8 C 178/2025

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní Mgr. Markétou Česánkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 42 054,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 282 Kč s tím, že tuto částku je oprávněn uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně splatných vždy do každého posledního dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky 21 772,60 Kč, ohledně úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 37 140,27 Kč od 1. 4. 2024 do zaplacení a ohledně úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 37 140,27 Kč od 1. 4. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 42 054,60 Kč s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 37 140,27 Kč od 1. 4. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 37 140,27 Kč od 1. 4. 2024 do zaplacení. Žalobkyně tvrdí, že mezi její právní předchůdkyní společností , právnická osoba, , reg. č. , hodnota, , a žalovaným byla dne 24. 3. 2022 uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 40 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet revolvingový úvěr splátkami v minimální výši 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně však částkou 500 Kč, a to od 17. dne měsíce následujícího po měsíci, kdy došlo k prvnímu čerpání úvěru. Žalovaný se rovněž zavázal hradit pohyblivou základní roční úrokovou sazbu, která ke dni podpisu smlouvy činila 26,28 % ročně. Žalobkyně tvrdí, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného. Dále tvrdí, že pohledávka za žalovaným byla ze strany , právnická osoba, reg. č. , hodnota, , postoupena žalobkyni spolu s příslušenstvím a všemi právy a povinnostmi na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2023, a to s účinností ke dni 1. 11. 2023, což vyplývá z notářského zápisu sp. zn. , spisová značka, Jelikož žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplnil, byl dne 24. 2. 2024 žalobkyní upomenut k doplacení dlužné částky s upozorněním na možné odstoupení od úvěrové smlouvy. Žalovaný nedodržel závazky vyplývající mu ze smlouvy, úvěr nesplácel řádně a včas, proto žalobkyně přistoupila ke dni 31. 3. 2024 k odstoupení od úvěrové smlouvy, přičemž o tomto byl žalovaný informován oznámením ze dne 31. 3. 2024. Žalobkyně nárokuje vůči žalovanému celkovou částku 42 054,60 Kč, která je tvořena dlužnou jistinou ve výši 37 140,27 Kč a kapitalizovaným úrokem ke dni 31. 3. 2024 ve výši 4 914,33 Kč. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně ze dne 20. 11. 2024 dluh nezaplatil. Žalobkyně doplnila, že žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru uvedl příjem ve výši 25 000 Kč u zaměstnavatele , právnická osoba, , IČO , IČO, , přičemž právní předchůdkyně žalobkyně ověřila, že zaměstnavatel žalovaného působí v oblasti automotive od roku 2002, je stabilní zaměstnavatel a že uvedená mzda odpovídá průměrnému výdělku u tohoto zaměstnavatele, a výdaje uvedl ve výši 11 000 Kč. Dále právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala aktuální splátkové zatížení žalovaného, které činilo 3 500 Kč, a prověřila informace uvedené žalovaným, a to prostřednictvím interních systému a pomocí dat z CCB. Žalovaný byl negativně lustrován v insolvenčním rejstříku, z informací CBCB byla ověřena předchozí splátková morálka žalovaného, z historie v interní evidenci klientů bylo ověřeno, že zde žalovaný neměl žádné relevantní negativní informace, a prostřednictvím dotazu do Centrální evidence exekucí bylo ověřeno, že žalovaný neměl vedenou žádnou pravomocnou exekuci. Právní předchůdkyně žalobkyně stanovila životní výdaje na základě dat sdělených žalovaným v kombinaci s interními informacemi včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, a to ve výši 13 100 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně zhodnotila, že příjem žalovaného byl pro poskytnutí úvěru s měsíční splátkou 2 000 Kč (při novém splátkovém zatížení ve výši 5 500 Kč) dostatečný, když po odečtení splátek zbývalo žalovanému k úhradě životních potřeb 19 500 Kč měsíčně. Žalobkyně dále doplnila, že žalovaný na úvěr uhradil poslední splátku dne 24. 8. 2023, celkově vyčerpal částku ve výši 64 223 Kč a celkem uhradil částku ve výši 43 941 Kč, a to včetně úroků.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání konanému dne 4. 8. 2025 se bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně a včas předvolán, ani nepožádal o jeho odročení. Žalobkyně se z jednání omluvila. Věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti obou účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

3. Ze Žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , Specifických podmínek č. , hodnota, , Produktových podmínek pro revolvingové úvěry účinných od 1. 11. 2017 a z listiny označené jako „Základní info o úvěru a jeho splácení“ soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, , jiné reg. č. , hodnota, , uzavřela dne 24. 3. 2022 se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , kterou se zavázala poskytnout žalovanému na dobu neurčitou peněžní prostředky až do aktuálního úvěrového rámce ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal měsíčně splácet úvěrovou jistinu částkou odpovídající min. 5 % z dlužné částky vyčerpané k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce, nejméně však 500 Kč, a to nejpozději do 17. dne kalendářního měsíce následujícího. Úroková sazba byla sjednána ve výši 26,28 % ročně. Úvěr je veden na úvěrovém účtu č. , hodnota, . Žalovaný uvedl, že je rozvedený, nevyživuje žádné děti, bydlí ve vlastním domě/bytě, jeho čistý měsíční příjem činí 25 000 Kč, celkové náklady domácnosti činí 11 000 Kč a nehradí žádné splátky. Strany si ujednaly, že v případě prodlení žalovaného se splacením více než 2 po sobě následujících splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce, může právní předchůdkyně žalobkyně odstoupit od smlouvy, přičemž odstoupení nabývá účinnosti ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo odstoupení dáno k poštovní přepravě, a žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku do dne nabytí účinnosti odstoupení. Žádost/smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, a Specifické podmínky č. , hodnota, jsou podepsány žalovaným.

4. Z transakční historie úvěrového účtu č. , hodnota, a z dokumentu označeného jako „Zoznam splátok úveru“ , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný z titulu předmětné úvěrové smlouvy postupně vyčerpal celkem částku 64 223 Kč a celkem zaplatil částku 43 941 Kč.

5. Z dokumentu označeného jako Sestava č.: , hodnota, „Podklady pre súdne konanie“ vyplývá, že celkový dluh z úvěrové smlouvy činil k okamžiku zesplatnění úvěru dne 31. 3. 2024 částku 42 054,60 Kč, z toho činila částka 37 140,27 Kč dlužnou úvěrovou jistinu a částka 4 914,33 Kč kapitalizovaný úrok. Daná skutečnost vyplývá i z připojených měsíčních výpisů za měsíce říjen 2023 a listopad 2023 a rovněž z výpisů z kartového účtu č. , č. účtu, za období od 30. 11. 2023 do 31. 12. 2023.

6. Smlouvou o převodu portfolia ze dne 18. 9. 2023 ve spojení s výpisem z notářského zápisu sepsaného 1. 11. 2023 notářem , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , hodnota, , jímž bylo osvědčeno postoupení portfolia právní předchůdkyně žalobkyně společnosti , právnická osoba, ve prospěch žalobkyně, a to podle přílohy zápisu č. , hodnota, i ve vztahu k pohledávce vůči žalovanému vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené dne 24. 3. 2022, byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně ve sporu. Ohledně smlouvy o převodu portfolia byl žalovaný informován vyrozuměním ze dne 4. 9. 2023 a ohledně postoupení pohledávky byl žalovaný informován vyrozuměním o postoupení ze dne 2. 11. 2023, přičemž úvěrový účet č. , hodnota, byl převeden na kreditní účet č. , č. účtu, .

7. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 24. 2. 2024 včetně poštovního podacího archu ze dne 27. 2. 2024 se podává, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky 8 000 Kč do 31. 3. 2024, neboť ke dni 24. 2. 2024 byl na kreditním účtu č. , č. účtu, dluh po splatnosti. Žalovaný byl upozorněn, že pokud částku v uvedeném termínu nezaplatí, je tato výzva rovněž odstoupením od smlouvy, přičemž odstoupení od smlouvy nabyde účinnosti ke dni 31. 3. 2024. Výzvou nazvanou „Splaťte okamžitě celý dluh“ ze dne 31. 3. 2024 včetně poštovního podacího archu ze dne 4. 4. 2024 žalobkyně žalovaného informovala o nabytí účinnosti odstoupení od smlouvy ke dni 31. 3. 2024 a vyzvala jej k úhradě dlužné částky ve výši 42 055 Kč.

8. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 11. 2024 ve spojení s dodejkou uloženou dne 25. 11. 2024 vyplývá, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.

9. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, se žalovaným dne 24. 3. 2022 uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému na dobu neurčitou peněžní prostředky do úvěrového rámce ve výši 40 000 Kč, žalovaný se naopak zavázal splácet úvěrovou jistinu měsíční splátkou odpovídající min. 5 % z dlužné částky vyčerpané k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce nejpozději do 17. dne kalendářního měsíce následujícího. Kromě toho se žalovaný zavázal platit pohyblivý úrok, který ke dni podpisu činil 26,28 % ročně. Pohledávka vyplývající z úvěrové smlouvy byla postoupena na žalobkyni, o této skutečnosti byl žalovaný písemně informován. Jelikož žalovaný neplnil řádně a včas, žalobkyně ke dni 31. 3. 2024 odstoupila od smlouvy a úvěr zesplatnila. Žalovaný z titulu předmětné úvěrové smlouvy postupně vyčerpal částku 64 223 Kč a splatil celkem částku 43 941 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.

10. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

11. Smlouvu o revolvingovém úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 24. 3. 2022 soud posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 tohoto zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivých obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

17. Soud vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019, v němž tento uvedl, že Nejvyšší správní soud při výkladu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016 (když obsahově obdobná úprava je zakotvena i v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tedy pro účely tohoto výkladu lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila) dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Ústavní soud dále zdůraznil, že nejde o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Ústavní soud rovněž dospěl k závěru, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

18. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v návrhu a jeho doplnění uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného. Při posouzení úvěruschopnosti právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, které kontrolovala v interních a externích databázích. Právní předchůdkyně žalobkyně porovnala příjmy žalovaného a jeho výdaje ve výši 13 100 Kč odhadnuté na základě dat sdělených žalovaným (způsob bydlení, počet vyživovaných osob) v kombinaci s interními informacemi včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení. Právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného prověřila jeho aktuální splátkové zatížení, které činilo 3 500 Kč, a prověřila informace uvedené žalovaným, a to prostřednictvím interních systémů a pomocí dat z CCB. Žalovaného dále negativně lustrovala v insolvenčním rejstříku, z informací CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku žalovaného, z historie v interní evidenci klientů ověřila, že zde žalovaný neměl žádné relevantní negativní informace, a prostřednictvím dotazu do Centrální evidence exekucí ověřila, že žalovaný neměl vedenou žádnou pravomocnou exekuci. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr, kde žalovaný uvedl čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 25 000 Kč, výdaje ve výši 11 000 Kč a uvedl, že nehradí žádné splátky. Právní předchůdkyně žalobkyně zhodnotila, že příjem žalovaného byl pro poskytnutí úvěru s měsíční splátkou 2 000 Kč (při novém splátkovém zatížení ve výši 5 500 Kč) dostatečný, když po odečtení splátek zbývalo žalovanému k úhradě životních potřeb 19 500 Kč měsíčně. Soud podotýká, že poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. soud poskytuje při jednání, kterého se však žalobkyně nezúčastnila.

19. Žalobkyně soudu nepředložila žádné doklady, z nichž právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalovaného.

20. Lze uzavřít, že žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, když posouzení úvěruschopnosti neprovedla řádně, ale víceméně formálně. Právní předchůdkyně žalobkyně neověřila příjmy žalovaného (vycházela z příjmů 25 000 Kč, které žalovaný uvedl v žádosti o poskytnutí úvěru, aniž by jejich výši ověřila) a při stanovení výdajů žalovaného vycházela ze statistických modelů. Dle tvrzení žalobkyně její právní předchůdkyně zjistila, že aktuální splátkové zatížení žalovaného činilo 3 500 Kč, ačkoliv žalovaný v žádosti uvedl, že nehradí žádné splátky, avšak ani toto zjištění právní předchůdkyni žalobkyně nevedlo k řádnému zjištění a ověření skutečných výdajů žalovaného, které v tomto případě bylo zcela na místě. Žalobkyně soudu nepředložila ani žádné doklady, které by potvrzovaly, že její právní předchůdkyně učinila lustraci žalovaného v interních a externích databázích (CCB, CBCB, insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí). Právní předchůdkyně žalobkyně měla zjišťovat a ověřovat skutečnou výši výdajů žalovaného a ne je vypočítávat ze statistických dat, zvlášť když zjistila rozpory tykající se splátkového zatížení žalovaného. Neověření příjmů a výdajů žalovaného implikuje účelovost ze strany právní předchůdkyně žalobkyně - snahu uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti žalovaného, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení jeho reálné situace. Bez zjištění a ověření skutečných výdajů žalovaného a porovnání jeho faktických příjmů a výdajů nemohla právní předchůdkyně žalobkyně posoudit, zda je žalovaný schopen splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jednala v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Jejímu jednání tak nelze přiznat právní ochranu. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samotného před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele, osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

21. V souladu s § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru má žalobkyně nárok na vrácení pouhého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem žalovaného. Jelikož v řízení bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku 64 223 Kč a žalovaný splatil celkem částku 43 941 Kč, zůstává nesplněný dluh na jistině úvěru ve výši 20 282 Kč a tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit. Jiné smluvní nároky (smluvní úrok) nelze podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úspěšně uplatnit, neboť ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

22. Žalovaný jako spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, pokud je spor mezi účastníky o tom, jaká je doba odpovídající možnostem žalovaného jako spotřebitele, určí tuto dobu na návrh soud. Žalovaný tak není povinen poskytnutou jistinu vrátit ihned, ale v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Jelikož žalovaný je v řízení pasivní a žalobkyně současné poměry žalovaného nezná, soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 282 Kč ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně s ohledem na to, že při uzavření smlouvy o úvěru žalovaný souhlasil s tím, že bude splácet poskytnutý úvěr měsíční splátkou odpovídající min. 5 % z dlužné částky, a to pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že pokud neuhradí jedinou splátku řádně (ve stanovené výši) a včas, zbývající neuhrazená částka se stane okamžitě splatnou. Takto stanovené splátky jsou dle názoru soudu dostatečně nízké, aby byly ve finančních možnostech žalovaného a zároveň aby předmětná částka byla uhrazena žalobkyni v akceptovatelné době.

23. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru nevznikl žalovanému závazek zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr, ani poplatky, smluvní úrok a úrok z prodlení, a proto soud ve zbytku žalobu zamítl včetně odpovídajícího příslušenství (výrok II.).

24. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo, neboť úspěch žalobkyně (ohledně přiznané částky 20 282 Kč z celkové žalované částky 42 054,60 Kč - 48 %) je téměř stejný jako úspěch žalovaného (ohledně zamítnuté částky 21 772,60 Kč z celkové žalované částky 42 054,60 Kč - 52 %).