8 C 39/2025

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Volkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 58 229,28 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit částku 57 031,62 Kč s úrokem z prodlení z částky 57 031,62 Kč od 7. 8. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 %, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 483,99 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 22 774,31 Kč a částkou 1 197,66 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 57 031,62 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně je na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 8. 2024 právní nástupkyní společnosti , právnická osoba, (dále též „právní předchůdkyně“). Právní předchůdkyně uzavřela s žalovaným dne 10. 1. 2024 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále též „Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit shora uvedenou částku vč. příslušenství v 12 pravidelných měsíčních splátkách po 8404,38 Kč. Následně byl uzavřen dodatek této smlouvy, na základě kterého předchozí závazek na základě dohody smluvních stran upraven tak, že jistina úvěru nově činila částku 57 031,62 Kč, který se žalovaný zavázal splatit formou 11 pravidelných měsíčních splátek splatných vždy k 10. dni příslušného měsíce. Celková měsíční splátka byla sjednána ve výši 8 404,38 Kč. Žalovaný se spolu s jistinou úvěru zavázal splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 35 416,56 Kč. Celkově se tak žalovaný zavázal spol. , právnická osoba, uhradit částku ve výši 92 448,18 Kč, a to nejpozději ke dni splatnosti poslední splátky úvěru, tj. ke dni 10. 2. 2025. Žalobkyně se domáhá nesplacené jistiny ve výši 57 031,62 Kč, poplatku za upomínání ve výši 150 Kč, nákladů vynaložených na mimosoudní vymáhání pohledávky ve výši 256 Kč, a dále smluvní pokutu ve výši 2 075,08 Kč. Dále se domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení (za období od od 12. 7. 2024 do 2. 8. 2024 kapitalizovaného částkou 483,99 Kč) ve výši 12,75 % ročně z částky 57031,62 Kč od prvního dne po splatnosti do zaplacení. Smlouva o úvěru byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaný projevil svoji vůli uzavřít smlouvu o úvěru tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku 1 Kč ze svého účtu na účet původního věřitele. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně převodem na svůj účet. Žalovaný o půjčku zažádal online, kdy vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud učinil následující skutková zjištění:

4. Z výpisu z bankovního účtu u banky , právnická osoba, (označeném verifikační platba) je zjištěno, že 6. 9. 2023 byla na účet u banky , právnická osoba, připsána z účtu č. , č. účtu, s názvem „, jméno FO, “ částka ve výši 1 Kč s variabilním symbolem , var. symbol, . Z dalšího výpisu z bankovního účtu u banky , právnická osoba, (označeném čerpání úvěru) je zjištěno, že dne 10. 1. 2024 byla z účtu u banky , právnická osoba, odeslána na účet č. účtu č. , č. účtu, s názvem „, jméno FO, “ částka ve výši 60 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, . Žalobou tvrzená pohledávka byla postoupena na žalobkyni dne 5. 8. 2024, jak je zjištěno z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 11. 2023 a společného prohlášení o postoupení pohledávek ze dne 9. 8. 2024, což bylo žalovanému oznámeno listinou ze dne 15. 8. 2024 oznámila žalovanému postoupení pohledávky a současně jej vyzvala k zaplacení dlužné částky ve výši 18 636,36 Kč do 29. 4. 2022, kdy tuto písemnost dala k poštovní přepravě dne 16. 8. 2024 (zjištěno z listiny ze dne 15. 8. 2024 a podacího lístku ze dne 16. 8. 2024). Dle listiny označené jako úvěr splatný ve splátkách č. , hodnota, “ ze dne 10. 1. 2024 mělo dojít k uzavření smlouvy, na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému částku ve výši 60 000 Kč s tím, že žalovaný by částku vracel v 12 měsíčních splátkách po 8404,38 Kč. Pro případ porušení smluvních povinností měla vzniknout žalovanému povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Smlouva měla být žalovaným podepsána prostřednictvím SMS kód, návrh smlouvy měl být potvrzen 12 vteřin po odeslání kódu. Dle listiny označené jako Smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, “ ze dne 7. 3. 2024 měla dlužná jistina činit 57 031,62 Kč, žalovaný by ji splácel formou 11 pravidelných měsíčních splátek. (zjištěno ze smlouvy z 7. 3. 2024).

5. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

6. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

7. Podle ustanovení § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

8. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru mezi původním věřitelem a žalovaným. Žalobkyně v řízení předložila listiny nadepsané jako „Smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, “ ze dne 10. 1. 2024“ (na 60 000 Kč) a „Smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, ze dne 7. 3. 2024 (na 60 000 Kč), přičemž ani jedna z těchto listin není žádnou ze smluvních stran podepsána. Skutečnost podepsání smlouvy o úvěru není prokázána ani listinou nadepsanou jako „Verifikační platba“ obsahující právě tvz. verifikační platbu. Tato listina prokazuje pouze skutečnost, že dne 6. 9. 2023 byla na účet u banky , právnická osoba, připsána z účtu č. , č. účtu, s názvem „, jméno FO, “ částka ve výši 1 Kč. Tato platba přitom nijak neprokazuje, že by žalovaný podepsal konkrétní listinu, jejímž obsahem by byla smlouva o úvěru s konkrétně sjednanými právy a povinnostmi, anebo jinak projevil vůli být obsahem této listiny vázán. Uvedený variabilní symbol se neshoduje s tvrzeným číslem smlouvy, a platba 4 měsíce předchází tvrzenému uzavření smlouvy. Nadto nelze najisto postavit identitu osoby provádějící transakci, a tudíž s jistotou uzavřít, že smlouvu podepsal (projevil souhlas s jejím obsahem a vůli smlouvu uzavřít) právě žalovaný. S ohledem na shora uvedené nemá soud za prokázané, že by původní věřitel a zejména poté žalovaný podepsali tvrzené smlouvy o úvěru, resp. smlouvu a dodatek. Pokud žalobkyně uvádí, že identita žalovaného byla prověřena v rámci registrování údajů na webových stránkách (předložení kopie občanského průkazu, zadání čísla průkazu), toto tvrzení nijak neprokázala, uvedené listiny nepředložila, stejně jako tvrzenou žádost o půjčku. Rovněž tvrzení, že se žalovaný registroval na webových stránkách a učinil zde tvrzené úkony, zůstala pouze v rovině tvrzení, neboť žalobkyně k jejich prokázání nenavrhla žádné důkazy. Jelikož nebyla ověřena totožnost žalovaného, nelze mít smlouvu za uzavřenou ani zasláním SMS z čísla a emailové adresy uváděného pouze žalobkyní.

10. Žalobkyně pak neprokázala ani poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 60 000 Kč. Listina označená jako čerpání úvěru neprokazuje skutečnost, že tato částka byla na účet adresáta skutečně připsána a ani skutečnost, že účet patří žalovanému, jelikož pouhé označení účtu jako „, jméno FO, “ nemůže vést k závěru o ztotožnění žalovaného právě s tímto účtem (může se jednat i např. o shodu jmen). Jiná by byla situace, pokud by toto číslo účtu bylo uvedeno žalovaným v kontraktačním procesu, avšak – jak uvedeno výše – nic takového není prokázáno a smlouvy, ve kterých je číslo účtu uvedeno, podepsáno žalovaným není. Nadto ničím není doloženo, že jde o platbu z bankovního účtu právního předchůdce žalobkyně, když tento není označen ani číslem, ani není uveden na výše uvedené listině vlastník účtu, pouhé označení dokumentu v návrhu jako „Relevantní část výpisu z účtu , právnická osoba, potvrzující čerpání úvěru převedením na účet žalovaného“ k prokázání, že jde o účet , právnická osoba, nepostačuje, relevantní by zde bylo uvedení rovněž čísla účtu a vlastníka účtu, jak se ve výpisech z účtu běžně uvádí. Z výše provedených důkazních prostředků nemá tedy soud za prokázané, že by právní předchůdkyně zaslala finanční prostředky žalovanému, tudíž není prokázáno, že by se tento na úkor právní předchůdkyně žalobkyně obohatil. Jelikož pak není prokázáno, že by došlo ze strany žalovaného k jakémukoli úkonu směrujícímu k uzavření (byť neplatné) smlouvy, když byla postoupena pohledávka právě ze smlouvy, případné označení této jako absolutně neplatné by způsobilo, že byl postoupen nárok na bezdůvodné obohacení, avšak zde vůbec nedošlo k uzavření jakékoli smlouvy.

11. Jelikož žalobkyně neprokázala, že mezi původním věřitelem a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru, soud žalobu zamítl a s ohledem na neprokázání poskytnutí peněžních prostředků soud nemohl zjištěný skutkový stav posoudit ani jako bezdůvodné obohacení (ust. § 2991 o. z.).

12. Pouze na okraj pak soud uvádí, že na smlouvu by i při jejím uzavření bylo nutno pohlížet jako na absolutně neplatnou, když žalobkyně nic konkrétního stran ověřování úvěruschopnosti, přičemž v takovém případě by s ohledem na nepřítomnost žalobkyně při jednání nebylo možno ji poučit o nutnosti uvést tvrzení, zda a v jaké lhůtě je žalovaný schopný poskytnutý úvěr vrátit.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by úspěšnému žalovanému v řízení vznikly náklady.