvě termín do 31. 7. 2016. Žalovaný celkem poskytl žalobci částku 1 190 265 Kč. Obsah uvažované smlouvy byl ústně projednán s právní zástupkyní žalobce. 1. 2. 2016, v den, kdy měly proběhnout prohlídky dražitelů, přinesl žalovaný žalobci napadenou smlouvu kupní, sdělil, že není čas na to, aby smlouvu odeslal právní zástupkyni žalobce, neboť je čerstvě dodělaná jeho právníkem a má sjednáno, že kolem 13. hodiny musí být v kanceláři společnosti [právnická osoba] v [obec]. Není proto čas na nějaké zkoumání a se žalobcem odjel na Městský úřad do [obec], kde žalobce pod vytvořeným psychickým a časovým tlakem smlouvu ověřeně podepsal. Zjistil však, že nebyly dodrženy dohodnuté podmínky, a že nemovité věci kupuje žalovaný, jakožto fyzická osoba, že předmětem prodeje jsou i další pozemky a stavby tak, jak jsou uvedeny v článku 1 této smlouvy, a že je zde sjednáno pouze předkupní právo, nikoli právo zpětné koupě za stejnou cenu. Když toto namítal, žalovaný uvedl, že jeho právní zástupce řekl, že to jinak nejde. Kupní cena byla sjednána ve výši 1 370 265 Kč a byla tvořena částkou na úhradu závazků, tj. částkou 1 190 265 Kč a k této částce byla připočtena částka 180 000 Kč jako částka určená na úhradu daně z nabytí nemovitých věcí, což jsou 4 % z částky 4 500 000 Kč, tedy z ceny obvyklé převáděných nemovitých věcí. Žalovaný skutečně, jak již je uvedeno výše, dne 1. 2. 2016 provedl úhradu závazku žalobce. Žalobce tak dovozuje, že kupní smlouva, která byla vyhotovena v jiném než v původně dohodnutém znění, byla podepsána v psychické a časové tísni za značně nevýhodných podmínek pro žalobce, když hodnota nemovitostí představuje 4 500 000 Kč. Rozdíl mezi cenou obvyklou a cenou sjednanou je tak vyšší než 3 000 000 Kč. Navíc tak, jak je sjednáno předkupní právo ve prospěch žalobce, nezaručuje povinnost žalovaného nemovité věci prodat zpět za stejnou cenu, za kterou je získal. I toto ujednání je v rozporu s původně zamýšlenou konstrukcí smlouvy. Žalobce dále dovozuje, že existuje jeho naléhavý právní zájem na tom, aby bylo určeno, že je vlastníkem nemovitostí specifikovaných ve výroku I., když pouze takové rozhodnutí je způsobilé ke změně zápisu vlastnického práva ve prospěch žalobce do katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce]. Současně žalobce upřesnil, že se podanou žalobou nedovolává postupu soudu podle § 1793 nového občanského zákoníku, nýbrž v rámci svých žalobních tvrzení odkazuje na § 1796 nového občanského zákoníku. Žalobce dovozuje, že vzájemné plnění v tomto konkrétním případě je v hrubém nepoměru a odkazuje na § 1, § 6 a § 8 a ve spojení s tím na § 580 a § 583 občanského zákoníku, přičemž dovozuje neplatnost kupní smlouvy jako takové. Žalobce žalobu následně se souhlasem soudu rozšířil o výrok o uložení povinnosti žalobci vrátit žalovanému kupní cenu ve výši 1 370 265 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, tj. vrátit to, co bylo ze strany žalovaného plněno.

2. Žalovaný uvedl, že podaná žaloba je nedůvodná a neopodstatněná. Podle žalovaného se většina skutkových tvrzení žalobce nezakládá na pravdě a je hrubě zkreslen postup při uzavírání kupní smlouvy k předmětným nemovitostem. Žalovaný konstatoval, že z důvodu známosti účastníků byl sjednán postup pro poskytnutí finančních prostředků žalobci. Bylo sjednáno uzavření kupní smlouvy na nemovitostech specifikovaných ve výroku I. rozsudku, když mezi účastníky byla sjednána kupní smlouva s kupní cenou ve výši 2 870 265 Kč, upravenou dle žalobcem uvedených závazků, a sice tak, že částka 1 500 000 Kč bude žalobci poskytnuta hotově, nad rámec kupní ceny uvedené ve smlouvě a částka 1370 265 Kč byla uhrazena po jednotlivých částkách věřitelům žalobce. Tento krok žalobce odůvodnil existencí jeho závazků vůči dalším osobám, mj. i vůči právní zástupkyni žalobce. Nikdy nedošlo k žádné předběžné dohodě o podmínkách kupní smlouvy s právní zástupkyní žalobce. Není pravdou, že by znění kupní smlouvy měl žalobce k dispozici až dne 1. 2. 2016, když návrh kupní smlouvy mu byl poskytnut několik dní předem. Žalobce tedy nebyl při podpisu smlouvy vystaven žádnému psychickému a časovému tlaku, když kupní smlouva nemusela být v případě jeho nesouhlasu z jeho strany podepsána, neboť 1. 2. 2016 se nekonala dražba nemovitostí, nýbrž pouze prohlídka nemovitostí případnými dražiteli. Žalovaný veškeré podmínky uzavřené kupní smlouvy splnil a uhradil další finanční prostředky žalobci nad rámec uzavřené kupní smlouvy. Žalobce byl za účelem financování kupní ceny nucen zajistit si finanční prostředky a uzavřel smlouvu o zápůjčce s panem [jméno] [příjmení] na částku 3 000 000 Kč. Tato částka pak byla v celé výši použita na úhradu kupní ceny. V žádném případě tak dle žalovaného není dán hrubý nepoměr mezi skutečně uhrazenou kupní cenou a cenou nemovitostí. Částka 1 500 000 Kč byla žalobci vyplacena hotově dne 29. 1. 2016.

3. V této věci bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soud v Písku (dále také„ soud prvního stupně“) ze dne 18. 10. 2017 č. j. 7 C 78/2016 – 169 tak, že žalobě o určení vlastnického práva bylo zcela vyhověno. Pokud se týká žaloby, kterou že žalobce domáhal, aby mu byla uložena povinnost zaplatit žalovanému 1 370 265 Kč, pak ta byla zamítnuta a současně bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Proti rozsudku žalovaný podal včasné odvolání. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích čj. 8 Co 687/2018-201 ze dne 1. 6. 2018 byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen v celém rozsahu a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Z odůvodnění rozhodnutí se podává, že je na soudu prvního stupně, aby si se žalobcem ujasnil charakter požadavku na zaplacení kupní ceny žalobcem a současně neopomenul v dalším řízení institut námitky vzájemného plnění, kdy žalovaný se domáhá úhrady kupní ceny.

4. V důsledku shora uvedeného žalobce podáním ze dne 1. 8. 2018 vzal zpět svůj návrh, jímž se domáhal, aby jemu samému byla uložena povinnost zaplatit žalovanému 1 370 265 Kč. Soud proto usnesením ze dne 8. 11. 2018 částečně zastavil řízení o uložení specifikované povinnosti.

5. V průběhu řízení, jak se podává z obsahu spisu, došlo na základě příklepu vydražených nemovitostí, resp. zaplacením nejvyššího podání (usnesení soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze 21. 10. 2019 čj. [číslo jednací]) k přechodu vlastnického práva k nemovitostem, jež jsou předmětem tohoto řízení, na společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec]. Tato skutečnost je potvrzena listem vlastnictví [číslo] kú, [obec] (pozemek [číslo] sloučen do [číslo]).

6. K návrhu žalobce bylo usnesením Okresního soudu v Písku ze dne 14. 7. 2020 čj. 7 C 78/2016 – 386 rozhodnuto, že soud připouští, aby na místo žalovaného vstoupila do řízení shora jmenovaná společnosti, jakožto vlastník nemovitostí, o něž v řízení jde. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích čj. 8 Co 958/2020 – 408 ze dne 26. 8. 2020 bylo usnesení soudu prvního stupně změněno tak, že vstup společnosti [právnická osoba] se nepřipouští. Z odůvodnění odvolacího soudu se podává, že k přechodu práva došlo příklepem v dražbě prováděné soudním exekutorem, kdy jde o originární způsob nabytí vlastnictví (viz § 336l odst. 2 o.s.ř.), v důsledku čehož by musela být žaloba (po připuštění změny na místě žalovaného) založena (i) na odlišných skutkových tvrzeních, než jaká byla původně uplatněna vůči původnímu žalovanému (účastníku tvrzené neplatné smlouvy). Fakticky by připuštění změny znamenalo otevření prostoru pro dodatečnou změnu předmětu řízení, což je důsledek, který nelze s použitím § 107a o.s.ř. spojovat. Účelem procesního nástupnictví by totiž mělo být, aby dosavadní řízení ani po takové změně fakticky nepozbylo smyslu a mohlo za stejných podmínek vést k vyřešení sporu, jenž je jeho předmětem (viz Např. nález Ústavního soudu III. ÚS 2242/15).

7. Žalobce podáním ze dne 16. 11. 2020 navrhl změnu žaloby, a sice, aby bylo určeno, že byl do 21. 10. 2019 vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku parcela č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům, pozemek parcela č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., jiná stavba, pozemek parcela č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., jiná stavba, pozemek parcela [číslo] pozemek parcela [číslo] pozemek parcela [číslo] pozemek parcela [číslo] pozemek parcela [číslo] pozemek parcela [číslo] pozemek parcela [číslo] pozemek parcela [číslo] pozemek parcela [číslo] vše takto zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] na [list vlastnictví]. Soud prvního stupně změnu žaloby nepřipustil.

8. Kupní smlouvou, uzavřenou dne 1.2.2016 mezi žalobcem jakožto prodávajícím a žalovaným jakožto kupujícím, bylo prokázáno, že žalobce prodal žalovanému pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [anonymizováno], pozemek parc.č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., a dále pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] které byly takto zapsány v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek] a [katastrální uzemí], a to za kupní cenu 1.370.265 Kč. Přesný způsob úhrady kupní ceny byl účastníky smlouvy dohodnut v čl. IV. smlouvy, přičemž kupní cena byla žalovaným poukázána přímo na konkrétně ve smlouvě specifikované závazky žalobce. Skutečnost úhrady kupní ceny ve výši uvedené v kupní smlouvě byla mezi účastníky nesporná, stejně jako skutečnost, že zápis vlastnického práva dle této smlouvy byl proveden dne 14.3.2016 s právními účinky zápisu ke dni 4.2.2016.

9. Ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené dne 27.1.2016 mezi žalovaným jako vydlužitelem a [jméno] [příjmení] jako zapůjčitelem, je zjištěno, že zapůjčitel přenechal žalovanému peněžitou zápůjčku ve výši 3.000.000 Kč za účelem úhrady kupní ceny za nemovitosti, jež jsou předmětem tohoto řízení. Peněžitá zápůjčka byla poskytnuta na dobu určitou, nejpozději do 31.7.2016.

10. Žalovaný konstatoval, že sňatek s [jméno] [celé jméno žalovaného] uzavřel delší dobu po uzavření předmětné kupní smlouvy. Tato skutečnost je též ověřena potvrzením o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel, ze které plyne, že žalovaný je ženatý od 9.9.2016.

11. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], bývalé přítelkyně žalobce, bylo zjištěno, že partnerkou žalobce byla v letech 2012 – 2016, asi do ledna, února 2016. Svědkyně konstatovala, že je jí známo, že žalobce prodal [územní celek] [číslo] [titul] [celé jméno žalovaného]. Došlo k tomu tak, že žalobce měl finanční problémy, a proto svědkyně žádala o pomoc dnes již manželku žalovaného. Pan [celé jméno žalovaného] mu pomohl, nějakou částku žalobci vyplatil v hotovosti a zbytkem vyplatil dluhy žalobce. Ta první část 1.500.000 Kč byla vyplacena žalobci u něj doma. Bylo to na konci ledna 29.1.2016, svědkyně si to pamatuje přesně, neboť šlo o velkou částku peněz. Přítomna u toho jednání byla svědkyně, žalobce, žalovaný, jeho současná manželka a syn svědkyně. Pan [celé jméno žalobce] dostal písemné smlouvy, a to smlouvu kupní a nájemní. Žalovaný kupoval od žalobce [územní celek¨] s tím, že ale žalobce si to mohl potom zpátky odkoupit. Svědkyně věděla, jaká byla dohodnuta kupní cena, tehdy o tom mluvili, byla dohodnuta cena 1.500.000 Kč v hotovosti a dále asi 1.300.000 Kč bylo doplaceno na ty dluhy žalobce. Svědkyně též viděla bankovky, které se v hotovosti předávaly, jednalo se o pětitisícovky, možná nějaké tisícovky, žalobce si částku přepočítával.

12. Z výslechu svědkyně [jméno] [celé jméno žalovaného], manželky žalovaného, je zjištěno, že je jí známo, že žalobce byl vlastníkem domu, který mu byl odepřen, protože měl dluhy a nyní je vlastníkem žalovaný, manžel svědkyně. Svědkyně manželství s žalovaným uzavřela dne 9.9.2016, přičemž před sňatkem spolu žili 5 let. Svědkyni je znáno, že žalobce žádal žalovaného o půjčku, aby mohl zaplatit exekuce. Manžel svědkyně mu je však nechtěl půjčit, ale svědkyně manžela žádala, protože se zná s paní [příjmení] a bylo jí paní [příjmení] líto, aby jim pomohl. Že byly peníze žalobci zaplaceny, to ví, protože byla u předání peněz v hotovosti, bylo to u pana [celé jméno žalobce], asi v obýváku, šla tam společně se žalovaným, na datum si nevzpomíná. Přítomen u tohoto předání byl dále manžel svědkyně, paní [příjmení] a pan [celé jméno žalobce], nikdo další tam nebyl nebo už si nevzpomíná. Nejdříve při tomto jednání byly předány žalovaným žalobci smlouvy, byly to smlouvy o půjčce, to svědkyně ví proto, že se o tom předtím bavila s manželem a ten jí řekl, že to chce mít nějak smluvně podchycené, smlouvy však nečetla, jejich obsah nezná. Poté došlo k předání peněz, pan [celé jméno žalobce] si je přepočítával. Svědkyni je dále známo, že následující týden pan [celé jméno žalovaného] a paní [příjmení] jeli do [obec] vyplatit další dluhy, aby panu [celé jméno žalobce] nezabavili ten dům. Určitě ta částka, která byla potřeba ještě vyplatit, přesahovala milion. Svědkyni je známo, že paní [příjmení] má syna [jméno] [příjmení].

13. Svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], syna svědkyně [jméno] [příjmení], bylo prokázáno, že je mu znáno, že pan [celé jméno žalobce] měl nějaký problém s panem [celé jméno žalovaného], ale více o tom neví. V době, kdy svědek bydlel na adrese pan [celé jméno žalobce], asi někdy v listopadu nebo v prosinci roku 2015, půjčoval pan [celé jméno žalovaného] panu [celé jméno žalobce] peníze. Svědek viděl, jak si pan [celé jméno žalobce] peníze přepočítává, jednalo se o částku 1 500 000 Kč. Přítomni u toho byli pan [celé jméno žalovaného], pan [celé jméno žalobce], matka svědka a svědek. Na nikoho dalšího si svědek nevzpomíná. Svědek si myslí, že s penězi byly předávány nějaké smlouvy, že šlo o smlouvy dovozuje z toho, že co by to bylo jiného, když pan [celé jméno žalovaného] půjčoval peníze. Svědek vypověděl, že se tam něco podepisovalo, asi ty smlouvy. Svědek tam pouze seděl, s nikým se nebavil. Chtěla to matka, aby tam seděl.

14. Ze znaleckého posudku [číslo] [číslo] vypracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] pro objednatele Dražby.net, s.r.o. dne 16. 11. 2015, kterým byly oceněny mimo jiné nemovitosti, jež jsou předmětem tohoto řízení, je zjištěno, že obvyklou cenu nemovitosti [adresa] včetně příslušenství znalec stanovil na částku 3 500 000 Kč a obvyklou cenu pozemků mimo zastavěné území (jde o všechny pozemky uvedené ve výroku I. rozsudku) na částku 1 000 000 Kč. Účelem znaleckého zkoumání bylo stanovení ceny pro účely dražby. Některé údaje v ocenění jsou znalcem odhadnuty dle vnějšího stavebně technického provedení, neboť znalec nebyl do nemovitostí vpuštěn.

15. Z listu vlastnictví čl. 315 prokazujícího stav evidovaný k datu 18.10.2017 je zjištěno, že vlastníkem nemovitostí specifikovaných ve výroku I. rozsudku je žalovaný.

16. Z přepisu SMS zpráv z mobilního telefonu je zjištěn obsah komunikace mezi žalobcem a svědkyní [jméno] [příjmení]. Např. 1.2.2016 v 9:06 žalobce píše [jméno]: [jméno], prosím tě, zeptej se [jméno], je ve smlouvě, že si to můžu koupit nazpátek a je napsáno za kolik?

17. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následují skutkový stav a dospěl k následujícím právním závěrům. V této věci se žalobce domáhá určení, že je vlastníkem nemovitostí označených v žalobě. Okresní soud v Písku ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 18. 10. 2017, kdy bylo žalobě vyhověno. Žalovaný podal proti rozsudku včasné odvolání a Krajským soudem v Českých Budějovicích byl rozsudek Okresního soudu v Písku zrušen a věc byla vrácena s právním názorem, že v dané věci je potřeba se zabývat existencí synallagmatického závazku a tedy požadavku žalovaného„ na zaplacení kupní ceny žalobcem„. V průběhu roku 2019 byla opakovaně nařizována jednání za účelem provedení dokazování s ohledem na právní závěr Krajského soudu v Českých Budějovicích, přičemž žalovaný, který však byl dlouhodobě nemocen, trval na své přítomnosti u jednání a současně neměl právního zástupce. Jednání se tak podařilo uskutečnit až dne 11. listopadu 2019. Žalovaný, který byl u jednání soudu zastoupen právním zástupcem, nespecifikoval výši svého vzájemného návrhu, a zavázal se tak učinit do třiceti dnů. Současně právní zástupci účastníků ujednali, že v mezidobí budou jednat o smírném vyřešení věci, kterému byli v tu chvíli oba nakloněni. Následně se však procesní situace ve věci výrazně změnila. Veškeré nemovitosti, jež jsou předmětem této žaloby byly v rámci exekučního řízení, vedeného pro pohledávku žalovaného, vydraženy v dražbě a příklepem, resp. právní mocí usnesení o příklepu a zaplacením nejvyššího podání došlo k přechodu vlastnického práva na společnost [právnická osoba], tj. na právnickou osobu, která byla věřitelem žalovaného [příjmení] [celé jméno žalovaného], na jejíž návrh byla vedena exekuce a současně byla osobou, jež v exekuci vydražila předmětné nemovitosti. Z obsahu spisu se totiž podává, že dnem 1. 2. 2019 bylo proti žalovanému (v pozici povinného) zahájeno exekuční řízení, provedením exekuce byl usnesením [název soudu] ze dne 4. 4. 2019 č.j. [číslo jednací] pověřen soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] – [anonymizováno], a to pro uspokojení pohledávky oprávněného - společnosti [právnická osoba] ve výši 5 500 000 Kč na základě pravomocných a vykonatelných notářských zápisů vydaných Mgr. [jméno] [příjmení]. Pověřený soudní exekutor vydal dne 12. 4. 2019 pod č. j. [číslo jednací] exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem předmětných nemovitých věcí, usnesením ze dne 21. 10. 2019 č. j. [číslo jednací] byl udělen příklep na tyto vydražené nemovité věci dražiteli - společnosti [právnická osoba] Tato společnost je ke dni rozhodování soudu vedena v katastru nemovitostí jako jejich vlastník. Dané okolnosti byly též předmětem návrhu žalobce na vydání předběžného opatření, které bylo Okresním soudem v Písku ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Českých Budějovicích zamítnuto. Následně bylo k návrhu žalobce rozhodnuto o připuštění, aby na místo žalovaného [příjmení] [celé jméno žalovaného] vstoupila do řízení společnost [právnická osoba], tedy aktuálně vlastník předmětných nemovitostí. K rozhodnutí odvolacího soudu bylo toto usnesení změněno tak, že vstup jmenované společnosti se nepřipouští. Dovolání, které bylo připuštěno odvolacím soudem proti jeho rozhodnutí žalobce využil, nicméně následně jej vzal zpět.

18. Aktuální situace, která zde existuje i v okamžiku rozhodování soudu o věci samé, tj. že vlastníkem nemovitostí, které jsou předmětem tohoto řízení ve věci o určení vlastnického práva, je společnost [právnická osoba], má za následek to, že žalovaný již není zapsán jako vlastník předmětných nemovitostí a není tak nadále dána jeho pasivní legitimace. Z této procesní situace tak vyplývají i důsledky pro posouzení trvání naléhavého právní zájmu žalobce na požadovaném určení. Ten zde tak rozhodně již nemůže být dán, když ve vztahu k žalovanému [příjmení] [celé jméno žalovaného] by výrok soudu nemohl účinně způsobit změnu stavu v katastru nemovitostí. Soud s ohledem na projednávání určovací žaloby musel v každé fázi řízení zjišťovat, zda žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Existence naléhavého právního zájmu na žádaném určení podle § 80 o.s.ř. je u určovací žaloby nezbytnou podmínkou její přípustnosti. Žalobce má právní zájem na požadovaném určení tehdy, jestliže by bez tohoto určení bylo ohroženo jeho právo nebo právní vztah, na němž je zúčastněn, nebo jestliže by se jeho postavení bez tohoto určení stalo nejistým. Určovací žaloba podle § 80 o.s.ř. je tedy prostředkem umožňujícím poskytnutí preventivní ochrany; není proto opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo byly porušeny a kde je třeba domáhat se ochrany žalobou na plnění. Rozhodnutím soudu s požadovaným výrokem, kterého se žalobce domáhá, nemůže v daném případně totiž žalobce dosáhnout souladu mezi stavem zápisu v katastru nemovitostí a tvrzeným právním stavem, resp. tvrzenou realitou. Stejná situace by nastala i v případě připuštění změny žaloby, a to jak pokud se týká pasivní legitimace (kdy účastníkem řízení na straně žalovaného není vlastník nemovitostí), tak pokud se týká naléhavého zájmu žalobce na požadovaném, v návrhu za změnu žaloby, specifikovaném určení. Ani na určení, že žalobce byl vlastníkem předmětných nemovitostí v označeném období, nemůže s ohledem na uvedené shora, být dán naléhavý právní zájem. Ostatně tyto okolnosti byly důvodem pro nepřipuštění změny žaloby, tak jak byla žalobcem navržena podáním ze dne 16. 11. 2020.

19. Soud zjistil s ohledem na odůvodnění uvedené shora, že žaloba o určení, že žalobce [celé jméno žalobce], rč. [číslo] je vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [číslo], pozemku parc.č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., pozemku parc. č. st. [čísl¨], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e., a dále pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] které jsou takto zapsány v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek] a [katastrální uzemí], je nedůvodná a proto ji v plném rozsahu zamítl. Další důkazy činěné ze stany žalovaného zamítl, neboť jsou s ohledem na shora uvedené nadbytečnými a bylo by neekonomické je provádět.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný byl vůči žalobci ve věci zcela procesně úspěšný a má proto právo na náhradu svých nákladů řízení. Soud postupoval v otázce nároku na přiznání účelně vynaložených nákladů řízení v této věci podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. i s ohledem k té skutečnosti, že to byl žalobce, kdo se měl v exekučním řízení bránit postižení svých tvrzených vlastnických práv (např. excindační žalobou) v zájmu předejití nastalé situace.

21. Náklady řízení žalovaného za první fázi řízení před soudem prvního stupně jsou tvořeny odměnou advokáta za právní zastoupení ve výši 21 700 Kč, a to za 7 úkonů právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ze dne 12. 7. 2016, účast na jednání soudu dne 3. 5. 2017, účast na jednání soudu dne 22. 6. 2017, účast na jednání soudu dne 29. 9. 2017, účast na jednání soudu dne 18. 10. 2017 a závěrečný návrh, to vše učiněno právním zástupcem žalovaného advokátem [titul] [jméno] [příjmení]) se sazbou po 3 100 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 50 000 Kč) podle § 7 bod 5. ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) a § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb, ve znění účinném do 30. 6. 2018 (dále jen„ advokátní tarif účinný do 30. 6. 2018“) dále náhradou hotových výdajů ve výši 2 100 Kč za 7 úkonů právní pomoci ve výši 7 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu účinného do 30. 6. 2018, jízdné ve výši 9 073 Kč za 4 cesty z [obec] do [obec] a zpět k ústnímu jednání dne 3. 5. 2017, 22. 6. 2017, 29. 9. 2017 a 18. 10. 2017 osobním automobilem BMW 530d, [registrační značka] s průměrnou spotřebou 5,9 l motorové nafty na 100 km při ujeté vzdálenosti celkem 1 624 km (4 x 406 km) podle § 13 advokátního tarifu. Dle vyhlášky č. 440/2016 Sb., účinné pro rok 2017, činí průměrná cena 1 litru nafty motorové 28,60 Kč a sazba základní náhrady za používání osobních silničních motorových vozidel za 1 km jízdy činí 3,90 Kč. Dále pak náhrada za ztrátu času zmeškaného k ústním jednáním konaným dne 3. 5. 2017, 22. 6. 2017, 29. 9. 2017 a 18. 10. 2017 ve výši 40 započatých půlhodin po 100 Kč, tj. celkem 4 000 Kč, dále 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 7 743 Kč Celkem náklady řízení žalovaného za první fázi řízení před soudem prvého stupně činí 44 616 Kč.

22. Náklady řízení žalovaného za fázi řízení před odvolacím soudem tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 3 100 Kč za 1 úkon právní pomoci (sepis odvolání proti rozhodnutí ve věci samé učiněný právním zástupcem žalovaného advokátem [titul] [jméno] [příjmení]) se sazbou po 3 100 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 50 000 Kč) podle § 7 bod 5. ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) a § 9 odst. 3 písm. a) a ve spojení s § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu účinného do 30. 6. 2018, dále náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za 1 úkon právní pomoci ve výši 1 režijního paušálu po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu účinného do 30. 6. 2018, dále 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 714 Kč Celkem náklady řízení žalovaného za fázi řízení před odvolacím soudem činí 4 114 Kč.

23. Náklady řízení žalovaného za druhou fázi řízení před soudem prvního tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 7 750 Kč za 2 úkony právní pomoci (účast na jednání soudem dne 11. 9. 2019 a účast na jednání soudem dne 27. 8. 2021) se sazbou po 3 100 Kč za 1 úkon podle § 7 bod 5. ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) a § 9 odst. 3 písm. a) a ve spojení s § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu a za 1 úkon právní pomoci (sepis odvolání ze dne 20. 7. 2020 proti rozhodnutí, které nebylo rozhodnutím ve věci samé), se sazbou po 1 550 Kč za 1 úkon podle § 7 bod 5. ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) a § 9 odst. 3 písm. a) a ve spojení s § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu, dále náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč za 3 úkony právní pomoci ve výši 3 režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, to vše učiněno právní zástupcem žalovaného advokátem [titul] [jméno] [příjmení] Celkem náklady řízení žalovaného za druhou fázi řízení před soudem prvého činí 8 650 Kč.

24. Celkem náklady řízení žalovaného činí 57 380 Kč Tyto náklady řízení je žalobce povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalovaného.

25. Žalovaný na náklady spojené s výslechy svědků, které navrhl, zaplatil zálohu ve výši 1 500 Kč. Jelikož tato záloha nebyla vůbec použita, neboť soud žádné svědečné nevyplatil, bylo rozhodnuto o vrácení této částky ve výši 1 500 Kč žalovanému.