9 C 12/2026

Plný text

Okresní soud v Písku rozhodl soudkyní JUDr. Ivanou Průšovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 30 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 12. 8. 2025 do zaplacení a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 144 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. s odůvodněním, že dne 28. 12. 2024 uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na základě které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Před uzavřením smlouvy posoudila žalobkyně schopnost žalovaného splácet požadovaný úvěr porovnáním příjmů a výdajů žalovaného a lustrací žalovaného v dostupných registrech. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr v měsíčních splátkách po 6 000 Kč, avšak nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně proto dopisem ze dne 28. 7. 2025 úvěr zesplatnila. Žalovaný dluží žalobkyni nesplacenou jistinu ve výši 30 000 Kč a dále v souladu s čl. V. odst. 5.

4. Smlouvy náklady na upomínání ve výši 1 000 Kč za upomínek ze dne 20. 3. 2025 a ze dne 5. 4. 2025. Přestože byl žalovaný opakovaně vyzván k úhradě dlužné částky, na svůj dluh neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání konanému dne 10. 3. 2026 se bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení, ačkoli byl řádně předvolán postupem dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně se z jednání omluvila, věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků postupem podle § 101 odst. 3 o. s. ř.

3. Z listiny označené Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“) soud zjistil, že obsahuje text smlouvy o úvěru, jejímž předmětem je poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč na dobu určitou, do 15. 12. 2025, splatného ve 12 splátkách. Jako smluvní strany jsou označeny žalobkyně a žalovaný a v čl. X je popsán proces uzavření smlouvy. Smlouva je uzavřena elektronicky prostřednictvím tzv. klientského účtu, kde klient vyplní své osobní údaje a informace potřebné pro posouzení úvěruschopnosti, žalobkyně mu nabídne konkrétní finanční produkt. Pokud klient po prostudování smlouvy souhlasí s jejím zněním, odškrtne příslušné políčko a klikne na tlačítko „podepsat“. Smlouva je považována za podepsanou zadáním autorizačního kódu, zaslaného SMS zprávou na telefonní číslo , tel. číslo, , v klientském účtu a kliknutím na tlačítko „Potvrdit SMS kód“. Účinnost smlouva nabývá připsáním verifikační platby ve výši 1 Kč, odeslané z bankovního účtu klienta, na účet žalobkyně. V závěru listiny v podpisové části nad jménem žalovaného je uvedeno „Podepsáno elektronicky prostřednictvím SMS kódu dle autorizační doložky v záhlaví smlouvy“, přičemž autorizační doložka zní: IP adresa , číslo, , Datum podpisu – 28. 12. 2024, Čas podpisu – 13:17:24, SMS kód , číslo, , SMS kód potvrzen z tel. čísla – , hodnota, . Přílohou smlouvy je Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, podle kterého měla žalobkyně k dispozici informace, že žalovaný je svobodný, vyučen a jeho příjem činí 32 000 Kč. Příjem nalezený na bankovním účtu činí 30 814 Kč a výdaje žalovaného určila žalobkyně na základě váženého průměru z částek prohlášených žalovaným a nalezených na bankovním účtu nebo minimální částky nákladů následovně: náklady na bydlení 13 000 Kč, náklady na potraviny a běžné zboží domácnosti 3 000 Kč a finanční závazky 4 863 Kč.

4. Z listiny označené Datový výstup z Credit Info CEE soud zjistil, že žalobkyně dne 28. 12. 2024 provedla prověrku žalovaného v insolvenčním rejstříku, registrech SOLUS a Centrální evidenci exekucí, přičemž z provedených dotazů nevyplynul jakýkoli záznam vedený k osobě žalovaného.

5. Z Detailu pohybu na bankovním účtu č. , č. účtu, soud zjistil, že na tento účet proběhla dne 28. 12. 2024 z bankovního účtu č. , č. účtu, platba ve výši 1 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, , v poznámce je uvedeno „, Jméno žalovaného, “.

6. Z Detailu pohybu na bankovním účtu č. , č. účtu, ve spojení se sdělením , právnická osoba, . soud zjistil, že na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, byla dne 31. 12. 2024 z bankovního účtu č. , č. účtu, provedena platba ve výši 30 000 Kč označena variabilním symbolem , var. symbol, .

7. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 7. 2025 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 11. 8. 2025.

8. Z dalších provedených důkazů soud zjistil, že žalobkyně měla k dispozici kopii dokladů žalovaného, občanského průkazu a Evropského průkazu zdravotního pojištění. Ostatní důkazy soud zamítl pro nadbytečnost, neboť nesloužily k prokázání uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru.

9. Na základě provedených důkazů soud shledal, že žalobkyní předložená smlouva sice obsahuje identifikaci smluvních stran, kterými jsou žalobkyně a žalovaný a jejím předmětem je poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč, nicméně tato listina neobsahuje podpis žalovaného. S ohledem na to dospěl soud k závěru, že smlouva nebyla platně uzavřena, neboť žalobkyně neprokázala, že došlo ke kontraktačnímu procesu tak, jak je popsán ve smlouvě. Tam je uvedeno, že k uzavření smlouvy dochází úkonem žalovaného v zabezpečeném elektronickém prostředí klientského účtu, kde měl žalovaný odsouhlasit znění smlouvy a elektronicky ji podepsat kliknutím na příslušné tlačítko. Uzavření smlouvy neprokazuje ani poznámka „Podepsáno elektronicky prostřednictvím SMS kódu dle autorizační doložky v záhlaví smlouvy“ uvedená pod textem smlouvy ve spojení s autorizační doložkou, neboť pouze na jejich základě nelze mít za prokázané, že by žalovaný skutečně, v rámci svého klientského účtu, kliknul na opt-in volbu „Podepsat“. Z uvedeného nelze dovodit ani to, že žalovanému byl vůbec nějaký klientský profil zřízen, že mu na něj žalobkyně poslala odkaz a že v rámci tohoto profilu žalovaný skutečně takový úkon, kterým by projevil vůli být vázán smlouvou v právě takovém znění, které předložila žalobkyně, učinil. Jiné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně kontraktačního procesu žalobkyně nepředložila, a to ani přes výzvu soudu.

10. Na základě provedeného dokazování nelze dospět k jinému závěru, než že žalobkyně neprokázala, že smlouva se žalovaným byla platně uzavřena. Žalovanému proto z této smlouvy nemohl vzniknout žádný závazek. Bylo však prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet částku 30 000 Kč. Na straně žalované tak došlo k bezdůvodnému obohacení práv v této výši. Soud proto žalobě vyhověl podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) co do částky 30 000 Kč a ve zbývajícím rozsahu ji jako nedůvodnou zamítnul. Ohledně úroku z prodlení soud vyšel z toho, že splatnost částky 30 000 Kč může nastat teprve po výzvě žalobkyně k jejímu vrácení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 28. 7. 2025, odeslanou téhož dne, přičemž tuto výzvu lze považovat za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení. Ve výzvě žalobkyně stanovila žalovanému lhůtu k úhradě do 11. 8. 2025, ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky. Soud proto žalobkyni přiznal od uvedeného data zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

11. Soud doplňuje, že žalobkyni nebylo poskytnuto poučení podle § 118a o. s. ř., přestože z výsledku dokazování vyplynulo, že neunáší své důkazní břemeno, pokud jde o prokázání uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 118a o. s. ř. totiž soud poskytuje poučení účastníkům pouze při jednání. Žalobkyně se k jednání nedostavila, ačkoli byla řádně obeslána a tím soudu znemožnila, aby jí poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. Soud věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř., a proto jí nemohl poskytnout poučení podle § 118a o. s. ř. Soud není ani povinen, ani oprávněn sdělovat potřebná poučení jinak, než při ústním jednání, ani není povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (vizte rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3665/2009 nebo sp. zn. 21 Cdo 5232/2007).

12. Rozsudek, jímž byla žaloba zamítnuta, nemůže být pro žalobkyni překvapivým rozhodnutím ani vzhledem k tomu, že původně byl ve věci vydán elektronický platební rozkaz, kterým soud žalobě zcela vyhověl. Z ustanovení § 172 odst. 1 věty první o. s. ř. (Soud může i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného vydat platební rozkaz, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem) ve spojení s § 174a odst. 3 o. s. ř. totiž vyplývá, že podmínkou pro vydání elektronického platebního rozkazu je – mimo jiné – aby uplatněné právo vyplývalo ze skutečností uvedených žalobcem. Žalobce musí v rozkazní žalobě tvrdit skutečnosti, z nichž vyplývá nárok na zaplacení peněžní částky, jenž žalobou uplatnil, a tyto skutečnosti musí uvést v takovém rozsahu, aby odpovídaly znakům skutkové podstaty právní normy, o kterou se žalobcův nárok opírá. Soud ohledně těchto skutečností neprovádí dokazování (neboť ani nenařizuje jednání, v jehož rámci jedině by mohl dokazovat), a nezkoumá proto ani kupř., zda jsou tvrzené skutečnosti „prokázány“ listinnými přílohami návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, nebo zda jsou tyto skutečnosti alespoň osvědčeny. Pravdivostí tvrzených skutečností se tedy soud nezabývá, pouze zvažuje, zda existuje právní norma, na jejímž základě lze žalobci přiznat požadovaný nárok, a zda žalobcova tvrzení odpovídají znakům skutkové podstaty této nárokové normy. (viz Komentář ASPI k § 172 o. s. ř.) Platební rozkaz je rozhodnutí ve věci samé vydané ve zkráceném řízení, jehož skutkovým základem jsou pouze skutečnosti tvrzené žalobcem. (viz C. H. Beck: Občanský soudní řád, Komentář I., II. 1. vydání 2009, str. 1149). V daném případě tedy soud vyšel z tvrzení žalobkyně, že smlouva mezi její právní předchůdkyní a žalobkyní byla uzavřena, a protože byly splněny i ostatní podmínky stanovené v § 172 a § 174a o. s. ř., vydal elektronický platební rozkaz, aniž se zabýval prokazováním tvrzených skutečností. Avšak poté, co byl elektronický platební rozkaz zrušen, soud věc projednal formou standardního sporného civilního soudního řízení, v rámci něhož provedl dokazování všemi důkazy, které žalobkyně označila, resp. předložila. Dokazováním se tedy soud zabýval až po zrušení elektronického platebního rozkazu. Pokud žalobkyně nenavrhla, resp. neoznačila všechny důkazy k prokázání skutečností rozhodných pro vyhovění žalobnímu nároku, pak musí nést následky neunesení důkazního břemene, a to bez toho, aby byla o následcích své nečinnosti poučena, pokud se k jednání nedostavila.

13. Žalobkyně byla ve sporu převážně úspěšná, má proto právo na náhradu svých nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně tvoří odměna advokáta za právní zastoupení ve výši 2 100 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) se sazbou po 700 Kč za 1 úkon podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 3 režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, 21 % DPH z uvedených částek podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 240 Kč. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 4 144 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.